Skip to main content

Full text of "České postilly"

See other formats 


Google 



This is a digital copy of a book that was preserved for generations on library shelves before it was carefully scanned by Google as part of a project 

to make the world's books discoverable online. 

It has survived long enough for the copyright to expire and the book to enter the public domain. A public domain book is one that was never subject 

to copyright or whose legal copyright term has expired. Whether a book is in the public domain may vary country to country. Public domain books 

are our gateways to the past, representing a wealth of history, culture and knowledge that's often difficult to discover. 

Marks, notations and other maiginalia present in the original volume will appear in this file - a reminder of this book's long journey from the 

publisher to a library and finally to you. 

Usage guidelines 

Google is proud to partner with libraries to digitize public domain materials and make them widely accessible. Public domain books belong to the 
public and we are merely their custodians. Nevertheless, this work is expensive, so in order to keep providing tliis resource, we liave taken steps to 
prevent abuse by commercial parties, including placing technical restrictions on automated querying. 
We also ask that you: 

+ Make non-commercial use of the files We designed Google Book Search for use by individuals, and we request that you use these files for 
personal, non-commercial purposes. 

+ Refrain fivm automated querying Do not send automated queries of any sort to Google's system: If you are conducting research on machine 
translation, optical character recognition or other areas where access to a large amount of text is helpful, please contact us. We encourage the 
use of public domain materials for these purposes and may be able to help. 

+ Maintain attributionTht GoogXt "watermark" you see on each file is essential for in forming people about this project and helping them find 
additional materials through Google Book Search. Please do not remove it. 

+ Keep it legal Whatever your use, remember that you are responsible for ensuring that what you are doing is legal. Do not assume that just 
because we believe a book is in the public domain for users in the United States, that the work is also in the public domain for users in other 
countries. Whether a book is still in copyright varies from country to country, and we can't offer guidance on whether any specific use of 
any specific book is allowed. Please do not assume that a book's appearance in Google Book Search means it can be used in any manner 
anywhere in the world. Copyright infringement liabili^ can be quite severe. 

About Google Book Search 

Google's mission is to organize the world's information and to make it universally accessible and useful. Google Book Search helps readers 
discover the world's books while helping authors and publishers reach new audiences. You can search through the full text of this book on the web 

at |http: //books .google .com/I 



Slav nixo. uo 



► 



HARVARD 
COLLEGE 
LIBRARY 



»Google 



»Google 



»Google 



»Google- 



»Google 



:?^^^jtL£i^ 



eiSLO XII. 

SPISOV POCTENYCH JUBILEJNf CENOU 

KR*u. CesK^ spoLECNosri nAvk v praje. 



"^■i 



CESKE POSTILLY. 



STUDIE UTERARNfi A KULTURNE IIISTOKICKA. 



HYNEK HRUBY, 



CENA KOR. 4.20. 



V PRAZE 

V^lvUDI M J' ItlJ hJVIIIJ FONDIT 9H > VI HL 
im 1 



ini-R\T RT. CJSKC 



,v Google 



»Google 



»Google 



SPISUV 

POCTENYCH JUBILEJNl CENOU 

KBAL. CESRE SPOLBCNOSTI NAUK V PRAZE 



Prol. HYNEK HRUBY: 



gESKK POaTlIilxY. 



V PRAZE 

NAKI.Aim>[ JUniI.EJNillO FDNIJIT Kll^l,. I'^KSKK rtl'Ol.KJ^SOSTI SkVK. 



»Google 



CESKE POSTILLY/ 



STUDIE UTERARN£ A KUl.TURNfi HISTORiCKA. 



HYNEK HRUBY, 



snsUV POCTKNYCH JUBILEJNI CESOV KRAl. CESKE SPOLEtNOSTI NAUK 
CfSLO XII. 



CKN'A KOR, 



V PRAZE. 

HAKI.AfIKH Jl'HII.IU>(ill() FONUr KBAL. tEBKV. RPOI.K'NOI'TI TliVK. 
1901. 



,v Google 



/■^HARVARD ■■ 

I UiviVERSITY 

LIBRARY 

SX«o 7^ i - ^0 
V 



»Googlc 



Nilez 

o BpUe p. pruf. H. Hriib^ho „0 £a>k^eh postilUoh" se xTliitnfm dedatksm 

O pottllla RokyoanovJt, ktery to ]hM di'padld doe 81. province 1900 liCutnil 

fle eouldiie o hoaonlf e jubilejolho fondn. 

KFdIovskfl Geaki Spolecooat Nauk ve scliAzi due I. kv6tDa 1901 
koDSD^, vyslechfii posudky zde nlie uveden^, usnesla se jntenoTun^ 
spis p. prof. H. Hrub^ho poctiti tionor&fem z jubilejtilho fondu pro 
v£deckou literaturu (eakou a vydati jej n&kladem t^ho2 fondu. 

V Praze, doe 1. kvfttna 1901. 



Za Erilovskou Oeskou Spolecnost Nauk: 
Dr. V. E. Mourek, W, W. ryt. Tomek, 



Posudky 

o nikopignj prAd, n«depBau^: „0 6«sk:roh poitlllAoh" a opatt€D4 healem 

„Pravdou k Hmtu" (stru 46i), jakoi J dodfttku: RoiUieai ata( o postlll* 

Rokycanovi (stran 170). 



SlaTDd Kr&l. Ceskd spolecnost nauk — pudle iiHpisti sv^bo lilav- 
niho ti^emnlka p. prof. dr. V. Mourka ze dne 12. ledna 1901 c. 7 — 
vznesla na inne Cestn^ ukol, abycli jf podul jiosuiiek o dvou ruko- 



,v Google 



piHnycli piacich, uailepsaDycli „0 ceskych postiUdch" a „Jak soudl 
I'okycana v postille o soucasiiych pomSreck v zemi 6eske-\ kter6 pod 
heslem „Pravdou k iivotu" k aoutS^i jubtlejnfho foudu na r. 1900 
byly zaslaay; a si. Spoleiinost setrvala pH sv6 ^^dosti, i kdyi jsem 
jf iifedu6 ozDiiinil, 2e mj nejmenovniij dosud autor ubou ti'ch rozprav 
je povedom. 

DoToluji Gi iiyiif uziidmiti d^Ie, la jsem k ob^ina temto pracliii 
kdysi zavdal podndt a 2e jsem o obou av^m casern podal pHznive 
iltjudky ufediif. 

Postilly jednotliT6 v plaemnictvf ceakfim — jako i t plsemoictvl 
iiilrodfl jinych — jsou ceny nestejn^ a klesajl Casein tak, ie cfsti je 
iiebyvd ani toinu pfljemno, kdo se (esk^m ptaemnictvlm oblrii ex pi'ofesso. 
A prece je tfeba pozuati jejicli obsah, aspofldojist^ miry. Je toho po- 
trebf pro historii liter^rnl, ktet'6 neiauie staciti eklektickd posn&nl postill 
jen udkolika, a kteril proto musf 2Eidati, aby cel6 toto rozB^hlS pole 
Cesk^ho pfsemnictvl bylo flhleddno a zpracovdno iiionograficky ; a je 
toho ddle jwtfebf pro bistorii kulturnl, nebot v posUlUch ulo2Ui 
skladatel^ jejicb bojiioat uaritzck na iivot svych dob, nard^ek, kter^ 
druhdy ovSein upiiliSujI, alo ptes to prece pro kritick^bo badatele 
iniioho poucntibo obsahuji. Ku prfici v tomto sm^rii pablzel jsem 
op^tn^, kdy^ se mi k tonm naak^tala pMleiitost, a z podnMu tabo- 
v^ho Tziiikty takd ob6 prdce nahofe jinenovani^. Schviilil jseiii je svym 
Casein v posudcich mi uloten/cb, a vyslovil jsem i pHnl, aby vyMy 
tiskt^Di. Nynf pak, podiivaje tak4 si. SpoleCaosti S^dany positdek, ne- 
motiu jiuak ne2 opakovati, 2e feCend priice -- prvit jakn velmi dobri 
moiiografie Iiterfirii6 liistoricku, diuhil jako vfttin^ pf fsp6vek k liistorii 
kulttiriif — vytiit^Dl zaslubuji, a proto diipuioucim je si. SpoleCiiosti 
k vyd^nf z fondu jubilejnibn, 



Na Kr. Viiiohradech 2;t. dubna IWl. 



J. Gebauer, 

raduy £leu Krdl. d. Spoi. oauk. 



Autor pecliv? \&f.{\ 7. praiiienfl aiimych, prihl^dajr zAroven k blaviii 
literatm'e pfedm^tu. T^cbto pomflcek Caste sice se doYolfivii zpflsobeiii 
ii2 prJtia hojiiyiii, tini vSak si iieusnadiiiije zkoumdiii vlastaiho, nybi-£ 



,v Google 



je potvrznje. Chviily hodno je tsk^, £e prace nepfextiivil na rozborech 
spisfiv ojedinel^cb, nybri ie zpravidln bs snail iirolilcdati k individu- 
ality apisovatele celdho, k idzu doby, z ii[z vyioatl, i k I'^asovym ten- 
deocliD, T jejichi BluSbilcli atnl. 

Nad jin6 dOkladnA je roiilfeB& stat o [)ostille Rokycanov^, ac 
STou obfifraostf ee vymykit ostatiil osnovg telkov^ ; tnk^ zejin^na v6k 
XV. a XVIII. majf mnoho pozoruho(iii6bo. Za to doba pmlhusltfikii 
mgla b^ti probrdna pon^kud zevrubn^Ji, ii takti vStsf poiconioxti 
zasluhovala aaalogickil produkce na Slovenoku v stoletf XVIII. 



V Praze due 22. bfeziia 1901. 



Dr. Jaroslav VlCek, 

tnfmof. eien Kmi. C. Spolennonti Naiik. 



Pflpomsnutt. Druhi price, totii dodauk, pojednAT^fcf o kulturn^ histo- 
Tii-W6 atr&aee poillUy Rokgcanovy, vioiena jest ceU pro souTisloat <tu spisu 
„0 reskjcli poBtillicli" db str. 73^/5rr a jest opfttfeua uadpiaem: ,Jak aoudi 
Hokjcana t postille o Boucasnj'cfa pomirech v lemi tutki't" 

PfiTodem STJm jest spis mHj pracf alAtuI (/. r. in^U) a dodatck pracf pro 
alovanskj &tmaii fiesk^ uniVersitj (z r. 189(1). ]}, llntl-j. 



,v Google 



»Google I 



Prameny. 



I. Spisy: 

Bahbibhihn D. Hunh., H&ndbDch der geistlichen Beredakinkeit, Stuttgart 
1S86. — BoBo*^ Dh. Klkh., Ant. Brua z Hohelnice, Praba 18TS. — Ckuei, R., 
Geschichte d. deut. Predigt fm Mittelalter, Detmold li«T9. -- Drhib, Konec samo- 
Btatnosti iesk^ pfel. VaniiLira, — DoaKOTSKf, GeBch. d. l)6bm. Sprache n. ftlt. 
Lit, Fraha 1818. — DudIk Bedi, ForschuDgen in Scbweden, Brno 1852. — Ebbbh, 
Sebran^ Bpts; Hiiaovj 111. (o spiaich feakjch M. J. Huai a jjcfa njndjifch pra- 
menech). — Gihdiii.v A., Gescb, der Ge genre formati on in BGhmen, Leipzg. 1891. ~ 
GoLL J., Quellen und Unters. zur Gegch. der b<)bin. Brdder. — Helfrrt Joi. Alx 
svob. pdn, M. J. Hna, NoTod. bibl. XIX., Praha 1867. — JiaaeEK J., RukoT^t 1., 
II. (skratka; Jir.) — Junomihii J., I^iat. lit. £., 2. Tjd. 1849. (zkratka: Jg.) (Do- 
plfiky HanuioTy 1869.) — Kkukkbi. L., Qeach. d. bOhm. Reformation, 1886. — 
Lechlrh Gottuakc, Jan Hua, pfel. Bohumit Hares, Pardnbice 1691. — Limsehhiikr 
A., Gescbichte der Predigt in Deutachland von Karl dem Gr. bia ziiin Anf. der 
14. Jb., Htlncb. 1886. — Loesohe Gkuro, Johannea Matbesius, I. Bd. Gotba 
1895, II. - HotlK Airr., Stmcny d^jepia literatar aloTaoBkycb, Praba 1875. — 
pAULCKf, D£j. nir. 6. III., IV. — Rothb Bickud, Geacb. der Predigt brag, von Ang. 
Trampelmann, Bremen 1881. — Sibihi, DAjepis lit. AeskoBlovenBk^. — Spaohta 
DoH. Al., Hotniletika dft I., Praha 1862. ~ Tohbi, D6j. Prah; IV., VIII., IX.; 
D^'e uDiT. praiakg L — Wihteb Ziqh., 2iTot clrbevnl t Cecb&cb I., U.; Kultaml 
obraz 5ea. meat II. — VlCik 3., Dij. i. lit. — 



2. Casopisy: 

BlabOTftst 186f>, 1886. — 6a80pJB Ces. muaea (66H.): 1840, 1861, 1861, 
1863, 1874, 1875, 1878, 18T9, 1881, 1884, 1886, 1888, 1891, t89S, 1893, 189G, 1896, 
1897, 1898, 1899. — t^aeopis katol. duchoTenst<ra (C. kaL dacb.) 1828, 1833, 1861, 
1862, 18fl4, 1870, I8T[, 1875, 1876, 1877, 1888. — Ceskf faaopia biatorickf 1896. 
a 1899. 1900.— Evangelickf cfrkevnfk 1874, 1880, 1890. — HlaayieSiona 1863, 
1867. — Hd8 1898. ~ Jahrbuch der Gesellsch. for die Oescb. des ProtestaDtfamna 
in Oaterreicb 1880, 1862, 1888. — Krok, liaty vedeck^ vyd. Dasticb, Novotnf, 
Jubilejnitli aplsa i. XIL 1 



,v Google 



Zoubek 1864. — Usty fil. 1890, 1891, 1896, 1900. — Orloj, nirod. erwag. ka- 
leadir na r. 1898.— Oavfta 18T6. — Pojeditdiil krAI. ies. uceo^ apolefiiosti 1881, 
ie9U; Sittungsborichte der kgl. babm. Gesellscb. der Wisa. 1864, — Radhost 
(PalackJ) 11. - Sbornlk bistorickj, 1886, 1888. — SlovenskS Pohlady 1887, 1890. — 
SfitoEor, liat pro ziLbavu a pouienf (PHIoha k Sloienakjm noTinim.) 1868 ai 
18»9. — STfitoior (SimidkOr) 1893. -- Yittalk iei. akadeniie 1893, IS97, 1898, 
I8B9. - ZIhU PrabK 1898. 



3- Slovniky: 



Ottflv SloT. naui. (Xt., Xtt., XIV., XVII,). — RiegrQv Slovnlk naui. (4.) — 
Frorkhaus, Cony. L«. (13.) — Meyer, Coot. Lei. (13.) — Asctabach J., Allg. 
KirchenleiiuoQ (III.) — Herzog, Ilealencjclopaedie Tikr pmtesL Theologie nnd 
Eirche 13. — WeUer u. Welte'B KirchenleiicdD, Heft 90, 100, 101. 

Poznimka. Pfeanijif oznaieal Uchto pramenA jegt t prilei aam^, kde j>ou 
UTedenj atrinky apiafi, daaopiaA a slomlkQ, jakoz i £Unky t daaopiaech. 



»Google 



UVOD.-) 

JiiS V prvnlch kfesfanskych shromdMftnJeh byl vyklad pfsma 
sv. pod8tatn;^ni iivlum k&ziliil; v prvDich dobich cfrkve kfesfanskfi 
Cltaly se v nedfili a ve sydtek pH mSi st. Stlstky z evangelil 
a epiStol, k nimi bud bisknp sdm nebo jin^ kn^z pHpojoval vy- 
klad a napomenutf. Pro v^klady pfsma st. ujrI se z^y nizev 
AptiXla, kterj zoacil pilvodD^ shrom^dSnf za dielem rozhovoni, potom 
ktesCansk^ vyn5o7llQl shroin&2d6ii^ho Udu; podn^t k zavedenf slova 
tohoto do clrkevnl teriuioologie zavdalo aai mlsto ve Skut. Ap. 20, 
11. ixttvov Tt Aiul^aa$. Vyklad iiati plsma st. (homilie) d61 se pfi- 
Todng ye zpQaobu dQTdro^ rozmltivy a sm^foTat k pou(enf a napome- 
nutf posltichaiSfiv ; pozdfiji byla to duchovnf pfednASka, vztahiylcl se 
k nfijak^mu oddflu pfsma sv. (perikopS), a liCelem, aby ptlglaSnj 
oddll byl prakticky vyavStlen. NAzev ^homilie" nabyl pak SirSIho vy- 
znaniu pro k&z&nf Tdbec. Latinici uiilvati k oznadeni ktestansk^ho k^- 
z&ni Tyrazu jSermo", ktery ndpovldji uplnft feck^mu 6iuUa; vedle 
toho nifvali je&t£ slova ,tractatu8", C&stky pfsma sv., kterd byly 
vykUdiiDy, vybtnlny byly z po5atku vyhradnS ze Star^bo Zikona ; 
pozd^ji se pfipojovalo t6i mtsto z Nov^ho Zflkona, ale tak^ jedt£ 
( dob6 mdl V t^ vSci Stary Z&kon pfedaost pred Novym. 



') K dToda aiil jeem t^chto pramen&T: 

R. Cnil, Gesch. der dent. Pradigt im Hittelalter, Detmold 1879, 2, 39 
a si., 123 a si., 533 a gl. — Rotuk, Uesch. der Predigt S— 7, 11 ■ b1., S4 a b1., 
43, 77 a b1., IGG a si., 179, 181—183. — Doh, Ai.. Spacuta, Homiletika, AQ 1. 
T Praze 1S63, I., 5. ~ Da. Hbhsoo, Realeucyklop&die fitr protest. Theologie und 
Kirche IS. Bd., a. 80. — Wxtzeb □. Welie's Eircheulexicon 3, Aufl. 1896, Heft: 
90 (8. 321 a si.), 100 (s. 101), 101 (8. 239—210). — BaocKHinB, Conv. Lex. 13. 
Bd. 1895, B. 316; Mkykr, Codt. Lex. 13. Bd. 1866, s. 161, Orro, Slot. aau6. 
sv. 11, 527j GnaEu, SIot. DkuE., 4. dll 718-719. — Caaopia katol. ducbo- 
venatva 1876, a. 2:!5-.23e. — Predmluva k 1. dlla Deialdora pre- 
kladu GoffiQOTf poatiltj z r. 1876, str. VII 



,v Google 



TV 

UrSitSperikopynebylj tebdyjeitS sefazeny, iiybi-2 v^bSr 
z^e^el na biskupovi. 6&Btku pfsma sv. ryloJiiti, aby jl Bhrom^id^nf 
rozumSlo, a o pravd^cb v nf Bkrytycb poui^Tati, bylo hlavnlm i^kolent 
k^z^nf. Pokrok y kazatelstvl zpflsoben byl Orit^enem. Tento roze- 
zn^v^ didaktick^ a parenetick^ zpHsob kizinf, pro oba m^ p^ vde- 
obecDJ v;^raz ,,propbetia". Eazatel m^ die Origena i vysvgtiovati i za* 
hHvati; hlaTnlm Jeho likolem jest ovSem, pfiv^sti posluchaCe k po- 
rozum^ni plstna sv. ; co do formy Origenes i&A&, aby bylo k&z&ui 
pnist^, bez nmglkovaaoati. V k&zflDlch Bv^ch Origenes podal souvisU 
vyST^tlenf textflv. 

S pov^geDlm kfesfanstvl na nflbo2enBtvl stEltnf povzneBlo se takd 
k^z&nl, kter^ ae etalo v6cf aesthetick^hu poiitku, cot vlastnl sluibS 
boil bylo casto na lijmu. Zdkladem k&zflnl byl sUUe biblick^ 
text. V^jimkn i,\nl hoinilie Makaria starSlho*) (4. stol.), 
kterti jsoQ v&ak eplie vzd61avateln^i tetmi k mnichflm. V dobS t^to, 
zvUSt^ V pozdgj&I dob6 4. stoletf, vyvfjel se t€2 systSm perikop. 
Go do formy chybSlo kfizdnlm je&td ptesn^ logick^ sefazenf a methoda. 
Vrcholu doatoupilo posvdtnd fej^oictvl ti doby ve av. Janu Zlato- 
il B t ^ m. Od n^ho jeat nejvlce h o m i 1 i I, kter^ ae skUdaJI z ilrodu a ze 
dvoa e^tl: 1. z rlastQiho vyavgtlenl, 2. z moralDS pareaetick^ho z&vSru. 
V polovici 5. atoleti Leo Veliky spojil starou Skolu oratoi'skou 
B noTOa vzd^lavatelnou. Po n^m vynikl zvlfUtd v homiletick^ litera- 
tnie &ebof Veliky, jeD2 zavedl lipln^ system perikop evan* 
gelickycb i epifitolnlch a proslol svyini 40 hotniliemi na 
evaDgelick^ perikopy rozlicn^ch ued&I i av&tkfl. V nich tlsixoi podivi 
obyCejn6 historick^ a doalovn^ amysl perikopy, a pak hledA srayat 
taJD^, moralnf a allegorick^. Stoletf 7. a 8. jest dobon sv62Iho ki-e- 
sfansk^ho 2iTota v cfrkvi zdpadnf; Beda Venerabilia vykliidtl 
text pfsma velmi dflkladn^ a applikaje vjklad avJlj na inravnl iiivot 
v6ffcfcb. (33 Homiliao aeativales de tempore, 32 Homiliae aestivatea de 
Sauctis, 22 Homiliae qaadragesimales.) 

Homilie cfrkevnfch otcA — boinilie patriatickd — byly 
zAkladnfm kamenem homiletick^ literatnry pozddjSf. Die nich se Casto 
vykUdalo, z nicb se Casto citovalo. ''j 

>) Tydiny nejprre od W. MoaiLi v P&Fiii ISBO, I6pe od J. G. PunuaA 
T Lipsku 1699 a. ITU r 8*. Zfeitil je J. VLexu (GO homolif duchornlch). 

") Homilie vfibec dAll sensmnaljlickou (nilil) asfntbetickou 
(T;iil). U- ao&lyticki T;BT§tltije nrtity oddfl pfima av. Hit po cAati, a ne- 
BturA BO o jednotDOSt mjileaek. H. synthetickd staoovl urMW T^chodisM, 
I aihaf. nhuh prisluineho oddllu pfsioa ev. TjBTitluje, a Um pfecbod 6inl ke 



»Google 



Velikon ztoluhu o rozvoj kazatetstvf ni& Karel Veliky. Za- 
vedl pravidelai farni k&ztinl o ned61(cb a svtltclch, kdeSto 
dffve byl jen biskup povinen k&zati. Alcuinori uloiEil, aby zrevi- 
doval a opravil sblrkn perjkop (lectionarium). Cht€l t^£, aby 
kazatel^ mfili sblrku kfiz&Qf, pHpravenou kbohosluibfi; proto najebo 
rozkaz Paulas Diaconas gloiil homili&t, obsahiijlcl patiistick^ 
hotnilie, setazen^ die poHdku roku cfrkevnfho. 

HomiliftI' tento mflieme zv^ti prval postUlou. SIovo 
iipostilla" vyBv^tluje ee staienim prvntcb slov z „PoBt ilia verba 
textua", ciai2 podaal se po pfetteof textu v^klad. Tak po- 
Tstalo substantiynm postiUa, kter^ zna(ilo Bonbor vykladfl ne- 
d^lnlcfa a Bv&te6nich perikop. N&kteM tvrdili, 2e zmfD^o^ 
lioiniliflF byl skutecnS jii za Earla Velik^ho nazvin postilllou. 
B. Crubl, Herzoo a jini v&ak dokazujf, le byl tak nazviiii ai 
pozdSji. Die GruelanElzeY „poatilla" di se dolojiiti teprve 
poi^tketn 13. stoletf, kdy2 XicolauB Threttus ve sv6 kro- 
nice anno 1228 pravl o arcibiskupori Stdpinu z Canterbury: „Hic 
super bibliam postillas fecit", a anno 1238 o biskupovi Alexandra 
z Gaatres: .Super psalterinm postillas scripsit". (Du Gange etc. 
Glossarium mannale V-, 395.) Pojem slova .poatilla" ae 
rozgifoval, a uilvalo se ho nejen k pojmenovinl T^kladft perikop, 
n^br2 t4i pt'i v^kladeck cel^ch biblick^ch knih. ,Postil> 
lare' znaCilo pak ve sttedovSku ps^ti b§2n6 vysvitleni biblick^ch 
knih. V^klady nttsledovaly z pravidla hezprostredn€ po kaid^m verSi 
textu. Byly to postilly t Sirgfrn smyslu; z nicb json nejvz&c- 
Dftjil postilly MikuliSe z Lyry*), proslut^bo exegeta (nar. v 2. 
polovici 13. stoleti v Lyfe [Lire] v Normandii), pHvr^ence scholastiky, 
jeni hledi y nich vyp&trati a doloiiiti pfesnj smysl sIot Plsma sv. 
a jen n6kdy snail se vyloiiti t6i mystick^ smysl jejich (intendo 
circa litteralem sensum insistere et paucas valde et breves expositi- 



k&sinf, od n^hoi se liif tlm, ie obsahu celg perikopj t jedn^ tuyilence oe- 
aou8tfe<faje. 

*) nPoBmiae perpeluae in Yetua et NoTum TeBtamentum* (G ST., JUm 1471 
&i U72). — V univ. knihovni t Praie, » rukopise XVIICao (pap., foL), 
jest ptekUd vjklndu Mikuldie e L;r; na eTaQgelium sv. Hatouie. 
Po dlonh^ pFedmluT^ (6 listfi, .Pntemliiwa myftra alawutnelio MykulalTe rzecze- 
neho Ljra na ciiwero czteajre') nisleduje .Wyklad zveljczeneho njrtra a vczjtele 
pyfina Swateho MyknlalTe rzcczeneho Lyra ua przemluwu prwny gyzto rczynyl 
Swaty Jeronym w Czti'iiye fwateho HathuDye' ; pak Jest vjklad na S. pfedmluTu 
ST. Jerouyma a po t^ nisleduje teprve v^klad sAm ua e*. sv. Hat Jak DoBBOTsii 



»Google 



VI 

ones mysticaa aliquando iaterponere licet raro). '^) - Ka hrobd Mikul^lie 
z Lyry bylo aapadno: .postillavit Biblia ad litteram a principio 
usque ad finem". 

V N^mecku objevily se pted dobou reforma&nf knihy n^boieDsk^, 
kter^ maji nizev BpteDsrium". (Dr. J. Ai.zoa, Die deutschea Ple- 
narien im 15. nnd zu Anfang des IC. Jahrh. (1470 — 1522) Freiburg 
1874, C. kat. duch. 1876.) Plenarium, t. j. plenariuin Missale znaCI 

V uidlm smyslu nfimeck^ pieklad mSt svatych za cel^ rok pHpada- 
jfcfch s v^kladein Eili glossou epiStol a evangelif, a nftboinymi plsnSmi 
atd. V Sirdlm smyslu patfi k plenarilm t^2 postilly. Ni- 
pisy Uchto knib t n^ineck^m jazyku byvajf tyto: ,Ein Plenari" nebo: 
„Ewangeli und Epistel", „Ewangelibuch", zHdka: „Po3tilI". Z veli- 
k^ho po6tu vydao^cli plenarii patrn^ vyBviU, 2e katolick^ lid v N6- 
mecku pilD§ v nich Cftal, tak jako u n^s v Cech&ch „Po3tilla" bj^vala 
knihou mezi lidem obllbeoou. V ngmeck^ literatufe udriel se titul 
„Plenarium" at do reformace. S knihaii tiSt^nou t Basileji r. 1522 
a n^vem-. „DaB new Plenarium oder Enaitgelybuch" znilzel asi 
tento latiasky titul; na jebo misto nastupuje titul „Ewangel)buch", 
a kone5n£ vSeobecni titul „PostiIla". 

Luther zavedl slovo ..postilla" u protestantQ svym vykladein 
bible ; za sv^ho pobytu na Wartburce napsal poatillu k bohostuieb- 
n^inu uiifv^uf (zum gottesdienstlichen Gebrauch). 

Postilly byly ve stfedovfiku kaihy nad mlru dflle- 
2it6. V nich nalgzal lid nejen pou£enf ve v^cech vlry, i);^bri i ve 
vficecb tjkajiclch se rfiznych pomerfl iivota lidskSho. Mnoli^ z nich 
jsou obrazeni tehd^jskh nEizorfi ndboSenskj^ch, tehdejSfch luravOv 
a zvykAv, nebot obsahujf Casto nejen pouh^ vyklady pHsluSnycb pe- 
rikop, ale i zmfnky o 2ivotg souCasn^m, hojn^ narfliky a polemiky; 
mnob^ postilly majl tudl2 velikou cenu kutturnS bistorickou. 
Mimo bibli byly postilly nejobllbenfijgl iStenl iidu. 

Ceskfi literatura jest velmi bohata poatillami, kter^ zvl&St£ 

V stoletl 15. a 16. majl dobu sv^fao rozkv^tu. Fod^nie obraz 
fteake literatury postillovfi a ocenfme postilly po strinco lite- 
rarnl, pfi ceuiJt pfihliieti budeme t6i k strdnce kulturn^ bistnrick^ 
i k ndzordm theologickym a k sporain nilba^enskym, je2 v nich ae 
obr^Sejf. 

vjkUdi (Gesch. d. b. Spr. str. 223), patfil nikopia tento dHve bibliot^ce Krum- 
lovsk^, kile jej a&tezt Balbfn a podal a n^ni zpr&VD v Boh. docta ]I[ 173. 

') PauluB Burgensis (f 1463) uapsnl k poitillftm Mikuliie x Lyr; .An- 
not&tiones". 



,v Google 



I. 
Doha pfed Husem. 

(Waldhauser, Milic.) 

Stotetl 13. a 14. jest v zflpadni clrkvi evropsk^'dobou £i- 
leho iivota t oboFU kazatelsk^m. K tomu pHsplvalo hlavii^ 
inocii6 vystoapenf fietn;^ch antibierarchickydi stran, 
usilujicfch reformaci kfestansk^ spolecnosti ji2 od 
konce stoletf 12. 

Hnuti to vySlo z jiSol Fraude a pfeneslo se odiud do Italic, 
N^mecka a Nizozemf; Sifitel^ jeho byli AlbigeDdU, Katharov^ a Val- 
denSti. Tyto sekty fifHIy 6v6 u£en[ horlivym k^z^nfm. Proti nhn 
kHzaly zvlHStfi ftidy mnichA iiebrav^cl), fratres praedicatoies. ') Na- 
atala tndy oiiposice proti clrkvi, kter& ve stfedovSku pfedstavo- 
vala osvMu a pokrok. Opposice ta z poC&tku dor&iela jen na vedlejsl 
a 2evi)6j3f formy; pH torn pH vSem nirodov^ zfistdvali v6i-ni vH'e 
katolick6 ; tak^ nepoplrali jejich doginat, nel jen jist^ dAsledky kiajnl, 
a neprotirili se moci ^fma, nei jen zIoi'^dQiii, kter^ pHvodila nad- 
vUda prflid na sebe sainu apol^hajlcl. Lid6 jemngho svedorol trp£li 
v2dy kfiklaT^jgfm odporem inezi idealem, ktei-^ WnHl kdzali sv^tu, 
a mezi okolnostmi, za jakycb se vykonfivalo jejicb panstvi; ideje, 
T jejichi jm6nS papeiov^ zaIoSili svou vl^u, odsuzovaly jejich cbo- 
vflnf. Vil&l vzrfl8tftjlcl opposici cirkev slibla. Ale ani ten- 
kr^te n^rodov^ nepom^Slpli na revoluci. PoraSenf nejpohordliv^jSfcb 
zloMdu, trocbu vptSl samostatnost pro clrkve n^rodnf, t^mito opra- 
Ttmi nesmil^mi byla vyCerpAna jejich pfinl. *) 

■) SroTD. Rothe, Gesch. i. Fredigt, S^l— S2(, 
*) Dmmu, Konec samoBUUnoati £eak£, str, it — 3. 



»Google 



V CechAch Karel IV. a arcibiskup ArnoSt z Par- 
dubic starali se o poTZDesenl mravDlho Sivota zvl&&t£ 
Y duchoyenstvu; podn6t k tonin lavdaly spory o platy za obtady 
bohoaluJebn^, kter^ yznikly r. 1334 mezi farSfi praisk^mi a mnichy 
2ebravJ^mi. Karel povolal r. 1358 z Rakous znamenit^ho 
kazatele Konrdda s Waldhvm iili WalMausera, kter^ na k^&nfch 
u ST. Havla, pozd^ji v Ijni pflsn^ Tystupoval proti zlohUlflm ve stavu 
svfitak^m i duchovnim. J. VlCek piSe o n^m (I. 50 — 51, Dftjiny lit. 
ies.): „0atr6 slovo jeho zasahovalo i klAStery, ., . bujni tehdy se- 
meniskft nepravosU. Text o faleSn^ch prorocfch byl jeho 
obllbenou Htkou: feCnlkovy vytky s kazatelay pfed tfni nesiy- 
chaD^ mltily hlavn^ proti Bvatokupectvf feholf iiensk^cb, 
jeii za novicky pHjimaly pouze dfvky a hojn^m v^nem, a febolf 
mu2sk^cb, kterd pr^ o tdla zemi^elych bohatcQv ,,pro svd kostely 
rraly se 6asto jako hladovl dravci o mrchu"; jejicb zakladatel4, kdyby 
z hroba TBtali, nepoznali by sv^ho dQa, jet z dobrovoln^ chadoby, po- 
kory a kfeBtanskti l^sky zvrblo se pr^ v lakotu, sobectvl a p^cha, atd." 

Waldhauserovi vydal Ferd. MsuCiK rozpravu v Pojedndnlch 
krUl. Ces. spole^nosti nink V I.ll., v Fiaze 1881 ; pod&vA maoUo po- 
ufin^bo kazatelsk^m tonu Waldhauserovi. „Darmo jate 
Tzali, darmo dajte!", volal pryWaldhaaser na sv^ch kaz^nfch proti 
mnichfltn, ktefl, kdy2 kflzali, volali: „DeJte niUn a pomodUme se 
zavfol"(Menc. 6.)Mnifii iebravlDaflkali na Waldhausera, Ze odvraci 
lid od poutf k tftlii sv, Barbory v Prusku (MenC. 7.); na dea sv. Jana 
Ev. (27. pros. 1363) rekl mnicbflm Sebravjm do oCf, ie jsou jako psi 
n^irit, ktetl gtSkati iieum^jf, Vyt^kal jim jeditnost. Pen^z pr;^ jsou tak 
chtivl, ie by i po druh^ Krista zaprodali. (MeuC. 9.) 

Tak pflsni^ ktlzal Waldhauser. Byl vSak netoliko proslalf ka- 
zatel, Q^briE idobr^ uiboiieusk^ spisovatel. Psal latinsky. 
K i&dosti a k potfebg studeuti^ praiak^ university 
sepsal obSlrnou latinskfm postillu, kteM se zachovala v 6et- 
iijch rukopisech. PALAOKt (Radbost II., str. 297 — 356) zmi- 
fiuje se rukopise universltnim, kapitolnim a luusejalm, a pravt, 
2e vesta rych bibliothSkflch naSich postilla Waldbause- 
rova vQbec hojn^ se aach^zl (str. 308). MenCIk uvMI z dvorul 
bibliotheky ve Vfdni dva exempl^ie (&. 3691., 3692.), pak lukopis kl6- 
fitera Kotvick^bo i. 176., ve sv. Floriane i. 334. a v Lambachn 
i. 191. B. DuDiR nalezl mezi kl^ternlmi rukopisy bibliotheky v Upsale: 
„PostiIae reuerendi domini Kuonradi. Incipit: „Postilla atuden- 
tinmsaDCtepragensisuDiversitatis etc." (pap., fol., r. 1366) 



,v Google 



„Cttt N. Serinonea 4, (Bobem. docta III. pg. 20b.)" (B. Dudik, For- 
schuDgea in Schweden Btr. 318.) 

LiDiSLAv Klicmahb vb Vfistiiiku tea. Akademie II. 1893 
(ZprSvd ceste po knihovnAch v Rakouaku a Nftmecku . . .) podivi 
mnoho zajlmavydi zpriv o 'WaldhauBerovS postiUe. Rozezndvft 
dvojf vziUUnf jejf, 1. ob§im^5i a 2. kratSi (postilla ac- 
curtata.) 

ad 1. Postilla Waldhauserova (obMrndjSf) jest mezi latitiBk^mt 
praccmi pfedchAdcfl Husov^ch nejrozilfendjdf. Stala se majetkem 
Sirok^ch kruha kDfeiskych. Crac. Un. 1651 (rkp. bibl. univ. 
J&gellonskd v KrakovS) obsabuje pod nadpisem Postilla stnden- 
cium sancte CracovieDsis aniversitatis bez nddnf autora 
kdzfinl na urcit^ dni adveutnl, pro ka2d^ deD dv6 i vice k^^f aa 
evangelia i na epiitoly. Kiz^nl na text evangelia jsou vesmfis 
z postilly WaldhanBeroTy, z kter6 t4i livod jest vzat doBlovnS, 
tak le pAvodDd t rukopiBe docela i st&lo: j.Pragensis" universitatiB, 
kter62to slovo nemnoho pozd^jM nikou pfepsfino na ..Gracoviensis". 
K&zflnf epiStolnl nejsou od Waldtaaasera, n^br2 asi od nSJak^ho pol- 
sk^ho kazatele. Podobnf pHklad, jak voln6 s postillou Wald- 
bauBerovoa bylo naklUdflno, podivti Wr. Ud. I. Q. '284 (rkp. 
uaiv. knihovny ye Vratislari), zo sam^bo ji2 konce v6ku 14. Die sta- 
r6ho nadpisu v XV. stol. m&me pr^ pfed sebou „Po8tille domini Gon- 
radi PragensiB". Za to vSak jBon tu mnobft k^dof, kterfl ve zmlm^ 
poBtille nejsou, a ta, kterU jsou spole6n£, pfipomfnajl sice Wald- 
bansera, ale tak, is to mohou bjti pouze v^tahy nebo voId& 
spracovUni z postilly praisk^ Ani tato sblrka vfiak nenf 
liplnfi. 

Vlastnl postilla Waldhauserova obsahuje pouze 
„SermoneB eacri", t. j. kiz&ai na texty evangelil na ne- 
d6le a sv&tky Kristovy. D611 se na (&at zimnl a letnl. Hra- 
aicl jest Hod Boii VelikonoCnI. Mimo nekterd nedostatky v nSkterych 
rukopisech cinf vdecbny rnkopisy dojeni pevn6 ustiilendho 
textn, nebledd ovSem k podHzenym slohov^m zmdnAm nebo interpo- 
lacfm. Forma postilly jest jako ceiek ustilend, na kter6 ve 
Tiecli rAznyi'li krajin^ch, v nich2 se vyskytia, od Alp Svfcarak^cb &i 
po Odni, nlCeho iiebylo podstattid mioSno, tak 2e na pf. i rukopisy 
pilvodu notoricky n^meck^bo inajl na konci k&z&nl Hodu BoJilbo Veliko- 
Qocnfbo: „Unde tbeutunice et bohemice cantate diceutes: Boli wsse- 
mohuczy." 



,v Google 



J 



i&AnS sptB Dst&tDfch pf edchiJdc Av Husovjch ne- 
doSel takoT^ho rozSifenfjakopostilla Waldhanserova. 
Nejea v Cechich, na Morav^ a ve Slezsku, ale i v Bavoffch, zvl^lStd 
jiiDlch, a V obojich Rakousfch byla u velikti oblib6. Nejjihozdpadngjsf 
Klir.maiinovi ztiiaii. stopa jest v bibliot^e kldstera Svatohavelsk^ho 
ve Sv^carsku, nejBeverii§jSi v KarthouBe u Frankfurto d. Odrou. 

ad 2. PostUla aeemiata jcat v^tah z veltk^ poatilljr, 
kterj samostatod byl u2fv&ii a parallelnS u nl ae rozsifoval, a& 
ovSem maohem skrovn6j3i mSrou. Kiicinao nalezl ji ve dvorni a sUtnl 
knihoTn^ v Miiichov^ (Clm. 7015.), a tento lukopia ptedstavuje tou 
2. redakci toho vjtahu, oMfrn^jSI net rukopisy vldeftsk6. ^) 

Zajimavo jest, 2e ize zkr^cen^ postilly byly 6iii6Dy 
T^tahy. Miiuo Vfden znil Klicmaan vSak ponze jedin^ pHklad toho 
druhu, V Maicbov^ Clm. 9733., Prothemata magistri Conradi 
de Ualtusa per circulum aoni, obaahujlcl Ibemata (nikoli pro- 
thematH) zkrflcen^ postilly, a6 poJitem ne zcela liplnil 

'M^patrii6jdf dilkaz obUbenosti postilly Waldhauserory podivfl 
Ceaky pfekiad jejl v rukopise 01. Lye. 2. IV. 7. (stud, knihovna 
olom.), aiixai JiasCtK v ^OM. 1861 pronesi domnSnku, a Daposledy 
s apodiktickou urcitosti tvrdil, ie pr^ je to zbjtek (esk^ postilly 
Milf6ovy. Kdy byl pfeklad puHzen, nesDaduo tici. Rukopis a&m 
pocliUzI z po££tku 15. stoletf; jest velmi pravidelng psiin, 
plsmo ukazuje jeSte nukteri^ elementy ze stol. XIV. Prvofm majetnfkem, 
kter^ho Ize vyatopovati, byla jestfi v stol. XV. ii6Jak& ve Bv6 diivdte 
sklamana dama. Kc koiici t^lio2 stoleti pfegel rukopis di> knihovny 
karthousy Dulansk^ u Oloniouce. I'tcktad nenf ani zcela v^rn^, 
ani zcela volnj?, a ete se, ac JireEek tvrdf opak, p£kn6 
a plyDD^. (Die Klicmanna.) 

y pFedmluvilch k jednotliv jm kdzdnfm poddvfL ndm 
Waldhauser na n^ktei-ycfa niistech nilzory toho £asu. 
Tak Typiavuje, 2e, poD6vad2 sluiebiil rok o niasopusti v2dy se po- 
iloal, V tecto fias &eled sobS hledala p^na, kdyi pfedeglj s nf ne- 
milosrdnS naklidul. Pfi neiiSli Velikonocnl zmiinije ae o torn, kterak 
manielky v ned^Ii tuto biji maniele sv^ metlami nebo rakou, co2 
naz^valo se nSchmeckosterD" ; v tu nedgli noslvali t6i do kostela vodu 
a nil6ko k posvecenl. Tak refenjje Menclk, I. c. 13—14. 

•) MnrCfE (I. c. str. 14.) in4 rukopisf inrni knihOTOy vid. £. 3733, 4385, 
obsahm'jcf akoro jen citoty, urfend pfttrnd pro mftlejii ktzatele. 



»Google 



KauAsek V pfedmluv^ k vydiiul nSkterjch kAzial Petra Chel6t' 
cbdbo (Comenium III.) referaje na, str. IX. — X. oPostilie dvorcf 
bibl. (. 3691:, „Postilla pi-agensinm, magistri Chnnradi 
lie Walthauser". Na str. 86. poEioft se vyklad takto: Simile est 
regnuin celornm Iioiiiini etc. Matheus 20. In hodierna doininlca, quae 
Tocatur dominica ia septuagesima, sancta mater noBtra ecclesia duo 
tempora miserabilia reputat . , ." KdyJ byl dftbet svrSen, se snaiil 
svfisti prvnlbo Clov6ka. Hospodtf jest Bdli, kter^ se o vSe starii ; vi- 
nice sklddEi se z mnoMvI r6v, rovn^jE du3e z moobycb schopnostl. 
Vyklad o smyslecb : „Deua conducit operarios iii vineam suam, tiini 
iustidam suam dedit in sensibus nostris noa propter suam ntilitatem 
sed propter nostrani." My jsine povoltEDi k 8l4v6 boif; nedostojfme-li 
av6 povinnosti, jak obstojfme pfed tv&U holi? Sv. ftehof vyklMd 
jednotlivS bodiny takto: lUno nebo prvnf hodina svSta byla od Adama 
a2 k Noeinovi, tretl od Noema do Abrahama, od Abrahama ai do 
Moj2iSe sest^ od MojJi(&e ai do pfichodii Ftind jedeuiictti. Prrnlch 
jedeiulut IiodJn pracoval na vinici Pfln6 lid israeUk^. V jedendctou 
hodinu povolal Bfth pohany. Nebo se m&ie rozumSti t^mto hodiiiAm 
jako T^ku lidsk^mu (pnericia, adolescencia, pleuitudo roboris, seoectus) ; 
po td vypoCitiv^ Waldhauser, ktelri t kter^m v6kn vstoupili na vinici 
bo2f.' Tolik ku pozninl v^kladfi Waldhauserov^ch. 

KlementinskJ rukopisIBSS (Postylla Conrady de tempore) 
patfjl kdysi knifaovnS kla3tera Tfebo&skSho. Pfinesl jej 
tam bibli..fil Oldfich Kfj2 z Tel£e, vstupuje do kUStera r. 1478. 
Rukopis je z let 1377-84. {CCM. 1896 (Ft. Makes, Lit. pasobeni 
klftStera Tfeb.), Vfistnfk fiesk^ Akad. 1897 (Taimi.Ad, Pabferky 
straiia 47:2.) 

Waldhauserovfi postille plSe tei Dr. Aht. Linsenmayer ve 
spise .Geacliichte der Predigt in Deutscbland von Karl dem Grossen 
bis zuni Auflgange des 14. Jh." Mflnchen 1886. v;^kladecb 
Waldfaanserovych pravf, 2esef'idf slovo od slovabibli- 
ckym textem, ie se pobybujf t allegoricko-moralnlcli 
narll^kAcb a jednotlivosti ie jsou vesm^s rdzu scfao* 
lastick^ho. Vysv^tlenftextu pffdchdzl kriltk^ exordium, jemui 
kazatel ptedcsiti Cast^ji jeSt^ livod, od nSbo nprothema" na- 
zvany. (465.) Podivno jest vSak, 2e Linsenmayer neaznttvi 
Waldhausera za pfedchfldce busitstvl, proto jiry, i,e ve- 
smds dfisledng zncliovdval nEenf cirkve. To vdak nenf dAvodem, 
proc bychom bo nenRzyvali pfedchfldcem bnsitstvl; nejednft se tu 
pfece o odchyleni od cirkve, — Hiyt ani Hu3 ae neodchyiil, — 



,v Google 



n^briS jednA se o mySlenky mravoktlrD^, o snahu, napraviti mravy 
a obroditi cfrker poklesloo v hlavS a t lidech ; to byla snaha hu- 
sitstrf, a poftdtky t^to snahy jevi se rozhodn^ u Waldhausera. 

P!'lklftd Waldhaoserftv povzbudil jin^ho znamenitSho kazatele t6 
doby, Moravana MUi6e » Kromifiie. Byl to uiu^ ducha t^mgf proro- 
ck^ho, kter^ hroze se mravnl zkdzy sv^ doby, jevici se t bezmgrnS 
piie a lakotS, pfedpoTfdal pflcbod Antikrietflv a konec 
sveta, a ucbvacoval teskj lid silon sv^ho ohniy^ho pfedaesu. Jeho 
vyznam tkvi v 2iv6in bIovq jeho k&z^itl; literarnf (iDDOSt 
jeho oenl tak skvSlll, jako kazatelsk^, nebof byl inui inspirace, 
mii2 slova. (VLfiEK I., 51. — 52.) Pflvab jeho kizllnf nezille^el 
tak yjasnosti mySlenek a v trefn^ Casto peprn^ pMro- 
zea6 pravdivoBti, jak to bylo pfi Konradovi, R^bri re 
zbozQd vroocQOSti a obraznosti e myatick^m n&dech em 
a V mraTui nadSenosti. Prdvg jeho vyznam jako cesk^ho ka- 
zatele a jeho Uska k Cesk^mu lidn 6iaf ho dochem pflbuzna 
Husovi. (Leciil^b, Hu3, str. 9., 12.) Co se jebo spisovatelsk^ 
Sinnosti tjiCe, napsal 6esky Jen ngkolik modliteb po \iix&at; z la- 
tiaskych jeho spisfl vynikajf zvl&Std jeho postUly. Palack^ (Radhost II., 
str. 321.) domnlv^ se, 2e Millt vydal 6eskou postilla, kterU prj 
byla pozdSji vytifitSna, co2 aoudl z KonilSova „Klf5e ti R^strlku 
kaih zapov^zenych". Dokl&dd ovdem: „Ndin vSak neni o liAa^xa 
exempUH vgdoino." Td£ Juogmann tak soudil. (Hist. lit. £., 2. vyd. 
1849, str. 39.) I. J. Bands opi'avuje tato domn^Dku t Dodatc(ch 
a dopliicfch k Jg. Hist. 1. i. (1., Prafaa 1869, str. 21.) na z&kladS 
referatu J. JireCka t Lit. oznamovateli Casoplsu kat. duch. 1864, 
str. 318 — 320. Cit^t z „Elt5e" Kooi^Sova jest myln^, Debot 7.&^\6A 
t^kfi se nikoli Postiliy MillGovy, njbriS „Knih o zarmoucenlch velik^ch 
cfrkve a o antikristovi a jeho sedmi ranHuh" vydan^ch od Patla Byd- 
2otbk£ho a BuiKoiuo z Lioka a prohUgenych od t^chto omylem za 
dflo Milliiovo. 

V nov^jSt dob6 dokdzal L. Klichanh v Listech filol. XVIL, 29, 
ve studii o MilKovi, ie „KDihy o zarmoucenlch etc." neeloiil MillC, 
n^brj Jan z Ptlbramg v 1. 1427—1429. Viz t^i Ottfiv Slov. naufio^ 
XVIL, sir. 341. 

Kliomanh pod&vft ve Vftstafku 5e3. Akademie (IL, 1893) zpriva 
Milffiov^ch postilUch. St^iSuje si, lie jako o Waldhauserovi, 
takd o Milfcori nem&ine i.&.AaA moaografie. Literanil iinnost MilI6ova 
byla bohat^jSl ue2 Waldhauserova. Z postill jeho znimy jsou dv6 : 
Qratiae Dei & Aborttvus. Zajlmavo jest v^k, ie upln4 exempl&fe 



,v Google 



poatilly Gratiae Dei patff pom^rn^ k Tz&CDOStem. Na 
ce\6 ceslS po kDihovnitch v Rakouaku a N^mecku nalezi Elicmann 
(mimo Pi-afau) pouze jedin^ lipln^ exemplU ve Wr. com. (t mistake 
knihoTnd ve Vratislavi) 1187 a 1188; dnih^, Wr. com. 1181, jest 
ji2 kuaj. VSecky ostatnf obsahitif z pravidla jen jedea dl), a i tea 
jest £asto nei^plof . NejvStsI cABt rukopisA Gratiae Dei jest 
kiis^, a to zptisobem nejrozmanit6j§lm. Crnm. Uin. 72 
(v knihovnS minorit. kUStera v KrumlovS jest vlasto^ jen Quadrageaimale 
z Gr.D. s n^kter^mi dodatkj. V jiny ch postilMch jsoa vynech^a v&ecka 
kizint na svdtky Kristovy a Bvatjch a ponech^na jen k^Aul ned^lnf 
{01. Lye. 2., III., 8.); nebo jinde zase jen sviteCnl (Crac. Un. 1621). 
Od t^cbto syatematicky zkricen^ch rukopisA jest tfeba lOzezDdvati 
takov^, jei ziistaly n&hodou nedokoniieny. Tak na pf. ve Wr. com. 
1181 pfaaf pfestat uprostfed kAz4n( na popeleCnl Btfedu. PH torn 
vSak zase ii^ktei'^ rukopisy obsabujf t&sti, kterycb jin^ nemajl. CeM 
Bkupina nikopisdv obsahuje na pf. k&ztinl na den 5 bratH, kter^ch 
bychom V jinych rukopisech marnft hledaii; jsou to rukopisy pflvodu 
slezskSho nebo polsk^bo. Jest to dflkazem, ie Gr. Dei i v cizin6 
byly vlldn^ pfijaty a dom&clm pomSrOm pHzpflsobovfiny, jako 
zaae jednollivd kdz^nl z nich pHjata byla i do jinych sbirek bomi- 
letickycb. 

A pfes to, ie byla Fostilla MillJiova dosti rozSffena, setk&v&me 
8e s falegn^m ud^nfm autora: Cruni. Min. 72 mil na pt. na poslednfm 
listu ptfpisek : „Postilla mag. Gonradi super euangelia per totam qua- 
drageaimam oc", a to rukou jefit^ 14. stoleU. 

Go se t^ce obaahu kflzElnl, majl vBecky rukopisy tfi vzor. 
Jednotlivft k&zftnl z Gr. Dei vyskytujf se tit o sob^. Jsou to : £x- 
posicio pasaionts Cbristi a Sei-mo de corpore Christi. (Wr. Un. I. 
F. 311, 1 F. 679, 01. Lye. 3. IV. 7.) 

Drnb6 poBtille dat Milfc jm^no Aboriivus. Ddli se, jako 
postilla Gr. Dei, na pars biemalis a p. aestivalis, jsouc opa- 
tfeoa zvUfitnl pf edmluvou a rozmnoiena dv^ma kflzinlmi synodalnfmi. 
(Die Elicmanna.) 

V knihovng universitni t Praze jsou tyto rukopiay Milf£ovjch 
poatill: III. D. 20, Xn. G. 12, XIL D. 1 ; v mns. knibovnft: XV. G. 5. 
Fbrd. MBsfiiK ( Sitzungaber. der k. bohm. Gea. der Wias. 1890, 
8tr. 309 a al: Millc a jebo dva spisy z roku 1367) ovddl t^i ruko- 
pisy knibovny vldeflsk^. 

ACkoliv poatilla Millcova jest tir6ena blavnfi pro 2&kOT3tvo, 
a tudf2 se pfedevdfm tyk^ iivota a pomSrfl stavu duchovnfbo, majlc 



,v Google 



podobu 8|iiSe katechetickou, prece r nf aal^ziline tu a tarn 
(Irobty, kter^ se vztahuji k mravftm a zvykum obyva- 
telstva. Tak pravl Men61k ve sv^m pojedn&al a podivi ukflzky, 
V Qichii jest mooJistvl a&ritek kalturuS historickjch, o 2i- 
vot6 kii6£l, zvycfch a pov^rich tehdejdfch, a j. 

J. JiueAek referuje r Casupise kat duch. 1864 o rakopise 
c. k. bibliotlieky olomouck^ (sign. 2. III. 8.). Jest to foljant 
150 listech hnib^bo, tlustdho paplru. Na d. listu pocfofi se teprve 
text, jen2 jest nadepsin : locipitur postilla de tempore bo- 
norabilis vjri domjni Mylicii predicatorie pragensis. 
Nap^d poloSena jest ptedmluTa, v n(2 ukazuje se horouci po- 
vaha Mil(6ova. JireCek poit^vii delSf ukUxku z pFedmlnvy. Uvii- 
dime z nl tento T^iiatek: „Sci9, Domine, quod virtus in me non est, 
nee cognovi literaturam. Quomodo ego in tuas potencins introibo et pro 
justitiapugn.ibn, nisi docueris me a iuventute mea et me usque ad sene- 
ctutem non relinquas, ut senectus mea Bit in vinea uberi et non deficiam 
>n confiteudo justitiam et veritatem ? Gum deficerit virtus mea, ut voceotur 
hii sermonea grade Dei, nullis procedentibus meritus, sed preveniente 
me onntia tua, ut non ingeratse sathanaa, transfigurans se in angelnm 
lucis, nee suggerat michi errorem pro veritate, nee ponat mihi tenebras 
jucemetlncemtenebras, amarumdulceet dulceamarum, malum bonum et 
bonum malum . . Idea peto, da michi palatum sanum, quo discemam 
verum ii falso . . Aperi michi thesauros infimornm sermonum tuorum, ut 
inteliigam et confiderem ab inicio viam tuam, quo modo te sequar . ." 
KonCi pak takto: „Hec taa me caritaa ab oinni (me) faciat cornipt^la 
extrnneum et nuliius vicio mutabilitatjs obnoxium, sed super omni ■, que 
carnaliter diliquentur, excelsum, domioice contemplationis avidum, 
persecutorem, zelatorem virtutum, exquisitorem et refomiatorem bo- 
narum consueludinuni atque morumi . .' etc Prvnt v^klnd pMslugf 
k 1. nedSli adventnt, poslednl ke kffiov^ dnilm. Kn konci poloien 
jest vyklad jednotliv^eh proseb OtfiendSe na 5 listech. VJklady 
jsoii piny citatfl ze spisovatelfl elrkevolch'. Bernbarda, 
Chrysostoma, Gregoria, Lva papeste, Ambrose, Augustina, Petra Dam., 
Ilrabaua, Origena, Jeronyma, Bedy, Innocentia, Hilaria, Valeria, Re- 
migia, atd. 

VztahA k dSjflm son^aBa/m JireCek v rukopise nenalezi; vy- 
klady pr^ jsou pf'lsn^ ndboiensk^, beze vSech nariiek a reflexf. 
Rnkopis prvotad n&leiel konveatu ,St. Bernardini extra Brunam", po 
jeho2 zruSenf pi-enesen hyl do bibliotheky v Olomouci. 



,v Google 



Milfc sloiil (^sE Sennones quailrageBitnalea, kflzHni 
postnl. V nniversitni bibl. jsoii obsaieoa v rukopisecb IX. C. 14 
(cod. mixt, vroCenf : 1389) a IX. A. 5 (cod. mixt., vrofienJ: 1390). 
Klicmaan znA podobQ^ nQuadragesimale", nedpln^, v kaplaDsH kni- 
bovn6 T Krutnlovd, t, 260. AvSak t Grum. Min. 39 Dal#z& ae, jak 
Klicmann dAle pravl (VMolk 0. A. 1893), QuadrageBimale Jacob! de 
Voragioe, kter^ na vlas stejnS pofifnd; nebylo by pr^ divn, kdyby 
akutecnfi toto dilo MiKiiovo se krylo s Jakubov^m de Voragine. 

Kiziinf Waldhanseroya a Millfiova majl pro rozvoj Ce- 
skeho kazatelstvl velik^ r^zDam. Obsahujf mnoho mySlenek, 
jimi2 se prozrazoval po£Atek doby, kdy vzplanul odpor 
proti moci cirkevnl silou daleko vStSf. 

Podobn4 mySlenky jsou tH vesbiree star^eh kdzdmieakyeh, v r u k o- 
pise c. k. bibliotheky olomuck^ (cod. mixtus, kAz&nl na i. 56 
a2 126). Rukopi3 tento patHI kdysi kitUtera DolaDskdmu. Obsahuje 24 
ned^lnlch k&z&at od Hodu Bo2(ho VelikonoCnlho a2 do 11. nedSle 
po ST. Dachu. Bnkopis psdn jest asi na poi^tku 15. stoletl. Jest to 
pfepis na mnoze chybny vinou plsarovou. J. JireGek klade pd- 
vodnl sloienl do polovice 14. stol. (GQJA. 1861, J. JibeOek : 
Drobnosti k hist. I. lit. str. 270. a si.) Nasv^diuje toma povaha 
jazyka a nartl2ky na spory s mnichy Sebrav^mi v 2. pel. 
14. stoletl. Uk4zka odporu kazatelova proti feholnlkflm: 
,A kaSd^ se tobo varuj, aby sv6ho syna neb dlt^te nedtlval do z^kona, 
kdeito nenie n&boienstvie, ale 2ebrota a roztrienie." (Jir. COM. 1861, 
str. 271.) Nemilosrdni tepe vSak kazatel td2 kaSze sv^tsk^, far&fe, 
ktetl Tedou „niarQ08t tance, pgkn^ teny milujfce, s chrty a krahujci 
honiece, pychu tiem plodiece, v lenosti si koch^lce a na svat^ ho- 
diny r&no nevst&vajlce, do poledne spiece a v noci do paolnoci na 
Tfoi, na pivS, vrchcdby hrnjice . .." (na 1. 69.) Kazatel chv&Il 
zase naopak dobr^, t&dn^ kazatele a prarl, ie skrze uS „ny- 
nSjSiech Casov mnohem viece sfi div6v stivi" (I. 84). Ji- 
recek aondi, 2e kazatel nar^Sf tfimito slovy na blahi pilsobenf W a 1 d- 
hauserovo a Millfioyo; kazatel znal zajist^ dobfe k^zanl t^chto 
mtiifl, nebot byl v Praze, jak svCdcJ uapomenutl ua 1. 67., 2e 
,vieiijaky jazyk mil chviliti, ie Pdn JeifS je v chvjtie Boha Otce 
VSemob^ciebo ; protoite nemflmy viece jazykdv t Praze, zpievajte2 : 
Bdh T&emobiicl vstal z mrtrych iii^cl." 

Z doby okolo r. 1400 pocfaizejf t^ii tak zvanA kdednt Deihowskd, 
aichi pravl Ado. Biblowski (Bibl. Ossoliiiskych. Pocz. nowy, torn IV. 
186): „W Widlicy jeszcze za Kazimierza JagielloAczyka miewano 



;v Google 



10 

w kodciele kazania do ludu w j^zyka czeskiin, a spory r^kopisn tych 
kazan znajduje si^ w Dzikowie v bibliotece lir. TamowBkich.' (Jtr. 
Ruk. I. 179.) Tato kHzHaf vyd&na byU od Wt. Wislock^bo 
T Krakovg r. 1875, v 8^ s titnlem: Kazania niedzieloei ^wi^- 
teczne w j^zyku tacidskim i czeskiin z pocz^tku XVgo 
wieku, podlng kodeksu biblijotekywDziekowie. tomto 
vydinf v. referaty v CCM. 1875 od J. JiueCka (442—443) a v fias. 
kat. dach. 1876 od YAclava Stuloe. Rukopis obsahuje teii nedilnf 
latiDSkd (187) a sv^teCnf promluvy cesk^ (88 cesk^cb Viz&nl). 
Die Wistock^bo byl ekledatel ieskyr.h k&z&oi Moravan, kter^ iH 
pfed poCetfm zoiatkA husitsk^ch, a sepsal je bezpochyby bu^ r. 1390 
nebo 1401. Fodle prrotniho rukopisa autorova u&in6Q byl roka 1420 
pfepis rnkopiBu od dvou pisaffl, kteff pIFepisovali zArovefl. Stalo se 
tondkde na Moravg. Na9v§d6iije tomu na pF. dialektick^ c ve slovecb : 
celo m. t^lo, zavltaci, varovaci se a p. Z nSkter^cb pozd^dtcb pH- 
piskfl V pfrpiae vychi?.! na jevo, i^e se pfepie pozdfiji dostal d o 
Uher, aatei na konci 16. nebo na z&t&tka 17. atolitl zavezen byl 
do PolBka, bde zfistal a£ na nale Casy. Jsou to, jak phpomenuto, 
k^z^nl sv&te^nf, v nichi akladatel rozjimil o iivot6 a ctno- 
Btech svat^ch, t6io .svat^ch dfidicfcli fiesk^cb". Vyklad 
ddje se zpflaobem prostym, jak se hodil lidu obticn^inu, 
pH torn jeet vfiak nad miru uSlechtil^. V rukopise jest t^ pfsen 
8v. Duchu, otiSt v Caa. kat. duch. 1876 v referatfe Stulcovfi. — 

HnutI n^boiensk^ \ fiechdcb, jeho2 lilavnf ziLetupci 
za doby Karlovy byli Waldhanser a Mili6. roatlo a Bl- 
filo se. Horllvl kazateld vidoli, 2e ducbovenstro opustilo cesty, 
po nichS krUteti m^lo za nejjaBnSjSfm pffkladem Kristov}^, a proto 
nepFest&vali volati, aby lid nisledoyal Krista, aby se 
vr&til k prav^mu, kfesfansky mravn^niu tivotu. Mezi kazateli vynikali 
Mati} M Janova a jeho stoupenci, kteff dli cestami, nazna£e- 
n^mi Waldhauserem a MilKem, ale nebyli s to, aby odolali 
8tar6 moci cirkevnf. Byio tFeba popudu z ciainy ufieulm Wiclifovym. 
V t^to pfechodnf dob6 povstal mo^, kter^ nadSen jsa ^ohfio- 
•vfmi slovy" k&zdnf Milfeovych, praktickou svou moralkou 
enaiil se o „uSlechtSnf a prohloubeul skiite&n^ho 2ivota 
ve smyslu cistSho, skutkem vyznaTan^ho kfestanstvl*- 
Byl to Toma ee Siitneko, kter^ stal se iititelem nejprve svych dltek, 
potom 8v6ho ndroda. 3\i v Knfikdch Sesterych, jejicbS duSevnfm otcem 
byl Milf(, borll proti mravni zkflze tebdejSlch kUSterfiv, doporouci 
iasto prijfmati t£io P^nS a Bvobodod mluvf o vSem, co za dobr6 



,v Google 



11 

uznalo jeho svMoml, nedot^kaje se pH torn dogmat cfrkevnlch. K&- 
z&nl MiIf5ova by la pffcinou, ie sepsal ndbo^nd rozjf- 
mElnf o Plsme sv. a& ned^le a svdtky, .^eci nedglnl 
a Bvitecnl'. 

Idealem ^tftn^ho byla spolecua pr&ce tSl'cI) ataviJ, zaIo2en& na 
\zAjemn6 cistd evan^elickd Usee, ale vroucf stova jelio k touiu sinS- 
fujfd pHSla ji2 pozd^. „Bylo tteba zflkladiifch oprav v blav^ i v udech 
BpoleCensk^bo t^lesa v Cechiich, prohnil6bo do korene, a neodviatnou 
srjiSku protiv aeraohia ai zostaviti 3ebe diimyshi^jsl nauka velik6ho 
staroCesk^lio niravokdrce a myslitele," (OStltii^m die VlCka I. 53 — Gl.) 

Smutny byl zajist^ obraz kfestansk^bo zivota ve 
Btfedov^k^ Evropg koncem 13. a po cel^ 14. stoleti. Pa- 
peiatvf cht^Io sebe povzo^att za nejvyggf moc nejen nad cfrkvl, 
ale i nad cel^m svfetem. Vn6j6I Jivot clrkevnl roati, ale vnitfnl 
Jivot byl uboh^. S velikymi statky, jich4 cirkev nabyla, vzrustal 
pfepych a s nlin zk&za m ravdr „Vykony ducbovnl, na pt. idsdni, 
Ip^ly na allegorifch, lichotdch obeceustvu a jednot- 
liv^m osob&m, nebo na theologlckych disputaclcb, 
aneb obobacovaly na likor vnitfnl str&nky jen atr&nku 
TnSjSf, pastvu o&im: duch a srdce odcbAzelo pri torn 
s prilzdnem". (VlOek I. 67.) Bylo tfeba reformy, a tato razita si 
cestu do Cech z Anglie a z Francie. Rektor a professor univer- 
sity parfiisk^, Marsiglio zPadovy (1270—1343) vyblzf k ntlsledo- 
Tiinf Krista v chudob^, k povrbovftnl sv6tem a ke krestansky mi'av- 
n^mu 2ivotu na zfikladS Plsma sv. Professor boboslovi na uaiversitS 
pafiiskd, Anglican ViUm Occam (f 1349), litoiif ve sv^ch kniliich 
proti svrchovanfi moci papeisk^ a bojuje za knfiJskou diudobu. Nd- 
sleduje ho Francoaz Petr d' Ailli. Vrstevnikem tohoto na vyaok^m 
u£enf paH^sk^m jest Mat^j z Janova, mistr pafliisk^ university. 
.Jeho sluvo, ie v§ci lidak^ cenf ae nad boisk^, le vsak jednou tra- 
dice ty a zflzeof a obtady vezmuu za sv^ a ztistane jen BQh a jeho 
slovo, jako bylo za dob apodtolsk^cb, kdy Kristus byl chlebem ii- 
vofa, naplnilo ee zihy po jebo smrti." (Vloek, I. 75.) 



JuWlejnich srisu c. XII, 



,v Google 



Hus, Jakoubek, Chel6icky, Rokycana. 

Ideje Marsi'gliovy a Occam ovy ozvaly sp sdovu 
zuDivcrsity oxfordski^. Taui teprve probudil se zfejiiiy, revo- 
IuCdI odpor proti paiiujlcf cirkvi. Vyvnlal jej .doctor ia tlieologia 
einiaentiHsimud in diebus illis", Jan Widif (lS2i—\BS4i, mui iivota. 
asketicky pHsn^Iio, jeni zavrliuje litTar chkve 14. atoletl 
sroTiifivaje ji e pflvodnl avatou cfrkvl apoStoIskou. 
CIrkcv (lie nSho jest Bouhrii lidf pt-edurfienjch k spasenf; 
kdo iieul pfedurCeu k Bpasenl, neof piavj kretjCaa a bude zatraceD, 
trebaa byl pape^em. Nikdo nevi o tomto sv^m pEcdiirf^enl, a proto 
neDl treba prostfednlkfi inilosti Bo2l na zeini, protoie 
tito sami nev6df, k i^emu jsou pfedurconi. Vlastnl clrkev jest 
tcdy neviditelDii, v ncbesfch, a jediiif ziiak jejicli pffsludnlku 
zde na zemi jest vzornj 2ivot Hlavou jejl jest Kristua. Proti 
t^to prav6 clikvt jest viditelnd, zkaiend clrkev. Hlavou jejl 
jest Antikriat. PMcinou zkAzy jost kQfiistvo saiuo, staiiijlc 
se o atatky svfitsk^, iiikoliv o Btatky duchovnl. Wiclif uznAvi 
jen svdtost kttu, oltdfitl a manSelstvi, ostatal zavrliuje, 
ze svfltkil pak uznavA ony, je2 pf ipomlnaj I Sjiasitele: 
Tfinoce, velikonoce, letnJce, ostatnf pry jeou vyinyslem lidskym. Za 
lilavnl prostfedek k ndpiavfi CloTfika pokUdd kdzAnl, modlitbu 
Plln£ aapoStolskd symbolum. Obecnou telidy naukuotrans- 
substaiiciaci zavrhuje jako kaclfskou: podlc nelio chleb 
a vino zustjivaji cblebem a vlnetn; v nich Kristus jeat pritomcu sku- 
teCni sice, ne vgak podstatou svou tdlesnon, kterd dif v nebesich. 
MniiSi zdvilili proti Wiciifovi pro tuto nauku nejviWf odpor. Wiclif 
ostfe 8 nimi polemtsuje nazyvaje je svatokiipci, odpilrci probonzejiclho 
Be ducba evangelick^ho, zboubci ndroda a zern^, pfedDl hidou vojiiv 



,v Google 



13 

Antikristovj'ch atd. — Wiclif ubiIo val o obrozflol kfeatan- 
stvi na zaklailS evangelia. V Anglii bylo uceni jeho dosti 
ryclile mod ]H)tla6eno a oiWa zaso aiS v aoglick^ reformaci. Vniklo 
do Cecb, kde nalezlo pfldu pffzniT^JS(. Z university oxfordskS pH- 
ndSelt praigtl studenti u£eni Wiclifovo. Jeho spisy byly brzo 
zniiiny. Filosofickit dila jeho byla na praiskd aniversitS zD&ina ui 
od r. 1381. (VLftEK, I., 75-79.) 

MySlenky Wiclifovy &2ily zvlASto v Mistru Janu Hn- 
sovi, jeni edaI filosofickjl dlla Wicllfova od r. 1389 a mnoh^ z jeho 
traktatd bucT ptepisoval oebo pl«kltidnl do Ce^tiny. .V jeho osobi 
oba blavni proudy protihierarchtcke, uCeny a lidov^, 
je2 jdon Evropou od po6titku 14. stoletl, spnjily ee na 
pudfi Ceeke." (VlCek, L, 79.) Ustaaoven byv r. 1402 kazatelem 
V kapli betl^mskfi, k^zal lidu v dacbu MillCovS. KAyi pak 
poznal Wicltfa, nabyla k^z&Df jebo liloubky, jasnosti, 
pi'esnosti a Iogi5no8ti. Nejl^jie Ee to jevf v jeho Fostille, t nii 
„prakticky sbitiul vSccky positivnl nUzory a opravD^ 
vyklady sv6 podle ued^lnlch a sv&tecnfch teztfl bibli- 
ckjcb". iVi-CEK, I., 92.) 

Postilla Husova zachovala so nAm v iiSkolika I'ukopisech 
a tisclch. Hu^ dopsal ji t fijnu r. 1413 na hrad^ Kozfm. 
Original jejl se nezaclioval; rozSifovAna byla v Cctnfch pfepisech. 

Z riikopisQ Cesk^cb zasluhujf zmfnky: 

1. VzAcny rukopia miisejnf 2D18, iiov^ sign. IV(JI8, jen2 
kdyst n^leiel akad. niiilffi Frnnt. HorCi^kovi (na zadnl Etran6 pK'dnl 
desky jest napsdno: Ex liibliotheca Francisci Uor5i5ka, pictoris aca- 
demici). Ps^in jest plsmem drobnym a pravxpisem Husov^m (fol , pap., 
233 listA). Postilla po^lnA se jako v Jitiych rukopisedi ukazadlem, 
ale teprve od ftidky: „Milosi'dul skutkov^, kteH jsii", neboC I. list 
scb^l. Na konci rukopisu poznaiiieniluo jest cervenyin plsmem: „Tyto 
knihy sii skondny v sobotu pr6d svatu Katefinii I^tn od narozenie 
bo2iebo tislciebo ctyrst^ho CtrnEldct^bo skrze ruku Zigmundovu z Do- 
ma^lic. Dajii P£in B6h, abycbom (tuce skutkeiu plnili, co2 jest tuto 
psiao. Amen." (Sebran^ episy Husovy, vyd, Ekben, III., 324 — 325.) 

2. Ilukopis t6i museJQf, v lukopisn^m sborofku Douchov^, 
2 1811, novd sign. IIIBll. (pap., fol.) Erben nepfipomfn^ tohoto 
nikopistt, protoie Fr. Doucha dntoval sbornfk Museu teprve nSkdy 
pfed svoii smrtf. Prvnl zinfnku m^ o n^m Karel NoyAk re Sbor- 
nlkii hist. IV. 1886 (PrlspSvky k Miidlmu sezn^ni spisti Husovjch 
a jeho Jivota.) Postilla jest v ufm nal. 5'— 154^ zaCfnajlc ukazadlem 



,v Google 



14 

od pfsmeny B : „Ber&nek velikonoCnl," atd. loicialka na str. 8* jest 
nevkusDa. Rukopis ps&n jest velmi zfetelae a pravopisein Husovyiii. 
Text evangelia ps^n jest viidy pfsmem velikym v Ndkych Mdclcli, 
mezi nimii nad kaSdjm pMsludaym slovem pfips^ny jsou ihned vy- 
svdtUvky Husovy. Citaty oznafiovtlDy jsou viidy po strand. Postilla konCf 
se aa str. 154*' slovy: „na hrad6, jen2 slove Kozl, toto vy]o2enie 
STfttjch Ctenf jest skonAno Amen." (V. SborDlk hist. 1886, str. 335 a si.) 

3. Rukopis ve sbornfku bibliotheky Gersdorfsk^ 
T BudiSfnS, psanj na perg., fol., okulo roku 1440. Postilla jest na 
1. 148—311. Na po(;itku jejfm byla pamMihodntl ozdoba; uprostited 
plsineny M vyobrazeii byl v Cern^m poli Hus na bvanici t plamenech ; 
ale hranice i s postavou Uusovou byla vygkrabfLna, tak ie jen oheA 
na oboti strandch zflstal a na mlsto vyskraban^ nakreslen byl zaak 
Wartenbersk^ ve v6ku 17. - Jl'numann (Hist, lit (1849) str. 107 
ai 108.) opiraje ee o inyliiou zprHvu v CCM. 1840 str. 407 pravf, 
ie jest to DejstarSf rukopis postiily z roku 1412. NenI tomu tak; 
vidyt Hus s&m oznamuje na konci postiily, kdy ji dokonfiil, kter^£to 
zprdvy T rukopise budiSfnak^m neal. K omylu tomu dala pH£iau po- 
zn&mka Husova na konci ^v^kladu viry", £e jej toti2 dokonfil 1412, 
co2 se TSak tjk& sloienf pfivodnlho; zapomn61o se, ie jest to opis. 
(V. Ebbeb, IU., 327-330.) 

4. Rukopis Di6stskd bibliotheky v Norimberkn. Do- 
BRovsKY (Gesch. d. b. Spr., sti-. 224.) o n#m plSe: „HussenB Postille, 
auf Papier in 4°, auf der Stadtbibliothek zu Nilroberg. Solger schrieb 
diese Woi'te bei: o stupenda rai'itas Itbri hujus maDD pro- 
pria beati Jobannia Hussii scriptil Allein schon Hr. von 
Murr zweifelte darau. Nacb meiner Untersuchung dieser Hs. ist sie 
etwa 30 oder 40 Jahre aacli Hussens Tode geschrieben." 
Srov. t6i Jg. 107, Jir. I., 280, Erb. HI., 326. Dobrovsky pravl dile: 
,Die Hb. in Fol. in der off. Bib), bier zu Prag kanu aucb 
nicht niter seia." Dobrovsk^ mfnl tfm 

5. rukopis nuiv. bibliotheky v Praze sign. 17 B 13. 
(Jg. 107, Jir. I., 280, Erb. HI., 326.) Jest obsaieu v rukopisn^m 
sboroikn (cod. mixt , fol.), jen2 po5fD& se prtlv^ Husovou postilion. 
Na 1. 1»— 3* jest index, »a 1. 3'- '>: ,Aby, ktoi budeS fifati... neb 
sti jetnu to cinili." K tomu jest pfidiino: ga to jest dobfe vMomo"; 

na I. 3''— 4* jest pfedmluva: „Milosrdny Spasitel a5 ne ovSem 

ifjiii obycejem, jako ki2i." K tomu pfid^no : „ale jaki miI4mu bobu 
bude libo." Vyklady po£lDajf se na 1. IV*. Rukopis ndlt^iel pllniin] 
z Ro2mberka. 



,v Google 



15 

6. Rukopis, t6i nniversitnf, HAU (pap., 4°). Listy 
!■— 5* obsahujt index, I. b^: „Aby kto2 budefi ciati...", i. 6. pted- 
mluvu, 1. 7*— 325^ postillu vlastui, ktertl se konil slovy: ,jetao2 l^ta 
tisfcieho Ctyfst^ho a tifinadct6ho v den postny svat^cli apoStolor 3i- 
mona a Judy na hrad6, jeni slove Kozl, toto vylo2enie svat^ch ctenf 
jest skondQo. Jan Hus Mistr." Z tohoto pHpisku na konci postilly 
soiidil mylng Oobrovsk^, £e rukopis tento jest psin 
▼ lastnl rukou Husovou. (Dobr., Qescb. d. bohm. Spr. 324.) 
Ehbeh (III., 325—326) to vyvracl. Hus zajist^ na £isto sflm ne- 
pfepisova]. Onen z&v&v n&leil k testu sloiienf pftvodnlbo 
a D&\6ii se v kaid^m dpln^m ptepise. Plsmo, pravopis 
i chyby 7 teztu zjevng sv^dcf, ie je to pfepis pozdSjSl, 
asi z polovice 15. stol. Ve ctenf 3. jest na pf. psino „tDnob6 
vfici einiece" m. „6inieSe" (16'', Erb. II. 15, i. 11.), ve fiteni II. 
mJsto „a ty roeumy mistfi" psAno „iozuni*j" (48", Erb. II. 57, f . 2.), 
ve £tenl 22. ml&to „pHjfnitinie t opiated bo2ieho tSla" ps^Do „t od- 
platd" {114% Erb. II. 142, f. 2. z dola); na konci t6hoi Ctenf ptidal 
p(3£rf: ,A tak by mfilo b^ti" (U*', sroy. Erb. II. 143); ?e iSteni 23. 
Tynechaljednou: „stred u rosku jest", (118', Erb. II. 148, f. 18.), ve 
ctenl 34. pojal Husftv v;^klad: [„to jest, aby chudjm milosrdui byli"] 
do textu tak, jakoby to byla slova av. ftehofe (193', Erb. II. 249, 
i. 'J3.) atd. V^imnemesE si tak^ pravopisut Na pf.: kdyz priblizil fiegezis 
k geruzalemn a priffel geG, . . . k horze oliwetfke tehdy poflal gelt 
gezis dna vczedlniky Iwa rzka jim Dieta do hradka genz proti warn 
gelt... Mfikkost souhldsek oznacov&na nestejaS, d41ka^samohldsek ne- 
oznaCena. Kdyby to byl psal Hus, byl by dbal zajtst^ pfesndho pra- 
vopisu. V rukopise 17 B 13 jest pravopis ptesn^jdl ne2 v 17 A 11, 
zvl^tS m^kkost jest ozna6ena ptesn^ji. 

To jsou nejd&le2it£jSf ^esk4 rukopisy Husovy po- 
stilly. (J. JibeCbk uv&df t^ tfi rukopisy, z nichi dva byly kdysi 
V bibliothece kr&Iovny Kristiny (DudIk, Schw. Relse 87 a 89) a jeden 
1695 V bibliothece stockkolmsk^ (ib. 117.) (Jir. I. 280). Ve Vfistnlku 
kr^. cesk^ spol. nauk 1887 pod&v^ F. X. PrusIk zprtlvu o plzeiisk^ni 
znacnS odchyln^m rukopise Fostilly Husovy z 1. pol. 15. stol.) 

Tisky jsou tyto: 

1. „Fostylla svat^pamSti M. Jana Husi, mutedlnfka bo- 
tiho, na ev angelia, kterft2 se Ctau pies cely rok. . . K alito pHdAny jsau 
mnohd jin^ knihy t^ho^ M. Jana Husi, kter^ii jsou jeStS nikdy ne- 
byly impriinovan^, a ji2 nynf teprve na sv^tlo jsau vydaii4. MOLXIII." 



,v Google 



16 

Pfed vlastat postilion pl^edch^zl : a) predinluva .,Milo3i'dDJ spa- 
sitel" etc.; b) pFedmluva iinpressoiova; c) „Aby, ktoz Ciati budeS..." 
atd.; d) vyobrazeuf M. J. Husi na hranici s n^pisein nahofe: 

Haec fuit eftigiei quoodam veneiabilis Huasi, 
Dum Bua pro Ghristo membra creinauda dedit; 

a dole: „JeDi'a vSecky ptdky pfevysil t b61osti, 

Cecliuom Tv^m, Husi, podnes jji v miloati. 
Tobg v66ud cast, tv6 pamgtn^ jm^no 
vfkem, latl i&daaa ncbudef sblazeno. 
AC ki'kavec Ceray nosem svj^m CeinytD 
b61ost tvau Iati?6 odjiti chce ?6iiiyra; 
vSak neaf Cecliuom iidaf vzActu^jSI jit^k, 
by( se mohl iiyfm hiasem vrovniiti tak. 
Stddo pUictva zpSvem svym teSf uSi: 
ty slovem, ctnym skutkein, sidce i dudi " 

c) ^ivot M. Jana Husi, mufedlnfka bo2fho; f) dva podvr2eii^ )isty 
M. J. Husi, tyknjici se pi-ijfuiitiii pod obojl; g) |)OStiIla. 

Mi mo dmyslu^ zm^uy v textu srovnAvii se toto vy- 
diinl uejvfce s rukopisem musejDlm (IV G I8| tak, ie 
i cliyby pfsarsk^jsou vytiStcny. Prvnl dll („stmua'') obsa- 
buje kAzdnl od l.nedMeadr. a2dokv6tnSiied^lc(iiicl.)( — U7*)- Potomjest 
drulid „strana" poatilly (1 — Ids'*), ktenlobsuliuje kdzdnl od Hudu B. 
Velik. a2 dokouce roku clrkevnlh't, Pakndsledujf kiiziiui a) na den Zvi^stu- 
vfliif Piinny Millie, 6) na den Nnv9tlvenfPanuyMai"ie, c)da den Nanebevzeti 
PannyMario, d) vykhdna paSiji. Ttetf pak dfl (1G3 -213) obsaliuje 
kdzitnl a) na den sv. Ondreje, b) sv. Mikuldae, e) sv. TomiiSe, d) Na- 
rozenf Boillio, e) sv. Jana Evaugelisty, J) painitky T^la Boiibo, g) sv. 
Mnrtioa, h) av, Alib6ty, i) sv. Katefliiy. Erbcn pochybuje, ie 
vSccka tato k&i'.dnl pocb&zejl od Husa, vyjma kiiz^nf D<t 
deu pam^tky T61a Bo21ho, ale novS ubjeveiiy kodox knibovny 
StraboTsk^ (I C 5), obaahujfcf t^t rukopis sviltcCulcb k&z^m 
Husovycb dokazuje zbytc^nost pocliybnostf Eibonovych. (Casopis 
Cea. Musea 1900: V. FlajShans, Novj? lukopis Husflv, str. 185.) 
postillejeat vytiStiino jeStfi iifekolik vykladu a tiaktatfl Husovycb. Na 
kooci: „Vy ti3t<ino -v slavn(im a HSsk^m mest^ Nornberce 
u Jana Moutrtnaa Ulryclia Nenbeia," (Eubkn, HI. 337-341.) 
(uDiv. MA 47.) 



,v Google 



17 

Pod^me zajfinaTOB ukflzku z ^pfedmluTy iinpressorovy ^J 
ke ?aem zboJoym dtendffim". (iin. 54 A 47.) luipressor piavJ, JepiAce 
M. J. Huai jest jen na oko skiovnfi,. Jest prj? sa diviti, ie ndrod 
cesky knih sv^ho niistra dosud millo si vslmal a „jicli k z?o9kliv6Ql 
bezbo^n^ho kn^Jstva yilbec vyjeviti zanedbiil. Neb v tSto Pustille ntc 
m^D6 nei jak i v knize o CCrUvi Svat6 teitA ae nncli&zeji iehr&til 
a naHkfltil on zlu ka^istvo a jicb 2ivoty Demravn^, tak ie, bylo-li 
jest CO Z8 pflCiDu smrti Mucedluika Bo21ho, to jest kniha tato b^ti 
musela n ta jemu hrdlo strcila . . . ." V postille Husov^ „zachoiili) 
jest zpuBob v^rn^bo a upHinn^bo kazatele vedaucfbo lid k pobo2a4mu, 
k mraTD^mu, i k kf'estaosk^mu obcovUnl. Neb Mistr Jan Hu9 byl jest 
pr^v£, jak2 Hkiliiie'. Moralis conciouator, Ucitel ctnosti 
a dobrych mravuov". 

Vn^jSf liprava tisku jest p^knit; jest ozdoben mnobymi dK-vo- 
rytinami. 

2. „Postylla svat^ pam^ti Mistra Jana Husi, MuEedl- 
nlka Boilbo, na Enangelia, kter&2 se 2tau pfes cel^ rok 
ve Dni Ned^lnf, ji2 po dmhe vyti&tind, i s .Registrum, kte- 
r^bo2to prv^ nebylo, znovu I^pe zpravenii, i bedlivjiji d^lanit, neb Go> 
rygOTani 

K t^to Postylle [itidang jsaii Epidtoly Ned61nl Ui 
s V;^klady ua cely Rok, Mistra Jakobella, Kaize a Kazatele 
Zdkona P&nft, VSrueho a luil^ho Tbo?nry3e t4ho2 Mistra Jana Husi, 
kter^i jsau jeStfi nebyly Tisknut6, ale jii nyni teprv nu svfttlo jsau 
vydaad. Taki^ pFidfin jest i ^ivot t^ho2 Mistra Jana Husi,") 
a k tomu n£kter^ Epistoly, ktcr^2 jest z Konstancf, jsa 
u Vezenf, k Cecbflm psal. Utlia Pan£ M.D.LXIIII." Tisk tuiito 
obsahuje (un. 54A46, mus. 35 B 3): 

a) ptedmluvu iinpressorovu, doslova otiStfiuou z vydAnf r. 15*)3; 

b) „R^i8truin aneb Ukazadio blavnfcli n^kter^cl) Artikuluov 
V teto poslille .... polo2en^ch" ; 

c) ,.ptedu)luvu Mistra Jana Husi z Hiisince k pobo^n^mu cte- 
niti" : Aby, kdo2 CIsti budeS etc. ; 

') Bylo zrykem psati k postitUm dlonhi pfedmluvy. .Kdol se pak pfed- 
mluTami t£mi . . . probird, prizolt Kyimavost jkh nemslou. Je v oJch ulo^eno 
miioho literArn[ i kiilturni bistorie." (Fkrd. Clsifc v Fiednluvi k postille ,Chli^b 
^ivola' vjd. V Cislavi r. 1892.) 

') od Petra Mladenorice. T tiaku mus. 36 B 3 jest pH tomto ^ivotopise 
pHpisek; .SepssD;^ (t. ii^ot Hus&v) od Mistra Petra z Mladcno(Tic), kleryi byl 
oditej sTfdek Tsecb tich . . . {fid), kUHi se toba daau T Konstanci diOy)-" 



,v Google 



18 

d) „ptedniliivu na Poatyllu Mistra Jana Husi ....": Miloerdn^ 
Spasitel atd. ; 

e) 1. dfl postilly (od I. ned. adv. a2 k sv. Dnchu); 
/) 2. dfl. postilly (od sv. Ducha a2 k 1. ned. adv.); 
g) vyklad na paSiji; 

h) kazitni Da dnt rQzn^ch svat^ch, jako v tisku 1563, s tiin 
rozdllem, ie kdz^nl na den ZvgstoT&nl a Nanebevzetl Panny Marie 
udaiedujf &i za kflztinfm ua den sv. Martina. Za kdz&nfm n:i pam^tku 
T6Ia Boiiiho jest pfidAno „Dnih6 kAzinI o pfijfmSnf t6Ia a krve P*ne" 
a potom „^(id poahihov^Dl ve£eM Pin€ pod obojf Spuosobau ...."; 

t) 7 epiStol ze iial^e a list piiiib teskjch a mor. do Konstancf 
odeslan^; 

A:) postillu JakoabkoTU (1 — 204). 

Oprava tohoto tisku jest jeSt6 pSknfijaf nei tisku z roku 1563. 
Pfed evang. texty jsou dfevorytiny, jin^ nei v tisku 1563, l^pe pro- 
veden^. Tisk tento vySel v Praze n Melantricha, 

3. Druh^ vyd&nl tisku uorimbersk^hozr. 1563 vy&lo 
T Norimberce r. 1592. 

tisckh srov. Jg. 107- 108, Jir. I 280, Gotthard Victor Leohleb, 
Jan Hus. Pai-dubice 1891. Pfel. Boh. MareS. {PFedinluva MareSova, 
sti-. X.) Po bitvfi bfilohorek^ v 17. a 18. stol. nebylo z Husa 
nic ti§t6no. Brinili tomu Jesuits, ktell slfdili po ^kaclfsk^ch" 
spisecb Huaovych. Tajul ctitel^ Husovi ovsem skr^vali, 
pokud mohli, postillu Husoyu. CharakteristickJ jest 

V t6 v6ci pMpisek v tisku z r. 1563, chovan^ra v Ces. Musea 
(35 B 3), pied listem titulnlm; „Tuto knibu vziicnau nalezl FrantiSek 
Hnik, h^val;^ iar&t bl(2e Jaromife . . . . u jednolio tajn6bo 
odpadlce ve dpalku, na n^uii^ se dHvl Stipe, kamS, by vypAtr^na 
byti nemnbia, schovSna pfed katolick^mi kn&i(mi byla. Pan Hnik dal 
ji pnnu Jozefovi Pingasovi, napotom kanovnfkovi a kapitoliiimu dSkanu 
Bud^jovick^iDu ; a ten zasf, by do nejistych rukou uepfiala, mnfi, 
Vojtecliovi Juhnovi, Cechackovi Pellifiinovsk6niu, prof. Theolog. star. 
i nov. zjikona v Budejovicfch, dne 23. Dubna 1807." (Erb. III. 319.) 

V 19. stoletf vyddna byla postilla Hiisova ti^kem r. 1866 
die rukopisu mus. IV C 18 vEuBEsovt vydini spisfl Husovych-'') 

V dlie II., potom. s transkiipcJ novoCeskou, r. 1900 od V. FlajS- 
iiANsE s illustracemi Lad. Novaka. (UkAzky z Postilly jsou otistfiny 



') StranickS posoiizeiif v Ulaliovcstu 1668. 



,v Google 



t^iS ve Vyboru lit C. II. (Praha 1868), ve Spiessovfi Vyboru z lit. t. 
doby 8tf. 1876, a j.) 

N^meck;^ pfeklad pripomf iii MareS v pf edniluv^ k Lechlerovu 
spiau (8. Xil., XIII.) : R. 1854. 55. Job. Hus Predigteii Uber die 
SoDD- und Festtagsevaogelien des KirctieDjabi-es, 1. Abtb, J. No- 
Totuj ... 3 geSity, v Zhofelci (Giii'litz), obs. pFeklad prvnf tisti 
postitly. 

R. 1866 L. Krummel pod^vit na d&kaz kazatelsk^ v^luvnosti 
Husovy ve spise „Geschichte der bOhm. Reformation" mimo tH syao- 
d^nf feci, z latiny pHloieQ^, tfi klizflul z postilly, otisk to z vydttDi 
Novotn^ho, 

V rukopisn6 sbfrce spisu Husovjch, je2 chov& se v ies. Museu 
23B 23, jest „K&zinf oa den pamtitky t61a bo^ieho". Erbgn 
otiskl je V III. 170 — 177 a klade sepsftnl jebo na den '22. Cervna 
1413. Tiskem vyglo nejprve vPraze r. 1545; vyiial je Pavel BYDiovsKi 
cesky i n^mecky, a pfipsal Duchkovi Ghmelfri ze Semecbova, ni^StS- 
nfnu Star^fao M6sta Pr., jako^to milovnlku a sberateli starych spiBuv 
Husovych. (Jii-. I 280, Erb. Ill 321—322.) Potom tiStfino bylo pfi 
postill^ch Norimbei'Sk^ a Melantrichov^, kde jest poloieno za kdz^alm 
na 13. ned^li po sv. Trojici. Pfed tlmto kdzdnlm jest v tisku 1563 
vyobrazenf vecefe P&n6, v tisku 1564 vyobrazenf pfjjim&ai pod obojl 
zpflsobon. Toto kizAnf obsaieno jest tii v rukopise plzefisktm (v. str. 10.) 

Pozndntka. V kiiibovnfe dvornl jest rukopJB {C. 4310): 
„Johanne3 Bus: Tliemata sevmonum tarn pro doniinicis 
quam pro festig" z r. 1414. Byl snad vlastnietvim Husovym. 
Obsahuje blavnl liitky (themata), jak si je telidejgl kazateld ku kfi- 
ziinfm pHpravovali. Jsou to snad v^pisky z Husovych k^dni 5ili 
sei-monii latinskjch. (V. Vmn. MebCik, CCM. 1897 str. 77—78, dvou 
spisech Husovjicb.) TakovA kftziUiI latinski, jen svjitetnf, objevilJos. 
Truhlili- pM katalogisovinl rukopisft Kiementinskycb a poddv^ o nich 
■zprftvu ?e V^stnJku Cesk6 Ak. 1893 str. 48—50. Tato svaieini 
latinskd posiiUa obsahuje vyklady (04), zcela rozdlln6 od Cesk^ po- 
atilly nedSlni. Jest v rukopise uu. I E 45, ■/. pot. 15. stol. Ktizdnf 
Husova V ni obsaiend jsou z nejvfetSI cdsti bomilie niSSf. Nejvlce kft- 
zAnl (vlastng jea materialu) obsahuje sbirka na sviitky Mariansk^; 
pak jsou tarn t^i li&z&Bi na jednotlivS svStce a sv^tice, a n^kter^ kii- 
zinl obecnii. Na spodnlm okraj'L listii 256. jest seSkrab^no, ale pfece 
se i& cfsti: „Explicit postilla magistri Hus super evangelia et eplstolas 
de Sanctis." (Truhlil- ]. c.) JakoiSto prvnf raajitel kodexu zapsfin jest na 
rubu poslednlbo listu „Jobaime3 de Guleu, canouicus Oloinucensis et 



,v Google 



20 

Gremsiren jis" ; potom rukopjs dostal ie do kldSteni Tfebofiskdho, oiltuti 
do bibliotheky RoiSmber.-<k^, pak do kniliovny unir. Obsahuje trpk6 pole- 
miky proti pape£i a pielatdm, citujc t&i Wiclifa a m^ nSkterd vsuvky 
Ceak^ V texte latinskfeiu. ') (Dokladj viz v clAnku TrubWfove. Otiak jedn6 
striinky tohoto rukoiiisu jest v Zlat^ Pra-e 1898 (XV. voi.) no. 
Btr. 274; na tiie strAiice /miiiuje Be o nJSm V. Flajdhans, jeni tvrdi, 
ie skoro vSeckii ceskd kdz&nf svdtecQl, obsaiend v tisku z r. 1564, 
nicIiJ Erben se domnfval, }.e od Husa uepacbizejl, jsou obsaJEena 

V nov6 objevcn^ postille. V. tit CCM. 1898 str. 162 a si. (V. FlajShans, 
Klasobranf po rukopisech) a posudek J. TiiuHLA&ti: v Case c- 18. a 24. 
{roc. 1899). Cf. Cea. tasopis historick^ 1899 str. 25. : V. Nototn*, Novg 
publikace o dob6 hasitake. V tomto ciiiiku Nuvotny piSe 161 o jin^in ruko- 
pise laUnsk^iu. objeven^m ph katalogiBOvAiil rukopisQ Klementiuskych, 
sign. Ill B 20 (z 1. pol. 15. stol.). TruhUf pod^vi o n6m krdlkou zpr&vu ve 
V^stnlku 1898 na str. 271. (pod ^rou). Jbou to pry vStSinou kdzAnl Hu- 
sova (nikoli pouh^ vjklady): Sermonea per circuluin aimi de tempore ct 
Sanctis et per totain quadrageBimam epistulae cum evangeliia. ^j9ou 
to kiz&at Hiisova, jevl se Truhltlrovi z iiariUky Da 1. 43*; kazatel 
uiluv6 poBluSnoBti pravl: „Tii Hus, Don vis esse subditua tuis pre- 
latia? Beapondeo: ego volo ease aaina Balaam." V lextu primffiena 
jsou slova i ceid v6ty £esk6. Ze jsou to kd/.iinl Huaova, potvrzuje t^ 
NoTotii;^ ve zin(u§ii6m cWnku v Cea. fias. Iiist. Novotn^ zab^val ae 
rnkopisem ufektery das, a pravf, ie kilzdul ta v/nikla patrnd vesmSs 

V Praze v 1. 1409—1410, ie nazory v ninh vyslovovanfi shoduji se 
s Husovj'mi a ie velmi £asto najdeinc uifsta, je2 potom v zpracovflnf 
jeii CdstecnS jin^ui iiajdeme v Poatille; liojnost deskycli alo? a frati 
do textu vloiienycl] neodporuje pr^ tii zpftdobu tvofenl Husova. Ko- 
nefn* Novotiiy zmiiiuje ae jo6t^ o jinj'ch 2 rukopisech objevenych 
J. TruhWfera v kniliovnft univ. Jest to rukopis IUB3 (!at. Lectio- 
narium oestivale epistolarum et evaugeliorum s v^klady Husovymi, 
z nielli mnoh^ jsou tyiit jako t I E 45, z t6ie pr^ duby jako III B 20;, 
nSuii tm icminku J. TRUJiLift vc Vgstnfku £ea. ak. 1898 str. 271 
(pod Carou), a druhy rukopis V C 4, o nfitni TKL-iii.Aft referuje ve V6Bt- 
nfku lf'99 (str. IfcO:) Jest to pouhy lekcioniif a raezifidkovym vykladem. 
ptiinyk^jlcl se aat littkou toltko k rukopisu IE 45, liSfcl se vSak od 
n6lto uapoMddnlm, a nbsahujkf teckde bojn^jsf vyklad Bv&tcenfcli 
textiS; pocliiizi asi z t^lio£ v^ku, v n§m2 pfepsiin codex IE 45 (1410 

*) Ka pf. na ] ]4'.'b vjkliiil^ se, ie Kristiis a Jan Et. byli ssetrzyeni'Zjr 
neb sseisnyentAt. a Kriatas a Jau Krt. tetyoalu neb tetyetc/,y Obsutiiije Ul ne- 
kterd meziMdkoT^ glossy cesk<5. (TrubUt, 1. c.) 



,v Google 



a2 1430), i i>fsm» olinjf jest dosti podoboo, ale ovgem an! toto aoi 
ono nenf Husovo. N^kterycli dophlki^ iieslili'ildvi^ine v IE45. Oba inajf 
do jistS mfry iytii glossy mimoF^kov^, VC4 mimo to jeMS jtn4, 
pSAud I'ukou oizi, ale r^zu skoro aouCasii^tio. 

Seznam rukOi>isfl a. tiskfl pod&vii V. Flajshahs v bibttogrufii 
liter. Cionosti M. J. Hiisi (Cea. Ak. 1900); oceafini [inite Wto oil K. 
Noviika V. V LiBtech fil. 1900 straoa 389—392. a taiu2e od V. Novo- 
tn^ho str. 457—504 

K rozboru cesk^ postilly Husovy uiijeDie Eroenota vy- 
ddnl rukopisu nius. 1VG18 (SDltj), Erbknovych Sobr&Dych spiafl 
Husoy^cli (III II. 

Postilla V\lozenie svnt^ch ctenf neddliiich. 

Pfedmluva (1 — ^). Obsah: Eristus priSel iin sv^t, „aby Bvi- 
dectvie praydii vydal, o nebesk^in kitltevatvl kdzal, ovc6 zahyuul^ 
slilcdal, a c^stu jitn slovem i skutkem k Y&ini radosti tikiizal, v torn 
plnfe voli otc6 sv^lio, piua Doha." Kristus kilzal lidii 7 pokofe, ti- 
chosti a chudobd. Mooha jest lidf, ktetl by rddi slylcli slovo bo2i, 
ale mdlo jest vSrD^ch bazatelQv, kterl by pravou cestiiu vedii lid 
k Bohu. Hus doklMl to slovy sv. fiehofe a pravl, te pam^tliv jsa 
sv4ho knSiakSho posl&nf, umluil si ..pro cbv^iiu bo^(, pro spu- 
seuie Cecliov vero^ch, kteil^ i&ilajf voli bo2I poziiati 
a ploiti, ctcnie ned^lnie vSucka krati&ce s bozt po- 
tnocl vylo2iti", ku prusp^d-u a spase v^cb, ktel'f to budou visti 
aneb sly^ti. Hus vykUd^ diiie, ie polo21 \iily za ziiklad JStenf 
evangelia, a k n^inu teprve pHpoji prialuSuy v^klad, protoie lid 
neiiiii „obecni Ctciii cesky psanycU a v^kiad ne ink s6 brzy )if-ijiiie 
bez zalo^eiiio." Uvitdejo smysl slov Spaaitelovycli : „Bla2eiif ti, Htitii 
fitySie slovo boJie n ostHebajl lio," koufei Hu3 ptcdmluvu slovy: 
„I 111 d ID t 11 m y 8 1, n b y c li. coi iii o Ii u, ii a j I e b <S e j i e v y 1 o 2 i I 
k rozuiiiu Ctenic, acncovSeiiit^in^ubyCejeni, jakokdiE i." 

Po pfedmluvg Ddsleduje: titenie iied^le prv^ v Adven^ 
Ffge sv. Mat. v 21. kapitolc. K Elovdm evangelia pridiivit 
Hua nSkterd vysv^tleof. Jest to jak^si pozn&iiikov^ vydHnl evan- 
gelia, aby lid iiiu dobfe rozutu^l. Tak na pr.: ,.t^<ly^ priblfiEil s6 
Je2fS k Jerusaleiuu, a pfiSel jeat k Betfage') k hof-o Olivetski?, 
tehdy poslal jest JeJfS uCedlnlky ^) svii, fka jiui; D6te do hridka, *( 
jenJ proti vim*) jest..." atd. K toinu pozudtnky: ') 16 vescfi. 
'l Feira a Filipa. *) do JeiuzalSinu. *) pHA vdmi, atd. 

Hus po5Injl jcdnotli ve vjiklady Casto livody, v nicbi vy- 
sv^tluje, proC sc Cte pflsludn^ cvangelium tobo due (ct. I.), iiebo 



,v Google 



22 

shrnuje tarn kr^tce, o 5em byla tei v pfededl^m v;^klailg (£t. 2.), 
nebo ukazuje, cemu uCf kfesfany pitlsludnd stova sv. evangelia (ct. 4.}, 
nebo podflvfi BtruCn^ vytah, jAdro toho, o fiein bude ve v^kladS fee 
(&t 8: dva divy Spasitelovy: iizdi-avenf malomocu^ho a dnou stf2e- 
n^bo), atd. Zkrdtka 8tru6nymi livody Hub pFipravuje £te- 
nElfe na svfij vfklad. 

Hus rozd61uje vyklady v odstavce, jimiii postup my- 
filenkovf jeet zn^zornin. Na pK ve Ctenf 15. (Ned£le prrnie 
w puo8t6) jest v^klad na ev. sv. Mat. 4. kap. (Je213 jest pokou&en 
od d&\)\a) rozd^len takto: 

A) livod, V aims se vykMdA, proii se Ctou na 1. nedSli v postft 
s]uva Bv. Mat. ve 4. kap. Vyklad slov: ,\ ten cas veden jest Jei(§ 
na piidf od ducba, aby pokOSen byl od ^^bla" ; 

B) pofifnil sev^klad vlaBtnl. Hus navazuje na pfedchizejicl 
uvod a uvoj^uje o pokuSenC vDbec, jakym zpiisobein se tuto v ilovdku 
deje (vaoknutl, kochtlDf, pHiolenij; 

O) v^klad, kterymi Iiflcby byl Kristus od dflbia svitdia a po- 
kouSen ; 

D) pokrafiov&nf vykladu, jak Kristus post€ se 40 dnl dal n&m 
pf'iklad, jak se mime postiti (1. a 2. iwkuSenl); 

E) odpov§d Kristova k 2. pokuSenf ^ilbelsk^mu a rozbor jejl. — 
3. pokufienl, vyklad ; 

F) z&Y^v: NauCenf ktestanftm. 

Na konci j BdnotlivycU vykladft Hub pHpojuje prosbu, 
modlitbu, nebo nauCenl, napomenutf. 

Postilla obsahuje celkem 58 k&zAai, z nich2 jest 62 
neddlnfch. Ostatnfcb 6 kiz&nf pfipaJfi: I. na pondell velikonofinl, 
2. na liter^ velikoaoCnl, 3. na ponddlf, 4. na liter^ po sv. Ducbu, 
5. aa posveceni kostela Ctenl 1., a C. nn posv. kostela 6ten( 2. Tato 
dv^ k&zdnl na pusv^cenl chr^iim jsou k postille pHpoJena, nebuC po- 
stilla koDC( se vlastne kitzaiifm na 24. uedgli po sv. Trojiui (Erb. II. 
40ti: „Konec Ctenl nedelnfch ceiy rok s vykladem.") V Eib. vydAuf 
pftpojen jest jeStS „Dodatek", obsahujlcf „Jiu6 kiz^ni na 
cteiif 46." (Die postilly Norimb. 1563.) Pakjest ukazadlo k po- 
stille, abecedu6 sestavene (^eiiinek velikoiiociil 18 C *), 5ieda jest 
dvoje, duSe a t^la 37 B etc.]. 

') Oislice r iikazadle zna£i, ke kterrimn iteoS se *£c TzUliuje, & pUmeno 
xna^f odsUvec. 



,v Google * 



Za akazadlem pak (teme: „kbj, ktoiS budeS (Isti, rozumgl 
m^ iSeske feCi, vfz, iet jsem psal tak, jakoiS obyftejnfi mlu- 
vlm; neb v jednom kraji Cechov^jinakiiiluvieaTJin^in 
jinak. V prfklad^ jd pCSi: nizitdny nevie, a jiaf fiekajE: i&dny nevie; 
op§tj&diem: musiem (iouSfm?j uCiniti, ajinf fkii: muslm; op6tj{[diem: 
t^lestny, a jtnf: t^lesny; ]&: protiv, a jinl: pi'oti; j4 vzjevitt, a jiol: 
zjeTiti; i& popad ho, a jial: popad jej; jil diem: bychine byli dobfi, 
a jinl: bychom byli dobfi. A jest jinych drahii6 promSa. Ptotoi 
proslm ka2d6ho, kto2 bude psdti, aby jinak nopsal, nei jakoi eem 
ji psal; neii chybil-li sem kde niitcDy'', ueb ^efeku", oeb glovce 
opnsti), za to prosfnt, aby opravil, jest-li jist plni, aby mi pravdho 
umyBla nepfeTrMil; neb viem, ie ninozi mn^jfce, by l^pe rozum^li, 
coji dobfe jest ps^ao, shlazujf, a zle napisujl. A na ty sd velmg 
bnSval svat^ Jeronym, neb sA jemu to ^inili." — Jest to jaUysi do- 
slov k fiteoitfi. Jevl se v nSm Husova snalia po jednotud 
mlavS spisovn^. Postilla jeho vynikA vflbec jazykem cistym, 
krflsnj'in. Hus vybybal se r nf archaismftm a klonil 
se k obecD^ mluv6 noT6, volil tvary novd, nejvlce 
z dialektu jibofieakSlio, doudlebsk^lio. Co uznal za dobr6, 
pHjal ze star^ho jazyka, a to dr^l pevnS. Da&l jest okolo r. 1400 
zDaCng V lipadku, ale Hus se rozbodi pro du^l, a proto jej mi bez 
v^jimky, tedy nad obycej sv^ doby. Naopak zase, co zavrhoval, za- 
vrhoval rozhodnS; za jeho doby uiilvalo se jeStg ponckud imperfekta 
a aoristu; Hus naklonil se k uau obccn^mu a mA tvary opian^ 
Teakrze. V postille m^ tvary impf. a aor. jen v citatecfa z bible, 
V bibl. textech, ale ve vykladu jich neiiid. (Die pFedniSek professora 
Gebauera.) 

Jak Hits kaeal? 

ZpAsob kAz&Df, od Husa podle pffkladu cfrkevnfch otcfl zacho- 
Tilvan]^, jest zpdBob ho mi lie.*) Test jest thematem, z^kladem vy- 
kladu, rozboru a napomenutf. (Vice o torn v Hlasech ze Siona 1867, 
M. Jan Hus jako kazntel, str. 141—143.) V^klad jest vidy 
pfesnjf a jasn^. Hua sna2i se, aby vyklidal zpiisobem nej- 
srozumiteln^jSlm, sjasnym, logickymrozvrzeuImUtky, 
maje stdle na mysli, ie gkfLz&nfm slova boiiebo rozum s§ osvdcuje, 
dobrfl 2idost s& spravuje, z]i 2!ldo3t se uhaSuje, zatrzenie v ziosti 
s6 rnSI, hfiech s6 pudf, a bo2ie mitost s^ v 6Iovgkn plodf." (Kvb. 11. 
Post. 16.) Hus B^m na jedoom mfst^ v postille pravl, ie snahou 

") Homilie nifif, uialytickd. 



,v Google 



24 

jebo jest, psftti sruzuiniteliiti: ,A rAd bych vitty, co bycb 
naobi najpravejie a iiajrozumn^Jie polo^iti, tak polo^il, aby i pravda 
pioa ostala, i dobf^ a lebc6 vSriiii duSe lozumgla." (397.) 

Caeto vyklAdd slovo za slovem, bledS doBtihnouti du- 
chovnlho smyslu slov I'isma sv.: „ducb, kdeS chce, d^cliif, a bias jebo 
BlysIS, a nevied, odkud by pHSel, neb kam by Sel" (Jan 3.).,. 
,A vedld toho vykludu (t. Bv. Jana ZlatoiisUbo) Ukto rozumSj: ,duch' 
t. vietr, „k(ic chce" t. kde in.i pficbjienie, .d^cbd", t. dme, ^a bias" 
t. j. ZTuk neb fiik, nslyll^* uchein tSlestnym, „a neTieS' t. jist6, 
.odkuti by pHSel', proto2e nevieS, kde 86 poclnd, a kterd tic jej 
dinf, ,a kam by gel', t. kde sd skond.' (234.) N^kdy zastavl se 
i pfi jediiom b]ov6 a avaiuje o jebo vijznamu, zvlMt^, 
uJIv£i-li Be bo V Pfsmi bv. v rozlicn^m v^znamu, na ph: ,Tak boh 
miloval svfet, atd." . ..: „Tu |iro lepSI rozura v6z, 2e 3V*t v pismfi 
jinak a jinak s6 b#e; jako, kdyi die pfsmo: boh jest stvofil 6v£t, 
tu btM znameni vdecky vjlci stvoiPend spolu; a kdy2 die p(stQO, ie 
syn bo2i ptifiel na svet, tu svgt niieni s6 zenig, jrn2 jest ve sv6t§, 
na aii Iid4 pf^byTiyf ; a kdyi die pismo: a Bv6t ho nepoznal, tu Bv$t 
s6 mieni zU lid^. TH kdy2 die Kristus: Otfe, za n£f (t. za ryvo- 
len^) prosim, ne za svH, tu svj^t mienf zatracence; a kdy2 ted die 
spasitel; .tak jest boh miloval sv^t", aop$t: „aby nesiidil svSta, ale 
aby spasen byl Rv£t*, tu tHkrdt svCt luicnf vyvoleny lid k spasenf . . ." 
(214). PodobnS vyklfLilii o vyznamu slova „kriilevstvi nebeskd" (55 al 
57). V^klad slova „racha" na str. 2(55—286; Hu3 vysvfttluje slovo to 
nejprve die sv. Jeronyina a bv. Augustioa, a pak dodiivH: „A tak 
kdj'i kto hn^T ukazuje, fka: Bui neb Mrfiaul neb kterak kolivdk 
jinak, neb oiima ukii£e, neb jazyk vyplazl, lista ukHvf, neb pipek, 
jinf i-iekaj( clbek, proti komu ucini, ten svginu bi-atru E-iekA racha, 
a jest hoden odsi^zenie.' (285— 3U6.) Uva^ujc t6i ngkdy, kte- 
r^ho alova dalo by se l^pe uiSiti, na ph: „A aj, obfetovflcbii 
jeniu . . . dnil trplciebo, leJfciebo na loii." (Mat. 9.) „Dnii trpfcieho 
jioloiil jsem, ie mi bS l^pe zdii, ne2 dnii zlduian^ho; neb iieviem, 
byl-li jest zliimiin, ale vieni, ie jest dnii trpSI. A di'uzl Cechov^ fekli 
by pokostniebo, ueb pokostnikii, oil pokostnicS t6 neuioci, jl2 Heknjf 
pokostnicc', te po kostech s6 tlu(e, a obecnft slove dna." (376.) 
Casto pMpojuje bIovo latinsk^ nebo feck4 a vykUdd, 
jak]? m& vyznani v ceStind, napt. : Jatin6 ndveatus cesky slove 
pHchod neb navStlvenie" (3). „Dill8 die ctenie, Je „bieSe tu sest 
studvic", neb kddl, neb cberov; jist^bo jm^na ncvlm, neb latinnfci 
TzSli 8ii to slovo ydria od flekov, a slove ydria oradie k vodS pfi- 



,v Google 



praveii6..." (35). „I die jim: „Befte ji2 a neste vladati." I vykUdd 
Hus, ie „vladi^ svatby" „od fekov slove architriclious, a by) jest 
ten, jenl svatbu zpravoval", (36) atd. (Pod. 16, 43, 215—216, atd.)- 
Na jednom mfstd pfipojujo tii ndmeck^vyznamslova, vykU- 
daje, ie malomoccDBtvIm itRkaieui „n£mecky dobfe slove ausseczik, 
t. j, ven vysazeny z svat6 obc6". (43). Jm^iia vlastDf (Sasto vy- 
8v6tluje, zvliiStS jm^na mistni, db pf.-. „Tyrus a Sidon byta 
8ta m^t^ prv^ zeind zasliben^; ale ie 2id6 neinohli su fgech pahanov 
z zeui£ Tyhnati, protoi t nich a t t^ krajioS za Casii JeSlgova po- 
han6 sii pftb^vali" (96). M6sto Tiberias, „ktei-6^to jest na torn mofi 
(Galilcjsk^m, jeniE jest Tiberiadsk^i, od Eroda ustanoveiio ke cti cie- 
safe, jenj slul Tiberius." (108), pod. 31*0 (Tyrus, Sidoii, Galilea, Deka- 
polis) atd. Misty pod&vH t^2 historicky v^klad, na pf. o cbrifmS 
Jenifialemskdm (417). Klade casto otfizky, k uimi odpovfdfi: 
„Tu vajime, kto, ktcrak, co, skrze kobo a od kobo mil (elov^k) pro- 
siti, ac cbce usly^n b:^ti: Kto? 2e clov6k Bpravedlivy; kterak? ie 
H6q6; CO? ie \ic Itodnu; skrze kobo? ie skrze Je^fSe; od kobo? 
ie od boha otc§!' (189); pod. 21—22, 214, 42!) aU. Uv4dl tit 
DJimitky, jei by mo hi n£kdo Ciniti proti jebo min^nl, 
a hned k nim odpovldtl, je vyvracf (..proti t^ fe(i die 
oekto: . . . ." „Odpovfi(I jest; . . ." „Ale jeStfi tekl by n^kter^ 6tt- 
I)dCek. .." 46.) 

Uus vykliidtt tedy podrobnfi, atejen to, o£eni soiiilf, 
2e by tomu eteiiitfi nerozumSH. Necbce ctendfe unavo- 
vati, cbce byti strufin^. Sdm to pravf: „JiD^c)i smyslov du- 
cfaovnicli jest mnoho t tonito (tcnf; ale 2e pro ukrdcenio jedn6 v2dy 
tdlinu, nby i-ozumSli Iid6 slovdm ve ctenf, proto2 muafm t^cli smyslov 
ducbovnich uechivati. A ie toto Ctenic v slovflch, jakoi v/nf, jest 
lehke k rozmnu, protoi iienf tfcba bo slovo od elova vyklfidati.' 
(388.) (Hus mini tu Ctenf 54. Ned. 21. po 8V. Tioj,, Jan 4.) „DAle 
die Kristus k oCedlulkom: „Je6t6 muohg v6ci mAm vita praviti, ale 
uem62etc siiiJsti nynie" . . . „Tti dal Kristus mistrom i kazatelom 
nauCenie, aby neobl^2ov»li t^cb, kter^2 uCie, a darmo ^ci nepravili, 
kdy2 znanienajf, 2e posIuclinCt neiiiohu 3n43ti." (186.) RozboToti 
se jen tarn, kdu vidl, 2e jest tolio pntfebf, na pK: „Tuto 
sem prodlil {Um rozhovoHl se o manlelst vl), 2e viem toho ve- 
1ik4 potFSbie; i musil sem tak z lUsky ps^ti n<'chav u £tenie jin^ch 
smyslov." (41, 3. nedgle po narozenl Kr.); pod. 165. 

Citovfinf z [lisma sv., z cfrkevnicb otcii, i ze spiso- 
vatelfi klassickych dfije ee zpiisobera peclivym. Z cfr- 



,v Google 



keviifch otcfl Hus nejfiasWji cituje 3v. Augustiaa {5 — 6 a j.), fte- 
hofe (dovolivi ae zajmSna jeho homilil) (1, 64 — 65, 141 a j.). 
Ambrose (33, 143 a j.), (dovol&v^ se zvlilStS jehu spiau o panenstvl, 
de virginitate), Jeronyina, Origena, Cypriana, Jana Zlatoilst^ho („Zlatfi 
lista"; 277, 285 a j.), Bedy (34), Botitia, Ilugotia, Bernarda (81 ft j.) 
(dovol&vU se ho zvldfite, kdy2 horii proti nefestem ve stavu kn^iEBk^ni), 
atd. (Viz Evang. Clrkevnik, 1890.) Hus uzniivii autoritu cfi'- 
kevDlcb otcil, timi liSl Be od Wiclifa, jeniE uzairii 
pouze autoritu bible- Ze starov^kych ftlosofQ cituje nej- 
vlce Ariatotela (36, 198, 364, atd.) a Seaecu (280 a j.). 

Hus dovoldvii 86 tit Casto svjrch vlaatufch spiafi, 
na ft. spisfi latioakych i feskych, t nichi p?al o „chytro8ti Anti- 
kristov6" (11), „knjJek o ctrkvi svat6" (39. 63, 175), „knih o pH- 
kfizdnfch boilcb" (89), traktatu „0 avatokupectvJ" (313), „0 mo- 
dlitbfi" (315) atd. 

Casto nal^zime v postill© v^klady mystick^ )>o zpflsobu 
tehdejSf doby: bouFe na mofi: more — tento biduy sv6t, lofl — 
pevni iiad6je, ^ie biife i more pfeploverae", „bufe jaii naramufi poku- 
fienie" — atd. (50), (425 atd.) a j. 

Pro •vitit licinek Hus u21v6 Casto rftzn^ch vliod- 
n^ch pffkladd, seuteucf, pttsloTf, pHrovn^lnl, rfteuf, atd. 

Vbodn^ p^klady, na pi.: „Kto2 chce zn^ti na sob£, komu 
najviece eldii, ten obrat rozum svoj a vaii, kam si pilnost najviece 
obr&tila, a ifaned pozn&, komu najviece s\uil. U prlkladS: mi-li Petr 
dva pflny, a jest i^dostivg piln^jf slu^by Janoyy, nei Pfibfkovy, 
tehdy Janod viece sliiil Petr nez Pfibikovi. A t64 mi-Ii Petr dv6 
mil^: Katerinu a Markletu, a jest pilnSjl 2&dostivd KateHny nei 
Marklety, tehdy viece miluje KateHnu ne2 Markletu . . .' (346 ai 
347.) PodivH t^i za ptiklad legendovj? pffbeh claate Heraklia, a ap- 
plikuje jej na dobu soucasnou. (127.) 

Sentence: „Ke jedna ctnost l^pe odiev^ 6lov6ka aei kter^ 
rucho Wlestnfi" (5). „ZavrJeny knieJek v avfitfi pfMejde papeiSe a bi- 
skupy V odplate, a sedlSCek clesafe a kriie." (70.) „Ta smrt rovnft 
d^li: ani Sarlatu, ani SeH, vfiem rovnd odmSHl Ta p&na s sluhii, 
a krfilovu berlu i papeiovu v brobt^ poloiif s niotyku. Mecbt v kost- 
nici rozeznajf, kter6 papeiSovy, kriilovy a sedWkovy Jaii kostil" (244.) 
.JakoiS ryba rybu kazi ajie, tak Clov^k clov6ka hub(." (279.) „Aji8t6 
V ton) takm^i- vegken 6v6t bliidl, 2e viece y&ll svSt clovSka bohat^ho 
od^D^ho, uei pokorn^ho clmd^ho' (385), a j. 

Pffslovl, na pf.: Jakfi. p&n, takp i sluha" (242). „Cert 
jiertu oka nevykline." (173). 



,v Google 



97 

PfirovBinf, na ph: ,,TeD, kto2 chrftly v sv6td sobd liledd, 
jest podoben tomu, kter^ by chtSI uboniti stieo pf6d sebil, a kdzati 
mu, aby nap^d Sel pf€d nfm proti aluDci, a tomu, kterj by chtSI na 
vod$ hory velikS pf^pliiti . . ." (121). .Ktefl^ s6 t hFieSiech oezasta- 
rajl, . . . brzo inohii z hHech6v ratdti; ale ktefJi 36 zaatarajf, nebrzy: 
jakoiE i dfevo zaril^ Btar^ nebrzy 36 napi-aTl, a hovado zastaraU ne- 
bizy a& CO nauCI jako mlad^." (359) atd. 

Slob HuBftv V postille jest celkem v&luj a dfistojn^, 
mAlokdy zabfhido drastiCnoBtJ, jako na pf.: „\ebo2(ltka . . . 
mnie, by bylo s bohem jako 8 kramdfkii, u nie2 propije v ^KiCet 
i zaplati, a potom na jtnj diuh pie opilec; t^2 ie by, pov^ddce 
knSzi a sp^jlce p&tef6v odkoliko, io by jii tobo bylt pritzdni, a opSt 
tiiaisy zasS bK^ili." (106) a j. Misty obdirujeme se BlohuvpravdS 
Fe^nick^mu, napf.: „MiIostiv^ spasitelil zde (t. natomto sv6t6)nechf 
kind, nechC hooie, pudie i tepii, zde (t. soudn^m dni) iy bij, zde sekaj ! 
Jedo^ T tea den zlof'eCenstvie nevydilvaj na m^ hfieSD^ho i na jind, 
kteffS sti tvDji synov^ vyvolenl, ale daj poSehniinie fka : Podte, poie- 
hnanf, v m.6 krAloratviel Amen." (205). Co 5teme pak na str. 9S. asE 
99., jest pfinio dramaticky siln^: „,Nenie dobr^ yzieti chl€b sy- 

novskj ... a vrci pa6m' 6 tvrdi odpovfidi ! 6 meii osti-y 

sloval riao td2k&. od P&na nebo^iCcS ddna! Prr^ ona k ngiou pHSIa 
do domit a on pfSd nl odSel; ona po nSm bS21, a on pf6d n( utiekA; 
ona po n^m kiiti & on ml&l; za ni u&edlnlci prosie, a on od{)OTied&; 
a jiS zeindlel^, ana u noh leii, fki^ci: Pane, pomoz ini!, kakC ji tSSf? 
iei mezi pay ji pokUdd, Fka ; Nenie dobr^ vzieti chleba synoni a dAti 
psuinl 6 dobroto l^kaFe, kde jsi nynie? Tak uknttn^ ran^a^ se do- 
tyk^S! Tak riaj jejie tiaifdl Psem Debo2icku uaz^vAS, v3ak k zAfalstvf 
ji vededl Odpovie mil^ Kristna: Nenie tak, jako dieSl necht }i po- 
piiziem jie, at by volala; tflhnu ji po 3ob€, aby neodpadia; Arilm ji, 
aby j3uc pohangna nepadla; d^mt jl odtjchu, af by nezdfala. 3it ji 
nauClm, iet die: OvSem, Panel vSak tak^ dt^AAtka jedie drobty, kteff2 
padajf B stolu pdndv jich" (98—99). 

(0 Blohu Hm80v6 v. t6iS Evang. Cirkevnik, 1890, t=tr. 232.) 
PoBtilla Husova mi t6i znafinon cenii kulturnft 
historickou. Jevf se v nf obraz tehdejaf doby. Hus 
staraje se nipravu mravniho iivota, kHrfl t ni bezohledn^ 
nei'eati sv 6 doby. PodobnS jako Wiclif stavf proti 
cfrkvi prav6 cfrke? Antikristovu. Antikrista nazyvA 
.drakem", jeho2 „hr6zu acbytroatl lid^ odpadnii od nebeakych v^cf 
(9). Plstno sv. jeat zitklad, na n6m2 nioino 3c br&niti 

Jubilsjnich spiaS i. XU. g 



,v Google 



proti Antikristovi — mySlenka Wiclifova ; IIus ji prijlmfi za 
fivou. §patiif kn621 nechtl, aby T^rnl kazateld se h^- 
jili pfsmeui bv.: „Znam6Dajmei, ie nii Bpasitol pismem s6 
br^nil; . . . proti tomn jsu nynie antikriatovi u6edliilci, jeni nechtie, 
aby vSrnf k^estand pismem s£ br^nili, ani2 chtie, by zjevovaU lidu 
obecn^mu plsino, a chtie, aby ihoed po jich voli 6inili, jako2 oni k&ti; 
a kdyi v£rnl chtie, aby oni pismo vkAzali, tedy I'kii: Tot jeden 
z nichi tot Viklefista! neposluch^ cierkvi avatSl . . ." (93) 
(v. tAi 57, 60, a j.) Tito i&Mni proroci kacefuji toho, kdo 
sejimprotivf, kdo proti nimk&ie. Kdo nechce byti fa- 
leSn^ prorokAm po villi, proti toma „Tyd^vajf kfli", hltotjl 
svatou TtUku a svaty boj. (11). (pod. 21.) Urozf dokonce 
smrtf up^lenlm (198—199). Jsou to „ludafi sveta, faleinl ka€2ie" 
(151), neJBou pravf past^H, ale jsou faleSnl n&jemnfci oeb n&mezd- 
Dfci (167, pod. 169). Msozf z nilSlho duchovenstva koaajf pfece sy6 
povinnosti, ale vyggl duchovenstYo a rUdy mniSsk^ 
nepracujf na vinici Pin 6, „d(A) velici preliti, jako papei, 
kardin&lovg a u dvora jini, ti s6 jedn€ t prodfivttni obrok<$v obeca6 
obienyl; arctbiskupov^ a biskupovti, ti s panstvlm dosti ciniti majl; 
kaoovDici, ti sd sami pasi); olt&fufci, jen2 nek^i, odbuduce mSe, 
obecitd spie nebo hrajf, aneb t kr£m6 s6 obierajf; a mniSie bohati', 
li zavnjces^, dobtg bS samipickujf; pak-lijsii iebr&ci, tehdy laDiujf, aby 
coii mohu najviece aa lidech vymluvili." (67). §patiil kn^if „rEidi by vedken 
Bv6t na zboif pobltili, a jeStS by iiidosri nenasytilil" (198.) „Pasii s6 tu6n6 
a lidskSho spasenie netbajl" (199). Zfidosti)ejich po 
zboSl nenf konce; „a£ jsii jim piny stoly, komory, dpiiierny 
i pivnice, ale ifidoat v2dy dSrav^ nenie plna". (371). Starajf se 
des&tky, o of^ry. (81). Jedai z nich pravf, 2e „3edmkr&t, 
a druzl fkii, tHkrdt k^df clov^k mil jim do roka of6rovati." (44). 
ZavAdgjI lidi v hflchy, jsouce jim gpatnjm pHkladem. Jbou 
lakotnl (241), Demlrnl v jidle a pitf (199—200, 241), 
sami 2ijl V rozkoli, ale o ubohou chudinu se nestarajl 
(84), „cinie n&dav, n&tisk a nuzi chudjm, s jednS strany Dutiece je, 
aby jim divali des&tky, ob^ti za ktest, za zpovdd, za Bvritost, zajin^ 
duchovnie v6ci; nuzie je tak6, ie co by chudym dobfl Hdti dali, to oni 
vSe k sobs hrnii; tak^ nuzie je Istiv^mi odpustky a tiem zvlidte, iEe 
jich atatek zle utracujl a lakomfi dr2ie. Neb coi ku62te majf, 
to jeet chnd^ch.. ." (199). Starajf se splSe o svti tu6ii^ pay, 
chrty, vyilata, ohaf'e, o „tisty, kurvy neb 2enimy", a to Tde £inl 
zpenOz chud^ch, jjmii vl^dnou. (242.) Ostfe ktlri Has 



,v Google 



svatokupect vl kniil; kdo jim df slovy Siiasitclov^i: Darmo 
jste vzali, darmo dojte! proti tomu ihned volajf: „To( kacief, tot 
blflzen ! Chce nils jiz uJiiti ! Bite bo, rujte, do ia.\^e ve tmu vsactte, at 
nisneud!" (80). Av&imft, tarn jestprj „vrchol vSie Anti- 
krist vy zlos ti". „0d feima ai do Ceeh svatokupec- 
tvie a lakomBtvie s6 vylilo. Neb prodflvajf & kupujl 
•arcibiskui'StTie dr(k2e nei maohtl v fiech^cb panstvie, a odpustky d&- 
vajl V nijinu . . ." (10). Kng21 nilsleduji v t^to vSci pff- 
kladu papeiova, nebot pape2 „k sv^mu lakomstrf si obr&til, 
jeat jest svatokupectvie, prod^vaje d6siojenstTie : arcibiskup- 
stTte, biskupstvie, probostvie, opatetvie, ktinovDictvie, i far&tstvie, 
odpuatky t dopuatky . . . Jak^i otec, taciJi synov^ . . ." (32^). Papei 
nezaalubuje pro rv6 akutky tak pfllidn^ ucty, jakri 
se muTzd^Ti. Kazateld jmenujf dokoQce pH k&zfiiii vice jm^no pape- 
iovo nei Kristovo, a vice velebl a zachovtlvajl ustanoveni papeisk^ net 
zakon Kristflv. (10). „Clov6k uenl za.\6.z&a k naprost^mu 
posluSenstvl k papeJi." (32). (v. m 61, 211.) Htlchy 
odpoudti s&m ajediad BAb, nikoli pape2: „Kde vgak Jest 
vzal papei tak QerovDu moc?" (t. odpouSt^ti hffchy, oy&em pry k toma 
je9tdzapenfze.)(151). It&2e se HusdAle sarkasticky: „Zdali Kristus 
za penieze pojiCil jemu t^ moci? (151). Biskupovd ne- 
iDfgl takd moci, aby davali Ducha svatdbo, jako se to d^je piti 8v6- 
ceof na kn^Mvl, nebot dopouSt^jlce se sami 8mrteln;^ch hHchfl ne- 
mohou p{ijmouti sami Ducha sv. a nemohou zan prositi pro jin^. To 
vfie mite jen BQh. (158). T62 Wicliftaku&il. KngiEl vubec 
nemaji moci posflati Ildidonebesnebodopeket. 
Bflh jim nedal takovS moci. Moc ta pflsludl samdmu Bohu. 
(15H~]59, 163). Kletby zaslouien6 Hua nezamltA, ale 
kletbu kFivou zavrhuje;tatOQ')nlplatn&, nenl 3pi-a- 
vedlivi, nebot vyobcovfini Casto atlhd lidi spravedlivd, 
kteH trestaji hi'lcby kudil aebo nedftvajl jim desfitkd. (203.) 

Z toho ze vSebo vysvftd zfejmj^ lipadektehdojgi 
clrkve. Istavl Hus proti sobd apoStolskou chudobii 
a htlSnJ, rozkognj Sivot soucasnSho due iiove n a t va. 
ApoStolskA chudoba jest v „p03m6ch a potuppnie." A to se datuje 
„od 6asu, jaki^ jest d^nn papeiii od Konstantina 
kriile panovAnic, po tf eeh stech let a po prv^m po Kri- 
stovi. V kter^ito dinie bias jest slysen : ie dnes jest jed vlit v cieikev 
boSSi . . ." (81). 

Zajimavfi jest zvliigte toto mfsto s ostr^m kon- 



,v Google 



30 

tr astern: Erietus je) v chud^in rouge na osldtku do 
Jerusalema,ftle„on(pape8nebobi8kupjedepfi process 
na velikfim biel^in ofi neb hyustu, v lizds zlatem okovan6, 
a drah^m kamenlm lizdu, prBosiny i pochvy maje poloien^, tit'apce 
zbarren^ u kobMka al do zem6, a dek, jen^ koii kryje, ai s& i po 
zemi viece; pfM nlmi oslici iend neD mezkyni, joni na sobS nese 
t^o boiie, jeduct druhdy tr&vu po zemi, na nU a Kristem nic ne- 
tbajl, a pfM papeiiem klekajf, ano nad nim nebe nesii a oazyvajf 
najsv^t^jlfm, a trii si prosiece /a obroky, a noby llbfyf, a£ dopuatie 
odfinci iotdn^H, jenJ kyji stfiebrnymi chud^ od noh tepu; a on aedfe 
Da hynstu, sm^je s^ tomu, ie tak u velik^ cbvfile jest : a n^ tntl^, 

tichj, pokoiTi]? Bpasitel jede s velikym pldC^n na osllku 1" 

(126-127). 

Co Be t^de transsubsiandace, Hus zachnv&val ucenl cfr- 
kevnl. V 16 vSci Mi ae od Wiclifa. Hus odporoval toltko 
smysln^tnu, netheologick^mu vj^kladu t^to nauky. Ji^ve 
spise „De corpore Ghristi in sacramento altaris" (1401) se to jevl. 
„StvoHl jsem Spasitele," ffkali o konsekrovan^ hostii 
knfiil za doby Husovy. (Vlces, I, 83—84). Proti tomu Has 
kflze V postille tftmito slovy: „A v torn riihfinl jsii knS2ie, 
kt«ff2 pravie, ie by oni byli stvo)^itel6 sv^ho boha, a 2e oa mdi stvo- 
rujl tdlo boiiie; ale to je lez; neb ani toho BtvoHe, jeji jest panna 
Maria urodila, neb to jedinu jest od boha stvofeno a od panny Marie 
porozeoo, a nikdy jest nezhynulo, ani2 zhyne; ani tak^ stvofuji ji- 
n^bo tSla Kristova, neb nikdy oem^ jin^ho, ani2 bude mieti . . ." 
(377), Krev Spasitelovu Hus prohlaSuje jiJ ve apiae „De 
sanguine Christi" (1401) za bytnon, aC neviditelnou, to- 
liko ve sv4toati oltitnl, avfiecky ostatnf zprfivyojejfm 
proudent na zfizracnjch mlstech za zistny klani. (VlCbb 
I. 83). V |)08tille tiie se, zdali by svolil papeiS, aby lid6 uiftii krev 
nekterdho knSze, ktery ji ukropil na oplatek, za krev Kristovu, a do- 
dflv&: ,,jako2 ak pHbodilo v mnoh^ch miestech, a zvUBt^ v Lito- 
mySlsk^m biakupstvf, v ni^mi sd byli kn^2ie krvf svil opliU«k 
zkrvavili; ale potom kdyi sii zkdSeni, pHznali su sfi, ie aA to u£i- 
nili." (I8S). 

Hus v3fm& si v postille t6i iSivota stavfi svfitsk^ch 
a kflri pf isnfi jejiuh hMsiiy Jivot. Karfi knfiata, pioy, rytlfo, 
vliidyky, mfiSfany i m^Stky /. pychy, obierstvf, sinilstvl a jin;^ch ne- 
pravostl. U nich shieddvti sefiastoopovrhnvtinfcbudiuou; 
^asfo ciiovajl ,,cb1updJiky a masojiedky k nii^emuiE neuiiteco^ . . ., 



,/Google 



31 

myji je, ceBI, iloMznf nosie, inaso jim zvI^tS Tafie i kupuji, ale cliu- 
d4mu i tal^re nedadie . . ." (242). Mnozt ^av^ bficha obierstvim Da- 
pIAujl, majlce bhcha za hoba". (3()). Mno/i „cizolo2ie a sinilnie a jsu 
jako mezkove neplodnf V ducUovenstvi." (130), Proti pySe vodfiya 
Hus WJ horU, iia pf. : „B4da t^m, kteH2 pySn^ i-ucho pro chliibu 
nosie, kteH je divn6 etHbajf, kteN ho mnoho majl, jehoii tak mnoho 
Deb viece molov^ aei oui poifvajlt" (18). Bohfl^i odfvajf sc v sobo- 
Iov6, kiinl, hraDostajov^ nebo b^tiznore ko2icby, v L^lesu^ rozkoSi 
Qosf rflzn^ (Iraboceon^ lioSilky, (echllky, 91ojffe; i selsky lid iaXi se 
r&d a chtubf rozmanityin rouchem: „A jii Tub6&i skoro i u sediek 
budii vypovftd^ni, ano kaJd^ chce choditi v drab^m, v krisndm 
a T p^kn^m a v rozkoSu^m riiSe, a nechce znamenati, 2e bohatec, 
jeni aft odieval drah^in riichem, jest pohfeben v pekle." (240). — 
ZvllLdt6 mnoho hrichfl d^je se v masopust^ (78) a o po- 
svlcenfch, „kdy Itd^ velm^ s6 obiEierajl a jinak rozlica^ htSSie." 
(416). — Hus kiSrft t6i nespravedli vost a podvody lidl, 
"ktefl uSfvajl nespravedli v^ch in6r a vah. „0 nev6rnych 
m^iilch sedJsk^ch i mSstsk^cb" v. 273. Stfiiiuje si t^i do nestej- 
nosti m6r: „iny t Cechicb nesjedn&me se v mSrflch, n^brii v jednom 
mgst^, V PrazS, jind mSficS jest na Nov6m Tahiti a jin^ na Mal6 
Strang . . ." (36). — NespraTedlivfi jednini soudnl kiri. Hus 
na str. 283—284: En(2ata, pdni i rnggEan^ „niord^re z\6 propugtSJl 
na pen^zlch, sami je berlice, neb penieze za odklad odsuzujfce. I kde 
u zeiuka nautili sii s^, ahy za sedUka dali pSt kop? I tak-li Jest 
lacin Slovak, jen2 stojl za vegken svSt? Kde sii vz^li nau6enie, aby 
m§§t6n(n byl dra2d( desteti neb p6ti kopami nei sedl&k? a panogg 
draiSI ctyrydceti kopami ne2 mSSt^oIn? a piin padesdti uei panoSg?.. 
Tak^ neviem, kde sil s6 naucili sudcie, divati pok&nie vra^edlufku, 
aby del neb jin^lio najal do ^fma a do C^ch za toho, jehoJ Jest ne- 
Tinn6 zamordoval? ProE nesiidie, jako boh pfikHzal, rka: Kto2 zabije 

ilovSka, smrtl umf i 1 ? I kterak2 tehdy nehf edie nynejSl sudcie, 

jen2 mordfife zU propuSt^jf na penfezich nebo pro ptiezen? . . ." 
(283-284). 

Tak^, CO se rodinndho iSi vota t^Ce, Hus udlll rflzn^ napome- 
nutf a kiir^, co se mu nelfbl. Ne ve vSem majf dSti rodi611 po- 
slouchati; mezi jin^m h&ji Hus voloosti ve volbe povoldnl: 
velf-li otec synu, aby byl mnichem nebo kn^zeni, a vidi-li syn, ie se 
k tomu nehodf, nenf povinen poslufinosti (31—32), nebof „6lov6k mi 
piln6 T&iitj, kter^ mu s^ stav l^pe bodi, a prosit) p&na boha, aby 
jemu ten stav dfiti rtUSil." (32.) Boha nemdme prositi za povJSenl 



,v Google 



32 

ve sv^td, za zhoii; v torn „bliidie obecn^ ^eny, jen2 sv;^ detem od 
boha prosie di^stojesstvie a zbo^ie . . ." (191). OmanSelatvf: „Jako2 
KristuB jest jedno t^lo s cierkvi svatii a miluje ji jako svd tdio, tS£ 
mu2 s ieau svd mft mlti jedno tSlo a majl s6 iDilovati." (38). Maniele 
Demajl b^ti pHbuznl; Hda6 manJielBtvI vyiaduje, „aby nebyli sob6 

V phro^enl do koletta, do rodu, mienlin, Ctvrt^ho, ani BobS pflvuznl, 
jako jsu: nevMa, sv&k, zet, kmotra, kmotr, a tak o jin^ch . . ."(39). 
ManiSelstvf mi byti tiBt6. „6 by vSechny nynie 5ert zd&vil, co b6 jich 
tak pro kriau neb pro chlipnost pojlmfl, niAlo by snad ostalo manielek — 
ale m^Q^ manielovl . . ." (41). 

Postilla Hi*30va pfispivd tei k objasnSni mnohych v6ci s dijin 
doby tehdejSi a poddvd tii mnoho dai diileiUych pro IIusAv iivotopis. 
Obsabuje totii mneMvi nard2ek osobnlch, t^kajIclchsebudHusa 
samSho neb lidl souvSk^ch, hteH z historie jsou zodmi. 

Na pK o „ataveni'' kdedni slova boiiho; „Jaku zdkoDnIci t plsme 
brdoili Kristu v k^zfinl slova boifho, t€i oyndjBf Ciaie, posielajlce 
posly av^ i z ^fina i z Praby, a dob^vajfce bul, aby kdzanie 

V kapUch stavili a kiiiliy pAlili; jakoii s6 atalo za arci- 
biskupa kn^ze Zbyiika, a nynie b6 d^je Tzmatciech Prai- 
sk^ho arcibiskupstvie." (21). qKdy2 sd mibrAnilJ pod 
kletbii k&zati, . . . nechtil jaem pfgstati, vSda, 2e polo^il 
JeilS, aby ucedlnici branieom fekli, 2e pin cbce niieti." (131), v. t^J 
206. „. . . . Kdy2 su hiedali m^bn bez2ivotie, ustupil 
sera; potom vrdtiv sd kdzal aem, a op6t, kdy mfil rok o Btnliivu 
b^ti k 2lldosti krdlovg, a z svolenie na kdzanf lido, opdt, 3em 
ustiipil. Potom kdy2 v tum roku Die nebylo k vysvobozenl Blova 
bo2ieho, opfit aem k&zal, a v2dy stl slu2bu stavili; a to 
staveDie d&belak^ 2e vellky Ddtisk v lidu cinilo, ano nechtie 
krstiti, ani mrtvych pochov&vati, a boje b^ pohromn velik^ho v lldu, 
op6t aem uatiipil . . ." (173). „. . . Z t6 Antikristovy puSky byii 
ail kn£2ie s Praisk-^tu arcibiskupeni, kndzem SbyDkem, 
6ttZy, to jest listu s dlovinu puieti, dobyll, jeD2 jest velela. aby 
nikdel kromS far a kromS klflSter6v a jich hfbitoTov 
slova bo2ieho Dek&zali. A proti t6 bule dal ini pin bob 2ft' 
dost,abycb si poatavil, a proti jeho cteni tumoto t^ buly pfikdzanie ne- 
poslilchal. I kdzal sem a jeho pomoci a2 do kletby i sta- 
veiiie aluiby neprav^lio, a jeSt^ kii2t, i budu, di-li jeho svatfl 
milost, kizati. . . . Prv^ sem k&zal v mSatecb a v uliciecb, ale d y u i e 
ki2i mezi ploty, podH hradu, jeii2 alove Kozf, mezi c6- 
staiui inSst a vsl..." (256). ZmlaSnii bulla byla vydiUia od pa- 



,v Google 



33 

peie Alexaadra V. „A od t6 bully s boil pomocl odvolal sem si 
k tomu papeii, an ihned po vyddnl buly umf6I, i s kancl^fem. Potom 
odvolal sent s6 k jeho nilrogstku, Janovi XXIII., u nHhoi nenalez 
pomoci k vysvobozeoi slova boiieho, odvolal jsem s6bu pflnu 
bohu..., aby ten md siidil; a k^i v m^stech, po hradiecb, oa 
polfch i V les6 . . ." (278—279). ') 

Odpor proti bulle pape2e Jana XXIII.: „Nyn6jSf pre- 
lfltov4 DeumSjl rozeznati kaukol od pdenice . . .; ji2 zjevn^ sii to 
potvrdili, 2e sti a papeiie Jana XXIII. buly dobyli, na nl2 pfikazuje 
zjevn6, aby i zI6 i dobr^ knihy mietra Jana Viklefa Bpfl- 
lili ... A tyto Feci (t. Wiclifovy) potiipili s& Q^ktefi doktorov^ 
s kaoovnfky, s far^i a s mntchy u Prazg v radoici, po nd- 
mecku i'kiice na rathauzg; ale mnozl mistH a takm^ viiiie 
strana jich, a obec bakal^Fov a studentov, k tomu potupeof 8ij 
nepfistdpili, ale br2 mistH stili 3u v obecn^ dkole v kolleji, a dovo- 
dili sti pfamew, ie sd ti doktorov^ s rotii svu pravdo potupili, 
a Tolali ad ty doktory do Skoly, aby dovedli plsmem ; a oni sd db- 
cht^li, neb su nesmSli, nemajtce pisma, jfni2 by mohli dov^ati srdho 
potiipenie. A toho v§eho byl jest povod St6p&n P&Ie6, ten doktor, 
nekdy, kdyiS jest pravdu miloval, moj v6rn^ a mily pfietel, a druh^, 
Stanislav; a zdvihla sta ais proto, 2e sme my necht^li 
piPiToliti k bule papeJovg, na aii jest dal ktii, to jest 
moc, aby, ktoi kolivfk chtie. bu<fto knMie, jeptiSky i mnifiie, pfi- 
pravili sS na zabubenie krdle Ladislava NapuliikSbo, 
i vBecb, kteHit pod jebo moci jsd a s nim driSie; a y tS bule odaudil 
bo do Ctvrtdho pokolenie, a mnoho jin^ch v^cl, a d&v& odpudt^ie 
hfiechuv i muk, kto2 to ucinie, neb penieze dadie. f dal jest mtlo- 
ardn;^ spasitel poznfinie mnoh^m mtstrom, kn^lm i sv^tski^ui, ie sd 
k tomu nepfiyolili pro mnoh^ vdci; a dmzl ad hrdla sv^ na torn 
sloiili, neb sd proti kazatelum odvolUvali, kdyi sd k^zali, ie papei 
jeat boh zemaky, a moi, komu chce, dAti odpudt^nie hHech6v i muk, 
a ie m& mefiem ieleznym bojovati, jako sv^tsk^ krfU; a z tScb 
Martin, Jan a Stadek sd st^ti, a ve jm^no boiie poloj^eoi ad 
u Betl^mS, ajini potom sd jfmflDi, muCeni, i ialitovUni. Toto pfdi 
za vSrnu kroniku, aby naii potomci . . . v6d61i, 2e su sd pf^d 
nimi jini amfile na smrt posadili." (59—60.) 

') To jest paino e Hubota hlubok^ho preBTMienl. Jak tedj lahie tTrditi 
Jm. AUx. tvob. pdn Htlfert re spiie M. J. Hus, NdeBkA bihl. XIX. Pr. 1867, 
str. 156, ie jest to pB&no b celon jedoTatoxtf, jak&£ pr^ nirnfivoat Hiisots byla 
tchopnk? 



»Google 



34 

Hus vysT^tluje t6i, proi se nesel zodpoTfdat 
k papeSsk^mu dvoi'u; podfiv£ muoho dflvodAv: t. poslal tam 
s\6 ,,porucDiky", tSin vSak po 3 l^ta nebylo d^DO slydenl; byli utSz- 
n^ni; 2. pro dalekou ce8tu; 3. neshoduje se se zikonem bosEfm, aby 
M6 byli nadariDo poho^ni tak daleko; 4. pravda boiil aetai mlsta 
u dvDia pape2sk6ho; 5. byla by s tfm spojena ztr&ta 6&su a lid by 
ho (Husa) dlouho postrfldal; B&m by t(m nic nezlskal, zvl^t6 ne 
u dvora pape2ova; 6. utratil by darmo mnobo almu^ny, „Qabera db 
lidech"; 7. pie jeho tyki se papeJoTych obycejfl a papeiovy moci 
vymySlen^ prj od dfibla; nebot papeJ Alexander V. vydal bolu, je2 
obsabuje vi'ci zflkonu boSlmu odpom^; v bule t^ jest zjevn;^ limysl, 
aby kaple betl^mskd, kter& pi-ece byla zaloiena od arcibiekupa 
Zbydka, byla zbavena k([zd,nl Blova bo2tho; 8. uecht^l nadanno prijiti 
o iivot, neboC jeat vsude pliio nepMtel, Cecbfl i N^^mci], kteH o jeho 
livot uklidajf. Papeit a kardinilovd nazyvajl ho v listech svycb ka- 
cifem, ac ho nikdy je§t6 ani nevid^li ani nesIySeli, KHyI svedkov^ 
srMcili v Praze protl n^mu a kfivi sv6dectvl poslali do &Ima. Listy, 
kterS proti ii6mu vydal kardinfll, nazyvajl ho svfldcem lidu, t iialobg 
od arcibi&kupa Zbynka pokl&dH ho faraf Michal od sv. Vojtgcba za 
kacffe. Kiie yrf bludng t Betl6m6 a jest pi^ knf^etem a hiavou 
kaclf Qv. Oq se vSak pro tato naltceiii neriDOuU ; v^dyf se jema dSje 
podobn<! jako Kristovi od zdkonnfkfiv. EristovS svat^ milosti porou6i 
8V0U pfi, aby ji dokonal, jak r&ii, tfeba smrtl. Kdyby pr^ vftdgl, 
lie jest to vAle boil a te by bylo s prosp^chem, del by 
do ]^fma. (113—114). „Necht poSll po m^ biskupovd a kn62ie od 
DQJvyddieho biskupa, jako su poalali po Je^lSe! Byli aA po£eli N^ci. 
kdy^ sii V odini s samost^ely, a sudlicemi a s tne6i pHbfihli na 
Betl^m, a ji k&2i, jichi povod byl jest Bernard Chotek: ale p^ b6h 
zmitl jiin c^stu, 2e sd nevfid^li, co inajl einiti . . . Potom su 
Nfemci, radu vzemSe, chtfili Betl6m obofiti . . . ; a od nich mluyil Cech 
Holubdf k Cechom, chtie-U k tomu pfivoliti, jako a6 N^mci pfivolili, 
aby Betl6m byl zbofen? Tu vfirni Cechov6 poziiavSe, ie to jest proti 
bohu . . ; , nechtfili sii pfivoliti. PatH smfilosti nSmuck^: nesm^li by 
siis§du obofiti pec aneb chl4vc6 bez kr^Iovy v6]e, a pak smdli su a6 
pokusiti cbrim bo2il A nedal jim v torn p^n boh moci, aby lehcejie 
s£ pokdli, a potom sg tak lehce bofenie chrtimu jeho necUpali. — 
Totot jsem psal potomnim na vystrahu: dobr^m, aby o 
pravda sm^le et&li, a elepym v pravda, aby sd t^hoii varovali, a t6m, 
ktefli nevedie m6 pf6 a utrhajf, aby poznajfce pravdu, utrhtinfm ne- 
hfMili". (114-115). 



,v Google 



Pfiklad, jak by byli ^nynSjSi preHti rfldi, aby ni- 
iidit^ pUma Clov6k sv^tsk;? neuin§r: ,1 slySal sem od »6r- 
n^ho dobr^ pamfiti, odNikolilde, jen2 slulFaulfiS, ie, kdyj jest 
byl V Englantu, pozoal jest jednoho kuchafe, s nlm^ jest sttti na 
ztravi; ^e kdy£ biskup Uzal bo, pro& by Cetl plsino englicky proti 
jeho zApovSdi?, a od brtlnil se plsinem, tebdy fekl jemu biskup: 
VieS-li, s kf m mluvlg? Oiipov^dSI, ie s biskupem clov^keni. A biskup 
die jemu: I smieS ty, biedn^ laiCe, se mnii z pfsma mluviti? A on jemu 
odpoTL'd^l : Jii TJem, 2e ty nejsi v^ccf net Kristus, a mim za to v na- 
dSji, 2e j& uejsem horSI neSli cEabel; a pojiavods milosUvj Kristus 
ti&e jest slySal plsmo od dlUbla, i pro£ by ty nesIySal, jsa meiiSf ae^ 
Kristus, ote mne, (lovfika? A biskup rozbii6Tav sd, necht^l s i)(m 
mluviti, tak 2e kucbi^ pfemohl pismejii biekupa jako Kristus d^bia". 
(94 — 95). Kniii jsou proti TLTuym kfestanfim, ktetl ne- 
soublasis jejichk&z^Qfm. Tak stalosena pf. vPra2ak^m 
kostele na hrade, ie 2&kov8tvo a knHi vfim^ ktesfaoy, kteFI je 
napomfnali, aby na k&ztiaf uelhali, Mli a pollckovali a „v obecnici 
iftkovsk^" pak mrskali; podobnS 6inili muidi u Matky Boil 
Sneia^avjioycbkUaterech. (124). Husuv&dft^fpMklad, 
jak faleSnl proroci, „kohoii cbo[iie, an Kristovu pravclu 
upHemo vyznavfl, toho kind, pohonte, vypoviedajl, hrd- 
lujl i muCie i 2alarujl imrtvie": ,Jako2 sD nynie v Morav^ 
oficiil a jinf v^m^ho flovfika hladem umofili, a knfizi Martinovl, 
kazateli, nohy uhnojili; a co se stalo loni v Praz6. i nenie sS dfije 
nad tfimi, ktetlJ praTdu vedii, jest znimo mnohym lidem". (9). Za 
doklad, jak iasto se kfiv6vyklad& plsmo s v., Hus uvddi 
spur nieru^rh mnichfi'Snbos&ky": onino z feCi sv. Jaua Kitt. : 
„Nejsem boden, abych rozv&zal femen obuvi jebo", „dovodie, ie 
Kristus chodtl v tfevfcli jako oni . . . ; a bosaci zase proti nim fkil, 
2e Kristus bos chodil jako oni, neb by jinak na hodech Maria 
Magdal^na nemohla jemu DOb slzami m^ti". Dilvody oba jsou oe- 
platny, ponfivadi vyklidajl se v nich slova ta doslovnS, kde2to jest 
tfeba jim rozumfeti obraznfe, oebot Kristus „v mysli byl obut od }.&- 
dosti zbo2ie Casn^bo, a r&6il-li jest, tebdy n£kdy chodil ? obuvi 
a nfikdy bos". (22—23). 

Na jednom mistS Hus zmifiuje se t6i, o papeiici Johanne: 
.... jedoa i!en& byla jest pape^em dve l^t^ a tfi m^siece, jeni jest 
byla rodem z Mohuce a alula Agues, a kdyi papeiila, tehdy alula 
Joliannes; a pak jediic od svat^bo Peti-a do LatiAuu, i porodila diets. 
Cert ji na pape2ovo miesto a jejie frejSf vsadil, 2e byla ufienA, a p^n 



,v Google 



36 

boh pfSpuBtil pro ndS usiitek, abycliom ne thned za svaUho mili, 
kter^i bude dr26ti biskiipstvie neb papeistvie". (30). 

Na 8tr. 132. Hus avidi zaCitky svych tfl pisul du- 
chovnfch'), jeJ se zplvaly v Betl^md: DAbel nastrojil mistry, 
kQ^Jii a z&konnfky, aby brojili proti tgm, kteH o^ledujl Krista, aby 
klnuli jm^nem Je2l§e „vSecbny ty, kteM£ chodie na k&- 
zanie do Betl^ma, a v^ecky ty, ktefii zpievajl: 

Vstal jest boh z mrtv^cb Bvii mod, 

a opit, ktoi zpievajl : 

Jezu Ki'iste. St^dry kn^^e, 
s otcein, duchem jeden bo2e; 

a opSt, kto2 zpievajf: 

NavSt«v nits, Kriste ^({dlicf, 

pane sv^ta vSemohiicf I 

daj nflm s6 v srdci poznati, 

bez hrozy sebe fiakati." (132.) 

Husova postilla jest obrazem Husov^ck niKorA thedogickych. 
Mnoh6 z tSchto Hus prejal sice od Wiclifa, prece vgak 
postille jeho nemui^enie upfiti znaku pdvodnosti. Hus 
Wiclifa neplaguje, nebof s nfm v leckter^ v6ci nesoiihlasf, na ph 
V oUzce transsnbstnnciace, kftu a j. Wiclif byl dogmatik, Hus 
spfSe moralista. (Winter, /ivot clrk. t. str. 7.) Dr. A. Lenz 
srovDtivjl u6enf Husovo s Wlclifovym (Cas. kat. duch. 1871) 
a piavf, 2e Hus (erpal z Wiclifa Bice mnoho, zejm^na t oboru dog- 
matick^ni a mravouftn^m, ale 2e nebyl jeho pouh^m nobaledou. Do- 
kazuje to srovntolm. Na pr. Wiclif tvrdil, le kFe.st ueni k 8pits<' ne- 
vyhnutelnfi potfebnj, ale Hus mluvl o nevyhnuteln6 potfebfi kttu 
(Postilla, 233). (0 piivodnosti ve spisech Husovych viz Sbornfk hist. IV. 
1886, rozprava K. NovAka Btr. 306. a si.) Lenz arovnivi i6% 
ucenl Husovo s naukami reformatory 16. vSku. (C. kat. 
duch. 1870) a uvddf n^k^er^ pHklady z Postilly: V zikladnfm u5enf vlry 
protestantsk^ o ospravedlu6nl Hus lisi se podstatnd od reformatori), ale, 
byt ne s Lutbereu, aspoti s Kalvlnem v tuui se shoduje, ie pfedzvS- 
den^m pry se oedosUyA synovstvi boJEtho file nadSje, a6 i v t^to v6ci 
se od Ealvlna Um liSl, :Ee jinak uevyln^uje od lidSlu milosti pusvecujfci 

") V. iii Erh. m. 346. 



,v Google 



37 

ftoi pfeizvidinfch, jako2 i ne od dSiDkfl t^to milosti. (Post. 252.) 
RefonnatoH u61, ie vflbec v3ecko, co kon& ciovgk hflsny, jest bHchem 
ne viednlm, ale amrleln^m, ie by tetito zaslouiil za ka£dy hiich, ano 
i za kaM^, byt i bezvoln^ houtf i^Mosti, vSen^bo trestu, kde2to Hus 
dob^e rozeznftvg, 2e b!-fch aejprve tane na myeli, pak 
jest lehtiLuldko vnaysli, potom kocbdiiie, pak pFi volcnie 
ptes boil pi-ikiizdnf: ^ttdost zlft s pHvoleufm jest bHch smrtelny. 
(Post. 89,) 

V pastille Husovi jevf se tAoind snaha, opraviti spolednost eirhevni, 
»ikoh jt ereformovati. Hus vilbec reformatorem nebyl, iispoO ne v toui 
8inys)ii, ie by by) v^rouku n^jak pfereformoval. Husovi neglo o iiovou 
dogmatiku, Slo mu jen o nflpraTU cfrkve, pfedevSlm o zlepSenl svato- 
kapeckdho kn62stva. (Winter, Ziyot clrk., I. 5.) Hus kdzal lidu, kdzal 
mu se srdce, uprimn^, z vrouciko pfesvedieni, kdsal lidu 6eskemu, ieaky, 
a tak stal se zflstupcem Ceakycli ntkrodnlch ziijmA. (Srovn. Lechler, Hus, 
str. 22.) 5e\\ ^etoi^i V jeho postiUe, a v torn zflleiif jeji vyanam 
ndrodni. — V dde jeho znadU ae t6i jeho daSe. Vse, co pravi, jde 
ma prima Me srdce; jest otevfeny, primy, kde tfeba, i beeohledny. Jest 
presv^dCen poctivosti sv^ch Sinfl a na stiim presvidietii trvd s ne- 
usity^nou horlivosti, jak se to jevf na pt. t61 x tgchto slov poatilly: 
„A bude-li jeho svati T61e (t. boii), j& odv&ie sS jich sluiby 
ataveuie, ... budu kdtati slovo boiie, kdyiS vedl^ jeho svat^ho 
nauCeiiie k tomu cas uzHm, abych ovcl Kristov^ch jeSte potvrdil." 
(175, pod. 202, 326 a j.). Uienost jeho jevl se v ovliSdinl Utky 
av mno2stTf citiitfl. Hus nechlubf se vSak nikde u6enostl, 
jest skromny. Cemu sdm nerozanif, k tomu ae otevfen^ 
a upMmne zqA. Na jeduom mfst^ postilty nerozumf na p^ slovAin 
sv. ^hote, i pravl : „j&t zii^m, iet neiozumiem tomu, a svat^ho 
fiehofe nezamietftm". Nimitky sv6 poddvii zpflsobem zcela skromn^m; 
uvfldJ, CO se luu v t^ neb on6 v6ci jen zda, a opakuje znovu : JeStgC 
Yjzn&Y&m, 2e( nerozumiem". (69). Konct pak takto: ^Kone&ii^ na torn 
ost&y&m, ie kaid6 slovo Kristovo jest pi'av6, a kterehoi Deroziuniem, 
to jeho milosti poniciem, maje nadfeji, ie po smrti uroziimiem." (70). 
Znd se otevfeni tei k svym slabostem. Na pt. jest si v^dom, ie casto 
sdm vice at viiil boh&Ce net chudasa, „vst£ivaje neb kaklu snimaje, 
aneb b£ klAnSje bohat^mu, ne tak ch d^inu, a spieSe posiel^je po 
pitie bohat^mu groS ne?. dada chud^mu peniez". ^AvSak", dndilvtl, 
„ufllm milosrdn^m u Je2Isovi, uaSeuiu vykupiteli, ie mi to odpustil, 
a 2e m6 jii od toho zachov(l^ (385—386). 



,v Google 



T) h r n e m : I^^Ula Hmova jest obrazem vdikiho dw^a spiso- 
vatdova. Hus jevl sevnf znamenit^m vyklada&empfstna sv., 
uiieaceinvyuikajlclin, Fecolkein v^bomym a rlobrymtiti- 
listou. Pro STOU dasovost a pro svAj n&i'odnl rdz mi jeho postilla t^i 
veliky vyenam ndrodni a leultume historicky. Napsal ji pioto, ,aby 
milovnlci boiSl v neddli mdli Cfm duSe sv^ poknniti, rozmnu pozdvih- 
niitJ, a tak inyBldc, ctiic i mluvieu bohu s6 Ifbiti, skrze zasliiienie 
pflna Dafieho Jezu Erista . ■ ." (427). 

Husftv ndstupce v Betl^mS a pokracovatel v sna- 
hAch Husovych byl Sf. Jakoa^eh »e St^ibra. KdyJ ve hnutl, 
kter6 povstalo po ainrti Husovg, utvottly &e. rflzn^ strany nihoienaki, 
byl Jakoubek hlavou horlivjch kaliSnIkflv. HdjU horlhi pH- 
jimdnipod6bojispiisobQu,]^^]i9\iy\i\i schvalovul. ,Kalich jako symbol 
hnsitismu oebo utrakvismu jest jeho skutkem.* (VlCek I. 128.) Ja- 
koubek nebyl ducha vybojnSbo; byl iqu2 tazYdini, 
klidn^, opatrn^, kter;^ bledfil smltovati sporjatran h u- 
sitsk^ch. Cheliiick^ nazyvi jej tnuJem velik^ tichosti, poBtavy po- 
SVEltn^. (Jir. I. 306.) Jeho theologicke ndsory uloSeny jsou v jefio „R)- 
stMe", latinski & ieski. latinsk^ poddyA zprivu Martin 
Kol4f V „Kroku". (,Krok', listy v^deck^, vyd. Dr. J. Dastich, 
prof. Ed. NovotD^, Fr. J. Zoiibek, ro(. 1864, Elflnek Uartina KoUre: 
Hlfdka rukopisfl Tfiborskydi, str. 222 a si.) Titul jejf znt: „Sermones 
repraeaentaii a Jacobello per circidum anni," nabofe Cteme: ,Iste 
libellus continet sermones repraesentatos a magistro Jacobello de 
MJza per circulum anni" Pocfnd se k&z^nfin:„ In die Eatherinae' 
a kon&( ned^lf 22. po sv. Duchu. Podle nard2ek v rukopise obsa- 
2eG;^ch Koltli- soudi, ie sloiSeua byla mezi FIjncm r. 1414 
a Cervencem r. 1415 t Praze. Obsahuje fe6i na nedfile 
a Bv^tky na z&klad^ perikop od katolick6 cfrkvc usta- 
noTeni^ch. Vgude jevf Be v of edrodky u6eni tdborskeJio. Jest v nl 
mnoho nard^ek na v^ci souCaen^ a mnobo v^tek kn£jilm v^fie 
po8taven^m, jeJ episovatel naz^vd „praelati Caesarienses". Obaahuje I6i 
mnoho prftpovMl Cesk^ch 

Postilla ieakd vznikia snad z kfizdnl, jei mS\ Jakoubek v Praze 
V kapli betMmsk^ na akloiiku sv6ho i^ivota if 1429) ; vyHa v Praee pfi 
Melantrichovi tisku postilly Husovy r. 1564 (un., tisk 54A 46, N. 2). 
V. DoDRovsKt, Gesch. d. bohm. Spr. u. &lt. Lit. Prag 1818, str. 22«: 
.Dea Jakobell's von Mies Postille oiler Auslegnngen der Sonntags 
Epistctn. lit als eiu besonderer Theil. CCIIII Blatt stark, der zweites 



,v Google 



39 

Au^abe von Hussens Postille 1564 beigefflgt worden." V. t6i Jg, 108, 
Jir. 1.308. ,Jakubkova ceskA postilU teki je6t6 vyd^nf 
a hlavaS rozboni," pravl VIcek ve svych DSjiDAch fi lit. I. 152. 
Pt^uaime se o krdiky rozbtr : 

7\ttdm list, I., (pa^iuov^no Hmsk^mi cNlcemi) zu(: ,EpiStoly 
nedSInl t6i s v^klady pfes cely rok Mistra Jakobella, 
kD^ze a kazatele Z&kona P&ni, y6ni4bo a mildbo tovaryge . . . Mistra 
Jaaa HuBi. KterdS jsau jeSt6 nikdy Debyly tisknut^, ale jii nyni teprv 
na avStlo jsau vydan^. Lt^tha i.^^." Titulnl list ozdoben jest dtevo* 
rytinou. Ndsledi^i hned epiitoltf tted^lni s vyklady od 1. ned&e 
advetani do 24. nedile po sv. Trojici. Mimo to jest v postille t6i ki- 
zdoi na Bflou sobotu a na deo N:iaebeTatoupea{ P&ai. Postilla dSU se na 
2 dily: /. dU po61nEi se k&zdnfm na t. ned^li adr. a koD(( se k&zAnim na 
6. ned^li po Velikonoclch (aa 1. 85*: „Kouec prvnl strany epiStol*.) 
2. dil po61n& se 'kiziulm aa den sesMol Ducba av. a koDcl se k&z&nfm 
na 34. ned^li po sv. Ducbii. Na kunci cteme: „Vyti3tdno ke cti 
a cliTftle i zvelebenl jmSna Boba vseniohauclho, potom pak vSech 
virn^cb a pobcin^ch v jazyku a v titlroilu Ceak^m, k rozbojnenl i na- 
byti vlry prav6, t62 dujitf milosti vecn6ho 2ivota a spaseni t Ki-istu 
Je2f§i, PHnu nadem. L^a Find Tisfc^ho I'^tist^ho SedesAt^ho 
fitvrt^ho." 

Text&m jedmtlivych epiUd pfedchdjs»jt 6a^ krdtke pfedmluvy. 
SpisoTatel tiat pak mydleQkoT^pfechodktestuepidtolnimu; 
po textu Q&sleduje pak v^klad. 

Ve amininych predmiuvdch rekapUuluje se obyiejni strnini to, 
CO jest obsaieno v evattyeliu na pHslu§nou nediii pHpadajicim ; n 6 k d y 
ddje se V nicb zmlnka o evangeliu ned61e pi^edaAI^. 
Pffklad pfedmluvy: Ned. 3. adv. nPfedmluva na epiStoIu poffid jdaucf. 
Dnes r&ao piaveno o torn pflStl, kter^2to fiinf srdce kfestaaskft, 
k ndmn2to vSelik^ kPesCan tn^l by b^i botov." Prvnl tyden byla fed 
pHStl tSlesn^m, dnib^ t^den o pH3tf hrozn^in; kdo uenf schopen 
k dufievnlmu pfiSti, ten se nadarmo narodil. pffprav^ k tomu pFJdtf 
jedn& daeSnl epiStola sv. Pavia Eor. 1. v 4. kap. (?■). Jiny pHklad: 
,Ned, 3. po ocbt^bu bo21bo kft^nf. Pfedmlnva na eiiiStolu" : Dnes 
tyden sljSeli jste, kterak sv. Pavel ucil ftiuiany a vSecky v6rn^ 
kfesfany, neodpUceti zl^ ztym, ale i nepf^teltim sv^ra dobre 6initi. 
A pak tuto popsal a u^l kfesfany, aby se vespoiek milovali, . . . 
jakoS tato epiStola svSdCl, Uerii jest psan^ k ^hnanflm v 13. kap. 
(19'). - 



»Google 



NSkterilvSukkdz^nfJakoubekzaCfii&ihuedtextein, 
he/. |)f edmluvy. Da pi. pH kfiziinl na 9. iied^H po sv. Trojici 
<Pav. V 1. Koriot. v 14. kap.) a j. 

Vyklad dili apisovatel obyiejM na jednotUvi oddiU/ podle klatmieh 
myilenck v epOtole ohsaienych; tyto tyofl koslru cel^bo v^kladu. Na p^. 
epi^ole, kterd se 6te na 7. ned6U po av. Trojici (Pavel ^fm. 6. K.) 
pravl, 2e se d 6 1 1 iiatH nStrany": „PrvnI ufti, abychora roviiot spra- 
vedlnosti (inili . . . Druh^, abychom aluiebnost zlosti obrdtili v slu- 
iebnost iivota . . . Tfetf, abychom uiitek obojfho, t. bffchu i apra- 
Tedlnosti, Bpatfili tu, neb konec tfech vM smrt jest . . ." (126*). 
EpiStolu na Dedfeli 9. po sv. Trojici (Pav. v 1. Korint,. 14. kap.i d61( 
tii na tH dfly (^strany"), cel6 pak rozd^lenl sbrnuje v jedinou 
myilenku, kterfl jest j^drem cel^ epiStoly i vjkladu: „A pro rozum 
jasn^JSI a ST^tlejSl t^to EpiStoly sludf \Hhii, 2e 2iido8t jest koi^en 
vdeho zl^ho . . ." (134'')- Mfsty uc(, fe pflsluSni epiStola 
mft dvoji vyznam, ^Ulestny", t. j. doslovn^, a ^duehovni", t. j. vyzna- 
6ujlc( se inyfilenkami puntafaii pro kf esfaDskj iivot. Na pF. .Ep. sv. Pavia 
1. ke Korint. v V. kapitole. Biatfl 1 Vyniette atar^ kvaa, abySte byli nov* 
poki'openi, jako^ jste neiiakvaaeni. Neb Velikonoc Bake, totiJE Ber^nek 
Velikonocnl, obStovAn jest, Kristus. Pi'oto2 hoduojme ae v kvaaa zlosti 
a neSlechetnosti, ale v pfesniclch Ciatoty apravdy! (47*)" . . . .Smysl 
t^Iestnj t4to Epidtoly jest tento: KorintStI ti-p61i mezi sebau 
nSkterak^ho smilnfka, ktiTjFSto vzal ienn otce sv^bo, t. macechu svau 
za svau ^enu, jakoi pravl mistr Haymo A ten ueioil v5em velik^ 
pohorseni, pro kterfiito veil jebo vyobcovati, aby jiu;^ch nepoSkvinil, 
a proto2 dl k Korinrsk^m: Vymette stary kvas, t. htlSnlka ... 1 Ale 
duchovnlm Bmystem v t6to EpiStolc radf vSem hf iSn jm, 
hHcbQv skrze pokfinf pn/bfti . . Druhd, pokrm duchovnl pHjiniati . . . 
TfctI, v CiBtote a praviie ostati. atd. . . ." (47''— 48»). Ku konci 
TykladaJakoubekpMiioiuje^aatoprosbuanapomeuutf, 
na pt. {'2 ned. adv.): „Proanic2 Pilna Jczu Krista, at rild n^m ddti 
rozum PIsina svattiho, jimii bychoni liyli u vlfc osviceni, v nad^ji 
posiln^ni a v Usee zam^kCeni, abyclium tudy doSli v66n^ radosti 
V krdlovstvl nebeak^m." (7') 

SlovB, Dicb2 apisovatel mysif, i.e pottebujf po- 
drobngjSIho vykladu, rozbfrA dftkladn6, aby se jim 
dobfo rozumfelo. Na pf. vyklddd o sobotfe, 2e .aabathum" znaCf 
cesky odpocinuti, ,pro odpocfvini t*la Kriatova v Iirobe*, a specielnfi 
velikono^nf sobotfe, ze ji Cecbov6 nazyvaji Bllou pro 
dvojf v6c; „Nnjprv6 proto, ie dffve byl obyCej, kteH2 jsau se z po- 



,v Google 



41 



banuov iieb i&iduov na viru obitltili, ty jsau knd^f a jahnov^ najprv^ 
Tffe a zfLkoDU kFesfaDsk^mu ucili » jako dnes je teprv kfttli a v Cechly 
bil^ je obl^kli, na znamenl (istoty jich vnitral . . ." (43'') . . . ,Druh^ 
proto naz^Tajl tuto sobotu bilaii, neb tento svat^ ias kajfcf mnozf 
skrze prav6 pokinl vodau smyli jsau Ceriiost hffiiinu z svych dug[ . . .' 
(44'). 3\nf pfJklad: „&. dl znamenitfi (t. sv. Pavel Effez. 3. k., 16. 
ned. po sv. Tr.) : Po vSech D^odech v§ky v^kuov (t. bad\i sUvii 
Kristu). Tu eluSf vSd^ti, ie to slovo vSk druhdy znnmen^ (as 
Sivota kai*.d^ho ilnv^ka zvl^t^. A tak dime: Tento m& tolik let v6ku 
sv^ho. Druh^ znamenl cas, v aemJto vgickoi zhynau, kte^f^ jsau se 
V aim narodili. A tak sto let nazyv&ine v6k, Deb obeciiS, kdo2 se 
narodil Qi^niii§ieho vSkii, ten umfe dtfve Bta let. Tfetf znamenti 
tisfce let. Otvrt^ ziiamenEl veSken £a8 svgta tohoto. P&t6 znamend 
v^ciiost. V t§ch ve vdech vgcech ma bjti chvAlen Piu BAh. ProtoJi 
bud jemu cest i aiSva na vSky v6kfiv, Amen." (169'). VysvStluje 
tit cizi el ova, na pK: ,Penthecostes jesi teck^ slovo ze dvau slo- 
ieni. Neb Pentha u nicb slove p6t a Costes slove deset, a tak 
Pentbecustes slove p6t deseti a neb padesiti". (SG*"). 

Jednotliv^ rozboiy epistol j<)oii pecliv^ a ddkladn^. 
Kazatel vkladd r^eni pfikladp, vhodrtd pfirovndni, leckdy t6ii 
pfislovi, atd. Tiik na \ii. Jakoubek uvaiuje „o um§nl pozn^ni zl^bo 
a milov&nt dobr^ho", uv&dl za pHklad Solona: .Kdyi! byt otizfln 
Solon, pohan a mndfec fecky, ori jednoho bohat^ho 6Iov^ka, mA-li 
zbo^l, odpov^dgl jemu: Ty i j^ zboJI mAme, iile mezi m^ zbosifin 
a tvym tento jest rozdil: Neb z m^ho niiddny bcz m^ viSle nemil2 
nic vzfti, a kiiyi jinyni rozd&vfim, umenSeol aetrplm. Ale tv^ na ka^daj 
den k ztracenf jest otevfino a bezd^ky tob^ bez tv^ vQte b^vfi pobr&no, 
aniS ho co mOies udati bez jeho umengenf. Jakoby fekl: Oba jSDie 
bohatl, ty tfleBtn^m zboilm, ajA duchovnim. , ." (174''~175'). Solona 
pHpomln^ t^2 na str. 184'': „ . . . opilstvl ke vSem hHcbAm hotovost 
&inl. A proto£ Solon ustuvil za privo Athenyenskym, abyopily zhfeae 
dv^n^sobnj m§l pokutu." Pytbagorovi: „Bud ka2dy i^lov^k pozdnl 
k mluveni (Ep. Jak. v 1. kanonice v 1. kap.) ... A protoi Pythagoras 
sv^m uiedlnlkuom byl ten zikon ulo2iI, aby mlCeli za p6t let a jeho 
uCeni poslauehali, a tak nauCili se mluviti uZiteCne." .67'*). PH- 
rovndni, na pf. : , . . . tu byli ptivflbeni (t. i^id^) k Bohu milovElnlm, 
jako2to dlt^ jabtkem bjvA pfiv&beim k mitov&nl oti;e sv^ho. Byli jsau 
takd mall b^nl, iteb jedno Easn6 te pomsty bojice jilnili jsau Bo2j 
pHkazAni, jakoito dit6 boje se matky ueinf, co?, niu starSf kfi4f." (12"). 
nVldiite obecn£, le, kdy2 AhW do kter^ho sadu nebo do zahrady vejdau 



,v Google 



42 

chUc ovotce, jablka a neb hni6ky, 6esati, a zastfhnau-li je tain, svlefaau 
jiui Saty, v aich2 thodi : tak Adam, otec iiifS, jest svleton z raucha 
nevioDosci, hijt jest okusil ovotce zapovidSa^ho . . ." (21^). „ZiMiti 
na duSi naSf jest obraz Svat^ Trojice, neb jakoi t dudi, jen2 jest jedinii, 
proeU, duchovnl podstata a tii rozdlln^ mnci, kter^ito sau byt jeden, 
tii V Svat€ Trojici jest jedna prostA podstata a tri osoby. A jakoi 

V sltinci jest svfttlost, od nl2to pocbUzf paprslek a od obau horkost, 
tH od Otce pochtlzf Syn v^&n^m rozenfoi a Duch S. od obau v^6d^ 
d^chftntm ..." (59'). JakoSto ohen rez spaliye, zlato proiii8(nje, 
temnost osvficuje, student zhHvft, niftkk6 tvrdi a tvrdd obui§kiuje, 
tH Ducb Bvnt^, kofaoii navgtlvl, rez hHfinau odejme, ottudl sv^omf, 
o^istf chlipnost hFfSnau rozkoSl tdlestriycb, rozum osvltl, vnoli v l&sce 
zap&ll, mdl6 a blflzniv^ utvrdl v dobr^m a zatvrzenA srdce v zlosti 
obmSkEl." (88*). Vde, co pusobf ohefi, pHromino k pftsobeul Dacha av. 
a doloiEeno z plama. (88*— 89'*). .My pobflchu slySice bias jeho (Kristflr) 

V Flsmi skrze kazatele, skrze vnitrnl napomeiiutl 5infine, jako2to had; 
kdy2 bo zakllnajl, jedno ucho ])HtiskDe k zemi a druhd zacpil ocasem, 
aby neslysel zaklfn^f. T^^ my uii svd duchovnd zacpdme pefilivosti 
zemak^ch v^cech a rozkoSmi tSlestn^mi, a tsk neslySIme hlaau oa- 
Seho poToUnI . . ." (les*). „Ti opill jsau podobnl k jedn6 mofakfi ryb6, 
jeato slove Orex neb Orix, jeoi jest tak veliki a t^iki, 2e ledvA deset 
konf mohan ji vl^i. A protoJE kdyS ji ryb&fi lapf, dadi j( vlna pfti 
mnobo, neb vino rflda pi A kdyit se npije, tehdy tak znamenit^ zlebfil, 
ie ji snadnft mohau vyvl6ci. Tiit jest o £lov6ku : dokudi jest stHzIi?^, 
uesniidne m&i byti ta^en poknSenlm d&belsk^m k liflchu. Ale jak2 
se opi, tehdy veimi siiadng byvA veden » hHch . . ." (157*) atd. 
Pnslovi, ra pf. : ,Sv. Pavel (I. Kor. v 1). kap.): Tak bojuji ne jako 
Titr tepa. . . A tak^ jest pHslovl, ie kdo2 zle iiv jeat, tea Jako 
vitr tepe' i24*). „Jest pflslovl mezi Utinlky. kdyi se srdce 
nemodll, nadarmo jazyk pracuje". (116''). 

Vyklady Jakoubkovy jsou t^i doloj^eny Sctngmi atatg 
Cerpanymi z plama sv., ze sv. Jana Zlatoiist6ho (133* a j.), fteho^e 
(16^ 22'' a j.), Augustina (15*, 22', 45*, 45^ 201*, 203*, 203* atd.), 
Ambrose (203'' a j.), Bernarda (22^ ()2-, GS*' atd.l, Hugoua („Kiiihy 
duSi" 119''), TomSSe Aq. (134''), Boetia (10'', 176»i, Innocencia 
(z knih „o hubenstvi zaioieni Clov^clho" 156') atd., tii ze starych 
filoaofu, nej^t^ji z A r i s t o t e 1 a, na pr. ,dl Ariatoteles : Gtnost 
¥ stffdmosti ziXeii . . ." (g"") ; Jakoi dl Aiistotelea v 5 knihdch o Dugi: 
Vuole a lozum jsau vozatajov6 duSo" (10''), jinde na pf. : 45*, 55*, 
63», 1I3^ 130*, ISO"- (,T 1. knihdch o aprivfi m^Btsk^"), 153*, ISS*" 



,v Google 



43 

Mtd. ; ze S e n e k y, na ph : „ii Seneca : sodze jest vlast pf emoci, De2Ii 
jedooho muie prav^ho ptemaoi. A tfi il: NajuglechtilejSf pl^md svl- 
tfezenl jest trp§livost" (19'); t6i 55' (,v 45. EpiStole k Lucillovi"), 
ISO"*, 176' (,v jednfi epiStole k Lucillovi"), atd. Na jednom mJaM 
Jakoubek citoje t^2 Mistra PafUsk^ho, t. Matdje z Jatiova; 
mluvl utrb&nl, kterd pry se dSje trojCm obySejem, jnkoS dl Mistr 
PaH^sky t knibicb o hHg(ch a ctnostech : . . . (61''). 

Fostilla Jakoubkova jest obrazem tbeologick job 
ndzorft mistrov^ch; Zdkladem pravSbo kfestaask^ho 2ivota jest 
pismo sv.; v n6m jest nauiSeBf, kterak 6Iov6k mflze dojiti spaseni (ft"-). 

V pfsm6 BV. jest ut^cba t pTotivenstvfcli {&•); „8krze ^Itdnl a pfe- 
mySlovinl pisma sv. Clovfek Yferny pozni vuoli bo2( . . ." (15''). Jest 
tteba T2dy bledfiti k .duchovnlmu amyslu" pIsma sv., 
oikoli k HStuysIu hmotD^mu, brub^mu", jak to ciul „lld^ hovadnf, 

V pfBm6 ST. vfiema rozum^jlce podl^ smysla hmotn^bo abrub4ho* (15*). 

V pism6 ST. jestpravda, kter^ se musf srdcem ygiiti a kterd se 
must listy stile vyzn&vati (100''). V^rn^ kiteefan vSiM vSemu, co 
jest T pfsmd ST., nehloubi y tajemnycb ot^zk&cb, jako 
to £iiil lidd vSeteCDl, Jegto vgecb skutkuov Boiifcb cbtf vM#ti 
pfl£iny, profi se d6j(; cbtf zv6d6ti, co jest Baoh a kterak jest tvoj 
a jeden, proC jest stvoril anjely i lidi a v^da, te majC zhfefiit; cbtt 
tak^ vM^ti, kterak Kristovo jest t£lo t mal^m chlebft aneb krev pod 
malou spuosobou vlna; a proc nad lotrein na kfiii se smiloval e nad 
Kainem se nesmiloval. A tak o in[Joti;fch jin^cb vtipn^ch, ale neuiiiteii- 
n^ch oULzkAch. A proti t6m jest pIsmo na mnobych infstech . . .* (94*). 
BQb cbce, aby Slovak byl iEiv die z^kona jeho, ueiAtlA vsak aske- 
tismu: ,N6kteff, jeStof pHliSnymi posty a nespanlini cbtf se Bohu 
sllbiti a tady mozk vysuSujI a bl4zni byvajf, — nenit to ob^t Bohu 
libd, De2 hrCchuoT ostati a jich ieleti, a ctod skutky ploditi, tof jest 
obet jebo libtl, TOzamaA, vzHctnil*. (14''). 

v&li bo2f majf knSii pouCovati lid. Tito bo^l gSluiEebnfci, kteff 
dr2i mfsto apoltoluov a uCedlofkAv Kristovych, maji dobrovolnau 
chudoba trpfiti a zboif sv6takjeh nemfeti". (7''.) Majl b]Ki tigl, 
pokonif a milosrdnl (7''), jejich iivot m& byti pflkladem 
vSemu lidu (51')- Knd21 jsou dIuJni z lifadu sv^bo tidu kH- 
zati pravdu boif darmo, bez pen^z (76*); to, co mluvl, majf 
i skutky dokazovati (24*); „DiJ!tUlny nem^l by kdzati, le6by hoital 
a pUpolal T l&sce Bo2f a svycb blii^Dfcb'' (88*). ,Ka2d^ kndz a kazatel 
m^ tyto tfi vlastnosti mlti do sebe: Najprv^, aby spravedliv6 
kdza] . . . Drubi vlastoost, aby darmo kfLzal, ue pro po2itek ktery 

JublLdjnlch splsS c. XU. 4 



,v Google 



44 

t^Iestny, ani pro pHzeii lidskau, ani pro chv&lu svStskau ani pro 
kterau zlau pficinu . . . Tfetf, kdoi! kS^e sloro bo2f, mil gvaoj £ivot 
aroYiiati s avjhn kiizanfm . . .*' (142''— 143'). Vfern^ kn6z a ka- 
zatel m& I6i v^d^ti, „najprY^, . . . komu kdie . . . , druh^ . . . , kde 
m& kizati, neb na rnist^ sjeVD^m a po6estn6in . . , , tfetf . . . , kdy 
mil k^znti, ie t £as hodnj . . . , HvTt6 . . . , kter^ {-eci mil k^ati, 2e 
uJiteiinfi, pray^ i spasitedlnfi . . . , pdt^ . . . , kterak m& kizati, neb 
m^ k&zati horliv5 . . . , gest^ . . . , proC ma k^lzati, t. kti prosptehu 
sobS i jin^m , . . , sedmd, trestati kafdSho a toho neoi>auftt6ti ani pro 
strach aoi pro pHzen, ani pro kterjr vzatek . . ." (143''). Kneif majf 
se gmodliti za drkev krestanskau", udfleti „darmo av^tosti kostelnC, 
majl lid „ve svat^cli pEsnfcii uSiti" a „pMkl8dy dokonalosti jim (lidem) 
dfivati". (76'.) Co se pfsnl tyfie, zvUStS duchovntch, soudi 
Jakoubek takto : „ ' - ■ svStskymi plsu^mi nebyv^t chv&Ien Bdh, ale 
36be], i tak^ ducbovnlmi pisn^mi Blih chvtllen vz^cnc neb^vd, lee 
pochAzejI z dobrSho avedomf . . . ." (186'). 

krtu Jakoubek soudI takto: „Dfibel i se vSemi hffchy byvii 
akrze kt-eet potopen, ie tlm Clov^kem nevMdne, leC se on s^m v jeho 
moc d^ skrz pHvoleni ke zl4mu. A z tobo m^me, ^e I^pe jest dftd 
cel^m t^lem pohHziti na krtu ne^li gllti toliko, leCby dpInS oblil, 
neb to cel^ho tdla potiffzenf znamen^ vdecli hMchuov zbavenl a vdech 
umrtvenf." (122''.) 

Ilflchy mfi^e odpouSiiti toliko BQh, nikoli pape2: 
.... maJIfC Se nebo^&tka, jeStot v£f 1 bullHm pape^sk^m, 
Y nichJto divi (papea) odpufitflnl bflchflv i muk zba- 
venf, kdoz kobo zabf, a Deb oblaupl, oeb to ddvtl, coi s&m nem^ 
neb ani2 s^m se mti hirchflv zbaviti ani muk pekelnfch, a pak to 
jinym dfivd za smrtedln^ hffchy, t. za aendvist sv^ho bliJinlho, za 
hn6v k svjm bllifDlm a za mord a laupeiE svych bliinfcta. A tak chce, 
aby skrze smiledlnj^ch ht'ichuov fiinSof byli hHchuov pnLzdni a skrze 
muky Jiasn6, kter^ito Cinl sv^m bli^nlm, pro zachovilnf z&kona Bo2lho, 
aby byli muk v^cn;^cb pr^zdni. A to netoliko jest proti pfsmu 
Star^ho Zakona i tak^ Nov^ho, ale i proti rozumu, aby t. lit(chov6 
smrtedlnl hffchy snhnali a muky muk zbavovaly. Neb jako2 df Aristo- 
teles; Tako76 k takovi5rau pfidftno 6ini jo ylce takovti, neb hofk6 
k hofkSmu pri^in^n^ j^inft je yfce hofk^. A protoS jest yelik& a ne- 
slychanA slcpota i na tScli, jeSto ty bully vydiivajt, i na tfech, jeSto 
jim v6ff, neb obojl puojdau na v^iSn^ zatracenf, podl6 toho, jako df 
Pdn Kristufl: KdyiE slepy slep^mu pruovod ddv^, oba v duol upadoau". 
(US'*.) .... mnozi mn^jl, kdyiiby do fefma a neb k Bo^fmu Hroba 



,v Google 



45 

do3ii a tRm se zpovtdali, by jii vSech hHchfiv zbaveni byli, a nebo 
jsauce bullauii papeiovymi l^ivymi oirig^dfini mni, kdyz kter^ho vgrn6ho 
kfesfana zamorduji, jegto kalicb Kiist&v |jije, by muk i hHchilv byli 
prtizdni, a. neb budau-li aami zbiti, Jte jaau mule i hHcliuv zbaveni. 
A tak neboJi^tka jdau iia smrt jako tebita a. uemoliauc tumu lehce 
rozum^ti, 2e, poii^vadi ten pape£ nemuo^ sebe a neb jinycb blecb 
a much zbaviti, ovSemf nemii2 faHchAr a muk pekelnycb sprostiti . . ." 
(124''). 

svdtosti oltdfni u£il Jakoubek, 2ejest tfebaprost^ 
tititi, bez hloubdnf, ie v chlebS posvtitn^m, ktery vSak 
chlebem zflstdv^, duchovnS prijfmiime Krista, — v Jad^e 
stanovisko Wiclifovo, v Cechdch telidy obecnd sympatick^. 
(VICek I. 129). Jakoubek uiivi v postille o t6 v6ci tohoto 
pi'iroTnflnl: ,JakoMo paprsiek slunecn j vodu phjme, avSak jl v gvau 
podstatn neobrdtl, neb, ac hork^ k&men trochu vody na se vzlitd 
zstr&vi, ale vSak v svau t^lestnost jf nepromgnl: t6i toto jldlo 
a piti, kter^ cinil P&n Kvistus po sv^m vzkrfSeni, neprom^nilo 
se V jeho t^lo, jako2 se v naSem tSle d^jo, ale moci Bo2skau 
zmizalo." (78'). 

Piavilt jame jiJ, 2e pfyimdni pod oboji ep&sobouy jei Hua 
ji2 byl Bchvaloval, jeat Jakoubkov;^m dltem. Na rOznych mfstech postilly 
Jakoubek zmi&uje se o pfijlm^nl pod ubojl; poukazuje vyatovud 
k tomii, ie o poslednl veceri dal Ktistus „t£lo a krev svau u6edl- 
nfkuom av^m pod dvojl spuosobau" (12''), a tvrdf, 2e ,pod spflaoban 
chleba a vlna jest tfl a jeden Pdn Kristua, jeni nds krral svym 
tfiiem a nap^ijl svau drahau krvl". (IGO""). Mluvl proti uehodn^mu 
pfijImilDl tSIa akrve Pdn^, kter^ jest hlavuf pH^inou „nyn6j3tch 
(asd", priCinou vSech bludQv, kter6 ^vsnikly a bojujf 
T kfeafanstvi a zvUdt^ pohffchu v Oechdch". (183''). 

Huaovy atesky na upadeh kfesfanskeko ikota opakujf se u Ja- 
koabka. TJpadek ten zavinil dpatn^ pMklad tehdejSfho 
ducbovenstva; Jakoubek ai 8t62uje, 2e mnozf kaHl 
,0 spaseni lidu sobfi poruCen^ho nedbaji" (60»), „jsau ndsledoviifci 
Jid^ovi a Antikiistovi" (ISO"), „kHv( nimfistci" avat^ch apoStolftv 
(170"), kterl „me6 duchovnl (t. alovo boii) jsau zavrhli a tSlestoym 
vSrud hnbl" {19l'), z nicbJ „mnozi' vice pecujl o zbo2I nei o duSe 
nnebo o lidak^ spaseni" (U'2''), atd. „NyiiI je biskupfiv maoho 
V clrkvi 8vat^, jeSto jsau v nync'jSlch dobr^ch v6cech, t. fiasnych 
a tfilestn^ch . . . Aby t^ch (a8n;^cb, dobr^cb v^ci nemSla biskupstvl, 



,v Google 



in&lo by bylo MskupuoT pro badaucf dobr^ v6ci. Nub pohflchu tak 
jsau poruSeni, ie neditl pracovati pro budauci odplatu, kdyi ptftoinn^ 
a Casn^ nemajf." (39''). Proti pf fliSD^ lictfe k papeii: „0 co je 
tScb modlosluh nynl, jeSto an&SnSji modU se i klekajl pFed papeitem 
Dei! pfed BBmym P&aem Bohem I A tu modlu uCinilif jsau cIsaH 
z svych sltutkuov, zboii i klenotuov, a jii ee ma klanfijl jako Bohu . . ." 
(135»). KD^il vedou lid k pfIiiSn6 iictfi k papeii, vybfzejice ktesfany, 
„aby Be papeiEi klan^li, nohy jefao Ubali a vSecka jefao pfikizflnf b(:z 
pochyby plnili . - ." (139*). „Pape2 neof nimfestek jeho (Krista), ale 
zfejmej tupitel z^kona jeho a protivnlk pravdy Jeho. A nenft paetyf 
ovcl KriBtovJ'ch, alemord^f, neb TeUje mordovati a za to mord^foiii 
hflchuov a muk dAvii odpuSt^nf. A tent i s svau rotau zlofecl Je^fdovi. 
Neb ty vfiecky klne, jeSto F6n^ 3eilhuo\ z&kon diif. A tak zn^mo jest, 
ie nemluvl v Duchu Svat^m, ale t duchu dfkbelsk^m". (139*). Proti 
neapravedliv jm kletbim .biskupfl, papeifl a preldtil* .bojujf 
nyni v^rni k{«sfai)4, neclitfc jich kletbami . . . byti odtiSt^ni od z^ana 
8v6ho Pina Jezu Kriste". {188'). (0 kletbich v. i6i 14', 170-). 

I jind Btesky Jakoubkovy av^dcf o tebdejfilm lipndku 
kfestansk^lio iivota v CechfLch. Mnozf zli lid^ xj^au ktcsfan^ 
jedno jm^nem a teCl, ale Antikristov^ sv^tni hHSnymi 
ciny". [144''). Neof ktesfanak^ Ueky k bliintmu, ^neboC naj- 
menSIha slova protivn^ho nestrplme" (41**), .neb nynf je hanenf, 
laupeS, bitf, jfmiinl, etc." (171''). „6 co je^t t^ch IhAfilv nynf, kteHito 
Boha Otcem nazyvajf a pravl, Se ho milujl, a sv^ch bliiEnlch nenAvidf, 
Dybr2 je zrazujf a laupj, pAl(, mordujH" (IS"). „Sv. Pavel nazyvd 
sv^ u5edlniky bratry, ne slaubami, ani cblapy, ani robot^zi, ani 
scdiiiky, jakoito mnozl cinl". (14*). Lest vliidne ve svdtS, zvl^t^ 
gUiezi kupci, kram&fi, i vielijakfmi tSi&fi, kteiti2to umgji Isti zboil 
dob^vati a Je muoJiti a zachoTatt". (IT**). Obchodfi vQbec clovgk 
nemQSe v^sti bez bHchu (138*). Pjcha, rozkoSnictvl a ne- 
tnravnost vzrustA. „Pydnf a bohatf... nic nechtf trp6ti ani 
pro hflchy, nei v2dy v rozkoSecb tohoto svi'ta pasauc se milujf se.' 
(34''). Mnozf „8t6 tfilo okrailujf, v raucha sluSnft pHpravuJf, inSkce 
a Cists jemu ustldvajl, rozkoSn^ kimS prjpraviijl a rozlidn^ jemu 
hovfiji." (17''). PySnf bohdfti pohrdaj i chudinou. asi""). Vrch- 
oost utiskaje poddan6. HNeni ustaven kr^l, aby lidi utiskoval 
a zM zveleboYal, ale aby dobr6 ctil. svobodnfi ucinii a Jim jicb dobroty 
apomiibal a nedal jich zl^m uMskati ani jim pfekaieti . . . KteryJ kril, 
knIZe, p&a, vladaf, duchovnf neb av^tsky, lidi spravertliv6 utiskujc 
a zle 8 nimi nakl&iifi, jiit zle poJlvil svSho krdlovstvl aneb duo- 



,v Google 



47 

stojesstTl, a nenl auf-edlnlk boiSf, ale (tAblAv, neb vuoli dAbloTu v torn 
Cinf . . ." (ea-). 

Neinraviiost niezi lidem jest tak velikA, le, kdyby nUynl 
T^ichui Btuilnici a smilnice m6Ii zbiti byti, Hdky by dfim byl bez 
zabitce'. (135''). 

Jakoubkova postUla svidii o dobnm iazateli. Neuf vSak tak za- 
jlmavA a tak znainenit^ jako poetilla flusova, neboC se jf nedo- 
Btivd tak logick^ho uspof&d&iif lAtky a nenl psdna tak 
piknym, y pravdS ^eSnick^m alohem, jako jsme shiedali 
u Husa. Vykladyjsou celkem doati such^, na mnozeneza- 
jlmav^, a ncjsou tak srdecn^ jako Husovy, nejsoupopularni. Hub 
pQsobil na srdce, Jakoubek vice na rozum. V^klady Jakoubkovy jsou 
Casto pMlig Btrufin^, jsouce spl^ zElkladem, vodltkein jin^mu kazateli, 
kten? by je dovedl prizpflsobiti pom^rQm bv6 doby. Soafiasn& doba 
nezrcadii se r uich takjasn^ jako vjin^cb postill^ch 
doby hu8itsk6. Jakoubek Jakoby se b&l ostfejsfho totm. By] sice 
horlivj kaliBolk, ate nemiloval sporQv, byl 6lo'6k veliee tnfru- 
iitilovn^. HlaTulm znakem jeho cbarakteru byla opatrnost, s nli 
prostfedkoTal mezi stranami husitsk^i. Jebo suabou bylo, aby v 6e8k^ 
reformovand cfrkvi nastala jednota, vzfljema^ pftsobeni vSech 
na zdkladS prav6 kfestansk^ Hsky. A opatrnost ta jevl 
se t6± V jeho postille, kterU co do nardiek na soaCasn^ pom^ry 
m& T&z mlrn^, kompromissnl. Jakoubek b&rA v nl sice t^2 
zk&zu mravfi, ale £iQl to zpflsobem klidnym. 

l)hrftem: Postilla Jakoubkova obsahuje struco^ v^klady, 
dolo2en^ hojn;rt°i citaty z plsma bv., z cirkevnlch otcd a ze 
star^ch filosofiS, jsouc rizu vice ufienftbo nei lidov^ho. Cena jejl 
spoClvd hlavaS V t^ v£ci, £e pozD&vflme z ni Jakoubkovy 
n&zory theologick^, ktei'6 posnirtiHusovg zpfieobily 
pokrok ve v^voji husitlsmu. — 

Z nejhorlivSjSlch posluchaftft Jakoubkov^ch byl 
kn^z podobojl Martin Lupdd. Latinskfl k^z&nl Jeho jsou 
obsaJSena v rukopUe unlv. III. D. 3, pap. , fol, (349 listd) : 
gSeimones de tempore et de Sanctis." Zprilvu o nich pnAiv& 
J. TruhlAf ve V^stniku ces. Ak. 1898 atr. 409—410, z nfi se do- 
vidfLmc toto: Jest to velik;^ homileticky material s lejstMkeni a listem 
Martina Luptifie, jeu^ radf v a€m n^komu aai z tvorfcl se tenkntte 
Jedooty Brat, (die Golla), aby vystffbal se zbytecn^ho hloubfinf o trana- 
substanciaci, o'jbri prostg v^NI sluvCm Kristovym. Nejstarsi 6fiat 



,v Google 



48 

riikopisu iiochilzl z r. 1429, jin^ Msti z r. 1432- Kdz^nf ta jsou 
neobyj^ojng mlrnj, z doby, kdy Litpdc dosjta zakusil hrflz v&lek 
n.lbo^eiiskydi a poznal nmrnost Mdek v^rouj^n^ch. Hled6 k mravni 
strdnce kiesfanstvl, jftSt ocliotcn k sinfru cesk^ch stian, 
.jolio2 sc pfi utiilovn^ni jednilQf o kompaktata skuteCn^ domflhal. 
TrpkSIio utocenl proti ^fmu tu neni, v prICin§ dogma- 
tiky jest liberalnf, ale v mravnim ohledu pfehorUv^, 
a zvWfit6 k uboliS chudinS laskavy a soucituy. 

Jini latinskA kdzsinl z 15. stol, pochfizejf od M. Jana e Pfibrami. 
Jsoii to \i^7.&m sviltecnl, „Sermones dc Sanctis" v rkp. kodexu univ. 
kiiihovny III. H. 1. M. Jao z PMbratnft byl pflvodnfe horlivf stoupenec 
Husfiv a pflvriciiec nov^ho hnut! nilbo2eRSk^hn, ale st:il se z n^ho 
nejmfrn^jSf knliSnfk. Sbirka kltzdnt jeho htdsl se asi v dobu pfecbodu 
jelio od reformacni horlivosti k pozd^Jgl infrnosti k &fmu, jinak oil 
nilrno^ti kazatelsk^Iio kilriiiil k jizliv^mu utocenf prod sektdrstvi 
domfldmu. Za iiejvetgi zlo v CecMch poklddii Desvoinost v pHCinS 
vdrouky a ruseiil jeduoty skrze vytriSn^ kazatele (lOS*"), a horlf pro 
spojenf 8 cfrkvi Hmskou. Attribut hHchfi „bestiiilis" a „be8tialitas" 
8v6d£( autoru M. z PHbramS, ncboi v „Knl2k^cli o zarmoucenlcli' 
uilvA 3 oblibou glova nhovadn^", mluvS o bffglch. Oesk^ interpolace 
a ii|)mva stilisticky vclmi nedokonaU (jsouf mnohd kdzdiil pouli^ iifL- 
Crtky a vypisky z olcfl ctrkeviilcli) zfejmg poukazuji ku kazatelflm, 
kteff sice joSt^ po star^in zvyku liotniletickou liitku riaci't^vali si 
latinsky, avgak podle t^clito n^^rtkA jii vfitSIin dflem k&zElvali po 
£esku. (Vytah z referatu J. TruhUfe ve Vfiatniku ies. ak. 1898 
str. 522-n24). 

Husitstvf nedosflhlo, co se iiAboiensk^cli oprav 
tyfie, cfle, ktcry sivjtklo: iieobrodilo cfrkvevducha 
ryze kiesfanskt^in, nn zflklad^ evaugelia. Rilznoat aniy- 
Sleni zpusobila liplny zmatek, joniS skonEll se bratroviaiediiyin 
bojem lipntiskyin. Atoto iiesplut^ii f idealfl ndbo2enskycb 
a spoFeiieiisky ch, jei si bylo vytklo Imsitstvl, piiK do hloubt 
duse I'etra C/ielclcke/io, jeni s odbodlanostf dice postavili op6t 
2ivot ki'osCaiisky na zdklad evangelia, jen2 k&ie mfr a Idsku, a za- 
vrliuje iiasiif. „U nglio vSc mlavi k srdci, protoze vSe plyae ze 
srdcc, ucenf i v^mluvnost. Prost^ dMinnfk, bez udrokft vcdeckych, 
bez licbycb slov vzdeWvil eirkev, jei zdd se na cbvlli, ie podmaaf 
celou zeuii feskoii, i |)f'etrvEl staletl protiflsledovdnf a nezaliyne v n6m. 
A jakoii to siloii tajcmiiou? Silou Clst^ duSe. Nejvlce povznM 



,v Google 



49 

jej jebo liplnd sprostnoBt, zapomenutl vSelik^ch ohiedil zevnfejaich, 
nedostatek rozvahy a sebeliiaky. U nikoho nenilvist 8v6ta neiif 
uplnfijaf a upffninejsf . . ; vSecko pfivodu lidsk^ho, Hdy poli- 
ticks i cirkevnf, staletfi tradice, nauky mudrckft zavrhuje bez litosti; 
jen jediny mi c(l: naplDiti zfikon Kristftv". (Denis, Konec 
sam. Ces. i;22— 223.) 

ChelCick^ bystfe pozoruje lidsk^ i ivot, vidi jebo 
sv6tl6 i stinn^ strdnky. Ki-istus ukazuje cestu k svdtlu, jen 
Kristus, nikdo jin^, proto jen Krista m& kfestan po cestfi 
8v6tla D&sledovati, Krista a jeho evangelick6ho u6enl; prav/ 
kfestan m& byti pokorn^, trp6Iivy, laskav^ i k nepfitelfim, mi pro 
Erista aoElSeti vdecko zl^ bez repUnl. Od idealucfrkve Kristovy 
clrkev se odch^lila. Cechov6 cht61i jej obnoviti, ale 
uikoliv I&skou, nybr2 bojem, u&siUm, tedy cestou ae- 
pravou, pffcicl se idealu Syna Clovgka. Obrozenf indie nastati 
jeding v duchu Kristuv^, na zdkladS evangelia. A na 
touito ziklad6 zbudoval ChelCicky svou velkolepou 
Bauku nibo^enskou, kterfl v hJavnlch rysech jest ob- 
sa2eua v jeho poatiUe. Ve v^ktadg evangelil CbeUicky 
viddl cejvbodn^jai formu .k nazna^eul stanoviska, s kter^bo 
na Yfiecky zjevy poruSenosti v iivotfe jednotlivcfi i cei^ tehdejfij spo- 
Ie<iuosti pohUiiel. PHklad, dan^ Stftnym, Milfcem, Busem, takd na- 
svMCoval, 2e postilla jest nejobjemn^jSi slohov^ forma, 
ve kter6 vdecky reformaCnf mySlenky nachilzejl volnd 
a prostraDU^ mfsto, a i% podklad evangelif z&roTefi I'uff, aby 
nepominulo se ni6eho, cokoHv do aoustavy 2ivota kfesCanskSho die 
tehdej^fliD mfDinl DfHeJEelo". (Ferd. Schulz, Petr Clielticky, Osvfeta 
1875, roe. V. dfl 1. str. 147—148.) 

FOatiUu svou ChelUcky napsal mezi r. 1434—1436. Napsal ji 
po negCastnSm roce bitvy u Lipan, nebot zamltA v nl viilka 
busitBkou, ktei'4 trvala 15 let, a v dobS jediidnl sboru basil ej- 
sk^lio o kompakt^ta, pfed r. 1436, t. j.pred ohldSenim prvalch 
kompaktflt v Jiblav6, toti2 pfed dopufit^nlm kalicha Oecbum a Mora- 
vanfim, coi vysvltd z t^ctito slov postiUy: „Go kardinaluov, co bi- 
skupuov, CO opatuov, favifuov, muichuo rozlicn^ch, co miatruov 
a doktoruo v iifadc,:h diivno le^l v Koustanci, v Bazill, u far i jiode 
V Cechiich, V Rakilslch, v PolSt^, vSudy se radiece o to, aby JeUie 
s jeho apostoly v feci popadli! . . . Na to se radl mnoho let, vgelikS 
smysly, zikony, dekretaly, priva, doktory, pisma i vSelik^ vtipy 
sudSejI, aby bltSznivii iet jeho (Kristovu) i apoStoluo ucioili a netoliko 



,v Google 



50 

bUznivil, aie i kacieraku . . . A co sii v tech radSch IstWych vtipuov 
nashroiMSdiii pi-ott kalicbu boiiieniu . . . t' (Post. 364'', z r. 152^, 
niua. 25C5.) (Siovn. Osvfita 187i), I. 150, Jir. I. 287.) 

Postilla Chelcick^ho vySla tiekem v Praze r. 1522, 
ful., s n&zvem: .Koiba vykladuov spasitedln^ch na Ctenf 
iiedStnl celdho roku", potom podrnli^ tit v Praze T. 1.532, 
fo!. {1.^(22: iiniv. 54A66, mus. 2.f»C5, 1532: ud. 54B37, mus. 35 
BU.) (DobroTsky, Gescb. d. bohm. Spr. atr. 229, Jg. 108, V;?bor 11. 
622, Jir. I. 291.) Ve V^boni 11. (1868) otiStina jest pfedmluva 
(str. 621.) a kizAnJ na 1. ued^li po 8v. Trojici (— 625.). Ve Spies- 
80v6 Vyboru na str. 7. — 11. otiStftna pfedmluva a ukizka z v^kladu 
na cteni av, Luk. v kap. 16. o Lazaru a bohatci. NovoCeskou trans- 
8kri|)c( opatHI v Praze r. 1890 Beoj. KoSut bv6 9patn4 vydini prvnl 
tdsti postiily Cbelcick^bo. Nejnovfiji (1901) vySel I. dil postilly ve 
vzorn^m liritick^m vydtinl Emila SmeUoky^ 

EoedHeni postilly die vydiinf z r. 1522; Tit uin! list (1), 
pfedinluva (2-'>), vyklady (2^—232^), doslov (282''). 

Doklady uvdddti budeme z tiaku z r. 1522 (mus. 
25C5, fol.). 

Titidnilist ozdoben jest.ornamenty, uproBtfed nichi fiteme titul: 
Knjba w^kladuov Spafytedlnych na Citenie Nedielny czeleho roku. 
Wieirielio a dobreho Mu2e a CZecha Petra Chelfficzkebo: 
tnilownika horliwelio prawdy pana KryBta: W kteiychSto Knihacb 
mnoho potizebnych wyftrah a treftan^e y viitecJnych nauczen^e 
vpi'zieuiie podle fmyslu Zakona boiie" poIoJe" geft. 

Ptednilura. ,Tuto se poCfnajl spasiteiiliil vykIadov6 na fitenie 
Ned^lnf ... A najprv pf edniluva jeho (CbelCick^lio) tskto." 

Obsah pfedmlttiy : ChelCick^ pros! Krista o pomocpri 
spisovAnI av^bo dlU, aby priice jebo byla proap^Sna k chvitle 
Bo2f. Pfipomlnd prikflz&iif hoii: „Pomiii, abys den avi- 
te£n( av^til", a podiivil jebo vyklad. Protoie na kaidou 
nedeli pfipadajl zvUatui Cteni, pokl&dil za uiiteCn^ 
jc vyloiiti (,tak, jak2 jd jim po jin^ch mistfk-b mobu ruzuniiti"). 
Dotyk^ setebdejdfbo ducbovenstva; piavl, 2e .Mdy slavnymi 
V koslelficb toliko zakryvaji avi Seredatvie svych ohavn^cli iivotnov 
lakomycb, avatokupeckych, smilnych a prdzdnycb, v rozkoSech vycho- 
vanych . . ." Kne^fjsoumu nepffiteUiteiif bnjlbo, odsuzujlce 
vgrn^ kazatele na snirt iipiflenfm a kacetujlce Hdi apravedlivd. Lovl 
penize a json nephitel^ kfl2e Kristova. Jejicb okdzaM oslavovini 



,v Google 



51 

& povySovini 8v. CtenJ jest jpo pokryteck^ jedninl. LUalstfjsou pry 
proniknuti kngiil i Ud. Ffsmo sv. jim neprosplvif, pro- 
spivll vfiak lidem virn^m, kteH Be clitf pfsinem st. Hditi, je 
tisti a nSm v deo ned^lnl rozjftnati. S pomocl bo21 tedy 
Che)6ickV chce .n^tco ps&ti o tdcli Ctenlch k u2itka 
t4ch, ktefli jsfl poznali a milujf praTdn". 

h'vni dil postiUy obsahuje kfiz&iii od 1. Ded^le adveatnf ai do 6. 
Ded61e po Velikoooclch (3^ — ^139''), dil druky obsahuje kdzdaf, po&[- 
najfcl ae k&z&alm oa den seaUnC Ducha st. (141*) a kondcf se kfL- 
zdnfm na den posvteenl cht&mu (283^). Na str. 141*: „Druhd 
straaa Vjkladuov spasitedln^ch na Jitenl ned^lnf ... A najprv 
na ctenl, kter^ se clt& na bod Seal&nl Dacba svat^bo . . ." 

Dos^: „Tato 86 skonivajietenienedftlnl svjklady: 
R na to Nu pstlna, aby tiem pilngjf nedf^te kaid& sv^cena byla. Neb 
jest pin biioh pHk&zal s pilDoat! fka: Pumni, aby den sobotnl svgtil. 
A my hekime nedSle proto, ie nem^me d^lati Jiii&dnfch dSI 
robotn;fcb, to jest bfieebuov, jeSto v sluibu (TAbln porobuji, ani tak6 
diela tSlesn^ho, kter^i t jin^ dui niuo2 (lov^k a uiitkem i a odplatii 
d^Iati. Proto2 ku prav^mu sv^cenie nedfile a ku praT^mu iipokojenie 
s bohem bude £teoie toto k tomu zvl&dtn^ pomocn^ a k napomenutl 
zTlddtniech ygci. A najviece proto, kdyit se k&zanJe nedostane od 
T6i-njch zprdvcuoT listnieho." 

Na konci tisku z r. 1522 tteme: „VytiSt6ny jsii Knihy 
tyto L^ta pini Tisfciefao Pgtiet^ho Dvamezcltm^lio, Ten p4tek po 
boifm Vsmpenie. V slavn^m M6st6 Pra^sk^m. Budi2 z toho p&n buoh 
pochv^len a TBtii dCtti to k napraveol naSemu a k dojitie od n&ho 
zde milosti a potom vHn6 radosti Amen. Pavel Severin." Tot62 
Ctenie i ve vyd^af z r. 153:^. To znaCI, ie tisk zr. 153^ jest 
vfirnir otisk z vyd^of z r. 1522. 

Jah Cheliicky vyklddd? (Srovn, Gomeniuni III, Painiltky refor- 
ma-e tesU. I. Petr th. Upravil J. KaiUsek Praha 1892. Na str. I. 
a2 XVI. pfedmluva Kar^skova, t ali 6leine t6f. o vykladacf methods 
Cliel^ick^bo.): PMslufinou perikopu anaJysuje Ghelcicky 
zpilsobem dflkladn^m. Napofi&tku v^kladu 5asto pod^vit 
atrucnS smysl cel^ perikopy, na pr. v kilzAnl na 4. nedSli 
adrentnl (Ctenie sv. Jana v prvnie kap.) pravf: .Toto (tenie svat^ 
ukazuje D^m velikii test a neupfiemnost iidovsku", a vykl&dd pffCiny 
toho. Pak cituje z perikopy v6tu za v^tou avykUdd, jak 
se ui^ rozuinSti jednotliv;^ni v^tdm. Vyioiir v^tu, pfecbAzI 
k v&t6 nitsledujfcl, pH 6eni2 ptechod naznaduje obyiejn^ slovy: 



,v Google 



52 

jPotom dile die Ctenie . . .", nebo: gProftei znamenitg die pfemo sv,', 
nebo: ,Zu&meDitu vfic pravl ctenie", atp. V jednotlivjch yy- 
kladech podiivfl oby^jnS pflvodnl smysl, sin]'sl gZevnitfiif'. 
doloieny ptfklady „tgleatnymi* nebo ^vidom'^ini'', a tento sinysl pfe- 
ndSf pak ve .smysl Debo rozum duchovnC, Cili vykUdi pak 
Te smyalu pfenesen^m, BYnittnlm". Na pf. vyklMd o eku- 
tecn^m malomocenstvf a uvaiuje pak o malomocenstvl duchoviifm 
(42''— 42"); nebo mluvl paetyffch betWiiiskych, ktefi oettlhali sUd 
avycb, a pf ipojuje vyklad duchovaf: ,Kaidj m^ stttda nesklidni, 
je&toC ta& CO p^sti a nad Jilm bdieti v t^to velik^ a teinu^ noci sv6: 
1. srdce 8v6 . , ., 2. smysly tglesnS, 3. obcov&uf, 4, dobrd skutky . . ." 
(23''). I'lavbu po mofi pfirovnivd k 2ivotu na tointo svStS, v n$m2 
je potfebl : kotvy — nadSje, pl^tna — bdzcS boil, pf Ivoznika a veslein — 
knSze se zdkoQcm boiim (49^), atp. Podotyki iiasto, 2e pH- 
sluSiK^mu mfstu z pfsma sv. jest tfeba rozumfiti v ,po- 
dobunstvf, na pt.: ,vSecka fefi t'Oioto Ctenie Bvat6ho (Mat. 13.) 
mluvl se skrze podobenstvie . . ." (SC"*.) Mnoh4 vyklady appli- 
kuje na ^ivot lidsky, na ph vlastnosti Utiny vgtrem se kUlfcl 
applikujc na vlastnosti lidsk^ povaby (13*" -14'); applikace na 
jivot tebdejSf, na tebdejfil pernor y ve svStS vQbec 
a V zemi ceBk4S zvUfitfi, iiarEl^ky kulturnfi historick^, 
nalfizime v Postille Chelcick^ho t^oiW na kaid^ stidnce. 

Chelcicky snaif sevykHdatt co nejsrozumitelnSji. 
Slova lidu nesrozumiteliiit vyklfld4, na pi'., 2e centorio neb 
aetnfk m6i ,8to rytief6v pod sebii" a ie byl ustanoveu „od filmanuov via- 
dafein nad tim mfistem (t. Kafaruaum)' (45»), nebo Je ,iaclia" jest slovo 
2idovsk4, Jako byulioui my z hnfivu rekli bezmozk;^ nebo a hlavd zvr- 
tanii". (195'). N6kdy klade otAzky (jako Hus) a s&m na nfi od- 
povidA, na pf.; „Tu jest potfeba uiliii znamenati slova toho cbvfl- 
lenie: Kto cbvfilf?, ie syn boil vfiCnj?; kobo chvdlf?, ze otce, sv^bo 
boha, vSCn^ho pina nebe i zeme; z cebo chvfkli a dfikiye jemu?, 
z tobo, ie jest ski?! sv6 vi^ci prav6 a nejlepSf . . ." atd. (61"-''). 

Co se citatH tyde, Chelcicky cituje nejradfiji pisuio sv., jinym 
citatum se vyhybit. Kde2to Hus v postille „representuje se 
jako cfrkevnf nfienec, sedt6Iy v otc.Icli a pffsnS odcho- 
vany latiiiskfi vzdCIanosti, jehoi vyklad opiyvtl uCenymi citaty 
ze sv. Otcfl, zvlilSte z Augustina, fieliore, Ambrose: Cbel&icky 
jest obyCejny niu2 z lidu se zdravym intollektem, brd- 
nlcl se vsemu forinalismu, sice t^i secteiy, avSak skoupg 
na piiteS citulHv". (Comeniiim III., z Kaiilakovy predmluvy str. XI.) 



,v Google 



f)3 

ChelCick^ citujet^i misty tee cfrkevnl ajin^ spisovatele, ale 
neudfiyA na mooze aai jejich jmen, nybrt pravl yMj, ie ,mistf i", 
„(loktorov6, slupov6 cierkve Bvat6", „uiSenf" tak a tak vy- 
kUdajl (iiB ph 175*, 184^ 315' atd.). Leckdy poddvfl proti inistrAm 
vyklad 8Tdj, jeQ2 se mu zdd pMhodii^jSt (na pf. 6'). Z clrkevnlch 
utcu m& r&i zvliSU „Telik6ho doktora svat^ho ^ehofe* 
(261-). 

Stok jebo zabihd mfaty do rozvliiuosti a do nepra- 
videlnfchj diouhych period; negfidka vSak povendSi se 
k opratdori krdse dokonaleho re&nika. (A. N. Pypin a V. D. Spa- 
30vi5 Hist. lit. slov., dll li. 1882, str. 345.) Ukdzka slolm feCnickfiho: 
„Posli, pane, angely sv4 s triibij, at ahromiiidi voleD6 tvd od ctyF 
v6truov nebesk^ch, at tfi chviti jako sprvul Jii ei dAvno hovSl 
a milostiv byl liBtoin tSm, jeSto se tobS posmlvajf a nihajl, a dobite 
si Cinil tSm, jedtu sd t^ na zemi povrhli, a 2iTot tvoj jako v bl&tS 
potiai^ili. Nebiid d^le miloBtiv ustom jejicli k n^hdnf otev^enyml 
Povstafi, Pfine, a rozprchniK se tvoji nepHtel^, zemdii jejich sflu 
velikii, o nf2 pravf, 2e na v6ky stane nepohnuta, roztrhaj svazky 
jich ^elezD^, v nichi n&d^ji majfl Nebot tob6, mily Pane, vSecky vfici 
podobn^ sii; ty nitiSei to mote uknitn^ spokojiti jako jednoho doveka: 
nynf, nebo kdy2 se tob6 llbiti bnde. Jedin^ v tento cas zachovaj lid 
svuoj prosty, kter^ii milujed, at by nezahynul v t<^chto biitecb, kter^S 
muoied brzo ukrotiti, jestli tak lib^ a prav^ pfed tebi^l" (50^). 

K ui^nnosti slohove pfisplvajl u Cbel^ick^ho iastd pfirovndni, 
na pf . : Jako tma nocnC oemuof chvdliti sv^tla deuniebo, proto ie 
jest jemu odporna viec a od n^ho vzdiileDa: tak^ii hfiegnfci v star^m 
2ivot^ a poskvrnfiii^m nemohilt slaviti narozenie Kristova . . ." (19""''). 
„Jako oblak slunce, tak ta myloost (kn^^f) limi skovaoa zastfr& 
pravdu Kristovu' (48''). ,Jako2to v mofi ryha rjbu hltd, tak Clov^k 
ciovfeka nrisiilra liubie" (IBS'"). Leckdy u2fvii pfiroYuAnl 
pFlIiS d rasticki?ch, na pf.: „Jako svinfi hladovitii bfihA podle 
domuo iapajici, kde se jt co nahodf na smetiSti, bud ohryzck, kost 
i lajno: takji jest tento laCn^ lid a opuStfini? ode vSoch daruov 
bo2ich . .." (1I3S pod. 261''.) 

HHehy kdrd Chel6icky tony ostrymi, uMvaje ironie t sarkasmu 
V hojne mire. Vilbec mfl postilla jeho roe sve dohy. Co pravi Denis 
^pisecli jebo vEkbec, plat! zvltlSt^ o postille: „Jebo 
gpisy zajist£ maji nSkdy rdz doby sv^: skladatet x&A roz- 
umtije pt'ostfedkeiu citatfl, kupi roztfidov&nf a rozdelov&uf, ale n^kaza 
byla toliko nepHm^ a nedotkla se vnithillio j&dra: pravidta, je2 si 



,v Google 



54 

sloJSil, unavujf ho z&hy, poddflv^ se svdmu nadgeni, ruSI pUn 
vytCeiiy, nef f dl vf ce mySlenek svych, nfbii strjEen jest 
jitni, ztr&ceje se v odchylk&cii, ule podporovitn sv^in vznStein 
bi'za prostj'm, brzo obraznyin, lined drsnym, hned n62ii)'iii, v2dy viak 
upHmn]?m a dojlmavyin. V^tSina theologu Ceskycb, zvyklych mysliii 
po latinsku, iiesnadno peali (eaky, a. jejicli sloli razvliicny, pfeplnSiiy, 
t6^ky a temn^ pro ^Wly cizl jirozrazoval uucenost a ndeilf. tiet 
Cliel6ick^ho jest prosta vSl pfieady; jest iei Itda, mezi 
niiui etdle HI; ndkdy je pon6kud rozvUcnd, perioda zapl^tA 
lie a dlouif, Bpiaovatel z^pasl s ndstrojem jeitS Dedokoual^m, ale 
tnyglenka vytryskujeproudem, a dojemje tfinmucuSjsf, 
efm 111^116 byl pifedvfdiii) a oj^ekitv^n". (Denis, Koiiec. sam. 
ies. 224.) 

„V mnohych kusech „Po3tiUy'' Cheldicky pouze roxvddi ideje 
Widifovp; po t6 strince v opravnim hnutt Cesk^m je pHmym p 0- 
kra6ovatelem Huso v^m; popularisuje nauky oxfordsk^ho mistra 
a applikiije je na souCasny Slav v6c( t Oechiich tak, jak pfed "20 lety 
Ciuil kazatel betl^msky." Tak pi-av( VlCek, I. 171. 

Paddme toko doklady, vStdinou na zEikladd rozd^lenl VIckova 
I. 171—174: 

jWiclifovi, Ihisovi i CkelUckemu jest jedinym veorem a gakladem 
kfesfansMho Hvota Kristus a pismo sv.' „Kto2 jeho (t. Krista) jiiide 
hled^ (t. ne2 pr&vg v n^m sam^m), ten jeho neiialezoe a panu Kristu 
kHvdu Sinf. Protni ani v papeii, ani v jebo moci, ani v jebo usta- 
venfcb, ani v biskupstvlch ani v jicb konfcU spasenie jest. Nebo fa- 
leSud jich moc; faleSnil jicb ustaveni; faleSiid jicb mnoistvie koni 
k spasenf; faledn^ zdi vysok^ kosteluov a klfUteruov k spasenf; fa- 
leSnd vSech pokrytcov niboienstvie k spaseni. Protoii jediny Kri- 
stus jest pravda k spaseni vdein v6Hcim v nSbo". io3*); 
pod. 131''. „V ii6m (v Kristu) bude pln^ zdravi bez neinaci a vfiecko 
fitastn^, n)il6, ncteskliv^, nicim2 neporuSend, neskoualS, v^dy radosti 
pln^." ilC8»). Jen v plsin6 sv., v „zAkon6 boiSIm", jak je jii 
Wiclif nazyvftl, jest pravda nojvySM, jen die .zflkona boil bo" 
mus( se kfestansky iivot riditi: ,Ka4dy stav, obchod, fe- 
raeslo, lifad, obyCej, trh, musf pi-avdii zfUiona boilho zpraven b^ti.' 
{48''). Die „z6kona boJfho" byli iivi pivnf kfestanfi, ne- 
jaou Yiakbohu2el tak 2ivi kfesfan^ nynftjSI — vlivem po- 
klesU niravnosti duchovenstva. ^ivot kn$2( ueui ddstojnjF. At 
ku6£l budOLi vyddvati po6et ze sv^ho jedniiuf pfed Itohem, ,tof by 
se 7 tu chvieli rad^jSe vidSli Hiiiskymi usly acf. papeii, btskupy 



,v Google 



55 

a farifi." {206»). Nenf u nich chudoby Kristovy, ale staraji 
se dvory, d^diny, plnty, desdtky splSe ne2 o apasenf Hdl. Hledf 
jen peii£2it4ho sisku. To 6iQf pode jm^Dem apoStolsk^ sluieb- 
nostil Takovl nehodf se k poselstvl nebesk^mu, pfekdiejfue ducliii 
Kristovu V Hdecb. (3*). Zaptetii Be v zemsk^ zbo2f (l^**)) pocfaleben- 
sUfm (loSli lifadflv (14''); jsou to M6 bohatf, .rnuii rumni, roz- 
tylf, 8 velikjmi bficby: o stolu tacn6(?)'^ vidy p6ci ft stai'ost majfce 
wiiii nci o duSe lidskd" (15*, pod. 177^); nemohou b^ti pravjrmi 
svMky Kristovymi: „Mohtif oni toliko avMciti o awfeh piinstvlch, 
kteruk jsii velikii, i o zisku, kter;^i majf peiig21ce svJtosti, o d^dintich 
a Iiospodflfatvie, o vinlch, koltko drajliUkuov jeho majf, a o hiistydi 
pivifh starych a traveaindch kurvy velik^, kterak by je v cbrdmlch 
vylili T lid boha nezaajlcf." (15''.) .Skrze Blu2ebno3t kngSstvl sv^ho 
bledajf mnobti vdei zemak^ zlskati ... a kostel sob6 xavSsiti jako 
vymeno u kr&vy, aby skize n6j a skrze Bv&tosti vsEdy lid z jich stat- 
kuov dojili. Protoi vlnu stfibii a inl^ka dojf, sami se pasd a stfldo jsii 
opustili a dali v rozchvtltilnf vselik6 zv6H poluie." (193*). VSecky 
obfady bledf zpeii&ziti; proddvajl mde, .tfideeti jich za 
patD&cte neb za dvadccti groSuov" (227'', pod. 86*); za penlze 
slibuji odpnSt^DiUrlcbQv, ustanovujlce ,zpovgil tNkr^t do roka 
s pokjlnlm peneiitym", naMzujfce ,of6ry, deadtky, kiopenie" 
a tDQoh^ jin^ Mdy a prdva, (34'*), V§ecka jejich sltlva ,amrdf jich 
toboiku a lakomBtvfm svatokupeckjm" (203''). I prosl kazatel Krista, 
aby z chiimu cirkve 8v6 vybnal svatokupce, kteti hiedl svAtosti, 
mSe, pohfby, kostely, ,i prat okolo kostela zpen62iti." (211"). — 
Papei jest pr^ Antikrist, ndmftatek dilblftv na Hmsk^ stolici. (81*). 
Vzd^vi se inn neprdvem licta t6m&i hoiikL (SI'') ; on &im nad sam^bo 
Boha se vyo^gf. (^18*.) ^Zflkony evd odporni zflkonu Kristova ustavuje 
a spasenie z moci 6v4 St6dfe vdem na liatech rozpiBiye a rozslld 
miloBti (V. t^ 145'') a odpustky ode vSech hfiechov i od muk. Proto^ 
aby teD bnoh tak mocu^ na mfsti 6ertovy p^cliy aed^ i mohl f^ci 
kaSSstvii Bvemu svatokupeckSmu i k jin^mu lidu: ,ki, padna, modliti 
se budeS mnS, a ddd opasek zlat^i^h, bnde§ biskupem, opatem, ka- 
novnikem, a tfebas lotrera i Ciem diced . . .', rozdilTil obroky, ufady, 
duostojenstvie, s&m nic neraaje ani v^da, kde jest, coi divA; . . . darmo 
aed^Tci, ale zlato za to vezme, z 6ehoi jest ani kt^pil, ani vyd^lal, 
ani vl, V kteru jest stranu svfita ten kostel, za n6ji penlze b6fe . ." 
(8I'>). ,Papc2 mfi na poiiioc vSecky klditersk^ roty, vSecky koleje 

*) Spfie ui: ,o Btoly tllillC'^ 



,v Google 



56 

mietrBk^ s jich vtipy mnob]?mi: a ti jednfin ducbem proti pravd6 
Kristovg stojl, iiby pod nimi jako mrtvd leiela . . ." (107*). Jskj 
jest rozdfl mezi Kristem, jeho cbudobou a pokoroa, 
a mezi velikou sv^tskou mod papeiovou! CheUicky pravi 
podobni jako Ilm:'") „P4n JeifS pokoriift tia OBllku jel. ale 
papeii na velik^m bfISm byoStu v uzdfi zlatem okovan6 a ilrabym 
kamenfin ozdoben^, prsosiny zlat^ velebnS k Bvdtu pfipraven^, tfapce 
u kobliikuov barevn^ a perlovjmi kaoflfky, dek, kter^^ kuoA kryje, 
zlatem vyraiovan^, at se koni do zem6 vlece, a a velik^m zdstupem 
rytlfstva a paaogf, ani nad nlm nebeaa nesu. A tak jede a veliku 
sidvu tohoto 8v6ta a v radosti, ano se jemu vcliki cest d^Je: aj, tot 
prav]? Antikrist, jeSto se piotivl Krista pjcbaul Ale a&i spa- 
sitel, Kristus, naosllkuapl&iem velik^tn jel jest...' 
(105^—106"). „P!in iviih t^ice neal bfiecby svfita a pWCem vise na 
kH2i. Ale papei snadag opna rukavicky s perlaiiii a a zlat^mi prsteny, 
vstdpS na 7ysoku pavlai, poiebn^ vellkdho zfietupu iidf a vSem 
hHechy odpuBtl; neb tu moc mi jako buoh zemsk^I" (178''). 

,Jalco Wiklif a Has, Us ChelHck»j zavrhuje vnijSi obi adni<^v4.' 
Brojf proti chriimovym tecemhlu6n^ni aozdobnjm, „proti 
fvaaim dldb^m a mnohjrm rozlicnycb pfsnf mnicbovych" (142*i, 
proti velebeal Bolia (pH oslavg narozeni Kristova) „skrze pIStaly 
varhanuov a skrze n^jak^ plsng s lUmanymi notami* (24*), 
proti npfsniin yladk^m a mnob^ui" (26*), proti ^hlasuov vysokycb Umdnf 
a divD^mu notovint," proti zvoaftm velikyin, atd. (I39*i, proti 
odpustkGm pape^sk^m, poutem, milostiv^m l^tflm, f&- 
diiin kostelnfm, krop&i^Am, ilbadlfim, atd. (174*). To vie 
pouttl Jen smysly, iieobroznjfc nitra. Lidd chovajf „v domech sva- 
cenli vodu a kropl jf vgecky pokoje v^fiece, ze, kde2 ta svaU voda 
padne, tu le dabel uesmi ostati." (228''). Jsou ,rozli(Dil poav^- 
covAn ie" (271^), Jako vkrop&5i iimytl brfcbuov vfiednfcb a dtibla 
z domu zahrifliiii!, kolikr&t2 se koli kto a nebo domu pokropi. Od 
poltbenie Ifbadla Ctyrydceti dnl odpustkuov. CoS kostkflf a amilnik 
za ctyPidceti dnf hfiechuov na])iige ! PoUbS dcku bude o5iStto ode 
vSelio. Kolikrdt pojmenujl Jeilde a nebo Marlji, matku jeho, vidy 
6tyfidceti dnf odpustkuov obdr21. Kto2 klekna apije ZdMva 
Maria, kto2 doatojl do poJehuduie u svat6 mSe, ten m& od nf od- 
pustkuov tak mnolio, jako prdgkuov v paprsku sluueJSa^m atd." (272*)- 
I^)iti nazyvd CbelCicky touUuIm po 8V6t6, po zemfch 



1°) BroTD. a Huaa ua Btr. 30. tohoto spisu. 



,v Google 



57 

a krajiniicli, coJ se dejo „po(ile ziimyslu svatokupcuov, je6to penize 
tfiSi liohem i svatymi, uklfidajice inilostivfl 16ta u hrobuo svaych 
a V chrAmiech matky boiSf a pravl tu lidu o velikydi iiiitostecli a od- 
puStfenic hHechuov . . ." (257''); (pod. 82'"). Proti poutem do ftlma, 
do CAch a j. v. 154'', ^bl*" a j. To vSe jest zboSnost jen vnftjfit, 
ktcrfl se jevf t€i posty. Ki\^i\ a mistH, potoiii kofSata, p^ni a m§- 
3tan6 postl se tim zpQsobem, 2e „uloiif sob^ na kaJidy den syt]^ ob£d: 
ryby ve trojlch promSnilch, v jinjch a v jin^ch korenfch, huspeniny 
rozkoSn^, heryfiky, vyzinu, ffky a mandly, feck4 vEuo, i jiii6 v^ci roz- 
koSn^ 7 nemal^m po£tu kiml, vfno k tomu dobr^ a pivo hustS pijfce 
ai do vecera, a s tfm spat puojdd " (TS""). (v. t62 171^), I sedl&ci 
,jich nflsleduji, pokud2 najdAle mohii; a6 tak rozkoSuych knuf mlti 
nemohii, alenaierii ae smatlok obecnych, 2e jim ledvabticha statCf ..." 
(78''). Mistfi pra^atl ukWdajf k postu stfedeSnfmii a pAteCnfmu jeSt6 
pflst sobotnf k poct^ Matky Bo2f {2Y^). Puat ueiif vSak nic platen, 
neboC bHchy ti'vajl d&le. — A.ni ^t modlitbi nenf prav6 poboSnosti. 
Hodlitba prosttl nestacf; 2Eid& m na Udecb, aby Bohu ke cti 
,muoh6 plsmo tvofili pod sladk^mi notami a mnoho usty bublali vy- 
mySlen^cli modliteb obyCejem pekelnlkuov." (82''). „Nyn6jSI kneif . , , 
□apsali jsu sobd velik^ knihy k dhih^mu bublAnI, a ne k modlenl 
V duchu a pravd^" (85''), a gdomnlvajl se, ic pro sv& mnohd bu- 
blAnie a fvanie budii uslySdni" (313'). Modli ae za lidi ^xa, 8vatycb 
hodinitch'' a Hdem to ohIaSujI „zvony velikymi o puolnoci i o po- 
lodni." „A vdichni lid4 za nic by aestdii bez jejich modlitebl' (213*). 
A jako kn£2i, tak bez pt'av# jiobo2noati modli ae i lid: 
jedni „ii& prAzdno jedne dsty klapajl", Jinf ... se za ty vici modl^, 
kter^ sii jim k zatraceni" (na pf. za StMl, zdravl, atd., v&bec za 
▼Sci 8v6t«k^), jinf modli se k atvofenl misto k StvoHteli, na pt. 
k obrazBm, ^domnlvajlce se, iSe divy Cinf a Je v nich moc boil jest 
k uzdraveni a nebo k jin^m pomocem" (132'), ,jini se modl6 avat^m 
a Q^ktei-^ nejist^m a mnichdni utylym . . ., a prosl jich, aby je vy- 
prosili ze zl^ch v6c(, z vSzenie, z neSt^stf, z. hanby svgtskd, od bo- 
lenie zubuov i ocf, od vlkuov, od hadov i od jinych v6c( protivDjch 
a od nemoci' (132'"), jini padajf klekajice na kolena pfed papezem, 
modl^ce 8e a zlatjch mnoho k sv6 modlicbg pridilvajlce . . ., jinl pa- 
dajf a klekajf pfed mocnymi toboto sv^ta, pfed cisf^i, pited krdli, 
pred knf2aty, p^ny, pochlebujice a modl^e se jim za dary, .... 
jini SB modtl carod^jnlkom, kdzedlnlkom, hadai^um, aby skrze nd 
zdra?I nalezli a zvM61i o svjch akodrich . . ," (132''). Nenl zboi- 
nosti, neni riry pravc. Lidje v hrl&tfch zatvrzel^; snadno 



,v Google 



hteSf, yidyt spol^h& du epovid. Ale jen „sim buoh ta 
moc m&, aby hffchy odpiiSt^l" {226-), nikoliv kn62f, (226S 
119*-'', a j.), nikoliy pape4, jeni pry vSecko chce rozhf eSiti : „by 
bi^lSnfk otce neb matku zabil, maniielBtTi i-oztrh), nade vSfm (papei) moc 
m& za penieze odpustiti" (182*). Neni tudli tfeba, aby se lid^ „§&- 
mali holi po tmg do fefma' (154) nebo do ,C&ch, do Etyfiku 
a jinam" (182*) pro odpugt^nl hHcbQT. To vde akazuje zboinost 
jen oa oko; viAjt vira lidu je mrtvd, giiair]&', jen nilstDf (ISO**, 
J54'); lid stanl se jen o „v§ci zemak^" (4*). „Najprve kniil za- 
bludili Bd od viery pro zemsk^ v^ci a u velik:![ osidla 
dibeUkd upletli jau ee, i veSkeu lid po sobg vtn osidla 
vleku." (4*); pro v6ci boisk^ jest „mrtTost phlidn^ v Itdech" (151*). 
Advent u na pf, lid rozumf tak, 2e pravf: „ Advent jest, Demiiine 
maea JieBti, budem calty kupovatj, pnojdem k zpovMi . . ." (2*')- 
vdnoclch mysll lid jen oa 6flry, kouzla a pov^ry; „my8lf, co na 
kterS mSi mi. <if6ry poIo2iti, co kter^m koIedntk6m d&ti, kterak vSecky 
pokoje i cbl^vy zkaditi, rozkoli slavn^ Gob3 pfipraviti, t rucfaa CiBti 
a drahd Be obUci a svfitu se v nich poctiv6 ukazovati." (19''). Cbel- 
6ick^ naz^vd to louhiiDlm. „Jednd v lok koUci a caltami velik^i 
ani sv^ceninami niuoh^mi 2ddny jebo (t. Kristova narozenl) neuctf." 
(SO*). A tak vflbec .Kristus umfel jest v iidu i jeho viera 
i vSecky jeho miU v*ci zahynuly jBii" (15»), nebot „lid ji4 
se jedin6 dot^ki spravedlnosti pohaosk^, pr&vy rndstskymi a ciesaN 
skymi se zpravuje n vicech svetskych, a v duchovniecb spravedlnO'^U 
.\ntikri8tovy nrtsleduje" (igs**). Lid^ hfeSI pychou, pfipravujfce sobg 
jinou tviii', upravujice si rlaey, aby kadefav^ byly, pletouce vrkoce, 
aby Ai do pat visely, odfvajfce se drah^m rouchem (217'), roucbem 
ghesovn^ui a dvornostmi rozlifin^mi zkrdjenjin a zstHhanym" |169'), 
noske zlat4 p^y, nohavice, jednu zelenou, druhou iervenou (21(''). 
^eny nosi na hiavficb „chonidty Sirok^", nosl „rukttvy do zemg" 
(ai?"") — a kdo by vflbec vypaal apjchu ienskii v odfi- 
vfch?" (169'). Lidj6 bfeSI ihned z mUdf Jreji a smil- 
stvlm", tanci, touldnfm po jarmarcfch, po poBVJcenlch, po ki'Cmdlch, 
,v rozpuStSnlcb nestydatych, oplzlycb a ruifiansk^ch". (30»). 

,Jc^o WAklif, a cdstedni i Hus, Ui Cheldicky zavrhuje poctu 
svt^yeh.* Jim prokazuje lid Casto v^tSl poctu ne2 Bohu (46^), modll 
se k jojicb obrazQm jeho pohan^ k modl&m (46''), vz^vajf je v ne- 
mocech; v^ff, 2c sv. Barbora iizdravuje neinoci o^nl, sv. Valentin 
padoucDici (16^), sv. Linhartie snlmft okovy (133") aid., a v6H v pM- 
mluvy svat^ch ztrdcejfce „zatfm jietii a dostateCuu pUmluvu, kteni 



,v Google 



jest bnoh nstavil v synn svto" (ISa** — 133"). A nestaCI-li svatf, 
TzjTftjf Pannu Marii majlce k nf v6tSl lictu nei ke Kristu (16^ 40^). 

,Jako Widif a Hus, tii ChdSicky horli proti ^epokartiW^ uieivjsii 
universitni.' Miatti a doktoti pDa to naklfldajl vsecko bt6 um^Qf, 
aby potlacili chytite sIoto boif." .Pakli puojdem k lidu u&eD^ma, 
tu oviSem' uhl^dfLme velikd viera o P&qu Je2f9ovi a chv&lu pov^geod 
jmSna jeho. A kterak jebo br&al pfed kaciefi pilcg skrze miidroat 
plsma mnoh^bol By pak kto cbtdl zle dr2eti o Kriatovi, ale oni se 
postavl proti nSiuu, nebo majf knihy hlubok^ch smysluov 
mildr^ a dekrety velikd, lojku, gramatiku, bibll, a dok- 
toruov mnoho . . ." (13*). ,A mnoho jsO prosp^li t t^chto Casiech 
br^ce k&zati slova bo21h« a obci lidu sproetn^ho br&ulce po- 
sldchati, a dva Clovgky spravedlivA s velikymi ntlklady upHlili sd 
T Eonstaoci pro kiizanie: a to reliky zbor inistruov, biskupuov 
i 8 pape^em STatokupcem, blavu svU." {6S''). „VSechen lid uCen^ 
opil se jest Ul i&hlo-vA, potvrzuje skrze plsma, prdva boiskfi, 
TSelik^ch bluduov z sebe nalezeoych a vymydlenjch, aby ti odpornl 
bludovd plsmy zodfvanf mistm^ zd&li se plstno svat^ a jako zElkon od 
boha vydany . . .* (81*). u6en^cb kazatelfch: „C(in slavn^^ ka- 
zatel, tlm viece pfibjvfi ma platuo, knih a s4dla v bFiSe, lice byvajl 
£erven^jgl a riicba zbyteCn4bo bojnost. Nebo kflKaDf jebo dobrd a miidr6 
jest a Ubi se dobte lidem sv^tsk^m i muSom rathiizDim a chv^la po 
nSin zuosUv&i ie krflsnS 6t«nf vykUldi a mnoho plsma doktorsk^ho 
ami a mnoho hapitol vyjmenuje z zflkona. A s tim do klfldy nebude 
od bohatjcta veden po k^zanf, ale spISe 2^ ta6nj stuol bude od nicb 
pozviln ..." (68')- 

, Widif, Hub i Chdiicky kladou Upadek kfesfansk^ho iivuta do doby 
cisafe Konstantina.^ Od t6 doby pry n&boJenstvl Kristovo jest „dflem 
ptika, vysoko l^tajlclho dibla", Antikrista (68"); cirkev „pobfihla 
jest od Krista a a6inina jest krEHovstvie a pfiebytek 
dibluov" (90). (0 Antikristovi 6», 51», 130* atd.) Cirkev fimskd 
kleslapry tak, ie i^evni hriiniky poUddd ea potf^nd: .0 nevSstkflch 
pravi, ie oemuoi bez nicb stUti cierkev svat^ a t^ch ona posv^cuje 
svaceod vodd po jich hfieSfch. Co2 tehdy rycht^fi, biitici, katov^? 
JeSto se skrze n6 spravedlnost dSje, za aimj2 cierkev svati odpoclvft 
a Mdy sv^ pokoJDd vede, odtlnajfci lidy sbnild mefiem katov^m, aby 
jie neidvk^ieli, protoJE takoT^mi ufednlky neh^bajt Tii kupci a krJi- 
m&ti jsii sluhy obecn^ho dobr^ho, aby chudiaa mohla tak^ pivo pfti! 
A podle t^ch budil potfeboi rufiflni i kostk^H, neb by bez nicb vlna 
a piva Devypojili tajnych pak hrieittkich feci jiii ne&ie: 

JubllejnJch apis£ i. XU. B 



,v Google 



nebo ponSvad2 jsti zjevnl shlazeni, kto by se s tajnymi )H)c(taI a oa 
o& se ptal? Go jest cizoloistvie a sodomsk^cli hHechuovI Co jest 
pokrytstvie v stavu ductiovnim, posvfltn^inl Co zl^ch zildosU, limysluo 
khvycb, nenfivisti taJQ^cb I Co slu2ba kn^iskfl zakr^va 
hfiechuo, svatokupectvf, kacierstvl, lakomstvl, okla- 
m^nf, l3t(, to se vSe avatosti a spasenlm stkvf!" (179*). 
TeS nauki/ o pfednrieni hdji CHdcicky, jako Wiclif a Hus. 
gCierkev jest xbor vSech vyvolen^eh k spaseni." (23^). Jen za vyvolen^ 
pHmlouTfl se Kristus u Bohaajeo ten, kdo z Boba jest, mbie y pravdS 
slySeti slovo hoU. ProieiS nemajf se dobfl mfBiti se zlymi, nebof „die 
P&a: SvMte je v snopky ! (Mat. 13.): kaid^ho pokolenie hfieSnfky 
Bpolu . ..!■ (59''). 

Zmtnime »e na tomto mfstd jeSt^ o Cheliickeko mininl o velebne 
svdtosti a o pfijimdni pod oboji, jak se jevl v jeho postille. Ghel6icky 
jii£ V .Repltce proti Mtkulilfii Biskupcovi Tdborsk^mu* 
z r. 1424 horlil proti stanovisku tdborskemu, die n^boi posvdtny 
cbl^b jest poub^ znamentm t^la Kristova, a i&iei], aby bylo 
T^feno, ie t61o EristoTo v svdtosti olt&fnf jest obsa- 
ieno podstatnS a bytnft, a6 ne tSlesnft a hmotng — tedy 
virne uient Wiclifovo, jeho2 se i dovoUvl (VIC. I. 167—168). 
ChelCickj? vStil tedy ve ekuteiSnou pfJtomnost Kristovu ve svitostj 
olttifnl, ale zavrhoval tratissubstanciaci; apoStol pravil: cbl6b, kter^ 
ItUnemej pro6 nev^Hti apoStolu vice nei TomAdi nebo Skotovi? To 
je u6en( Wiclifovo (reinanentia panis). Viz prameny uverejn^n^ od 
Golla (Quellen und UntersuchuDgen 7.ur Geschichte der bobtniscfaen 
Brflder str. 69—71). (Tak uvaiuje Denis v Konci sam. Ces. 228). — 
Proti transsubstanciaci, proti bQov^idu stvoifenf t^la EristoTa od 
knfiil" ChelCick^ horlf I6i v postille. Za doklad nT4dlni tato dve rnfsta 
zpostilly: „vidy se pletio o Kristovi, i nynf se plete, 2e pravl, 2e 
knejii BtvofI t^lo Eristovo z chleba znova na ka2d^ 
deu. Blaze nim takovych stvofiteluo, 2e aini natvoff novycb tfil 
Eristovych z chleba na ka^d^ den, aby se aim nestuchla star& t^la 
jeho, jelto si^ ndm natvoHli loni z chleba! 6 IhAH Tdhavfl" (167*>). 
eBoba ani t^la Eristova nemuoi uii&iuf etvoHti ani z ogCebo z novu 
u6initi, nebo t§lo Kristovo stvofeno jest jednii od Boba v 2ivotS 
panny Marie a jedinii se z nie narodilo, potom viece nezbynulo ani2 
zbyauti niuo2. Ale to t^lo . . . nestvofuje se, ale bjv&, to 
viSdy obStujem a pf ijfmdme." (248''). Horlivfi bijl Cbeliick^ 
t6i prijimdni pod oboji. Jakoubkovfch iiAzorfi v t^ vSci b&jf 
CbelcickJ zpiisobem nejrozbodnfijSf m. ,A jeSt6 jest i po- 



,v Google 



61 

dues neodpoCJDula ta cierkev od kacefovtiDie t^cli, kteH2 jedi t6lo 
Kristovo a pij( jelio krev svatd t sviltosti oltdful, a pravf, te lid 
kfesCansky obecQ^ oemi plti krve Kristovy z katichu a 2e totio 
oenl hoden nei sami toliko kniil, jakoby se jim zdtilo, 2e jest nekiipil 
p&n JeitS fan krv( lidu obecn^ho, jedin^ samy knWr." (179''— ISO). 
Jin^ doklad/v. na atr. 6', 33% 69\ 96''— 97', 196', 214', 226\ a j. 
„Y postille Ghelcick^ho silne proaikaji i mySlenky, 
kterymi spisoratel znateln6 a z^sadn^ se liSl od angli- 
ck^ho reformatora ibetl^mskSho kazatele, ajiuii2 stavl 
se jednak k Tdbor^m, jednak na stanovisko dosud u nfis uplnS 
ojedia^t^, protihusitske a protUdhorske. Tyto ideje 6erpal e wieni 
valdenakeho." ") Tak pifie VlCek I. 174—175. VfitSinou na zi- 
kladfi rozd^lenf VHkova (1. 175 — 17d)podflme D^ktere doklady : 
,Z dUvodA mravnich C/uidieky eavrhuje viru v odistec.^ Hrf Solci do- 
ufajl, ,4e je peklo vytisU a do nebe poSle," .pokdnie necinfce a v oCistci 
8v6 dokonaW spasenie ?efiece" (34'). ^A to( Dynie tvrdS iid uCeny 
drif, le by buob nespravedlivy byl, kdyii by za pokdnic jedo^ bodiny 
tak sp63De dal kriilovstvi of^besk^, jako za pok^nl mnohych let. Protoi 
jsii polo2ilt artikul oebo ilfknek viety vo oCistci..." (65*). Nikde 
T pfsiii^ 8V. nemobou prj mistfi a kn621 ofiistce ukdzati, takov^ho ocistce, 
n&mi ODi ucf. Zaklddajl jej na Dejist^ch divecb, snech a dornn^n- 
kdcb. Ale ani doktoH vdichni Dejsou liboi mln^ni o oSistci; zvl^tS 
staH tomu neu6i ,a nSktefl z uich pravf, ie po tomto itivotS mfsto 
oCistce nenie uk^ztlno, ale toliko mnoh^mi pffklady a zjevov&nfmt 
du6f V t6ch mukElch poloieDych . . ." Doktofi sami si odporuJI. Bflit 
o otiatci nic nepov6d6I. (87'*— fiiS'J. 

,C3ieliick^ odsusttje iivot panstva\ u tiShoS vlddne pycha, lakota 
a ndsilnietvi. Panstvl iasto neuifiSe stnnti pduu,jeii2 „inu8( ndsil^ 
einiti chudiod svd i iie b?6.' (169''). Mnozf pini jaou „tvrzfii 
a hradoyf nfiailnfci, jeSto zjevnj'ch zlod^juov, mordt^fuov, nisil- 
nfkuo k ntlBiU chudym chovajl; aii knieiiata zjevnych hHeSnlkuov." 
(278"). Sv^ poddan6 sedMky bijf a tupf, nazyvajlce je chlapy, vyry 
a psy, ano i do vezenl je ddvajice (195''); „majJ lidi platnd, jeSto 
jim druzf platl troje uroky; vgak jim i&Aaf nic neodpustf, a2 n^kteH 
rausf z dedioy uWci Demohiice toinu doati eiaiti' (2ti2'); Cinf bezprivl 
vdovim a BirotkAm (235"); ChelCicky kdrA jejiuh lenost, „hry v Sacby,^ 



") P«lftckj se domnfvi iRadhost 11. 4H6— 170), le Ch. nabyl ai6 laimosti 
o ValdeuBk^ch asi ze Btar^ho tojneho podinf t Cecb&ch, a aikoli teprre od 
pHcbotlch do Cech Taldensk^ch r HIS, protoie b; jiniie o tSchto pffchoilcb 
sotra ae bjl zamliel re vSecb Bpfsech av^cb (atr. 46G.) 



,v Google 



vrchciby neb v karty," jejich Sivot nemravnj, obierstvl a opilstvl 
(lO). Ale i Slav mistsky hfeSI lakomstvlm a dobyvftnim 
zboSf, „aby z toho mohli choditi t pSkn^ch odSvfch m^kk^ch, 
drahych, potvorn^ch, hesovn^ch, v starenie domuov a pokojuov krtis- 
n^cb a n&kladnych." (14''). Eupci, „trhovci, obecnd osidla pfiprd- 
TUjI, aby eki'ze nS popadli statek bliiafch 6iniece okrasy svym kupcm 
po Bvrchu k okn . . ." (237''). „Ta femesla: vidy lovf a draii 
jedni druh«, nebo Uska a pjcha pudi je k tomu." (lea*"). 

,Ckel&cky odsumje spolek moci dttckovni se svitakou:' „GicsaF, 
kr&li, kufiata, rytlH i pano6e sii jim (knSiifin) podd&ni, a sA jedooho 
duchu spolu. Kn62f sv^tskd znamenfm troStujI, hfiechy jiin odpiiSt^jf 
a razIifioS miloati jim d&vajf a modl^ se za n^ ve due i v noci. 
A sv6tSU jim zase boJQ6 zbo2i nadavajt a jich Mjf a br&nl .... 
(Kn6il) V zdatupfch jezdf 8 vytiefBtvem a sedf na hradlcb i na 
miestech dobte ohrazen^cb, aby na n^ strach s i&Aa6ho neupadl, ale 
8 nich na jin^. A netoliko ti prelati, jeSto tak panujf, ale i ti, jeSto 
cbtl lid T^ti, hledf m^st, z&mkuo a moci . . . ProtoJi su se . . . zavfeli 
d^inami, platy, desfitky, i jin^mi uiiitky, aby nedostatek nemobl 
k Qim . . ." (117''). „Spolek eirkve a statu neboli aatorita du 
chovnf podeplrand hmotnou v6cl vetejnou, je CheUi- 
ck^mu nekfeatanskou. Tento rya nauky CheI6ick6bo, apole^ny 
B T&bory a pAvodu Valdenak^ho, zejm^na ostfe j e j odli- 
6uje od Wiclifa a Huaa: ttto, chr&n6nci dvorilv a aristokracie, 
avou oppoaici proti i^fednf cfrkvi z velk^ Cttsti opirali prflvft o moc 
avgtakou a o dlechtu, kdeito v uienl Chelcick^ho, mu£ez lidu 
selskftho, atAtnl moc a vtlha vySSfcli stavflv nemSla 
^Adn^lio v^znamu." iy\i. I. 175). ChelCick^, „mu2 z lidu ael- 
ak^ho," jeat proto tastancem tohoto lidu, jest gastancem chudtny, dd- 
nehoUda. V demokratiamu av^m souhlaal a Tibory. ,l'4ni 
cbodf T od6vech drahocennjcb," pravl v poBtille, „2e z toho mnoho 
Dab^cb a odran^ch muai byti" (7'); piioi uataviiing a nikladni hodujf, 
a tfm lijmu velikou Einl chudinS, kterfl ueinit co jtsti (7*). Uboh& 
chudina muaf pracovati, aby „Ild6 rozkoSnf tohoto svSta a chlado- 
leikov^,* „aiiU&o6 roztyll a mSdtky, p&nl, vladyky, . . . kaSif, . . mniSi, 
jeptiSky" mfili ae dobfe (es"*); tito vfiicbni drou chudinu, „aby jim 
Btolov^ sytf nezhyuuli" (79"). L6pe se cbovfyf k paflm nei k chud^m: 
„t6cbt dosti mievajf, clirtuov, vy2Iat, ohafuoT, a hojnfe je chlebem 
krml. Pafky (ak6 chlupat4 maj(, ty jiak na poiatSffcb podle aebe 
kladu, do l&znS je nosl, myjf, ceil, maao kupujl a yail jim, ale Lazar 
chud^ nemi proC k jich Btolu ; amrdal by jim, Nfikdy roznemuoi se u nich 



,v Google 



63 

(loT^k: ihned s nfni se dvora poapiegf, &by nang z n^ho smrt nepfiSla' 
(I69'').(Podobnekii2eHu8.)Kn6iiImaj(t64 ^mrzkoat k chud^m" 
(76*). „DobrA bydia majl, rozkoSny a syty Sivot vedii beze t5I prdce, 
na lisil^ a krev robotn^ho lidu, jako2 na nS to svddcf jicb tu6nf 
a sii'ocf bfichov^, s&dlem prorostU zfiSijkov^ a lalokov^ utylf a Ifce 
ducats a rumo^, hd je 8ob6 vychoval Antikiist na bobatj^ch far^ch co 
pekaf vepfe na krmnieku . . ." {79*}. Kn6if cti bohaW a urozenfi, 
.ale chudl lide, by i svgtl byli, m^ai s^ jim vlUteni aet uSkdy psi, 
snii na n6 vzezfie." (257';. Tak ChelCick/ hdjl cbudiny. 
Dbhis 86 torn vyslovuje takto: ,,Strduky, na kter^ch Chel- 
£ick^ 116i litrapy cliud^ch a poddan^cb, nespravedlno9t pUnfl, a&leit 
k nejv^mluvn^JSIm mfstflm jeho. Narodil se ve stavu selskSm a v ngm 
ill po dlouh;^ iaa: pHmtl a oiiaiL duSe jeho bouHIa se hngvem pH 
vipomlnce na to, co vid^l vdudy kolem sebe. Jebo ST^dectvl, pFfliS 
pobnut^, aby bylo kr^omiuvD^, dojfmit nils proto, 2e cftlme jeho 
upHmnost, 2e za vetou biblickou shledtlvdme opravdov^ skutek, pfe- 
clivaty glecbty a ISiSI poroba sedt^a potrestan^bo za vzpauru ft,TOu . . ." 
(Denis, E. 8. c. 231). 

CMiicky jest rdfrec prott iiAsili, pdehanemu vjakikoli formi, 
NlLbo2en8tT[ k^esCanakd j est nflbo^enetvl Idaky a mA byti 
stile t(m, CIm bylo v start cirkvi, radosinym poselstvim.^ Kfesfanstvl 
h\isA Hsku k pfiteiam i neprdteiam (23*). Kfesfan m& b^ti 
ticby, trp^liv^ a pokorn^. Kfeataa sdm n&silf necinf, ale 
sn^dfje trpSlivfi pro Krista, neiiini zHho za z\6, neod- 
plr& zl^mu, dobFefiinf sr;^m nepfitelflm a mfsto pomaty 
modlf ae za n6 (56% 71'', 78''aj.) Bohu^el vStSina ktesfanfl 
De2ije die Kristova pfiktlz&ut Haky: „Jeden drubdmu 
Skodu SiDf, zklamdv^, Isti skUdi, krade, zrazuje, tepe, zabfjl, nd- 
sil^ fiini, kfivfi svfidectvie vyddvA, zlym utenlm Bvodf, tihne v Wiecby, 
a «uofi-li T nicb, jeStfi jemu peklem hrozl." (183'). „Nen( bratr 
bratru pomocen, ale lovf jej ait k amrti 2Cidaje jeho pravym lovem 
uciniti kaciere . . . ; lid proti lidu, £lovek proti 21ov6ku . . ." (90*). 
Lid poddaDj andSI ndsill od vrchnostl av^tsk^ch i du- 
cbovufch (7'). Proti edStt ndrodnimtt ChelftickJ vyslovaje ae takto : 
„iid6 ne v6ech lidt mfili jsii za biiiai, jako pobanuo a nepfdtel svjch, 
jim2 aii mobli zl^ za zl4 6initi. A takovl sii i k^esfaDtS svedenl, ie 
Decbtf ticli za bliSnt mieti, kteii sii jin^cb jazykuov . . ," (231''). 
Mnobo ndsilf deje se vSrnym kreatandin pro viru od 
jrlnisk^ clrkve: „Svat& matka Cterkev ^fmskd, ta vSecky, kto2 ae 
jie pfidr2ie, Cierkvi Eristovii nazievd a \ii jest tomu svStu jako choti 



,v Google 



64 

Eristovg ^'ednala zfikony bodn^, aby podle zprflvy jicfa lidi mrtvila, 
visila, pdlils, topila, i jioak mofila a muil^la. T6 Sirok^ Cierkvi nenie 
potfebie zpr&vy Eristovy, neb jest t jio^ni duchu StiepeDa, jedin^ ie 
s Erista od^vec sob£ Ai\& chtiec zakr^ti Seredstvl s\6." (185' i. Anti- 
krist v^rn^ kazatele, „kten2 (tenie zv^stuji podle duchu Kristova, 
pdK, V iaIAHch je hnojl, kine, kacefuje, i tfini, kterii fitenie nflsledujf, 
posmievA i rub4 se, hrozl, tepe, Btlnft, palf, ialifiije a o to pilnft 
iisiluje, aby lista zavfel vSem zvestujicfm Ctenie." (&•). Chelcicky vy- 
t^k& kne2fni, „ie upillili muie spravedliv^ v Konstanci, ktefl je 
spravedlivfe krirali." (103'', pod. 119"). Pro vJru zakusila zeinft 
Ceska vQbecninohonflsill, zYlEl§t6kily2„bezmElla viecky 
zemfi okolnl proti nl povatalyjsu pro pfi »iery..." (T*). 
RozhodD^ vyeloTuje se Chel^jckf t6i proti pffSQ^m trestflm, 
k nimii se Ud^ na eoudech odsuzujf, zvl&itS proti 
treslu smrti (152^) ,,(Kristus) ani mstil, aai lirozil pomstami rych- 
tdfsk^mi ani lidi obtSJtotal prdvy ukrutn^mi a b^emeay tS^k^mi, 
jako Cinl s.iudce tohoto 8v6ta" (L53'.) „MA-li ta fe6 (Kristova: Ne- 
Budte a nebudete souzeni) byti prav&, tehdy aetoliko k smrti nemdli 
by siiditi, ale ani ku pomstS ukrutn^, jl2 by sob6 necht^li: to jest 
k mucenf, ocl vyliipenie, ruky ut6tl, statku pobr&nie, z m^sta vy- 
hnHnie." (184''.) 

Svym rozhodn^ra protestem proti nisill Clielfiicky 
odch;^lil se liplafi od Tdborfl: tito adsillm, vAlkou, 
Sffili 8v4 niSenf, Cbel6ickj vSak .vdlht eamUd'. Pro 
zemsk^ vfici vedou jedni proti druh^m vilky, „cbtiec se povySiti 
jedni nad drnhd a lepSf byti, i vadl se o to a aafaajl sobe na zbozf, 
Da lid i na Eest, a o to se tepu, p&\6 sob^, kre? proMvajl." (7>>t. 
Moc duchovnl se spojuje s mocf svgtskou, cht6jlc „vAl- 
kami a nesn&zemi tSiikynii" potlaGiti „kitclf8tvie sob^ 
nolib^" (73'). „VSiclini vzavSe smfilost od n( (t. od cfrkve rfnisk^i 
hotovt jsu 8 meCi, b sudliccmi, s vo§t6py a B sainostfiety udeftti se 
spoil! sloYO protivn6 jako2to synov^ t^ matefe, ktcril2 jest opild 
krvf svatjfcb i vSech, ktn2by podolkuov jejiecb nepodkasovali, jimi2 
jest okrdSlenn." (19-1'';. CheUkhy zavrhujc i ,eelou patndcttletou vdlkti 
husilskou': „\ tdcbto fasedi zkusili sii lid^ t^to zeiug i okoliif velikych 
zamuceRt, bSd a nuzl, kdy2 se stalo zbiirenie struny proti strane z pHeCiuy 
viery, ie jedni na druh^ tiskli mod jako na kacieFe. A trvala ta 
vAIka ukrutud na patndcte let s z&liubami pfllign^mi, 
8 velikymi stracby as davy. Mnozl z sediikuov a lidi robotnych 
pro cbudobu a pro blad nemohli na d^diaitcb ostati, Debo n^kteH 



,v Google 



66 

troje neb Ctvery platy na hrady a na mSsta musili platiti ob^ma stranoma, 
a vojaka polui oetatek jim vydrali .... Ten zifmatek . . . pHSel skrze 
faleSu^ proroky . . . Ti najprve vidiice, ie kiitl a pflni proti?f se k&- 
zanie prav^mu a kalicbu boiiemu, zdvihii jaii boj proti aim. A potom 
ti jistl kn^£I zm^nichu kdzanie prava a zato6ichu lidera na jin^ cesty 
popuzejfce jich k bojom proti strand odporn^ a roztrhali sfi ten lid 
rozlicn^mi nauiJenfmi v roty . . ." (7*'), ChelCicky odsuzuje 
i primo Tfibority pro jejicb bfljeni vlry mejiem: „A to 
jsii u&inili i v tento Eas: nchopivge met zdvihii jsQ boj proti ne- 
pMtelom kaliclia Kristova a innobo sti jicb zbili na tea rozum praviece, 
iSe tak zabljejfce pud( na veceri, piii^ce a statky bli^nfm deriice." 
(177"). 

„Theoiogicky vyntk^ GbelCickf jednou v^cf mezi 
husitskymi boboslovci nad jin^: se zvliidtnf z&libou 
proti vlastnfm zEisIubftm 61ov£ka, tak jako pozd^ji 
Lutber, kladenekoneCnonnedostatednostlidskouamoi- 
nost spaseni Jen t tnilosti boi{." (Vlfi. I. 177). V poatille ChelCickif 
vyslovuje se o t^ v^ci takto: .Jedin^ ten u2ite6nd pristupl k Kiistovi, 
ktoS srdce sr^ ustavf milosti hoii; tat neodpadoe pro uesndze, 
okusivfii, kterak jest mil^ a sladky p4n buoh, a vidy jest sidci tomu 
vSudy cbuten: v chudob6, y 2aUfi, v hanfinich, v pracech, i v jin^cb 
bezpr^viech v^dy neprestfiv^ milovati a ptiiti se na jeho vuoti i na 
skutky. Jinak Eiem se koli uBtavuje, s Kristem neostojfC." (10*'). /ivii 
vfra piisobf, ie se 61ov§k stiivA u&asten milosti boil. 
,Otcov6 a matery majice vieru velikd, iSivii, Bkutefinti, mohli by mnobo 
prospfiti dfetem .ivj-m k dobytl milosti boiSl . . ." (87"). kftt* knai 
nc(, Se d^ti pNjImajI jfm milost boM beze vSeho zaslouiienl av^bo 
skize zdsluhy Kristovy a skrze vfru rodicuv a kmotrftv. Proti tomu 
mluvf ChelCicky v tointo smyslu: Lid ddvQO odstoupil odBoba, 
proto nezjednA na krtn d^tem synovstvl boJIho, jeho2 
a&m nemiL. „Proto2 liledice k apoStolom a k jicb potomnfm uCedl- 
nfkom, kterak sii oni viery po2fvali za mlad^ d6ti na kHu, nemuoiein 
toboto svfita pobehl^ho a od boha odvrAcengho pfirovnati k nfemu v torn 
skutku . . ." (87'—''). Chelcick^ ukazuje, i.e kn^il myln6 vztnhujf 
sIovaEristovao nov^m i-ozenfzvodyaDucbasv. (Jan3.) 
jen k ditkim, ie totii ditky zemfel6 po kftu pfljdou do krdlovstvf 
nebesk^ho; toto tvrzenf jejicb mil pry platnost jen potud, pokud diti 
nemajf vIAdy nad sebou, pokud jsou ncmluviiaty; ale jakmile poEInajl 
nab^vatt rozumu, poznftvajf hflcli, a pak nemohou v hffSlch pfijlmati 
Duchft sv. fiec Kristova m^ vsak SirSf a hlubSI Tyznain, vztabujic 



,v Google 



66 

sei k lidem dospSljm, ktelPl majl ae snaiiti, aby se 
mravng obrodili, aby motali vejlti do krdlovstvi nebesk^ho. 
(162» — •*.) KnSJl pr^ klainoo 8v6t kHem .oslaviyfce jej v dltfiti 
aemluvn^m znamenfmi posvdtnyini, kfiimem, sv^cenu solf, blUtem, 
pgnfm iDodliteb a pravlce, ie je kHf n vlfe cfrkve svatd a u viFe 
kmotruov opil<^ch, a £e po jich khu dlt^ pfiji'm^ Ducha svaUho; 
i dadi je s Duchem svat^m otci a matefi . . ." (163»). „Nevfm nyuie, 
nalez-li by jich deset zde v zemi, by oni cht61i se kftlti v bolestech 
Kristovych a noaiti je db Gob£ s pohan6nfDi svgta: radjijgi oni budu 
IhAti 8v6tu skrze kFest, svaU zoanienf veleblce nad tdmi nemlnvnjmi, 
rozpr£v6Jfce star^m bHedafkom, 2e jich dMi kMt u viete cierkve 
8Tat6 a u viete Trojice svaW, aby jisti byli, iSe jsii jim dobfe kftili 
dfeti; ale m, tak mluyfce . . ." (164'-). 

PostiUu Chel^keho m&Seme naevati n^lepSi poatUlou aaSi litera- 
tury. Zasluhuje toho nznfEoI z n^kolika pHCin : analytickj zpusob 
T^kladii jest dAkladn^, sv^domity; rozdfileot pfesn^, 
logick^;reijestryzl, nezkalenElBcbolastickouu6en08ti; 
mnoh^ mySlenky json pdvodnf, z rozumu flovSka saiuoatatnd 
jnyslfclho; k t§mto pfednostem dru2f sevelikd cena kulturnfi 
historick^: v postille Chel6ick^ho miime obraz tehdejSI doby; 
koiieJinS pozniiv^mez nl t4i naukn CheKick^ho, kterou bratfl 
tedtJ pfijali za sv^ uienf. Postilla CheI6ick4ho jest z&kladem 
pro jiD^ jeho spisy, nebof, jak pravl Goll, celti itada spisA jin^ch 
jest obsaiiena jii t Fostille jako v zdrodku. (COM. 1881, 
sir. 14., eiAnek GoHftv: Petr ChelCick^ a spisy jeho.) — 

PflkUdu Husova a Jakoubkova n&Bledoral M. Jan Roky- 
cana, mui vynikajicl t dSJin&ch Ceekjch, jen2 usiloval o obrozenl 
JEivota duchovnlho v Oechfich a o u&pravu mravA v hlavfi i v i^dech. 
Rokycana zachoval „iistou tradici husitskou... Jako 
kazatel^ betl^mStl, tak i Rokycana myslil, ie dlu2no pfedevSlm o^istiti 
dufie a pHv^sti v^Mcl op^t k opravdovgmu plninf pHk&z&nf Spa- 
siteloTJch. Edyi vystoupil na kazateinu svou v Tfa6, po- 
TJSen jsa nesmifiteln^m z^Stfin naii se s&pajlclm, cten pro Cistotu 
mravA sT^ch, t^tngr mu6edn{k od doby zkoudky muind pfeetdl^, lid 
tiacil se kolem n^ho a v k&zdnlcb jeho nalSzal opit 
trochu b^val^ho aadSenl sv^bo. Milt n^kter^ vlastnoati 
velik^bo kazatele prostontlrodnlho, vroucf pfesvid- 
denl pfecbizejtcl na posluchade, sflu pfemfihajfcl pocbybovAnf, Casto 
dranou svoboda mydlenky a T^razu. Obracel se-k lidu, 



,v Google 



67 

ku proBt^m, vyh^bal se polemik&<^i a otAzk&ni dogma- 
tickym, kter^ pQaobl nesvomost a zmatek; clit6lt oiivr^titi duBe 
od hHchu a zatraceni". (Denis, K. s. 6. 215—216.) VeSkerA jeho 
snaha Bmgtovala k obnovenf clrkve. Dokladein tofao jest 
jeho borlivoat na rilzn^ch su^mlch clrkevafch, blavaS na koncilia 
bastlejskdm, kde se snaSnli dovol^val opravy cfrkve a jedtS pH sv^ 
dSkovacl fi'&i 13. dubna 1433 pfimlouval se za uskuteEndnf opravy 
clrkfe a vym^ceof panujfclch nefesU. (Srov. Tomek, D6j. Prahy IV. 
8tr. 566.) Myilenka mi-avnlho obrozenf hybala tehdy lidem 
£e»kym. Rokycana sv^m iiv jm temper amentem, ohDivym 
pfednesem, smglymi obrazy a podobeastvlmi, srj'nii 
hrozbami i prosbami mocu6 pfisobil na poslncbaCstvo, 
jemui niluvil ksrdci, do dude. ZhavA Blova jeho do- 
t^kala se pa)Siv§ hMSnlkAv a sflila dobrS kfe- 
sfaiiy. Slova ta 6teDie dosud v jeho pastille a cftime 
jejich slla. ,Byl duch prakticky", pravi o n^m dobfe Sabina 
V D^jepise literatury Ceskoslovauskg (str. 565.), Jeho2 mySleoka 
iwym alovem nabyvala teprve prav^ho vyznamu a pftsobeul. Byl p^- 
devSfm feinik, pro£ei necht61-li se minouti cfle, jaanosti Setfiti mnsil 
naaejvic . . ." 

Rflznost smdrfi, jiini2 n&prava mravQ se mgla uskute&niti, 
probudila i rQznost mfn^nf, tak 2e muSov^ o n^pravu usil^jlcl 
dosUvali se do k 1 i 3 e a aiitoritouffmskticlrkve. Rokycaoa 
pocitoval ODu propast mezi (esk^m odporem a clrkevDf nadvt&dou, 
i cbtSI ji Caato pfeklenouti svou smifovacf politikou — ale 
marn^; doBtdval se tlmiastodokolisesesT^mivlastnfmi 
zHsadami. Smitovacf pl&ayjeho nesoa znak opravn^ho, 
ale iiikoliv revoluCnlho husitstTl. (Denis, K, s. i.. 219.) 
Palackf pravl o aim (Dfij. Dir. tes. 1857 IV. 1. atr. 392—393): 
„Jakkoli zajist^ hoiliv^ a neustnpn^m b^val pH b&jenl dl&nkil svj?cb, 
jakkoli pMkr^ v slovlch proti odpurcdm, necht61 pfece nikdy, aby 
ve v^cech viry u21vaIo se moci a nasill, anobrS mfrnil a kftral 
pteCasto kvapnost ouFadSv svdtskydi t prouiisleilor^ni a trestdnf lidl 
btudn^ch . . .' 

Naddeni kdz&nf jefao, vypo£tenii liUvng na city po- 
sluchadstva, vfibila veliky po&et lidu. Lid ho rfld po- 
b1 u c h a 1 ; vidyt Bokycana lozvijel pfed nim mySleuky, kter^ 
tehdy byly majetkem valnd iisti ceskdho ndroda, a zvl^dtS jeho 
horliv^ h&jeni kaljcha zfskiliralo mu oblibu. Nenf teily 
divu, ie se pod jeho kazatelnou sb roniaidoval hlouEek 



,v Google 



masa 2iTotB svat^ho, zakladatelfi to Jednoty br&trsk^, 
jejlmi duchovnfm otcem Rokycanu naz^vdme, ackoliv Be 
tento pozdeji od nf liplnd odlou6il, vida, Je bratH prohloubivge smysl 
k&zitiil jebo, dospfvali ponenAlilu k zilsadAm, kier6 s jeho zisadami 
pHchdzely do sporu. M&nie-Ii to pficltati tomu, ie za posledDlch let 
vlUdy JiNka z Pod^brad nabyl kone&D^ toho,. po fern po l^ta ba2il, 
totii arcibiskupstvf strany pod obojf, uznati tnflieme, ie 
jako vrchnl duchovuf sprdvce nemohl snad jeduati jinak. '') Cti2&do- 
stivou jeho suaUu po nadvUdi t clrkvi kali§aick^ 
omluYiti Ize tfm, 2e bled^l asi zfskati Brfm opravnym siiabiim moc 
autoritativnl, aby mohl vesv^ dQstojDosti pflsobiti ve prosp^cb lidu 
i V kruzf ch dvorsk^cb. Pffslovl, kterdpozddji ondmTzniklo. 
ie by totii „v nad§Ji tohodfistojenstTf(t.arcibiBkup3tT0 
oblevil V nilboSenatvf, a pro kus ko2icha zapfel boilho 
kalicba", ^'^) nenf snad tfeba br^ti v&i]i& a doslovnS, sice by byly 
vSecky jebo oliniv6 fe£i o kalicbii, kter^ tak Casto v jebo k&zdiuich 
se oz;^vaj[, pouh^ plaD^ friise. V2dyt StaH letopisov^ ceStf hrde do- 
klddajl Rokycanovi a o krdli JiHm: ,Oiien slovem, tento 
mecera hiijil Kristova kalicba!'^') 

Rokycanovo emi^SIeal o aouCasaych pomfirecli 
T zeini i^eBkd jevf se zvUStS v Jeho k&z&nlch, kterd 
mfval V cbr&tng T^nsk^m v I'raze za poslednlcli dvou 
let vlddy LadialaYovy. Fodstatu t^cbto k&z&nl pojal 
nebo jin jmi napsati dal do 6v6 hlavnl prdce liter&rnl, 
do ar4 PoHitlfy. (VIcek I. 189.) 

Rokycnnovg postille iiapsa! J. Goll Clinek do 6(5M. 1879. 
Die jebo zpriiT o riSznycb rukopisech a die vlastnlch Btudif poditme 
pfcbled ru kopUfi Rokycanovy postilly. 

1. Jedea e nejstarkich rukopistt byl napsdn od Stanislava 
Kfiianova. Jest to opis z r. 1500. Nalezen by! v krdi. bibl ve Stock- 
holmu. (Cod. Ms. cbait. fol. aecl. XVI. Pag. 6:i6.) Podilvajl « nSm 
zprAvu Dr. J. PeCIrk* v CCM. 1851 (Zprdva o rukopisecb Ceskjcb 
V kvdl. bibl. ve Stockholmu se nachilzejfdch) a B. Dudik ve Bpise 
.rorschuiigen in Scliweden far Mahrens Gescliichte" (Brno 1852, 
str. 145—14*}.) (V. teiS Jir. I. 422.) Obsabuje 323 listy. Titul zni: 



") Srovn. Itfi litsbu Tomkovii t Dej. I'ralij IX. 49, kde je fefi o poineru 
ItokyranOTe k ces. bratflm. 

"} Briitr Jafet v HIase slrain^fao di, le o Rokycanovi bjlo toto prislorl 
rociffcDo. {f'CM. 1»79, sir. ail. pod ftarou.) 

'*) StaH letopisnvS JelU, vyd. I'alacky, str. 203. 



,v Google 



„VJkladov6 a ftteni svatd nedfilnl celtfho roku i ii6- 
kterych svitkAr, akrze M. Jana Rokycana." Na konci jest 
napSitDo: „. ■ ■ A naps&ny jsij_knihy tyto skrze prdci Stanislava 
zKfiian'ovak^Aiiosti urozen^ho pan a, Pana Buriana 
na Brtnici. L^ta Boiieho Tistc^ho P^tisWho, tu sobotu pfed 
avat^m Havlem.". Po kizdnfch nedelnfch pocinajf se na str. 550. 
k&zilnl svilteCnt (9), z nich^ dv& poslednl jsou dogmntickeho o^sahu. 
Na str. 614. uvaiuje pak skladatel o [lovahiich ,spaseiicuov a za- 
tracencuov" a na str. 616. o ociatci. Ziisluhou B. Diidlka dostal se 
rukopis tento r. 1878 ze Stockholtnu do zeinsk^ho archivu 
moravsk^lio. 

2. Rukopis knihovny kfiiovnickc v Pioze, sign. 17F3. ZprSvu 
o nfim podivtl F. CerkV- v Listech fil. roC. XXI, 1894, str. 112— U3: 
Jest psto na papffe a md 44() listQ fol. Nadpis zni: „Poczynagy 
fe kniehy wykladow dobre pamieti misftra Jana Roky- 
czany na Nedielnij cztenij doroka..." Rukopis neni ji2 
dobte zachovdn, listy jsou potrhflny, zvlfiSt^ na po&iibu a na konci, 
a nesou patrn^ atopy, iSe byly ve vod^, bezpocliyby za povodne r. 1845, 
kterd zatopila tak^ l&sX. kfiiovnickc knihovny. Mnoh6 listy jsou vy- 
tihdny a nahrazeny jinymi. Piaafove byli dva; vidi se to z rozliftnCho 
pi-avopiau a tvaru pfsma. Obsahem jaou ieCi ned^lnf a 8vdte5ni na 
cely rok, poSfnajfcl prvnf ned^ll adventnl. Ku konci jsou pak pHddna 
kratSi a dels! rozjfmElnl. Rukopis pochiizl aai z doby okolo 
r. 1500. 

3. Rukopis knih. univ. v Prase 17 D40, pap., fol.; die zprdvy 
Dudikovy orukopiaeKflianov6 soudf Goll, iSe se tento rukopis 
sroTndvil a2 na nepatrnC odchylky s rukopisem KH^a- 
nov;^ni. Dopsffn byl od Davida Pretoriusa, ,sn,uaeda a pi-e- 
caeptora v tn^stft Tdbofe ve {itvilek po pamatce svatych appoStoluv 
SimonaaJudy Wta patnictistCho vosm de sit6ho aestSho". 
Na 1. list^ jest v rdmci s barevnou liponkovitou ornameiitikou nipis 
provedeny barvou raodron a Cervenou; list tento jest sice asi do '/j 
utrien, ale snadno pozntime, ie nilpis cely zngl: „Ve jmCno (blaho- 
slavciiii Tio)jice S{vate, Bo)ha Otce i (Sy)na i Ducba Stvajt^ho vSe 
jednoilio) Piina Boha n(a) y^ky poiehiiant'ho. AME^N.)" Na 2. listfi 
£teme: , Pocinajf se CtenI e Vejkladem pfes ceiy rok dobrC pam^ti 
Mistra Jana z Rokycan. A nejprve se pocini Prvnf Nedeift 
y Advent, EpiStola S" Pavla k felitianuom v Ttinict^ Kapitole". 
Rukopis jest psdn pfsmem velmi p^knyin po dvou sloupclch na atrdnce 
a jest ozdoben hojnymi inicialkami. Vyiiikil zvldSt§ tlm, ie 



,v Google 



70 

pfsaf V aim BtarSlch tvarfl jazfka dosti pe£Iivi Setfil 
a jicli za pozd^ji bSin^ nezamdnoval. (Qoll.) (K rukopiau 
tomuto jest pHdin jeStS opis ChelCick^ho .Vykladu ie&i 
Bv. Jana, mil^fika Jezu Kristova", z r. 1597 [viz o n^mVI^ I. 186 
a2 187.]). 

4. Hukopis knih. univ. v JfVaze t honce 16. std., 17 B2, fol. Na 
pfednl desce jeat vytlacea uprostfed ohraz ukfiiovan^ho Spasitele, pod 
tim nftpis: .Kaupeni ate za telikau inzdu", doleji vroSent 1598. Nad 
obrazem Kristov^m cteme: .Kazan! M. Jana Rokicana," Pfed vlastnl 
poatillou jest 5 Itstu, na nich2 jaou naps&ua nSjaki k^iinf, jichS 
poEdtek ach^zl. Bokycanova postilla zai^fnd se teprve oa lists 7. 
Fsiina jeat sice CitelnS, ale niboliv ozdobnd, plsmem leJSat^. I^vod 
znf: gZaCfnaji se vejkladov^ pFes cel^ rok od slavnS 
pamSti Mistra Jana Rokycana, Arcibiskupa PraSsk^ho, 
vydanl, na Euaugelia, kter&J ve duy ned61n( se ilUlvajI . . .' Kdeito 
T rukopiae PretoriovS jaou obsaieny t6t pfislakai perikopy, v tomto 
rukopiae £teme z nich pouze slova poCdteEnfl, k tomu pHpojeno .etc.", 
a hned pak poCfn& Be vyklad. Ve vykladech £teme tyi text jako 
T rukopise Pretoriovd, jen s tIm rozdflem, iie pfsaf 
starSf formy jazykovS pfiod^l Casto rouchem novdjSfm. 
(Srovn. Goll.) 

Vjinfch rnkopisech setk&TAme se a textem i co do 
slohusvetglnebomenSfvolnostipfepracoTan^mamimo 
tovdelikymidelSfminebokrat§fmidodatkyrozSf)^en^n). 
(Srovn. Goll.) Jsou to: 

5. Rukopis Jenih. univ, v I^age 17 C33, v 17, stol. ze atar- 
fifho neznUmdho rukopisu (1581) ptepaany. Na prvnlch 
listtich 6tenie tento titul a dvod: .Postilta Ceak^, to jest jinak vjUady 
pH slavDoatech v^roSnlch i takd na kaSdau nedgli, kter62 se v sbro- 
To&idiai cfrkeTnlm na t^ii ned^le i slavnosti a i tolik62 svHtky jiisti 
mohil. A to sejmSna M. Jana Rokycana, dobrS a svat^ pa- 
mdti. Spraven^ skrze uailov&nl Pana Havia Beznati- 
ck^ho" {u Jungin.: BernartickiSbo), „m6StdnlDa Staidho Mfista PraJ- 
ak^ho , . .' ,Ldta pdnfi 1581". V rukopise tomto jest zprjiva o smrti 
a pohtbu M. Jana Rokycany, o jeho pocliovSnl v chi-imfi TynskSm, 
smrti kmie JiHho a o jeho pohfbeni y chrfimfe sv. Vita, kterf bylo 
spojeno 8 pfek£2kami. Plsaf atoletf 17. opsal i6i predmluvu 
k (tenflfi, datovanou r. 1581, a pHpojil pozn&mku: .A Dynl do- 
konfiuo tu sobolu pfed oCiSfoviinfm drahS Panny Marie a jinak Hromic 
Til bod. 21. dne m^alce aunoia L. P. 1671." Ty2 pisaf pfepsal takd 



,v Google 



71 

to, CO do rukopisu, z aShoi opisoTAl, pozd^ji bylo poznamenfLDO, na 
pf. vyklad M. Jana Huai na 2. bo^I ftik&z&nt, jiaf v^- 
klad na tot^2 ptik&z&al, a j. Na konci opakuje ae letopoJiet 
1671. (Srovn. Goll.) 

6. Pidobny text ifte se jeSti v rukopise univ. kmh. v Praee 17 
D 12, napsanfim r. 1659: „PoClnaj( sp tieal a vejklady pfes cel^ 
rok dobr^ a av. pam^ti M. Jana z Rokyuac, jenS jeat lid vyu6oval 
u matky bo2f pfed Tejnem Jiasflv t^chto L. 1470 . . . Scriptum est 
anno Domini 1659." Rukopia ae kon(I kfiz^nfm na sv. Petra a Pavla 
uprostt ed vSty. Pa^n jest rukou rozliCnou a jest zneSvi^en nevkuan^mi 
okraaami. 

7. S pfepracovan;^m textem aetkAvflnie ae tiivrako- 
pige 17. stol., ehovanim v knikovni ryt. Neuberka v Praze. Na konci 
jest poznamendno, £e rukopis tento by) naps&n mezi 1. 1611 ai 
1612 od Martina Nikolaideaa Brodakdho v dom6 JiMka 
^inkOTSk^ho z Klenov^ho na Zderaze, n^kladem P. Vficl. Sixta, 
mSiSt^nfna St. M. Pr. Zminuje se o ngm Dobhov8kV, jeniE plde 
T Gesch. d. bohm. Spr. II. 230, 2e mE^ jedeu rakopis Bok. PostiUy 
a pravi o ndm: ,Meine Abschrift besorgte 1612 Weuzel Sixt, ein 
altst&dter Blirger". Rukopis tento dostal ae pak ndjak^m zpflsobem 
do knihovny ryt. Neuberka. 

8. Eukopis musejni (5D3), novi aign. V. E 2, pap., 4''; pa&n 
joat rukou rozliCnoa, ne-Ii v 15., aspon oa po6&tku 16. at 
Obsahuje nesjprvekftzinl Rokycanova od 1. nedSIe adv. ai 
k maaopustu {1'— 310»), tyt^, kter6 jaou v rukopise PretoriovS. 
Jazyk vynik& t nicli (aC ne vfiude) jedtd starSfmi fonnami. Potom 
Dfisledujl kfizflnl na kaidy den v posti, okter;^cli je po- 
chybno, zdali jsou Rokycanova. (Slo*'*)— 476''.) Na atr. 477', 
478', 480" jsou vSelijak^ pffpisky £ten«ft, 481'-498*': kilzdnf na 
den narozeni Krista P&na. Eone&nS tento rukopis obsahuje 
k&zAnl neddinf od nejav. Trojice &i do 24. neddle po 
ST. Trojici. Jsou to k^z&nf proti 6esk^m bratipfm, „pi' 
kartum", pfed nimij kazatel lid varuje, vytykaje jim pokrytectTf 
a zvMdt6 bludn^ u(enl o svitosti ottdfni. Tato k^z&nf byla 
dlouho puklddAna za Rokycanova, &l Goll v Cea. Caso- 
pise histor. II. 1896 na str. 246. dok^zal, ie nejsm od Roky- 
eany, nyhri potdSjH, proto2e obsabujl nar&^ky na n^kter^ poz- 
d^jdl osoby; na str. 740" 6teme totii: ,MiBtr Sovka, ten pro 



'•) siob— 314i>; ptiziad atr4nky. 



,v Google 



72 

kus koii zaprel kalicha a Mistr Havel, ten Tb6hl v Pikharty, 
aby byl zvelebea a ct§n, jako2 sil se jfm divng pochlubili." Sovkovi 
srov. Stai'6 Let. k r. 1510. (GoU v t^m2 i^^Dku zmihuje se jeStd 
ojiD^chdon)D£I^GhlatinskychkiizdnfchRokycaDov:fch 

V rukopise kapit. F 105, z oichS ii6co vytiskl Hofler, Geschichts- 
Bchreiber 11.836; i tu Be nar&il oa pozddjSf ud&losti, z r. 
1480.- Srovn. Palacky, Die Geech. des Hussitenthums str. 11.) 

Za nejstarSl rukopis Bokycanovy postilly b^val 
pokHdAn rukopis musejnf, stard sign. 1 C 14, novd: IV. 
BU. Ve Vyboru z lit. C. II. 738 Cteme: ,Mezi rukopiay, pokud po- 
vidomo, nejstargi zdd se b;fti Musejnf (I C 14), psaiiy na pap., fol., 
rukou I'ozliinou asi okolo po6fltkn 16. v^ku, aviSak nynl jii velmi 
poroucbaoy, nemaje ani po6^tku ani konce, a vnitf tak^ n^kterd listy 
vytrhSny." Ale Rokycanova poslUla to neni, jak dokazuje GoU CCM. 
1879: g'Ze by to bylo dllo Rokycanovo, o torn nesv6dcl 
2^dn^ zevnittnl svSdectvf, ani obsab, nybi'2 od postilly 
Bokycanovy se tyto v^^klady slohem i obsahem imping 
I i d f , Jsou to T^klady uceii^, oechutn^, jakych ve stfedoveku pitio. 
HatJca zcela libovoln6 na liFbet rukopisu pFilepilllstek, 
na ktei-j stou rukou napsal: M. Jana Rokycany Postilla. 
Co tedy ve V^boru z t6ho2 rukopisu vytiStfeno, ukiizkou z postilly 
Bokycanovy nenf." 

Postilla Bokycanova vznikia po r. 1456, nebot jest 

V nf nar&ika na smrt Kapistranovu (-f- 1456). Jakym ep&sobem vy- 
klddd V ni Rokycana pismo sv. ? torn budeme nejprve uvaiovati. 
VSecky doklady CerpAme z rukopisu Pretoriova (un, 17D40), 

Po texts pfislufiod epidtoly a prfslugn^ho evan- 
gelia n&sleduje vjklad. Na po6&tku vj^kladu pHpomfui kazatel 
caste hlavnl mySleuku z kdzdnf pfededlSbo a £inl pak 
pfecbod k vlastnlmu vykladu, jen2 postupuje die pofadka 
textu. Smysl jednotlivych Hstl textu Rokycana uevykUdii podrobng, 
u^bri terpi z n^ho po kratickSm yysvgtleul bned pouCenf 
a napomenuti se vztabeiu na iivot sou(!asny. Na pf. v ki- 
zinl na 4. neddli adventof ^ravf: „I dJ ddle (t. Ctenf): Zpravte cestu 
Pdnfi! Kterii jest to cesta? Vuole tvi, to jest ta cestal" Vylo2iv 
takto krfitce smysl ducbovnl pfipojuje ihned uapomeauU k plngni 
ville bo2f, kteri jest obsaSSena v pHkizAiifch boifch. A hned potom 
i&ie se, zdali ,nyn6jfii lid* fldl se slovy pisma sv. .Nuie, 
mill kfes(an4, .ji2-li ste t6 vuole aneb napravili tu cestu? Slibuj za 
to I ZdaliJ vy nev6rujete, nepf isahdte, jm^na boilbo nadarmo uebSfete, 



,v Google 



73 

ned6li sv^tlte, v trhu i&da^ho DepFesibnete, kfivdy jeden drubSmu 
hal6f neuCinlte . . . ?" atd. Tfiie se dfile 8lu4ebn(k6v a slu- 
^ebnic, slouif-li v^rnS &vfm pdoflm, p&nfl, ne5iDl-li aluiebDlkfim 
kfivdy, hospod&fflv a hospodyfl, majf-Ii p^i o svou cele^, aby 
znala JeifSe, jeho k&z^nl plnila a nehreSila. (26'"''.) K ottlzk^m 
tSmto pak odpovldd. Odpoved kazatelova, jest, jako oby^ejnS, 
DepFlznivi: ,Nyn6jSI lid" nefldf Be Urn, co slySI v plsm^ bv., ale 
jedn4 tak, jak Bi zvykl. I napomlnA kazatel k polepdeaf, Vjtky 
jebo jsou ostrd, bezohledn^. K vykladAm pripojuje spisovatel 
citaty z pfsma sv. a ze sv. otcO, oeni viak jimi postilla 
pfepln^na. Sou6asn^ £ivot jest vyhradnlm pfedmStem 
kazatelovych dvab, kterSjsoa rElzu proston&rodnjho, jsouce 
psdoy dcinn^m, iiyfia slohem horliv^ho niraTokfLrce. 

Jak soudi Rohycana v posHlfe o soadaitn^ch po- 
merech v zemi iesfei?^^) 

Usudek Rokycan&v dob#, v of 2 t'\\, jest vdice nepfisnivg. 
Rokycana HH se ua lidsk^ iiivot prlliS ^ernS, nevidf nikde sp&sy 
a vychodu z bludiSt^ hrfchflv a Casern sebe menSf jiskH&ku nadgje 
dust a tluml ve sv^m petsimismu. Lid jest mu skrz Da skrz zka^eny, 
protoSe se Bpustil Boh a. VSude, ve vSech stavech, vl4dne hflch 
a mravnl zkaienost, vSecko napomfa^ni jest marnS. VUda Aiitikristava 
opasovala i sluhy Bo2[, kteH nepfedcbdzejf lid dobrym pHkladem. 

Tento vSeobecoy nSfek oz^vS ae v Rokycaiiov;?ch kizilnich. Roky- 
cana vidf pokleslust mravu ve stavu svgtsk^m i duehovnlm. Zajfinav^ 
jsou jeho uvahy o lidu ilesk^m yfibec a ojeduotliv^ch stavech zvIAStS. 
Z toho pod^vi se ndm rozdelenf cel^ I&tky. Poddme I. Rokycanovy 
uvahy riz\t vdeobecn^hoo torn, v &em R. shteddv&upadek mrav- 
nfbo Jivota v Cecbdch a pflCiny jelio, II. livahy zvlftatnl o torn, jak 
se lipadek ten jevf v zivoH rodinnem (pom^r rodicfl k dStem, vy- 
chovdnf mlddeie), t; pomeru ohojiho pohlavi (mimo manielstvf a v iiian- 
2elBtvI) a V jednotUvyeh stavech; pojedndme pak o stavu duehovnlm 
a cirkevuim 2ivot6 v Cechich za doby Rokycanovy, a o stavech 
sv^tskych (stavy vySsl, leaki mgsta, Hi^ednictvo, teskf venkov, chudina, 
kroje, prfiva, soudy a vftlky). 



") Stai tato pracov&ua jeat podrohnfji, jakozto ipii pAvndai lamoilatn^, 
TkUdi ae do tohoto dfia pro aouvislost a dplaost; tlm Be vyevjtiuje jajf 
ibifrooBt <Pochizl ze slovansk^ho seminife ties, university, z r. 1S96.) 



,v Google 



74 

I. Uvahy raxu vSeobecnSho. 

Zfiklad v&elio StMl a vSf spokojenonti lidak^ Rokycana spatr^je 

V souladn^m pomSru vezdejSlho 2ivota k £ivotu nadpo- 
zemsk^mu, duchovnlmu. Jest to vSc BvMomf, tSc naiSeho mrav- 
nfho sEivota. Vzorem k upraveol tohoto pomSru jest siim Bflh, jeniS 
se vt^lil — Kristus, nejvdtBf a nejdokonalejif u&itel vSecli lidl a v^kA, 
jeho2 svat^m pflkladem mi se £Iovdk rfditi. Ale, bohu2el, iii&n^ lid 
nezafldil si 2ivot svilj die pflkladu Kristova, lid neni r pravdfi 
ktesfaDSkf. R. 2ell toho slovy: ,A nynl aby oaSel krestana tyto 
6a8; loslednl, jenii Aotiki-jst vUdne a panuje, jest Dflramne HdkS. 
Jako nesnadng jeleaa najded v lese s zlat^i rohy, tak nesnadDi 

V pravdft kresfananalezneS." (387'-''). Zdd se mu, iejsou lid^ jen die 
jm^na krestany: Jedin^ ted 2e sau kft^oi a kfestan^ slovii' (183''). 
Stesk svflj R. mfi-Dj iltgchou, 2e json snad pitece nSkde v likrytu dobrl 
kreatan^: .Jsauf, ale nekde v kauC^, jeStot o torn svSt aevf* (387''),") 
ale takovych je zajist^ po ffdbu: .Jsaut pravl jeStd a dobi^i lid^, ale 
po hflchu mfilol" (32-*'). Jsou sice tak6 n^kteH lid^, jiJS z jak^hosi 
iiira?nflio instiaktu, bez zvl^Stnlho pobfzeni jsou dobff, ale t^h je 
rovn^S m&lo: .Jsaut lid6 dobff, jeSto, byC pak k&zttui nikda vice ne- 
sl^chali, protot by dobfe iivi byli, ale milo. A co jeat vis, jeSto v&m 
tyto feCi jako na hlavu kapl, ano se v^s dot^kd, a vSak se nic ne- 
ulekne dufie otrlEl, opu3t6a^ od mildho Bohal" (SS?*"). 

R. vidf piik p!'l£iiiu dpadku kfesfansk^ho Sivota 
T lorn, 2e lid pfUntd k svilu oestaraje se o Boba. Peko^ jest 
pHrovn^Dl svdta k moH: ,Povfm v&m osmera t6c, kdyby se na 
moH shledala a pHhodila: Jedao, kdyby se mofe zbanHlo; druhd, 
kdyby byla tma veliki, ie by ani slunce, ani mSsIce ani hv^zd nebylo 
viddti ; tfetf, 2e by se plavci svadili, a jedoi tarn cbtdli v^sti a druzl sem a 
tak, iebj seotonesmluvili; Etvit4, Sebyocbechulety, jesto vmofi b^vajf 
a sladce zplvajl, SDaiily se na lodi, chtlc ji pFekotiti ; piti, ie by ti zlod^ji, 
jako byv^jf oa iiioH, jeSto slovd piret^, pfispSli ; Sest6, ie by se provazov^, 
jako na tich birkflcfa b^vajf, a plitna, jedto jimi zpravujl, ztrhali a vesia 
se zlimala; sedm^, ie by zima byla velikft, ie by rukama nemobli 

") Slova Rokycanova doaTiainje bratr Lukii. T. 6CM. 1SB4 (OoU), 
8(r. 48.: Br. Lukile .o obnovenf ctrkre' (1610): „. . . A Dn kizdnfch mluTil 
(t RokycsDu : . . . A kde sau pratl kfesfan^? NAkde y kauU a Hdko nal^sti 
kfesfana praveho jako jelena a zlatfmi rohy oa PraJskdm mostd*. — 

Denis v „KDiici earn, iea." t&le ae Tsak: .Jakym pr&vem osm6)I se poid^i 
B. zaycbovati ty, kteN iili t tisin^ a nei&dali na ir^ti, oel aby jicb neznal 
(t. bratH) 1' — 



,v Google 



75 

hjbati, &D0 vde ptestydlo ; oatn^, ie by se lodi iieb b^ka na dv^ roz- 
trhla. Pravda-li, hdy2 by se to v3e pfihodilo, 2e by byl u velik^m 
nebezpeCenstvI a StaBtD;^ by byl, kdo2 by vyplaul, eloyfifie, pravda-li? 
Ba dl6: ,JiflM SCastn^l' Vgecky ty v£ci a ta nebezpefienstvl shled&me 
V tomto hanebD^m, zl^m, baufav^m svfitS, v tomto inoK, jedto jest 
pfeitastDJ 6IoT^k, aby mohl t^chto nya^jSlch poslednfch Caaflv k sko- 
nilnl 8v6ta TypMti a spasen b^tl." (Ml'"""). 

Lid jest l&kdn vecmi sv^tsb^Fmi, a die toho takA jedn&: 
.Tak^e . . . jest pr&ii do tohoto lidu, ie jsau iuEramD6 pHv&zibii 
k svfitu, p^6f a milovjnfm ustraull, ai Boha zapomfn^f. A neinohau 
oni rozuiuem poatibnAti apasitedln^ch v6c(, tak sau oslepent, a pravi 
hovada, co2 ee boiskych v6cl dotkne. Nei co2 vykupCiti, utr2iti, vy- 
Ihati, vytaotovalj, tut sau maadrL A pro£? Neb jsau ustrnuli milo- 
\ialm sv^tsk^ch, t^Iesn^cb v6cl, ie jim boiek^ vSci a duchovnf nic 
nevonjijl, anii jicb odI &6b6 nmdjl v^iiti. Zajist^, by tento lid um^I 
aobd vmiti onu radost cebeskii, vecnil, Se by nikoli neiidali t^to ra- 
dosti 8v6tsk^, ale vSemi by obyCeji se varovali t^to radosti minuld, 
krdtk^l" (S?-"-). 

V6ci bo2Bk^jsou tedy lidu ndcfmTedlejgfm: B'--po 
hflchu tak BDie zabludili v rozkoGech tohoto Bvdta, ie k vficn^mu pH 
bytku nikoli uhoditi oeumlme.' (220''). ,U, tot jest, ved, do tohoto lidu, 
ze, co2 se tkoe sv^ta, naliuiatati, dob^ti, tuf jsau maudH, ale cot se 
boha tkne, bit pr^; ,My( tomu nerozumlme 1' Ale musif poslauchati, 
kdo2 chce uzdraven bjti, neb z poslauchAnf byv^ poznAnf dobr^ho. 
Ale jeSto nedbajf poslauchati spasitedlnych v6cf, a pak chtl se hlau- 
posti, nev^denlm vymluyiti; jin6f vis potkfi, shleditel" (SSS""). ,Nenlf. 
ti taoJebnosti srdecnfi po nebesk^ch vfececb. Byt byla, jioakt by se 
Iid6 m^li pti zemskych v^cech. M6n6( by bylo toho tfikiUit, fiesovinf, 
lopotovinl . . ." (400"). S rozhorleiilm pravl R. o lidech, iSe jsou ,pravi 
hovada k BoJakJm vfecem" (87*, SIS* a Caato tak), iSe pro teiesnfi 
hHchy budou scLnouti jsouce vlaini a studeni k boJsk^m v§cem (H''), 
ie se m^i k boSsk^m vficem „vla2n6, vihavS, lenivg" (320»), 2e jsou 
to „lidd tileRuI, hovadol, jedto ustrnuH v milov&nl sv^ta . . . Jednd 
po lakomstTl stojl o to bldnS zbo21 . . ." (37*). 

Tedy I<i*o»»s*i>i jest Jedoou z pHCin mravni zkfSzy; .VStchni od 
najvetfiieho a2 do Dajmeoiieho stojf po lakomstvl*. (400'). Vedle la- 
koinstvf rodi se pak z milovinf svSta jind hflchy, jako p^cha, 
obierstvf, opilstvl, freje, taace a rfizn^ rozpustilosti, zvligt^ pfi 

Jubileinich SfisS c. XII. g 



,v Google 



76 

pln;?ch stolech: „... veCer nad karhany sedtti tr^bsjic (?) "), «&- 
Ifivajfc, dvfi, tfi, CtytihodinybUzDujlc, 2erty, smfchy vedauc. Ba, tut ae 
nesteskne dflblovS duSi biin6, haaebn* . . ." (94— "1. .Jako toho po hflchu 
mnoho jest oynf, 4e pti jidie a pH stole po sobfe Serty, smfchy, roz- 
pustilosti, feci smiln^, opIzl6, ildbelski. A to pochodl z lakoty, z uob- 
2er8t?a a z prAzdnosti pf(lifin6'. (232'). ,Na, mnedle, majf-li za hffch 
freje, tance, rozpuatilosti ? U prj: ,Mu8[( Iiii6 vesell bytil'" (293»). 

Tak^ ctiSddoat avidl lid k p^fii o vfici pozemskS: 
,Vidy iiddme zvelebeni na tomto svetfil" (144''). 

Pro pHliftnou p65i o 8v6t lid nedbi ST^ho apasenl 
OvSeto, ,. . . . kdo2t ffldn4 a\& bospoditstvi vedau, 8v6 obchody, 
Diet to dobr^m lidem neni ho pfek&ice jich spaseni* (351*), ale lid 
oepoklddd jich zn dary bo2( a aetiii ai vflbec dobrdbo bydia: „nei 
prAvfi jako hovado jf, pi, a nic o torn neumi poTfidfiti, t« prfiv my 
jlme, pime dobrt v6ci, a nic toho nevAiime, iSe dobr^ bydlo mime'. 
(267 ".) 

V mamosteeh svitsiycH jest tedy pflcina mravni zkaie- 
nosti, vekterd lid tak zabfedl. 2e nedbd Boha, nedb& toho, co 
Bfth chce a veil: „aby se modlili v duchu a y pravdfi, postili 
T duchu a V pravdfi, zpovldali 8e v duchu a y pravdfi, a tak vSecky 
jiu^ v6ci vedii, jakoi Buoh chce a veil, nic toho tento lid nehledi . . .' (40"'). 

Pro nevIl2nost k slovu azikouu boJSiina lidmravnft 
neproaplvd (78''), vSecko jeho poCInAni bez Boha nevede 
k Bp^se: „. , . vSichni dobfl akutkovfi, kter^ Clovfek muoie v63ti, 
vfiechny svdtosti pofina ode kttu, vSichni zikonov6 mniSf, jeptiati, kteH- 
koli*'), vSecka temesla, vSichni obchodovfi, toho vfieho nepovedau-Ii 
lid6 podle alova Bo21ho a z&kona jeho, vaecko to obrtltf se lidem 
k y6fiD6 mauce na vfeky', (259'). ,NynI aobfi lidtf milio viii bIoto 
Boil, Jako by bylo n§co 8tar6ho ; ji2 oamrkali, vostydlo jim. Pr.# : , VSak 
to divno slejchSml' Jdau na tlilaCky, rad6e ae projdau. A druzf pak, 
aft posluchajl, ale nedbajl pamatovati." (141'-''). ,Pr4? ae md teuto 
lid jako osel. Hud voslu na lautnn, osel slyfii ted, ale 4fidn6ho 
kochdni z toho nemd. Tak tento lid slySl slovo Boil, a nic ilm nemnol 
hn6ti, anii se mohau pokochati v sv^m mil^m Bohu . . ." (191*).") 
(Pod. 430'' a j.) 

") Spfge ui ,tryr»g(o"; v. Jungm. Sluvnlk pod healem ^treirati" (toolati 
Be) (IV 686.) 

'*) Stv.: .Tsichni zikooovi, Fntntiikovd, DooiiiiikoTA, KapbtrAnov^ jestli 
ie se cbybl zfLkooa Boifho, a t kterdm s1ot£ budftu jema odpomi, oni nikoli do 
nebe nepFijdftu." (STSbj. 

") K tomuto dokladn podotjki Denis (E. i. 6. S19— 230): ,Viak Tiichni 



,v Google 



I E<U Be Rokycaoovi, ^.e .sau lid^bjrli p{-fchylD6j6f k jeho 
(Boifm) pravdAm, kdyi! je lian^li najvfc. i wjakj jezdfc utisknuti 
cfatdli, a hned ae valili valem. A]e oynf ji2 nic I \ie jim ji2 ostydlo, 
2e jii odstupitjl znamenitl lid^. Ale ji2 nenl tobo, aby, cfm by vice 
bmnili, tiin se vice toho drieli." (90''). Ano, t^ daleko to doKlo, ia 
.mnoziC by to sob6 za hanbu poitli, kdyby se aiili zfikonem Bo2(iii 
itpravovati a s ofm be obfrati." (1G5''). 

^fidnj vfibecBtav nefidi se z^konem Bo 21m: ,VgicbDi 
stavov^ kr&lfiv, kalzat, pUnuov, rytlruor, panoHI a jinych, mMfaauov, 
sedlilkQv, — kde se kter^ star, Hi, duostojeastvt nebo ubchod sjeda^ 
8 z&kODem Bo2(m? Ne2 ka2d^, j&k2 komu libel* (21*). 

Kdyby byla viinost k Bohu, staral by se lid, aby 
plnil ptikftzflni bo2i, ale to so neddje: ,Tento lid . . . 
zjevofi, beze vgl bfizni Boil, bez studu, a jakoby nebylo Boil phk&z^l, 
pfestupuji je, vSrojl, pl^faabajf, bofadfLkajf, oeddle nesviti a jin^, svor- 
Bosti a l&sby neliledl zacfaovati . . .* (162^). Ale jak mi lid piniti pf i- 
k&z&txi bozl, kdy2 jich anidfikladnSiiezni? R. mluvl o torn 
takto: ,Mil(, velmi-Ii jste toho pilni, abySte umMi pHk^zdnC Boif, 
vitSlcb deset a men&lcb Seat? Pitai-li jste, aby je vade d6ti umily? . . . 
KAoi nezachoYd ptikdz^nf BoiElho z uon^ch desfti nebo z ttehto §esti, 
iet Mdn^ spasen nebudel?... Bojlte-U ae toho? U, slibujl Ba fci: 
,TobA z au3t a u&m mimo ufii dausti' . . . Ale nalezl by dosti Btar;^cb, 
je6to£ sami neumSjl t6ch sesti pfik&ztLnf Bo21ch")... Ba, plnfte li 
onfich deset?...' (175v) 

Z toho ze vSeho plyne, ie lid nem^ pevndho z&kladu 
□ a nSini by spo6Eval jehopom£rkBohu ak jeho nvatym 
praTddm, nybri ie ee da lehce odvrlltiti od pozn&nl Boha, ie zkrMka 
platl nem pffslovf: „Kaiti Yltr, tarn pUStl* (23^ 169*). 
Lid podldhi tedy snadno sebe meadfrnu pokuBenl: gA jakoi velik^ 
vluy na vod6 b^vaji od tiiati51io povStff i od velik^ho, a nikdy 
Destojf, ale \idy se hybl: tak tak6 tento lid. Ji2 n§tco nlo^f 
dobi'^ho Ciniti a ted ji2 nyoi v advent n6tco pocne tak^, a bled^2l: 
jedn^ D^jak^ mal^ pokuSenfCko pHjde, a2C jimi hned dine!" (II*). 



neiBstali Ibostejui k Tjkladfim jeho (RokycanoT^m), a brzy nUofiU se pod ka- 
afttelnon jeho gkapina poalachsdA posomfch, BpaBenfm sT^m zaujatfcli a odho- 
dlaa/ch uBlontiti si ho btou dobrou vftlf a sv^m Usillm. Z Ucb poslachaiA nej- 
niboiaf^jil a nejznamemtfijif by) sjnovec (pr^) Rokrcanfiv, ^hof, pniTj zaUa- 
date] Jednoty desk^ch braW." 

*|; Nisledi^A Tjiet ttdito pKkiUtni. 



,v Google 



78 

Pfi takovycb uvah&ch R. pHcMzi k pozn^n(, ie lid aedbaje 
Boha, z Boha nenf: ,Nent teoto lid z Boha!" (144*); „proto vy 
nesiyiite (slova BoiSfho), te z Bobanejatet* (174<'). Lidnenl tedy zBoha, 
ale z J&bla: ,PoznameDaj2 tohoto lidu, jest-li z Boha eili z d&bia? 
81^cliAte-Ii CO toho slova Boiilio, hAd^? , . . k^2 se t^ cfaytf, k42 
plnltel? Prod? — neb z Boha nejstel...' (142*). 

KAjH tedy aevl&ilne lido Biih, kdo jest jeho uejvygdlm ptoem, 
jeho vAdcem, vltldcein vSebo bv^ v dob6 mravnl n^azou tak atl- 
ien6? — AntUcristi Tento potlaCil svatfi pravdy Kristovy 
a opaDOva! hfiSn^ lid: „To jest na okovidftti, 2e 8eHdko61o?fk 
nahodf, aby vedle JeifSe iSiv byl v 9v6m atavu a v 8v6m t.-ldu, TSe 
vedle jin^ho. Vedle koho? Vedle Antikristal . . . A co jeat tfich Anti- 
kriBtuOTl Nebo fekl jest avat# Pavel, ie mnozl jaau ADtikriatovft." 
(20<>). ,A tak 2e jest jii Cas Antikristuov, proto£ jsau lid6 mslo- 
mocni a ^oy6k hHchu panuje jim . . ." (59*^. ,Tento lid ji2 jeat tak 
d&bel zmSidil a jeho slujiebnfk Aatikriet, 2e lidd leckdes jiodehledajt 
apaseni sv^bo ne2-U u Jeiike . . . Onen bledfi v tiilaCkdch, onen 
a vodpustclch, onen k onomuno 8?at6mu . . ." {35&). , A to i hned bylo 
od prvopofifitku, ie i hned d^bel a Antibnst, sluiebnfk jeho, a jich 
pomocnlci a lidovd liledili to udusiti, utlaiiti (t. j. sloTO Boil), i po- 
dnea jeStfi." (359'').*=) 

V14da Antikristova jevf b6 vt svobodi hri^&v, pmitUd 
Krista znovu kFiiuje: „A tento lid nech^e Je21de kH2uje ho z novu 
Dejsa poddlin jeho prik&zAnIm . . ." (26*.) 

Htfchfl prib^vil, lid je hordl a horif: .Mnedle, co ste 
letos lepSl aei luoni ? Ba stracli, 2e faorgf ! fiuoh vf, co jest hFlchuov 
pHbylol" (106'); ano ,tento lid tak jest zkaien, ie nezDi 
sv^ho zaTedenC (298'*), nebot se nevarujeprlfinzlSho (425*). 
ZvllUtd B.horlf proti zjevn^m, smrtelii^in hrlchfim, kterSseoe- 
smlrnd rozinohly ve vSech staveeh za jeho doby, a&koliv Be Cechov6 ve 
ttvrtSm artikulu pra^sk^m usnesli, ab; TSichni htichoTg 
smrtelni a nef^dov^ zdkonu botfmu protivni byli ka- 
2eni a stavov&Di. CechovS dokonce kompaktata na to 
uzavfel), ale ne vedlu to k clli, nebof lid nestydf se za 

") Srr. e. t M. 1886 (Goll : Jcdnota bratrsW t 16. st). ,V Cechich od 
mnohfch desftiletl aa D&hromKdilft literaturi, tb kterd se Ittiiy itpftdek a skiu 
cfrkre « ivliitd hienrchie : 2e Antilcriil jii pKiel, le cfrkev opanoTal, ie plnf ee, 
CO T apokaljpai prorock; se zvistnje, blialno pfBmem i iiTJm slovem. ObrasA 
takoYjch lUil tSi R. ve av^cli kftzinlch." (8tr.46.) Sloia RokycMOT* o Antikristo 
doBTadinje t6£ A. psanf bratfi RokycanoTi. V. 66tA. 1864, str. 46 -M. 



,v Google 



hflBn^iivotaSijejakofSodom^. .Atoho saubylisobe CechoTtf 
dovedli, ie na to compactata zdftlali a zapeCetili, pape2, kardin^Ii, 
biskupi, cfaaf, tie. A toto jii zase plnti avobodu majf vdichoi hHchov^. K62 
se la to stydlte, mill tiechov^, ie ste tu nevgru uiinili Bobu, ie, o( Bte se 
zasadiliatoho dovedli, iestezase v to vkro6ili t ? ^fldn^ho studu nemi, za 
2^n^ Be hHch Desty dl tento lid I Jii jest to nynt pHilo a ctElbel v tento lid 
uredl jako t Sodon)§. Tak bylo r SodomS, ie s aebau zjevnd na 
ulicech heeSili a i&Aai jedea druh^lio se aestydSl: takf jest i nyol, 
2e, co2 Be hHchuov dfije, Hiaf ee za nic neetydf a rauhajl se zjevod 
Bobu. Zda pajchu migf za hHch? 6a, sluSnostl to nazovaa, a ie na 
Du sluSl! K4i Bezatostydf, k6 za lakomstvf, 2edobudau, jakS mohaa, 
jedea druh^ho vodtet? A, toho( pochvtilf I U prf: ,Tent ami dob^il', 
a nic se za to nestydf. Aby to pak vlra byla? Nikoli!" (302**). 

R. ava2uje pak o pitting a o n&aledcfch sTobody 
hflchAv. Pflcihu vidi t torn, ie nikdo nedb^ a nemstf 
hf fcbAv: ,A pro6 jeat to, 2e jsau se talc velmi rozmohli hHchord 
zjevnf? Proto, neb jich 24dny nemstf; knfe^I nedbajf, nika duchovnf, 
BT^tskd t6i, kr^li, knfiiata, pdni, rytfH, pano&e, konSel^, dtednici, 
vie, kde kdo mstl zldho V Ne£ pravi Bvoboda ve vfiem zl^m se roz- 
Djohla..." (322"). Nflsledky vidi v torn, ie Bfih doponStf pro 
hrfchymor, hiad, v&lky, atd,: „A mnlte, 2e jest to darmo, kdyi 
PtiB Buoh dopustl mor, hIad nebo vtllky, a nebo kdy ovotce nenf ? U pr;^ : 
,Ruda zabila a povfitfl zkaziiu', a ted toto a neb ono, ved-Ii? Ba iQi: 
,HHchov^ naSi ptekazili!' Kdy2 by on r&Cil, iAAuit by vdc neo&kodila. 
By se Hsa umgl tento bfdn^, hanebn^ lid v tim znMi, 2e se to dgje 
pro jich htlchyl Pomyslfg-li a d&3 Be Bofau viuen fka: ,A, naatojte, 
toto v&lky, nesD&ze, vojay, toto se zt6 obrodilo, a snad jsem j& toho 
pflCina av^mi hffchy a snad jsau to moji hHcbovd uEinili, a b^da 
nindl?' Nasbijte, nic toho oeunil tento lid opu3t6n^ od Bohal" [429'* 
—430' I. 

Ze hflcha nejvlcfl se rozniohly p^cba, lakomstvl, 
smilstvo, lei, lenost, hodv, msta a na ctt utrb&nf. Jmeno- 
Tit£ pyie R. vgnuje mnoho ostr;ych slov, jimiiE tepe vdecky Btavy. 
,Kdo by to vypravil, co jest i6 pajchy vymyslend tato Idtal" (18^). 
,i\i tyto Casy p^cha pFen&ramne panuje vSem Btavuom.' (231'*). To 
plyne z toho, iSe jeden nad diuh^ho chce vynikati:„.. 
nyiif cRibel n&ramnd nad^mi pejchil nesmlrnii lid tento kfesfausk^ 
skrze ta urozeuf a ty rody jedny nad druhfi vySSI." (415''). 

Zf\6itd 2eny k&rA z p;^chy. A proi jsou ieny tak pydn^? 
Protoie jejicb samolibost a sebeUaka je BTddf: ,Byf tyto ieny 



,v Google 



80 

Bamy se nemiloTaly, rSak by W pajchy nechaly." (408'). PH torn y&tk 
2eny nepomyalt, 2e kr&sa tfilesni jest pomljejlcf, ale dudevnl 
krtlaa — cnost — Se trvA na v6ky: ,Nu, vy Jeny, od koho vy to 
knisu mflte, zda od pFirozeof? Ba, by( milj Biioh jl tob6 Dedal, nic 
by nebylo I Kdy2 se v zrcadlo vzhl^dnee, a ty, £1ov6k sIuSd^, velnii-li 
milSmu Bohu z toho podSkujeS a poproBld, tka: ,Mil^ Pane, nedaj2 
mi sebe i&dnfm Bii]rtedlii;^m hhchem zde zmazati a po smrti nedaj mi 
gkared^mi iffibly objvati 1 ?' Tot by byta dobrd vzhl^tlnl v zrcadla, ale 
ne k MoY&nl. A ty, babo, drchta startl, opati'fc se, a ty, dkaredi, 
poprositi mil^ho Boba, aby on^ gkaredosti T6£n6 byla zbavena, takC 
by m^o b^il' (314'). P;f cha rozfaostila se vSude, ano i t ko- 
8 tele: „Uiiedle, vy pak, m&te-li u vElSnoBti tyto chr&my boil, jeSto 
pHpravng, fiflovni, pydod, hrd6, nadut^ do iiich cbodlte, jako k tanci, 
u Tfincfcb, V perUch, v zlat^, vSe?' (SSB**). ,A pongvadi nad t^mi 
mitfino bade, kteH2 jdau do kosteliHv a poiivajf svdtostf bez dacha 
STat^ho, CO pak did, stane se tdmto, jedto jdau dv kostela t duchu 
pySn^m, brd^tn, oadat^m?' (401*'). ;Ba, kdo v&s na to navede, abyite 
asa V kostele pajchy nechali?" (402*). 

Lid pr^ p^chy ani po smrti nezanecfa^: ,Ba jedtg i po 
smrti bt6 pycby nenecbajf, anif na hroby kamenl drahdho 
s §tlty nakladd, jeSto to nic pomocno neol k spasenf, jedin^ toliko 
nijak^ posmfv^nl a neb povfdenf nad jinti." (232*>). „Tento ltd i po 
smrti sv6 pajchy nenecb^, ono: ,Tuto mne poloSIte a ud^lajte mra- 
moroT^ k&men na inuoj hrobi A toto dajte do toboto kl&gtera, 
at se za m6 Tfetnd painitka dfijel' • (342''). ") (Pod. 361"). 

Lid pychu nepokUdfi ani za hHch: ^ctnostf to oazovaa 
a sluSnoBtf, tkauc: ,Na ni» to bIuS1...I" (201). 

S podobnou borlivosti, jako proti p^6e, R. mluvf i proti jingm 
hfieh&m; kfirA lakomBtvl a smilstvo, .kteHito hHchov4 nynl jsan 
ntlramoS se yelmi rozoiohli t tomto lidu* (S3*); ^vSady lakomstvf 
panuje" (317»); plyne to z milovfinl svftta (37», 318', 400»). 

Smiln^ch tidf, o nicbS pravf, ie majl druh^ mlsto v pekle 
V mukAcb ihned po kacffich (17*>), jest t^i velik^ mnoistvl. 

Zjin^ch hFlchA k&vi obZeratvl, opilstvf a mnoh^ ,roz- 
pustiloBti", kter^ zejmSna o masopustd miyf volnost, kdy .mnozft 
znova kH2ujl JeSiSe sv^mi hflchy, rozpustiloatmi" (84''); i horif tedy 
proti ,ryrAnf masopftstnf mu" (HI'*). ,Lid6 zanechajfce dila 



") RokjcaDk mluTl tu dile o kUiteffcb, kter£ pMkof^ hojnA Dkdmli, 
mbj mm po gmrti pamitku, nad^nf U slouli jiak pr^ jen hrlcbAm . . . (S13&.) 



,v Google 



81 

UlesDil toho (aan mafiopflstnlbo b^if k taiiCDom, do intern, koiralstrf 
etc." (74*); podobnfi na str. 83' vyt^kti, ie o masopastS panujl 
,koIby, tance, smilatvo, hry, neMdy, ono obSerstvl, opilstvl," ano lid 
to i vymlouv^ slovy : .Maaopflst svd pr&vo mfL!" R.odpQVld£: ^t)Ab\o\oi 
jest to pr&vo z horanclho pekla!" (83*). 

opilcfcfa: gOni o2ralci sedaau do pfllnoci alebnau, aSslunce 
rfde, oieraa se, opijf se...' (334*). 

Lenochy a spdte k&r£ slovy: „Stracb, 2e za to vaSe leieai 
dlaub^ a povaloTftnl a knch&nf tobo t4Ia bfdn^bo pfijde na via, jako 
df prorok: ,Pod tebau bude prostfln mol a odfn bude3 terry, je§to 
nikdy Beumraut'". {429"). Na str. 334' dovoUvi ae pak l^kafft, 
.ie, by byl Dajvospalejai 61ov^k, 2e jest jemu dosti ku ptirozenf 
sedm hodin sp&ti." 

Proti boiirnn pfik&z&vi Usky k bli^nlmu lidbfeSf: 

1. Hnivem: ,Ba, Blova protivn^ho neatrpf, ale zrotf, zekind: 
,(> by zabit, 6 by dAbel hiavu Btrbl, 6 by Bieho2 roku ve zdravl ne- 
doCekal, 6 by tvii kiev psi lokali 1' " {11'). ^A mildCek jeho (Kristfly) 
Jsn pravf: ,Ka2d;f, kdoi se hn^vi na bratra BvSho, vraiedlnfk jestl* 
A nty sob6 tobo nic nevdilme, zhn^Tdme ae, zrotfme, zekloem, jeden 
druu^mn zlaje, zbanf, cti na n^m kusa neoatavl a miif, ie jim to 
Bplynet IT pr^: ,V6ak fine ae ji2 smtfilil' B^v6-Ii tak, ha I?" (261'; 
pod. 264^); iiuf zasepravf: ,\&ak se nehngvfini, ale nemohu nafi h)e- 
d^til' (265*),' neoi odpodt^nl uprlmndho z Usky: „M&6 tohoto 
tnnoho mezi lidem timto. ,Nd, ji2t jemu odpuitlml', a ted ruka d&, 
ale V srdci kyselost, nechut; u pr^: ,0 vdein, jaemf a aim smffen, 
»Ie protot jEl vim, coC mi jest ndinilf A ha, z srdce odpustiti Ta&kl 
Zklam&f v&a to I Aof oemuoi s Dim mluviti, ba tiiko mu nail i bie- 
dHi ne jednau." (37l>). R. kflri zvlASte baby zloatn^: „Na, vy 
baby] JeSto uejedoau mobauce pgknfi nauiiti jin6, i nedbnji; ne2 
sedff baba nadmtici se jako b^I, jako by jf kyselo z nosa kapalo, 
a nemluvf slostf," (20), „byf babi jedind slovo protivri4 rekl, uzfel 
by, strp^la-lif by a neodreptala-tif by" (86*) ; „. . ■ jeden dnib^um slova 
protivn^bo nestrpi. Tot ji2 baba slySI, a byt jl prstem po listech mrdi, 
uzfel by, iSet by se jako jeMnka zsipala." (118"; pod. 162^ 306' aid.) 
Z hndru pochodi i nesprnvedliv6 kaceitov&nl: „Tak mii 
do mnob^cb lidf, ie jioS badau tupiti, ban^ti a kacIFe d&vati, a sami 
V kaclfstvi svatokupecak^m a2 do brdla tdpajl... Budan ddvati od- 
dilence, a sami se TSelijak oddMili od Je^lde . . ." (145'>l. „0 bngvi- 
T^cb lidecb B. pronfiSf lisudek, ie ^nemohau dlaaho trrati, ale 
musf 8pl6e umHti, a t£m takov^m ae neoktUSe mil^ Buob, ale dfibel." 



,v Google 



62 

(162^). Nejlep6f prostfvdek proti hn^TU jest trpSlivost a klidoi 

myBl: .Takto Be nanc: Jest-Ii ie H kdo vial zIoilAJBUem, midd 
neb ciioloistrem neb £lm jio^m fka: .Ty's tekovy neb takori!', ne- 
zbauhti se, ale pekni trp^livS sn^sti, fka: ,U, mtlj, ty m6 
hanld svAvoloi a mluvfft, cot se zdi, a ntrh^ mi ! V^Mnit j^ Bobo, 
tel mi to k vodplatd postavf, coi ty me banlfi? A df-lit: ,Ja na lb 
dovedn,' fci: ,Je3tU ie na mne dOTeded, budut vinen/ ale nikoli se 
nesanditi, nettkati: ,Toho 12e6 na miV U(infte-li tak, ha!? Ano, 
sliboj! ZagadftaajsaTinenpr&vejakobyprfivby]...* (378*). 

2. Mstou: „fiK, jedn^t te(f m^opfist pKjde na n£, aniCsezbanrf 
ku pomste" (If). ,PAn JeilS dl: ,Mil^jte nepMtelyl' Akdyitomnto 
lidu o tom d(i, ano: ,Rozka2 aobi, knitel Abycb mn toho nechal 
tak, A Ton mi toto uiinil, necbci! Chctl se pomstitil" (20^). 
.Kdo jest kde, aby 8t6 kitivdy neniatil? VSak tobo n&ramnfi 
mnoho vidite T tomto liiiu..." (264', pod. 136^ 252*, 387'); o babfe 
mstiv^: .Baba, nem^j p^£e, nemuoi-lit a neamf tak zjevni odldti 
a pomatiti se, ale Bedef jako rom&n v kauti repcici sama t sobd." (377*). 

3. PonUuvou a na cti utrhdnim: ,Ale toto wiH: aniC aaudf, 
aait pfevrhau (t. pomlaTf) k&iiiho, bud kr&Ie, knize, kon&ela 
obecntiho, 2&dn^ Be nemifl; a s tlm riidy na zpovftd: .Endie, posu- 
zujifiiv^ch t mrtvych!'"(113'); „pro bIovo nzHS, jak(... jeden dru- 
b6bo... oacti, nadobrdpovSatizlaupl..." (252''). klevet- 
n^ch bab&cb: ,K^t jest tS dtlbe), babo, rycht&fein udintl? Proc 
aaudlS?" (113»). 

Hn^T, mstatijJQ^hFfcbyrodisetedyzHVZ&jemnSbo 
oepf Atelstrl. Ale t pfdtdstvi Bt&di Casto k bffchfim: ^Prltel 
pro pHtele u£inl proti Bohul' (46*), zvi&HikpoefU^eitstvi: ,OpM 
tovaMstvo to n&ramn6 mooho Hdl zavodf tlm pochlebenstvim do 
pekla a pl^tolBtvo tak6 ■ . . B^vll toho muoho, ie by uejednau nejeden 
msoh^ho hHchu nechal, a to vedl4 pMtel a tovarySfiv ucinl, anit: 
,Bo, CO chced lepfil b^ti ne^li my ? . . . Ba jedoo pod, rdak jest Buoh 
milostiv^, odpustfti VSak's jedt6 uildd, dosU m^ t&aa, budoA stdr, 
toii budefi niboianl"' (32(j'>.) Mnozl jsou Tdak pf&teiti jen oa 
oko. ,Ndkdo 8 tebau mluvf velmt pSkiid a: ,MiI;^ pHtelit', a takto: 
,J& jsem pfltel tvQjI', ale v srdci jiad mysli, aby t6 y n6t£em ubond 
i ob2a]oTal. Ale onenno tv&j nepHtel ^evni o tob^ le2 mluvi; m4n6 
tobd ten uSkodl Ie2 mluvft, neii onenno pravdu." {31S*'.) 

Vifidne tndfii svoboda htlchAv. Lid jest pr^ dokonce 
tak zaslepeD, ie toho vSeho ani za hHchy nemi, sice 



,v Google 



83 

by se ze hflchfl k^l a Iftost svou by osv6d£oval zejm^na po- 
k&Qlm a postern. Pozorujme tedy, co Boudf R. o poidnt a oposti. 
Lid nerozpomln^ se na sv4 bflchy a nekaje se 
znich: ,B6da lund, neboitlkovi, nic toho tento lid nedbElI (t. j. ne- 
rozpomloi ae na btS hHchy); privfi jf a pi jako by kuol nepobo^al" 
(183*) i „ . . , ne r^di pUcete anj2 dbdte plakati na 8t6 hffchy, neb toho 
za liHch nemdtfl." (284'). „rrflvd jako oneo, jedto jej na dibeoici odsaudf, 
aoit jej trkoli, anf zkamenl, rovng ie zaplakati iiemuo2, ne2 bledf sem 
i tarn. Tak prirS bojlm se o moohych, ie sau jii ku peklu odsauzeni 
a zkameo^U, 2e nemobau zaplakati na svd na ti2k^ hMchy, ki pr&vi 
kdyt smrt ptijde, hledaj2, an bledf, bledf okolo oa pMtely, na d6ti, 
ano pozdg, ano se s aim ddbli trkoU do boraucfho peklal" (350'' — 351*). 
vinocfcb a o velikonocfcb lid^ Cinf sice pokiiuf. 
ale to v&ejest v6tsfin dflom jen oa oko; naoko asepodoiftutf, 
a bned zase tytd2 bHchy pAcbiyf (309*; pod. 422''); jmenovitS se jevi 
takovd domn^l^ poktol e velik^ pfltek, kdj chodi maazl bosi, ,po- 
dmauffse", nposlintajf, lUsIintajl", ^poplfLU", .zpUCf, ,posmrkaji", 
,poml45U", ,poknfff se" (140', IGC, ISS*— 186-, 38l>), ale to vSe 
jen na oko, .jakoby se kdli". (38t>^ Na ukAzku stdj2 aspoii tento 
doklad: ,A tento lid jediiid ted a veliky pHtek se poSmauH, ba i po- 
pUfiff, posmrkajf, pomldSU, poslintajf, a to nedlauho. Jeduot bude v pon- 
(IfiUpo velice noci, nu2 zasu vttiobycejese dadf jakoprvd." (185'* — 186*.) 
K pok&nf lid vymjSlf aob6 vSelijak^ inodlitby, na 
d62 spol^h^, amnf, 2e timjii vSecko odbyto, „ale aby lid£ 
nbodili na pravS pokinf, Hdko". (320°). 

R. mysll, 2e lid prohl^dne a bude se kftti, a2 bude Bolia 
potfebovati, nle pak bude snad u2 pozd6: „Jako onen bohatec 
tepruv prohl^dl, a2 byl v mukdch, tak tento lid pnlvft jl, pf, sp(, 
vesel, jakoby kuol nepohofal, nei a2 bolest na lirdio naskoCi, to2 
teprav se dice kdli. A daj Buoh, aby pozde nebytol' (364»-''). 

R. vybfzl tudi2boi'livd k pok&nf, pro kter^ prJrneDf 
tfeba jfti ai do G&cb nebo do &lma, nebot bflh md2e od- 
pustiti hHcby vSude; tfm R. nartt^f pa (ast^ pouti i do zemf 
Tzddlenycb;'^) „Nau£i2 se tomn, 2et milj Buoh mk moc a muo2 
tobS bHchy odpustiti vdady, i doina, i v tv^ komoi'e. Nict se jest ne 
titeba taulati ani do Cdch aoi do ftfma, doinaf von tobS muoi tak 
maobo daniov dAti a hHcby odpustiti jako kdejiude'. (358''). 

**) .Putofioi do cJElch infBt za pFlciDou pobolaosti ttrana pod obojf no- 
poklidaU za allteiai, ■hledivajfc, ie \M na muoze konali pouti te zalfbeal t ir- 
hilce nebo pro pobaTeoi." Tomek, D6j. Prahj IX., 74. 



,v Google 

J 



84 

PAgf jpat .zDBineni dosti Eingnl za hHcby* (40*), a kald^, ,koniti2 
jest jedenmecitma let mintilo, m& se poBtiti a k tomu jest za- 
v&z&n, \eiby pfiCina hoAni byla". (84'). Cfrkev protu „uBtavi]a tenh) 
Cas Bvat^, le se cast^ji majl modliti ono negpory, kumplety, Salve 
regina a jin^'. (84'). Ale lid6 se postJ, Jak2 jim libo" (43'), 
iasto jen na oko (94'>), nebo tfm zpasobem, Se se najedl jfdel 
nemaait^ch dosjta, iDlsto aby gzlafn^li": ,Proto2 ti lid^, jefito 
ono fedkev rtiDo jedf, ono lektvaf ve(er, ono topeoice, nenlt to prav^ 
puoBf (95^); zv\i&Ui o postnf nedgli se tak dSje: ,Ba nyaf toho 
mnobo jest v post6. Kdyi DedSle pHjde, uzfffi, Set se nepoBti, anoC 
cel^ den jedl ono pti^lku, navaru jablka, ono i ono, a mnf, le mi tak 
bjtl". (98''). 

A tak vfibec nent vUlnosti, IflBky, ani TdfiCnosti 
k Bohu; o tom se R. vdeobecnfi zmifinje. Pod&me n^kter^ doklady. 

Neni vdJbiosti k Bohu. R. stSSaje si, le ^lid tilesof , hovadn^ . . . 
QIC se neumf . . . viiaiji a snainfiji povobfrati a sv^m miiym Bohem 
a s jebo dobrodinatvfm" (2''); „ba neitku nejednd jsme sviof pilnftjil 
neS Boba, le pro sving jej druhdy opustlme" (5**) ; a jako my se milnie 
k Bohu, tak i on fasto se zhovi k ntlm, .my po htlchu v1b2d6, syrovi, 
lenivS, nedbale, rovng jako spiec. A on tak^ ne jednau m& se k aim, 
jako by spal, jlm2 tajmii". (les**). PodobnS mluvl R. o neT&iDOSti 
k Bobu na Btr. 266', 267^ 322* atd. 

.Nent Idskif k Bohu. Nic nenf, co by lid obmikCilo, 
,aby byl ohbit a povolen sv^mu Bohu'. (203')- Jinf zase 
pffliS na Boba spol^hajl, hfegice Jednii na miloBrdenstvf Bo2f, 
. . . jedto flkaji: .VBak jest milostiv^, odpustlf uAm to,' a druhd aa 
smit jeho, Hkajlc: ,Viakf jest za kozy neumfel, alezao^sl^ A mluvlce 
tak, iidn^ho sobe hrfchu z toho neiinf." (432''— 433'). 

^ent vdidnosti k Bohu. Lidd „neum6jt viSiti dobrodinstvl 
bo21ch' (199'; 315*, 410* atd.)i nejsou za neskonalil dobrodini Bohn 
vdfcni: „Oni mn^ji, ie jim to vSe samo 'piichizi a ie toho od Boha 
nemajl". (315*'). „Prilv tento lid mi, se jako osel neb kuoil neb jind 
faovadu. Kdyi jt^mu pin jeho jfsti di, nict jemu mrcha nepodekuje. 
T62 tento lid sv^u Bohu". (lyO*!. PodobnS na atr. 410'': ,OpuSt«nJ 
lid od Boba nic neum^jl viiiti dobrodinatvf Boilch, net pravi telata, 
kriva neb vuol neb bovado : kdyl jemu jlsti dadl, uic Denmf viiiti 
toho, »ni d^kuje. T^ privg tento lid.' 

Pi-fle2itost k vd^Cnosti naskyti se kaSdodenog pti 
kltkdni, ale lid toho nedbi: , .. . ano toho n vis neni, kdy2 



,v Google 



86 

ua klek^nl zvonf r^no nebo veCer, te vy nemuo2ete poklekuAti a vddc- 
nosti u£initi, 2e jest t^s ostHhal, biijil, br&nil mil^ BAh, sby ma 
aspod tehd&2 pod^koval" (315*) ; dokonce se za to i atjdf : ,,ale nynl 
Be )ii za to stydi, ji2 to za hanbu majl, kdyS zvonl, aby klekli . . .' 
(412*). I rozpomfuA se R., 2e dMve byli lid^ pfece Bobu 
Tdfiin^jgl: „V$niS ji to pomnfin, t Rokycanecb kdyi bylo. Ngjaclt 
saa dHve byli lid^ ohbtt^jSI k dobr^mu. Edy3 ca klekflnl zazvonili, 
i hned klekli sami star&l. A nim i hned: ,Nu, d^ti, kde ate, klekn^te 
a dSkujte Bobu !' . . . Tento lid tofao v parnSU nemfi, kdyi v p^tek 
poledni zvonl, mSi slauif na panuitku umtifieiil Bo21ho, aby Sli do 
kostela a pod^kovali mil^niu Bobu a cbTdlili jeho. Ba, radSet posedt 
a neb Be potaulajf . . ." (297''i. „N€kdyt eau lid^ ten iivot bohomysln^ 
dvakrit za deil vedli. Pomofte-li za kr&le V&claTa?-JdC pomDlm, ie, 
kdyS na klekini zvonili, i bned vSichni klekli a d^ovali miltimn 
Bobu z dobrodinstvf, kter62 s nimi tu noc u£inil, a ie je zacboval 
od zl^ho. A op£t veier, kdyi zazvocili oa kleklini, hned v domu 
vfiichni klekli: ,Nu, dMi, kde jste? KleknSte a d^kujte P^na Boba 
z dobrodini, 2e( jest vfts od zt4bo zacboval I' A na rynku t^2. A kdo 
by byl neklekl, i hned byl t Satlavg. Ale tot jii ^Ablova svoboda 
vdemn zl^ma. T££ko kobo uzHS, at by klekl, kdyji na klek^nf ztodI, 
a d^koval mil^u Bobu z dobrodinf. A mnozl nev6df, proC to zvonl . . . 
Ale mnobym by ddbel kolena zUmal, kdyby klekli, kdy2 zvonf na 
klekdni, a dekovali mil^ma Bobu . . ." (428*). 

Celkem z&& se Rokycanovi, ie ^.kFestan^ na vychod 
8luDce...uniejfsemfti vtL2n6jikBobu neSlitentolid 
zdejfil". (7'). 

Lid nemd prove i^lnosti; neatari se o to, aby byl zbotaf, 
Eili, jak R. pravi, „aby mobl mfti n&boienstTf." (398^). Ani 
V kosMe neni pravi iboSnosti; lid jde do kostela ji2 jen jako ze zvyku, 
jjSDo se necbce, ano teskoo na sluib^ Bo21, teskno na k^zdnf pob/ti, 
jaks ted jedin^ z oby6eje, a to vla2n§ . . ." (ll'>). Lid jest vlaSn j 
k Bohu, DenK zanlcenl ndboSn^ho; v t6 T6ci uilvd R. p6k- 
Q^ho pf iroTDfinf : qMnedle, muoS-H to byti, aby se tarn 2elezo n ko- 
Yite po jedntl moblo rozp^iti, kdyi je v nobefi v1o21 ? Nemuoi, vSak 
mnoho musf na ng dj^mati. Tak tak^ ty prijda do kostela, ano roz- 
niceol 2ddlicfbo, milosti k Bohu neni, ano vie ustydlo. A ty v&era 
mnobo mluvil, bleatoval, pr^zdn^ch fe61, kunStlky, Serty, smlSky, kldaky 
puosobil, i chce mlti n6bo2eD8tTl ; a a tfm se v61m k t^lu BoSfmu . . ." 
(398''). Mlsto zboSnosti lid v koatele hfeSf; ninozl 
pfetvafujlse vkostele, aby se zdtllo, 2e jsou zboinf : „Obecnd ti 



,v Google 



3v6tStf a dvor&tf lezau i hned k sam^mu oltdft, a b^vajf relief hMi- 
nlci, cizoloiofci neb jinak, a i&An& v^nosti nemajf v kostele, jako hj 
jim kuolnepohofal." (293*); jinljsou v kostele nepozoi'niaroztr- 
iiti majfce „dQU t uoci" (344*); mlsto aby vroucDfi bledgli k' olt&fi, 
ohllJEejf Be „niu2i na ieoy a Seny na muie zle, neF&dn^" (344*), ^po 
stfiDdch hiedf a jak se kdo hoe, ale dobrodinstvl Boil aby ooi umili 
TiSiti? Nic!" {393*); jin( zase inlato vrouci modlitby fieptajl 
mezi sebou v kostele: „PfiJda (t. nynf mnoby Clovik do kostela), 
tut staoe a i&dni poctivosti neuftiof, anit poklekne, ani oic . , . A tento 
lid iidai vi^DOBti nemfl, oeS nastrojff Septy, mluvenf lecjak^s . . ." 
(290''); zejm^nababy r&dyv kostele fieptaj I: „A, vy, baby 
zl^, nekoln^, jeSto tu rddy depcetel A, co vy toho mDoho sl^chlte, te 
tolio nem& byti a ^e jeBt to t62ky, hroza^ htfch I A, vBak by r&m dkhel 
nohy zUmal, abjdte ry tam ii6kain Sly ven Septal 1' (287*). 

Lid nemd Ui ucty k jmenit Boiimu, bFeSe tak Casto 
proti druh^mu pMk^z&Dl: ^Divodt jest to vfic, co jest tento 
lid sob6 to jm^no BoJf v lehkost vzall" (120*). „Neb tak jest 
sobs to iii jm^no Boil tento lid v lebkost vzal, 2e ka2d^: .na mii 
vfru, pHsahu Bohu, tak mi Bflh pomElbaj, Buoh mi svidek, slibuj 
Boliu,' a vgudy jm^no Boil beze v3I viiiaosti berau, jeSto to jm^no m& 
u velikd viiiEDOsti byti, neb jest to jm^no niramn^, velebnd, mocD^ 
ahroznl" (263*j. A takCasto R. mluvJ proti .vftrovinl" a .bohdi- 
k^nf: ,Onot sob6 nevflif (t. miiozl lidd) v^rovdnf, bobdElkdnl, net 
vzdy: ,na mau vfru, namil duM, 6 by zabit; 6 by t6 nehet rozsadill" 
(''S*'), ft to se d^je i ]>H ka2d^ mali6koBti: M mal^ v$ci ne- 
moliiiu uiiniti pro boha, aby nevSro/ali, nebohddkali" (Ua""); roaj(-li( 
psa, ko£ku, sviui vyhuati, a v2dy : ,bodaj ti vlci, by zabit, by t6 nehet 
rozsadii!'" (US'-; pod. ISl**); „nemohau bez bohdikinl vyhnati 
(t. psa), sami se klnii, zroti: ,6 by zabit, 6 by psi tvu krev lokalil'" 
(1ST). 

Svieeni nedile a 8v<Uk&. 

Sirana pod obojl soaifc se o zachovilvdul p6ti pfikizdnf cfrkev- 
ufcb pfihliiela ptIsnS k tomu, aby nedile a sv&tky byly HAah sT^ceny 
a to nejen zdrJEenlin se od pnlce a obchodQ, ale i pilnou ndvStSvou 
kostelA a zboinym rozjlmflnlm. '") Rokycana pak dovolilvil se slov 
Mistra Matije PaflSskSho, gie jest to z podstaty sv^cenl oe- 
dSIe, jfstt krestanuom jeho drah6 tSlo a plti krev 



") Vii: Tomek, D^. Prahy IX. SU. 170. 



,v Google 



87 

8vatl)...a tak by byla ned^Ie pr&vg sv^cena" (43''). Ale to se 
neddje. Kloozi \\d6 vAbec neevStf ned^le a Hv&tkfl, tlmi se prohfe- 
Suji proti tfetlmu pfikAz^nf BoSfiuu: ,Nu, tfetl pHkizinl 
Bo2f, slySfte-li a zachovdte-li je t skutku? Pomnt, aby den Bv&teCn^ 
STdtill Sv6tlte-li? Ano, slibi^t Jedaa na jarmarky, oa posvfcenf, 
na roky, a Sido^ u nieh to hHch nenl, aui2 oni v^ff, ani za btfch 
majl. Prav jim cochceS, onif jtnak neudiol. Oni za to maji, ie, kAyi 
nechajf dfla tileBu^ho, ie jaau ji2 ten den pr&v6 svgtili, a puojdau do 
kr6my, oierau se, rozpnatiloBti vedau, feii oplzl£ mluvi, ie se jim 
dibel zasm^je, quo na tlUa£ky, ono onam." (181^). Nikdy se ne- 
dopou§t6jl \ii6 tolika hflchftv, jako v oedAli a ve svEl- 
tek: .Nikdy se tolik netidttv ned^je jioi dni jako v nedSli svatfi* 
(197*), .jeSto vSednf den toho nenfitnl polovici." (331''). Mlsto aby 
se lid Te dnech Bohu sasvAcenfch obiral Bobem a roz- 

pomlnal se n& jebo dobrodinf, bi-efif: i DemASete se 

obfrati yi^^ ten den s dobrodinstvlmi Boifini. Htidaj, obracqjete-li 
sv^tek V bMch ? Jedto jinti dni tolik hffchuov nebudau pdcbati jako 
V sviltky. A syfitky t bMch obraceti, jest se rnhati mildmn Bobn. Tak 
se nyni dfije po hflchu o tSch svitcfcb, jeSto dAblovti posmfvajl se 
nafiim svitkom." (321*). Jak^chbtfcliJI dopouStI aelidosvflt- 
cf cb? ,Dfla tilean^bo ovgem necbi," ale za to ,taut^ se, oJtite se, na 
body, na posvlcenf, na radovflnky, na roky jede . . ." (21^), ,do krtmy 
dau, na posvlcenf, na tiilaJiky, . . . jedau forman^, pdni, panoSe, 
vSe, a nic sobg za hHch toho neT&21* (175*); .opilstva, ob^er^tva, bry, 
tance, rozpustilosti, na fady d&vtinl, rufianstva ploo" (197^; .svfitek 
kdyS pHjde, radfiji se potauldme, a nebo nestatednd bndem blentovati, 
neili bycbom se v^iEn^ povoblrali s mil^m Bohem" (309'*); .zpiji se, 
z2erau se,' rozpustilosti vedan . . .", (SSI**) — takov^ bHchy R. dasto 
vyt^kfi. — 

Zvl^Stft borll proti posvfeeni, ponivadz o posvlcenl oddd- 
vajl se lids vice nei kdy jindy obSerstTf a jiaym nepravostem (43*, 
nSf', 197* atd.); na doklad toho uv^lm (z k&zfinf Rokycanova ,na 
hod posvScenf): .. . . takS( tf^bel xai svtf posvdcenl, je3to jeho udovg 
obracujf ta posvgcenl v brichy. Proto jedau a jdau na ai, aby roz- 
pustilosti vedli, obiEerstva, tance, freje, neiridy; anif by sebe nejednii 
neuzi'eli, a tut se sejdao, tu zU uti'h&nl, dievky s pacholky, zhlSd^l 
oplzl^ smilnft, z toho zli mydleni, bnutf nefddnd, to( jsau d^hlova 
posvlcenf. JeSto nefkn, by se posvStili, ale ohavng se poskvml. Tot 
vim pravlm : Edo jste b^vali na t^b posvicenfch, tfebat se kdti . . . !* 
(383''). 



,v Google 



R. kiri t6i lenost o sv^tclch, kdy lid(! Dejrad^ji 
dloubo spi zanedbdvajlce sluieb Bo21chanemodlfcese 
(320*, 367*). ,Ano le2I v ned^Ii . , . mobauce ke mSi jfti a nebo vstanuc 
modliti se, a to leiifl 6 bldniL dufle, Ie2eti toU tu cbvlti, aoo se U 
doba obfituje t& drab& obSt, ten BerflDek Depofikvrndn]^, jeD2 snimi 
bHchy Bv6tat? A tyleilS!? A bnde-Ii pak v ta doba amiloiti, a, b6da 
bude, naatojtel" (388*). Ve svdtek jeadf lid6 k pfibuznym 
a pt&telflni, nilsto aby se vSnovali nejlepSftnu pfiteli — 
Bobu: „A pak uzfIS, aait premujf, prj; ,HuBili jsme t ned^li jfti, 
jeti, byli by mne vozot^ ujeli' ; oiio pry : ,Pro dobr6 sem to lidi uCinil' ; 
ono ted: ,U, pro phttely, abycbom se spolu sbledali, jedto sebe jiudy 
nemuoieme vidfttit' Pomoi m^, ie se nevymluvfSI* (21''). 

Vfiecko napomfnUDl lidu. aby den sv^teCnl sv£til, 
jest marae': .Mil^ Bo£e, co vy mnoho sljcb&te, kterak inflte ta 
neddii svttitil Ano kn^il up^jf, rol^f, k^ vy uposlecbnete ! Hludl ne- 
mohau slyfieti." (297*); ,. . . shied&te, nem^jte p^£e, cof vds potk& 
pro tu boti neil61i!" (429''); .a, a, iiebo£&tka, neboi^tka, jak vy ha- 
nebnS o du9e pfydete!' (430*). 

Kone^nSR. obi-acfsetak^ protitim, kte!'lbludn£ 
acl, 2e m& sobota bj^ti ST^cena: .NSkteM Ud^ bludnf tnluvf, 
pravfc, 2e mil sobata svScena b^ti. Tu bycb ]& chtSl dovtisti, ie jest 
to blud a ie nedSle mi sv^cena b^ti. Nebo jakoi jest onen berinek 
T Star^m Zflkond byl figura tdla Boiifbo, tak sobota byla jest figura 
a znamenala nedili ..." (3^2*). 

Modlifba. 

,S]ySMi tento lid, 2e HeBuob velf modlitt vduchuapravd^?*, 
(2\') tAie se R. Lid to slydf a vi to, ale nedbA, Bemodll se tak, 
jak Bflb cbce: .nejedenC chodf do kostela od tHceti, od padesiti 
let, a jeSte se nifcdy pr4vfi neraodlil'. (194*). 

Pravd, vroucf modlitba pf-edpokl&d^ Iflsku k Bobu: 
„Onano baba, jenS modlitbu fik^, vice sob6 zaslauif Ifin, kdyi Boba 
miluje, net onenno, byf jich Hkal tislckrM pades^te". (308^). Lid 
vSak Boha nemiluje, proto nemodlf se vroucnfi, nybrz 
jen usta so pohybujf, mysl vfiak jiude se toalA; R. mluvf 
£asto o neplatn^m „1oincov{inI pfltefuoT" (6S 31'* atd.), o planum, 
lich^m ,blentOTdoi- (295<', 398* a j.); lid modll se ,Otee n^ IS 
a mysl kdes!* (21*), Jedno ,0tj^e nigl Ot£e dUI*, a mysl i ardce kdesi 
jinde se tauU a sebrtinj iadnfiho" (37*, pod. 43», 29(fi); „a iny knS4i 
t^i, mniSi t^i jedno: ,vr, vr, vr,' leda se jeduo odbylo spfSe' (43*. 
pod. 193S398*); .pfijdauc do kostda, tu(: ,OtCe niSl', aduchu vraa- 



,v Google 



cibo Qenl, sebrdni neiif, miloati 2^iicl Je21doTi nenl' (398^, pod. 431''). 
Zkritba modlitbajeatroztrJEitA, takSelid, „nejedQankdybf ot&zal : 
,Co Hktifi?/ 2ebfQeT6ddl sElm, co Ffk^; aami sebe nesly&l a cbtl, aby 
je Baoh sly^* (HS**); piny mnofao bleatujem a mnohokrtlt aami ne- 
Tfme CO . . .' (*.!95'>); roztrSiti mysj lidu tooli se pfi modlitbS ,tam 
oSkde V kuchyDi Debo y piavici nebo na viaaici aebn 7 hospod^fBtvt, 
. . . ano se kolUci leccos na mysU". (133^). „Mned1e, muoiete-li na 
modlitbS sebrtiDi mlti jak6, abyStn t^ p6£e (t. j. piie o \6ci svitskS, 
alakomSifLdoati") ponechali? Jako tedP^ndl: ,Necht6jte peiilivi b^ti I' 
Ano, kdyj se chce modliti, ano se srdce trhne pefiovitnfm, on do ko- 
mvry tana, aby doma nepokradli, ono do pivnice, oao do kuchyn^, 
ODO k dobytkn, ono k krardm, odd k svin^m, ono onam, ie toho bro' 
jeal bude plno t dnSi, ie se nemfli pro to bldnS, lakom^ pe6oTiLnI 
postaviti bldo^ duSe pfed svj^m milfm fiobem na maid chTili." {317*; 
pod. 344'*). Vdecko napomfn^nf jeat mara^, tidd modll se, 
,jak2 navykli" (174*>), nebo, ,jakz sobS vymyalf a jakst jim 
libo" (SD?**), hiedfce si pK torn 6asto ieii kr&snych, ozdob- 
n^ch: gOnen.upr^: ,M£m velmi krAsn^ modlitby, ba velmi ntS^en^l' 
VSet to nic nenl, nebf B&m Buoh df: ,3&t neoblibuji t£ch feci kr^s- 
njch...!" {193"'). 

Mnozi lid^ zase neradi se modlf: Jsme n6mi, neradi semo- 
dllme" {295''). gNuJe. mill kf e8(an6, ridi-li vy se modllte? 6, 6, slibuj I 
Kci: ,Ano n&m se staj§t$ ii ceI6 m^pobyti!'" (366''); v kostele modll 
se lid .modlitby prokysal^, nechutn^, ano se nechce'. {400'"). R. d&v& 
za vzor Pannu Marii, „2e se jest vldy prv6 modlila, neiiU jest 
CO kdy £initi po^ala. TuC by panny m^ty ptiklad vzfti a modliti se 
ridy, tiJ i jin6, vdovy, manielky, i jini viichni." (414''). 

R. chvAlf casto iSeny, ie se radSji modll, aef. mu^i: 
,Jefit6 spise ienski pohlavl znamenati, 2e se radSe modlt, ule muii, 
u slibuj!, neobbitti pokoleni kdobr^mu!" (97'*). ^Zensk^ poblavf jedtS 
splde, ale mtiiEi, n bii, neradi se modtft Kdy2 jest jim na inodlitb&ch 
pob^ti, priv6 jako Sindelnfi hfebiky zobati, jim jeat milo to." (194*; 
pod. 290''). 

Kdyi se ltd£ modlftak, jakbylouvedeno, nenldivu, 
ieBAbjicbneslyil, ie modlitba jejich jestDeplatna: 
.Castokrit a limit vidycky obecn^m bdhem lidS se modll, ale rfdko 
na modlitbfi bejvajl oslySAoi". (192*). I td2e se Rokycana: gProC jeat 
to?" Pitl&ina vidi v torn, ie .nemajl iiA6 kfeatand zpuo- 
sobu a jivotuov prav^ch modlitebnlkuov," modlitba jejich 
jest tedy „daremu^ a proklatft", nebof iiivot jejich aesrovnivi 



,v Google 



90 

se 8 obsahem modlitby; mnoil ,. . . vyjdauc z kostela, du2 roz- 
pusttloBti, nui! feiii smilng, oplzI6, zatrhav^, aai obierstvf, lakotu, ual 
lance, nn smlchy, cbechty. Je9to pr&v8 t^ se Bobn poamlvaji temi 
y^cmi, jako oni iid6, jeSto klekali pf ed PAoem Jeil&em : ,Zdrdv bud, 
MistJtel', a vstana tfesk ho t Ifce. Tak^t se ayni d^je tomu dra- 
b^mu P6du od toboto lidn elep^ho, hiknoT^ho . . .' (87>>>. A pro* 
tole tedy mnozl JBou jinak 2ivi nei jak bo tuodlf, dopouStAjI se 
tfm jeStg lii; na doklad tobo R. rozUrA £&ste^£ modlitbn 
Pdnfi: 

.Maedle, lie-li tento lid kdy, b&daj I ? Zdfl mi se, ie oeni jedsoho 
domu, ani dvau, ani deefti, ani sta ve vSl Praze, aby t nim vice 
Ihiihiov bylo, jako jicb hfy& t jedin^m kostele . . . Illk&te-li vy v ko- 
stele kdy: Ptiif krfllovBtvi tv^ jest-U tak, ie v vfls Buoh kra- 
laje, iili jest, Je v v&b kraluje pycha, lakomstff, obZerstvf, z&vist, 
lenoHt, smilstvo? &kite-Ii: Bud viile tvi, plnfte-li tu tuoU? Jest-li 
Toole Bo2i, aby jm^Da Boiilbo na darmo nebrali, aev^rovali, jeden 
druh^ho neoklamal, nepfesilbl, cili jin«k jest? Nesandlte-li i&iD^ho, 
kto2 vim porutien neDf? Ba, vfiak l2ete jednol ^IkHte-li: Chl^b a&h 
vezdajSf daj iiflm dnes, velmi-li i&dAte toho t£la BoSibo? Od 
dAvi, a vy nechcete vzfti: ,Nech ho tam, Pane JeilSJ, m^j je sobfti' 
;^fkAte-li: Odpust ntim naBe viny, jako i my od paufitime 
nadim vinnfkaom, odpauStlie-li? Ano, slibuj, 2e neodpauStltel 
Ba alova protiyo^ho oe odpustf, by se nepomstil, ueodreptal. Viak ly 
jedno Bohem, 1211 Vidycky jinak t kostele mluvi a vyjd:i ven jinak 
uciDl." (122"— 123"). 

Rokycana vyblzfCasto kinodlitb6vduchuapravd6; 
vyblzf t62 k tnodlitbS hromadn^ v koatele: ,Na nefiporj 
chodiel Pakli ale doma v£dy se pomodliti £as neSpornl, ale v2dyC 
jest l^pe do kostela jEti a b jinymi se pomodliti, nebo mily Booh 
spfde hft& nfichylen, aby usiyial, kdei jicb vice se apolu modlE.* 
(414''). 

Hlavnf pH^ina, pro6 lid Boha svfmi bHcby ur^f, jeet tedy liska 
k vgcem svet8k;^m, pozenisk^m, prokter^lid naBoha zapomlnH. Zasle- 
penostjehojdevsak tak daleko, 2e na mnoze ani t Boha 
nev^tl aiiebo veFf v^rou nepraToii, toti2 Tgelikymi povi- 
ramia t^iou ve vdelik^ nejist^ divy a z&zraky. To budi2 
nadfm dalfilm prameueni livah. 

Lidti na mnoze v Boha itevHi, nebot ,by( oni vifili, zajistA 
by jinMe iivi byli" (89'), ,by vpHli, zajistS by pinili (slovo Boil)' (144'). 
pTento li'l nynSjSl . . . upa<il jest v takovil slepotn Aynet:4ru, ie bHcho 



,v Google 



91 

za hHch nemajl a bMchy vjmlauvajf, D^br2 io hHcby ctoostmi na- 
i^vajf a U2kd, hrozn^ hMch; ctnostmi zaobalovati." (201*). ,Vr&v 
jabo on! apofitold vidance Krista, an po moH chodl, a mnili, by byla 
oblada: tek6i i nyn^jgl lid maje pravdu KriBtoru, HH jebo, anu Je 
jako T ao£i bodan a nemttjl jicb za prav6 i'eci, neb jim nevifl." 
(211^). .Edejestvira, kde? Vdak neveffme Bobut Mnedle, copudl 
onyno, jefito jedau k bojuom, k Sturmuom? NedovSra, ze oevSitl 
Bohu, by jim mobl iivnoBt zjednati.* (319*). 

Zkr^tka: pNeal pravti vfry, neDlf (35^). OvSem Dzn&Tll 
R., 2e ponbfL vlra nepOBtad, nenl-Ii skutky ozdobena. 
(340*.) 

B. UTidf ,£tTeru t6c, proC tento lid nevS^I': .Jedno 
proto, 2e tento lid jest re ISi zcbov&DavykrmeD, jakiizinbldf 
nauCeni a v Cemi zcboT&ni. Ji2 oni pro iftdali tSc pravdd vgKti ne- 
mobau, nez jak2 je kn^f a mnidi svatokapci nau6ili a navedii, tak 
Tidy T torn trrajf. Lecjakds jim h&sni pravili a pravf, a zikona Boiilbo 
nechajf. Drub6 proto, 2e jaau slova Bo2i a fefii jeho drst- 
uat^, ostrd, nechce se jich. Cob t6 to, ved, drstnat^ho: vezmi 
svAj Hit a zapFi a&m sebe a nflBleduj mne, milujte nepi-^tflly, a jin6? 
Toto Ieb£ejSf : pokropiti ae, pollbiti, tfidceti mif zakaapiti, onde na 
odpastky Be projiti, onde na paut, tot nenf tak protivn^. Ttetf 
proto, iie srdce lidsk^ odporod jest dobr^mu. U, alibitj za 
to, by dnes povolil srdci sv^mn, kam by cbt^Io, bdd^, kde by se 
stavllo? Slibuj, 2eby Q6tco dvorn^ho ap&chall Takt jest to zl6 srdce I 
A fitvrtd proto, ie vedle Je2iSe l&iui cti nedojd.'eS ani 
duostojenstvl, ani povySenf, ale puotky, nesn&ze, banSnf, kacefovdnl. 
Tofao se splS dovrtli vedle Je2ffie ne2 co jin^bo na tomto 8vSt4; i nechce 
se nim toho, ale v2dy 2dd&me zvelebenl na tomto sr^^." (144*-*). 

Mfsto Tfry panuje na mnoze j)ov^ra: „PIdo povSr y tomto 
lidu!" (181'); lid nehledi ve sir^cb atrastech pomoci Boif, njbri 
titlk^ se „k hadaSuom, badafikd'm, k iiebniLni, k lekov&nl, 
k navazovinl". (5^, 46«, 181', 295^ 346* atd.). Na pi.: „Kdyi 
dftd mdtefi postAoS a nebo pNtel miiy, anif rau5e 2ebnllnf, navazo- 
Y&aU ^&n I Ba byf jej mobl ctibel z horauciho pekla uzdraviti, vSef 
by oni pro tu pHzeit uCinili a dopustili". (46*). „A kdyiS ji2nicnikde2 
nebade moci spomoci, to2 tepruv k Bobu ..." (b^). 

Lid6 ve sve povfiriivosti oddivaji se rftzn^m «e- 
vn^ifm eeremoniitn. ^gevnitfnitn seatostem'^ : 

„A]e tento lid slep^ k obrazAmC se spIBe obrfltl o(ima (Qe2 
k Bohu); pHjda do kostela, a ted avf6ku polepf, ved, a neb 

JuUIajDich splafl i. XO. 7 



,v Google 



U2 

k SIoj6fi nejiat^muneb k n6jak^m sv&tostem..." (299'-''); 
nlitJ tento tfimi sv^tostmi se pfikryl zevnitrnimi, ie se ted 
zpoTidajf k hoduom, jak2 aavykli, a potom zase t t^ hMchy Be 
oboM, tglo Boil ptijlmajl, ale iivotAv aeim^nl, do kostela jdau 
amodll se, jakii navykli, usty lomcuji asebriDl iEidQ^ho nemajl" (317*); 
gZ dopudt^Df fioilbo a jedntlnfm dflblov^ ted jedn^ stojf po t^ch 
sevnitFnich Br&tostecb: ted pokropiti se, polfbiti, na 
pautjlti, uinSepob:^ti, zpovfdatiBe, ba tak^ i tSlo Boi^f 
pfijlmati . . ." (400*); to lid^ kdyi ty sviLtoati vedau a poklony 
zevnitifiif, maSjf, Semaobo dobrdbomajl, aaatozpalehnii". (400^).*') 

P0T§rciToBt vede lid ddle k yfte v r0zn^ nejisU divg 
a ederaky: .A my pak bfdnf lid6 naJTic k divuom hledime, vice aeik 
k zdkonu Boifma a ke ctenf avat^mu" (275*); ,aejedDau jedt£ it^chto 
£asflT d^bel £inf divy skrze 8v6 audy a skrze pfedchoze Antikristovy* 
(!:76''); „. . . ti divovd sau faledal a 12ivl a dfibel jest je zjednal, 
aby tady lidi zviklal a svodil ... A tento lid stepy, opufitSny od 
Boba bned k divuoin hotov : ,A, a, tain divy cinf a mrtv^ kf [sf, nu tam 
raufiel'" (276*). Nardil Hi na Eapiatrdna : ,Pak-Ii Ban kteM liiTi 
a fale^nf (divovd) a dtibel je jedn&? Jako onen Kapisti-in, jeSto Ijti- 
v^mi duoTody, divy od pravdy odvodil a od iteol svat^bo. Nebo sau 
jij divov^ pfeneeeni na Antikrista' a na audy jebo". (204*). ,Mnobo 
(lid^) nekvapf, aby na dufiech byli uzdraveni. Ale kdyi by o u&kte- 
r^bo brobu Be divov^ ddli, uzf«l by, jakt by tam bSiali hUsajfc 
torn: ,A tamto u svat^ho Pi'okopa dtlbly vyhAnftjf, tamt Dzdraruji, 
rauCe tam !' Jako to bylo za osobo liiiTdbo Eapistr&na, jefito l2iv^mi 
divy svodil lidi od viry a lid slep^: ,Nu, taml' A, Wida bade!" (300''). 

R. ttdilufe viricim rHine rady; odpomiuje itenl pisma se., hteri 
jest ^eastinino, ano ee litI6 chopili bilsnf, obyiejnov, priv sv^ch. 
A fitenl svat^ v kautS zastfnSno, nemA mista. Ano jeStS, kdoiby se 
chtSl pr&v6 cbopiti &tenf svat^ho a zllkona Boiibo, anif ban6ji, kace- 
fujl, ba i umrtvf, kdei jedno mohau. Anif: ,A, a, s tim ziikonem 
chtf n&m rufiiti nate prdva, a my m&me oby6ej, a onl chtf jinaki" 
A tak tmy velikd . . ." (342*); 6asto se sttlvfli 2e vznik&Sjio- 
chybnost u vife; to majl miti lid6 dto^iBt^ „k uSen^ni kn$- 
21m *, k„dfevnfin svat^m" ak,doktorAm svatjm*: .Atakt 
mi b^ti i nynf: Kdy2 by se pHhodilo nejak^ dvojenl u vlfe, a nebo 

'*) Slora RokjrauiOTa do8v6d£uji brtXH ceiti ; £te ae t I. a 4. lists bntK 
RokfcanoTJ, le tento mnoho kfUa) o torn, j&k j!esk^ lid tie atojl tb Tffe a tc 
skatclcb, z*]tUtA ie sritoitf ile po^fvi i Blaiebnoitl kostelnlcb k 1B7I116 oad^ji 
Bvfiho spawnl. V. CcM 1881 (GoU), str. <6-46. 



,v Google 



03 

nesn&zka pH n^kter^m el&nkn vfry, maji lid^ mlti litoCiStg k kniiim 
uienfm v zikong BoSIm a od Dicb zprdvy bledSti, jako tento 
malomocn^ byl jest ptiSel k Kristu .... Ale nynf ae nal^zaji moozf, 
ie sobs a ST;^m vtipuom budau daufatt, tak 2e nebadau chtfti pMjfti 
sUdn^bo vjkladu jin^ch svat;ch. A my to iltoiiStS mime mitt vSJckni 
k dfeTnlm aTat;rm a zvlfUC, co se tkne vlry, kterak jsau oni otom 
drieli a tobo pamSt po sobft zuostavili." (63*). „Ale ti bludnl necbtli 
by jim co doktory dovodil, ne^ vSe zikonem. A potom poznEiS, ktoiC jii 
necbtl doktoruv slydeti ijvat^ch, ji£t jest zl^ znamenf, j'lit ten 
nul nSco do sebe bludndbo." (135*).'0 Naproti tomuvSakvaraje 
B., aby lid nedal se sv^sti tSmi, kteff uCenostf stou za- 
vidSjf lid do bludfi: „ADi nejednau budau dovoditi ng6ebo d6- 
ktei-^ pfsmem. A nikdy toho neCltal, ant tteh knib Tidal a bude 
lidem Ibilti a svoditi lidi. Nebo ti lid^, jeSto t dalekfcb zemfch b^- 
Tajl, a M4 nteui, ba velmiC mnobo Ib^ti moban. A tak nflramnS 
mnoho lidf byvi zavedeao, kdei ]id4 bledf k tdm uien^m, pov^Sen^m, 
a zAkona Bo21bo a iteni svat^bo zanecbaji, nedbajl." (335*-''). 

Tu jest tedy snadnft pFIleSitoet, upadmuti v blud a ka- 
cf^«fvf, '*) zejm^na v otllzkich, zda Bfih skuteCn^ umfel 
(167''), zdaaenarodil prav^Bflh apraT^61oTik (405*, 414'>), 
V ottlzkicb velebnd avlitosti (306 a j.), atd. „Ji2 toto nynl 
blndoT^, kacft^va, nepraTOsti, aedlecbetnosti rostau z huora, dobr^ 
hyne den ode due, praTda Bo2l, pi^lm&al krve BoJEi tupi se, tlafif. 
mizl...' (13&*). I borll R. proti tgm, ktetf o boiisk^ch 
vicecb blonbajf: .A bidnf lid4, vSeteciifl A Qigvlce t^cb uzfiS 
zcbytral^cb, anofi je d!&bel svede namitaje jim o tom. JediB^t ted 
Bartal^ (?) pocoe (Sfsti nebo Panna, a bned cbce rozumy d(iti vaemu 
a traktElty skMdati a pudti — o bf daf lid^ I — a mnobo vo boisk^cb 
Tdcecb miceti, a ji2 mnf, ie jsau ji2 nStco. U pi-^: ,Ji2 jsme napravu 
cestu ubodiliotom t^IeKristOT^I' Uhodili ste k dflblu z pekia horau- 

"] ttehto ndich Ko^canoTjdi plie Denia (K. a. 6. str. ill:) .Jeit na 
JBT^ ie kuatel jU nenf mocen aamt aebe, ie oTUdin jest a nn&ien T^rou svon : 
T torn DiGelnlkn itrany jtkoby by) tribnn, Jeni marnS gnail zdriotMi ae. Cbce 
b^ii mlrn^ > bledi Desponititi le nieul praTovdm^o : jestiile odporuiuje ii- 
t&Dl evangelia, UTrhaje t^IdGqoh pfcbu tich, kteM kromS pfsma sraMho odinft^jf 
jak^koUr rOdce, i prohlasoje antoritii otcA ar., doktorO a tradice; k&rH ipato^ 
kn^ce, ale viplrl ae kaidd maze poplrati aiiteiaoat atarn koiiak^fao . , ." 

") tom pfie BeDia (K. i. o. Btr. 319—220); .Teato bAzliTj utraquiita, 
jeoi po Tiecbeo iirot btAj bil ae myileakj, apadoouti v kaclrstTf, potoal, ie tj- 
choval sekta nejsmAlejSI a t&[ miauls poT^rjr n^Tzd&lenSjIl ze vSecb, kter^ T&bee 
kdj TiDiklf T kfeBfanstTa." 



,v Google 



94 

ciho!* (56*). „AM, bldnl lid^, bl&znivf, nic nerozumejfce a v2dy 
klindHky, ot&zky CidI jak^ bl&zniv^!' (41 4'*). I varoje tedfR. lid 
slovy: „Pro mildho Boha, nechte tSch vSetefisostl, neaahajte 
to, kde nemdte sahati, rSakE jest vlra naSe kFeatanskd nad veiker^ 
rozum lidskj?!" (ftT'). „BadIni( y&va takoY^m, nechte toho, zoit vim 
nenf potitebn^ k spasenf, anii se ptajte po torn 1 Neb ninohokrAt ti, 
}eitM chtl mnobo v^d^tt, mnoho h&vati, potom rUdi t lec^jak^s bludy 
iipadajl". (167"). 

Lid neprospf vaje v dobr^m, nemft^e bfti u6asten 
mHosti Boii: ,Tento lid, jeBto nedbd, v dobr^m prospfrati, znamenf 
tu jest, 2e tu milosti Bo2f nenf." (41''). .Tento lid, jedto se zase 
V bFfcby navracuje, je&to zpovfdavde ae jich, opIakavSe je, slfbivde 
nebf efiiti, a toho kuaa neplnl, — jistd znamenf, ie v nich miloaU Boif 
nenf." (168*;. Nenf snahy po dosaienf milosti Boiif; t^to Ize 
dostlhnoati bQfaabojn^in 2ivotem, ale ne, jak „mnob<^ se zd^, 2e jl 
snad nabndau kumfitfky, 2erty vedauc, veselu b;fti, jfsti, aptlti dobfe, 
TSe,jakobykuoInepohofaI".(44'). — [R.zmifluj'e se takfiotituln 
„Bo2i miloati" slovy: .Pomaii to, Je nejedni nazi^vajf se jmtfny 
krfisnf mi, ono Jan Bo2f milosti biskup Praiak^, ono claaf, kMt, kn(2e, 
TSe Boil miloati. A kd;£ pak bude den aaudn^, £e se Buofa ke mnoh^m 
nepfiznli, by( by to bylo z jeho llbeznS vflle, jestii 2e si se kudy v to 
yetfel a neb v9el jinudy, nei yedW vuole Bolf Ifbezu^." (374').] 

Lidnevzbuzujea aemi tfl boiskych cnosti: „. . . t lidech 
jest vira mrtvd, Idtka falefind a oSemetnft, a nadije bez uiitka. A protoi 
tSch ctnostl lid^ nevedaa v pravdd, ale ve l£i. Neb po bHchu tak 
sau \\i lid4 zkaieni a pofikvrD^ni, 2e rnnoh^ v6ci, kterS &au prav^, 
ty majl za klam a nebo za le£, a mnohd Ui vedau a neb majt za 
pravdu." iSlO"). 

Lid nenf pr^tjgasten miloati Ducha sveUSho .* , Milf , 
kdyi vy toho nemftte (t. j. Ducba av.), velmi-li po torn tauilte, 
velmi-li se vo to starite, velmi-li sobfl o to stesknete, mnedle, 
abySte toho mohli Dab^ti? Nic kusa. Leda bylo kdyiS on odtlaml ty 
ptitefe, co2 jemu uloiil kn^z na zpovgdi, ji2t jest vSeho doati, reel, 
a mnf, ie velmi dobfe stojf. (195"). ,BJvfl-li to kdy do nto, ie 
pofineme i do nte uloilme dobfe iivi bjti, a viEdy zase v bflcby pa- 
d&me? Strach, ie Ducha svat^ho nemfUne a nic sob6 o to nepo- 
st^skfime." (206»). — 

udi k Matce BoK — B. rozezoivti dvojf drub lidt, 
.jeito tg2k^m hffchem hfeSf a necti PannyMarie: 
Jedni, jeSto tu Cest na oi zkUdaji, kteri2 sluSf oa 



,v Google 



96 

sam^ho Boha... Druzl sau pak, jeSto sobdnevi21nict4to 
drab^ Paony, neii mluvl: ,^eDa jako jiniliena !' 6 bfdn^, zl& a negle- 
chetn&ilcta! Kde tu sm^lost vezmau tak mluviti? Ba, jakoi jsem fekl 
dfjye, iie takov^i nenf ani na nebi ani na zemi , . ." (430'^''). 
I i&di tedy R. .zlat^ho stfedoceatl' mezi Utnito dy^a extremy: 
„Daji ndm, mWf Bo2e, v prostfedek uhoditi,^') kterys by se tobS 
Ifbil a tv6 mil6 Matcel" (430"). 

ucti k svatym. Rozmohla prj se pffliSaii licta 
ksvat^m: „Kdeiivotyiinjist6 svatychse rozprivSjl, . .. tut jest (filblu 
libol" (120*); „jeSt6 d&bel klami lidi zde i ODdmi svat^mi, ktefii 
jsaa jiii tarn v nebi" (336*); „onen onomi) avat^mu elau^l, onen on^ 
svaU, a Je2iae zanedbajl; vfief jest to daremnd" (397*); lid4 biteSt 
a spol^hajf pFi torn aa orodov^nf svatych (336*), zablhajfce 
pH torn ai do povirimsti: „A, a, pr^zimnicft Tlfldne (t. j. ten a ten 
srat^), onano (svaUl) pr^ sv^tskou hanbd, ono aby zuby nebolely, jin^ 
sTatV, onen ojiima, onen ntihld smrtf (t. vlddue), onenno k onomu hiedf, 
aby ma neshofalu, a Je2I§e z nova kfiiiiije, protivi se jemu a k srat^m 
ae utfk& . . ." (356*). 

UkdzaH a doloiiili Jsme, 2e pomSr lidu k Bohu spoCfvi die Roky- 
cany na dpatnycb zitkladech. Lid klesfl bloub a hloub, vSeeko 
napomindni, aby se poIepSil, jest mamS, nic nemfiie tlmto 
lidem hnouti: „Nu, jest-li co t6 tvrdosti v tomto lidu? Mil^, jedoo 
pooaysl na to, muoii-li co b^ti, aby tento lid obmSkCilo, aby byl ohbit 
a poTolen av^mu Bohu?l Zdali kterd rdny, kter^2 Buoh dopuuStl? 
Vdak oni i tobo neum£j( v£2itj, by to od Boha pro hflchy na n3 
pHcMzelo. Zdali kter^ napomfn^nf, zdali kterA dobrodinl Bo2skfi, 
zdali kterS k&zflnf mohau tfmto lidem hnilti? Ba muo2-li jak4 kizAnl 
b^ti, aby tfmto lidem hniilo? Nic nemuo2 bjti, neit ji2 tak fa&vajf, 
jaki navykli." (203>). ,Po hHcha nAmiC nic nemuoii bnauti, HdnA 
iet Bo2f, ani hroznfi ani pSknEl". (374''). „Ne2 ji2 oni (lidti) v tom 
zatvrzenf, a jaks navykli, tak budau trvati a2 rovnau na \6lu6 zatra- 
cenf s d&bly" (297''); „2&dn^ho poIepSenl v tomto lidu hluch^m 
anSm^m" (297'': pod. 410\ 430'' atd.); „. . . nenf vlAhy, pad* Bfmd 
na sk&lu, nem& kofene*. (410''). Ano lid jest tak zatvrzel^, 2e 



'*) Kokycuia zamfU jasto v^stfednf nient; odporu6iije na pf. 6fULnf eran- 
gelia, ale horlf tii proti tim, ktef J zarrhujl aatoritu otc& clrkeTnfch, doktorfl 
K tradice <t. str. 92—93. tohoto spUu). torn oTaiuje Dgdib a pHchicf k tdT^rka, 
ie pFes to pfeBe riecko TftAil kaidon chilli letora RokycanoTft nad roivahou 
a proktoaiaJC mu slova ddle saliajlcf, nei kam injslf a rbce. — 



,v Google 



96 

„z k&z&ni a z tSch \6ci, kter^ se jim pravt k jich spasenf, kHsky 
a kunStfky miyf." (121»). 

To ySecko jest proto, ie jBou viSbec ne^&sobili i do- 
brimu : 

„Tek pr&vS v tomto lidu Mdad moc Boisktl nemuoJE prospfvati 
pro jich uezpQsobllost k (iobr^mn, Mduy Die nentuoi pFijftl, 
ani mfsta ddti pravd&m a pHkAzinfm BoSlm, neb, jak2 ae jim Ifbl, 
tak aby bylo. Kn6it, ka2te jim k tuoU, jak2 jest jim libol Pak-li 
jicb droeS, zvid body I Jiii prAv£ drah^ 3eii& stojf pfed tfmto lidem 
jako n^kdy pted Pil&tem svfizan^, i&da6 moci nemaje. Ji2 oni hri za 
to majl, iQ tak m& b^ti, aby se ted k rfinocem a k velice noci mSli 
Ti2n6, uiboijih, a k jin^m hoduon], ale potom aby se zase v svobodu 
hHchuoT rydali, ano jest to posm^ch pravj. Lbalif sau pr^ tobS oe- 
pf&tel^ tvoji, mil^ Boiie ! Ah, co jest tScb Ibifuov, nastojte, a fcomu 
se tobo zielf, kdo jest nad tim fOpMie, kto jest poiieleje v6rn^ pr&ce 
daremo^ ukriiovandho Jeiffie, ie na nicb bude zmfuPena?" (187*). 

Nezpflsobilost lidu k dobr^mn jevi ae tak6 v torn, 
2e miiogi hledaji spaseni sv£ viude jinde, jen ne v Kristu: „oiio 
V pautecb, v odpuatcfch, v IfbadUcb, y zaproSeof mil ttidceti a pla- 
cenf od Dicli . ." (117*). Lid hled^ spaseni ,ono v kbele, ono v panti, 
ono V postech sobft vymySlen^ch, ono onde." (336''); „i hledi (t. lid) 
spaseni . . . one v pauti, v postech, jaki aobS zvolf, ono v odpustcfcb, 
ono onomu svatSmu slau^l, ono OD^ svat^, ono Matce Bo2f, a prj : 
,J&t td drah^ Panng Uariji slauifm', — a bude ziy, netiUlny, neF&dnfl, 
cizolojinice, cizoloinfk, opilec, o2ralec neMdn^, pitestupec phfc&zfiiil 
Boflho. JeJtIge z nova ktiSuje . . ." (25*). 

Jest tf-eba, aby se ji2 lid6 polepSUi: „Slu§aloe by ae 
nim poIepSiti a v jedootu vstaupiti s Kristem a potom s sv^mi blii* 
nlmi,neb jest tobo velikd potfebl nynf v tyto ftasy," (220), 
sice hS t^mito bghy naSimi, kterSi my vedeme, s t«2ka spaseni bu- 
deme, let zm^nfme a polepSfme a k&ti se budeme". (409>>). I napo- 
mfnflnf R. lid, aby pomyslil, £e bade kdyai st&ti pFed 
soudnon stolid bo21. (364S 433''). 

II. i^vahy stvlditni. 

A) Vychovdni. 

VSeobecnS livahy Rokycauovy o ^esk^m lidn vyzofvajf v ten 
smysl, 2e hflch vlEldne vlade, ve vSech stavech, ale nikde 2e nejevl 
se anaha o polepSenf. 



,v Google 



07 

Viuu toho vSeho nese mimo uvedend jii. pflCiny (zfUiba va svSt- 
Ajch Ticech atd.) hlavnfi §patne v^ehovdni. R. rozblr^ pomir rodid& 
i ditem a prichAzI k t^into ilsiidkAm: 

I. Rodi&e nevedou dgti k pozu&nf Boba, ale u£f je 
pozntivati svit, Sfti v rozkodecb, svStskych radov^D- 
kdcb, T pjSe, atd.: 

„Na, mnedle, yy matery, velmi-li ste toho pilny, najprvfi aby 
vaAi diti zDali Je2f§e fkauc : ,Mil j synu, miU dcero, b1u2 mil^mu 
Bohu r&da, boj se Boba, atd . . !' 6ili Bte tobo pilodjif, kterak se m^ 
k svfitD mlti a slibiti se jinj^m, a oebo ktecak md utrSiti, ukup£iti, 
dob^ti, b&daj t ? A, b£da bude, ilS matery , hanebn^, a otcovd t^2 1 I d4v^ 
Tim Buoh state6n6 dfitil Jedind haed z mlidl rozkoii aauCf, jeSto to 
Bkodf ddtem jfsti i bned z mlidl ty krmS rozkoSnti a p(ti silati pitf; 
tak piSf doktorov4; i proto2 b^v^ji U6ti mdll, bledf, blikavf a b)&zai 
iastokrilt. Ale one ze vsi, jeito se tarn tTarohem vycboTi a boso b&hi, 
lei D velik^ svittek Uevice obnje, obecnA z tScb maudfejdl b^Tajl 
ne2 onicbno t rozkoSi zcbovaajch- Trefit se nfikdy, ale ffdko, maiidr^ 
z tdcb bohat^eh, ano tak4 mezi iern^mi kavkamt treff se bllil. Ale 
najl^peC jest d^tem krm& sprostn^ a bosn bfihati a na htav6 nemiti 
iepice, aby pr6dncli byl, lee by zima byla.' (19'' — 20*). 

,Ba matka samaf TyI2e, ?ytaiitiije, duSi vyUbne, kdeimuof, aby 
dcerku, syn&Cka pHpravila, fr^iiky, vobojky, perlov^ vince zjednala, 
dobrS bydlo uiUnila, a potom aby v nicb v^tSf zipal byl, aby smilaili, 
cizolo2ili. A, Dobohd tnatby, sastojte, jak vy mito dbite, aby dSti vadi 
byli mill a libf mil^mu Bohul Ze jsau oni t bnSvu Bo2fm, nic tobo 
nedbajf, ale kdyby se na nS krtil hndval, tuf by se starali." (44'') ; 
a. , . a kde' jeet vid6ti, aby S76 diti vedli jako alu&l? Ne2 hu pajSe 

a k BvMu. U prj: ,Cof to dgtem fikodi?!' atd " (45*). Jiud Hi 

rodUfi b^T&: „A, a, mil^ synu, saSe babka Roimberskjch a Cblevcov^ 
nim ujci a Ermnl6ek teta. Veif, umlte-li to, o bfdaf rodiiSov^ s vadf 
p^chau?!' (46''). ,Matko, kdy4 ty nzriS dcerku, ana se py5n6 pobfife 
do kostela t perlov^m v^uci, v zlatd . . ., a neb synd£ek tvflj (an se 
o21r&), po2idid-li srdedni na inildm Bolm, aby uad nimi zde tobo 
r&cil mstiti a TdCni odpuatiti? Ba, slibujt; jeSt6f se bdba tomu 
zasmSje ... A, bldn^ matky, jak vy ty d6ti vedete I ShIedAte, 2e 
nad nimi nikama zlomftel ... A mluv jim, kdo cbce, neuviNt." (186''}. 

pCinfte-It vy to, mnedle, pane tatiku, panl matko, otd2eg-li ty 
synfteka av^bo i-kdci: ,Miiy aynn, d&TOO-li ty t61o Bo2l pfijfmal a 
divno-li's se zpovldal?' Ano, slibujt, spiedeC se oti2e: ,Mily synu, 
mnobo-li aijiS varuov pivapolo2il a mnoho-li si utriil a cot tento rok 



,v Google 



pFibylo a mnoho-H si vsel pSenice nebo iita a koliko set mttS vovec 
a dobFe-HC se daH a co letos pHsadi9 a co pHkaaplS?' tot se oni 
starajl, o tol N6kdy se toho zbo2( nasytltet" (SS*). ,JeSt6t baba drchta 
pFiflfliye dcerku, aby pySai chodila, lyediUl perel, zlata, raucha dra- 
h^ho na ni nal^pli . . .' (108''). 

Rodi6e majf se starati, aby d6ti modlily se tak, jak Bflh chce, 
.vedle z^kona Boffho". A.le to se £asto nedSje: ^Ne^ ted, jak2 otec 
a mitti DauCili z mUdl ffkati Ot&e a&^, takto ted ty, Haret^o, ffkaj, 
ft ty, KateMnko, a ty, Fillpkul Ale aby toho hledfili, aby to bylo 
T ducbu vraaclm modleDlm, aby bylo sebnlnl Hin6 z t4 vroaci srdnaf^ 
milosti k bohu, nicl; nei leda se blentovalo . . ." (398*). 

HlideS se bytngla uiiiti odrykati sv^tn a Jeho roz- 
ko&em; proto R. Ht& ,iieSlecbetaou fe6" t^cli, kteff ml&de2 TybfzejC 
slovy : .Vgak si mlflil, Dech toho QAboSeoatrl, poilvaj sv^ta I Coi jest 
do tebe, a ty 16 mladosti oic neu2ive§, ani ty hr&S, ani kuolefi 
ani tancujeS, ani do kr6my jdeS, aui frejnjed, v$ak m^ je9td dosti 
(asu (t. na „n4bo2enstv("), &i budefi stir !' (70'-''). 

VeTitSinfi t4chtodokladaR. kini sviinympathosem 
bezohledn^ho mravoklLrce vedle v6cl pok&r&nf hodn^ch 
t6i mnoho maltchern^bo a nepatrn^ho, coani hflchem neaf 
njhri co jest nutnd ve spnjenl s 2ivou letoroti, s radostmi a 8 jarfm, 
vesel^m duchem bezstarostnSho mUdl. ZrUfitnl, pfili9n& hor- 
livost ZiT&U n^ V tdchto dokladech (SSe** a 407''): 

qMatka syBiikovi polabodf, pocblebl : ,iia, miiy synu, milA 
dcerko, buiTte veselll Hy, dokud sme byli tnladt, nmilit sme s do- 
br^mi lidmi veseli b^ti!' 6 zifl, nebodndi lu&ti, a otec t6tl Aby ty 
byla, matko, vezmiic met, i sraubila svdmu dft^ti hlavu, kdyi jest 
Jedni pokttino, byla by jemn m^nfi nSkodila, ne21i kdy2 ty je vede§ 
k sv&tu, k marnostem, ku pajBe I* (3ii6^). 

„Tyto matky a otcov6, jefito z t6 hoTadnti milosti d^ti pfipra- 
vujl, fiflujl, ono tfevldky cServend, obojecky: jeSto kdyby miti po kttu 
vezmuci met, i sraubila dft^li hlaru, m^nd by mu uSkodila, neiii 
i bned z ml^df vedauce je ku pfie, k sv^tu, n^bri prosp61a by jema 
pomohiic jemu do nebes. Co jest Erodes zl^ho t^m dgtem u6inil, 
zmordovav je? Ne, an prospfil, 2e inucedlnifSf korunu vzali. Aby byli 
iivi a tak je jich rodiiSovd vedli ku pajSe a k svfitu, jako nynejSI 
vedau 8v6 : ~ vfra jest a mfij tu viru, 2e by byii v pekle. VSak pf i- 
praTujete, vedete k sv^ta, zjedntlte perel, nakauplte pfisuov. . . ; ne- 
vfiHte ii(ln6mu, ne2 vymluvfte, opremnjete : ,A, co to Skodf mladfimu? 



,v Google 



99 

A, CO SkodldStii&a tfevKky Cerven^, co ko^fgkypremorandzlatem?"' 
(407"). 

2. Rodiee a£f iili i&sto podvodu, kl&mn a 12i: „Nu, 
vy matky, otcovti, velmi-li ste pilni Bv^ch d6tl, abyfite je k dobrtimu 
vedli? Ne2 ted k tomu oni vedau, kde by co utrhli, udriEeli, utriili, 
ukiipdili, vylhali, jakiS jedn6 mohli, dobyli, tomafvedaa, uS( . . ." (44''). 

3. RodiCe nek&rajl rozpustilostl Bv^ch d6tf: 
„Nalezli sau ho (Jeliie) v chrAmfi prostted doktorflv sedlclho. 

ToC Tovn6, ne jako vaSe by d6ti nalez), aoi naaulict cbrlejl kamenlm, 
kH£l, lajf, nebo tyto jinfi mlad^ Hdi t krcm^cfa, v kostk^ch, u tance. 
A hi, nebohS matery a otcoT^, popU^ete-li, poi£el^te-li toho, kdy je 
tak vidfte, ty 8v<^ d£ti, adi jsaa proti Bohu zle i\vi7 Ba, jedt^f se 
spfSe zasrafijl . . ." (46''). 

4. RadiJ^e mluvf (asto pfed d^tmi zU, nealudn^ 
feci; dSti se tomu soadno oauif: 

„6 -vy bidn^ matery a otcovg, jeSto pfed aimi zle, ueHdaS mlu- 
vite, zvite, nemSJte p66el Ono, psota, nauCl se t4i, a matka uslyi^ci 
neb tatfk zasmSjeC se jeStS : ,Ba, ble, zmilitkSho I' Oh bSda, zlf, oe- 
Slechetni rodicov^l tot by v&m sloSelo p6ti mfti, aby ani aami ani 
i&daf nikdy pfed nimi zle nemluvil. Ale toto, psota, ne jednaut ptijde 
na zpoT§(I mal^, huben^, a pUdti alovo, ie vSrnS btava zboU. A kdyiE 
ho otfie3: ,Kdo t£ tomu nauCil?' ,Tatik', takflkd, ,a matka!' . . (45'') 

5. Eirajl-li rodiCe pfece a\6 dftky, d6je se to 5asto 
spfUnfm a nadiivkami: „. . . tyto m&tery d^tem: ,0 neSfastnA 
Jfiblata, dflbel mi vis nahodill 6 by zabit, 6 by hlavu slomlll* — 
takto klaao, rot(, jeSto gastokrit, jakoS i^&dajf, tak ae sULvfL. () zl6, 
banebnd matery i otcoT^, zvite, co proto trp^ti budete, nem6jte p^£e I 
3& (46^ 47*) to jistS pomnim, ^e z mlada nim tak nemluvfvali naSe 
staroaty, ne2 provinilo-li kter4, i hned to metlau aiiali nerotlce . . ." 
(46"— 47'). 

B) I^mir pohlavni. 

Spatn^TychOT&TinfdgtfmlrdsvujzikladThflSn^m 
^ivotu, jemu2 rodiee }ii od mladoati navykli. R. uva- 
2 u j e pom6ru obojiho pohlavi, jak ae jeci mimo mar^elstvi 
avmat^lstvi. U mlad^cU, svobodn^ch lidf nenf pom6r 
ten posvSceD vzijemnou Eistotou a stydlivostf. 
K otizce: „Mnedle, vy paany, panici, tak-li svuoj stav vedete, abySte 
byli svdtl tSlem t duSf, pokoro^, stydliv^, aao?" (21*), i&y& R. odpovM 
zt(poruoa. Slu2ba panlmapann^m avidl pr^k hitlchAm; 
iid^ v3ak to vymlouvajf, tkouce : „NeSkodit to, pannim a panfm slau- 



,v Google 



100 

Sitil" (54''). I dodflvfi k tomu R.: „{>^b]ova slu^ba z horaucfhu 
peklal VSak vy vMy musfte nStco najfti, abyite blaube v pekle byli." 

R. k&rfi panny, 2e Be rfidy toalajf Da z&lety stnoii: 

„Tak by sludalo na panny, nemooho se tiilati; pak-li se ndi 
jiti, ale varovati se muSsk^ho poUIavf a pominiiti spHni nnarnosti 
STftta, Deznstavovati se vgudy. A, panny, panny, jak mnoho sluSl ku 
panenstvl!" (415*); kfiri je, i.e jnoa „drz6 a ygetecnft": ,bfi2i 
sem, tam, aby noviny zvfidfily, aby rSe ahWdly. UzfiS, any( po ko- 
Btele vSudy shl^dnau, jak sobg kdo eint, v6e£ eezPf ; a H, neslnSf na 
panny!" (415"). „NaSe panny i pH porodu, i na radovilnky i na po- 
avltenf i na svatby. . .' (417''). R. atSzuje si t62 na yzijemn« 
pohordenf iea & rnaiH, pftsoben^ zejm^na marnivostf a pochle- 
benstvlm: „A vy, 2eny bldn6, co vy toho millomocenstvl mdte, fiflujice 
a pohorSenl d^vajlce pacholkuom, jeSto ste pravii osidla Jdblova!" 
(SIO''). ,Tyto ieny fifiovnfi, pHpravn^, kladau-li muZuom osidla? 
A mu2i zaae 2en&in svymi pMpravami, fe6mi Mm! ochotnjmi, la- 
hodn^mi ? . . . Oh, go tofao pohorSenf byv^ od 2en mii2uoni a od rouiflv 
k 2enilm fiflovn^L.." (331'-''). 

Vmanielstvi vstupujf Casto Iid6 vfikem nerovnl — 
pro penize: „...jegto pojme babu, drclitu stariJ, pro penize, aneb 
ona kmeW . . ■" (51'). 

Pouftn6 jest I6i sm^SIenl Rokycanovo o torn, jak 
rodice (Saeto bez rozmyslu provd^vajf dceru: 

„B^v&-li to pak, ie ona nebude Die o torn v^d^ti, a oni ji 
vdadl ? . . . Matko, mnedle, Myi si dcerku ni6Ia vdUti a k toma ji 
vedla, pomyalik si : ,Ba kam ji to yedu ?' Pomodlila's se za ni, popro- 
sila ai Boha? . . . () slibuj I Nei povedel ji baba vesele s smlchy, 
s kunStfky, jakoby ji najl^pe zjeduala. A neylS, drchto, ie, by ji 
nfikde vedla do nfijak^ yody prndkd, i strcila ji tam, a2 by se jf 
V ausU nal^valo, fkauc: .Vyplyft, muoieS-li, aneb tam ostafll', bylo-li 
by bezpefin^, ha? Takt jeat toto nebezpeCnfi, d&ti k manielstW 8»6 
dftfi." (50''). 

Svatby konajl se casto zpflsobem pr^ nehodnjin, 
2e se k nim pozve mnoho lidl nicemnjch, k Dimi ae 
tehdy poCItali i hudebnici: „Ty, kdyS se 2en(S, toho m^ se 
vSI pilnostl hledfiti, aby, coi jest na tobfi, iidaf z\f Clovfik DeMdnJ 
na tT6 Bvatb6 neb^yal. Tak-li yy toho hledlte? Ano! Anil szovau 
coi najpyfiDftjSich lidf, piStcuov, liiidcnov, lidf neffWn^ch." (ol*-). 



,v Google 



101 

R. kHrfi jmenovitS b&by pf-Uomn^ pl'i svatb&ch, 
pti uicb2 „baby, drchte star^, opizle mluvl. A hfi, oeiiiatd bldnice, ne- 
81echeto6, jeStojindlidiksmiUtvupopauzejI!" (SI""). „Vy, baby, na rado- 
v^nk&cfa, na svatb&cbl Co vy tu fe^l oplzlych, iiatrhavych vypUskfltel 
Pomoii mne, babo, 2eC Buoh na t£ dopustl, id oaimi& na smrti v tvii 
najpilnijSf pottebut . . ." 02*]. 

AfanSdstvi samo neb^vd posvficeno Cistou l&skou. 
St&v& ae, ze mnozf lidd pohlavnfm obcov&nlm ,se zkazf, 
dUve aei vstoupl v man2elatvt' : 

nVizme, co dl . . . cteni svatd : ,A. byla Anna, prorokyn^, . . . 
a ta byla . . . iiva a maiem sv^m sedm let od panenatvf avSho.' 
Nebyla, jako tyto nyn^jSl mnoh^ paony a panict oplzl^, je&to ae ne- 
jedni zkazf prv^ ne2 atavu manJelsk^ho dojdau. A panici Ui- Ne 
brzof ae nalezne, aby ae zachovali . . ." (40''). 

Tedy btfSnl a neCistl lid^ vstupuji £asto v star 
maDielsk;^: 

,. . . bude lotr, rufian, a ona, nefcldnfl lotrynS, nev^stka, a prj 
,Kn&£e, oddaj n&s ! Chcemef v svat^ manielstvo vstaupiti!' I plete se 
mezt 8?iit^ manJtely ten oeSlechetD^ lotr, jeSto bude vyba^n a vypiHn 
jako onen, je^ se pletl na avadbu nemaje raucha BTadebnibo." (21*). 
»A toto pfijde lotr, ruflan nefSdny : ,A, a, milf knSJe, chceme t avatfi 
manielatvo vstaupiti I' ; a ona, lotrya^, nev^stka : ,A, avat^ maniehtvo 1' 
Ob, ba fci : ,V avobodu hHchuov a v rufianstvo !" (51'). 

ManJEelak^ lo2e neadfll se jen pro plod, ale na 
mnoze jen z cbllpn^ch itidostf. E ot^zce Rokycanovg: „Nu, 
vy, nianiEel^, tak-li vy v ten stav vstupujete, jako Buob chce, aby to 
bylo pro cbv^Iu Bo2f, pro plod, ale ne pro chlfpuoat ii tftlean^ i&- 
dosti ?' (21*) — nalezneme odpovgd v t^chto dokladecli : „ . ■ . . tak 
jest uataveno, do ttetiho dne najmdnd aby sebe byli pr^zdut pro po- 
ctivost avEitosti tnan^elak^. A toto i hned, leCby u dvorfiv nebylo, 
anol Tut je vecer oddadi a i hned apolu spit vedau'. (51''). ,B^v4 to, 
2e f (kajf : ,Ba, miiy kn62e, ntii-amnSt Jeat na m& mflj niu2 laskav, 
m&t ke mne velikau Usku!' Oh, Flkfini, a jeat tak, ie nenl liiska, ale 
hovadoEi miloat chlfpna, zld, ale ne Uska! ... A z t^ milosti hovadn^ 
najednau ae pojfinajf, aby svau vuoH naplnili; jesto kdojikoli poiivajl 
sebe, kdy2 cbtl a koliki-itiEkoli clitf a nezdriujf ae a dadl tdlu vuoli, 
bdda jim! Jinak nemajf aebe maii2eld po2fvati, jediio pro plod . . .* 
(54*; pod. 68»). „Svaty Augustin pravf, ie m^nft by hteSil ne- 
jednau dotkna se nevSstky ne2 av6 nianielky neMdn^. Ac von proto 
nedl, by hffcb oebyl z nev^stky, ale m^nS vitien jest, protege jest 



,v Google 



manielstvl svAtost. A mnf von, kdyS jii sob^ ima pojme, aby mohl 
a nl svH vuoli mlti apoiEfvati jl, kAyi r&6f. ,1', prj, ,T&ak'3 pak m&, 
aproto jsem ti pojall', — kdyi jemu bidnf kn necbce svoliti. BudeS-Ii 
ty pak [TAbluo i s ni, hal ? A, oebozl maoiiel^, jak jste nebezpetof 
arfmi du§emi, a nechtf elySetil Op^t ti, jedto sv&tkuoT nezacbovAvajt. 
Bartolom^je dfeli, VavFince pekli, Janovi blavu sraubili, Petra na 
iHii vob^sili, a ty pnk na ty dni tak hanebnd tSln porolitil Ah 
V p&tek, uastojte 1 Tvuoj Ptln na kh2i rozpat, . . . a ty, co 6infS? Op6t, 
kdy t^hotna, nenechEls jl. ,A', pry, ,nesvoliS-li mi, puojduf k jinSl' 

Kdoi tak dl koliv^k, jiii jest cizoloinlk A op^t, kdy2 je ne- 

mocoa, a ty j( nenech^a, b§da bude! , . ," (SS*"). 

cizoloiiiitvl: „Nebob6 cizolo2nice a cizoloinf ci ! A, aastojte, 
naatojte, bgda vfLm I Nebudete-li se tiUe k^ti, jak vy tS2kau mauku 
na viky trpeti budetet atd. . . .* (18"). .Ten hflcb (cizoloSstvl) 
tak 36 jest oiraniD^ rozmobl nynl, 2e se mnoh6 zdajl poctivd osoby 
^ensk^ho pohlavl i muiskdho, a mn(, ie toho na n6 ncvgdl'. (294*) 

Htiinf a neciBty iivot maniielfi jeat 6asto pfiiinou. 
iEe se I'odi dpatn^, na muoze nezdrav^ diti: .Potom kdy2, 
jest t^botntl a po^Iv^ jf, hfsi, ie dlti bade blykav^, nemocn^, 
struplav^, pradiv^, chi-om^. Ano boiec l(lm&, ano jako by na aoie 
bral. ,1', pry, ,tak mim z]6 diCS, ie s nlm nemohu celau noc hlavy 
poloiiiti I' I inilii, builte dobfe iivj, buifte sebe priizdni, kdy2 ona 
po5ne, a2 i odchovd, takf by byly jako sluSI d6ti. Ale takto daH 
se vttin . . . Tak pravl (lid^), ie kdyby se tebdfU dfti po6alo, kdy2 
se tak neffldud mauiel^ sch^ejf, ie to dItS potom nebo bude malo- 
mocQ^ nebo padaiici nemocbude mlvati, a druhdy se pfihodf, ie i po- 
tvoru urodl. Jako se to bylo stale t nosad^ Svatobavelsk^, ie jedna 
ieiia bylanedv^dfturodila". (52''-53*). ^Ab, manieU, man2el6, byfite vy 
byli dobfe 2ivi, zajist^ let by \&m mily Buoh ditval dobr^ diti, a iet 
by vdm miiy Buob akrze n£ mnoho dobr^bo dfivalt .... Ale vy 
jacl2 8te sami, t&kiit y&m baoh dSti iiv&, te h'jvuji trUd jacfs ne- 
Hinl'. {416''). 

Z jinydi btlcbil v manielatvl R. ktirtl pjcbu, inar- 
nivost a lakomstvf. 

Pycha a marnivoat: „A dfS-li co (t proti p^Se), u pry; 
,. . . musfmt i& sv^mu muzt k libosti choditil Bycht j& cbodila tak, 
vSakf by s jinymi dobfe byl!', 2e t6ch vymluv najdeS velikli viSc . . .' 
(53''). „Mnedle, vy 4eny, bjvi-li to do vda, ie jednef jedna na druh6 
CO ubledd, hned: ,Mily inu^i, kup mi tak^l Onano m& p&s kr&SDJ 
neb jinii vdc, a jA nemdm I Co2 pak miim byti ze vdecb nsjhube- 



,v Google 



103 

niijSf?' . . ■ Ne2 uzHS tgcli v^tnluv hromadu, ono: ,Kn&ie, musfmC ji 
muJSi sv^mu k vuoli choditil' Ono tak: ,Na n^ fild sluSi, moslmeC 
se tak mlti!' A pak na tSch hradlcb, tut pak koace neaf t6 ptgge, 

a kdo jest jim pravdu mluvg? Oni sobS nevtlil toho, 2e 

Bvjmi pNprayami ienj muluov ke zl^ ^fldostem a bnuUm popudi, 
nebo t6mi ochotenstvCmi ifiblov^mi, oqo stlsk^Qfmi rukau, — oni tobo 
za LWch nemsjf I . . ." (lOO^^'). 

LakomBtvf: , Job sraty Hkal : .MilosrdenstTl se mnau rostio od 
m^ mladosti.' Haie, mnedle, uleknete-li se tobo, abyite tekli, vy 
maniel^: ,U niil& i^eno, strach, bychom proto t pekle nebyli, jeSto 
sme skaupf, bouJEevDl, choTElme, hmat^e, pro Buoh neradi d&- 
vime, miU ^no ... I' Dl-Ii pak baba bau^evnit : ,Nedflvaj 1 Nechci, 
aby rozdiival, abycbom s&mi re psl byli!' Anebomui zase t^2, kdysiby 
ona diti cbtfila: ,Ned4vaj, d6S-li, zvIS body!" Byv4-li to, hidaj 1 ? 
VSak i^iko se trefl Bpolu oba manieli, jedto by i&H pro Buoli 
diyali.' (Seg"). 

Lakota jejicb a itidost pen^z jevl set^iE pfi k^tu 
dUek, nebot za kmotry vollvajl ae Ud6 bohatf: 

„Mnedle, kdyi vy m&te 8v^ ddti Bohu n^sti a kKlti, tok-li vy 
cinfte, 2e hledlte tAch nosicuov a kmotruov, jeSto by se Boba bdti 
a ](bili se milfimu Bobu? Po hHchu nesblediLvd se to do vis. Ne2 
i tlm bledf sobS nahnati, aby tobo uiSinili kmotrem, jeSto v au^add 
bp& a jeSto na n6m n£tco zi.\eil a jedto pr^ pro n&s muoi uCiniti- 
O CO vy pfi torn kttu bfeSlte a 8v6 duSe zavodlte, nemajfce se 
WdnJ!..." (347'). 

Mezi manSely neb^vH vz&jemn^ Usky ani i^cty, ale 
casto apory, bidky arflznice: ,. .. zlaje, zpeskuje idu2 (ienu), 
bfdnik, jako pes, cti na dI za hal^f neostavl. Ob, bldnl mu£i nev^rnf, 
neSlecbetnf, utepete, upeskujete! By uevSstka byla, neinSl by tobo 
n&initi . . . Meofif by btlch m6l, kdy2by jin6 Ul, cizl, a neuctil, aei 
Bv6. U pr^: ,Vfiakt jest mi, mobu b nf uCiniti, co cbcil' ... A t^2 
vy zase, ienj zl4, banebndl . . ." (54'')- 

vdovicb. R. k^rfi „nynfijd( vdovy taulav^, jedto budau 
mluviti feti zatrbav^, oplzl^, smiechy, cblecbty, kunStlky, a taalajf 
se, kde jim libo, vSeho sobS povolC. (44»). ,. . . A ta (t. Anna 
V plsmS sv.) vdova byla a2 do let osmdes^ti a ctyit. Nebyla takova, 
jako nyngjSi vdovy, kdyi jeden amfe, nu2, bned drub^ho, nu2 tretlbo 
a {tvrt^bo . . .' (41*). ,fiabo, mnedle, pomysIl§-li : ,U, ji ji2 m^la mu2e 
a nebo dva a neb drubi p£t a snad jsem nikdy2 tobo man2elstvf ne- 
TedJa vedle slova BoiSlho. A naBtojte, kterak mnS bude ?'..." (269''). 



,v Google 



104 

C) O stavu dtic/tovnim a o Hvoti cirhdvnitn v Cechdcfi 
za doby SoJeycanovy. 

Sent vfadfme uvaby Rokycanovy o pomfru lidu k duchovenstva, 
bohoslu2ebnjch ukonech kngiil a o DdaBteustvi lidu pfi nicb, o daclio- 
veuHtvu V tiechiich vflbec za ond doby a o ntlzorech, kter^ byly tebdy 
rozdfFeoy o velebnd ^v&tosti a o prijtmtlnl pod obojl zpflsobou. 

Knizi majl byti prostfednlky mezi Bobem a (lov^kem, majf 
byti u6iteli, riSdci a vychovateli lidu. 

Neui-li vSak u lidu vElinosti k Bohu, tfmmenSljest 
viiaost ke kng^lm, rozum^j ke hniiim dobr^tn, uienym, Hvota 
bezuhoriHeho. Tito 8 nejIepSI rfill a se srat^in z&palem ataraji Be o n&- 
pravu mravA, ale lid asAbi. VAecko jejich napouifnUnf jest 
mam^. gKolikrilt b^vfl tento lid napomeont Bobem skrze kniit, aby 
vstali z bKcbuoT, a otc platno nenf I" (lOS* a j.)> Tak daleko to dospftio, 
ie ,8plg bihce uposlechoau aei kn^ze, a m^lot po jich vuoli nebude 
kAzati, vyiSenau ho ven od sebe* (244''), a ,byf pape2, vfiichnt ku^il 
snaSili se toboto lida, oni neuzdravf, ktery se jest odchylil od pfikazElnl 
Bo2fho, &alt tomu co uCinl, aby tento lid na dufiech byl uzdravea, 
let, B&m milej Buoh zavftti." (323''). 

Lidnopi'ijme od kn62l2i(dn^ho pon£e»f, alevymluTf 
se ua svoje obyieje a pr&va: „Jiif jest je tak d^el oslepil, 2e 
iiduv jim CO chceS, nic tomu neoeinlS. Ba prj*: ,Kn^e, takt my mime 
oby6ej, takCjsau nafie pr^va!' . . .' (dl**). „TeQto lidji^jednd redid svd 
navykloati, vedld svjcb obycejQv ; ooi ji2 zprdvy a uauCeal zdravdho no< 
pJijImajJ, ne2 co se jim lib! . . .' (343"). 

Pravdy nyiiSjei lid nesnese, ale vzboaff se prott 
kn€zi a tupl ho: ,B^vd-li tokdydoT^s, ha, kdy2 T&m kniz pravdo 
pravl, a vy se zbauf Ite, zhanfte, cti na n^mkusa neostavfte? Abudete-Ii 
CO za to trpdti, h^dajte? \&m.t se nezdd, ale shledtite, iet vam to tak 
uesplyDe." {G^). Zenypydn^ ,zbaui^( se na kn6ze, kter^ proti tomu 
(py^) mluvf; u pry: ,Nevdrnl popi, cof oni tu mluvl? Zdali nevime, jak 
mime choditi?'" (167"). 

Pro pravdu se lid hoftvAa hledl vidy kndse 
,r n£6em popadniiti a potom obSalovati" (327'*); 
dije se to netoliko v mSstech, ale i ua venkovi: ...tento 
lid jii tak i&hel zmiSdii, ie t^^ko se jim ji2 kn6z sUb( po mfetecb. 
6 fidkol Ba i sedlikuom. Jednet kn&z bude mluviti prardu a jim 
mluviti proti htlchuom a nef&duom, uzfie, ani( hned bledf nnaziUi, 
T nfitiem popadniiti a potom obialoYati." (327'-''). „Tak m6A do toboto 
mnoh^bo lidu, ^e kndz bude u2ite&n^ vici k&zati, mluviti, trestati pro 



,v Google 



105 

jich spasenf, a oni budau hled^ti, aby jej v nScem popadli a obialo- 
vali. Ba, o brdlo by T&di mnohokrAt tak^ pripravili, kudy by jediai 
mohli. A toto mDobo b^vA, 2et jedind ktlz&nf druzf proto poslouchajf, 
aby ki]£ze v nSfem popadU. A to jest povaha tteb lidl zl^cb, 
jimJiS d^bel k tomn byblt a popauzl . . . . ; a jednef Be ka§zi udi tak co 
Hci, anC tak drahdy nemfnf : a onit i bned hiedl nloviti. A, d&blovi lidd I 
PHftin(t,neboJ8e,tHkritv(ce . . . !''(372»).R. uvddfsmutnjpflklad 
takOT^bojedn&nl: ,Jako to bfraloiaM. JanaHnsi 8V^ pam^ti, 
2e s Mais Strany posflalj, aby po n6m psali, a hledice, zda by jej mohli t iem 
polapiti a ob^alovati. A Mistr Jau Uus flkal, kdyii takov^ho co 
k&zal: ,Napi§ to, Sysle, napifi to, Polaku, abledte, abySte piivi paalil* 
Take BO jest d&lo i jeSt6 se ddje, 2e knSz dobrym fimyslem bude 
k&zati, a oniC bledl zle obrdtiti*. (330*). Ani kletby nejsou 
platny, ani vefejn^ jmenovtlnl hflSnfkfi na kizflnl: 
,AIe mnedle oynf, kdyii by knfiz adkoho n^koIikrEit trestal, a on ne- 
chtSl polepgiti, a kD§z vynesl nafi (t. kletbu), hidaj, mgl-li by co proto 
ko^z ciniti? Ale by sezbauFili: ,A, a, zpov6d proadSf, a, takovy pop 
nefi{astii^I' Kdyby koho ua kdstliil jmeiioval pro neHdy, b^daj, vztdka- 
la-H by se bfdiUl, banebnil duSel? ,A, a, haal dobrd pflny, neEistypopI' 
Ba, psuom by povrbli . . . ." (311^). Jinl sejdouc« ae naflkali by: 
„,0, mili kmo&iiko, lito mi tebet NefiCastnl popi krvautof, co ooi majl 
dobr^ lidi banfitif" Jako ji jednu chvlli t puostS byl jsem provolal 
nejakfi kmotry. 6 co jest bylo nesn^ze, psoty, bfdy, v9emohaucf 
Bo4e!" (322"). 

Me vina tito nevdinosti nespoHvd jen na lidu, ale taki na 
JmiSfdt samyeh, nebot mnozf knSif nejsou u6iteli, ritdci a rycbo- 
Tateli lidu, ale atoouli prilvi tak jako ostatnl lid v pHvaln hFlcbil, 
libujfce si re vficecb pozemak^cb a nedbajice uFadu Bohem jim 
ST^ en^ho. I nenf diva, Se lid mravnS neprospfvfl, 
kdyi vidf, ie kn€21 nepfedcb&zejl dobr^m pff- 
kladem. R. vidl, 2e apolecoost skUdajfcI ae ze dpatnjcb kn62I jcHt 
ftpatn^m vzorem kfesfansk^bo 2ivota, a ie takd vtpadek lidu plyne 
tvloBti t vpaiku kniistva*'^ R. Caeto o tom vykHdal a kizal, 
jak uvidlmeaadokladech z postilly, ajakto dosT£d£ujf 
bratf f 5eBtf. Na pf. bratr Jafet podivfl v Hlase BtrEL2n6ho v^datek 
z kAzAnf, kter^ m61 R. r. 1441 na sn^mS u Hory: ,6 kn^f, kterak 
vy zle atojlte bez Mdn a k&zn^l . . .''^'); v 5. paanl bratf f R-ovi 
r. 1463 : .JakoS's i ty, misbfe, k t^muj vyklfLdal z zjeveni knih a ns 

**) Sroni^ ttH. last, Btr. 88.-39. 

") Vi« 6CM. 1884, itr. ii.— 16, 



,v Google 



106 

ktlzflnl si mluvil, 2e papei se vSemi knSilmi, ktefl2 'neoAsIeduji 
P. Krista v skutclch dobr^ch a v CDostn^m iSivotfi, jau( ta nevfetka 
a sedit na 6elm6;" '*) nebo ve spiae bratra fieliofe o dobrjch a zl^ch 
kn^iilch Cteme: ,A zl^ch ka6ii mno^stvf jest, ano Bokycana tielti: 
ie HdHtf ko^z, aby nebyl poraien hHechem Bmrtedln^ neb svato- 
kupectvlm, jeni jest kaclfstYl."^) A j ak^ jsou p^f^ioy, ie ka.6tl 
nemohou prospSti lidem? Ve studii P. J. Safaflka o Petrn 
Cbel6ick^m v C^M. 1874 str. 103. jest vloieno .psanf Mr. Jana 
z Rokycan PetroTi ChelCick^mu z doby 1453—1457" (v Arch. Bratr, 11. 
f. 224-227, u vytahu), kter^ avddi „Ctveru pHtinu, proJ knWl ne- 
roohau prospSti lidem" : 1. „neb sau poMi ze zl^ho kotene' - . . , 
2. ,ie sail se t ten uFad kHrd vmluTili a kaupili od svatoproda- 
vaCflv' . . . , 3. ,neb zle a faleBnft uftf, jin46 nei Kristus a 8T;^rai 
uCedlnlky ucil" . . . , 4. ,zl^ a nepflkladn^ iivot jicb* . . . 
,A protoi kazdj kfestao vfirnj takov;fch faleSn^ch a nepfikladnych 
utitelii varovati 8e mi . . ." ^*) 

PodobnS R. soudf o kn62fch v postille: mnoz! koHi 
nejsou Tyvolenci Kriatovi, oedosabujl fftdD^m zpflBobem sv^ch uf-ad&v, 
uii jinak aei Kristua util a pro svAj hffSn^ 2ivot jBoa fipatn^m 
yxoremkteBttLnim.Jestnedo8tatekdobryehknii(,&z toho Rokycanov i 
plyne nutn3 nedostatek dobrych k^estanA: ,Takf b^^ ie 
pro nedoatatek dobr^jb ka^it, kdy2 ae jicb nedo3t4v&, ie mnoho lidf na 
du8ech svjch hyne . . ." (104»). Lid by ae mftl aspofi o to sta- 
ratt, aby m6l dobrti ka6ii, ale ned^je se tak: .6 jak milo 
Md6 stojl o dobr^ kniiii, nihri v nrzkoat, t nen&vist maji, kdoi jim 
pravdu pravl. A bSda budel Jak ty, babo, peniez neb zlat^ dobfe 
obled^d, aby ae neoklamalal Da nakausnet jej, neuml-lif jinak. Ale 
komut m& b?^ diifie svifiti, nic se na to nept^, leda kniz byl, anil 
se bojl, aby o dufii zklam^(a) nebyl(a) (?) Byf dock v kom^i obl6kl , i6lt 
by se jemu tento lid zpovfdal jako jin^mu." (181*)- 

Lid ffdl se oby£ejn6 pf Ikladem itn^ ^afttycA, kteff 
lidu vdelijak lichotl a tfm pflzeit jeho si zfak^vajl- 
R. naz^vd je „fale5nymi proroky" (246', 272", 274", 336- atd.), 
.pokryt^mi zAkonnlky" (336^ 336*), .iShlavnfmi nept-Ateli 
B 2 1 ni i, jeho pravdy, CtenI svat^ho, zr^ci spaseni lidsk^ho' (233'*), 



") Vii COM. 1881, str. 47. 
") ViK 66m. 188i, Btr. 47. 

>*) Goll viftk mini, ie je to spfie liat od Chelfiickriho Bokycanori dan|, proto 
tak«, ie jeBt podobn^ha sm^ru a tita jkko Cheldick^o Replika RokjcuiOTi' 

(Y. CCM, 1881, Blr. 17.) 



,v Google 



107 

jimi2 .D^raniD^ <lEibel lidi klame a zavodi, jejich 12au* (336*), ale 
zaslepen^ lid se jich nevaruje, saopak n^slednje jich, 
protoie .lebce ukazujl kr^lovatrl Bo21*: .Alemy, maoho-li 
se o to stai-Ame, abychom se jich mohli vystFIci? GroS nebo zlat^ 
dobfe bycliom obledali, aby Debyl falednf . . .; je3t6 spide ziosyna 
k sob£ pFiTiDem, knfee svuodce, rutiana, protivnika, knb^n&fe neb 
svatokupce, kiyi nim jedno lehce krdloTStvI Bo21 ukazuje, oeSli do- 
br6ho.' (272»; pod. 283'' a j.) R. uiil ostr^ho ptirovniinf : ,A lid 
tento mfL se prllv& jako kr&va nebo vuol. Kdyby kdo pfiSel k krflvS 
i Fekl : ,KMvo, byn, onenoo Feznfk pH3el a mi. td zabiti I', nic by 
krira toho nedbala, byf ae ho varovala nei jako jin^bo clovSka, anli 
by CO tekla : Tak prtvd tento lid alep^ a zhovadil^. Co se jemu uka- 
zaje na jich vrahy, na faledod prorokyi Nic toho nedb^, ?dady{ jest 
jim rovno." (274»). 

Spatnl knSil uchyiivfie se od zdkoaa Boiiiho nek^ 
rajf lidl z bffcbfl, ba jedtS .bldnfci i lidem hflchy 
oblehfiuji' omlouvajice je slovy : „Co dkodl pannd u T^nci cho- 
diti?", aneb: ,Mu9l mladf lid« veself hfti, co tanec Skodl?" (180), 
a jin^L omluvami nebrflnl lidem hteSiti. Nekirajf oel-Adil, ham- 
p^aA, cizoloSstTf, nev^stek, tancfl, her v kostky, obierstvf, opilatvl 
a jinjch zjevn^cb hficbii proti Bohu (^80^^ 243\ 327' 
atd.), ackoliJBOU oprfLvnSni i kletby vynifieti nad lidmi, 
ktefi se dopouStiji amrtelnjf cb hflchA (243**); ale .kdyby 
kn^zi desdtku nedal a neb kn^zi naldl, an by druhdy hoden byl, aby 
mu i poUCek dal, tut by klel base svlce. Ale pro hHchy smrtedind, 
tat glova nefkau, mlCi. Ba, jeitfit se zasm^je nejedeo bldnlk ayato- 
kupecky, oblehci.' (243''). Ani v nedfili nekdrajf hUchfl: ,Ba, 
ti mnifii a kngii pollza&i ptijddf ne jednii, ano t kostky hrajf, o2eraa 
se o2ralci, opilci. A oni: ,Naie, rafttei pomoci ve jm^no avatSbo 
Filipa 1 At Y&m ziaH Bflh, Matka Bo21 ! Nu, pomoztei, a zdafl vim!' 
To-Ii jest past^atvl? Jefito by mftli Hci: ,Nechte toho, nedftlet jest 
svat^ jddte na aluibu Bo21I'- (ISO). §patnl past^f i tito ,Tidf 
vlka, an se b^e, nechajf, neh&jf, neb sau njjemnlci, nenl jim do ovcl. 
Vidf, ano teo vlk, ctAbel, du&e lapd, nic oni toho nedbajl.* (ISO). 
I pf irovnivi je B. ke krkavcflm: gMajf se privfi jako ony koby 
a neb krkavcovd. Ti kdyi vidf, ano kon§ tdice t^nii u voze, byt pak 
i V bahnd zv^li, nic oni toho nedbajl ani ae starajl o vobrok kuaa. Ale 
kdyiC kuoi) amie, tut se teprve sletf, zberau. A tu tepru kv&ei, krkajf 
r&chy-vfichy na mrae: 1ak6i oni nic nedbajl, ie jaau lid^ zle ivvi, 
Bozi pHk^flnl zjeimfi pfestnpQjf, nic oni sob6 o to neatesknd. Co vidl 

Jubilejnich spiatl i. XII. g 



,v Google 



108 

po voD^h mSatech hamp^suov, tancfiv, nehidAv, her, zljcb 2enl 
Mnedle, mnoho-li k&sil, volajr, moobo-li se na to upUCI? A ddji-liC 
kdy CO, ale s1ab6. PMv6 jako onen v62iilk star^, kdy2 blachne jedaii: 
hav!, a jeAnit mu Trie kus cbleba, a neb ta,\6t, haedt Decbi: tak^i 
oni, kdy2t majf dobr4 bydlo a palec jim podmaie, hnedf vde 
oblebM . . ." (180'-''). 

Od takoTJch kndil Deraohoii ovSem lid^ ocekdvati, 
2e byje vedli k spaseai: „Toto koMstro leckams jinam lid vede, 
ODoonam, ono onam" (299**); gnynSjftf muozl kazatelA leckama jinam 
ukaznjl, nei k z&koau bo2(mu, ledakdea jinde hledajf spasenf . . ." 
atd. (304*), a tak zavddgji lid od Boba. 

A lid jim vifi, nebot doTedou naplnati obrazotvornost lidakou 
rftznymi vymyllen^mi vicmi, T&elikymi „hdsn6mi'', nejist^mi divy atp. 
Vedou lid gk lecjak^ms bobonkuom nejist^ni a z&kon Boif kdes 
T kauU" (75*); „lflcjak6s jim bi&nt pravili a pravl a zAkona B'o2Iha 
necbaj!" (144'; pod. 178', 335^ SSg*). „M(ift do t6ch zikonnfkuo* 
pokry t^cb, iefiesterau T^rllidisvodf: jedno Izl, drub^ umdnlm, 
tfeti divy, jako2 to bylo za onobo Kapistrtiaa, ctvi-td n^boienatTlm 
pokrytym, poSmiirn^m, p&t^ aliby, aniC: ,A, a, jedao bud 8 n&iiii a do- 
pomuoiemet toboto a tohoto a budeS zveleben 1' A fiesta brozbau, anit : 
,A, a, muslte do pekla, T^ak Bte odfezanci a vypadlf z posludenstvf, 
neJBte T clrkvi svat^, jste vklatbil', — iettoho DaSplechajlI . .* (SSbi*). 

Tim vdfm' mohou Spatnl kn^iil lid snadno av&dSti, 
pi'otoie tento odd&v& sevesT^poYdrcivostirfldrdzn^iii 
sevn^jSlm ceremonif m, „zevnitrn(in STittostem", jimii 
se d& Hnadno uloviti. Byla o tom )\1 Tgeobecnd zmlnka v I. t&&\.\> 
zde to doplnfme zvi^dtnfmi doklady o tom, 6im ipatni kniii hlavni ee 
tiskuchtivosti lid k sobi vdbi a od prave viry svddiji; jsou to: 

1. odpustkjf^''): gOdpustci", k nim2 iJd^ h&ii ne Ibajlce zdkona 
boilho a pfikfizdnl jebo {102', 117', 120*, 144", 24C', 274' a t. d.). 
.A ted . . . n^m kng^i \bifi n^co seliil a povedl lehk^ho, kde bychom 
snadnS odpuSt^nl bFIchuov mohli vzlti: abychom mSe zakaupili 
a figiljl a pokropili ee. Ale vzlti ST<y kH2, zapffti scbe, nept&tely 
miloTati, — tomu bfbetobritlmel" (299^). „KD6iI IbfSH lehce spasenf 
uk^f: .Tutomftmetoliko odpuHtkuov, tutotoliko. Tuto kdyiS polfbiS 
a tuto t1o2(S, buded bHchuov pr&zden.' A Jeil^e nedbajf, atio v nim 

") .OdpuBtky bjly v neblali^ pamiti od iidiloBtf r. 141S, kter^mi e nich 
byly Tiftl; Tlastof poidtek dom&cl nepokoje pro nilbolenBtTf. Strana pod obojl 
nenzniTsla iAdndbo proEpicbu 2 Dich a diichoTDf nescbTaloTali jich lidn." Tomek. 
D*j. Pr. IX. 178.— 17*. 



,v Google 



109 

cel^ dostateCn^ spaseol" (SSe**); „i)niDU6vatokupci, kn^it lakoml, po- 
chlebnf, lehcelidem tu cestu okazuji: ,Ono, tuto mi£ odpustky ve- 
Iik6, a ted kauplS SYici, ajdt budu mgi slauiiti za t\6 htichy, at; 
takd tu bud, a biided of6rovati, aby toho byl u&asten I (t odpnfit^al 
Michfl)'." (374*). B. zminuje se t6i o listeeh .na ot^uitini hHchuov" 
vyddeanyck „od biskupuoVy na xbaveni muk". (120*). 

2.pouti: 2o», 102", 117», 144'. „Pi^: ,Tuto na paut pfljdegl', 
a buh pravf: ,Kdyz se modllS, vejdi v skrfh, uzavfraj sel' To2t od- 
por&6; a kdo by to Typravil, co tobo b^v&l?* (275*). ,Liden) milo 
ODdy V letd se projiti: ono k svat^ma Prokopu, odo na VySe- 
hrad, ono k dloj^M nejistdmu: ,A, projdiic se, Utn ISpe pojlmel* 
Tak mii do toboto lidul* (372^). 

3. sviceni rUmych viei, na pf. nmazanca" (102», 180\ 327''), 
^jchn^dfl" (koCiCek) (102"). A zvlftSte nejhorfil lid6 chtl 
mlti Tfiecko av^cen^: .A tobo jsem mnoho shledAval, ie ti naj- 
ne^lecbetnSj&f lid^ najvfc o to stojf, aby meli vdecko sv^cen^. Kdyby 
oni nem^li o velice noci mazancuov sfdcen^cb, vSak by oni nemndli, 
by veliki noc byla." (327''). 

4. kropeni avicenou rodou: 102% 144'. 180''; „fale8nf proroci 
ukazajt lidem spaseni ... ono ve kbele, ono v krop&ci . . ." (246*; 
pod. 272''; 400"). 

5. Kbdni, na pf. kf 12e, oatatkQ svat^ch atp.: 102% 117% 
144', ISO"", 246-, 272^ 283*, 400- atd. 

6^. obrazy a ostafky svatych: ,Jako to po hHcbu cinf mnozl 
kD$2f a mniSi pochlebnfci* (t. j. 2e neobracejf zfeof lidu .k Zivtimu 
Bohu", ale „k obrazuom mrtvym") (211''). .Op6t jeSto tfimito 
BTJtostmi, koBtmi avat^ch, lovi, Tystavajlce je ven. To Innocen- 
tins pape2 tistanovil, aby ty sy^tosti nebyly vyklAd&ny, aby k nim 
lid^ zFenf nem^H, aby oajvgtSf zfenl bylo ku P&nu JeilSovi a k jeho 
drab^mu tilu. Atoto, necbajlce tgla Boifho, hynit b^iSt k Sloj^ti I A lid 
slep^, hHknov^, opuStftny od Pina Boha, falegnyuii proroky sfeden^ 
obr^tf t^Iu BoiEfmu bfbet. A Innocentius rozkitzal, aby ty sv^tosti 
(t. OBtatky) vtrubl&ch na mfstech poctiv^cb byly chovflny, a nikoli 
Ten aby nebyly vykl^diiny . . . K62 oni to Aiii, pape2e Innocentia 
ustanoTenl 1 ? Ano, dr2f, co se jim llbf." 

7. Jaltbii posty," „vymyUene modlitby a pokdni', almuSny 
atd., .akutkoT^ pfiknl, jeSto se zdajf dobfl, . . . jeSto tfm v5Im^(kn6iO 
lovf". (273'). ,Onen sobfi vymyall modliteb, ono postuov, onen masa 
nejlsti, onen jin^, onen jin^, a z^konu Bo^fniu se zjevng protivl, jebo drahd 
krvi. A lid alep^, tentocbvilf. Vopr?: .ftidkot kdy maso jedl!' .. .' 



,v Google 



110 

(304*). ,Kii6z vymysli pokHnl, ftby ted tolik modliteb flkal, Seat 
pitkflv 86 suSil, ono, ono — tot jest vymySleotf pokinJ" (326"); o po- 
pelci 102-. 

VSemi takov^mi i jin^mi yicmi kn62( lovi lid, abj 
za to brali penlze. (0 ofdr&ch, o kupienf se 8?&tostini, m&emi 
atd. viz nfiEe pfi tivaze o lakot^ kn62stv8.) A li A6 jsoa jim na- 
klOD^Di. UvAdfm jeden doklad soavial^: 

,A M4i k nim pFIchylni lezau jako slepf, mn^jfcfl, ie tudy na- 
budau spasenl ... Ba, bndet kQ^, paat^f neMdn^, opilec, oiralec, 
kr6en)Bfk, kub^n^; kdyit jim jedin6 ty zevnithii v^ci vede, mazance 
sv^tf, kropf, Ubfinl d&y&, jiit jest vfie dobr^ho dosti, jiit se tento lid 
na jiati neobl^dae, wit jest piln^jSlbo a podstatn^ho k spasenl, aei 
cbviUdf jdj, uzHfi;apllat, poddacf: ,6, mime dobr^ho kn^ze, vdockyf 
fiLdy vede !' A bude zl^, nedlechetny, spasenl nic nedbi lidsk^bo, leda 
on ni61 hrdlo plno. A kn^z zaae, aaf chv&ll p&na : ,6, m&mt dobr^ho 
ptloa, vdeckyt hldy kostelnl miluje, desdtku mi ^ddn^ho nezadrif, ba 
Tdlmit jest ctn^ a Slechetn^ pint' Au bude rufi&n, cizoloiafk, Bmilalk, 
lajce, lakomec, laupeSolk, zlod§j, dr&C sv^ chudiny; a kn^z chrAli 
P&na a p^n kn^ze; tak oba zli a nedlecbetn^ budau . . ." (180^). 

Valnd 6dsi dttehovenstva jest hrUni Siva; pyeha, lakomstvt a jinS 
hfichy smrtdnd vlEldnou mezi kQ§2fmi, ktetl pr^ nejsou .pastyfi* lidn, 
ale „o2ralci, opiici, kub6nf[H, lotfi, lakomf svatokupci, . . . jedto jedinti 
sviihti Kisku hiedl, ale ve spasenl lidsk^ho." {!!&'). ,Nejsau past^H, 
ale nAjemnlci, je&to jedn^ proto bledl past^fBtvf, aby zahilleli, dobr^ 
bydlo mbli, ct^ni od lidf byli a lehce se iivili." (179''). „Kde p^cha 
T^tSI aei na t&zh Sarlatntcicb, kdeJ lakomstvf vSebo plno i kub6- 
nSfstvI?" (240). Sami hfeSf, ale nazvou kacltem tobo, kdo 
8 nimi nebfedl: ,. . . kdyiE se kdo mezi a6 pHhodf, ani tancujf 
a neb jin^ nefidy yedau, a nebude s nimi tobo v^ti, a pr/: ,Na man 
vfru, kaclf I' A potom saudi, ie jest kacif, 2e hfefiiti nechce." (283^). 

F^cku kndiskou K. k&r& slovy: ,Tut se porazl naSe p^cha 
ku^sktl (t. j. kdyi si pi^ipomeneme slov Kristovych: ,Kdo z v^ 
bude mne trestati z hHchu?"), jefito nechceme ne jednii od lejkAr 
trestini bjti" (140*' — 141*); p;^cha vede ka&ii £asto k opo- 
vrbov&nf chudinou: „My koMf nejednau a mnifii budau pacblebo- 
Tati a lahoditi lidem mocn^m, urozenjm, a na £loT£ka chud^bo, se- 
dlfldka, jako s patra se utrbne.**. (141*). 

Nejvlce vSak rozmohlo se mezi knSlst yem laiomsfvf: 

,. . . t^chto lakomcflv, sratokupcflr hromadu najdefi, jeftto pro 
svflj uiitek lidem lehce spasenl ukdif leckdes, jedto jest ho nikdy 



,v Google 



Ill 

til P&n JeJfB &ezalo2il: ,Oiio tuto vloSifi, ODde pollbfS, tuto mfii za- 
prosid, tamto pfljdeg!', — abj Bob£ mSSec nahnali" (104*); ,bude i&k 
chudy 3 kapsi^ bgbati a jedn^C pleSe dos&bne, uzflfi, ant hmatii, ant 
hromaSdf. Ob, byf tfimto biskupuom, prelatuoni relikym v^zala v M- 
dosti ta radost Debeskd prflvg, nikdyf by oni tak nebled^Ii t4 chvtiy 
sv^ta tohoto, aai zbo2i tSlesn^bo . . .t" (193*). 

Lakomstvl zavedlo kn^Sl ve svatokupectvi: „To bfdDd 
lakomstvl Dtirainn^ jest kn^ii porazilo a z toho jest je uvedlo v hHcb 
bacffsk^, T svatokupectvf ; a v torn se oni nikoli poznati nemohau, 
tak jsau oslepeoi," (239''). Vdecko kupnji a proddvajf, ,kde jedii6 
mobau co utriiti," i mfsta y koBtele. (273''). 

Svatoiapectvi jejich j e v 1 b e : 

1. V kupdeni se svdtostmi: ka&ii dajf si platiti ,ode kHu, od svi- 
tosti oleje svatfibo" (179''); „lid^ kupujice je (svfitosti) a knfijf pro- 
ddvajfce obracujt bflcb v ctnost a ctuost v hrich . . ." (2\(f'); ,beraa 
ode kHu, od biftDOT&Dl, od zpov^di, od oleje svat^ho, . . . vSe.zpe- 
i]g2f a do tobolky T^enan.* (239''). .Dncbem STatfm nstaveno, 2e 
nem& brdno hfti od svdtosU. Neb df Duch svaty: ,Danno jste Tzali, 
danno dajtel' A doktorov^ t^mbi vdicboi mluvl, 2e jest prvaf ka- 
clHtvi svatokupectvf. I svodi (kn^2() Ducbem svatym od Ducba sva- 
t^bo.' (246'-''). „(FalefinI proroci) . . . vSfm lovf, od svEltosti berau . . , 
A mime napsino in atatutis proTincialibas : Arnodt, prvnf arcibiakup 
praisky, uatavil, kter^ by kn^z byl v torn sbledin, aby do vMn^bo 
ialife byl vsazcn, kdoJ by od evitostl bral." (283*). „A kdy2 je 
(svfitoBti) kam prodtlvaji a M6 kupujf, niramn^ Boba faaevajf i4ii]ipa, 
kaclfsk^m hfichem. A vyp^fet je Bflb a vymece z av^bo cbrSmu na 
T^ky . . . Od tobo Simona tito ^imon^nci, svatokupci, jm^no m^I . . . 
Mil^ Bo2e, ra^ ty kupce a prod&vaSe z nia Tytnltati, z nafiicb 
cbrtlmfiv, z ardce nafiebo . . .1 A, milj Boie, co jest tdcb kupcuov 
a prodivajSAv v nyDfijdich nadicb chr^mfch kfesfanak^cb, jedto vSfm 
na poHd kup&l I A df-li kdo co proti tomu, uzflS, kterakt se Antikrist 
zbauHl* (286*-*). 

2. V plalech za mSe ; knSz pravf : ,Budut j& slauiiti tfidceti mSl, 
a£ mi d^, a badeS muk a hNchuov ptfLzdenl" (180*; pod. 117*, 144*, 
202*, 210^ 342', atd.). Tak« zAduSol sIu2byBo21 slouil kng^l 
jen proto, aby pen6z nabnali: ^Kdyit kdo umfe, tut se sletl jako 
koby, tepnivt: .rekviem, rekvieni, richy, v&chy,' leda jedn^ ku- 
cbyn^ jich tucn^jSI byla. Takf jest to po bflcbu ua oko vid^ti . . .* (180''). 
To cinl i v neddli, aikoli je to zak&z&no: ^UzfiB, anif v ne- 
dSli Blu2by (inf, mSe zfldu&nf, jeSto jest to zapovSdlno a v ,Decretale' 



,v Google 



112 

napa^Qo a ustanoveno, aby toho t nedftli nebylo, ani je6t6 v ten 
Bvtltek trium LectioDum. Nebo nemfl ned^lal slu2ba Boiil Uto po- 
staupiti. A oni nechajCce sluiby aedSIof i svat6 Trojice, nu2: ,re- 
kviem, rekviem!,' aby ofSr nahnali, jeni j& toho nebyzdfm, kdyby 
to f&diii vedii, z miloeti a lieky, nekupcfce, oeprodHvajfce . . .' (342i>)- 

3. V platech za ^vigUie' : 202», 239'' atd. 

4. V platedi ea odpustky: „ . . . po hHchu nyn^Jdl kndSstvo uevede 
lidu k toma, aby (inili vuoli Bo2f, ale vice jevedau k odpustka om, 
k uofdr&m, aby sobd nahnali . . .' (74''); .ba i odpustkuovt dobudati, 
aby lid k sobg obr&tili a ofdr nahnali . . . Oni mllo dadiic vice 2ddaj[ 
vziti". (274»). 

b. V platet^ za oddavhy : 239**. 

6. V platech aa pohrby : 239''. 

7. V platech sa riixnd sviceni, na pK za „sv£cenl mazancA* 
{179'') atd. 

Zkrfltka kn^^l vSe, elm pfisluhujf, hledf tak^ 
zpen62iti, aby co ino2ni nejvfce „of6r'^ zlskali; offiry 
iDusl jim vdichni dUvati n ejm^ud tifikritt do roka: „je§to 
oni 2ilda4ho nenecbajf, aby ho neutrhli faospod^fe ani otroka, musIC 
jim vdichni najm^Qg tfikr&t do roka ofdru d&vatt. Ba, od odd&ytol, 
vSet 2pen62I; desStek jim dajte, neehcete-Ii v kiatbft bjti! An nebo- 
iiX&o nebude miti, a vMy kn^zi dajl' (239''). R. mluvf i^l proti 
zpiiBobu, jakyin ofery se dd,7aji: ,Ne2 pak z tA i^zi, jako di 
Cteul 3Tat6: ,Obgtujed-li dai' sviij k olt^ifi etc.', kn62( lakomi, svato- 
kupedtl berau sob^ ^kaiic : ,Hlei 2ef mk of^rov&no bjti !' U, v3ak nedf : 
□aoltdfi, alek oltAril A oni pak se vdfm na olUF. Adojsru na to ka- 
nonovS a decretum, ie teny nemiyf tu blfzko k oltifi pristiipati ; 
a to 2eny mlad^, prlpravn^, pySnd, hrd^ tarn rnce zt&hajl na oltttf 

R fr^iemi perlov;^mi, Cist^mi. A kn6z mladj atojf ruce kiada 

Takf jest d^bel mnoh^ knS2f oslepil, 2e oni lecos sobS vezmauc zfed 
Boilcli i klamajf lid o jich dude. Nebo kdy2 jest ?&a Je2(3 tu fe& 
mluvil: ,ObdtujeS-lt dar tvQj k olUiH', rSak tebd&i niSftdaj jest ne- 
bfval pH ob^ti, kdyi jsau ob^tovali, nei s&m biakup, a lid veSkeren 
vd£ st^l. A toto Tsichni se tarn trau k oltifi beze vSeho studu 1* (265*-^)- 

Za penlze zapisujf kn62f lidi do sv^ch knih: „Unidi 
a kR£2( lakomi: ,A, a, daj toto a budeS infti Tefind pamfLtku! Ba, 
jestlijeC tebe neuchovi Buoh, vpfdemtivnageknihyt'Ba, jestliie 
jsi V uony kniby v^&n4ho 2ivota veps^n, nechC tobe 2&dtty po smrti 
nezpomene, dobfet jest tv4 vfic; pak-li nejai, ba byf vSichni kn&a 
a mniSi po vSem 8v6t6 t§ iisali v 8v# knihy, tob§( to nic platno neal. 



,v Google 



113 

Muedle, vSak vfcUte, Myi Urn sedlilk na poli seje, 26 vidycky pFed 
se mece, ne za se. Tiit jest rovnA ty p&mftti po smrti Ciniti, jakoby 
rozslvajlce i tarn za se metal; velmi sau ty pam^ti nebezpe£a£, -na 
n« zpoWhati." (342''-343'). 

ED62i, ktefl tak lid Bv&d§jf a IotI k vlastalmu 
oiitkii, nazyva R. pokrytd a pochi^niky. „En6z, mnich, neSlechetn^ 
pocfalebnfk, polIza6, pravdy nepovl, De2 pochlebl, polahodi; u pr^: ,V9ak 
to na va§i milost sluSf! A,cot to Skodf?, muslt mladl veseK bytil; 2et 
potancujf? Cot to ikodl pannS v^nec, ann to jich korunal ?' Um6j(( 
to oni Yelmi dobfe, kdo by to vyprayilt?" (326'); , . . . pochlebnjf 
lidem p^nau fe&i, chodl jako ochecbule, sladce zpfvajf, lehce nebesk^ 
kr&lovstvf ukazujf . . .* [^Ai'-*'). J^ich pobo^nost jeat pH torn jen tddtilivd, 
jeatto ^ndboieratvi pokryte, po&murni' (335''), kter^ jevl Be v torn, 2e 
kn621 casto „hodiDy ffkajf", ,niiiigi k&pi vezmau, .... bosi taulaji Be, 
pFed ienami nohy ohalaji* (36L''j; ,inraTov^''jejichjsau„p£kDfpo&milrnl; 
n&bo2nl8e zdajf lidu, ono masa nej^sti, ono se postiti , . . AniC 
i T noci zezTonf nahodiny, ac vMl, 2e 2&dny k nim nepFijde, aleaby ojicb 
tnodlitb^ch lid6 zv£d6li, a tudy aby ksobe lidiobrfltilianahnali sobS". 
(273'). Tedy imodUtbyjejichjsou neplatny, nebotjenna 
oko mnoho se modlf, aby se zdilo, 2e jaou zboiiDf: .... 
kn62f, kdyi hodiny Hkajf a mSe slou2i, ji2 oni v tom bv£ spasenf 
kladan ; a tut, upr/: ,DoniinuB vobiscuml', a mni, 2eje3t ji2 n^co. Ado 
oaenno v kaut£ ndkde mldl a l^pe Be pomodlt ne2 on kH<!e . . ■ A pH torn 
He ihned sveKcejl a za lepSI majf, 2e bodiny Hkaji. A ty hodiny jedin^ 
vr, vr, vr, leda bylo. A vfiak prj: ,Bibo, co ty chceS tak^toktStu 
BoKmu?, v6ak neumli hodin fikati, jako my, kni&211' Ano jejf modlitba 
ne jednau vzicn6Jl pted Bohem, Qe2 by kn6z t^ch padea&t 2alUlFnov 
vyMkal. Mnigi \jbi. tak^, 2e oni hodiny zplvajt a v kflpi chodi, atudy 
vdovBkd, lidsk^ stalky vytantujl svau podmilrnostl, a v torn se zvell- 
^ji, 21ldny jich netresci! Jeptidky tak^ t Bvftj vejl a v hodiny 
daufajf. Bekyn^ tak^, 2e ted sv^ta nechaly, a neb 2e onano pannd 
zuostala, v loiti se zvelfcejf, zalibi, marnA chlilba je nadynid, 2e 2&dn^ 
jim Blora neHkaj ! Pakli did, neopleveS sel" Qi^V^). 

Tak^ k ilctikPanng Marii koSfl vediou lid nepravf m 
zpAsobem: „Kn^l svatokupci v2dy lidem kladd PanQU Marii pFed 
oii pravic, 2e milostivil, 2e dobrotiv^ 2e pr£iv6 jako Stftem 3e zastl- 
rajf a hfed£. I o vSem, miloBtivflf jeat, ale t6ra, kdoi jejiho Syna po- 
slauchajf!" (112'). Rokycana po£ltA kad21 k tomu druhu lidl, kteH na 
Pannu Marii tn .^st zkl&dajl, kteri2 bIuSI na aamSlio Boha" : „. . . jako 
kn^f, mnisi, lakoml svatokupci. llzriS, anit: ,A hi, miU Matiika Boii, 



,v Google 



114 

velik&pomocnicel A kdoii jejf milosti slaiiif, totoatoto dobr^ bude mfti, 
a kdo2 tamto k nf jde na pant, bade uzdraTen od ka2dd nemoci,* 
a toto, ono. Ale pHktLzHtif hoil zavrhli, toho nedbajfl I o Tgem, let 
jest velik^ pomocnice, a komu? Tomu, kdo2 poslauchtl Syna jejlho 
mil^ho. Ale oni ukazujl tu spasenf a tu pomoc komu? Lidem zaa- 
ftl^m, neBlechetDJm, lajcuotn, kostkfLFuoin, smilafkuom, cizolo2nlkuoin, 
lakoincuoiD, nepitAteluom krijte Kristova. Tak infid do Dich, jeBto ona 
za 2f[dn^ho neoi-odnje, jedin^ za ty, kdo2 jsau pr^vfi kajfcl ... Df 
8vat^ Jan : ,U&me p^mluvcl pfed Bobem Otcem, JeifSe spravedliv^hol' 
Tak miA\ A ooi: ,A fail, milo&tiTd, drabft Paona, ha, pomib^!' Ale 
koma, b^fkj? Mnedle, byl-li jest kdo, jefito jeBt se potttil k Matce 
Boif vJiera a neTzal drabnS, aby ten puost zraSil, ale byla-li jest, 2e 
jest zMl neSlecbetnft jako pes a neb 2e jest frejoval a neb Jin6 ne- 
Hdy vedl, a v^dy mnf, ie dobfe stoji a 2e od nich to bade pHjato? 
DivnS alepota!" (430—''). 

Mnozf \aiHi a mniSt „leekams jinam ukaznjf ne2 k z^koDu So- 
2fmu, ledakdes jinde bledajl spasenf, onen v kdpi, ona n v6Ii 
jeptigka, onen onde, a zflkoD Bo^l kdes . . ; onen sobS TymyslI mo- 
dliteb, onen postuov, onen masa nejfsti, onen jin6, a zikonu Bo2fma 
se rjevnfi protivl, jeho drahd krvi , . ." (304'). ,Onino se domnlTajf, 
by jich spasenl bylo \ kn6Mvf, onino v kfipi, onino Eapistranov^, 
onino FrantiSkov^, ono i ono, a chybf-Ii sejedinti t^ cesty Pitna Jeilde, 
to2( vSe pry{, vfie darmol" (411*). — 

Z tobo ze vgebo vysvitfi zfejm^ upadek knizstva. Jednu pak 
z hlavnfch pri&in lipadku R. vidl v torn, te neni jed- 
notjf V duchovenstvu: „KD42f, jeni by oni miti lidem ukazovati av^ti 
je k btehu krflloTstTf nebesk^ho (jako plavci, nmarn^"), ti{ aan se ava- 
dili, 2e jedni takto vedan, oni jinak, onino sem t&bDii, onino tarn, 
onino: ,U n&s jeclrkevl' a onino-. ,Ne u i&sV, onino: ,My m^memocl", 
onino : ,N4brS my, vy nemfite I' A tak oni sem vezau a oni tam, a lid 
se nevi kam dfti." (342').**J 

A tak ptichdzf R. k zfiT^rn, 2e jest neoprAvniny a 
neodilTodndD^ nftzev: „eirkev svatd". Tato m& se zaklfidati na 
ufienl Kristov6 a mfl se skl&dati z ud3, ^ijlclch die pitlkladu Kristova; 
nenf-li tomu tak, pak to nenf pravA cfrkev. Ota2 se jen, vybfzf 



*^ Bratr Jafet t Hlue striin^lio uvddl xtglmavj citAtzu^ak^holatiDskfiho 
kiztlDl Rok;canov& (ds S. ned61i po bt. Trojid) o torn, jak ikodlivi t£c jest, 
kdyi kniif a duchoTnf nejaoa t prav^ a sTatti jedooU, I pHpodobiiOTal prj je 
B. k Tozn dTojfin oji; konS jsau zapFaieni z pfedu i r ladu a vozat^ord Uhnoa 
jeden »%m, dtahf tim. Srr. CCM. 1864, air. 44—46. 



,v Google 



116 

R., na JiemsezakUdfl cfrkevsvat&I? ^Nejedeo byneumil 
pOT^d^ti!" (70; pod. 238*'). .A toho se ni6eho^ na nich neshled&vd, 
co2 jest prve bylo do prvnl cfrkve avaM, prav^ cboti JeiifSe Krista" [239*'), 
nebot gtato cfrkev, jeSto (se)nyufsvftti^Daz^v&, ulnulapfi 
zemsk^cli Y§cecb, ano zbo2I velik&, panstvl faojaft; n^brj kdo sau 
obsfthliv6tSfzbolf vkfesfanstvl nei\iu&ll? Ano biskupi 
TSudy V radddch krdloYskych. A kdy oni mSi tfikrdt v roce odslauSI, 
jj2t jest vSeho dosti, a lidi drau na Tde strany & Uil jako psi . . .* 
(240'). ,Miiozf naz^vaji se c(rkv( Bvatiiajsauc zbor sata- 
dAt, nebt d^bel tak^ m& svflj zbor, synagogam, svii cfrkev..." 
(346*'). .Ale aby tii byla cfrkev evaU na t^ch Sarlatnfcfch, lakoui^ch 
svatokupcfch ? Aha, nikolil I svodf clrkvf od cfrkve: ,A, a,myt 
jsme cirkev svatd, myf m&me moc, onU neinajf (t. ti, kteH ^ijl die 
pf Ikladu Kristova a neffdl se ^faleSn^nii proroky"), onit saa odtezanci 1' 
Ale hledaj, pHjdet hodina, ie »trach, af by nebylo feCeno: ,U, ne- 
Tgrsi cizoloinice pob^hjfl, ie's se smila mau chotf nazyvati, odstdpu! 
ode mne na v6ky !...'" (247*). V podobnfim smyalu mluvf R. na atr. 
326''. 

Po tSchto vSeobecn^ch livabdch o kneiistva pfistupujeine k livahiiiii 
o hohoslviebn^ch -Qkonech lenMakych. R. podrobnje OBtrd 
kritice chovfinf lidu pti kdgdni, na mH a pH sspovidi; potoui zvl&Stg 
veldine svdtosti a pfijimdni pod oboji vSnuje pom^m^ nejvfce dvah. 

Sdifdni, udastenstvi lidu na kdzdni slova boillio pravf R : 
,. . . pfijdaace ted (]id6) na k&zdnl, i posedf jinam myslfce. Paklif 
poslauchajf, ale kuaaf nehledl tak 2ivi b^ti, jako slySI . . ." (389"). 
Na jin^m mlstS pravf: „. . . Z^stupov^ valili se ku PtLnn JeSfSovi, 
aby slyfiali slovo Bo2f. Tot pr&vS: jako vy niramnS nechv&tfite ku 
Fflnu Jeilaovi a ku poslaut^liJlnl slova Boilho, zda-li vy nikoli ne- 
zmeBkAte? U pry: ,Jii-U aezv&nejl na k4zAnf? A2 bude 2tenfl Ba 
doati casu, a^ bude ku pozdvihJinf tela Bo21ho, toi puojdem.' Bjv^-Ii 
tak, ha? ZikStupov^ valili Be, poapfchali, ale my leniv6, v&hav^, 
zjenile . . ." (Zbe"— 257'). 

Lid na idedni neslyH rdd pravdy; i ozyvajf se hlaey proti 
kn621in, na pit. : „. . . A, ne&Castnf popi, v2dy rozkazujl a chtf vUdnonti 
a Bvjmi k^Einlmi chtf n&m kititer z mgata ud^lati!" (131''); nebo : 
,S jich kizinfm ano by Eohl Clov6k zaufetil" (327''; 372'' atp.) 
Ovfiem, kdyby byla pdleiitost slyBeti na kiz&nl 
lecjake reCi sv^tsk^, mnozf by ridi poslouchali: 
„Haedle kdyi 6tenf neb ndco dobr^ho Cesky za&Du (kn^il), mnozf 
by radSe sly&ili, by n6tco za£a1i, jeiHo by se dibel zasmil, o Ma- 



,v Google 



116 

retkich. Ba, netnobaut tu byti. Take jest jim to (t&bel t o3k1iToat 
n^edl." (183*). 

Meinich obfadA lid t6t aeib&, mSe Bvat& lined fao 
omrzf, protoie pMlDuI k sTStek^m rozkoSem: „. ■ . . \j, 
hfvite-\i V kostele, &i se vSechny v6ci pH sluibS Boildokonajl? Ano, 
slibiy I Hoed rau£e yen z kostela, jednSt jHihledl na tSlo Bail . . . 
Ba, na aluibS Boi\ haed se ateskue, ale d&blu iioalauiiti, v kr£m6 den 
po dni sed^i r karhaay zal^vajic, ba tuC ee nesteskne i drobte; vdeC 
(Tftbel osladl 1" (41—''). „ Jestii ie se kdy oblenlfl na eluJba Boif jfti, na slovo 
Boil 7 Ale k tancuoni, k kolbfLm hotuvi, do krcmy, t ned^li na tdlaCky, ne- 
cbaje aluJby Boil I Tol ddbehtvl adibeltv^^ma nohama vlidnel" (119»). 
.Teiko ... do poledne na sluibS BoJl pob^ti." {26&-). ,UzflB, anit 
vfiednl den na sluibu Boil nejdan, nei doCekajfc nvfitku, anit ae pro- 
taulaji: ,K4, skuro-li bude slauiiit, skuro li bude po kizflnl, skuro-li 
bude po Boiim WIe?* A to vlainfi, tesklivfe. A jednof bude po Boilm 
tftle, cbutn6 ven z kostela, ladSet vn6 postoji. Tot jsau vSe ddblovi lid*.' 
(267'). .Kdyi tento lid u mSe neb u dvii pobude, kter^ den i hned jemu 
libo, u pi'^ : ,Jaki jstem u mie byl, i hned jsem jaks veselejf!' A jsa 
u m§e, nic nemfi v&taft, nei myslf leckams, pecuje" (346*1 ; „. . . my 
jeSt* kdyi ke nisi jdeitie, n^jak^ pov^ry z tobo vezmeine. Te(f in 
jsme u inde byli, 2e se n^m ten den nic zl^ho nestaae, ale abychom 
tfm jeho umuCenf a dobrodinf pamatovali, nic !' (296'). 

Takov^ ijvaby ddvajf Rokycanovi podndt k pHtr&nl po 
pMiiin^ch nechuti lidn kBluib&m Boifm, i vidi niezi jin^m 
pf'fCinu T torn, £e lid nedyH na miich dova Bo£iho jaei/kem ieskym, ie 
lid nerozumdje modlitb&ni a zpSvdm latinsk^m, 
neni veden k poboinosti. Zrejm^ to vysvlti z t6cbto alov 

V postille: „. . . na kitdf den budau jin^ a jin^ feiii na neSpoHch, 
na jitrnlcb, na bodin&cb, na mdech, na kumpleUch, vidy jind a jin*. 
A vSecky sau, jeSto, kdybyjini lidSrozum^li, n&ranind by 
lidi k n^boienstvf popudily. Ale kdyby to lidein Ctli (esky, 
aby rozuni^Ii, nztel by jednak, jakt by se d&itel zpraucel, antf: 
,A, a, kn62e, nechte tobo, nepodlnajte nic Dov4ho, nesedeuit vim 

V torn I' A pocln^te-li sami kdy co, iet se tomu ddbel zasmSje ? I 
A hal zvfte, nenifijte pSCe!' (8rJ»). .Ba, jedt£E, kde se ty plsn^ svStskd 
d&blovy, jedto k smilstvu popauzejf, zpiviyf, tnC nic netkHU, ale jeStSI 
k chuti poslecbnau :ale kdeiby £teni svat* zpivali Ceaky 
a neb tak, abylidd rozom^li, a nebo pfsn* ntiboiiid, tu 
uzfis, jakf se ddbel zbauH a vztgkil a srymi audy, anit proto i ka- 
clfe d&vajl i bludn^ oddelence, anit klnau, roU . . ." (120~'>). 



,v Google 



117 

B. kAr& t4i neuctivost ke kostetolm vdcem, 
jich2 se \xHv& pfi bohosluiSb&ch: 

,A vy, bldnf Cechovd, jeSto kdei jedete tam do jicjch 
zeml, do Mida§ a jiaam, jesto ste brali kostelnl vSci, 
kalicby, ornAty, ubrusy, zvony, shledite, nebudetc-li se kiti, cot 
y&s proto potk&I Potoiu pfijevge d^lali z katichfiv p&sy, z uoni&t&v 
kab&ty, z ubruaAv koSile, cechlel A kterak toho bude Buoh mstlti, 
nastojte ! A vy, jedto kostelnlcli vSci cbo\Ate ae- 
poctivi, kalichflv a jinyeh v6cf, . . . bMa bade, ndstojte, kterak 
vy vSady pH vSech vecech sv^ du§e zavodite!" (3-'4''}. 

^ov6a. — R. chvAll zpov6 3, Se sama v sobfi jest 
TeImidobr4 a svatd, kdyiSjestfidnd (27^ 432''), a 1 e 
.jakZjf lid^ poilvajf, ke vSemu se jim zl^mu obrlltl" 
(27'»; pod. 432''); nebot u v§t5iny lidi klesla zpovfed na pouhy ze- 
vnfijSI izkoD, ktei-y se odbyvA jen ze zvyku, aby se poioiii zase 
8tar6 bHchy pichaly. R. nazyvS takovou zpovfid ^wSnf (35", 
102*, 352'); lid6 myall, kdyi se tak zpovldaji, ie tlm je 
jiJ v6e odbyto. (44% 46», US'" atd.). Na zpovMi oiulouvajf 
iasto sv^ hflchy: „U pry: .Musfme my ted maniel^, my ne- 
muoiem tak, a j& manSelka musfm se k vuolt muii pfipravovati, 
a j4 jsem filovfik dfilny, a jd jseiu 4ena kfehki' . . .1" .KdyJ 
pHjdau na zpov^, ie t6cb vymMvtLnf bude, ie se ne brzo Clovdk 
iiahodl, aby se prAvfi vyznal bez vymlauvinf. ,A ted my mdme 
deti a masfme, a my bospodafstvl, musfm se rozhD^vati a druhdy 
i naliti' . . !" (241'). Na zpovSdi lid neslySi rid pravdy: 
,Ede by mn pravdu pov^dgli, tu nechce, kdei by trestall, ba pry: 
,Nech ho, zlyl jest a laje na zpov6di!'" (374'j. Lid6 vykonajl 
sice pokflnf na zpov^di jim ulo^end: „kdyi jemu Ai 
(knSz) D^kolik modliteb Hkati, a ted postiti se v stfedu, a on 
to sping mni, 2e ji2 vSeho dosti ..." (376''), ale pak hned 
zaae tytfii hfichy pdchajl (27'', 35', 102''). Kaji se, zpovidajl 
se vSnoclch a o velikonocich, ale pH torn mysK ji2, ,ono aby 
k hoduom mSli raucho dov^, krAsn^, pySa4, ono aby sob6 vftncuov 
fiolov^ch nadSlali, ono i ono . . ." (125"'). Proto zdd ae Rokycamivi: 
aVy jedini kterakjs 2ert vedete s vagimi zpovfidrai." 
(374'). Ale Vina spadi i na kaitii, kteri lined beze vseho 
rozmyilenf ddvaji rozhreSenf, takSe lide na to apold- 
bajf: ,. . . my knhii v2dy rozbfeSujem, v2dy glejtujem, 
s strach, ie za tSmi nasimi glejty mnohu jich (lidl) diibel do pekla 
pob^te, nebo 72dy pocinajl a nikdy oeprosplvaji ... A my kn€ii 



,v Google 



i hoed rozhfedfme, kdy2 oni jedao rtlCf, hned: ^Misereatar tibi 
Deus, TT, vr, vr*, — a M6 na to zpoJehniil' (311'). 

Velebnd avAtost 

Nejnad&eD^jSiiuu kultu t^ftila se v Cechicb 
veiefe Pdni. Potvrznje to t4i Rokycana nasfaromilidSnl cfr- 
kevnlm t Basileji re sv^ feCi, kteron tam proslovil dne 6. bfezDa 
1433, a T aii vylicoval veiikou horUvo8t tidu iesk^ho v pUjfmdDl ve- 
leto Pf[D$ a veiikou nctivost k t61a a km KristovS; kterak prj 
V Praze kaidou ned^li n^kolik tislc lidi pHch^l k zpovMi a ku 
pfijim&nl, oTdem s veiikou pracf ducbovnich, ktefl pr^ se nemobou 
aDi najfsti atd. (Tomek, Dij. Prahy IV. sir. 560.) S touto nad- 
fienou Fed nesrovn^vajf se ov Sem mnoh^ v;f tky, kter4 
R. Cinf (esk^mu lidu vpostille, 2e prj nerad a B nelibostf, 
6aBto i nehodiie pf'ijImH, aoo i ie mnozf neT^ff, ie jest ve sv&toti 
olt^fnf prav6 tSlo a pravi krev Eristova. Vysv^Uiti ii se asl tato 
neshoda tfm, 2e R. vida ndkter^ liknavce a vla^D^ kfe- 
staoy, boj( se ndkazy do 16 miry, 2e aaMkd nad vge- 
obecn;^m lipadkem, aby pohnul vSecky sv^ poslochaie k svrcho- 
vand )ict^ k veceH PiLnS, a ie ve svd n&bozensk^ horlivoeti, 
ktei'A £asto zpQsobila n n^bo vit^zstvl v^goiv^ letory nad rozumem, 
vidf v^ude a re vSem jea zio, hf'lch a z&hubu. Rokycana 
rod generaltaye, z bflchA jednutlivcQ CinI CDSto hficfay 
vdtfiinyneb dokoncei ve^kerdholidu. Nafec j«ho v Basileji 
muslme pak pohliieti jako na feC diplomata, kter;^ chce zjedoati 
prficbod it^dostem CechQ za pfijfmtof pod obojl zpilsoboa. 

B. uva^uje o pflpravg lidu k ^etefi V&n&: „A milj 
Bo2e, CO toho tento lid slejchd, kterak se m& pFipravovati k totnu 
drah^mu tSlu, a nic nenl znamenati ittdndbo polepdenf . , . ' (27^; 
pod. 27C*). Mnozf gpro tSIesn^ potfeby zmeSk&vajl 
tento ob6d" (351'), mnozi nic nedbajl-a nevdil si 
t^la a krve P&d6, a&koli „kn6il chv^K, volajl, lipSjf, pros!, 
modll se, szovau k tomu stolu, totiS drah^mu pokrmu a a&poji* (134*), 
a pfistoupili ke stolu P&ng, pffjimaji dasto nehodni jsouce plni 
hiich&v: „Vy kdyi kngzipoSepcete, nu, hned k t§lu BoiSfmuI A v6ruji, 
prik&zdnl Boil prestupujf, prlsabajf, bobd&kajf, jeden druh^bo okla- 
mi\i, kde2 muoi, utrbne, udle, pfesdhne, vylie, dobude, jaki muo2, 
jedin^ aby mH. A b^da, bSda, nastojtel Ba, mUta v brdio vezmi 
a necb t6Ia Bo21bo, 16pet budel" (128'). .Budau baby plfskavd, ne- 
aiecbetn^, mlavfc smiln^, ueMdn^, muil lajce zlf, banebnl, anf bldnjk 



,v Google 



119 

alsje ienu, dSvku, pacholka, jako pes ztekly zl^m jazykem, neSlechet- 
D^mi Blovy. Dajji jim pak, kngie, t^lo Boii\ By' menSl hffch byl, 
tdi mi s6, by ta velebnA BVfitDat byla v bUto uvriena ne2 v ta ilsta 
oeSlechetDtl, zU . . ." (179*). nPiafint pHkiizCknl Bo^fho oeaf, a tak 
hned a tfm k tdlu Bo21inu lebce . . ." (SSI*"). Vymlouvajf se slovy : 
,Abych }& nechal dohr^bo pro zl^?". „K tomu dod^T^ Bokycana : 
„I op6t jest to dAbel v lidi uvrfal, a bojfm se, 2e to od nSkter^bo 
ka§ze vySio: Nenechivaj dobi'fiho pro zH!""') (ITS'"). 

Lidpfijlmfi tedy ve Hi, „neb toliko se k hodflin pH- 
pravujl, a jak2 jedag hodov6 minaii, tak ae i hned k hffcbuom zase 
navMtl a k ndvykloatem dFevnlm". (210*). 

Lidu teio Boil jievonl" {99*. las'*), a chutnil rau tak 
jako kttidf jiaf opUtek (99*, 350**}; ,3tika dobr& a neba ptflci 
tluati chutn^jSf jim nei tfilo Boil" (SSO*"); pfijfmaji jea tak zb 
zvyku a obyteje: „Tento iid jedno z obyceje jde k tfilu Boilmu, 
ievelikiinoe pHSla, alejinak by nic nebylo" (99''; pod. 37'', 38''), atd. 
.A snad vy malte, aby oa mily Ptin proto zde nechal svdbo drab^bo 
tSla a STd drah4 krve, abySte tect pohledSli a podfvali se, a kdyi 
buile na hod T^la Boiiho, ted poctili, tSdcuov ruoi^afch sobd na- 
dSlali? Na tot jest Dechal fka: Vezm6te a jezte etc.. . . Ale vy ue- 
Diinlte, net jak2 ste navykli. Mluv Ttlm, co kto2 chce, pr&v jakoby 
kamenf mlavil, vfie za jedao!' (355*-'*). 

R. vybiei k £a^6mu prijimdnS, zvlidtfi T nedgli; die sloT 
T modlitbS Pdnfi: .Gbl^b nd3 vezdejil dej2 nim dnesl" m6Io by se 
Tlastnft kaidodennS pitijimati, ale ponSvadi to innnhym nenf 
T^c mojinft, mdli by lid^ aspoA ,,duchovn6i&dati, aby byli 
Aiastni toho drahsho tSla a t& drahdkrvB" (269''), ale ani 
tobonenf: „aic, jedno: ,Ot(e n&6l vr, yt, vr/ a na to nepomyallmel'' 
<270'; pod. 417'). „V6rn( kn6*r, kazatelov^", mfili by lid 
nabEldati k Cast^mu pf-ijfm&sl, ale mnohdy se tak 
xied6je: „.... oalezl-H by taks ty poaly zl4, hanebnS, jedto 
nedbajl Tolati na tu svatbu, k tomu ob6du? Ba, nalezl by nikter^, 

■*) a nim pri torn na sektu TildmoTskf ch V. CCM 1384 (Gall) 
Btr. GO: T konfeflBi {6. SO) . . . .Jakoi potom iViUmoTAtl, nejnAbof- 
DiJII T 6eclLtlcta, jeito se tfm chlubili a tomu niili, ie mi flot6k p^jfmatiTfl 
bf fSlch smrtedln^h ; . . .jalliiejinak zle uilnii, proto toholo dnbriho Mopouilij I ; protof 
sou to byli phlil obecno neinili ztUjiSh kndze KfiiCana i la MikaUi« sfna 
jeho; i bjizndm i bUlinicfiii, aal l^f a Icl^jfi ^^^T proto t hrdio cpali; a takri 
n oltiFe a sablem] Tellkfmi klekali, a oni jim podiyali, tak le nfikteH i oft t; 
v£ci Tidouee velmi se zarmucorali a se Blzami litOTali, ie tak se ij T^ci miyl oe- 
fiAi\h a neTilne." — 



,v Google 



120 

jeSto odvodf, anit: ,A, a, co vy, liyci, co vy, baby, mtlte tak dasto 
pfijfmati? Mite vy dosti, jednau do roka neb dvakriti' 6, co jest 
Wch zl^ch, hanebnych poalfiv, jeSto to ddti nechtll' (349''— 350*). — 
.Eterak pak biskiipi, preldti, <!asto-li jdau k tglu Boiilmu? A, al 
Biskup kdy2 tMkrflt do roka alauiif, mi dosti ted na velikS body 
A U, lYiilt, shled^IC tol" {122"). 

R. zaatfiTft se t62 pHjimdnt ditek:^') ,0 ditk&ch op6t t6i 
(t. mnozl pravl) : ,Go jim mil t^o Bo21 dflvtino bjti ? Go oni toma 
rozum6j(?' Mil;^, a co ty tomu rozamlS? Moc Bo2l jedna jest nad 
rozuml" (269''). 

V uieni tramsiibstanciaci byly niezi stranami huait- 
sk^mi nejv^tSf spory. Ve cUndch ohlidenych v Praze 1427 
zvlUgt^ vedenfm M. Jakoubka pFedpisuje ee vyzn&ni, ,2e ve svi- 
toati olt&fnl vidom4, kterou2to aim Kristus, jefao uCennfci a jiuf 
svati y pravd^ chlebem nazj^vajl, jest divn^m pred smysla i roznmu 
naSeho oCima skryt^m obyfiejem prav^ t^lo Ptlna naBebo Je- 
2I6e Kriata, kter^ito pf ijato jest z Panny Marie, umfelo 
na ktiii, z mrtvycb vzkM&eno a sedl na pravici Boha 
Otce vSemohouciho." (Palacky, Dej. III. 375, vyd, Riegroro.) 
Kokycana easUival se tii horlive iohoto vymdni, co2 osvidCil na k A- 
zfln(vTyn&19. fljna 1429''), kde horlil proti trojf mn mlnSnt 
svdtosti oltifnl: t. 2e by Kristus pravS: Toto jest t^lo m^ 
myslil pouze znameni sv^bo t^la, 2. ie by ve sviLtosti oltElhif 
obaaSeny byly ponze milosti neb dary, jakoiito pflsobenl tgla 

*■) ,Pro podllvilDf BTiitoati dftliiim mfil R. prvol dni po ariva ibaTenl fAtj 
TjDBlcd (V dnbDu 1437) neliboeti > dsBfem a biBkuppin Filibertem . . Filibert 
zTlilitd nJuLZOTal k tomu, Ie jii Bam^mi kofflpBktftty jest to i&rrieno, mle It- toho 
fa^U, i na kdx&nfBeotom imlDil; itoho pr;^ poilo velikd reptttnt lidn v Praie, 
a tjiiiti p\4A mttek nid ditkami, le ae jim ivitost mila odejmonti." Tom., D^. 
Pr. VI. 30—31. 

Kdzinf Rokjcanovo o torn in^lo pr;^ asi takto: .Jii JBme odBoatflni 
pro rozd&Tiiii BT&toBti dltkdm, ani neb;TBe BljifDJ, uii proto nAm jitk< 
pfBmo aileiiti Tcdeno jest-, skrze kompakiatj npjBme laTizfiai, lei drieli ae 
Boudce Te Chb6 amluven^bo, to jest plBoia GTat6ho, BTatych doktorfiT a pflkiada 
prTotnl cfrkTe, jeilo mluTf pro aie a ne proti nAm; majlce pravdu, milt bjchom 
zaBB^eoTiti ae o ni ai do (mrti, ale lobo jii nikdo nejinl; ba pravl se, ze my jii 
poznitiine ae t blndu aami a pouitime ode Tsebo, co drlre ndrodu celimii sva- 
t}m bylo; ji2 izplfinl de«k£ Be lupf, kterA dhve viade ae chT&lilo. Uboh^ ditkf! 
Co pak Bte laTiDilj, ie jii lidd t&b hijiti a o Bpaaenf Tkie peiovati 
nedbaji?" atd. Z fei\ takoig povatal nitek a povyk t misU a bylo pr; ob&Tati 
se TxboufeDl. (Palackf, D^. Ill, atr. 679, TydAnf RIegrovo.) 

••) Kteinf toto jest v rnkopiae bibl- iini¥ersity PralskA. V, G. IC, f. 11— 1«. 



,v Google 



121 

Kiistova, 3. ie by pHtomno bylo ttio Kristovo dachovnd (mysti- 
cum), ne pfirozen^. (Tomek, D^ju uDiversity pra2skd, I. 218). 
PodobnS hdjl Rokycana tohoto vyznfini t 1. a 2. listu proti 
bratffm (viz CCM 1885, str. 71.). 

Doklady z postilly smySlenf Rokycanuvo t t6 v4ci 
potvrzuji; 

Mnozi bludnf nevdrf, ie jest prav6 tSlo aprav^ 
krev Kristova ve TelebnS svEltoBti a 2e jest cely 
Kristua v tak maU v6ci. (55^ 66\ 134\ 269', 359'). 
,U£mi2 ty takto: fict: .Mluvil-li jest to muoj P&n tka: VezmSte 
a jezte, tot jest tilo mfi, a vezmfiti a pfte, to( jest krev mi?' 
Ad mluTil, ii fci: .PonSvadjE jest to muoj Pdn mluvil, mAmt ji na 
torn dosti, \iiimt j4 jemu silnS, 2ef to drahfi t6io a svati krev jebo 
jesti' Netfebaf se jest mnoho na to ptdti, kterak tu tSlo 
Boii. jsko to cini drohdy baby vSetecn*." (359*.) 

ZvlASt* Pikarti**) tomu neT^fl"), „jen2 jest jich mnoho 
po hffchn ; a pry : .Aby tn v tak malft vjci byl cel^ Kristns, neni po- 
dobnfi' . . ." (198'). 

Nesrovnivi se sice vlra o velebni svdtosti s lidskym rozumem, 
nebo( ghfti tu v tak m&lfi vgci ceUmu Bohu, Idiki v6- 
fenl," ale vlra nafie jest nad veSkeren rozam HdBkjf, 
proto jest tfeba prostS vSfiti*^) a ^nehmatati tu mnoho,") 
nedomysliti, aby rozumem doafihl" (65*, 134'", 314'). „Vedle pHroze- 

") Pikartech v. Winter, inot cfrketDf t Cechich, »t. I. str. !89 U 
390. (..JmenoriU nime jen Uborekti Pik&rtf, kteh m^li ti&toit Mt, u poahd 
xDftmenl.*) 

") V ,ligtA proti Pikarl^m" (t4est pise o torn R.: .A ie nynie pfi 
eF eneBnizfcyaT^trikj dttixl t lidu dinje pFiTileBoiiemap. 
jinjch kasiecli, tj- takto vftte, drtte a TjiniYftjla: T£F(me, ie tb STitosti ye- 
lebn£ olt^fol jest pravA tilo pdna J. K., b p&ony Marie mii a na kflii poxfi- 
keni; ceb tak tim pdn Krislns rikl: ,Vezm^te a jette, tot jeat tilo mi, 
kter^i za lia Erazc^oo bude' . . .■ Tfbor lit. fes. II. (1^68) atr. 734. 

'^ PodobnS Cheliicky (cCm. 18S4, str. 166.). V l.pBanI bratfl 
Rokjcanovi (1468) iHeme : ,Neb( tf lo ncjl^pe chTtUil, kto bj v aprostnoati 
•citil tak. jakoi Kristua Fekl . . ." (^CM. 1885 atr. 69.) Sri. S. liat Bratfl 
^AnQm do T;aok«ho H^ta okolo r. UTl. Arch. Brat. II. f. 44. (Viz 
CCM, 1874.) 

*■) Ve 4. pisDf bratfl RDk7caD0Tiet«me:,A Ukto ei f iekal : 
Kdoi T^ptatuje, kterak to jeat t t^ aviitoBti, Telmi yssnf jeat, a kdoi Tjtazuje, 
TSetednJ jest. Jiko by na se chtil Tflken svft Tiiti, cht6 TidSti t^nfi T*ci 
boitk^, BJm ae nevida . . . Dobfe, miilfe, Tyilfiebl oie, ydthii jame tohot . . .* 
(CCM. 1886, itr. 70.) 



,v Google 



122 

ndho bShn jest (to) nepodobn^, ale vedle moci Boitsk6, kter&i jest nad 
pHrozeof . . ." (269*). Jest tteba flditi se slovy sam^ho 
Krista (859*) a vystMhati se t6i mDoh^ch kndSf, 
ktel'i bludoS o6f o ve6eM V&rk6, .kteff chodf jako 
lajkoT^ srodlce lidi a tlakau se po m6stech i po vsech lidi mfidice 
a pokUdajfce o jicb duSe* (55''), zvlflfitS pak tfich lid( blud- 
D^ch, kacltskjch, „jeito — jest hrozoo rlci — modlii a jin^£ 
naz^vajf, jeSto se nebodf nad bias mluviti, aby lidem v srdce ne- 
padlo . . ." (134''; pod. 283'). 

S Daprostou vSrou mi hfti spojena nejv6t9fiicta 
k velebn* svitoati, kterisemijeviti hlavnfi Wa»^m;") R.|_borlI 
proti t6m, „ktefi vyd&vajf rozundcy sv^, prj: ,VSak se jest nektizal 
(EristaB) klanSti, ale jfsti a plti!' Vdef jest to d&blovo dllo t tScb 
lidecb; ted se uid^l^ klaoSli a klaaSjl bez pfestAol . . ." (168>i; 
,. . , a 2e se jest (Samaritan) jemu klaogl : Tot jest proti t6m zljm, 
DeSlecheta^m lidem bludnjm, jedto pravl, 2e aemi. se klanSno b^i 
ani modleno jeho drah^mu t^Iu, pravice, te jest stvofenl." (314''). 

NejhorliT^ji zastivtl se R. pi^ijimdni pod oboji 
mpHaobou. 

Kalich byl Cecbflm zitielm svddectvfm pravdy 
E r i 8 1 o V y, kterd bfijili proti vSem, jii tfdfce se zrykem v bier- 
archil astiileD;^Di , pHjfmali jen pod jedoou zpAsobou. V^znam 
kalicha jevil se ovfiem obrazotvoraosti Hdu .toliko v mysti- 
ck4m geru, ale tato neurcitost prdvg vlte jebo dod&vala odstlou 
mysteria, bez n^boS nenl nAbo^enstvl." Tak pide Denis v .Konci 
sam. Ces.* na striince 15., a pokraCuje: ,Kn pfijfniAnf pod 
b j f veenicky farflf, sedMk, zeman , m&Stan praSskj 1 n u I i 
BT^mi sQj DeJsladSliQi, sv^mi radostiiiineJ8rde&- 
D 6 j S I m i : to zaamenalo prodavafie vybnand z cbr&mu, spasitele 
na trAn^ sv^m znovu posazea^ho, svobodu slova bo2lbo a sluibu bo2f 
oiivenou a osvSiienou zpSvem a obfadem Ceskjm, rij otevfen;^, zlo> 
feldy napravenfi, liroky zm(ni6ii6, cizl mgSfimstvo vypuzeotf, Titizstvl 
jazyka slovansk^bo, sMvu zemS, d^di^nf nepl'ftel N^mec pfemo2en 
a Typuzen. Vgecky city tyto, z jich2 smisi podle vzd61^I, 
vycboT^ni, v^kn, tetory, spoleCenskdbo postavenl vycb&zela nekoneen& 
kombinace, ostatn^ vilely tlumen^ re bloubi srdcf tfm 

••) V toil UK Bn6m§ b & ail e j ek^m (6. bfeina US3) chrilil R. 
mimo Jind Hi dctu CechA k Dejaretejif sTAtoati; pMTil tU: 
,Kdji jde kaSz a avitostf k nemocndmu, tehdy rSichof mimojdftucf klekajt, bjf 
T bUU, kdeito prf ide t BasiUjl jen se klonl . . ." (Tomek, Dij. Pr. lY. CSO.) 



,v Google 



128 

Tfce, Se nebylyjaanS vyjddfeny ft spli^valy t prTnIm 
rozhodnatf, aby se neopoa&tfil drahy kdlieh iit zpi-(- 
£iny utrpenf profi podstoupen 6h o.' (Str. 15—16.) Ro- 
kycana bijil 6asto ve sv^m posl&nf politickdm 
icirkevnim pFijfm&Df pod obojl; posel chebsk^, kter^ 
byl kn konci listopadn 1431 y Praze se psanlm koncilia, vr^tiy se 
pravil n6m: .Eat autem praedicans sacerdos, dictuB Roggiczan, vir 
magnae eloqaeotiae, dilectns fere ab omaibus in Praga, praesertim 
veteri, qai de multia haereaibas eos praedicaado edaxit, tenens tamen 
articnlam de necesaitate commaDicandi sub ntraque 
specie.' (Toraek, D6j. Prahy IV., str. 509.) Na sboni basilejskto 
r. 1433, hlavaS fe^I hvou 16. ledna 1433 (Tomek, 06j. Prahy IV. 
550—551 ; Pal. UI. (Rieger) 47»-480), na Bn^mn ieskim 18. Cervna 
1433 V odpovfidi posWin koncilia (Tom., Dftj. Pr. IV. 679—580), v fteznfi 
21. arpna 1434 (Tom., Pr. IV. 657), v srpnn r. 1464 proti kagzi 
Vidavii KfiianoTsk^u, na schAzlch v doom 1465 (Tom. Pr. VII. 
91, 93 — 95) a na mnoh^ch jinfch sch&zlch a snfimecfa R. 
h&jit pF'OBTddienl Cechfl pf ijlmajf clcb pod obojf. Takd 
na kAzinlch R, zastdval se horlivS pHjfmlbif pod oboji, jak nis 
torn pitesvMfif doklady z postilly : 

Antikrist svedl mnoh^ kfesCany ad pfijlminl z ka- 
licba (65'') a „Be viech stran vlnobitl tepau na ludicku Kristovn 
jednak od t^h Pikartuov jednak od protivnlkfl kalicha" (66''); proti 
protivnlkflm kalicha R. uv&dl mnoho dilvodfl pro kalicb: 

i. B&h sAm to pfikdsai: ,Nebudete-li jlsti t41a Syna clovSka 
a plti jeho Bvat^ krve, iiebudete mlti iivota v sobS." (64''). A byt 
i cel;^ svSt byl proti pFijImflnf pod obojl, „m&me vice hlediti k slovflm 
PAna Krista a k jebo skutkuoio ne^li k Bkutknom tdch, jedto odpornd 
proti tomu drJf a ufil'. (81''). „Ba, by( tobfi 141i pape2, kardinaii, bi- 
sknpi, kn&il, ba, byt se na t6 reSkeren Bv£t Bnaiil, nedbaj nic I Kdyi 
jest Tuole Bo21 a tv4 spaBenf, nikoli nenech&vaj a nedaj se uhroziti I 
V£z, ie pfevelik^ odplaty dosdhned za to . . . Takf sau byli OechoT^ 
nKinili zTddfivSe, ie jest Buoh sdm rozk^zal a ie jest jeho vuole, pFi- 
jlmati krev Boil z kalicba. Co sau vojska jezdila M6mack&, 
CO kfliuoT, Jdadeb vydali, nikoli se nedali uhroziti I Ale lira je vice 
ban^li, kacli'e davaii, odd^lence cfrkve svat^: tfm vice nni k tomu 
byli pHcbylni, ie }& to vim, 2e v Praze bylo vicevjednom 
kostele t6cb, jeHo pfijimali tftlo a krev Bo2i, nei nynl 
ve vSech koBtelech*. (go^*). 

. JubUqlnlcli iplafl i. Xn. ^ 



;v Google 



.Kriatus pr&Til: ,Vezmdte a plte e tobo vftichml', — a oni 
(t. .knfiiSi. biBkupi, kardinali" atd.): ,Nem4 to b^il' (90* ; pod. 179 ). 
.Pdn df: Kdo2 jf mi t61o a pi mau krev, ve mnfi pfeb:^i a 
j& V Q6m a mi 2iT0t vMnf. A oni pak: ,Edo2koli pijl krer Bo2i 
z kalicha, bodau v horaucim peUel' Vidy odpomfi proti Je2ffiOTi 
drab^mu . . .- (179*; pod. 246*, 409*). „Najlepdf mistr Je21ft 
fekl: ,Edoii jl m6 t^lo a pi mau krev, m^ iiyot yitaf . . .' Aoni 
tak pravl: ,Dostit jeat aa torn, kdy2 pod jedni^ zpuosobu pfijimilme' . . . 
Nenl u£ed1nlk nad miatral Nenf-lit to rfietefiaost TelikA, cbtiti po- 
lepdorati a popravovati po torn drah^m nejlepSIm mistru? Kiyi bylo 
T Bazilei, v concilium mezi jia^mi (eCmi takd jim feCeno to. 
Vy enad nOTlte, ale myt vlme, kdo jeine tam byli. Tehdy jsan no- 
T^6li, CO k toma odpov6d6ti, ai potom tak fekli: ,By£ tobo byla 
cfrkev oepi^ijala a nepotvrdila, pravd by to oebylo.' Mil^ Bo2e ! Koliki 
jeat to jich slepotal Gbtl oni z^ona a £teni svat^bo potTrzovati, 
ano jicb Ctenl svat^ a zikon Bo£f m^ potvrditi. I velmi jest je to 
sloTo hnfitlo: NenlC nCedlnlk nad miatra!" (254*~''). Kristua o d- 
kflzal pfijfminf pod obojl ,cfrkTi 8t6 za tSuo". 
(^S?**— 2S8>). Zkr&tka: ,Tomu vfiliti mii, cot jeat trflj milf 
Booh mluvil, vice ne2 Tfiemn svital" (359'). 

2, Doooldt'd se sv. apoitoliv: ,A te apofitoH jsau roziir 
Tali obecn^mu llda tfilo Bo21 a krer jeho drabd pod 
obojf zpuosabii, a tak k tomu vedli, uiili i napomfnali, proto2 
m^me i my jicb vlry a nauCenl n^edovati. Nebo to malomocenatvl 
nyn£j6fbo casu bdil o pHjimElnl pod oboji zpuoaobd." (GS**). Pouka- 
zuje na alova st. Pavla: .Svatj Pavel dl: ,My mnozl jedno tdlo 
jamev Kriato . . ., jenz z jednoho cUebajfme azkalicbajednoho 
pi me.' A oni pak: ,A, a, kdo^pKjlmajl z kalicba, jsau odddlenci a od- 
tezanci a vypadli z clrkre svat^l' Komu slnfil vice T^fiti, P&aa Je21' 
fiovi a avat^mu Paviu, iili jim?" (179*-''). 

8. Dovddod se „prvnieh avatyeh", ,ale nynSjfif sokoT^ a 
liblaTnf nepfftteU kalicba KriBtOTanechtlmftidtofiifitS 
k prvnlm 8vat:fm, ale zamltajl je a vice sami sobS dauf^l. Z&- 
dajme2 na mil4m Boha, aby nils Uinj protivnlk \A dr»b^ krve Krista 
Je2I6e od pravfi viry nesvedll" (GS*). 

4. DovaiavA se uien^ch ^doktorH svatgch* a pravl: .VSak ti 
protivnici t^ drah^ krve, majl-liCjedindbo doktoraava- 
t4bo proti tomu, aecbf ok&2[l Ale v6zte zajiatd pihed mil^ 
Bobem, iti iiAa6ho nemajl I A myt jich m&me na sto a plsem hro- 
madal- (164*') Toto vizanenlt m£ fe&, ale doktorflv avat^cb, 



,v Google 



125 

Se itldnaD rScf sni ob^ nemuoiem se Typl»*^ti, jedin^ tauto oMU 
drabaa, pfijimtLnlm hodnjm til& a krve P&na JeJ(fde"'pod 
obojf zpttosobau . . ." (237''). 

5. F^oHvntci idlicha nemaji proti tomu „iddniho pistna staliko. 
BfC jej mSli, nkizaliC by jej byli t Bazilei, ale nemajft, v^zte zajist^t" 
(179"; pod. 283', 386"). 

6. Dovol6vdseHusa: (Protivnlcikalicha), pr^: ,K^2jeatpBk Mistr 
J, Has dflTal?!' (toti2 pod obojf spQsobou). Zajist^, byt se by) vnttil, 
iet by byl divall Neb to vim ztOistd, ie byl tekl Migtru Jakaab- 
koTi dobr6 pamSti: ,Mil^ Eabo, nekvap Uml Kdyit se, dd-li Buob, 
rrritfin, chciC vSmd pomoci tobo.' A potom kdy2 taia v Konstaricf 
sedfil V iaUti, a jii zde rozdftvali, a kndz Havel nijakj protivil se 
tomn — a on, M. Jan Hns, psal jemu z ia.\iie, aby se to mo 
neprotivil; a to mi jest dobfe av&domo a pfed mil^m Bohem, ie 
jioak nenf. A tain, kdy2 ten zbor Konatansk/ potnpil roz- 
divinl pod obojf zpflsobii, a on fekl v 2aldti sed^: ,Ej,' pry, 
,8vat^ Favle, jiit jest tento zbor poLupil U6 naucenl, kter^s dal 
k Koryntuom, ika : H zajist^ vzal jsem ode PfLna, co jsem vydal 
vihn !, — jjit sau to potupili a za kacifstvf odsaudili I' A to mdte oa- 
ps^no na stSn$ v BethUm^ . . ." (165"). 

7. Ihvaliivd sc Ttompaktai: .Sami (t. pi'otivDlci kalicfaa) odpovf- 
iaii V compactatfch, 2e jest uiitein^ a spaaitedln6 pfi- 
jfmati pod obojl spflaobd. Proto2 d£jf-li( vfim co, tom&tehotovd 
odpov^d: ,Jefito aau sami vyznalil' Fro(pHjfm&te?: ,Neb jest uiite&n^ 
a spasitedln^l' ProS ate ac od jinych odtrhli? ftci: ,Proto, neb jest 
ii2iteGn6 a spasitedlndl' D^ji-lit: ,Vgak 2£tdn6 moci cemdte, 6f2to 
mocf cinite?' Op6t aami vyznigl v compaktatlch: ,A bndau pH- 
jimati mod Pina Jezu Krista a mocf clrkve, prav^ choti jeho.' Tot 
ralifi, 4e sami sobfi odpovldajf ..." (304*' — 305'). ,To jest ji^ dove- 
deno, concilium Bazilejsk^, to clrkev potvrdila, papeS Buge- 
niaa povolenldal, zape6etili, vyznali, 2ejeBt uiiteEuAa spaaitedlnd 
pfijfmati lidu obecn^mu z kalicha krev Bo2f, a ie Oechovd a Mo- 
ravanS pfijimajice pod obojl zpfisobd, budau p^ijlmati 
mod PUna Jeilde a mod clrkve, prav^ cboti jebo. To jiit 
dovedeno, potTTieno, a vSak nikoli jeSt^ nemohau se upokojiti, a&l 
Tidy Be cbtl b&dati. Jedin^ ae jak^ kukllk nebo ten nmicb pfivlece, 
bned Be b nfm bfidajtel Ale vf^t nenl nic lepSfho, kdy2( vflm d€jf, 
pro6 vy krev BoiEl pHjlmite, odpovSzte Jim, jako2 sau sami vyznali: 
,Neb jest aJSitetn^ a apaaitedln^l' ■ (SSS**; pod. 374''). 



,v Google 



8. D&vodp protwtttk& ialicba vaaty jsou jm $ ddsti fed* Srigtovff 
(o tJUdti — tHe), aneffeHeeliioteleio krvi) : ,Tak^ mi& pMrfi o tdle 
akrviBo£Izl^, hanebny daoTod, jeStOTezmiice sobd jedno slovo, 
ttm Be zamftajl &jin6bo necbajf, pr^: ,V&akjeBti^ekl: Edo2j(tetito cfaJ4b, 
2iv bude n& v6ky I 3&t m&in na torn dosti, oetfeba mi vice I* A tamto nepro- 
blMnedJle,2edf:,Nebudete-lijlstiMloSynaClovfibaapIti jeho drabd 
krve, nebudete mfti iivota. v££n€hol' A nebo op^t Cbto vezmaa; 
jJeBt-li tuKrtstus podprvnl zpflsobaucel^?' Dfi-li jema, an 
jest, n pr^: ,iiiaii }& na torn dosti, kdyi jest tu cel^ Kristna, ae 
tfeba mi vice I' Vezmi proti tomu takto: ,Pr&vda-li, 2e df, 2e v tii 
Av& pfikizAof zayinjl se jinil pHkftziDf: UilOTati budei P&oa Boha 
z cel^ho srdce etc. a bliSnlho jako aim aeV Jeat-lU ns, tom dosti, 
proto-1i2 milm jini ^tikiz&ai opuatiti, kter&i mi jest Booh pHk^al? 
Nebo pitestauplm-li jedind, byeh v&echDa naplnil, nie mi to platoo 
Debode.' Zlff jaau tojicb hanebnf daoTodovS . . .* (203^; 
pod. 246', 339", 373'). 

9. Jiny Spaing d^vod protivntkA kalieha jest, te se odvotdvafi 
ttamnohtvi, ie .ongch (pod jednou) jest mnoho, atSchto (pod 
obojO m til o'. (386*). Rokycsna namltd: .Pomnite-li, jakft vojska 
b^vala z MlSad i od jinud chtfce to zabladiti, a ridy mil^ Booh po- 
mtlbal, 2e mtflo bylo OechilT a velmi velikA vojska pfe- 
m&taali; a pravili, ie cfatdli sedly zemi £eskii pokl6ati I Papei byl 
kfja Tjdal na Cecby!" (386"— 387'). 

10. I^tivntci krve Kristovy vjfmlouvaji ae pr^ nejapni na uattUet^ 
objfit^jprijimati podjedntm, a na ustanoveni avatiho Vice : , ,My m&me teato 
obyCej a tak sme navykli a otec mflj tak vedll' At by otec 
tvAj V pekle byl, jebo2 Buob nedaj, cbt€l-li by za n(m ? Oniao pry : 
fOtec aratj tak velfl A co vy chcete b^ maudtej^ ne2 toto 
mnoistvl jin^ch kardinalAv, biskupfiv, prelatflT?' V^t 
jest to d!dbloTo jednAnI 1 A ti vSichni pfedSf pted Je^fdem. Oh, mll^ 
Bo2e, CO jest t^ slepoty nyntl' (90'). 

11. Fi-otivnici mluvf proti halichuj ale smrtdnjeh ArfcAd w- 
kdrajl: .Pohledte na ty bamp;^8y a nevSstky ^eva^, na ty tuice, 
kolby, nehidy, k62 se tu na to tak d&bel hn^v^ k4ii na to kaiil 
odporni volajll? Ne2 kdyiby se 61ov6k a pl&iem krve Botf 
n a p i 1, tut jicb d&bel jako ostrohama pob^dtl, tut jim d&bel data 
otvirllf {367''). 

12. ProtivniiA halicha ruifikaji, ie otdAa p^imdni pod obcffi 
jpfisoMa v4lkj/ a jind neitisti, ale nepomysJf, ie to sami gavinili : 
,Ano se nnauU: ,A, a, jak2 to zniklo (t, pKjfmdDl pod obojl), tak 



,v Google 



127 

nemnoifeiDe i&dnjch obchodAT mfti, kupectrl aim nejdan, a nemflJSeme 
odb^vati, vfie n^ dolflv jde a mizll A dokndj toho iiebylo, l^pe 
sine se mfilil A innoho se zldho pod tim d6je] JakI to Tzniklo, tak 
▼ Alky, neBDlize nastalyl' Ale kdoii jest tlm vinen, ie jsao dltky 
nnordoT^ny, . . . kdo tfm vinen, te vdlky, nesn^e znikly, zda krev 
Boff? Nic, ale ti vinal, kdoi san t6 drahd pravd6 mfata 
nedali . . . t" (36'). 

13. , VSrie tajisti to, hyt nebyla to prtwda pravd, pHjimaH irve 
BoSi a kaiicha, a h/t to ne&ylo apaaitedlni, iet by nOidtf o to tolik 
nesndM ntbylof (367"). 

Uyedeo^i prAv£ dfivody R. ht^f pfijfm&nf krve Kristovy, ale 
obraef se 05 proti pfimiene&m vlosM itrany, z nicht mnozl pr^ 
otomT^Btrant velmi mnobo tnluvl a protohorlf, 
na TefejnoBti vSak mlfil: , Jako by toho mnoho nadel od 
tfichto nafif atrany, aniC sejdauce se do krfimy, zSeraoce ee budan 
tltimati a to Tymlnnti o krri Bo2I, aDiiTyznATajl: ,A, a, pravfltjeBt 
pnTdat', ale kdyiS pKjde jaki puotka o to, jedto by se infil tu za- 
saditi. uzHS, anit jazyk T hrdlo tdhnan ..." (TO*"). 

Stf[y& ae t6k, ie ae mnozf pf&telf a odpdrcikalieha, 
ano stiivajf se iodpadllky, a6kolibyliTychoTfliiiTeTffe 
vkalich: ,Ba,jedt£tB6 a Mmi protiTnfky krve Boii pdntujl, spFMqjl, 
kde -mobao, jedto by ae iaidf ni§l protl tSm postaviti jako proti 
nepMtelaDin a zrlUi proti t6m, jedto pf ijfmaTSe, t torn ae narodirSe 
a zcboTavSe, iiBtapujf, p&ni, znameaitl mistFi, doktorovd, mfiSfdci . . .' 
(101-). 

Vfra V kalicb yyitidala si a vySadaje at&le nov^ch 
obdtt; nebot ti, kttfi pijf krer Kristovn, b^rajf haoftni, 
kacefOTini, oad&vfl se jim oddglenefl, odfezaneA atd. 
(64*, 66», 70*, 90-, 211'', 283'' atd.), ano i na anirt bJvajlodBU- 
zoTflDi: ,nebo dfeTnf Casy u H017 a v Praze mnohd atfnali a do 
Sachet metali, lidi kupujfce jako hovada; a to v5e bylo pro tu drahA 
krer KristOTD." {U^). 

R. mlQTl t^ horliT6 i)roM Kapistratwvi, kter^T&finirShorlil 
proti p^ijlminl pod obojf, ,jeSto \iirfmi dnovody. divy od 
pravdy odvodil a od (ten! avat^lio" (204*), Jeito jezdil po okolalch 
zemfch, v UhFIeh, v PolStg, t Sllaka, v Rakauslch, v Moravd i jinde 
banfe proti t^to zemi (&esk^), tap6 a han^je tu pravdu v sdkoa€ 
Boitm poIo£end, sam^m Bohem vydan^, ufiadDil a pfikdzand: pflji- 
minf t^la a krre PAna JeilSe pod obojf zpdaobd. Tomn ae protivd 
a od tobo lid veda divy se pokaoSel ..." (276*— 276'). 



,v Google 



128 

EonefinA nrddfine jeitS doklad, kde R. h&jl a&ma 
sebe: ,1 Uzali nme ne jednd pi-j: ,Badaii-li ti TSichni t [wkle, kdoz 
pfijfmajf pod jednii zpflsobii?' Si jsem !%kl, 2e ji toho nevlm, ie 
aau to aaadovd Boil, a v ty nim eaudy neslnBI B&h&ti. A tftk6 jedna 
ZDameoiU oaoba na 111116 Bob6 smyslila, die bych j& fekl, ie muai t6i 
spasea b^ti £lov£k pitijlm^e pod jednU zpflsobii jako pod ubdma. Nenft 
toho; bychf ji to kdy mluvjl, kHvduf mi na torn (inl pfed miiym 
BohemI Ne2 to bycb kaSd^mu radii a radlm, coi bych aim aiinil. 
Bycbt ii mil does umfiti a necfatili mi d&ti krve Bo£l 
7. kalicha, radfiji bych tak nechal, ne2-li bych podjedod 
zpAsobd pfijimall Duov^HK bych i& proto mitdmu Bohn, zme- 
Akali-li by nme kn6ii nechtice mi dflti, tef by mae milj Bflh nezme- 
^al, ale naplnil by ten nedostatek . . ." (386'). 

Tato ilova jBOU zrlUti ddkazem Bokycanovy rroucf vlry 
V kalich. Z poCatkn jevila se Bice u n6ho v otdzce pHjfm&nl 
STKtosti oltAf&l jak^i nejistota a nerozhodoost. Pfi porad&cb 
kompaktatecb v ledna 1434 Rokycana uzuflyal, £e rfiznice ▼ dacho- 
veDBtvu nepi«staDOu, t kdyby suftm kooipaktata pfijal, i kdyby je 
zavrhl. gProtoS", pravil, Jti vyznflT&m nev^domoBt avou; oevfm, co 
jest nynl l^pe Yoliti . . ." Obr&til se xiliAti k PraianQm a pfimlooTal 
jim, aby ae naii neohllieli, net co by sbled&vali u2ite£n^ho drkvi a 
Bvdho dobr^ho, toho aby se pffdr2elL (Tomek, D6j. Prahy IV, 621—622.) 
PfesT^Cenf jeho kalichu se v^k Sasem utuiiovalo, a zilihti na 
on^ch kflztlnlch v T^oS, je2 json obsahem jeho postilly, vidlme jej 
jako DadSen^ho pffvrience strany pod obojf a faorlivAo obhijce 
kalicha. Rokycana mnoho tom k&zal, a2 se i zdi, ie vtUniTon 
t^m^t horlivoBtf srild^n b^val k vjrokilm, jichi pozd£ji snad litoval. 
PokraJioval vgak dflsledng v hEijenI kalicha; i kdyi nfikdy za dub 
klidn£jgfbo ujaio^iai dostdval se do sporu s vlastnlmi zfisadami, ani 
tehdy aemohl ji2 a6co sleviti z toho, co byl hlAsal, by< i poinAval, 
ie ve snah&cb svjcb zaSel snad pffliS daleko, a ie datup by snad 
pHspftl k jednotS vlry a cirkve. Tak kdy2 kardinal sv. Angela praTil 
(26. btezna 1462) Rokycanovi: „Ty m6iei snadng, a£ chceS, pfiv^sti 
k jednotg cierkve,* Rokycana pr;^ odpovMM: „Bych nekfltal toliko 
o tom mnoho, mohlo by n6co b^ti ; ale ^e jsem mnoho k^al, jak£ 
sem po£al, pHjimitnl pod obojf zposobu, t62ko mi jest jinak ud^ati, 
a snad mtUo by jich bylo, je2to by mi uvStili." (Archiv Ceak^, 8, 
9tr. 345.) — 

Svdiost posledniho pomaedni. — B. horll proti t6m, ktei*! 
neveH y bofskou moc t6to svitosti: .Tak my mtfme u6iniU, 



,v Google 



129 

dieeme-li ozdrsTeDi b^ti : mnafme upoalechntiti a vSe eplaiti, coi ndm 
mil^ Baob pHkaznje. A tot jeet proti Um lidem zl^, hanebn^, 
blado^, jefito nedril o t6 BTfltosti oleje svat^ho, nesi knnfitlky 
a klindHky po sobfi oecbajf (lfS5^) . . . Drazl pak liknajf se t^ sTfl- 
tMti mnijfe, 2e spfSe zemrau, ano jema mil^ Bnoh spfSe polebCf, 
bnde-li k jeho dobr^u." (ISG"). — 

KoiiUce iivahn o iivoti clrkeTnfm v (llecbich za doby Rokycanovy, 
V iili uvfldli jame pfistU a na mnoge spravettUvi vytky Rokycanovy 
tehd^Hmu duchoteMtvu, uzD&T&nie slovy Tomkov^mi o dacho- 
veDstTU straay pod obojl, ^^e po jiatoii dobu konalo povin- 
nosti BT^bo Atada borliTSji azachovalo mraTnouk&zefi 
n v^tSf mlfe Dei t oby^eji bylo pfi duchovenstva ptedeSl^ch Sasft; 
bylo tak je6t£ za spr&vy Rokycanovy a Vftclava Eorandy 
CO administratorA." (Tomek, D6j. Prt^y IX. atr. 179.) 

D) O «faveoA avUskjjeh. 

Bokycana podrobitje jedootlir^ sv^tsk^ Btavy ostrd kritice. Jsou 
to zejin^Da aiavy vyHi, mezt nimii vUdne hMch a Jipatn^ pFfklad : 
U dvorflT, mezi Slechtou, v krazlch vysok^bo dFednictra atd. rodf bo 
pr^ znidbery a pfepycba mnobo zl^ho; jest tn moobo znamenit^ch 
darAr, hojnost jldla, pitf atd., pH torn vfiak bromadl se velik^ mnoii- 
^ stvf vSelik^ch bMchflY : „ A, nastojte, co jest tobo u drorflv, jefito tdiko 
dobrd sloTo z hrdla Be postojll" (329'*). 

K k&rA radov&nky a z&bavy paoBtra, jmenovitS kolby 
a tance (7% 232*); vyt^ki vdak \M lidu, te se na z&bary panatva 
TiA cbodf dlTat: ,A vy, jefito k tancuom, k kolbim b^ilte Be dlvatl 
6 bfdnl lidd, ia dva vztekld N6mce k sobS pobfthneta, neb yinA trleky, 
vim Be dlvati I* (S**). PanatTo pfi avych z&bav&ch podporitje r£do truba6e, 
piStce, bnbeniky a hudce, kteH tobo nezaslabujf. (369'', 409*). 

O pansk^ pomstycbti vosti: Erjatovoa&enljest, ,ahyzl£ho 
za z\6 nenavracoval, ale dobr^ za zI6.' Ale mezi alidmi rytttskymi" 
kdyb; Jeden drubtoo poU^ek dal, bddaj, nastaTil-li by drubSbo? 
Byla by baobal ^kli by: ,Nev6m^ bUzen, nesmf se pomatiti!' Ba 
netkn o poUiek, ale o protivD^ sIoto: ,Bh, ble, neodepFel jemul 
U, jak^ babinec a prav^ 2enkyl, d& na aobd jezditi I' Tak xsM, 2e za 
banbu majf . Ba jefito, dl5-li co, aby strpSl pro Buoh, ano pr^ : ,Tu, 
tu, strpfml? On mi ktivdu aiinill Abycb jemu tobo tak necbal ? Ne- 
mnoS to b^til'. . .« (136"). 

p^Se panBk6 na bradecb: „. . . k pak na t^cb bradfch, 
tuf psk konce nenf t6 pajfie, a kdo jest jim pravdu mluvS? . . ." (100*). 



,v Google 



130 

PraT^zboSnosti pr^ n vyBBlch stsTfl neni. Nemiyl licty 
k jm6iiu Boifma; kdyby je D6kdo proto k^ral, zle bypockodil: .Nu, 
jefitS jdi tarn ke dvoru, jefito jmdno Boii lebce b^au ... a rui : ,HiU, 
TfiakC jest Buoh zapovM6I tka: NevezmeS etc.' UzhS, coC zase dl: 
,Bj zabit, ji2 d&b tak6 chce kJratil" (183"). 

Vlra jejich nenf pruvi; spfSe pov£ra mezi nimi vUdae. VAfl 
r^di T planety a v rflznfl .zDameol" : .Pobledii pak na tyto, jefito t§m 
znaiDeDliii(t. j. plaaetAm a j.) t6H, ie toto na tomto zaameal dobrd 
poietf, tebdy tak€ txmto to dobr^ ^jetf, Tyjiti tento deo a teato. Tak 
plfil doktoro?^, 2e ktoi to koli dr21 a v^ tomu, io sa kaefi« maji 
jmlni b^i. A co jesttobo, mil^ Boie, ano t4mif vSichni t torn tftpajll 
A zvUfitd ti lid4 Yeliof, kdy^C m^f kam jeti, po6ekajfC dne neb 
hodJD]'. A neprar jim Hiaf, nikoli oni nenT^Hl Aikoli ty planety 
moban nichyloost aCiniti, ale aby to tak bylo a jinak nemohlo b^i, 
nikoli 1" (346"— 347'). 

Aikoli jaou oa mnoze neSlecbetnl, p^ece nejvlce o to stojl, aby 
mili vdecko BT^cent^ a Sebnand: .A to Be n^jvfc sbledivfl do 
tiebto lidf rytifsk^cb; sami neiilecbetnf, l^jce, cizoloinJei, a vfte cbtf 
av&end mfti. Ale coU jest piln6jdlbo, o tot oni Be mHo star^jf . . .* 
(B27'>). «A ti lidd (t. dvordtl) n«jvfce o to atojl, aby He svdcenti a ie- 
haan^ m^li o Velikonoci, a pFi stole zl^, nefilecbeind mluvf, jeSto jim 
to vBe proklat^ bude . . ." (329"}. 

Tfm ovSein sr^ ndboienskd povinnosti nemofaou dost^ti- ZakM- 
* d^f Bice t4z fiasto bohatli nadinl ve prospdcb kHSterflv, kterA 
vSak a liteleni sv^m se pozdSji dpln6 mljejl: ,Pohledte na tyto klU- 
dtery, jefito pFedkov^ ra&i nadali a pam^ti zdSlali v6iii6, vMnd^li Jim 
tak trvajf, jaki Baa oni cbt^li ? Ano jii roztrhavfie mezi se i oa to 
bodojf, dobrd bydlomajf, Seny sTdkrisndpHpraTujf jakomodly, tanee, 
freje, kolby, neMdy vedau, toC mi& to nadflBll* (343*). 

Jevl se n nich 6a8to Iboa tejnost,aiio i nev&inoat k T6 lu 
Bojimn: „Hnobo-U vldtlte t£cb bobat^cb, ani k t^Iu Bo2imn jdan? 
Ado, alibuj I VonIC jim ? Hidaj, nalez-li by tu dnibd p&nj, panoSe, jelto 
od dvaceti let neptijlmali? Vim v jiatot^ 2e by oadel I* (37"); nVSak 
oni (t. ptoi) to ji2 za banba majl, pHpravovati se Jasto k tSlu Bo- 
2fmii, oet jedoau v rok . . . Zdalii jest to fekl (t. Via 3eti&: Nebn- 
detfi-li jiatt t^la Syna filoT^ka atd.) toUko tftmto b^k&m a kmetlkaom, 
zavrJieo^m t^m lidem, a vafif milosti nic?" (118"). ,Ba, mnedle, veil- 
kau-li pak v^^nost majl (t. ptoi) k toma drabdmn tdlu Boifmu? 
Nic I A, bida bude I Ab, ti pdni, panose, po bradlch, po tvrzfcli, je6to 
po jiatb^ch jim m9e alauiEll Ani budaa v kostky na tdcfa atolecb 



,v Google 



ISl 

hriti, bodfi to bmcovati, a pak bndan tn mfie aratd sUnSiti I A bfida 
bade, Dastojto t Shledajft, Set toho tSSce bude mstfti mil^ Baoh. Jeito 
kde2 kosteluov nemtyf, a sa b; zvl&StDf mfsto mdll jako kapli, aby 
to slaaiemo bylo, ale t jistb^h neb jindel? — nenl ta v^Dostl I oTSem 
z pH£iay bodnd mohl by i v ji8tb6 BlauJiiti i jinde, ale tak to neof 
dobrdl" (431-). 

Mnozl z panstva Tychoy^ai byvde ve vlte kalich, odstapnjl 
pozdeji od vfry zd6d6n£ a pro tata^ 6i&ij a eestnA titule za- 
plrajf Tlru av^cb otcflv: ,Ka2d^ by se mSl . . . postaviti jako proti 
neptdtelaom . . . zv\6&t proti tim, jeito phjltnayde (t. pod obojl), 
T torn Be DarodiTfle a zcboTaTfe nstapqjl, pAni, atd. . . .' (lOl*). 
,1 oenfC, Ted, diT, io mnozf pini, panose, rytlH (znamenitf mistM, 
doktoroTd a jinl znameDitf) t Cechich i t MoravS odatnpovali a od- 
stopajt od t6 pravdy Eristovy t dI se zrodivfie, tdlo Boif a krev 
BoSf pod obojl zpflsobiJ ptijimavBe a jis zpfit lezao, odstupnjf. A co 
jimi k toniD houlo? YobrokoTd, Ufadovd, loAaxtA jm^na, ono doktor, 
ODO kanovnfk ... A azMS, anif to omMvajI : ,A/ pr^, ,co jest lidi pod 
jedoti zpflsobd, biskapnov, prelatflv maudr^cb, umdl^cbl A co jich 
zemfelo, by mSli zatraceni b^ ! ?" — Ba, zrtte-li to, te na vSem 
sviUi oeni vittfho pidu a zaredeof ne2 oa mocD^cb, maadr^eh 
a nmSl^ch? . . / (258^"). 

Rokycana nvajuje t^ tasto o pomin* ptjndv k poddanym 
a h duiebaidvu a soudl takto: 

Pdni nestarajf se o duSevnf blab o ar^ch po d- 
d a n ^ c h : .^"'i P&noSe, rytffi, a kdoi poddacf majf, nebadaa-li 
jich, ST^cb poddacfcb, uiiti, zprarovati, k tomu v^ti, aby se oai 
Boba bUH a jej milovali a poalaucbali jebo, b6da jim bude . . I A ne- 
mobaii-Ii sami, ale aby qednali jim jia£, aby jimi k Tuolt Sotl byli 
zpravovfiDi. Ale, mnedle, mnoho-Ii se oni o to atarajf? Nic i drobtel 
Ab, nebozf piDil T6i vy, jeSto m&te slaiiebnfky, sluiebnice . . .' 
(44^). ,Nii, vy p&ni, panoSe, rytffi, (konSel^, m^fitan^), mohli bydte 
kdy CO abrom^diti a sebrati a pHvSsti k Jeiffiovj I Edyi rafii pod- 
dai-i pfestupnjl ptikfls^l Boi!, abyfite zblrali 8 JeUdein jedny p6knii 
teH, jin6 tak^ hnibSf, jakoi na koho sludf, na neposladn6 a z\6 pfi- 
fiiBiti moci, — ale yy milo toho dbStel" (124''). 

Pllni p«£ujf pFedevSlmjen o sebe domnlvajfce se, ,ie 
jeat jim na to zbo2f dino, aby dobrd bydlo meli' (19'', 244* atd.) 
Z l&sky ke .2bo2f", tj. k vicem sT^tskym, vKbuzuje se 
u Dich nezitlzeDd ctiiidost a snaha po pov^Senf, 
aOnen aby byl kanovnlkon, biskupem, preUtem vyaok^, aby ctjn 



,v Google 



132 

byl. AniC ae ▼ to tran, TjproBnji, i etrach jest, ie se Bami aixe^i 'na 
najvyafil mfato, ano jicfa Booh poaaditi nechtil . . .' (333*). 

Proto nemftie ikrdtati dnieT&l blabo pod- 
danjcb. Pini peiajice o bt^ dobr^ bydloajaoaee 
Bami bl-i&nl, nekilrajf a netrestajl ovftem bflchfi 
BTJcb poddan^ch a slniebnfkflT: 

.Tito p^ni, jeSto sr^cb poddaclcb nedbajl vteti k dobrtimo, ale 
p^epusli jim z\6 ciniti a nestavf tobo, koBtek, her, taccaoT, t^ilstTa, 
jinjch DeF&duoT: coSkoli toha dopastt a mohdc staviti, nedbf^jf, oe- 
ch^I, vSicbni takovl pdni musf za to trpdti, jakoby sami ucioili. Ale 
Hkajl pif : ,Cifl ka£d^ na stiidj vrub, jii za nic nepoDeao !'..." 
(19^). nA, Tj, p&ni, panoSe, rytlH, (kondel6 mftata), je^ byfite mohli 
Bejednan mnoho zlSho sstaviti a oedbite, zrlte, kdet bude d^e bytit 
Jefito mohauce ttm Boba poslauiiti, nechite, dopnstlte STfm lidem 
na svdm zbo2l neMdnov' (197'); ,. . . mnobo-li ticb pinflv vlte, 
aby Be tSI pilnoBtl bledtii zl^ rufiiti? Ba tci: Kde rfitSl neMdovd 
net n dvorflv? Ano vSe zl^ avobodu mi. Ado i p^i sami zif, ne- 
Hint, dr&Ci, lanpeinfcl, ctzoloiofci, kostktU^. Nedlm o viecb. TakM 
jsan dobM p&ai mezi zifmi, ale zl^ch bromada. &c6 nejednli, prf: 
,Sje1o se mnobo dobrjcb lidil', ano bude bromada rafianflv, cizo- 
loiolkAv, drifflv, zlodfijilvl Eterak pak ti majf, jsanc sami taci, jio^ 
od tobo vtisti ? Ba, ti p^i ne jednau slovem niohli by mnoho zl^ho 
staviti, jednd rozk^zati, — nedbajl aai chtf. Jedn^ pnrkrabie piikfUit : 
,At na mdm dvofe nepHsahi^f, a< v kostky nebr^f, at oef^uoT 
i&dajeh neni, Idnf a fe<!f zl^cb I' A rychUlH tAt pHkaznji : ,Pod kopu 
af tobo nenl a tohoto, neb jest to proti Bohu I . . .' Uzfel by, let by 
m^nfi zlostf bylo a nefilecbetuoBtl . . . Ale prav to Dynfijdfm pinnom 1 
Uzfl6, cot k tomn fkau. PosmScb by mftli z tobo. To prf : ,To oai 
by popi cbtSii n^m kU&teruov z meat nad^ati 1' . . . Onit za to majf, 
ie jest jim na to Buob dal zbo21, aby dobr^ bydio m^li, a j& se 
bojfm, 2e mnozl za to nemajl, by od Boba mgli zboSf, nei prj: ,Ted 
mi otec odumtel a toto teta; a ted po hi'bi doat»lo mi se I' . . .' 
(244*). ,Kde jsau ti kMli, knliata, kde ti p&ni, panoge, r;tiH, (kde 
kondel^, autednici) (t. kteH by „sv4 poddacl k tomu drieli, aby kaid^ 
V sv^m stavu tiiai atil")? Ano po& nenf vStSf avobody hHcfaaoT 
neili mezi t6mi lidmi dvorak^i . . .' (322''; pod. 389»). 

Proto jest tak^ m(lIo vern^cb poddan^cb asla- 
SebnfkflT: „Tak-liS vy Cinlte, slnSebafci a aluSebnice, 2e v$ra6 
altinSite a bledite tobo, abyate sv^ch pinflr a panf nermlitili ni£fmi. 



,v Google 



133 

ved-U, iili jedno k voka? A n^edoaa mobauce vice adilati, i za- 
hfiUte.. .' (193*; stov. 360*). 

SoroT^m nakHd&Dlm se alaiebnictTem pomSr 
ten 86 jefitd zhor&aje: ,. . . zlajt, zpesknji (t p&ni sloieb- 
nikf) pro malii v6c. JaSto kdjby se co slnjebnikii neb sluSebnici pH- 
bodilo z necht6n(, ne Ihoed toho tak y&il ti sobS, nei zlaje, zbaaM, 
xhani. To jest rebni z1^. M6Ii by p6kn6 ffci: ,Mil^ neb mil^, 6inf9 
mi fikoda sv^TOlnd, poranfilmt j& to Bobul . .t' Ale toto, obojf zlf, 
neKdnl, lajce, pdni i panl, elnSebaice, sMebntci, jeSto nic jin^bo, 
jednd le B0b6 do pekla pom&hitel" (SdO'— '■). 

Takd stov migtsky mnoho hfeil. Uvabu o n6m rozfiftfme 
BokycanoT^i nflzory o HvotS v ieshyeh misteeh vflbec. V m^stecb jest 
mnoho pHleKitostl k pflch&nf bHchAv, kterS tu niaji neiJTdtfif svobodu. 
Mfista Cesktl uanesla se sice, aby smrtelnl hHcbovd a nehldov^ 
i^kona Boi&lmu protivol byll kaieni a staTov^ni, plnf-li se vSak toto 
OBQesenf £tTrt6ho artiknlu praiisk^bo? E tomu odporld^ 
Rokycana takto : ,Pobledi2 pak Da tyto mSStAky a na vSecka beaki 
in£sta! Zasadili se na to a neb o to avolili, peteti pfiklidali o ten 
artikul, aby zjevnl bflchovti smrtedlnl byli sstavov^ai. DrsE(-li to tak? 
Ano V tScb m^stech T&ezldmflavobodn zjevnd vSndyl 
Ano V nedeli jedau svobodaS, tance, vSnce, na tady dELvdni, nevdstky 
bfdn^ vfie mi srobodn jak v Sodom^. A voi se zasadili, o ten artikul, 
aby tobo b^ili, aby zjeml hHchov^ STobody nemSli, to selhali a za 
to se nic nMt^di ..." (244*-^). (E trest&nf zjevn^cb hflchfi zFfzen 
by) V Praze zvl^tnl ilfad; plie o torn Tomek t D^. Praby IX. 
atr. 175 — 176, a zd& se ma z UTeden^ch pr&r6 slov Rokycanovych, 
£e i jiai mSsta straay pod obojl podobo^ lifad si zffdila.) ^N^kdy 
aao 86 byli Cechovd o to postavili, aby, coS by ^evnS se proti Bohu 
d(Uo, aby toho bylo btLjeno, tak 2e sau byli po m^atech v Cech&cb 
hffchOTti satavovflni, ie jsi neazfel, at by kdo smSl u v^nci do mfista 
jeti neb jfU: ,V neddli i^dn^ nejezd, Sidn^ na hidy ned&yaj, Mdn^ 
oplzljch pfsnf nezplvaj I'" {2(^^). Ale co byvalo, nenf. V mdstech vUdne 
mravnf zkaSenoBt; jest tam mnoho .hamp^uoT, tancfiv, net&dtkv, 
ber, sljch ^enl" Ka^I protj tomn nektUii. (180* a j.) 

Rokycana vyt^kd bohat^^m m69t£kAm iivot pobodln^, 
rozmiuKI^, pln^ lenosti a zabdiky: „MS&tand, mdfitky, jinJ M6 
bohatf, nebndan-li pracovati, oni nikoli bez pomsty nebudau od Boba. 
Pfirajte se t rukau, vy pani miStky, a le21te dlauho a neddUte nic I 
Zvlte, vsede-lK vim to na hrdlol" (23*). ^A toto le21, spl, a2 slunce 



,v Google 



1S4 

sajde, ano tuto U drahi ob£t se obStnje, berinek, JenS antmi hHchy 
STfita ! 6 bfdn^ banebni dude, te niDoie tebdtl2 Ie2eti, jefito tfm 
i Boha bn^Tft i tdravl sobd njlnti . . t " (334'). I z&i se Bokyca- 
Dovi, 2e za jeho inHdl b^yalo Idpe, 2e obyvateld m^t b^vali 
zbo£ngjM a k Bohu rdSia^fil. Vzpomfoi si, j:ik phtd (ety v Rokyca- 
necb M6 b vrouel sbolnoatf klekali pK klek^nl (297''), kterak zs 
krdle Vttelava ae to dilo r mSstecb t jednotliTfch domech ,a na 
rynkn t6i. A kdu by byl neklekl, i hned byl v Satlavei* (428 ). (Tie 
cel^ doklad na str. 85. 1) Pom^y se vgak zmfinily. JAtAtAci n e c h 1 1 j i i 
ani dobrjcb kn^ii poslouchati, ozfy^tce se proti nim slovy: 
, Ji2t nim t naSe pr^va sftbajf, jiit nim chti rufiiti naSe iidy, a my mime ten 
obyeej, a oni n^m cob jinfiho zamyfilujl, ji2 nim cbtl s mdsta kl&fiter odfi- 
]ati I' (SOi'-gO'; pod. 202-). ,Tento ltd ji2 tak iibel zmisdil, Se tftiko se 
jim jii ko^z alfbi po mistecb. 6 Hdkol" (327>). .Tento lid mSatak^ 
m&Io ae to stara", t. aby mil dobr4 knMl. A je-)i jicb dostl, ne- 
postarA se o to, aby je posflal t^ na veokoT, kde pi^ se jerl viUi tonha 
po dobr^cb koSSlcb: ,Edy2 oni m«jf, co oni dbajl ojiati? Ado sedli- 
CkoT^, nebo^tka, r^di by m^lt, i nemobaa mltil* (I04*). 

Rokycana vyt^kd t^2 obyvateldm mist, 2e jsoace Caste pbi 
hMcbflv aebodni pfijfmajf t$lo Pdnfi: .Badaa voiraici, opiici, 
zlomluTCe ueF^nl, lichevDlci, a pfljdauC k TSIu Bo2Ima. A toto mooho 
jest po mfiBtech.' (ITS'"). 

femeslecb, obchodS, kapectvf a o trzieh mluvl 
R. {aato; prari, te ,vdecka femesla, Tfiichni obcbodov^ tobo vSeho 
nepovedaa-li lidfi podle slova Boiibo a z&kona jebo, vBeeko to obritf 
se lidem k vMn^ mance na viky." (259*). To jest v^strabou pro 
femeslnfky, obcbodoiky, knpce atd. 

fiemeslnici pHspirajf Bvymi r^robky k p^Se: a&emeslnlci by 
m6li, ... coii dilajf, to T^rnS dSlatt, ne ku pajde, ne ka manioati, 
ne k svStn. Tak-Ii jest? Nu, vj kraj6(, koiiSnfci, Sevci, tak !i dH&bB 
ono i ono? Ba, nerkn Spice, ale vy byste jim nadilali n6jak]Fch 
rohflv . . . !" (192*'). „Tito femeslnlci, jefito pjSe, J&blu alauif, takdt 
najdau ngjakau vymluvn, Set r2dy opremujf.' (293*). 

KrCmdfi podpornjl opilstyf: „KrCm&f pro svuoj poSitek a pro 
8v^ pivo vdecbno z\i pfepustl t svdm domu, aat se ocbotnd postavf 
pfed oSralciFka jim: ,Milf bost^, budte vesell amdjte ve vfiem tooU! 
Jit -vim tak6 Dfiinim, jedno coiS Titm libol" (75'-''). 

Obebodolci a kupci stSii^f si, 2e se jim nedaH obehody 
a kupectvf; ackoliv jsou tim samt vitmi, vymlouvfyl se na leccos; 
jedni pravf, ie jsou tIm viuny .yfUky a nesnttze* vznikl^ 2 pf-ijlmini 



,v Google 



135 

pod obojf (36'), jinl vini knize, pravlce: ,A my jii pro jicb kitz&nf 
2^nfch obchodflv aemiio2eme mfti, ani n^m kupectvl jdau ani nic 
z jin^ch zeml l" (90*). 

Na trzicb pfUe se nmoho zl6bo: , . . . mnoho z\6bo 
b^vA T tiztch . . ; jest vehni iiebezpe£u& t$c s trbem &e obcho- 
diti, neb skrze to M6 ke mnoh^ma zUma pfidr£i se a pHcb^zeji: 
ano( mladd ieny budaa se sm^kati po trzicb, po jamiarcfcli, a potom 
po Doclezlch badau cizoloitti b cizlmi mu2mi pravlce, ie san svoji, 
jakol oni toho mnoho um^jt." (75*). 

R. Mi& jmeuoTttd nespraredlir^ miry a v&hy: „Pohledi2 
pak, mnedle, dSje-li se ta spravedlaost y tomto lidu t mdr&ch? Nedolfi; 
pry: ,Pnol pinty]', a I2e, ano m&lo vice nei 2ejtllk. Nedospe... U v^e 
nedoTiUl, Dedom^l, zadr^I, — kdo by to vymlnvil 1 A zpHsah^, zTdmje, 
zelie: ,Na man vim, oa man dndi, aamat tak m&m; na m^ vim, 
pfinahu Bohu, jin^muC bycb nedalal', — a 12e. V§ak tento lid uic 
jin^ho Dei 111 se obchodl ..." (253'*). 

Jevl se to aejvlce na trzlch: „B^v&-li toho co v trhu? 
Hledl-Ii jeden druhSho zklamati, klade-li jeden druh^u osidio?: anit 
nat&hnd, pika& uhtadl, vyeeSl, zblll, zbarvi, aby se pdka4 zdfUo, 
a chvtlll, 2e dobrd jest, aoo tak nebnde. ,Ba, samat za to nemto, 
na man vlru, te bych jin^mu nedala!', — a lie, oklamil, pfes^ne, 
selie, oedold, nedov^f, nedomSH. A tito kupqjice t^ hledl oklamati ; 
a pr^: .Zklam^m jeji. A toho obojl za fahcb nenugi, nei rovng jeden 
drab^ho do pekla strk^ a pomithA. Odre, oblaapl jeden dmhdho, 
anic se za to nestydite? A, jedtd jim to chlilban; prf: ,ProdlLm sv^ 
jaki mohu'; u pr^: ,Oklam&m jej, jtn^mn bych dvd to d^ti masela'; 
u pr^: .OklamUm jeho. Dal mi toto a toto, ano jedva za polovici 
stojl.* Ale aby oni jedni drnh^ z l&sky prodali, neptes&bli, nei ph 
Cemi mohau zuostati, to pHjali? A tito, kdoi kupi^l, tak^ z Itoky?; 
vida, ie za to stojf, i fekl: ,D&mf j& jemii, aby tak^ oepraeoval 
dannol'? Ale onino, coi mohan, to najdr^i prodadl; a tito, coi naj- 
laciaiji mohan, kaupl, i&dn^ Idsky nemajlc. A tak sobd obojl do 
pekla pom^ajl, neb oni pod pHkrytim spravediivosti prav^ laupei, 
zlodSjstvf a fatefi vedau. Nebo to jest spravedlivost, mfra, loket, v&ba, 
aniC pod tan spravedlivostl natAhnti, nedomW, nedov^l? Toit fal^ 
a laupeiEl Libra, lot, — spravedlivost?, anit op^t nedov&if, zadril 
palcem, zatrhnlil? Ob, jakC oni to um€jl velmi dobfel Op6t pr^: ,Daj 
pintal', voU. A to jest spravedlivost? A nedil m&to vie nel puol 
pintyl A tak mdS ve v§ech obchodlch ..." (SSOi*— 331'). Pioto tedy 
.tfebaf V t^Ie o«i mlti. chcefi-li zklamin nebjtjt' (128''). 



,v Google 



186 

B. kiri T t£ vdei zejmtina objvatele mfist: ,Nn, vy 
pdni mfiStanS, tak-li ste £m t bv^id obcorinl, ie vy i&dn^mu 
kfivdy neucinfte v i&dn6 yici, 2e vy, kdyi v^ hoatd pfijedan, ne- 
vodtete, neobtaupfte, nepfeULhoete, tak-li jeat? Nn, vy kramflfi, 
knpci, fiantroinlci, femealafci, fieak^jti, jil-li vy Hdniiio 
nepteeihnete ? . . .• atd. (131''). ,T^ tj, mHtici, kdy2 vy co kiipu- 
jete neb kter^ obehody vedete, ie to vfia {iulte prvotnS, hledlce 
k tomu koDci, k Debeskdmu knilovstvl, tka: ,U, ted nakaupfm obil^ 
navaffm piva a poalauSlm Urn obci, aby mohla poti^ba bjti, aby, 
i&da^ zildftvy nebylo I' ? A tak, blfl, na spravedlivosti to d&vati, ae- 
pfes&bniSti, ve<I-li?I Anot Ba, udranf, pfea^nli, nedalijf, nedov&ii, 
kdfl2 jediiid mobau, leda oni joliii^ mtii a sv4 lakomstvl naaytili ..." 
(ISS**); ... .lid mSstsk^, gantroin^, jefito kudy2 jednd mohan 
dob^, dobudau, vyljdivl, vyiaotrotf, oklunajl, sedran, a kohoi 
mofasn. By( pUUc pHlet^, bledlt, at by jema p6ro vytrhlt, — ie privS 
jako pai Ifiil neiity, tak ooi lidi mSrami, Tifaami, obehody, 
trhy kaiddho hledl pojiti; pro jeden hal^ Be12e, oklamA. A, bidnj 
lid«, zl;^, toftstsk^, by sedl&kem byl zuostal nejeden a ty aedlkA jako 
tyi mit6 a otec, mnofaem by sn&ze apaaeni bylil" (240^). 

A vdtide vl&dne klam, Salba, podvod a le2 u vieek 
atavA: 

.Jeat-li pak milovtbil bratrakd, alibi^ za to, te co aobd nechcefi, 
aby druh^u neeinil? Ba, kdei jednd muoi, jedea dnih^ho oklanul, 
pfes&hne, nedoi6, nedom^f, Dedovd21, kdo l^ to vypravill* (118*; 
pod. ITS'"). Jest to mezi vfiemi st&vy: .YSak jest to Boil divnd 
dopnitSnl a spravedliv^, 2e od najvyfififho atava do n^niifilho viichni 
jedni drnh^ho drau, laupl, j&ko lotK, lotr lotra dite. Enfiata, p&ni, 
panoSe drau se vespolek, taledl jeden na dnihdm vydhti, vylichviti, 
vyvfUeti, vysauditi spravedliv^ 1 nespravedlivd, vgrnS i nev^rnS. Md- 
Han^ zase drau panoBe, panose mSfifany, p&oi sedl&ky, p^i aluieb- 
nfky, aluiebnlei piny, nealausEIce jim vfiroS, mohance vice nadftlati, 
i zahdiejf. Tak lotr lotra v6udy dite. fiemeslnfci, hidaj, dran-li se, 
kupci, pfem^ka&i? Ano lotr totra dte, laupl, bokyn^ kram&fkn, kra- 
mitl'ka rybUfka, ryb^Hca mlyn^Fe, mlynfU^ pekalte, pek^ fienk^, 
fieak^ fievce — a tak vfiicbni jedoi drabd drau, laupl, neb jsau ae 
vBichni zlotrovali, od Jerosalema ode&li, od pokoje a Idsky ... * 

(306'-^ pod. lean. 

ti^«{Ii»cftw. Rofcycana k&rfi QpffliSenou anahn po pov^&eni 
V dfednick^ch kruzlcb. I van^e ty, ktefl pov^enl dofili, slovy: 
,Strachi^te ae, vladaH a aufedolci, jeni ste pov^geol dodli, a jinfmi 



,v Google 



137 

rUdnlie, ahykta t&ice neBpadli, nevieiUe t ta vladatstvl ekrze Erista 1" 
(22S*). Na jiu^m mlstd pi-avt, ie, ,kdo vcbial t dnoatojenstvl . . . 
pro cUAbu, aby byl ct§a oadjind, tent oeaf p&atff, ale zlod^j alotr. 
Neb krade ten aufad lidem dobrym, kteH2 saa tobo bodni, a on sob6 
osobuje cizi vdc, tottS anfrnd a pojiiticy jebo, bez vuole Bo21, a tak jest 
zlod^j. Drub^, ia v torn 6fadi jsa nehodo6, mordnje s&m jvii dnSi 
a zlfca pHkladem jin^cb, a tak jest lotr, jeSto lidi mordiqe bezprdvnd." 
(225*,-''). E snaze po povfSenl pFipojuje se v9ak tak^ strach, aby mfsto 
jednon doaaien^ nebylo zase ztraceno; proto pr^ neTyznflv& se vfinde 
pravda, kteri by byla mnoh^ nemilH a pro kterou by Disledovaly 
dtisky, po pHpadg seaazeni : V plsmS sv. vodnateln^ sUil pf ed Eristem 
a mlCel, ponivadi se bdl z&konnlkflT, aby ho oekizali ukamenovati. 
Rok. applikuje to na lidi, „jeSto nesmgjf pro b&zefi pravdy ryznfi- 
Tati, ... aby s aufadAv nebyli ssazeni." (332''), 

Bondulch (ifednlcfcb viz doleji pti dTab&ch o piivech a 
soudech. — 

Ceskyvenkov. OsedlocfoA. Selsk^Hdjevlpifece vfcepdCeosvoa 
sp^su, nei lid mSstsk;^; vidl se to ve snaze, aby mil dobrd koiif: 
,8edU^ov4, neboS^tka, rMi by mgli (t. dobr^ kndif), i nemobau 
mitil* (I04*). Fro&? Proto2e se v t^ pH£tn$ mfiata o nfi nestarajf. Ale 
pfece i na venkovd jevf se odpor proti dobr^m knS^fm : ,Ba i sedlf^om 
(kniz ae tfiiko alibi)- Jednet kn^z bude mluviti pravdu a jim mlnviti 
proti jicb btlchuom a De!'&duom, azMd, anit hned bledf zmazati, 
V n6tC«m popadnfiti a potom obialovati." (327'—'"). 

Sedlllkflm R. vyt^ki, 2e jsou ia&io nespravedlivl nemftfiee 
a nev&2fce poctirS: ,. . . fia i sedUk, kdeiE muoi ygrtele nedosauti, 
nedospe, na lokti nat^bne, zoi muoi najvlc, co mao2 najkratdl, to 
m&. U v^e nedovfl2t, nedomeH^ zadr21 atd." (253''). 

SedUci trpf dtisky od p^nflv, kteJ^I je vydlrajf a olupujf, 
aje&tS kiZDf to naz^vajl (71*); sedldci, nebo2dci, musf vynakUdati 
mnobo na rozpostilosti a na p^epych zbujn616)io panstva (7* a j.); 
relik^ danft a roboty tfi2k6 je tI2I (239*). Doklady viz doleji ve Btati 
o pomdni bohat^cb k cbad^m. 

Hoapoddf, hospodjftti a ieled. 

HoepodiiF a hospodyng majl seatarati o stoq Select jako 
rodifie o dftky. PMeTfilm oiajf k tomo b)ed6ti, aby £ele«t byla pilna Boba 
a jebo pHk&zllnl, majlji vgati k poznAnf Boha. (19>>). D6je 
8 e tak? ,Mflte-li vy, faospod^H, bospodynS, o aran celed velikan 
p6«i, aby oni Je2f9e znali?" (26* a j.). NikoHvt „A vy, boepodtti, 



,v Google 



188 

hospodynd, jflfito nadbAte napomlnati sv^cb pacbolkflv, dfivek, a T^sti 
je ka pozn&nf Boha, . . . ie maelte za to r pekle haraacfm trpMi 
tdibd manlcnl N^brS jako oni na v^ Salnjf, kterak pro vale dflo 
nikdf nemohan na mii jfti na malii chTlli, ani hoBpodtf, hospo- 
dyni se zbiiH: ^, a, mefiktltenme I' . . On, drahf P&n Jeiti, sa tT^ho 
pacholka, za tvii dlTkn dal vfie, coi mil ... A. tj pak dada kopn 
neb drA pacbolku neb ddree, i chce bo tab mnoho poUrati oebo 
Tfce De2 Buob, aby on bjl tv^ho pilnijl, tv^cb sviA, ne2 Boba.' 
(SO- a j.). 

HoBpodAfi neBtarajf se o apaseai ST6£eledi 
nek&rajlce anetreatajfca jejfcb bMchfiv: Jin, Yy 
hospodfUi, bospodynd, jefito v dvjeb domlch dopustfte SToboda mfti 
k bHcbuom I Ana T^rqil, bobdAka]!, pMaabajf, peaknjl, lajf, zjevod boil 
pifiktlztbif pfestnpnjf, a vy nedbAte ; . . jedaa avobodn^, kam kdo liU, 
T noddle Bvat^ bezo vteho stnda, beze vfif biziii Boif, v brCmtob 
le^t, zjeraa se, — a idiaf tomn nic nedfl* (389*). 

VAie vdci svitakd brini boepodtlfflm starati 
se Celed, ,anif se nnAtf, fresnjf, peCqjl, anf nemnoi modlitby 
prATi f-lk&ti, aby nepeioval na ono i na ono . . ." (427). 

Zli bospodAFi majf zlon Seled: ,Ab, jab by ae (ty) 
xbanHl, bdyby pacboleb tvdj neuCinil, eo by ty kdzall Ale ie toho 
necini, co b&h veil, o to ae milo atar&te . . . ^alnjete-li, jakoi iasto 
i na zpovddi iEalujf, 2e 6e1ed nekolnd, nepoaluSDA, b^&-li to? ProC 
to? Proto, ie vy sami neplnfte pHkAz&nf BoUbo a {^eBtnpqete sami 
a jin^cb nevedete, aby pinili je. I hodnli pomstn na tAb Bnob diri, 
ie yim d&T& zlau, neposlugnaj fieled . . .* (IZS"). .Proi jest, 2a vy 
zlii {eled mlvite, hospod^H, bospodyni? U prf: ,USm slfi ieled, ie 
mim B nf psoty dostil' Vf8-li, 2e proto, ie jste sami slf?; i dopustl 
na tAs buob zl^ aby zlf zl« trtlpili, lotr lotra." (306*). 

Bokycana fair& zvliitS surovd nablddinf b (e- 
I e d f : .Opit hoBpod&f, bospodynd. U pr^ : .MasfC ae UilsA Qoiik 
rozbnivati a poidiratil' A to oaznove iebr&nJm, ano bude ztekld 
rozpoitdnl a vylitl bnivn, anit sobS zl«J(, peskojf, bospodtf deledi, 
boBpodyn^ t^: ,Ne§taBtD^ takoT;^ padiUe a ty, bezectni mrcbo psfl* 
Je&to jest to vdecko d&blovo jednflD], ie k bv6 6eledt tab nkrotnd se 
m^l . . .* (70). ,Uz(ld, anit faospod&f zlfye, peskuje jako pes pacholbaom, 
pani ddvkim banebni kobyl, bnrev jim iiad&, a neitfkaj nic I A dlS-11, ie 
jest to il^, anit: ,A, a, kn£ie, musit ndjak;^ fid b;^i, mosK se bitil' 
I chtf fdd nef^dem uvdati: ndtflilni, nefilechetn^ zlaje, a cbce Hd 
v^ti tfm; rovng jako by dibla diblem vybinil . . .' (436"). 



,v Google 



Z roedUu stav& plyne vz&jemDll fevaivost. Stay nad atavem cbce 
vyaikati, vyfiSl stavy pohl(2ejf na niik&i se zjevn^m opovriEenfm. Bude 
se nim to jeviti v livabich o pom^ru bohatjch k chudin6 a o roz- 
manitosti krojilT. 

Fomir boh(Uyeh k ehudym. 

Lid6 bohatl 2ijf v pfepychu a nfLdhefe; proto jsou £asto pySnf, 
nadatl, a pohllSejf s opovi-ienlm na cbudinu. Jest to neMska, nemilo- 
srdenstvl a nespraTedluost v&6i chudia^, kteri sa&Si mnoho utiakAT. 
Rokycana casto zast^vi se chudych proti bohfl6um 
vflbee. 

Tak chvfUl aa ph chud^, 2e b^vajf k Bohu vd66a6jai aei 
bohatl: „Ba, maedle, jefitd vy, je§to r&m dal Buoh vice nad jin^ statkiS, 
zboii, vfce-li jemu d^kujete? Ba, zajistd ie m4n€l VSak jest to na 
oko videti. Tam v zim^ azffd, ano ty babky cbud^, kmetlkov^ i hued 
ranf6ko tlukau se u kostela tresauce se zimau. A tito bohatl lezl, 
spl, ztabajl ae a mohauc jKi, auo koiSichAv, 3ub, bUn hoJD^. I mofte 
vy, ie proto trpSti nebudete? ... A nynl t^z spf, az bude po 
mSecb, a slovo Boil nevonl jim. Sti-acb zajist^, ie yim mnob^m to 
zboii bude pfKina k horaucfmu peklu . . .' (190*~''); gOnenoo chud^, 
uebo2Eltko, poj( zeli aaebo pol^vky a diuhdy chleba such^bo a vody 
se oapi, a cbviUl mil^ho Boha^ dSkuje, je§to tento (bofaaty; dosti 
maje, toho aenCial." (390''). ,6lovSk chud^, jeSto Boba mihije, n^tco mfllo 
pojf pol^vky a neb hr&chu a drubdy maaa kauska nebade, a d^kuje, 
chv^i mil^ho Boba z toho. A oaino p&ni dmfchajl sob6 nad krmSmi, 
nadzv^fiDii, a nepomysll, byf Bohu pod^kovali. ProC? Proto, nebue- 
milujl Boba" (338'). 

Cbudl byyajl zhoin6jii aei bohatf; tak^ pfistupuji raddji ke 
stolu P4n6: .Tito iid6 chudi, kmetIkov6, babky, i bned pfed svl- 
tdnfm lezau k kostelu a tlukau se a pfese vdecky mSe v kostele budau, 
a doma se drubdy nic nevarf. Ale tito bohatl leii, protahu,! se. A na 
cbvlli Be vrazl do kostela, nu2 r&aie zase! Mnoho-li vid&te t^ch bo- 
hat jcb, aai k tdlu Boiimu jdau? Ano, slibuj I Vonlf jim? H^df^, oa- 
lez-li by tu druh^ piny, |)anoSe, jeSto ode dvaceti let nepHjfmali? 
Vim V jistoti, te by nadel!" (37''). ^KteH iast^ji jdau k tSlu Boilmu, 
ti-li cbudl, zavrsienl, Cili onino piini velicl, znamenitl? Aj, bylo by 
banba pdng milosti !" (1l'2*). 

R. iEaluje casto na utrpeni nebohi diudint/.'Piici a a ulrpeui 
vidi hlaTn§ r torn, ie jViidy tu \iA6 hledl, kde2 jest neco mocnfibo, 
nrozen^bo'a zuamenit^bo, ale byt bylo najleiiSl a jest cbud^, od 
8T6ta opovrien^, tut ucba neztdbnau.. .* (27*)- 

Jubllejnlcti splaQ i. XH. 10 



,v Google 



140 

Pode jm^nein kizng* p6m tUiskuJt ehudimt: ,Pfln cbtdl 
kizefi T^ati, povede lanpeS, odfe, oblaapf sedl^ka, a nazvau to 
kftznl!" (7l»). Svidi je k tomu lakomstvi. (lOO"). I kiri a 
pilny: .Nu, vy p&ni, jeSto chudina laupfte, vSichoised'd.bluklaDltel' 
(100''). Nemilosrdnl p&ni nepokl&dajl to aot za liffch pra- 
vice: ,UdHti chlapn B&dla, otavlt se ctalap jako Upal' (293*); ne- 
majl slitovdnf: gTito lid^ arozeni chudinu draa, laupf beze tSI 
IftoBti" (MS**), nebof u nicb Tflbee vSecka Itlaka .ustydla*. (343>>). 
Ka2d^ z nicb bledl jen sTdbo prospdcha a ziBku, o cbu- 
dinusenestaraje: „Ab£i, p&oi, panoSe, rytlH, konSelS, zvite, 
jefito nedb&te obeondbo dobrdbo chadiny, vdov, sirotknor, ne2 ka2d;f 
gvtiho bledf, vsedet vim to na vajSe fardla, to sbleditel* (124*). Bfih 
pfece pHktlzal aP^^i mfti o avdm bliinfm I" (i24>). 

P&ni 2ijl T pjfie, nfldhefe, pi-epycbu a v rado- 
v&nkicb zvHdte na utraty chad^ch poddan^ch: ,V^o 
kdo tyto rozpustilostiDese, kolby, tanee,dekyrozlien4?SrdUGi,kdojin^? 
Edo tu pajcbu t^cb lidf pyfin^ch neb tdcb ien? VSe onil Pin 
vydra na sedUclcb i nakaapf 2en6, aby krtUnS cbodily. Edo by 
to vypravU I ? JeSto jednS ten lid rytlf akf jako krev z nicb to6f draace 
je" (7»j pod. 124*, IS2^, 278*>; Jednajl ftast^ afiatky, svatby, poaTl- 
G«nf a radoTinky, jedto se pH tom mnobo zldbo ddje, niklady velikd 
(inf bohat^m a znameDit^m, a chuddinu lida Kn'stovu ledva kus cbleba 
poBkytnn!' (232'). B. pFirovnElTi je k bohatci v plamS sv.: 
^(it\Ttf bHch do tobo bohatce byl av6ta toboto marnost. Neb pay 
choval a lovce pro marnlJ cbli^bn a pro lozkoS, a bez pocbybenl ie 
jest i ptdky cboval, jimito v^tSf pobodM cinil ne2 cbud^n Lazarovi, 
a tim se zanepri^d&uje mooho dobr^ho zmelk&val a chudym po po- 
Uch jezdlval a §kodu iinil, a snad i t avitky to 6inlval, jako2 i nyol 
po bHcbu od mnob^ch se to d^je." (23:2^). „Saini zabilejf, 
raj raj 1 a tdmto (chudym) vydrau, jefito oni to t^iice vydfilajf, aoo 
krev 7. rukau te6e. ToC jsau ti mail krvautnl, jeSto o nicb David 
mluTl : ,Huii krvautnl !' JeSto oni to krvav6 vyrobotovali a oni jiin 
vydran, aza to sobS kupujc atHbro, zlato, raucho drabd, ano to vfie 
kivautn6 jest, i to, co2 tin^dl, vSecko krvautnl jest PaklK u nicb co 
dfilajt tSiice, je6t^ mnobokrit Jim nezaplatl, naMkajl ae na n6, nalajf, 
zpoatrkajf :, ,Co cblap dice?', a — on, neboMtko musl inl£eti, a dflt jemu 
nftjak^ zU bal^e, Smetrli^ky, a on musl vzlti, boje ae." (278' ; pod. 376*). 

PodobuS R. kilr& stav mSstsk^: ,Pani mftStko, nedolila li 
si kdy tomu neboi&tkn, je§to tarn tiice d6\&, ano krev z rukau te£e, 
neb nedoTi2ila neb pteaihia tvd milost, nad celpretem tu aedfc, pi- 



,v Google 



Ul 

njlc Be T rnkau? A on pHjde, ustans, npot6 Be, a ty jej pfijmeA, 
nedti prsrd miry, nedol^S! Vyd&B-li z toho poCet, b&dajl? A za to 
fiobfe pA3nov, 61oj6tflT krfisn^ch nakaiiplS . . ." (278'"''). ,M*6tan6 td2 
(t. drou chodinu). Oni Debo2&tka pfijdau do mteta a ooi je vydraa, 
vobtaupf, pfesahou, kde jedinfi mohaa, tak ie nejedeo, cokoli mi f &i6m 
doma, vdecko jest krviitiid a ohavn6 pFed Bohem.' (S76''). 

Lid robotaf iifA velikS daii6 a jiDft bfemena; ,Lii6 
rytlffitf . . . drou lid robotn^ . . . „bezpr{[Tn6 A&ni oa nS Tzkl&dajlce, 
zam^ejlce, tdiki bfemena rozkl^ajfce jako na rosly." (?*). .Jedni 
jsan pel (t. „jedto llif, sami r torn kocbinf majl, ale jin^ bolest 
& manku Cini"), lid rytlfsk^, pftoi, pano&e, rytffi, jeBto nbobd chudinn 
jaku Uif, sedlacky, nebojatka, na n€ tdika bf^mena zklAdajIce, roboty 
zamySlujI, pomoci rozli(n4, Tozby danl k stavenl : ,A vSe S96ite, chlapi I 
P&nf jest pf ikizal 1 Ufttfite panu pomoc, dajte po drokn, dajte b rohflv !' 
I tot jsan zamyaliU, tak sly^ti na ni, aby a ka2d^o rohn sedUk 
a kr^ry gro6 dal, A tak6-li2, pane, rozk£2e§, s rocaeu dati? . . Op6t: 
,Dajte krili berui po polu &roti a pdan po cel4m . . t' N4br2 kdo tuto 
pycba tfimto panaommusf jednati? U, sedUcil Kdokolby, tance, freje, 
kdo kvaay jich a hodov&nl, kdo oa to nakiadd? Sediaci, nebo^atka, 
vfie musi D^sti l On, neboiifltko, pojf chleba such^ho a napi se Tody — 
a p&nu daj, a< boduje!" (239*, srovn. 7*). 

Zemte<li 61ov4k bobat;^, m& nadhern^ pohifeb, ale 
chndas?: ..... kdyii kdo bobat^ omfe, uzffd, aoit se zberau, zzovf, 
ale cbnd^ kdyi umfe, ba, nebrzo tu bohattiho uzHfi . . .' (300''). 

Opovr2eai stihloi chud^ kazatele: ,KdjU Be 
trefl n^ak^ kazatel chnd^ a vyznivi JelfSe Krista a prardu k&ie, 
tot nebade vztotn^ ani pHjemB6 tomuto lido, a6hri jeSt^t jemn za- 
povMl, mohau-lit a zrugl ti mocni . . ." (27*). 

I klade R. lidu na srdce, aby se o chudinu staral 
a TfiemoSufi ji podporoval. (233'', 234'). 

I vyblzf k d^rinf almuiny, nebot almu2na jest skutek bohu- 
lib^, d£vd-li Be gChud^m, nuzn^m auduom Kristor^m" 
(390''), kteH toho zaslubujl. „Ale po hffchu, lEe vy mtllo na 
ty audy Kristovy dbitel" (390''); „ . . . i nyul Qako t pfsmfi 3V., 
kde je HI o botaatci a chucfasovi) mnobokr^t druhdy 2^dajf cbudf 
(t, drobty se stolu bohatce), — anit radgji dadi pauom neb svi- 
niem .... I nynit to b^va, 2e mecl, tal#e z atola psoom a na 
chud^C i nezpomeniL" (233'); „. . . mualme z toho poCet vydati, kterak 
JBue toho cbovali, 6fm jsme vUdli. Vidauc cbud^, nuzn^, aeboiEdtka, 
audy Kristovy, pomtthali-li sme jim, knnili-li sme je, odfvali-li sme 



,v Google 



je? Maedle, kdyby t; m^Ia gaf^tka a ona sama dobfe jedln, piia, 
a tv^m d£tem aedtt-li, Dei aby hlad mfely, necfaala, oetbala, b&daj, 
bylo-lit by libo? Vim, ie by se, jeiinko, zbanhla. A toto vidane 
chud6, DuzQ^, nadati jim, uetbati za nS, nebo2^ka, aao to Kristo?i 
audov^, jeho Aiti, h&dn}, rozbttfiriL-H se na via proto mil^ Buoh?" 
(278^). ,0b, bida bude v&m bobat;^m, jeSto cbud^cb ne rtidi do svjcb 
dom&T paodtltet Ba, k&iit uzavfrati vSady, a jealli zeC tarn kudy 
Tejde, anit se zbauFI : ,U, proC ste ho sem pastiti, aby ugco ukradl ?'..." 
(330'') ; ,. . . po bHchu, 26 yy inilo oa ty audy KristOTy dbite. Kolik 
Btti jii poBtavfiv kaupiii k ziiu6 na chud6? A nebo velmi-li jim po- 
mihdte drvy neb Jinii v^ct k zimS ? A neb postarfite-li se o n^, co 
by mdli jfsti?; kdyi vy aami sedlte za stolem a m^te co jlsti, zpo- 
menete-li na chnd^?. . . D^te, mi jin^ml" (390''). 

R. radf, aby se almuina d&rala t^2 koftJElm ,chu- 
Afta, ouzD^m, kteMi vdrnS pracaji o spasenf lidak^'. 
(390''). ,Ale ty, jeSto s vAmi vgrni pracujf, mitlo vy se o ni sta- 
r&te! . . . DAte ne jedn6 trpSti nanzi baiilm dobrjm a mohauce jim 
pomoci . . ." (390*'). 

Jinon almuiau B. vidl y zapflj£eai peaiz bliitnfmu, 
aby si z nouze porno iil: ^DrubA almuiaa zevnitJnl, tSlesDli : 
vida nuzuSho, pomoci, d4ti, zaloSiti, piljSiti, aby blJiufho z nauze vy- 
sdvihl. Ale my bychom pAjcili, abycbom lichvu vzali a binb jeden 
drub^bo V nauzi vrazil . . .* (252''). Na jii.<^in mfstS R. tMe ae, 
m^(-li lid^ lichvaza hflch? Nemajf, a takto ae vymlouvajl: .LFrokt 
jest to, komornj plat, darmo-H^ mu pak mtim puoj&iti?* {296^). 
Jin& almuSna jest tak^ ,libA mil^mu bahu a velikd odplaty, 
jeSto, kde2 jest obecnuzni, cbud&, a Clov^k zvida, i pomfli jim, t^ 
vil obci: jako jeSto D^kdd shoMaliddjim pomohau lesem, Tozbd; 
one jeSto cea ty se zkazi, jeSto tolio obec uilvft, a nfekdo dobry opravl, 
Ai lesu, velmi se ta almuina Ilbl miI6inu Bobu.' (3^0^ 391'). 

Vii ndtlenl almuSnyjest vSak tfebaopatrnosti, 
aby Be jf nepodporovali ti, jiii tobo aejsou bodni. 
.A mSli by lidd probl^dati k tomn, komu majl d&ti almuinn, ne- 
chtt-li z tobo brozn^bo poHn vydati." (281''): 

Mnozl lid^ almu2ny nezaaluhajl: ,Nynijdl cbudf 
bndant ae tlauci po rsech SebHce a peu§z jinym budau pfljdovati.* (233*i. 
„UzHS,anit(t.miiozf ,cbudr)spytlib6bajf: ,Nem&mebrachu,nemdme8e- 
mence, slanin,krupl'; v&e to vymluvl, a traap siln^ bude' (268*); 
,. . . tito iilc), jeStojedaucalmu^Qu, potom aezlenl, nebudan 
bez pomsty . . . Ba, Hi iemu : ,Vgak's ty almu2ny po2ival, blect toma dosti 



,v Google 



143 

a&iQiti, bn<I mne prAzdenI*' (281*). „U tgcbto pak ptinfiv, kdyit tra* 
baCi, piStci, bubenfci pFijdau: iCfjate?* ,Tohoto a tohoto pfinal* 
,Daj jim zlat^ a neb dvn neb n^koliko groSCv a posactte je a dajte 
jim dosti vfoa, vSebol' A kdyi cbndj, oeboifltko, pfijde, aud Krista 
Je2(9e, . proso ve jm^au ukfiiovan^ho Jeitlie: ,Nu, dajte ma peniez, 
a ka2te mn vent' Onino diblovy audy ctl, piSce, hudce. Ale ty, 
kdy4 j8i pak JeMfiuov, jdii, bracbu, venl" (8fi9\ pod. 409*). ,Tak6, 
aby (ty) tobo hled^l tu, kde mii d6ti, aby snad nedal tu, jedto by 
Bolia rozhofival a nepHteluom Bo2fin dpf2e dodal a Jich posflil ve 
zl^m, jako tdm fiterc4f uom drubym, jefito sau nelPMnS iEivl proti 
phkElz^nl Boilmn, aebo tdm tulfikuom zabfllev^in, silii;^in, 
jeSto Be po pautech tkajf, aby neddlali . . .* (390*). 

Zv)&§t6 R. varuj c>, aby sealmuina nedivala kaS^lm 
nehodn^m, jimi 6asto ddv&me, .abychom se zdfUi, le my tak6 
8 drkvf svatu drilme..." (269*), afikoliv jsou to ^bSbdnov^ silnf, 
traupi a protivnici pravdy Krietovy a 6tent svat^ho." (S69*; pod. 
281^ 390*, 409*). .Tut jest svald almuina (t kneJlm chud^m, ate 
dobr^), ne t^m lotruom, knb^nfihiom, svatokapcuom, oiralcuom ne- 
Mdojm . . .!■ i390*; pod. 409*). 

Ale CechoTd prdvft pr^ lidi nehodn^ horlivd pod- 
porujf: ,A CechoTd, bovada blaup&, slepA, vSe to krinl, chovajl, 
pichlf, ani jevSemu 8v6tu byzdf, — dopuStfinK jest to BoJII' (390*). 

Z n^kterfch dokladA jsme poznali, 2e se Rokycana ve spravedliv^m 
hnivn obracl proti tern, ktefl jsau cbudl jen proto, 2e zahtllejl; 
tnluTl proti iebrdkftm: ,. . . . i bned 2ebrati i-Ano oechajfce drubdy 
i Bla2by.Bo2i, a potom teprav b sluibg Bo2(, jak^l tu miio2 b^ti se- 
brflul Hin6 na sluibS Bo2f, prv^ tam b^bati, tSkati? A, traupi silDft" 
(281^). 

Na jednom mlatS vyt^ki t6i nttdeanfkiJni, ie se ngkdy rddi 
oddivajl z ah Alee: ,A tito pak, jegto na den dSlajf, tesaH, mlatci, 
zednlci na vinnicicb a jinde, nemSj p^Ce, zab&lejfC, postojft jedin^, 
kde2 mohaut; jedto by ne Jednd bez sv6 Skody motal dateko t(c na- 
d^lati, a aechdt, zstojlC, zah&16, leda on Jedind den p^trval. A za 
±&Aaf Jjo) to bHch nesf, ani2 oni za to majf, by oni proto muaili do 
pekla jfti." (360*). 

Jinak vfiak Tidy Rokycana borlivi zast^vd se d^ln^ho lida 
a chudiny. Z dokladii, jei jsme uvedli ze socialnlcb pomSrA chud^bo 
Ijdu, vyznlyi tedy na innoze cit pro sprnvedlnost a hluboky 
souvit s trpiclmi tMdamt lidn. 



,v Google 



144 

Hogmamiost Jerojiv. 

Velik& rozmaDitost v fiatech vyrinula Be z pHiia socialnlch ; jimi 
dival ae zevnSjfil T^raz nesSetn^m Btupflftm a rozdllflm powl&ai. Ve 
stai-fil dobs bylo to dokunce pfikazov^no. Rozdlly r fiatstva pdsobily 
oviiem nestnlrnou p^cha t jednotlivych stavech; z pfehj vzrAstalo 
pak opovrieaf k stavAm Diififm, ano Bt&?aIo se Casto, ie vznikal 
prudkj odpar proti Mm, kt^f jsouce nii&lho stavu odv^iili se 
obl^ci roucho pHslufiejtci Slov^kn vyfififho tidn. Nenf tudy divu, 
2e proti takovjm titSraoBtem, proti takov^u qfifloT^" oz^valy se 
blasy mravokflrcA, . kteh vidili y torn p:^chu, avildijlcf k nemrav- 
noatem a k rozko&Qictvi. Tak na pF. jii Stito^ kird z&pony, prsteny 
a jioj pfepych; Hub neni Bpokojen a ttHdhem^mi rouchy stffban^i 
a j. K mraTok&rcftm pfidruSi) se Rokycana, kter^ slory 
opovr21iTymi a na mnoze &2 nr^iv^mi brojl proti Tfiem, kteff 
dbajinidhern^horoncha, drah^obuvi, prsteaflr, SperkAv 
atd. *"), Hrozl jim, ie p^dou za btdu pychn do pekla jako onen 
bohatec v pismft st.: ,To( a via iidaj bhcb nenf, v kmentn 

choditi, ved-li ? Jest-li n i&s hHch t zlatohlavlch choditi, 

V perUch, v stNbrn^cb pdsfch, t drabM raufie, a prsteny? Nic vy 
Bobg toho nev^Ite I . . . Vy muiii, ieay py&D^, vdl'lte-li, ie jest ten 
bohatec v pekle? Viftei, kioi tau' ceatau jdete, ie s ufm budetel 
Ale dlte vy a vymluvlte Be, pr^: ,Na nda to sluSir Nev^ffte 2^- 
n^mu ..." (238'-''). 

R. borlf jednak proti rouchn pffUfi dlooh^mn (201'), 
Jednak proti pfllifi kr&tk^mu, o aimi pravl, 2e jest zapovfid^no 
,od prvniho arcibiskupa praisk^ho Jana a od cfBafe Eula pod kladbd. 
K6i toho nechajil" {201'). 

R. k&ri mate i leny zp^chy; muHmyytfk&zvliAti^ipice 
tfevfc, ti Skorea" (IS**), „tfeT(ce terven^ b fipici" (401''), .fipice 
dlauh^* (408*), je2 byly t^2 zapovidSny od arcibiakupa Jana a od 
cfeafe Karia (201'), .kroje rozliCnS na rauSe* (408*), na ph ruk&Ty 
dlouh^ a2 .do zem6' (401**), ano i tipravu vlaaft : .ono inuiii vlasy vajiSI (I)* 
(18'), nosl .vlflsy s vajci drlan^" (401'*). Bohatf majf „koiicbflT, iub, 
blanhojnd." (190*). Idokostela chodlvajf ve skrostn^m od^vu. (401''). 
Kn621 nosl stfevl^ky ki'&tkS: „Puojde knte t trevi6k&ch krUtkych 
a mftlo cbce blfito pfeskoEiti, oktUEe nohu holii. Ob, nedat^ i>ope, 
neatydat^, ie ae neatydlS t bv^ hrdlol (SIO*"). 

*■) Vie ST^toiar 1893: Dr. Zikmuod WiDUr; ,Pjcha itaTOriki t iatech' 
str. BIS, H34. 



,v Google 



145 

Nejvfce horll vfiak proH lendm , kter^ ai pr^ 
zvliStS libujf V p^&e a o&dhefe. Obecnd pravl, ie ,toto jest 
Tlr& kresfanski, ab; ienj k uokrase nepoSlvaly atffbra, zlata, ani 
perel a raucha drah^ho." (ee'). Ale 2eny toho nedbajf uepHporalna- 
jlceeisloT svatych apoStolfi Petra a Pavla, kteH Dapomfoali 
ieoy kfesCanskS, aby nechaly zlata, strlbra, perel a roacha drah^o. 
(167", 174''). KazatelQ neupoBlechnou, vSelijak Be vymlou' 
yajfce: ,U', pr^, ,na a&a to sloSf I' Ba^ jefitit Be zbauH na kii6ze, kter^ 
protitomumlDvf: ,U', pr^, .nevgrnl popi, cotonitumluTf? Zdali nevtme, 
jak m&me cboditi ?'" (167"). .A toC oni vSe vymluvf : ,U, oa ntls to slusf 1 
Aj, CO to Skodl panng, Y£nec?',JEetoni ka^dy hHcb vymluvl". (401''— 403*, 
pod. 201'*). ZvlflBtd k&r& u 2en dlouhd roncho, kter^ se za rtjmi 
r)eC«: mlnvlo HOcasech" (t. j. o vleckich), kter^ Be po nicfa pUsif (7*), 
.bUnich", kter^ se po oich sm^kajt (US'), a t£2e ae Sen:' .Skuro-li 
ajmete ttcb ocasflv, aby se po via neBin^kaly suknd, bldny, koiicby?* 
(408*). ,Majl raucho \>yiD6, brd^ nad mini, ano se za nf povleCe, 
bUny oeb saukni". (201*). Mluvl proti tiieau na hlavftch 2eaBk^cb, 
proli .chomautflin velik^m na hlaTdch" (7', 1 18% 401'' a j.), naz^aje 
deny 8 takov^ ufiesem .cbomaDtnicemi' (303*), mluvf proti ieaim, 
JeSto se net, jeSto tv^I natahajf*: ,bnde drcbta atari, ana vy- 
t&bne 6fllo, vnlaky aby uebyly na ty&ii. Anof 8ob6 £ela trhajf, fikuban, 
ODO lillky dfilajf..." (18*); borll proti rftiencflm, ,p^te^ilQl korii- 
loT^",jeizenyridynoB((7», 285»), , proti perlov^mYfincftm", prBtenam, 
(401''), atd. I do kostel a chodivajl 2eDy pyfini, v niidhern^m roufie, 
kter^ tarn stavl na odir : , . . . ieny mlad6, p^fpravD^, pyfin^, hrd^, tarn ruce 
ztfUiajf na oltt^ a fr^iemi perlov^mi, Cist^mi ..." (265*), jdan „do 
kostela jako Diany, . . . coi ae mobau aaJpyfinSji pKpraviti, to a tfm 
k t6!o Bo2imu do kostela pfijdaa ; . . . kterfli by kor&loT^ho p&tefe 
oa ruce t kostele nemila, vfiak by (ji) ct&bel oebo kfei zUmal . . 1" 
(285^1. 2ena jde do kostela, .ano se povle^e po nl Bukn^, rukHvy, bldny, 
a hlara jako chomAt velihi, ano perlorl vgaci, p&teh, prsteay na 
rukii.' (401''). 

I diy& B.lidn za vzor svat^boV&claTa: ,Svat^ Viclav, 
2e rid n mfie potnibal, ridy v aprostn^m rause fiel do kostela. A2 
jeli2 z kostela ptiSel, tepru na se vzal knliecl raucho. A toto pti- 
pravl Be jako k tanci do kostela a jako modly . . . ' (384'-''). 

Zvl^StS k hodflm bo^fm !id vym^SU Bob€ vSeliki drabfl roucha; 
mysif na to, ,odo aby k boduom m6Ii raucho nov^, krflsn^, pySn^, 
ono aby 8ob6 vgacnov fioIoT;^cb nadeiali, odo i ono . . . " (I25'>). 



,v Google 



p&nech pravf, ie ei knpnjl ^stHbro, zlato, rancbo drah^" 
na fiCet chudiny, kterA pro ai pracuje. (2780- 

K p^9e T odfevu a k rozmanitosti t krojlch vedou fiasto rodifie 
8t6 dftky, zjednAvajlce jim .fr^iky, vobojky, perlovd veoce' {45»), 
„tfevifiky fervent, obojeCky" , nakouplce jim perel, pisftv, odfva- 
jice je V ,koSISky premovan^ zlatem", atd. (407''), vodfce dcerky do 
kostela „v perlov^m vinci" (186*), atd. 

Z dokladflv uvedeo^ch jest patrno, 2e R. zaajlmi v U vScJ na 
mnoze stanovisko prMid pffkr^, ba pf fmo nespravedlir^, 
poTA2fme-li, jak nelltostng tepe i narnOstky prominutl nejhodDSjBf. Denis 
odQvodfiuje to nemilosrdnon prudkosti kn^ze, jemn2 vSe 
svStsk^ je poskvrnt'nim. S tohoto stanoviska jevil by se aim 
R. ovSem jako nElboiensky fanatik. Byl Tdak syn st^ doby, 
proiet hrozl se mravDl zk&zy a etrach jeho sv^dl ho k ostr^ kritice, 
kAr^Icf bezobledD^ vde, co jen pon^ktid nese zn^ sv6tsb6ho Sivota. 

Prma a sotidy. 

Pozoali JBDie, jak Bokycana soudf o jednotliT;fch stavech. Nent 
mezi nimi vzitjemD^ Msky, mfsto spravedlnosti vl^dne vgude nespra- 
redlnost. Spravedlnost vyiaduje, abyseka^d^u dSlo po pr&vu, proti 
nespravedlnosti majf ieWti svitsid prdva. Ale tato ne pr^ nespra- 
vujl zifkonem Boilm. „Lid tento t^lesn^, bovadn]^," jest pFiTflz&D 
(jako oslice t pfsmd sv.) ^obyGeji a n&vykloatmi Bvymi, privy zem- 
sk^ini, rathauzsk^nii, mSstsk^mi . . ." {&'). Mimo to vypo- 
Cfttlvd R. jeit6 „pi'tiva papeiski, krUlovskfl, knl2eckll, bis- 
k upskd, pan ski, rytftski, knSJEaki, mnifiski, jeptiSie 
panoSski... a2 doaedUkuov- A viickni sr^mi pr&vy pFedM 
pted Jeildem" (89^); „. . . jiiS oni prftvfi svymi privy, obyfipji a ni- 
lezky udusili a atlacili sau privo a zikon Boil, i'e neinuo2 mfsta 
tnlti. Ale zjevn6 Be vSudy pvoti pHkiz&nf Bo2fmu d£je, a nenl, kdo 
tobot polituje, po2eleje, ani kdo se proti lomti postavS, nenl, ne2 coi 
se proti BohuzjevnSddje, toprivem aridem nazvali . . ." 
(202*). Kdyby se kn^z nebo kdokoliv jin;? proti tomu 
ozval, UBiyiel bys hlasy-. „A, a, co chcete nim nage priva 
raSiti ? . . . A, a, rudi iiim nafie priva, tad neglechelnl popi zridnf I* 
(7*). „Jii( nim v naSe piiiva sihajl, ji2t nim cbtf mSiti naSe ^y, 
a my mime Kde tea obycej, a oni nim cob jin^ho zamyfilejl, ji2 nim 
chti z mfista klifiter ud6iati!" (89''— 90*; pod. 202'). 

Priv mi se uSIvati pro obecnSdobro, kaid^mible- 
ddti vice obecnebo dobra nei av^ho, alo ^mnoho-li t^h 



,v Google 



147 

kfestaDuov najdnS, mnoho-Ii t6ch anFedofkuov, aby tak pilni byli obec- 
D^ho dobr^o? Ea2d^ sv^bo bledl a obci se d€j jak2 dfij!" (401^). 
' R. tASe se, zda aoudy rfdisespravedlnostl? I nariJEI na 
jedoom mfaU na ^platnost pri soudech: „Nd, vy p6xd, jeSto sau- 
dlte, nu, konSeW, rychWH, jii-li vis nikdy darovfi neodch^ll od 
spravedlDoeti?" (132*). T&ie setdi, d&je-li se na soudech vdo- 
vdni a sirotkflm po prava: ,Cmlte-U vdov&m, sirotkfiin pravdu? 
Ji£-li ptfzefi v^i nefiine a nebo hn6v nebo b&zeh, ale upflmfi ka- 
2ddmu epravedlivosti dopom&hfite, 2e i&iny na Tils v pravd6 nemuoie 
ialovati, by ae mu kHvda stala?" (132>). 

I kir& R. litiaky vdoT a sirotkfl, pfi iemi zmibuje se 
£a8to 1 zT. od^mrtech : ,. . . po bHcbu nyn^jifho i&aa d6jl se veliki bez- 
pr&Ti a niltiakoTd vdoT^ a sirotkAm, ie vyproSajl statky eirot^i 
na kr&lfch, na knf2atech, a oni d^vajf, jefito jest to zjevnS proti 
ztfkoDu BoJimn. Neb tak sv6d&l z&kon Bo^I, fe odiimrti nemajl 
apadnDti na ni^&dnSho jin^bo nei£ na pffltely . . ." (GG*). 
^Pohledii pak na tyto v^ prosy, jeSto pAni, panoSe, rytlH, mfiStan^ 
a jinl T^prosy iini a krdli, knlJEata, dinji cfsfufi, jeSto jest to zjevnd 
proti zflkonu Boilmu, neb zAkon BoJif velt, aby odfimrti na naj- 
bli^f pffltely spadaly! A oni dadauc, vdovy, sirotky chnd^ oblaupl 
a pr^tely. A pr^: ,Jest to oafie prtivo, na nfis to slufif!" (302*). 
Pfe vdoTBkd a sirot£l by se m Sly apravedliTft a nej- 
df'ive projedndvati pfede vSemijinjmipr&vnfmizftle- 
Sitostmi: „Vy, p&ni, panose, rytih, jak byate vy tn^li na to pomy- 
sliti, abyate rUdi vdov^m a Birotkdm pomdhali ! Nebo by tak mfilo 
byti, aby ve vSech pr&vlcb, saudlch zemskj^ch, ratbauzak^ch, najprv^ 
pie sirotil a vdovskd byly pfed jin^ br&ny. Ale toto p\Ati, na- 
i-lkajf, a ?y mnfte, byf tobo Buob nemstil? Ba, bndet zajJstS Viice 
mstfti, sbled&te to! . . . Tento lid lakom^ ba i Tdov6 i sirotku, kde2 
jedoo wool, vyd^. Ah, ty odiJinrti bldn^, v2dy jest je dl&bel 
z borauclho pekia vymyslil! Jinakt jest Buob rozk&zal o tftcbto od- 
dmrtech, aby na bliiSlho nebo na najbliSSlbo pfltele spadlo; a toto 
leckdos vyproaf, ba i nepfltel, a vyaadf ze vSeho.' (324^''). 

FoucD^ jest sm^Slenf Rokycanovo o tre^ amrii*'); 

„[fiospod&F (v plsmS sv.)] . . . nedal i bned vytrhati (t. j. kou- 
kole mezi pSenicl) . . . Tu bySte vy se m61i utekndti, jefito ste 

**) Zikmnnd Winter: .Enltnnif obru ietkfch miW 11. (1892) ttr 809: 
,Za ohzTlUtnf zmlnkn stojf, ie naii kndif husititi, mezi nimi Evljiti Sokyeana, 
I iepiebeni se zatazoToIi o to, ftby ilov6k pro ledajak^ vzatek nebjl Bmrti 
trestAn. Opfrali m o biblf, kter&2 neukUdala anrtelnon pokutu nk kridei atvr- 



,v Google 



148 

hotovi ka proHv&Di krre: obSste, upalte, aetn^te ratiiel 
. . . Nan^teS se tato, le P&n veil spolu necbati raosti pSenice a kau- 
kole do inf . . . Ale ne tok, jako vy to vedete, 1 faned jedno: ,Raate 
npalte kaclite, ob^ste zlodSjel' Jsaufnato pr&va, ustanoTenl, 
a tak dHTe bjlo, te, kohoiS takov^bo nefilechetn^ho oeb bludn^ho 
nafili, tebdy vazbn kAzali sa Styfidceti dol, sprftvu a aaufieiif d&vali, 
abj Be mobl poznati v hHfifch a jicb se k&ti a 2eleti' . . . (71*); 
,. . . kdyiSzlod^je popadnan, odsandljejiiaBmrt, abyob€6en 
b y 1. Saodf spravedlivoBt, ale nespravedliv^, neb jsauc aami v smrtedlnftm 
hffSe, jBau bodni pekla ; i odB&udI toho k uobiienf a sane sami bodoi 
t^ zvggenl, neb, kdoii jest pekla hoden, takdf jest obfifteni hoden ; 
i saadf BpraredliTost neBpravedlivft, neb bj se mgli '\>r/6 saini san- 
diti, a kdyi by sami t Be nahl^dli priv6, ne i hned by tak rychle 
kvapili £]o?£ka na smrt odsauditi.* (247^ — 248*). «. . . Neposplchal 
draby P^, prot^hl sandem [t. kdyi pravil k cizoloinict (Lnk. VI.) : 
,Jdi a necht^j vice htefiitil'] Ale my jedno chutnS: ,ViakC jest hoden I' 
A, bSda bndel Ba, m£L-liC kdo, ved, sandcf b^, ta&t hfti 8vet£ St, 
aby, coi saudT a neb sauditi mi, BamSho se to nedot^kalo, a kdyi 
sandi, Tidy rice k milosrdenstvl htedSl uei k spravedl- 
nosti . . ." (250*-251'). 

Za odBtraSujfcf pifiklad nespravedliT^ho soado 
uT&df R. odBonzenf Mistra Jana Huiii: „. . . pobledil, 
hidaj, prflT6-li jsau odsaudili oni Uistra Jana Hnsi svat^ pamdti, onen 
zbor Eonstanskj ^knuc: ,My£ tvd duSi porauCfme d&blnl'? Bojlm se, 
iel zv6dl, a n«ktef( Ban jii zYfideii !■ (252*). 

R. mluvf t6l prott(3ii6mflma) Boudfim, kter^ t aedSli 
se konajf, ackoli jest to prj duchovnfmi prd.vy zakA- 
z^Do: ,Mflme t duchovnlch prftrlch, (ie y ned^li nic nemi je< 
dnHno byti JMnych rokilT, a) jestliie by kterj sand byl v nediti 
ryddn, bud o maoSelstTf nebo o femkoli, ie se mohau jinam odTOlati, 
a ie je to kHr^ a neprav^ sand, proto 2e jest t nedMi vyd&n.* (33^). 

R. mluvf t62protizneu2fvilDfpf'lBahy: .VBakjestto ji2 tak 
V lid uvedeno, 2e jedD6 jak^ najmenSl lif'ad kdo mil pHjiti, bned pH- 
sahu u5ifi!, a kusa toho za t&dni bffch nemitji.* (263*). 



dili, ie mnoxf ani pro cicolo2stTO, ted; ohaniijef sloiiD, hrdia nepotb^ajf. Tato 
IJdBkou ulBada h^il Rokjcana r. 143S i t animd Baailejaktim. Tdhoi nlnftnl byli 
potom ivitl bratff, Ch«14ickJ psal o torn t Slti Tlry." — Sir. Mi Tomsk, D^. 
Pt. IV. 609 (BD^m NoT^m roce v Praze U3S), GTS, VUI. („T;nasnaioTiiiI to 
milo taki dfioek, Uk ie po vice let Deb;t t Praie iidnf tlod^ obiien dlo 
itarjlbo obyieje.") 



,v Google 



149 

gubrmanecli a amllivef ch" : ,. . . (v pfsmi st.) roz- 
mldvigf (t. andi] a Pannou Maril) o ten pokoj, o to smftenf . . . 
Fohled, mil^ ilovdSe, a podlraj se tiia nbrmanuom a smldvcfm, jakt 
rokajtl' (405). 

Jak aoadl R'okycana o vdle«7 

Ve T&lcfl R. Tidf zlo, kterti Bflh poatlfl na lidi proto, 2e jsou 
hHSnf: ,A mnfte, i9 jest to darmo, kdy2 Pin Buoh dopnstf .... 
y6\Vj ...?... Pomyslld-li a d^-li se Bohu vinen itka: ,A, naetojte, 
toto T^ky, nesn^e, vojny, ... a snad jsem j& toho phCioa sv^mi 
faflchy a snad jsau to moji hMcbov^ oiinili, a bdda mail'? Nastojte, 
nic toho neuml tento lid opuStSn^ od Bobal" (429'* — 430*). Na jin^m 
mists tiUEe ae: ,Baah-li se to mofe, tento hanebn^ sv6t? Jest>li co 
Tftlek a nean&zl, edo krdlovstvl proti kriloTStTl, ano kniiata proti 
knf2abiom, Ud proti lidu?' (341»). ZyUStS vyt^kfl, 2e Ce- 
cbovS oddivajise valce zfemesla: ,Hyne-li tn cu !idl a tvMH 
OecbuOT tato 14ta? Mnobo-li se ooi na to ptaji, kdo jest kKr a kdo 
jest pr&T, aby k praT^mn jeli? Na to( se ooi ptaji, kdeiCvlce 
divajl, a byt v6dSIi, kdo jest priv a kHv, za toC slibuj, ie by mnozi 
jeli i k kH?^mu, kdy£ by vice dal. Ba bf£ ^tlbe! z borauclbo pekia 
zavolal vojgu, za tot alibaj, ie by ae nalezli mnozf Cechov^, at by 
jeli, kdyby jedno dosti divali." (342*). T&lkftcb vfibec soudl 
B. : ,. . . z tdch vilek oic jin^ho nei poT^ttl kHkem chud^ch lidl pinf 
se, zem6 krvl a peklo dufiemil* (396*). PfUinn T&lek R. vidf 
t6i TsebeUsce a pfie lidskd: „Z 6eho tyto vfllky, nesoize, 
mordoT^, aet z tobo, ie se lid^ aami milnjl, hrdi, nadutl, pySni, aby 
jeden nad druh^m byl? Jeiito timi vAlkami nic dobr^ho nepKch^zf, 
De2 jedno, ie zemi hfrA krvl naplnfioa, povdttf kfikem od vduv 
a sirotkdT, od lidl chndjch, ano je drau, laupi, a peklo doSeiiii \>fv& 
naplndno. RaiSii ty, mil^ Boiie, ty v&lky SBtaviti a dAti 
pokoj Tedle bt6 vnolel" (408' — 408''). 

i^hmem jevi se n&m Bokycana t Poatille jako po- 
snzovatel pflsnj. N&bo£enBkii borlivost ST&d6la 
jej fiasto &i do kraJDoatf. Vinu toho nese ov&em blarnS 
tehdejfii pohnuti doba. .Reakce toti2, za gnbernAtorstrl JiMho 
Podfibradsk^o tlnmeiiA, se samostatnou rUdon Ladislava Pobrobka pro- 
pokla znovn. Zejm^na po smrti fauatick^ko Eapiatrana t I. 1456 
a 1457 dostupovala rrcbolu. Tehdy . . . ntiskovan^ kazatel t^sky 
. . . roepomnil se na radu Chdiiekiho, Je Upe jest se bdti Boha 
nei lidi, a aouiamy Hvot podrobuje ostri kriiice, pfi iemi i naukott 



,v Google 



150 

swm ep&sohem pfekvapujietm ae UfSt ndeor&m Cheliidcdio.' (J. VI6ek, 
Ddj. c. lit I. 1S9). V jeho kdzinfch obrii2ej( se mydlenky, jimii se tehd; 
pfisobilo na mysl Seskoa a kter^ se nemofaly ani vyjadtoTati jin^ zpfi- 
Bobem V dob£, kdy zkaienost mravi), jl2 Rokycsna tak se dSal, roz- 
ilrila se i ve stavn duchovnfm zpftsobem ni^b^val^m. Bokycana jest 
syoem nezdaf end revol uce, jak di o ogin sprflTiiS Denis, a tedy 
,nezlomD& honievnatost nezda^en^ revoluce", Tzdorontost a trrdolij- 
nost dodivaji i kdz&Dlm jeho podobndbo n^n, kter^ se jevf t u e- 
uBtnpndm b&;eni ziead sloheiii bfitk^m, p^dn^m, nevy- 
h;^bajlcfni8eaiiivtipflm anijist^kousavoati asarkasmu, 
kdyi R. vidf, ie vSude a ve vgem pfevUdi smyslnost, maroivost a 
z&liba ve sv^tsk^ch v^ecb, mravDlho Jiivota vSak ae nedbl; pak ne- 
maSeme ae diviti, 2e jde fasem i do krajw>sti.\ 

V^znam Rokycanflv t CeskS literatufe b^val casto 
podceftoTdn. Palack^ o jebo episecb pronflBf nepflznivj 
uaudek (D6j. ndr. Ces., IV. 1, 392, podobn6 Vybor z lit 6. II. 731-2), 
2e nevyuikaji pr/ ani sloheni, ani pflvodnoBtf a dflmyBl- 
nosti obsahu nad jind podobnd spisy vdkn svtiho. Golt (CCM 1879) 
pravi, 2e soud tento byl by spravedlivj jen b domnild postille 
Rokycanovi, opravd v§ak 2e jest kfivdounemalon, nebot 
tato vykazuje pilvodci sv^mu neposlednf mleto v d€ji- 
Q&cb literaturydeakSdobystfednf; v^dyC cenu jejl nznal 
ji2 JuDgmann tim, 2e ji pHjal mezj prameny av^ho Slovnfku. 
6. D n d f k UZD&T4 cenu postilly Rokycanovy, podot;^kaje o nf, 2e 
jest z ni patiiio, jak dAraznS Rokycana dovedl k&zati. Winter 
chvili iiv^ rdz jejl; vidyf Rokycana vynikal ,v 2. pol. 15. atol. 
nade vSecky kazatele". „Co tu cteS v jeho Postille, jest takoFka on 
s&m, 2iv^, horliT^, ostr^, nezdvoril^, n^kdy poetick^, 1 zase holA 
realietickft prosa . . . Kde vid^l hrfch, nikoho neuJetHl . . . Rokycana 
t^mfif pl^tval rfizovit^mi sloyy..." (Winter, ^ivot c(rk. 11. 887.) 
Denis pravf aice o n4m, ie nebyl ani velikfm logikem ani 
vynikajlcfm theologem, 2e vSak v postille jeho pozniivdme 
jasn^ jeho u m € n 1 ; j»on prjto opravdovd kftzdnf nrCenft 
profitenf. J. VKek konein^ pravf o postille RokycanovS tato 
slova : „I T psan^m slov^ Postilly je zFejmo, 2e pftvodng bylo mlu- 
veno : feCnick^ patbos kazatelovo an&rniiT^ stesk 
sklnman^ho zni zteteln^ z iiv^cb, prostonflrodnd 
jadrn:#chjebo7jkladuv." (Vlii. DSj. lit k. I. atr. 192.) — 

Stopujemeli 6eske kaeatde od dob Waldhauserovyck, sbledfiv&me 
a2 do CheKick^ho postupn^ vidy ostfejSf t6n, slova v2dy bezohledn^jSi, 



,v Google 



151 

rizaijU, a Urn vStSi odlou^eni od hierarcbie hmsk6. Waldhanser, 
Milii a ^titxtf byli pHsni mravokftrci, ale bjli v£rni cirkvi. 
Has tnlavi ji2 ostfe proti zioitiidflm v cirkvi, ale Dehl^ft nauky 
noT^. Jakoubek zvl^tfi horIiv6 zastdv^ se pHjfmflni pod oboji. 
Chelfiick^ podtivA ji2 novou samostatnou souataya a odluCuje se 
8 rozhodnostt zcela od zflzeni cirkevniho bv^ daby. Kompromisnl jeBt 
viak jeho sou£asntk, Kokycana, kterj chce pl^eklenontj propast 
mezi cirkvt ffmskoii amezi haaitstvim. (Srovn. Pypin-SpasoTiC, Hist, 
lit. slot. II. 1882, str. 345.) 

Uvaha kazatelstvi Cesk^m 15. stoletf do- 
plnime zmfnkon o zTl&dtDliD zp&sobu kdedni latinsko- 
6eskeho. Na pf. z konce 15. stol. zacboval se rukopis aniv. 
k n i h. 1 1 F 3 , pap , 8., 140 listA, v Ddm2 jsou homilie na dnj 
vatjch. Zprdvu o D6m podivi J. J. HanuS v CCM. 1861, 
str. 111—115. Ze zprdvy t6 vyjitn^me: Obsab kftz&nf tSch 
jest aeoby5ejn^, t6m6i bumoristickj^. Spisovatel ii&S iil 
T 15. St., juk vysvitft z narEliek po ceUm spise roztrouSenjch. Byl to aSjaky 
osvfcen^jSl, rizaf exbortator, ko^z pod obojf, jea2 maje 
jak^si uieQ^jgl post neb a£B tv o pted sebou brzy 
latinsky, brzy 6eaky mluvf, atotak, ie vazba latinskfi pfe- 
cbfizf iboed do SeStiny. Pravopie pitecbdzl privS ze starSf doby 

V uspotidan^jSi pravopis dob busitsk^cb. Uk^zka: ,Modo pomyslte, 
mi christiani, jak^ tu byl plM, dum ietos pneros occidebaotl Jak& tu 
byla bolest, 2f^0Bt ! T^2 t& se prve d&lo istis bellis hie Bohemie, hyn 

V Kolovci, V m^stecku u Klatov, pr&v6 2e drahnd dietek zbili kH- 
ionici, sttuajlce jim blavy, i bfizeli na sejako zeln^ini hlaTami..." 
(lie""). Nebo: „Co taucuov, co lich?y, co utrbinie, co falSe t trhu, 

V obcbodecb! Totum bic sunt quasi gladii dyaboli, qui bomines ad 
iQuicem dividunt, vulneiant, occidunt. NSkto sv^m jazykem seiejako 
meiem; multi occisi sunt gladio, sed multo plurea lingua mala. Vos 
mulieres frejovn6, co duSi zuiordovaly jste vestra lingua impudica, 
grarius multo quam gladio . . ." etc. (138*). 

Zpflsob k&zf[nl, jebo2 ukdzku jsme prtiv6 podali, jest t. zv. 
makaronskf. v Cecbdch nebyl obvykl^, ale v c)zin6, zejm^na 
T Itatii a ve Francii slouiil kazatelAm k Tzbuzov&ul komick^ho effektu. 



,v Google 



III. 
Stoletf XVI. 

( VUv nimeeki r^ormace. Postmy protestantaiS, ieaiobratrski a katolicJce. ) 
Kazatelstvl teskS mA v 15. stoletf svftj vlastnl reforma&nf 
r & z, vedeno jsonc snahon o aipraTa poklesl^ch mravfl v Cech&cb 
a spole&Dosti liiaki vAbec na z&kladg evaagelia. Aviak ide&ly 
reformnf 7 torn tvarn a rozsaba, jak je by) vzbadil po£Atek 
15. atol, mizely v posledaf itvrti t^bo2 atoleti, a 
proti nim vznikala silai reakce flmski. Spor mezi bnait- 
stTlm a ftlmem zaBtaven byl r. 1485 mlrem Eotno- 
horsk/m, TQ^mi oloSeno bylo kazatelfim, abyob- 
mflzovali se jen na k^zinl Blova bo21ho a borlili jen 
proti bflchdm, aikoli proti jinovfircdm (Srv. Vlfi. I. 273.). 
Tak TyCerp^Ti se na sklonku 15. stol. t Cecfa&cb 
hwitstvi jak pannjfci sm^r li teraro f a TAdCf jebo dkol 
myfileokoT^ini t sloveany pPejimajf sm^ry noy 6: hamamsmus a bra- 
trrivi, jet literaturu naAi obrodUy nov^m n&iorem na svdt 
anovjmi formami. (V16. I. 289.) 

Ve Btol. 15. nastala vftbec zmj^oa Bcbolaatlckycb 
k&zinf. Mfsto Htek dogmatick^ch kazatelS pistovali vice 
Htky moralnf, £fm2 pfibll2ili se zpAsobu kizini biblicko- 
praktickdbo, ai tomuto oddali se fiplni; z biblicko-praktickdho 
zpQaobu kizini mizel pak Jiivel biblick^ a pfevlidal pak smSr ethick^. 
ReformafiDf emit kazatelak^ s ideou opravy cfrkevnf plt^IinA 
netoliko myBtickfi ijvly, ale i zablhi Urn d&le tfm lipln6ji 
T drub k&z&ni iidov^ho. V N^meckn QeUer von KaiserAerg 
(nar. r. 1445) Btudoval aejlepSI bomilifli^ a postilly, zvl&fitfi v&ak 
Bkatecny Sivot ve vdecb Btavecb, a tepal aouv^kd poSetiloati. Vjklady 



,v Google 



16S 

V jeho postUIich jaou provedeny struiDon methodon ftaalytickou. 
Spisovatel aejprre YykU.A& smysl st^o textu, potom allegoriemi, po- 
u£enlmi a napomenuUmt hledl hovftti liJielftm praktick^m. Netajf se 
nelibostl nad Btavein kf eBCansk^ho iitvota t^ doby. 
Mnoh& mfsta vjeho poBtillflcIi znf pHmo reformatorsky. 
y Italii zase Hieronymm Savonarola (nar. 1463) vidl, 2e jeho 
doba potfebuje pflsndj&l morfilky. NeSeth t kflz&olcb sr^ch 
ji&dndho Btavn, zyliAti ne ducboTeDStva. NtuHkii, ie kazatel^ opu- 
stili Boha a zabfedli do filosofick^ch p^edn&fiek a feCni- 
ek^ch umSlflstek, jimi lid nerozninf, z&leiejfcfch z pHroTDdol 
a y^ok& ArJBtotelovjch, VergilioT^ch, Ovidiovych, GiceroDOTJcb, ze 
zp6vi!k DantovjFch, Fetrarkov^eb a j. Od k&f.&Qi liiA jedao- 
duchoBtiapfirozenoBti. Neuzn&T&j&dndhok^z&nf, jeho2 
z&kladem by nebylo plsmo bv. Text vyBvitlo vati, jest 
ptednl diohou kazatelovou. Savonarolovo pojeti kFestanstrf 
jest V pravdS eTangelickd, dogmatickS, jakoi! i ethick^ 
a praktick^. (Die Botha, Gesch. d. Predigt, 264 a si.) 

V Cech&ch 8 dokonflvajf cfm v^kem stfednfm vznik^ 
sDaha, vyprostiti sehumanism^m z pout scholaBtickd u6e- 
uosti a obroditi se vzddlaDOSti a krison klassickou, 
hratrstvim pak vybaviti se z tnecbaDick^ho obtadnictvi 
clrkevnlho a obroditi sevdnchu prav^ prrokfestansk^ 
l&sky, stTOJfiti kr^lOTstri BoiSl na zemi. Oba smdry, huma- 
nismua i bratratvt, Befity se pak ve spoleCnycb snahAcb i-eformnlch. 
(Viz V15. I. 289—290.) 

Vfiecky zmfninS snahy reformnf, v cizini i t Cechflcb, 
pfipraToraly ponenihlu cestu It velikS reformaci iMtherovi. 
Tato zpfiaobila, Se ae k&zial mohlo Tolnd Tyvfjetijakoito 
kfe8taii8k& iet oejsouc tak v&zAao formou, jak ji cfrkev pfed- 
pisovala. LatherAv zpAsob ktiz&nf jest proBt dosavadolch 
cfrkevnd koDTea^nlch pout. Z bloabky kfestaaskdho vedoml a iivota 
Luther ierpti svou Utkn a pitedstaruje ji v analytick^, neum$16 
a nepravidelnti formS, kterEi se bliif vice homilii stard 
clrkve, bez logick^ho poMdku, bez Jtefioickd ozdoby, ale za to ve 
velikolepti proBtot6, popularn£ re riastntm smyslu slova, 
T mladisivfi svgif, jadrnti fefil Die z^sady reformace, aby bible byia 
pokldd^na za jedia^ pramen k pozn^nl £ivota kfestaaskdho, jsou Luthe- 
rova k&z^nf oejen co do obsabu, ale i co do farmy pFev&iDou v^Idou 
vyklady pfsma. (Rothe, 365.) ProslulA stala se vtd v^i Ltttherova 
^Kirchen- und Hauspostille* . 



,v Google 



154 

Vli?eoi Melanchthonovy retoriky vedle velik^ho vzoru Lutherova 
objevila se t^ syatfaetlckEl kiiz&iii. Jevl Be to ziiiktA t zname- 
uitfch k&zintch Jana Matkesia, ieni napsal nikolik p ostill (vyd. 
T 2. pol. 16. stol.). (Viz Georg Loesche, Johannes Matbesins, Gotfaa 
1895, n. 161 a si.) 

Reformace zpflsobila ovdem sila^ odpor. Proto 

V k&z&nlch stoletf 16., ztI&SU v 2. jeho polorict, joaipolemika 
hlaTnlmzam^sta&nlnitheologaapoBkytujehlaTQfUtku 
ke k&z&nlm. Polemisi^e se proti ffmsk^ clrkvi, ale i clrkve evau- 
gelick^ polemisttjl samy mezi sebou, a to fiasto ostite, i ur&21iY£. Tak^ 

V lepSJcb k^zdnfch nal^z&me nlzkoBt & trivialDOBt vedle jednotliv^cb 
krtoi^ch a n62a^ch mist- EatolifitJ kazatel^ opustili v polemice pole 
ex^ese a chopili se filoaofie acholastickS (zvl^tS Jesuit^). 
Protestants pak mysliti, ie mohou odp&rce btS ptemflbati Bteju^mi 
zbrauSmi. A tak pfifila Bcholastickd metboda zase na kazateion, 
a polemika byla hlavnlm obsahetn kdzfinf. Ale pIFes to 
evangelicktl cfrkev uzn&vala v k^z&nl stille autoritu pisma bt. EHziLnl 
m61o byti v z&klad{^ vjkladem plsma svatSbo, jak to jii Savooarola 
byl iM&l. Ale pr&v(> tato jednostrannost byla pflCinou dpln^o pocby- ' 
benl pHmdrenS formy bomiletick^ho v^kladu, kter^ Be atal 
uimy, exegetickp dogmattcky. S protestantskym dsndkem o pomiru 
Hz&al k plsmu Bv. nesoublasilo ovgem nspoi'&d&nf perikop, od 
Lutbera z nouze ponechau^- Cltila ae tato nedilslednost, a proto iinily 
se pokusy o kiz&ni na celd biblick^ knib; nebo na T6tSl 
biblickd ilryvky. (Cyriac. Spangenberg, KriStof Fischer, 
D. A^id. Hunnius, a j.) Ale bomilettckA metboda nebjla ani tebdy 
lepSl. Vyktad zflstal uCenou exegesl, pf\ nli se myslilo, ie 
Be muBf ka2dS jednotlivS sIoto textu rysvitliti. OvBem 
zpdsob k^^nl zQstal i pH torn analytickj. A vStfiina kazatelS 
byla T^rna afbristick^u zpQsobu kdz&nl Lutherova. Kn konci 16. 
stoletlf zavedl pak Job. Arndt mpstiku na kazatelDO, ^) ale Cinil to 
8 nejv^tdi opatmoatf, aby 6istota evangelickSho nceni aebyla tfm po- 
ruSena. Arndt snaiEil se zvUStS re by^ Postille, (Postille, d. i. 
Auslegung der Soun- und FeBttags-Erangelien durchs 
ganze Jahr gepredigt)o i\\4, vroucl kfesfanstvf, oblral seoeJTfce 
pfedmdty ktesfanskSmor&lkyao dogmatick^cb Utkilch pojedntival 
se strAnky praktickd. EElzal jednoduSe, prosti, ale bez prav6 amdleckS 



■) Arndt fiftal redla bible horliTd Te episech mjBtikfl, i^jmfoi TinleroTfch 
I Weigelov^ch. 



,v Google 



t&5 

formy a bez pHsng logick^ho poKdku. Ale veliklL Blla nSme- 
cbjch kazatelfl lntherBk;^ch nebyla vlivem Aradtor^in 
dot£ena a ila starou ceetou. iDle Botha; o Arndtovi 371.) 

V Cechdch nabjla k^&nf kazatelft vfiech vyzntlnf Tlivem 
fikolskdho bnmaniemu formy rozvI&6n^, jsouce naplu^na 
Ittestansko-humamstidtauv^eno^i apolcmikfmprotijinovireim. Poleoiika 
Tedla Be iasto zpflsobem ai urtUElivjm. A nepreaUlvato se na spo- 
recb n&bo2enskjch. I spory n&rodnf dosUvaly ee ob Cas do 
kllz&Di, t^ osobDl nardSky (fiasto i- ur^jkyj nebyly vz&cnosU. 
Eizdnf opifrajl &asto dlonh^ml pitirovnAnfmi, odkdy i sm^ljmi. 
Nibo2en8k6 rady podAvi jeden kazatel dokonce ve fomtd apat^k&f- 
aktibo receptu! (Knib. volUfo. Tflborsk^ho 15tj8). Mnozl kn6jf vpl6- 
taji do S'^cb k&£tln( i Utetenl a hrnbd naddyky. — Od tako- 
T^ch kazateld liSl ae zase kazatelS, kteM nedbajf ce nic 
dogmata, j&ko dobromyslnl soused^ rykUdali d& kazatelnd o po- 
vStrnoBti a uiili, kterak by lidd gnaBtdvajfcf pov^tfl zahnati a na 
lesy obrfititi mh\\.' takoT^cb kn^lcb mluvf r. 1550 t postille 
BavoroTsk^, ie by ,jim l^pe plaub sluSel ne21i uFad kazatelak^." T^ 
k&z&ni bez T^k, k6.z6.ni licbotuA, pocbvalnil, se Ifbila, zvUSU 
.mniflm ratbAznlm". — Podle agead a v&elikjcb rad o ducbovnlm 
feCnictTf m61o f&dDti k^dal mfti vstup, exordium; drnboii 6Astf 
byla narratio, vlastol r^klad na idstku plsmasv., jeji si m^l 
k&zatal die nienf tehdejdl rhetoriky rozd^liti na 4 C^sti (propo- 
sitio, eoafirmatio, confutatio, epilogus). (Die Wintra, 
i. c II. 889—896.) 

To jest vblavnfcb ryaecb vfieobecn^ riz kazatelstvf 
T 16. Btoletl, zrlHStd v Ceehdch, kde m& stoletf toto v&z 
zcela zvliStnf, jBOUC pro Cecby doboo pom6rD6bo klida 
meziBtoletlmi 15.al7., dobou pf ImSf f a utiSenl. (Denis 261.) 
Refomuue nHneekd mila veliky vliv na ieaki iaeatelstvi. Vlir ten byl 
jaksi odmfiDon za myfilenky, kter£ z n&boiensk^bo bnutl Ce'^kSbo byly 
pFedly Da pflda reformace nSmeck^. Lutber vAiil si Hasa ne* 
smfmg; btyil jebo u^enf a ryzn^val zJtejmg, le Hus byl neapiavedliv^ 
odsonzen; uzn^val t6t pfijfmftaf pod obojl a vlivem sv^m zpflso- 
bil, 2fl T Ceakdm kalifiaictvt ujaly se brzyjeho n&zory. 
Paostvo gVlivem tfm nabylo posily a neodvislosti proti domficfmu kato- 
lictvu i proti stolici papeiskS. .. . Nauku kalldnickou, od dob 
Rokycanovy reakce stElIe vice ae pfibliiujlcl k niieul 
katolick^ma, Lutber ziskal pro sebe oejprve laickym kalicbem, 
potom uienlm o vdudypfftomnosti Kriatov6, a tadfl i v cblebS po- 
JubilajDieb aplsB i. xu. H 



,v Google 



156 

BTitnAm, a poslize nankoa, 2e m6e oenf obit, jeito Kristns u kfiii 
se jji obetoval u rtecky*. (Vie. I. 354--S55.) 

KonaerTativnl riz nimecki reformace podporonl roz- 
Sltenf jejf t Cechiich tfm, 2e napokojoral aridoml ; ovftem protettanti 
ieiti lifiili ao ponikad od sv^chnimeck^cb BoavircA; jak 
Boudl DeDis, byli pffliS Typoiltavl, mfllo nadSenl, pMlifi 
Oskocnl a obmyslal; na sektu n&boieDskoD upomfnali jen d e- 
anflieliTostf srou, jinak byli jeo stiaooii politickon. (Denis, 375.) 

V literatufe ieaktf brzy objevil se vliv nimedci re- 
formaee. Jeil se t6i v postiUAA viht 16. Pod&me rozbor oejdAleii- 
UijSfch poBtill toboto BtoleU. 

Myilenky a odzory LntheroTy vBikaly do Cechboj- 
n^mi pfekladg z lotberak^cb kazatelfl. NeJTlce t^lo pF«kU- 
dtUio z Eorvlna, Spangenb«i^ HoGFmeiatra a Fischera. 

Z postUl Antonina Korvina vyily tyto pfAlady: 

1. fVajIdady na&eni nediltii Antonia Korvina, inu2e niendbo.* 
(Unir. 54 E 717). Na drubd strand titulnfho liatu jest dfeYorytina, 
pFedntaVDJfcf M. Jana Hasa. Obraz obaabuje vroCeuf 1539; oad 
Dim eteme: ,Po atu letecb odpovfdati bndete i mnd.' 

Pf-edmluva: .Zygmond Antocb z Helfenbarka, *) 
uiDfiDf avobodu^cb mistr, TSem, kdoi knlikn toto ifsti budau, po- 
zdravenl Tzkazoje.' MIut( t62 o pAaobeiif aCenf Husova na 
nimeckou reformaci: .Co2 od onobo dubr^bo maie a v nadfiji 
boii srat^bo clovSka, Mistra Jana z Huaince, . . . dobh zapofiato bylo, 
to se ji2 od t^chto muifi, kteH2 z nirodu jeho BepMtel aao pofili, 
coi a nemal^ podiveDlm jest, s borlivau it&dostf vykonflvfl. O eemi 
oa takd z vnuknuU Ducba avat^bo i pfedpovddgl." OAntonlnovi 
EorYfnovi t'^ekladatel pHpomfaH, 2e byl z tteb, kteM vykltl- 
dali alovo bo2f t upHtDnoBti, bez pfimldeaf lidsk^ch rozamAT; vj- 
klady svd sepaal jazykem latinakym a n^meckym. Pteklad ii- 
kladA ned£tnfcb pry ui odkobosi vyfiel, alejestApatn^, 
a proto pfekladatel vydElTii pFeklad do?^, podle exem- 
pUfe latinsk^bo. 

Nflsledoje ptedmluva Martina Lntbera, jen2 mimo ;in4 
pravl: „. . . n&ramai mi Be llbl Aotonovy Korvioovy T^bladov^ na 
evangelia nedfilnf, it jaaa kr&tcl, Eiatf, a ie nikam d^ neodcb^ejf 
od evangelif . . .* 

*) Pfekladatel (l6oa— IfiSS); „e panBtrft stil t bUUfm apqjenf ae zDamjin 
podpftrcem lothentTl, 0. UngeDadem, k jehoi Udosti ptekUd«l ipisy KorriaoTr 
a jeden MelanchthoDaT". (Jir. I, IC). 



,v Google 



167 

Foatilla sama obaahnje kizini od 1. nedSle adv. do 24. ned^le 
po ST. TrojicL Na konci 6teme: ,Vyti3t€no a dokoniao r etar^m 
MAstS PraJSsk^ n Favia Sererina z Kapf Hory t ten ponddll po sv. 
Jafcnbu ... L. P. 1639.' 

Druhfi opraven^ vydAnI vySlo r. 1542. (Univ. 54 C 93 
N. 1., MJ: 64 E 40, N. 2.) T6ho2 roku vyfilj: 

3. „ V^lady na iteiU gvdMv v^rointch Antoma Korvina, 
t latinskA feii na Ceskaa pIFeloSeng." (Uoiv. 54 C 93 N. 3., 
54E40N. 2.) FfedmlDvy jeou dvS: 1. KorWaova, 2. Jana Racka 
Bradeck^ho, pfsafe radnfho MenSlho M6sta Praisk^ho, jeni postillu 
toto pi«lo2il. .Vytifitdno a dokon&ao v HenSlm Mdstg Praiskdm 
n BartolomSje Netoliek^ho, ten pond^li po kvdtnA ned61i L. P. 1542". 

3. „Kratci vyHadovi na epiitoljf nedHni eeliho roku od Ant. 
Korvina, ka2atele eTangelitsk^ho, kr&tce sebranf a z latiny do 
(e§tiny pfelo2eni. L^ta 1541.* PteloSU je Adam BakaUf, 
ieek^ bratr, z liitomySle ; pfedmluva jeho rdnov^na jest p. fiohudovi 
EoBtkoTi z Postupic a oa Litomyfili. Mimo druhou pfed- 
mluTQ, Korvfnovu, jsou v t^to posti!]e je6te ,Tergov6* .Filipa 
Melanktona* ; potom n^ledujl v^klady. ,Vytidt6no a dokonfiDo t Li- 
tomySli, V Ochtib ttie krilflv. ,Utka 1541.' (Univ. 54 C 93 N. 2, 
64 E 40 N. 1.) 

^&3ob vykladA Korvinovyck. Ve Tjkladecb na ctenf ned^lni 
pod4v4 Korvin vJdy ,krStk6 vyloienC pHaluSn^ perikopy. Pfi 
T^kladu epiStol vykUdli se takotka vita za vdtou, jednotUv6 ygty 
se uvAdgjl jedtd zvltUtd mezi T;^kladem jakoito nadpisy jednotlivjch 
odstavcA. 

SpieoTatel hledf si svddomitS STJch TJkUdQ vyh^baje se, pokud 
nio2no, polemik&m a Dar^k&m CaBov^m; na nikter^ch mfstech shled^- 
vime Tftak horlenf proti Novokftfinciini (na ph 21', ISS"" a j.). 

Jin^ oblfben^ n^mecky Inthersk^ kazatel by] Jan J^angen- 
berg. Pfekladateljehobyl Jan Straninslcil, }eai ptdoii\ a vydal 
tyto postilly Spangenbet^ovy : 

1. ,P03tiUa deskd k uSitku mlddeSi kfesfansM v epAaob otdeek 
od nedUe adv. aS do vdikonoci sloSend, a skrze Jana §panbersk^ho, 
cIiiai-sk61io mSata Northaozu kazatele, netoliko podl^ latinsk^ho, ale 
tak^ vedle nSmeck^bo exemplaru na Jliesko vylo^eni", t Prost6joT6 
u Ganthera 1546, ve 4. (Univ. 54 C 89, mus. 35 E 2.). 



,v Google 



158 

2. (Jako 2. dll pfedeSld postilly): ,PostiUa Heskdnaob- 
mldStnt svdtiy ceUho roku . . .* 154S. 

Odd postiUa re 4, r. 1553. (Jg. 215.) 

Vyd^nf z r. 1546. obsahuje pfedmluvu SpangenbergOTn, Luthe- 
rovu, a r^klady na nedSlnl evaogelia (jen na evangelia, oebof vf- 
klady epifitolnl pHdruSily se k nim ai ve vydttiii z r. 1557.) 

3. tPostiUa debkd, anebo vajldadovi na epiitoly a rvangelia 
nedilni i tahi svSeint pfes cel^ rok z latinsk^ho a ni- 
meck^ho jazyku v 6eBk^ pfeloiieD^, iiynf pak v dobrj 
po!'lUlek a t jedDu koihn uvedenfi, tak, jakS tfi poMdek cfrkev 
kfesfanskEl od prvni nedgle adventni ai do posledal oedfile po s\. 
Trojici zacbovivtl ... K niito pHd&no jest patn&ctero k&z&al 
mrtv^ch tdllcb, i tak4 LX pflkladflv z plaem Bvat^ch rybran^ch, 
2e ae t£la mitv^ch mtqf pochovivati . . . Figuraml p6kn^mi ozdobeoa 
a vytigtSna v slavn^m flSsk^m mSsU Nonnberee u Jana Montana 
a Voldficha Neybera I. p. 1557'. (Fol., uu. 54 A 45, mus. 36 A 9, 
540 liatd). Pak jin^ vyd^l z r. 1566 (Fol., on. 54 fi 45). — Poatilla 
tato d^lf se na 3 dllj („8trany'): L) Od 1. nedfile adv. ai incl. Velikj 
pdtek; 2) od Hodu Boi^lho Velikonocnlho do 1. nedftle adventni; 
3) T^klady na epifitoly a evangelia o sv^tcfch pfea celf rok, Pfed- 
mlnvy jsou t}t^2 jako ve vyd&nf z r. 1546 a 1553. .Jeat mfsty 
jizliT& proti katollkftin, lieatina dobrit,dobropiseiDao9t 
gpatndjSl." (Jg. 215.) 

Spangeuberg Cerpal mnoho z postilly Lutbm-ovy, 
Eorvlnovy a j., jak phpomlnA r pfedmluvS. Ve v^kladecb av^ch 
klade ot&zky a odpoTddi na zpflsob katecbisma. 

Spangeuberg n2fT& 6asto ostrych slor proti kato- 
llkAm. Katolictl kn££l, kter6 naz^& ^Bvatoskutecnlky" a ,pokry- 
t^mi papeienci" (I 42''),'') pr^ mysU, ,ie na jich pySnJch slovlch, 
ceremonifuh, koatelnlch n&dberaostech a na fimsk^cb odpnstdch vdecko 
zfile2i . . ." (I. 42'). V k^&nl na Zelen^ ctvrtek Spangenberg 8t62uje 
Bi na apapeienca", ie ,uemili z velebnd BVEltosti obdt a ovedli 
jednu mgi po druhd, za mrtv6 1 za ty duSe, ktei'Si ae v jak^ma oCiatci 
zdr2ovati mdly .... Odtud takd pAvad Bvflj rzaly hrozn6 ohavnoBti 
I'ozliin^ch mfil, jako mSe pokautnl, kter^i ae alou2Uy proti povetf-f, 
proti vtUk&m, proti drahotS, proti moru etc. A aebylo iAmhi UdnS 
nemoci a neb protivenstvl, kter^ by obzvlfUtnl m&9 a oeb aepsand 
kolekty t mg&lu nemSlo . . ." (I. 130'). 



*) dtoTtoo a vjd&ni > r. 1546. 



,v Google 



159 

StranSnaktibo pfekUdecb postilly SpaDgen- 
bergoTy srOTD. t6i Jir. II. 247, a Jabrbacb Apt Gesellachaft fflr 
die Gescb. des ProteBtaDtiemus in Oesterreicfa 1. Jg.: nEvaageliscbeB 
BflcberweBen in OlmQtE and in ProSBnitz*. Von Lie. Dr. QnstaT 
Trantenberger. 

&ranensiijf pteloiil t6i postilln nSmeckdho kazstele 
Jana Hoffineistra: 

„PtistiUa ieskd, tatii kdadni na evangdia, kterdi at v ^dJSslti 
a jinS Bvdteint dny pfes cdy rok itau, a t^tntf vSe'ka na flfisk^cb 
saSmfch t Wormsu a fiezni kflzani skrze velebn^bo otce Jana Hoff- 
mt^tlra, bratra paastenlkflv, Mdn Brat^bo Angustina, r obojf Germanii 
obecD^bo viktfe. Vt\ torn san epiStoly a krAtk^mi anrnmami 
zkn^fakfesfaDsk^cbn^itelflvpIamaBT. sebr&nyaktSmto 
k&z&nfm pitid&Dy..." V Proatijovi skrze Jana Gtlntbera 15f>l. 
{Fol., an. 54 B 40). (Jg. 215). 

Postilla tato obsabiije nejprre dTdpfedmlnTy. aatorova a pht- 
kUdateloYQ. V Hoffmeiatrovg pfedmluvfi £teme mimo jind, 2e 
aator iaato phpomfnA ve bv6 poatille i to, co nalezl dobrtibo y k&z^nfcb 
DtlboSensk^cb protivnfkA. Aator at^Suje si t62 do velik^bo 
poKtn postil], do mnobdbo .poBtyllovinl"; Idpe by prf bylo, 
.abychom jist^ postyllacl m^li, od u6eQ^ch a pobo2n^ch muSaov 
sepsan^, zkaSend a zchy&Iend, kterdi by ae od aproatn^ch paat^ov 
Udo kfestanakSmu podld poF&dn^o sepsHnl, bIovo od elova, &tly, ne2 
tak naboru i dolflv zblbati, a nic dokonal^bo, coby potom ptedlo2il, 
nemiti. . ." — Stranenak^pod&vd pak re bt4 pfedmluvd zprdvn 
Hoffmeistrori a o av^m pfekladu, jej2 rozdlHI k&z^nCmi 
na avAtky, kter^ ae sv^tl t pra^sk^m arcibiakupatvl. 

Ellzinf 7 HoffmeiatroTd postille rozd^lena jaon na tti dily; 
I. a 2. dfl obBiibqje kfLz&nl nedftliil (I — GCLXXXI), 3. dll obsahiye 
\Az&al sv^enf. 

V {^dmlavS k HoffmeistroT^ po^^tille Straninsky ptipomlni t^ 
arU ^Summaria anebEritkA nanCenf na evangelia." Json 
to knltkA rozjfm&Dl, kratiSk^ v^klady pHaludn^ch perikop evange- 
lick^cb. Eritkd samm'y epiStolnf, kt«r^ k tomato spisku jsoa 
pHdtoy, pocb&zejf od Tom&Se ReSela Hradeck^bo. (Mns. 
35 E 5). 

Tom&i Peiiitko Sobfylavalty, administrator koDsi3to^e pod obojf, 
nfimj dl StrinskJ v Res pnbl., ie byl spfde papeienec ne2 podoboji,*) 

') Die artdectfl Sk41o« (Histor. L 167) byl pr^ to ,dloTfik o Ttte pojJetenf 
a tivou n&Bkrae nepHkUdD^a.- (Winter ^hot drk. I. 848) 



,v Google 



160 

(Winter, ^ivot cfrk. 1. 188), pf elo2iI z Dfimiiny PostMit ditek od 
KriStofa IB%3chera. Fischer pochdzei z J&chymova t Cech&ch; bjl 
iutliersky knSz Ye Wittenberce, 1544 pastor a saperintendent, 
t 1597. Postilla jeho vyaia r pi^ekladS fleS&tkovi r. 1578, 
1589, 1601 a 1617 (Jg. 170, Jir. II. 176). 

NalezI jsem pouze 2. vyddni z r. 1589 v nniv. knih. 54 B 104: 

„F08tiUa dttek, v kter^^to vSecka aedilni a pFednlcfa 
Bvdtkflv evangelia 8 kriltk^mi Ctyfmi ottlzkarai najednu 
formn sprostn^ se vysTdtlnji . . . Nyul v noT6 z !te£i nSmeckti 
T jazyk £esli^ pro obecni u2itek dftek a jinjcb prost^ch lidi od 
Thomtige SobSalavsk^ho fieSdtka ptelo^oa. Vytifitdna t St H. 
Pr. H M. Daniele Adama z VelealavJna. L. P. MDLXXXIX". (8*). 

Po pfedmluvS :&e6AtkOTd, y iif2 si pitekl&datel pl^eje, aby si 
zvliMi .dltky eel6 obce' postilln tuto tak obllbily, „a.i by z nf, jako 
z nSjakdbo l^flBidka, v trand srdce jich jlskra Dacha svat^ho upadla", 
Dialedujf T;^klady. 

Zpfiaob T^kladA jest rozdllo^ od v^kladiJ, kterg jsme dosad 
poznall. SpiBovatel klade v iiich 1. text ev&iig., 2. summu, t. j. 
obsafa, smysl pffsluindho textu, 3. nau£eni, 4. ppotidenl*, 5. pfi- 
padnoQ modlitbn. 

V^klady jaon krdtkd; vysvetlajf pouze smysl textu, ne- 
zablhajlce t polemiky ani ve zvl&fitnf a&r&iky; jaoa 
snch^, a pro sv^ dosti strojen^ eloh nehodi se po naSem zd^l 
pro mUde2 ani pro lidi prostd, neuCenS, a&koliv jaou pro a& psdDy a urceny. 
PT'ea to byla tato postilla t obltbfi, o iem2 av^d^l JStvero vy- 
dAni. KnSz tumovakj Mat§j Radda OhrAsteck;? (f 1600) poronftl po- 
stiltu ^eUtkoTii bratitfm a Bosti^m bt^id. (Winter, i. c. II. 682). 

E DejalaTDdjSfin zistapcAm lathersk^ho smfirn 
T 6esk6 literature D^leiel JUartin PhUaOelphus Z&- 
mrslc^. Narodil se r. 1550 v Z&mrsku u Vyaok^ho M^ t Cech&ch. 
Dr. Theodor Haase soudl die jmtina, ie pochilzel z ub. Slovtlcka, 
aapoi^ ze iIovAck^ rodiny. DomnSnku tuto vysloveuou v ,Jahrbach 
der Gesellachaft fOr die Gesch. des Proteatautismus in Oesterreieh* 
in. Jg. 1882") rozhodnfi popfri Dr. Ant Rezek v IX. rocnJku 
(1888) iShoi Casopiau, atr. 116. Byl horliv^ pfiTrSenec kon- 
fesse augaburskd; pAsobilnaMoravi, posIedngvOpavg, 
kde iesky k^zAvnl pH osad£ ev. 3iti. K&z&ni 8t& ae- 
paal ve vdiki postiUe, kterd jest z nejzajlniavftjBicfa Cesk^ch knih 

*) ilinek Hau&T jest pr^ itar} a cbatiaj. (Atheaenm IT SGii). 



,v Google 



161 

vftbec Zprirn o of pod&v«jl: Jg. 316, Jir. II. 110, G. Zfbrt ve 
Sborntku hist. IV. 1886, str. 77—84, 149—157. 

Pr?nf vydAnI jeji vyfilo r. 1692. TituI jejl znl: PostiOa 
evMtgdiiskd, aneb vojkladovS na evanffdia nedHni a svateint, kteri2 
Be kaidoroSni v k^esfanatTu dtajl, rozjimajl, a t sbrom&iddalch 
cfrkevnfcb lidn Boifmu pfedklddajl.' 

Ka titulnlin list6 jest vyobrazen Eristus, nesoucl kH2 s n&- 
pisem: ,Fer crucem, sequere me'; na drnhS BtranS tituliilho lista 
jest vyobrazenf znaku Hyuka starSIho BrnnUUsk^ho z Vrbna, b latinskou 

Postilla obsahuje nejprve ptedmluvn dedika&ni ,panD 
Hynkovi starSImu Bront&lsk^mu z Vrbna, na Brunt^Ie, 
GoldStejDft a v EJTanoyicIch etc., Jeho Milosti cfaafe Hmskdho Bu- 
dolfa Dnih^bo, TJbersktibo a ^eak^bo, rad3, a faejtmann oavlcendbo 
margkrabstvl moravsk^o etc.", jen2 postilla dal vytiuknoati. 
Spisovatel v^nitje mu knibn aron .cam somma reverentia', zpAsobem 
velmi Bkromnjm, naz^vaje sebe ,nejzadD6jfi(m kopa£em na vinici 
Piai' (III.) ; sepsal ji „ke cti a bUv£ P&aa Nadebo Jeiiie KriBta 
i k a2itku cfrkre" a rSnnje ji zmfntin^mn filecbtici jm^nem 
vSecb kn^Sfevangelick^ch, jim^jest ten to milostiv^m 
ochr&ncem. Pakjeet pfedmlDvakeTfiemrdrn^inclrkeTDim 
8ln2ebnfkflni, Blova bo21bo upffmn^ra a virnfm kaza- 
telfim, i k pobo2n6mu fitenifi. Po t6to piFedmlnvi nAsledajf 
latinsk^ b^sn^ t^kajicl se oaoby kndze Martina a jebo dila. Potom 
jeBt reJBttlk: „PoznaDienfUil blavnfcb artiJculflv uCenf kteBfaaakdho 
confessione AngiiBtana obsaientibo a v t^to knize naskrze v jistjch 
a patra^ch k&zdnlch vejklady textflv evangelium ned^Inlcb a BY^tefinicfa 
vysvdtlen^fao, vedle registrfi, jen2 jsaa tyto: . ■ . ' 

PoBtiUa Bama £ft& 1374 atran (I), fol., a jest rozdi- 
Jena na S dfly: I. dtl obaahnje k^zinf od 1. nedsle adventof a2 
do pam&tky S. Trojice (1—591), 2. dfl k^^nf od nejsT. Ti'ojice a2 
do adrentn (593—1022), 3. dil kdz^nf na erangelia dnfl svdteinlch 
(1025—1274). Jest ozdobena pSkn^mi drerorytiuami, pfed- 
stavujlclmi pHbSby evangelickS. 

Mimo 1. Tyd&nl z r. 1592 [tiStdno v Jezdkovicicb (Jescbken- 
dorf) bllSe Opavy] jeat jeStfi 2. a 3. vydini z r. 1602; 2. vydftnl 
tiStfino bylo v DniJidanecb, 3. t Lipsku. V knihovng univ. jsoa 
tyto tisky : 1) 1592 : 54 A 22, 2) 1602 : 54 A 23 (Drdzd.), 3) 1602 ; 
54A67 (Lipako). V knih. musejnl: 1) 1592:35 A 2, 2) 1602: 
35 A 3, 3) dto., def., 35 A 4. ExempMf- 1. vyddnf jeat tdi v mfistskd 



,v Google 



kDihovad ve Vratis vi a nileiel prvotofi Jiffmn B&umannoTi, 
mfiStanu a knihtiekafi ve Vratislavi, kter^ r. 1692 (12. fin.) daroval 
knilia ta ke cti kostelu mdBtsk&nn sv. Uufl Magdaleny. (Pozn. red. 
ve Sbornlkn hist 1886, 79.1 

Postilla Z&nirskdho in& zajimavou faistorii. 
Spisovatel 8^ pravf, ie mnohd tSi^koati a starosti pfi Mto avd knize 
prncftil (p^edml. z 2. vyd.) Nedo£kal se ani dokonCeot tiBkn z r. 1592; 
zemfel g.bfezna 1592. Pan Hynek starSl Brnot&lsky zYibna 
vynalojti) v9ecka p6(^i, aby byla kDiha vyd&na arozSifo- 
v&na. Narazil ovdem na siln^ odpor se strany katolick^. 

V listi datovan^m na Bruot&Ie v 6terj velikonofinl rokn 1591, stS- 
uje si panu Jiiffmu z Lobkovic, nejvyfifidna bofinistru kr^- 

tovstvf Cesk^ho, Se ddkan a kapitula kostela a hradu pra28k6ho zbrA- 
nili JiHka Da£ickdmu, impresBorovi na Star^m MSati v Praze, tisk- 
noati postilla Zflmrsk^ho, aCkoliv konfessf aagsburskou v zemlch Jeho 
Milosti Cfsafskg jest povolena a afikoliv v pastille 16, vydan^ ke cti 
a cbv&le bo2f, neni bludA kacihk^cfa, a pros! ho za pffmluvii 
n cfBafe, aby tAi postilla tisknouti se nezbraiiovala 
a V torn pfekfiika impressorovi aby se nedfUa. (List tento jest otiStfin 
vo Sbotufku hist. 1886. Postal jej archW^f mlstodri. Earel Kdpl do- 
datkem k il&aka Zlbrtovu [str. 156—157.]). Ptlnilnva tato vfiak 
neprosp^la. Biakap Stanislav Pavlovsk^ zabavil oS' 
kolik T^tiskfl postilly, a t(m byl nepatrn^ o^lad 1. vydHiil 
ztenien Proto2e pak „mnozf poboinl lid^ j( iAdostivi byli,* poslal 
ji impressor Daniel SedUansk^ Jeronyma §tcovi, 
impressorovi kurfirsta sask^ho, do Drd2dan, kde byla 
vytifitfina r. 1602 s velik^m nikladem ,bez vSeho pfidllvltnl 
aneb sprom^Dami amyslu a rozumu, tolikomfstem oaortfaografii 
pozor majfc, pon^vad^ pH prvnl toho Betflno nebylo." (PteJmlnva 
k II. vyd.) Toto vyd&nl roz&Ueno bylo v dlle 3. o osmero 
k^z&nl „od u&en^ch mni A a T^rn^ch kazatelfi pod obojf* i 
ozdobeiio jest na za&^tku zmiky ptlnfi ^esk^ch, s jichi znaCnoa pod- 
porou knil.a vySla, a v^novAno od evangelick;^ch kazatelfl 

V Cech&ch a na Morav^KristianoviU, sasWrnuknl^eti. 
Na lists 661. jest podobizna Z&mrsk^ho s n^pisem; ,Sacer 
MartinuB PhiladelphuB Zamrecenus, aetatis suae 42." T^ho2 r. 1602 
vyglo vyd&ni ttetf v Lipsku u Michala KapifaorBk6ho. PH&inil 
se to impressor Da£icky s ptisp6nlm brattf Vencellkfl ze Sarabic. 

V tomto vydEinf jest pHd^no kiz&ni na sv. Michala a Da den 
PromioSnl PdnS .od vysoce uiien^ho mniea doktora Ji- 



,v Google 



flho Weinrycha". ImpressoroTdSedliianskJaDaiyfk^bylipotom.do 
y^zeaf ddni a nemal^ £as v 11601 dFj&ni." Dovldtlme se tomz ,Kr&t- 
ktibo poznamen&nl ndkter^ch pMkoff a titiskHv t ndbofensUf," poda- 
Qdho 21. i^nora 1609 od BtavAT evangelick^ch cIb^ Rudolfa II. *) 
(Sbornlk hist 1886, Dodatek, 157.) (Viz t6i Diplomat&f mus. 1609 
[Winter, 1. c. I. 243], Slayata, Famiti I. 240 [Jir. I. 151—2.]) 

Jak Zdmnky vykldddf 

Kazatel podflvi neJiHTe livod k pfJslDfiD^mn kHz&nf, pak 
iSammoTui zpr&vu", nebo .anmrnoTniu^itek'' pflslnd- 
n6ho teztn evangelickdho, a pak v^klad. Eu konci v^kladn 
pHpojnje pfaeJL, obsahujld zikladni mySlrakn kdz^nf a oznaieDim 
zndmd pfsnA, podle kter^ ee mil zplvati. 

Na pf. (z vyd. r. 1592): ,NedS!e, jen2 slove Judica, 
obyfiejnd Bmrtedlnfl, neb p&t& v pOBt6, Evangelium sva- 
t^ho Jana r VIII. kapitole.* Urod ke kizini: Nyndjfil ias 
ukl&A& kfesfanflm, aby si pf jpomlnali ndboin^ ata'penl Erista P&na 
a dAvali ae na pokdo'. Dffvd nei by se v&ak t^to v^ci rozjlmalo, 
jeat Ueba ptipomenoati si nevinu Jeiffie Erista. Kristus za kHvdy Be 
nemstil, ^ale porutil to tomu , kter^i BpravedliTft saudf . Z t6 pHCiny 
nedSli dneSnf . . . d^o jest jm6no Dominica Judica, to jest ns- 
deie pHpomiD^ bolestnjch STfck ktivd od Erista PUna, spravedli- 
T^ma saudn poraaCeD^ch, kter^ ialmov6 proroctvi pfedozn&milo, a za 
lotroitam dnefinlho zpgvu clrkeTiifho jest zffzeno, fka: Jndica me 
Deus, etc.* Z&mrsk^ vyklidfi [xitom ob&Irng, pro5 ae u Cechfl na- 
iffi nedile tato smrtelnou (294 — 295); vypravuje Hi obyfieji, 
kter^ pliSel do Oech 2 Polska, ie totii na tuto oedSli dfiti, zvlflfltS 
renkoTsk^, nosl na holi straSidlo ud§lan6 z doSku neb z hadru, a prarl, 
2e amrt zandBejl. (Viz Zlbrt, Sbornik hist 1886, 81— b2.) Po tomto 
6vodu n^ledoje text eTangelick^, Jan VIII. (V onen 6aa mlnvil 
Pin 3eHi ^idflm : Edo z via trestati mne bude z hHchn ? etc.) Po textd 
jest .summovnl zprllTa textu evang." Eazatel pravf: Historie 
pteitendbo evangelia a&\eil k 4. £l&nkn vfry: Trp6l pod Pontsk^ 
Pil&tem. Llil pak ostrymi slovy zioBt farisedT, jejich neptlzefi a z4vist 
ke EriBtu P&no, jim2 vSak Eristua dob^ odpov^dSl nazvav je Ih&ti 
a Bjny dAbloT^. (296 — 297). Takovou povahu jako fariseov^ majl 
pr^ nepF^14 pravdy boif vibec: .Kdyt jf nemohau odplrati, tebdy 
ji potnpn^ banSnlmi asilujl zhyzditi, rozum 'svdj tSlesn^, blndy 
zaplfakan^, nad zjevad bIovo Boil vyzdvihujfce a ukrutnost (^belskau 



*) Bakapb strfthoTakf 8E3. 



,v Google 



164 

I^dky ivfmU a i S. Otci (co ^id^ proti Kristn Abrafaamem) zaetl- 
rajfce . . .' CtiteI6 pravdy boii jsou vSak povinni hdjiti pravdy a 
svSdoml ST^bo proti nim a utlkati ae ke Erista o pomoc, jqd£, kdyi 
nedopastil, ab; ho nkatnenorali, cfariniti bnde tak^ Brfcti v^rnjch. 
.Potnd jest pflvodnf, sammovnl i niiite6D& Bprjva dneSnIho evange- 
lium, kter^hoi sv^tl^ v^klad vztabitje ae na srtikul: jizliv6 sv^dS 
zIobiT:^ch 2idflv s tich^m anevinn^ Pinem Kriatem. Rozdllovfi 
dya. Prrsf. OfisetasTfida FaiiseaTsPinemEriBtem dd]aP Druh^: 
Goniyot^ Bvidi k sv^mu u2itku n&leiitd smejSIeti m^me?' torn 
pak die on^cb dvon nrozdllA" obdfrad vyklddi na 
stT. 297—304. Na konci jest: ,Modlitba k ffk&Ql, neb 
pfseii k eplvUnf pflbodnll. Jako: ,Jesti< ps&no d&vnfm rokem', 
etc.: 

.Beninku Boil neyinn^, 

kter^2 z svSta aaimiA nay, 

Biskape najduoBtajn^Sl, 

KriBte, krdli n{gmocn6jdl ! 

My lid, tfi kaupd pfedrab^ 

znaje td, prav^bo Boba, 

QemMme ee vydiviti, 

2e's rUil v Bv6ti strpSti: 

DepHtelskfl pomlauvflnl, 

baolivi zvoSklivoTflnf 

2ivota najsvStSj^o, 

i pravdy uienl sv^bo . . .* atd. 
(ZverdoTan^ obsah evaQgelick^ho textu.) 
VSecky plBn6 z Postilly ZftmrskSbo vydly o Hob6 

V Praze r. 1607: ,Pfsn§ na evangelia". 

VyJUadjf ZdmrsMho jsou vdice iivi a rdjmi. I^ijnnoat slobn 
podporuji mnohA krisnA fieski pflslovf u potekadla. (Viz 
Sbornfk faiat. 1886, atr. 81.) I cizl sentence sna2( se Z^rakj podati 
jazykem ieskfta, aby byly ka^d^oiu ften^fi sroznmitelny. Na pf. 
.Jest zajist^ sv^tle pravdiv^ ono poT6d6D{ latinskd: Quo semel eat 
imbnta recens servabit odorem tesia diu. To jest: Hrnec dim za nova 
navte, i z Bttepin pficbne ta Till-e. (116).^ Libuje Bi, jak patrno, 

V rymovdni; ydelikfl fisIoTl, nan6enf, pfiroTn^nl, atd., i ci- 
taty z klaesick^cfa bAsnfkll podAvH nid v 6esk^cb ver- 
91c b r^movan^cb. Na pf . : ,6 jak mnozi eiBtf, kr^nf, mladf, 

•) Citaty JHOQ * Tjdtol z r. 1692. 



,v Google 



165 

TZictn^ch stsroiEitn^ch roddv jon&ci zaamysla pro samau niiSemiiau, 
marnan chvfUii v nebezpefenstvf se vydtlvajfce i^ve Casu a bezpo- 
tfebnS hrdia stracnjf, zdalii se toho nevfd^?, necbtfce pomnAti na 
ODea rejm: 

Cblanba mami bez oiitku 

pfhUfil mnoho ziiraiutku.' (242). 
JiD^ pFfklad: Horatins: .Irapiger extxemos currit mercator ad 
Indos — Per mare panperieiii fugienB, per saxa, per ignes. To jest: 

Rupee piln^ tato Idta 
q'eidf, zhihi i kny Bv6ta 
vSndy po zemi, po moK, 
aby nabyl Btatka, zbo21.' (770). 

Casto d^je se to zpflsobem zcela volo^m, oa pK: 
pSoam caiqne est palcbnim, alieooai velut patens Bepulehmra, t. j. : 
Kaid^ liSka svaa hfiii r.hT^, 

vlk prarl, Se mu beran voda kali." (Z pfedmlury, VII.) 
Eazatfll pfech&zl til: rid z prosy do verfifl; Typravuje 
na pt. syna mamotratn^ a vkliAA tyto verSlky: 
„Eam, kdy, jak cbtdl, ae problhal, 
a vesele se obfral 
B kofimi, s cbrty, b mfinlSkami, 
a Tinci, 8 tanci, s kartiCkami. 
Ted pak thoU za BvinSmi, 
smrad, hlad, pl&£, div neon^ml, 
trpf, sa6ii, neboi&tko, 
to Qikdy slavn^ pafi&tko." (668). 
Slob svflj oiiTuje £asto feSnickjmi otizkami. 
O znamenit^m alofau BT^dfii na p^ toto mfsto: 

,Edo m&ie slovy stibnanti kaidodeniif lidskd usiloviaf, p^, 
froBunky, staroBti, price, kter62 o dos&hnutl SivnoBti, pobodll, pokoje 
a rozkofin^ho bydta M6 redan? Edo femesla, obchody, kupectva, 
hokyotitatra, praktyky a vSecka fiantroctva seSte, jimii se lid^ £ivt? 
Edo Bkroatnd knni, labfldky, jfchy a pFfpravy vy6te, jimi2 svflj iWot 
krmf? Edo novd kroje kaidodenn^ TymyBlenS, obojibp pohlavf, 
a k tomu i iensk^ zavljeni vypsati mfl2e? Etei*^ se temeslalk, bud 
maudr^ Clov^k najde, at vgem brtlm, kratochvilem a rozpnstilostem 
lidsk^m nynSjSfm Instbatiz vym^itf a vystavl? Edo postibne vSecky 



,v Google 



166 

fbrtele, Isti, focby, podvody, praktyty, falSe etc., jimi^ jedni z drub^b 
zisku Dabjvati osilujl? Ach, 6eho Be nedopauSUjfl? Ve& se nerydd- 
vi^I jii ]ii6 pro aamd nabytf nStCeho k iivnosti tSlesnSl? Ach, jakycfa 
n^strojfly vEilecnjch, ruCnic, medA, talicbi) etc (kdoi je mflie ryfifstil) 
fii nevymyBlili k sam^ ekElze a zAhubS sv^cb bliinfcbl? A to jen pro 
dosdbnutf neb zdrSenf t^lesn^ho jmSnfl* (770). 

Hluboki ucenost jevl se v dfle Z&mnk4ho. Zd& dA- 
kladnd a citnje plsmo sv., star6 klassiky, cfrkevof i sv^tskd Bpisy, 
zvltlfitg oblfben^ Btfedor^k^ skladby sv^ doby, uvddl pflklady z historie 
clrkevDl i sr^tsk^, ba nari2f i mimovoInS na mytbologii ceskoslo- 
vanskou [Veles, 135. ")]■ Utozujo iasto YelealaTfDora .Politii' (117), 
,HtBtoricky kdlendflf'', Seskoa Koamografii MQDaterova (99, 400, 421), 
KosDoa, Hlijka, Aenedfie Sylvia atd. (Die Zlbrta, Sbornik bistorickj, 
1886, 81.) 

PoatUla Zdmr^iho md velikou cenu hdtumS historiekou. Zfbrt 
aeBtavil z iit ve znilnia6m iX&vka kulturnl obrizek pom^rfi Seak^ch 
na sklonku 16. atoletf. Pod&v£ obraz iivota rodiim6bo, potom uk^ky 
ze Sivota proat^bo lidu, pak lidl Tznefieo^ch a konefinfi kn&il rdz- 
n^bo vyza&ai. NUa zajfniati bude neJTfce dbrae pomirH tkiboienskyeh, 
jak se jevU v dechdch na konei 16. stoletf. Pod^me jty tudll ve Btru£- 
n^m v^atkn ze Zibrtova ildnku: 

Ku vgeobecD^ zk^ze mravfl napom^h^ zd^fmali ospalost 
a nedbanlivoat clrkevnfcb apriTcfl. Tito jsoo vice 
,2^oativi brsti jeCmene a sk^ cbleba ne2 spaseDJ lidsk^ho (466, 
752, 1228). Na kiziui tlachajl, co sUna k hnbi pfiplavf, nSkteh 
jako Ahoi po tT&yd ae plazf, onoho drbne, onoho nech^ 8Tat6 plsmo 
po kuBu CO pai mrcbu trb^l, k^z&Dl na jednostejnd kopyto kr^f, neb 
jednou atruDon bhnk^ (XIII, XX, 210, 567). Jak^ iivot vedou, 
6 BoSe, Boie, ty zn&h, i dobr^m lidem jeat povMomtil (171). Tim 
kles& ajen klea^ vidy vice T&2nost kndif aka- 
zatelfl, jicbiE losem jest kolit vlJUm pepfem posypao^. (1043). 
Nenf v&2no8ti k jejich lifada kazatelakdma. Er£em- 
nfci a flutkovd, ie kn^z o Idq, koaopfcb, Mp^, kagi, kuchyni, o divk&cb, 
Tteten&cb kd^al, tiacbati se nestydl. (304). Lid^jiii nevSff 
touiu, cokniz nak^zinl mluvf. &kElvajf: ,By aim Bftb 

*) .Caeto po STfttbfi nasUTajf STiroTd a rOiaiM: on (mul) tobi Tiiiiiyo, 
ien£ »y6 p&k pr«je, tbj dirokau host bfla a nikam k FeUtu prjd na mof« u- 
'etila . . .' (135). Argak ZimrBk^ opsal miBto toto Umit doalo^oi k Reieliova 
Syracha, XXV. kap. list Ff V., pramene, z nihot ierpal, o«iem neadar. (Sbornik 
hist 1686, 160.) 



,v Google 



167 

t nebe se v&emi aitjely pfiSel a mluvil to, co ten knSz na kdzdnf 
mlavl, neTfiHm, by to prarda byla." A op6t: .To, co knSzi jde z oust, 
mimo uSi ami boast I* ") (1043). V klASte^lch vymyslili si 
jalovl sTat&6kov6 pov6ry t pokrmu, v od^vu, u vlasech, 
majl ST^regule, i^dy, k&pi; hlavu, bradu, ruce, nohy i vdecko obco- 
■v&at 2ivota sr^o jiufic, net natnr&lDi zpAsob lidskj t Bob6 nese, 
Bobd zpotvofojl. (11&7, 1252). Nehledajl Krista, ale ptizafi- 
T aj 1 a e k lid em, jinf k Jesuitfim, jin^ BemardiaQin, Frantidkfinflm, 
DominikliiiOni, k Jednot6 Boleslavskd, Habrovsk^, Pectnov.-'kd — acb, 
kdoS by je mohl vyMsti! (753). MniSi pro vyBuptduI mSe (Jia^ho nic 
neamdjlce), pro pobrepUnl ^alniA, pro pflst, svAteCek, pout6, toulky da- 
tek^, fieptavti zpovSdi, bl&znov^ poaufiky, urputnd povSry So2I atrej- 
COY^ s nad peklem krilovd so byti cUnbnS domnlvajl. (859, 944, 1207) 
TakOTl svatoskutedilci Boha cti a sl&vy ujfmajf a oa 
leckobos raddji z jalov^cb svatycb, mrtvych a dfevdn^clt, 
tu tost cpaji. MrtTJiD obiazdm a reliqnifm, mdem, ou- 
kolnlm p&tehiikOiD, of^r&m, kouf eaf, yoskii, soli, vodi 
8v6cen6 vice ne2li sam^mu Eristu moci ptipisujf. (42, 
527 — 539). Ukazujf r kl&Steflch hrob, di«vo, hfeby, sukni Krista 
Pina, Bvatycb kosti, koSile (1203), ba i a n^bo^aou ceremonif okazujf 
ubras, na kter^in pif p&n Je2id nejposl^ze Te(iei^eti r&6il (1039). Svatjm 
jmdaeiQ .Jeiiid' svgtl bylioy, obn6, masaj vejce, holoubata, jeha^dy 
i dHrl. V torn po6ta jsoii i ti, kteH2 poTdre£ii6 fikarti&ky a llatky, 
Tiode ^eaas, Jesus, Jesus' popsan^, aa brdle noslvaji {82, 180, 208, 
1084). — Moe Tiny, boufky, more upokojorati pfipisovali staH pohand 
NeptUDOvi; nyni&ko poTireJuf pHpisnjl touS moc sv. MikulElgoyi 
a Eristori (162). Podobn^i pov^rami pamutka svat^ho Oodfeje jest 
zprzD^na, zvltii vigilii a poitem pro novj koiich na zimu etc. (1039). 
— :6ehol, bratrster, jednot, fddd, sekt tak mnohoji^ 
DyBejSfch Casfiv jest v ktestanstvf, ai by tfmil cel& 
kodina k b62n6mujichjmenovdiilDe3taeila. (81, 132, 170, 
242, 363, 467, 520, 706, 756, 999, 1233 atd.). Ba, svfit nyQfijfif 
boufliv^ NovokrtSace, zvlEldt^ proklat^ iidy netoliko trpl, ale 
je fedrnje a obbaji^e. (21). 

Tehdy vSeobecnd mySlenka o kond avita jevl se tii v postille 
Z^mrsk^o. Bylo to podivfiisk^ pov^rectvl, jak pravl Deois, 
jeai taktoseo tomvysloTUje: ^Ptedtocba kone6n^ fcatastrofy 
o?Udll mysli a udriuje je t neustdld hrflze: svit blf2I ae koaci 



*> PodobnA Roh^caaa, tjz str. 771 



,v Google 



168 

tiima . . . Pfi kaidAn kroka poftiT<nie se s tool myftleiikoa 
kODCi trita, jeho Bklonn s poalednfch letsch. Lid zplvi pfa^ o tonto 
irffidmfiti a nejosTleen^Sf daehoT6 nemajl Tlee ui Atjirj, ani 0606 
pofetiiao Btraetao.' (Denis, Konec sam. tea. 627—628). T6i Zk- 
mrak/ Tiff, ie ae blfSl konec STfita: Snad jil dea poslednfho 
pHdiodn krtie ndwskAio k soada nasUvi (23). KoliknU mtele jakoby 
z nebe padal, neb poienialoa krrf Bkropenej, bad fcflii potaieaej 
by), spatHo jest (19). T6i mnoho ziirateych satindnl, bvdzd, metel, 
kopf, metflv, pochodnf, pmitn, krvavin, ohniv^ch £erveno8tf, ehasmat, 
tak4 Irdr a zbrojn^eh vojik, dvoa i tfl sltmcl na nebi spatMno hfik 
(17, 19). A protoi, eo ji2 dile jinAo tekati cbeeme neili wnunrakn 
a nod, avSta skonini? (17. 787, 1000.) 

PottUa Zinrakiho md earn vdikou. Hezi spoiutoa n&boienak jch 
koih eeak^h stoletl 16. yjmki, pfiknoo, celkem aprAvnoo 
&e6tiD0D, znamenit^m slohem, ifboiafmi myBlenkami, 
ktertf sTSdcf znamenit6m kazateli a horliv^m mravo- 
kArci iY6 dob;. Postilla jeho trpf sice ai pfflifinon roz- 
vlACnoBtf, ale TTtfieoS pr&T& pfednopti vada toto zmfrfiiijl. Z^rsk^ 
JMt piimf a npdmn^; pravdn fekne bez obala, vrooie sice Casto 
dosti bmb^m, ale doba jii tofao i&dala; ostatnS nevedl ai t t6 tM 
oic I^pe a stffdm^i, ne2 katoliek^ Refiel nebo atraquista RvaCovak^ 
V poTSstndm UasopnsU; v2dyt bylo velmi oblfbeao, co na srdci, to 
na jajEjka mlti. (Winter, ^ivot elik. II 890, 891.) 

EnltarnS historickA ceoa postilly Z&mrsk^ho jest 
rovnii znaCni. Himo iaaovosi jejl jeSU jedna vlaatnost dodirA 
ZTUUtolbo rixa Wa postille: jest to ryzf Ceskti price, price 
nvAdomdldfao Oecha, vlastence, jen2 bortl pro £eskoa 
fefi, pro dobrti Ceskd zvyky a obyceje, a kiri vBelik^ 
bflcb, jehoi se niktefl Cechov^ doponfitdjf na svdm 
n i r o d a. Dokazajf to na pf . tato mfsta (Sbomfk hist. 1886, 83—84) : 
,ProU pfirozenl BV^mn £inl zredinosOTd, ktefli naufie se (mnoh^ 
sotvR velikym nftkladem svjcb rodi&fiv) kolikasi slovilni cizf, 
vlssk^, a zvl&Bt£ nSmeckd ite£i, hned nechti Te vfiem nei 
sVlachy, sN^mci drieti ajechviliti, srSho pak n&rodn, 
rodi&flv a feCi t^, t dI2 jest narozen, nestydl se han6ti, tnpiti a po- 
Bm6find Ieb£iti a z toho se k bt^ otedm, matk^ neznati. Jakoi 
pak jiidn^ n&rod nenf, aby svilj jazyk pitirozen^ tak 
zapiral azanicpoklidaje feCf, krojem, jfdiem, n&pojem, i obcovinfm 
ilmsi jinfm, ifmi nenf, Be d^lal, jako n&fi Cesk^ nirod, jeSto 
ve vSem svfite hrom hebrejskd, feck^ a latinskd iteii 



,v Google 



pSknSjSf a Bnmmovn^jSf mluvy i&dn^ ndrod nail Cechy 
nemft. A jii netolibo mlaviti, ale choditi, se obKci, posed^ti, ba ani 
pojteti a Bft napitl neumiji po £eskn, iie2 af jest vdecko co rok, to 
dlU a nich po vlasku a nimecku" 063); „ . . . pod nebem nll- 
roda nenf, aby ae vodSvu iastSjf luSnil a potvoitil jako 
my CechoT^, zvUiiU 2ensk6 poblaW. UhH, Pol&ci, Tiirci a jinl 
ii^odoT6 srftho vlastnfbo Btarod&vno zvykldbo kroje n&fvajf, mill 
pakOechovtipo vlaskn, francauskn, gpanielskuraerhujl 
a ladrnjf se... A proto2 neni divu, 2e se n&m jini n&rodov^ 
poBiulvaji, neb na ais vopiCl bltenovatrl spa^ujl*. (872). 

Mimo naaku lotberskou mdla t^ nauka ki^vindcd v Gecb&ch 
Bv6 fiihtele. 

y iesk^m Mnsen jest nikopis sign. 11. C 6, obaabujlcl pfddad 
eajfmavi po^Hly pdlskSho kalvtnakeho katatde &ehofe * iemovce 
(Grzegorz z ^arnowca). J. Jirefiek pISe o nftm a o jeho Bpise v Ru- 
kovSti II. 8tr. 369 a ve Sv^tozoru, Hsta pro zdbavu a lit. (pHlofaa . 
k Slovensk^m novinim) 1858 — 1869 na str. 342, a zni iSaskJ pFeklad 
jeho poBtilly z rakopisu universitDl bibl. v Erakov^ (6. 635). 

Grzegorz z 2arDowca byl I'odem z Podg<^rza; pfestoupiv 
ku Ealvindm, Btal jejich kazatelem a pozdgji sprUvcem sbom wlosz- 
czovsk^ho a atarfilm sborAv evangelifk^cb t Litvd. Zem^l okolo r, 1600. 

Postilla jebo byla ryd&na tfikr&te v 2. polovici 
16. Btol. B pomocf jin^cb kazatelflv. Json t nl ostr^ na- 
r&iky oa Jesuity 9, pdemika proti n^akS poitiile jesuitski, nej- 
spiie proti pastille Wufka e Wqgrovce. Jesuits vydali proti ^enioT- 
cotS postillfl apologii, na vii Zernovec odpovfd^l abranou, vydanoa 
r. 1591. Prvni dll poetilly, obsabujUi v^klady od ad- 
▼ ento do s'. Trojice, byl pteloien do ieStiny r. 1594 
od nezndm^bo CeskSho bratra Bakopis choTi se r univ. 
bibl. V Erakovd, obsabuje 455 listd velik^ho oktavu a m& teato 
titu): .Poatylla neb vjklady erangelif ned^lnlch i STiit- 
kflv T^ro(Enlcb, kter^ se Citajl pitea cel^ rok v clrkvi kitesfan- 
ak6, pro cviCeai £lov6ka t Clflncfcb vfry pravd, i tak^ pro v^strahu 
uSenf odporndbo a protivn^o potfebnfl. Napsan^ v jazyku polekgin 
od aCenSho mo^e, kodze ^hofe ^ernovce, kazatele pravdiv^ho Slova 
Bo2flio. L6ta P^nS 1594." Pfedmluva jest v6novdna gpann Krlstofovi 
Radiwilovi, knfieti na Bierjiflch a z Dubfnek, veJTodovi Wtetydsk^mn, 
hejtmanu neJTygBfmu', a podepsHna jest od .Starfilch ZborAv Evan- 
gelitsk;fcb v Litvi shromfl^dgn^cb'. pfekladateli oeni znilmo 



,v Google 



170 

nic ur£itdjBlbo. Jireeek doddTijeAtfi veSrJitozoni o tomto rnko- 
pise, ie jest pB<la t^mi plsmem a prftropisem, jak^ 8hledi?iiiie 
T pfikndjtlcb rnkopiBecb bratrsk^cb i konce 16. stoleCI, a o pfdtlada 
praTl, ie jest plyanj a ie jest vid^ti, jak pfekladatel byl obojlho 
jazyka dplnfi mocen ; m^okde vyskytujl se polouismy, a to vidy ne- 
patrnl 

BukopiB iDDBejnf, foL, psan/ na paplte, mA titul: ,Pottj^ 
Or^fora itamowca. Prvnl dfl*. FmU jej pfs^ dra. Prrnl psal 
dosti fibledni, zrUMd e pofi^ka; popsal 104 listy, obaabi^id kii&nf 
od I . Dedeie adventoi a£ do nedfile devltnik. P(1 k&z^ na 2. ned^ 
adventnl na Btr. 18'' jest Trotonl: 1604. Od liatu 105. psat jiny 
plsat; za^ nedfilf po devltolkn, a psal zb6in6 a netUilednS. Podednl 
k^finl j68t na 1. nedfili poatuf. KtLulnl ti do 4. ned61e po Veliko- 
noclch nutjf Trofienl 1618, ostatnl jBon psiaa r. 16l9. 

ZpflBob jednotliY^cb Tjkladfl jest trato: I. fixordinm. II. 
Bozd^leol Tjkladu na Uati; na pf. kizinf na 1. nedili adventnl 
pojedn&Ti tSchto dvon vficech; 1. „Jak^ knUem jest Kristns 
a jak^ jeBt kr^ovstvl jeho a co aim dobt-6fao tea kr&l aid s sebaa 
na torn potupn^m 0Bll£ku v chud^m pflchoda 8v4m t^nteti rfliil?' 
^. gJak^ dvotany a jakd slaahy m§l a mi tento kril?* Die toboto 
rozd^leul vyklid^ spiBovatel ,o prvnlm" a o ,drnh^.* Nakonci jed- 
notliT^ch kizinl jest pod&na £aato .summa tobo eTaagelium* s pH- 
sIuSd^ nanienfm. 

fiehofz 2emovce jest zjevn^nepfltelkatollkfl. Post ilia 
jebo jest ostr^m, pffkr^m projevem niboJiensk^cb bojA 
z koDce 16. stoletf. Zdi se mn, ie jest efrkev sv&ti za jebo 
doby ,od zloBtn^bo Antikriata tak zkrrareni, ie za Nerona, Demi- 
ciana, tyranA clrkve Bo2f, nikdy tak zalfvina krrf nebyla.' (8*). Ni- 
pravD a spilau pfinigl iistd, svatd u&enl EristoTo, obnovenfi nienf 
evangelick^. Mnozf je tupf, zlehCujI, naz^vaji kacifstTtm, ale 
„to uCenf apo&tolsk^, kter^2 se iiyaf po vaem avitd rozueslo, nenl 
kacftstvlrn, ^e jest prav6 to evangeUum, kter^S pa vSem svdtA pited 
poslednim pHchodem P4ni kizdno b^ti mdlo v tistot^*. (9'). THJie se : 
,Proe se nriifme nad tfm, Se podnes cistll prarda a a£aif Pini od 
nyn^jSfch farized pikhartstTfm a kacltstvlro proklet^ se jmeniqe 
a aaz^vi?" (5*'). I ryblzf sv6 BOuvSrce: ,Poddejme se ocbotnd pod 
HA a panovinf Pina tobo, a ne papeie neb Bemarta, Dominika neb 
Franti^a, ale EriBtu pfiveifme osttltko. .1" (S**). GeH postilla 
i^ernoTcova oz^?4 se pUkr^mi protesty proti clrkvi 
katolick^. Jeho QfiboienBkft horlivost je?l se na pK v tichto 



,v Google 



171 

slovech: .Cfrkev timeVi potlaCivdi v^myaly sv^mi Cistotu u&eii( 
apo&tolak^ho, sama larvu toliko a tv&rDost cirkve prvnl apogtolsk«i 
xAstavila, fohoS zjevo^ sT^dectvim, apoStoKkm neBl^chan^m, u£eni 
jejich o mSi, o oiiistct, o odpnstclch, o vzyv&nf svatycb mrtvych, kla- 
nf>ai obrazdm, po^kvra^nl^ a skaitoni svEitosti P^d^ atd." i9'). NarAiil 
na klatby a koDcilia proti TyznaTaCdm P^na Kriata ustnnoven^m 
a vyhl&Sen^m (5*'''), horll proti kn62skd p^de (3"), proti t6ni, 
kteh cti Pauuu Marii jako Boha (T?**) atd. Ostrou polemtku 
vede 8 Jemity a s jejich postillami. Zvlfldt^ nar&2( Casio 
na jednu jeaaitBkou postillu, snad Wujkovu die dotnoinl 
Jire^-kova. Podlinie n^kterti doklady jebo poleiniky. Na 1. neilftli ad- 
Teotnl jeet v^klad, ie ndm nenf nic niitein^jSiho, aei kdy2 su 
k Ptlna Bohu navracnjeme skrze pok&nl a jtg v svat^m slova k Dim 
pficb^jiclho pHjlmfUne. Enzatel k tomu dod&vii.- %A)e ie Bchvala e 
Josnita v postylli svd lidem hlaup^m ftlmek^bo adveotu cery- 
moDie, nkazt^Ic, jakoby PdD Kristas nyni na ka^d^ rok mei se v den 
Boilho narozeaf roditi, a protoji radf, aby se po ctyti nedfile sy- 
novd cfrkve, Bvatd matky, ptipravovali, aby potom uarozen^bo pfi- 
vltali a i^ijali , co2 jest zjevn^ blud : Ponivadi synov^ cirkve svat^ 
vMJaTWf, JejednausevtftlivSyn Boiif, rostl tHdceti let, potom tfi I6ta 
k^al, ueil, divy Simla Spasitelem lidsk^m se b^ ukazoval, aaposledy 
umuieD, um^el i pobtben a tl'etfbo dne z mrtv^cb vstal , vstaupil potom na 
nebesa, odkndS pMjde saudit vfiecb, prntoi se nerodi na kaid;^ rok. Posnaj^ 
tedy, jak^ aau to bt^kyl Zcbvaluje jedtS JoBuita nad to mSicku 
rannf, ktArani nor^m i atarym otcQm neslycban^m jmenem roraty 
Dszyvajl, i mfii Panny Marie, jakiE v Postylli st^ pf^e, atd." HorU 
d^le proti ceremonifm, pH niuhi pry nic jin^bo nen( neJE 
,zevDitJ^nf tTdmost bez pravdy, oci lidskS mAmfcl, coii se z jejich 
postylle uk&zati ma2e . . ." atd, Tak mliivi na str. l—"*. Na atr. 
36* mluvi d&blu, aepHteli pokolenl lidsk^bo, jeii2 pdsubl, ie oe- 
pravtl drkey pfipisuje ai moc cfrkre svat^, a iEe vgnil poHlov^ Kristovi 
jgoa kaceh)T&ni, a dokUdd, Se zfeteln^ p^Iklad tobo jest ^t postylli 
Jozuitak6, t nfS nestydaU lid6 sekt^ Babilonsk6, od Nimroda 
HmskSho z fal&e a li£i ulepen^, titui cirkve »vat<i nestydatS privlast- 
flnjf . . . Jako2 sme jinde ukfizali a s pomocl bo2( ukazovati bml me, 
£e my ue proti clrkvi Boif svat4, pravS, apoStolske vfllClme, . . ale 
vAUfme s rotau Antikristo vau, kter^ji stfecba jest, jak po- 
BtylUti Bv6d£l, odpustkov^ MuiStl, I2iv^, smySleny o6istec i jia6 
bladnd pov£ry . . .' atd. 

Takovfi polemikytAbnou se postilion ^ernovcovou 

Jubilejoich spisu s. XII. l>j 



»Google 



172 

do uDavy. Na ph jeSt6 na str. 101* razfaorluje eekazatel t k^inl 
na Ded61i devltnik takto: „Vlm zajist^, 2e fimek^ho dvoru doktorov^ 
natahujf tohoto Bvatdho evangelium k av^ jak^s septnagesimS a jejt 
cerymonii, ale i&kot ta jejich septuagesima jest vlaSakjch tnozkfl rj- 
myslek/coi i to slovo vlask^ neb latinsk^ ^eptuagesima' svgtle ukazaje, 
kter^ jazykem polsk^ vlastnS okftiti neum^jf ani nemohaa; tak 
takd toto evangelium vlastnS k nf a cerymonii jejl slauKl, jako Hmski 
mde k veceH P£n6. Vim, jak vyvozujl Jozuiti v posLyllfch 
avych tu septuagesimu svau a z ni&eho (aby vidy bludu ev^faa po- 
tvrdili) n§tco uSiniti chtf . . ." 

Doklady tyto doatal^l k Bv^dectvl, k jak^m pffkr;fm slovflm 
vedla nesn&delivost nftboienskft, kteri pflsobila, 2e kazatel 
nedbal vlastnlho )i£ela n^buieDSky rzddlaTateln^ho pK 
sv^ch ktlz&Dfch 8- 2e blavnf zi-etel obracel na h&dky nclbo- 
2enak^. Lei doba bojfl dH botenskych zanechala svou pe£e( 
na horliv^m kazateli polak^m, jeni zouf&t6m£t oad soucasn^m 
stavem v6cf, nad ustavjin^i spory a boji, a tnfii, ie „ty v&Iky, 
hrflzDice na svit^* svMcl o brzk^m ,p&du a skonanl tohomi- 
zerntfho 8 v6ta."{8''). 

Rukopis musejnl jest jefitd tfm zajlmary, te bratr MiknlUS 
Drabfk napsal pozdSji do o6ho svflj i^ivotopis, a to na lilul- 
Dim liat6 a oa okrajlch listn, na nfimi se zadnajl j^emovcova kA- 
ztof. Miino iiTotopis, kter^ jest ps&o apignft a neiihlednd, pFipojil 
Drablk na mnohycb mlatecb bv6 poznimky a napsal t6i 
kAzAnl na 1. a 2. nedSli postnf (a vroienfm : 1665). 

Kazateli 16. sto let I, jak jfsme jiil poznali, u2(vBJi nad 
mlru rAdi polemiky. Byli telidy Cetnl kazatel4, u nichijen po- 
lemika tvofila jfldro ceI<^bo kftz&ni. Vdcnych, BtiE'fdm;rch k&z&nl 
nebylo mnobo; k aim n&[e21 na pK kKztlnl ,0 b(d6 nyalijSlho £i- 
vota' od kanovnlka Jifika Netolick^ho z r. 1568. T^iklidnym zpA- 
sobemkflz4nf se vyznaCuje t/an Achates Berounsky, kn^z 
pod oboji. (Viz Winter, Z. c. 11. 887). Z jeho v;^kladiiv nftboien- 
sk]?ch vynlkajl zvIddtS: ^Posttila," z latiny pfeloSeni, tiStdni 
V Praze u Jiffka DaCickSho, v 8°, a „ Vejkladove kratidci na e^iitolj/ 
nedilni a svdteSni," v Praze 1595 (pfeklad z latiny). (Jg. i?l6, Jir. 
I, 6}. nVejkladov^" jsou v knih. un. 54 F 1128. ObsahujI pfedmluvu 
pfekladatelovu k poboSo^mn J^tenElfi, datovanoQ r. 1593, pak latinskou 
h&sei (dist.) : Johannes Achillea Veroneasis, minister Verbi Dei (Ex 
capita Esaiae Prophetae 43). VJklady jednotU v« jaou rozdfe- 



,v Google 



173 

leny na dily, ob;£eja^ na tri ^artikule." Ma pK t \i&z&ni na 
1. nediU adrentDl jedni .1. artikul o Sirotu poctir^m, kter^^ mime 
V tomto avitS r^ti,' ,3. artikul jest o stMdmosti,' „3. artikul jest, 
kterak Be y Krista Y&ue, obUCfme." 

Z postill smdru reformaiaiho v Cecb&ch pFipoml- 
n&mejefitS postillu Bohuslava Bepty Vynokomytskeho, 
potomka patricijsk^ rodiny ryBokom^tsk^, farftfe v Miletfud (f 1608). 
Jeho Po^iUa evangdickd (y^kladoT^ na evangelia nedftlnl, sv&te&nt, 
epifitoly a ns dni vMni, stfednl a ptlteiiaf) rySla v Praze r. 1594. 
(KUt 122.) (Jg. 216, Jir. I. 65.). Bepta Vysokomytsk^ byl z kn«2f 
pod obojf, kteltl sehl&Bili kuauceLutherovS, JinfBtaro- 
kaliSnfci necbtili jf uznati. Svoa opposicl proti Lutherovi 
zapfralt Tlastnd srflj pAvod husitak^. Lntber uznal Husa, ale 
domicl atraaa pod oboji husitsky ziklad svAj zapir^ 
z politiky, pfedstavujlc se za oejatarSf, a tudli jediod opi-^mdnd vy- 
zaial r zemi, vznikl4 AAyuo pfed Hasem. {Vltek I. 365—366). 

Odpor proti nauce Lutherovi vzniki dokonce 1 ve straD^, 
od nii se Luther odporu neaadHI, ve strand ieskyeh bratM, kteh 
z poititku B Lutherem aympatisovali. FQvodcem odporu byl 
bratr LukAS^ ktery zpfisobil, 2e Jednota ,poCata byvSi ve dnecb 
linavy a brflzy, jak^ nisledoTaly po bou^i huaitsk^, zachovata nevy- 
bladltelD^ r^z p&vodn av^lio a nedAtklivost tim&t nervoaaf." (Denia, 
K. s. i. 397). Bratr Lukid pozoav nflzory Lutherovy viddl 
V nicb nebezpeCenatTf pro uauky, ua jichii zdkladech 
byla Jednota zbudovina. Hned r. 1532 odpov^dgl oatfe na 
Tlfdny list Lutber&v BraUMm, po £esku TytiStSii;^. Hdijf aedmi sv&tostl 
a knSiek^bo celibdtu a zamlti lutberakou nauku o oapravedln^ol 
z pouhS vfry. To je fltanovisko zcela katolick(5. V jinycb naukdch 
vSak pokroCil zase za Luthera. Vii o ve£efi P&n§, 2e v gvdtosti 
Eristus je pHtonien toliko posv&tn6. Hl^f ae k uEenl t&borsk^mu 
Q posv^tn^m cbleb^, o oj^istci aj., s Rokycanoa phjtmaje pouze kfe* 
stansky pflst. Tim opondtl Petra Cbelcickeho, jen2 privi o pojfmAnf 
refiete P&nfi a T^bory se rozeSel, a Jednotu pHbliiuje k vyznflnf 
helTetakftrau. (VlC. I. 372—373). 

Bratr LukiS byl spisoratel nad mlru plodnf SpiHy 
jehomaji dfiel dogmaticky, clrke vn6 organiaatoraky nebo 
obrann;^. AleLul^fi nebyl atiliata; apiay jefao jsou pfeplnSny 
polemikami, a ani fonnou svou se nezamlouvajf; smyal byvEl 
Saato temnj, oesrozumitelnj. (Vl(. I. 377). H^jil vnich pffsn^ 



,v Google 



174 

diBcipUny bratrsk^ proti vzmflhajlelinu Be IntheratTf. 
Veliki iisi spiail jeho zachovala ee rukopisnd t OchraoovS. Co se 
ti te ieho postiU, nevlmesice, kde se nSjski zachovala, 
ale jisto jest, 2e jicfa ndkolik sepsal; aeb piSe se o aSm 
vIX. foliantu i-ukopisD6 sbirky Ochianovsk^ (Ht. IX., fol. 
67): „Lukrid podle dam aobfi od Boha daD6ho auinmovnd krat- 
Seji i rozgliten6jimnohyinispisyueeiil&o21 atakpravdu 
Pdne vysvStlil, i kflz&nlmi kratMmi i deUfmi na 6tenf 
a epiiStoly latiaS i Cesky, coi ode vSf jednoty obllbeno i pHjato, 
totio i dobfe a Bvat$ uifydoo jest a i jeltg se ailvi.' Tainie na 1. 71. 
se pravf: „B. LukEid zvlfUtnych pomoci DadSlal, to jest postilly, 
t. kizimi na ta itenl a epUtoly pfes cely rok, a to D6koliker^m 
zpflsobem i £eaky i latind.* Piik se pravf na 1. 8S. : .Usouzeao 
ij03t mezi bratrfmi 1.' 1561), aby postilla ta pioatfednf B. Ln- 
ki&e dobr^ pamSti na 6tenf a epiStoly aed^lnl maliiko po- 
zpravena, aby se s konfessf novou i budoocf ndpravon sinysln jed- 
noty pln^ho dobfe trefovala, TydAna byla a vytigt^na." Patroo z tolio, 
2e LukiS slo£il n^kolik postitl. (Viz CCM 1861: Ant. Gindely, Br. 
Luk^ a spisov^ jeho, str. 278—292, o postilllich str. 289.) 

NSmeck^ hnuU reformaCnf bylo tedy u Eesk^cb bratfl zadrSeno 
bratrem LakiSeni, ale ne na dlniibo. Po smrti LukitSov^ propuklo 
znovu. Brattf znenflhla blliili se reformaci a ve vStSiue 
dfilesiitych EUnkflv'opuBtili 8T^ zvUfitnl vyzndnl; ale usiU Luk^ovo 
nebylo nepladod. Prvni doba minula, doba oadienf a obdtf, kterd vedly 
k odHkial. Jednota, i kdy2 za Augusty se stala t^m^f liplnd luthei- 
skou, nicmdnS bedliv^ zachov&vfl sv^ nby&eje, sv^ obfady a 2ivot 
vlastnf; spojf se a protestantismem, ale nesplyne s Dim. 
Napi'oti Lutheraadm ilkolembratH bylo pfedstnvovati 
BmSr voln^jSf a v&2n6j&f, vfro vfelejdf a obsainSjif. 
(Denis, K. s. c. 389). Jednota dovedla proaikati dudi lidsknu nl do 
jejicli lilubin. To jevl se i6i v knib^ch ndbo2eDsk]^ch, kter^ 
z nl vydly. VnichJednotanezanedbdvtlJIllda^boil&inD^ho 
proatfedku k vychovftn! dufil. (Denis, K. s. fi. 545). 

Ze apiau ntLbolensk^ch, kter^ Cegtl bratfi vydali 
V 2. polovici stoletf 16., rynikaji dv^ postilly, Krdiieid 
a KapHova. 

Velikou zdsluhu o vydrfnf poittilly Kr&licke (r. 1575) mi 
bratr Ondriy Stefan (f 1577), I6k a nSstupce Jana Blahoalava v tifad* 
biskupak^m. Titul jeji zni: ,Vyhlad fedi BoSich, kteriiS ve dny 



,v Google 



175 

nedeinf a sv&te£ni v shromdfilSnfch kfestaask^ch od 
uCitelfl Jednoty Bratrak^ obecod pfedkl&ddnj bjvajl." 
R. 1575 (Te4", uni?. 54 C 255, mus. 35 C 1). 

Nejprve jest pfedtntuTa ^kndilrn a sluSebnlkflm lidn 
Botlho T Jednoty Bratrsk^ od bratff starSfch." Obsab: 
Nn3e pfednf poviDiiost jest, kiLzati bIovo boJEI a vyuEovati lid um^ni 
spasitela^u. Pon^vadi vSak mubzi mezi n&mi, alu^ebnlky v JednutS, 
iicinili ? mladasti s*S pHleiitosti k ,cvi5eQl se v umSnfch potfebnych" 
a npotom V dosp^l^iD v^ku nemobau tak, jaki by cht^li a n^leSelo 
by, k stuiibitm slova Vin& dostat&ovaii, protoi z milosti bratrak4 zna- 
jlco ae tim povinni byti, tako?ym proBt^jSIm, pokudi by Biib da), 
miporDoci jsme umlnili ..." A proto vyd&viiiiie tato k&z^al ,a neb 
radiji kriitkd a aumovnl pozaaniea^nf tdcb v^ct, kter^2 
od slu^ebnfkfi vgrn/ch lidu Bo^fmn pfedkHd&iiy bj- 
Tajl . . ., aby tak ode vBech, jicb2 psdof toto diJJde, patrnd vidfoo 
b;^ti mohlo, ie a ucenim a kflzflnlm avyiii se neskryvime 
(2. Kor. 4), ani se lativ6 a alovem Bo2fm obfrAuie, ale 
T Cistotfi slujby Kriatovy ..koD&me, pH nimt . . . pted- 
kov^ nafii stdll jsauce v torn iivoty skooali a amrtl svau je zpe^tili. 
Z jejichj ps&Df B £dstky i kllz&al tato vybrali a sbro- 
m^idili aine." Donf&mo, ie vyd4nf tdchto kiiiat nezpasobf ne- 
dbiilosti V 6(tiiii( pfaem st. Ka^dj m^ t oich mitj .pomoc k be- 
flliv^mn a DstavUn^inu Pfaem avat^cb Cit^ni a pfemy- 
filovinl, aby mohl z oich jako z nepfevdin^ atudoice Bob6 i ji- 
n^ui vudy tivi v^iti . . ." SluSebnfk Kristflv inusf nabyrati „moii- 
droati a umSnf Bojilho" a moBl znMi potreby avdho lidu. Bdda ka- 
zat«lQin, ktefl povJnDoatf evjch zanedbivajfl Kdz&nl tato vSak vy- 
ddvime netoliko pro kazatele, ale i pro pobo£n6 z lidu obecn^ho, 
aby jich uilvali, ,a (aby) zvlAStS ti, ktefl^ by nemohli bezelstni apo- 
lein^m sbromiiiid^nfm pfltomni byti, pfeClt&ulm sob6 a rozjfmanlin 
t^cbto v£cl den Pdn6 av6tili a Jedaomyslnost avatau o tycbi v^cecb 
pfemySlujIce a vfirn^uii Ziichovali . . ." .Jestitpak tuto Cteni Bvat^ch 
a Epifitol ned^lnlch i svdteCnlch . . . kr&tk^ vyavStlenl, . 
i nfikter^ch jinycb pfsem svatych, kter^ z novu v jazyk 
Ceak^ pMoiena jaau, a podl^ toho pti ka2d^ nedeli pona- 
Tr2enl bud nSkter^ho Ct&nku vlry obecn4 kfeatansk^ 
neb 76cl V n^m zavfenych, aby tak pfes ceiy rok vira obocui, jeii2 
sieve Symbolum Apustolxk^, v avatycb 6tenfch a iteal svatd u vlfe 
kiizAna, otTrzov^na a ohuovovilna v srdclcb lidak^ch byti mohla . . . 
Ajii vdin, Bcatff vPAnutntll, totoaeps^nf.. . obit uj Ice, 



,v Google 



176 

vgemobanclbo a milosrdndho Boha 2&dime, &hj tdto 
i jin^m pracem naSim poiehu&nl btA iiti riCil. . .* — 
.Bratft StarSl v&m zn&ml.' 

Vyklady J9ou rozdJileny na dva dfly: na ned&le 
a na sv^tky. Mezi kflzd&lmi svilteinfini jest %6i kixial .na den 
pamStn^ Miatra Jana Husi'. (873—877). 

Jednotliv^ v^klady d^lf se 1. na k&zint rannf, 2. k&z&ni 
druh6, velik^, a 3. k^&nl nelpornf (podobng jako t pozd£jSf postille 
Kapitovd); jedaotliv& tato kHzflnl jsou rozd6lena zasA na 
Ddkolik i&att, o nicfaji se rozjfmfl. V 2. dlle postUly (na dny 
svHtecnl) jest v2dy jen po jednom kiz&Df. 

Tisk jest velmi pSkn^, tak^ jsou v n^m p6kn6 inicialky. 

Poddme nSkter^raySIenkyzFostillyKrillick^: 

Dobrodinl bo2i jsou .dobrodinlnejvftUf svStn CinSa^ kter^ebi 
Hdef zoajf, a jeStd iPeddl k av^mu dobr^mu oiUvaji.*' (225). Bezbol- 
nfci si nevHil dobrodinl boilch; jeat to ,1. N&ramntl oevdd- 
iaa&t ... II. PosmlvUnf se, bHcky strojenl z sluiebnlkfi i z slova Bolfho . . 
III. Bauhdnf ... IV. Mordov&ni arat^cb, zlost, nen^riat vra^edlnli, a li- 
bostf a cbuti, aby v pal stekloat ae obr&tili a kausali : a to za pMiinami 
Bv^tsk^mi, scltajfc na avat^, ie saa bufiii, ie pro nb neaurody BAh 
dopauStI, tureck^ meC a Tde zI6, iehoi plod historie cirkevni i star^ 
inovi..." (226—227). Jest mnoho zla ve 8v6t6. Pflftiny 
toho JBou rQzn^, zvl&gtd vfiak pAsobf to „Bmfieat zpr&?y 
cirkevni a mod Bv^tskau." (228). Duchovnf ^bfeSl bez bUznd 
a v£i'n6 sauiiuji v^zenlm, medurn a rozliCn^ tripealm To rtdanc 
atari Ceehov^, k Ceiuu ti, ktefl2 slovau duchoTnl, moci a zbo21 n21- 
vajl, proti tomu mluvili i psali, ie ka&il neinajl aT6tBky pa- 
novati, o torn i zpivali: ,Dej2 krfllftm v ardce inoca^m, i jin;^Di 
Tfiem pomocnym, a( nevgatku ohyzdnau ufiini opujtfinan, zboil at jf 
poberau' etc." (228). 

Na Velik^ p^tek jest kfiztlnf, t u&mt vyz^vajl se ktea(an4 k pa- 
matovftni amrti Kriata Pdna: .OvSem pak pamatov&nl Boha miM neni 
V n^jak]?ch divadllcb kejklif ak^ch, tragedifm nijak^m 
podobnych, iimi se vice ranb&nl neili jak^ ^t Eristn P&na Cinf.* 
(304). Jest to nar&iika na bry veljkono6nt. 

Postilla Kr&lickH m& riz klidny, dflstojnj. I^fielem 
jejfm jest pr&ti jen v^klad slovaboSIbo. Mlrn^, klidnf, 
svaty iSiTot fteskjch bratfl ohr&ti ao t nJ Bk?61^m zpfl- 
sobem. 



,v Google 



177 

Roku 1586 vytiStgna byU t krdlick^ tiskirnfi po- 
stilla bratra Jana Kapity (Gapito), kn^e bratrsk^ho v Tfeb(6i 
na MoravS, jen2 lijfastnil ae t^2 pFekladn bible Kr^ickS (f 1589). 
(Cf. JireCek, Rukovfit I. 337 a Ottflv Slovnik naufi. XIII. Bti-. 957—8.) 
Vyd&nl druhd t^^Io r. 1615. Z vyd&al 1. jest v univ. knihovnS 
jen dll druh^ (54 F 14); t masejnf kntbovng vyd^Df 1. vAbec nenf. 
Rozbor stAj pod^me tudli na zftkladfi vydinf druhtifao, 
kter^ ostatnft, jak v pfedmluvfi k tomuto Tyd&nl jest pfipomenuto, 
neli&I se od 1. vyddul ni&iiD jiu^m net Um, 2e pHd&ny jsou k nimu 
„texty fe6( svat^ch prorokil, evangelistuv a apoStolQv." (Unir. 54 
E 7, mns. 35 C 3). 

Titul postilly Kapitovy (2. vyd.) zni: „Posf3la, to 
jest kftzflnl, kter&2 oa te^iBoiSI ke doAm sv&tecnlnipi'i- 
ndlleiejtcl, pfes celf rok j^iaftna b;^vajl, v nicbii po 
£&atkd[ch artikulor^ vlry obecnd kfeBtansk^ se vy- 
BvStlnjl. SepB&na, jak2 pfednd pro Bo2i £e8t a chvfllti, tak i pro 
Tzddlinf cirkve Kristovy i ka2d6ho auda jejibo, a2 i pro pomoc 
Tdechn^m vAra^m kazatelflm, slovem P&n£ v cirkvt pfisluhqjlcfm. 
MDLXXXVI. A zaovu vyU6t6aa l^ta MDCXV." Na druh6 strand 
titnlnibo liatn jest vyobrazenf znakn baronft SmiHck^cb. N^leduje 
ptedmluva Jonata Bobutsk^bo z Uraoic, m^Mnlna a im- 
pre3sora v Stardm MSstS Praiskdm, v6novan^ .urozendmu 
pdnapanuAlbrecbtoviJanoviSmitick^muzSmitic" atd., 
V nf2 vydavatel mimo jin6 pFiporoln^, 2e bylo nutso vyiiati 
znovu poatillu bodnS arzdcn^ pain6ti muie, knSzeJana 
Kapity, pon6vad2 prvni vydAnI byio vytiStfeno pouze 
T n^kolika mUlo exempl&flch a pon£vad2 byla po nl veliki 
sh&fika a poptdvka. 

Dfilf ae na 2 dily: 1. d(l abaabuje ktU^nf „od 1. ned. 
adv. aS do Bvat^ Trojice i s sv^tky k tomu caau pflleJicImi" (966 
str.) i d(l 2. obsahuje kftzAnI od av. Trojice ai do adventu ; jeat v nfem 
Hi kdz&nf ,na den pam&ta^ M. J. Husi," na kouci pak pfipojena 
jsou ,k^&nl kn pamtitkAm n6kter^cb ekutkfl Kristovycb a muCedinf- 
kflv svat^ch prin&lejejlcl." Na ka2dou neddli reap, svfitek pfi- 
padi r2dy 1. kdz&nl rannl, 2. k&z&ni velikd, 3. k&zdnl ne- 
fipornl. (Srov. rozdSlenf Btejn^ v postille Krilick^I) 

PostiUa KapUova poddvd obrae ndzorH ieskobratrsh^eh doby 
tehdejH: 

KristuB jeat atudaicebojn^ plnii vody, k obmytl kaSdS podkvrny. 
(1.166). Zioechal nim drabj odkaz, plsmo bv. ,6 pfefttastnl 



,v Google 



178 

takovf lidd, V kterfchi Bkrzo to arat^ evangelium takOT^ ohnlcek 
za2hDUt a roznfcen b^vil, aby bned zamilovali ty T6ci nebeekti, po 
Dich gli, jicli hiedali, je sobS za iieJT^tfil zisk a za kl^not nejdraiSJ 
poloiili!" (I. 176). Jen ti, kteM Krigta n&sledujf, kteH iiji 
tak, jak KiistuB uCil, jaou pravf £lenov^ cfrkve Kristovy. 
Idedlem ciikve KriBtovyjestKapitovicfrkevbezslivy, 
cti, boliatRtyf a moci. Sluiebnlci Kristovi trp( pro spravedl- 
noet. (I. 98). Pravl kfesimid, kteH n^ledujf Krista, jsou Dapla^ni 
Uekou k bliiafmu, Uskou i k nepf AteUm aijm; neznajl 
DemLviBti; tnfsto t^tozoajf jen sn&fielivost a odpii9tiaf (I- 237); 
milujfce i nepMtele sv^, neoctpfrajf z\6mn (I, 562). Jak Be pruti 
tomu Djnl btefid Mfsto kifesCansk^ Usky Jbou sauS .ne- 
SDitze cfrkevoi, h^dky, rftznice, sv&rord mezi ptedofmi 
uciteli, vra2edlQ^ se jedn^ch na druh^ zlobenl" atd. 
(I. 78 — 79). S riidostl m& prAvy kitesCua slouSitiP&nu, jak 
pravf sv. Pavel k Filip. (IV. kap.): ,Radujte ae v Piinu vidyckyl' 
Pravy kfeeCan sloa^l Bohu ochotDfi, s veselou tyiil, a bliinfmu 
v2ily jen liobfe 6inl, nebot „nechce z n&s Ducli P&a^ mlti 
pokrytci) zasmufiil^ch neb plafikft tvtlrnd nfLbo2R jch." 
(I. 134). .Nerozuuinfl pak sluiba jest, clititi Ptlna Boha odbj^ti ze- 
vnitfnfpoklonau, zlatem, stffbrem, mSemi, zvony, zp^vy, 
vaihany etc." (I. 289).**) Bflh nei&di Ui aaketick^ho 
mrtveul t^la, neboCjest ^farizejsk^, zevuitfnf a marn6, podl^ vymySle- 
D^ho n&bo2eustvf, mrskati se, tr&piti, nespdnlm, poBtem, pi-acl, jakoby 
to aamo v sob6 z&sluhau ngjakau byli mSlo a pted Bohem mnoho 
platilo..." (I. 400—401). Asketismu vdbec BAb neiidi. Kapito 
neni sice proti postu, ale proti tSin, ktetf poatem t41o 
svd trfkpl, aby sv^m trUpenfm Bohu se llbili, jakoby byl Bflh 
takovf tyran, 2e by cbt61 oiiti zatibeni v naSem trdpenl. (I. 465). 
,Ne zevDilfnlmi vdcmi, neosttlh^nimcerumonil auBta- 
venf lidskjch neb kofltelnlcb PfLn Bflh niS ct6D bfii, 
nle posliiSenstvfm slova jeho a OBtFlb&nlm toho vdeho, co2 on s&m 
pHkiizal a ustavil," (I. 537). Bfib aeiidi t6i, aby pfi ka2d6 
ptlleiitoati elovdk se ma klanfil. KlandDf mi b^i nikoliv 
telesDd, ale duchovnl, t. j. licta k Bohu, Iflaka k D^mu skryttl 
T ryzim srdci krestansk^m beze vfil zevn^jSf oktlzalosti. (I. 600—601). 
Bdh ne2&d&, aby byl ctdn na pK procesBfm. Kapito nariUI 
na tento zvyk v cfrkvi katolick^ t kdz&nf na 5. neddii po veliko- 



■■) «roT. pod. a CheI6iekdhoi 



,v Google 



179 

nocfch: .Den tonto ned^tnl alove vltbec mezi kfesCany nedSle mod- 
litebni, a u n^kter^ch jmenuje ae uedile kff2ovd od pov^rnd 
cereiDonie, k oby^eje lidmi uvedea^ho, a kffSi se aoSenI a pro- 
cesBf dr£enf, o nichi ptaait se nal^zi, ie by okolo 14ta Pi(u6 
460. oiiakS Mammerkus, v Frankrejchu Videnskj biskup, z pFfiiny 
jak£bos nebezpefeiistvl a zeme theeeni je UBtavil, a potom papei toho 
piitvrdU. My pak den ten!o ned^li modlitebnaii v pravdd inlti a jme- 
novati mASvme, opuBtfc tu kffiovau, povfirnau ceremonii." (I. 803). 
Modliti mi. Hekfesfau vduehu a v pravdg; prositi va& Bofaa, 
»by fao vyelySel „Co prosp^je modliti se ji&tefe (jaki obySej 
mi^f liild i inluviti i 6initi}, jestliie Bflli neuslydl?" (I. 801). 
Jen Boha m& kfeatan vz^ vati, jen k ndmu se obraceti s prosbou 
milost, gBkrze jm^ao P&na JeSIde." (I. 811). ^Bth nechce nds 
mlti obrtlcen^cli k svat^m, sTftticem, k Maryji Panni, 
ale k sobs samSron." (I. 480). Ale .z kfesCanfi n^kterf majl 
Pannu Maryji, kter^ se modll, jinf srat^ho MikulfLfie, jinl svat^ho 
HaSLala, jinl diblfky domovnf, jinl d&bly, jinl Spalky, neb obrazy litd 
nebo ryt^" (I. 809). .SvatI ani saoii sob6 spomoci nemohli, vfiichni 
pomoci Boil V Kristu obmySlenS potitebovali. ObraKOvS pak ani se 
sami hnauti, aui co sobS opatfiti oemohau: tedy nemajl vzfv&ai byti, 
jediQd adm Bah." (I. 810). Modliti se mi kHsfan k Bohn za 
sebe a za stc bliinl, ale z&i.iv6, nikoliza mrtv6. (I. 813). 
Proti Kristu a jebo avatd pravd^ povstal Antikr ist. 
Tento aproti Kristu a jebo uCenl se postaruje, lidi od pravdy svo- 
zuje, T blady a bi-lchy uvodl." {I. 7^2). .Pfichilzl proti- 
venstvl od Antikrista, kterji, kdyi jemu 4^1ov6k v jebo bladfch 
poToliti iiecbce, hned se bauH, inetom, ohnM, v^zenlm ho trip! a 
Jivot phpravuje.* (I. 763). V^rnl kt'estan^ vSak se nelekajl 
protiveiistTl Antikristov^ch. Lodiika Kristova, gClrkeT ry- 
t^ajfci", ode AAvaa. jest zmlt&na boufi toboto svfita. ,A za naSich 
doil, kdyiP&nBflbobnovilkizHnfsvat^bo <Stenf ir tficbto 
krajinflch skrze Wiglefa, Husa a jinS: jak se to more dnlo 
a jak jeStS podoes se bauH, zntim^ takmSf vSechnSm byti miie. 
A ovSem jefitd po qAs tak se dlti bude . . .* (I. 352). Jak bfdn$ 
chovi ae ,avSt Bohu odpornj" proti vSrnj^m ktestandiul 
.NeioQJEe . . . na torn dosti mlti, kdyi v6rn6 bosEI vyiene, vyiauci, 
statek, jiivnostt jim odejme: ale nad to . . . niordovati je nsiluje, a to 
jedt^ divnS, dlauh^ muky, trfipenf a smrtl, jak2 mflie nejukrutn6j&I, 
beze T^I lltosti jim ciul; jindmrski, vdzenim trtipi, ngkter^ kamenuje, 
jind ite, jind osekdvA, p&lf, pece etc Tak Bvaty Stipaa kamenov&n. 



,v Google 



180 

Svatj Jaknb atai. IztiiA pilan pitetfln. Srat^ Bu-toIom§j odrfn. Svaty 
VavHoec aa roiUpeCen. MistrJan HnsBJeron^inupiileDi etc.* 
(I. 856). 

Pravda nemi nynfinfita na tomto sv6t6. Sami knftif 



,v Google 



181 

kaid^vfl2itia nemi iidnf pti of po Eristu tiic mfiniti, pfe- 
dSUvati, ujfmati, neb pfid&vati, ale jl v s?^ histoid a pro- 
stosti tak uifvati.' (I. 608). GhUb & vino jest viditelnym 
znsmenlm tela a krve Pia6. (I- 610). Veleba^ BTHtOBt „QenI 
k tomu ustaveaa, aby bohem byla, a neb aby jako modla vy- 
staTOT&na a Tvidvibov&na lidem k nkazov^nf byla, aby 
Be pfed uf klanSli, nob klekali, aby ji po m^Bt^, ulicech, apoUch 
nosili, aby jejfm pfeneSenfm tu neb jinde Sib\y, nefitSatE, nebezpeCen- 
Btvl, knipobiU zah&neli, aneb aby ji do komflrky, za mfl2e, neb do 
jin4 Bkrjie achovivali a zamykali, ale aby ji viflcl a dikaT6in6n(m 
a 8 a,vfm maoh;^m potegeolm jednomyslnfi poifvali." (1.611). Kapito 
tedy u&I Tolebn^ svdtosti, podobnS jako bratr LakiS, 
ie jest Kristas v nl pFftomen toliko posv&tn6. 

Poatilla Krftlickft navystupovala z hrauic such^ch 
dogmatick^ch v^kladflv; e poatiUy Kapitovy vSak se ozyva 
nadieny i&ky bratr, kter^ h4jl horlivft a stateftnfi bt6 Tfry, 
kterj rozehfivii Steniite reCi upfimnou, dojemnou, po- 
u(uje a napomfnaje £esky lid, aby bo vi-^til k idealu 
cirkve Kristovy. PAsobf na cit etenitil Trouci zbo2iiostf; 
kite fe£l plynnoo, lahodnou, prosycenou mnohymi p6- 
ko^miobraty, 8loTyBrde£n^n]i. Ndkterflmlata vynikajlz vUdt- 
nf vroucaoBtl a mile dojlmajf Ctenafe. Zvifldtd dojemnti jest 
Da ph rozjlmfiDl o nmutSenf KristaPdiia: .KdyJi byl na krf^i roztaSen 
a pfibit ukmtng a v Bv^cb lizkostech k Bohn dpe), ani to slunce na 
to 80 dlvati nemoblo . . .' atd. (I. 591—592). Jak p^knti jest 
t62 ll£enl poBlednfbo Boudul: ,,Pfijde Ptin s aUvao a s mod velikaa, 
a tut se zjevl nesmlinEl moc BoSstvl jebo, tu dllstojnoBt kntlovski se 
stkvlti bude, blesk nesmrtedlnosU jeho jaenfi tFpytfiti bade, tu voJBka 
and^lskA kolem niho: Tu vdemohaucnosti svau vSecky mrtv^ z pra- 
chu zem6 Tzbudf . . . Tu budau ialostng kvlliti . . . TSecka pokolenf 
zem6. Krit pak, saadce nejvySSf, na trAnu velebnosti st6 sedae . . ." 
atd. (L 80—81). 

Juugmann pHi>omfni v Hist. 1. t. (1849) na sir. ^16., in 
V knihovnS musejnf jest rukopis 1. dltu postill; Kapi- 
tovy 7. r. 1605, num. 357, a rukopis 2. dflu z r. 1607—12 ve 4" 2e 
jest o Bo£ka. 

Rukopis 1. dflu jest v mas. knih. pod novou sign. T. B. 3, fol. 
Na zadnl strand pitednf desky jest ptfpisek: ^Letba 1622, v sobotu 
pFed masopustnl nodgli, kaupil sem tuto knihu, poznavSe ji, {1 jest 
nikau pBtba, od Jakobusa Bavorovinusa, rektora Bechynak^ho, * Tejng 



,v Google 



182 

Nadvltavau (I), v doing pana VAclava Podmanick^bo.' Edo teato 
opiB porldil, ueiif zntltno (anad stLtn n^jak^ Bavorovinus?). Jest psAn 
jilBmem iiteliiym, nikoli ozdobn^in, oby^ejnym, leiatjm, ca papifB, 
a zacbov&v^ je&t6 star^ pravopis. 

Poddvime z Qdbo tuto ukizka: 

^WlXemohuczy a wieczny Pan Bull nafs cbtiege w Twe przediwiit^ 
moczy a iiermiriiem milofrdenrtwi znam a flawen bytt, raczil gest 
fobie proto na poczatkn czlowieka, a v niem lidflce pokoleni, a podle 
tobti nas wffeczky k ubiazu fwemu Itworziti . . .' (2*). 

K je<lnotliv^ni k&z^fm jsoa pfidilny ZAt&tkj pUnf. 

RukopiB koatl se ktlzdnfin na iitery svatoduSni; na 
konci jest pozDamen&no drubojm pfsmem: ,DopBano w pondieli 
den obietowani Panay Uaryi 1605."* 

Z postill katoliek^ch t 16. stoletl nejzuamenit^jSf jest po- 
stilla bnizQ Tomdie BavorovHkelio {aaiY. 6iB 6, inus. 35A.5V 
PojednAiii o nf vySlo » Cwopise kat. dnth. 1864 rofi. V. (J. Jireftek, 
Kn6z T. BavorovBky a jeho v6k, str. 401—412, 492—505), ve Sbor- 
niku hist. III. 1885 (str. 138 a si., 236 a si.) od Di-a Jana V. No- 
Tilka, a Te VlCkovft lit. I. 421—425. 

Na zdklad^ tSclilo pramenfi pojednUme o postUle Bavn'ovak^ho. 

Pan Vil6ni z Rosenberka byl horiiv^ podporovatel 
literatury Gesk^. Znamenitym kazatelem byl tehdy Tom&S Bavn- 
rovsky, d6kan kapituly u sv. Vfta v Piaze, jen2 jsa t42 arcfaidiakoQem 
kraje BechyAsk^hu, pozyftnbyl odp. ViltinianaKrumlov. E&- 
zi»( jeho se tak llbila, ie na vyzvAnf mnuha phftel a k ptial 
pana z Rosenberka je kazatel sepsal a vydal r. 1 557, pfi i&ai 
vcdl n&klad siim pan Vil^in z Rosenberka. Tak vzoikia Bnvo- 
rovsk^lio gPostiUa ieskd anebo kdedni a vejldady na evangdia, 
kterfli se t ned^lakd day pfeu celej rok ctan, v6rn6 se- 
ps^na i klLzdna . . ." Jest to kniba objemnii, Cftajici 380 listfl fol., 
a n&le21 knejznamenitSjfiliii postillfimiesk^m. Jest tiSt6na 
pfsmem velmi p6kn^ a zfetelnyin v Olomouci u Jana GUnthera 
r. 1557 a m& ke ka2d6mu evangeliu nedelnfmu pflhodnou d^evol^ezbu, 
inimo toctytivelik^ pfikna dfevofezby, pfedstavujtcf znak domn Ro2m- 
bersk^ho s nadpisem : Arioa Doi Wilhelnii a Rosenberg a s healem 
,Fe.>ttiiia leute" (t^2 obraz se spal^uje v tele Ferovy postilly, o nli 
se HA zmfnfine), d^le pFed krizdnfm iia Veliky pitek obraz Krista 
na kMii, zvltlStfi p«kn6 provedeny, pak ozdobn^ titulnf list k 2. po- 
lovici celtiho dila, a na konci obraz rytli« jak^hoai, vSe ve slohu 



,v Google 



kreseb DQreroTBk^cli. ViDOV&nit jest ^Vysoce urozen^mu 
Pinu paiiu Viltirauvi z Boimberka a na Cesk^m Krum 
love, zprAvci a vladafi slavn^ho domu RoMbersktiho." V pfed- 
tiilnv^, kter£ jest spolu dedikucf, ") vykliidii kii^z TomdS, 
ie proto slo2il postillu, oby eTangelium stalo se lidu 
obeco^mu srozumitelno, vykldd:\no jsouc vjazyku Ce- 
sk^m. Polemisuje proti t€m, ktetl zbrailiijl lidu Clsti 
plamo Bv. T iesk^rn jazyku; vidy( Kristus k&zal pravdu Bo21 
vSem lidem, a nikoli pouze B&enyin vyvolencflni. Kristus se ob6ta?al 
za vSecky lidi, aby doSli spiisy; inaji tudfi vSichai lid^ pi&To, pe- 
£oTati t&ilnfiai prostfedky o sp&su dude. Bavorovsky vyvraci d&le 
nimitky tech, ktffi jaoa proti iiteiil plsma sv. v dom^cfm jazyku. 
Horif proti takoTJm ka7.atelAin, kteM lifadu s^^ho oe- 
zastdvojf a pffsnou sv^domitostf, a ktefl k av^niu posvdt- 
n^mu'iiFotiu jevf neschopnost ; proto \6pe jest 6fsti kiz^nl psanfl aei 
poaloochati kdzAiiI takovych kn^jl. Jest povinnosti duchovnfch, myln^ 
vyklady pisem svotjch opravovati a brojiti proti marn^mu hloubAiif 
T pfsroech; ale tim neal feCeno, 2e by se mgl lid vftbec zdr2ovati od 
£leitf pfsma; kaid;f stav mUte z pisiua sv. muoliii dobr^m 
vScem se naufiiti. Sprivn^ v^klady plsma av. nezdriujf 
liilu od ndvStSvy kosteinf, naopak k nl splSe vyblzeji. Pr&ce 
spisovatelova pr^ neof zbyte&[id, nebut vznikla z potfeby, 
kterou nznali mnozl pf&teM, a zvl^ti pan Vil^m z Rosenberka. Po- 
mocnikeia akorrektoreni pFi spise torn byl Jan Straninsky, 
kter^ sepsal k n^mu druliou pfedmluvu, k dten&i'flm, 
zvl&St6 Btavu duchoviilbo, v nli uridf n^kter^ pflklady, jak iudozI 
VnkU za jeho doby tn^lo dbajl svdUo lifadu. Na konec Stranensky 
dodAva, £e chce na v^ro5iiI BvdtKy tak4 n6co z utttelA cirkevulch 
pro lid sepsati, aC zal(bl-li se tato kniha. 

Po pMinluv&ch otoieduje seznam cirkevofch otci), 
E nicli2 se uv&dSji citaty v knize, pitoRi rejstflk v&eho 
toho, CO se y ktlz&nlch vykl&dd. 



") dedikaclch postill i. Oeorg Loeschu, Joh. MfttheHJus 1. Bd. 
Gotha 1893. SpiaoTatfll pravf o obrdeji tomto, i« mnocf iili od dedikovanf sffck 
d6\. Proti dneinf ponejTlce Ukonsk^ form6 izrostlk tehdejal t^^ 
uoTaDl na velik^ pfedmluv; k phbuznym, pfitelflm, pHtnitcfim, knl- 
£atGm a j. Mutheaiut napaal na pf. k jednd ze eyjeh poBtill relikou pfedmluvu 
T^DOTtnou .Josefovi XVI. Btoleti", cliaK Mazmilianu II. V^noT&cf pfed- 
inlaT; obaahujj liaBto mooho biografickfch dat o spisoTateli 
■ am^m. — Budeme miti pHleiiiuat jcznaii jich je&td mooho 



,v Google 



184 

Postilla rozdilena jest na 2 dily: 1. dfl obsafaaje kA- 
zinl od adveota do Btlri soboty, 2. dil fc&ztof od Hodo Boifbo 
VelikoDOiaflio do poalednl nedftle po st. Trojiei. EaidAma kAxial 
pFedesUni jest pHslofini nedfilnl perikopa. 

N<ikolik kizinf vyjiat/ch z postilly Bavorovsk^bo 
bylo Tydino r. 1822 t Hradci Krtlord a v Preze od Jos. Fr. 
Ditricba (KIlie, Skaliek^bo), kanovnfka kapitoly Vyfehradsk^. Viz 
Gaa. pro kat. docb. 1828 I. 146, G. kat. dueh. 1864 V. 406, Jlr. 
I. 51, Jg. 216. 

Zpluob vy/UadA u BavoroTSktiho. Bavorovsk^ nevyklMi pH- 
dndny test evangelicky aloro za Blovem, n^bri rosjlmd o celko- 
T^m smysia evaogelia se zvlABtnim zt'etelem t6i kdobfi 
roku cirkevniho. Spojuje aoalytick^ v^klad se synthetick^. 

Po perikopd nilaleduje Hvod k vykladn, pak r^klad BAm, 
rozdileo^ aa (iati. Na p^ na den Boiilbo Thh rozjfm& kazatel 
po dvodi: 1. praT^m niUvfbif T^ia a KrTO Kristovy. 2. O poklonS 
a slu2b£, kterii se £iiii t^lu Kriatovn. Ku konci kazatel pfipo- 
juje napomenutf v^rlcfm. 

BavoroTBk^ zachoT&TA to vjkladech jasnoa disposici, 
kterou pFedeslU na poMtku jedDotiivjch Tykladfl. Vjkladjest 
srozmniteln^, jasn^, jsa pHzpflsoben v£dy k rozlicnym 
potteb&m klrest&Qsk^ho 2ivota. Uojnt doklady z pisma 
Bv. a z cfrkevnfch otcA avbAbi o vyborntei zoalci tbeologick^ li- 
t«ratury. ^^'^^''^■^Q^ znAmost pramenfl ticb patnia i odtad, 
Se velmi m&lo jest pHkladQ to Tgecb k&z&nfcb, aby jednotIiv6 Tjroky 
opakov&l, vyoalAzftje spfSe Ttdy novych a novjch dokladfl bojoost' 
(NoTdk, Sb. hist. 1885, Ui). 

Barorovskj uv&dl t postille maobi poetobensM a pfi- 
rovnant, je2 ierpi vitSinon z pfsma ST., nikdy t&E z dijin nebo 
i z praktick^bo ^ivota. Pfirovn&al, jichi uiivit jaou vesmds velmi pH- 
pada&. Na pt. pravf: Neduiivf jsou ,kniby oteTfen^, na nich2 i aej- 
prostn^jSl (fati mobau, jak mDoh^m a neaadtll^ni pfidAm, neStasbiym 
pFlhod^m Tfiichni sine paddini." (64'). ,N&fi iivot astaviiad jako vody 
do zem^ vchizejfc se tratf a, jako 2elezo od pilnfku, tak se den ode 
dne kazi a pomfjf jako stfn, p&ra nebo d^m . . ." (54*). 

Biyoroy^kf jest pfisnymravokdree. HdchyvySiicbstaTfl 
tepe nemilosrdnfi. V zkaienosti jejich jest pr^ pMCina 
Tgeobecndho lipadkn lidu ieskdho; kdyby lid neridftl fipat- 
nSho pHkladu u vy^fch stavfl, oebtelil by tak mnoho. Pans t to 



,v Google 



185 

iije V ptapycliu, jeat zbajndl^, utiskuje iiboh^ lid pod- 
dany a oevf vfibec, co jest cit a kfestaDski l&ska. 

BavoroTskj vystupuje r&ini proti vSelikym nepra- 
voBtem. Jest tfeba ptisnS, dflkUdnd vychoTy, aby dfiti 
nezTykaly nepravostem. „Tuto jii necbf rodiCov^ Setfi, v £eni 
ditky jicl) od mladosti majf prosplyati a cviCeny b^ti, Ne v chytro- 
stech a rozpustilOBtecb, ne r plsni^k&ch sv^tekych a opIzI;^ch, ne t zlo- 
feiienl, brAnf, pejfie, jaki t torn mnozl od dStinstvi se evict. Ale pH- 
kladem sv^ho Spasitele, kter^2 se mali&ky pro mali<Sk6 narodil, pfed 
Boheni v b&zni jeho a t svat;^ch ptik&zAnfch, pted lidmi pak v ctno- 
stech sTatjFcb prospfvati majl . . ." (28'). Stitoje si na mHde£, 
na gpatn^ jeji vychorflDl, Umito slovy: „§etfte nynSjSf ml^ 
de£e, kterak saa iivi bez iAznii Boiil, bez um^nl Boilho, bez poslu- 
BeDStvf Bvjch BtarSfchI ikea jicli oplzl^, fiaty ohyzdD^, skoky nesty- 
dat^, obcovdnl mrzuC^. Tomu k myslj opilstTl, jin^mu zlodSjstTl, ti6- 
kter^u lira, jtn^mu kubfinfifatvl. Z toho co poch&zf? N6kter6ho 
z nich pfed oCima vlastnlch jlch rodi£uov ob^sf, jiD^ho ohavnft (Ivrtl, 
toho z inista chToAtfdtSm vyprovodl a jin6 jiu^ini hanebn^mi poka- 
taiiii tresci; vdef to z toho pocb&zt, ie aeaf hizai Boil pited o£ima 
jich, 2o se k tomu od mladosti nevedli, by pom&Io sloru BoJifmuzvy- 
kali, jemu se nCili a vedld zprdvy jeho 2ivi byli." (94')- 

Ml&dei I'OBte, s nf rostou hMchy, zYliiti p^cha. 
Pycha lidn se jevf na pf. v ^potvornoBti tobo (asu zbyteind 
T SatBtTu." ,Nosf Q6kteH od6v zhjleiaf, vocasity-, tea vymyslila 
bUtznivd marnost. Jini D&kladay, drab;f; ten nalezlo bohatst?!. Jinl 
pak kusy, oplzl^, kter^mi vii e avti hanby obnaSujl, ne2 zakry- 
vaji, a tea vymyBlila sinilaost. Opdt jial potvorn^, zfezany, navla- 
coran^, t kter^mi lidd vice za potvory neS lidi se ukazi^jf, a ten 
Datezlo bliznovBtvf . . ,* i212*). Jako nemlrnost v odSvu, stejagpfisni 
BavoroTsky k6,t& 1^2 nemirnost v jldle a pit(; st62uje si, ie 
mnoho zbyte6n^ch peD6z se naklfUtfl na hostiiiy, na hodovllDl, na hf- 
Hnt, a& ,neatydat& ob^erstvl* (214), pK £em2 Sasto se slychajl ,po- 
mlauT^f, i'e6i mrzk^ a oplzl^.* (13'>, pod. 269''). Lid se k tomu di 
madno svtisti a nepozori^e ani, ie casto hpk pfi torn i podv^d^n. 
(212^). 

V lidu neni mravDosti; nemravne iijf mnozl nejen 
za svobodua, ale i v man^elstvf. (27'', 34 atd.). Ph6ina mravnl 
zkEtzy jest, jak jii bylo podotteao, ve §patn^m pHkladu stavfl vyddfch. 
BavorovskJ jest ve vjtkich sv^ch neatrann^ a sp ra- 
vedlivy. Se stejnou horlivostf k&ri vady duchovenstva 



,v Google 



186 

a p&nll stranjr kaliSnicko-lutherskd istr&ny podjedoou. ' 
Spravedlnost tsto iiniBavorovsk^lio, jak VI6ek do- 
MiiA& (Ddj, lit. 6., atr. 424), zjevem Tz&cnym mezi sou- 
iasn^mi i pozddjSfmi Btrannlky. Mno/,1 tide |ir^ hledi 
ovStiiu nakn^ze, zvliifit^katolick^, z]6 ekutky vyzvM6ti, 
aby z toho proti vyzn^l Bam^mu a 7tte mohli tdsSiti a ji za niCe- 
mnou vyblaSovati, ale Bavorovsk^ s&m akuteCn^ pr^ poznal m n o h o 
nepravostl vestavu kn^^sk^rnvfibec. jichi dopon§t£jl 
se zvi&St£ .neaCenl, ueF^dni a bludnl kazatelov^.* 
(57'', 58'). NenI ovfiem ditu, 2fl jest tolik nepra?08tl v knfii- 
stvu, kdy2s6 dostaTu tohoto dostalo mnoholidf 
iiepo?olaiiych. Mnoli^ .rnaje statCek a 2tviio8t fAdnau, utratl 
to skvoatng, proliraje, a neb s ner^atkami utratl, potom opuatl man- 
ie\ku, dltky, na kn^^stvl, neb na kltlStery myalf, jakoby poslednf auto- 
Ci6t6 bylo tak s»at6 povoUnl. Opfit jiny jsa pfed tim chutly, nuzn^, 
V bfd^, V nauzi vychovan^, dos^hna knSistvt, i-ozbuojnf, nabuda sta- 
teiku, maje Jej iia knlhy potfebnS TynakUdati, nnzQ/m apumiihati, 
obrfitl na pani kubSnu, kterau2 radSji pfi aobd vidf neii avati^ Bibli." 
(221*). Bavorovak^ Bt62uje si t6i do ka&ii z Polska, 
jichi velik^ po^et katolicki strana v 16. atol. pHjfmala. Jest zcela 
pHrozeno, i% k ndm pfidel ast jen ten, kdo nemoUl iiebo nesindl doma 
zOfitati. Byli to nejboiif kn^iEl a nejmdn6 Tzd^lanl. (160), (Winter, 
t. c. L 127, 464.) 

Co se evangel Ik fltyCe, Bavorovskj vidl v Cechdch pouz e 
TD^jdi n&tSr lutUerak^ho evaiigelictvi, pobnutky 
jeho atavovsky zdjmov^, neniLboien9k& (VlJ^k, 422). 
Mnozf chtSjf pr^ gevangelici rad^ji slauti neili byti." (117''). 

Nenl prav^ zboJEuoati. Tato mi ae jeviti v proatfedcfch 
i V li^elu sv^m; pruto hfefil tak^ tt, „)ttetli ami lehkomyalad, nevi- 
ieai skrze jeho (Kriatovy) r^ny, rgecky eleinenty, sakramen'a, got- 
Seaty pMsahati" aneb doceia snad i ^sm^le a lehkomyake svatych 
ran jeho (Kriatov^ch) ae doti^katj." (82»). 

Pfini nepeCajl o du&evnf blaho sv^ch poddaoycb. 
(259*). Mnozl z Dich jaon k chndinfi nemiloardui: „Kdy2 
aami na kaSd;^ den stkTostnS liodujf, pokrroy rozkoSnymi, nUpoji la- 
hodnymi ai do vo^klivosti . . . naplnSni li^vajl, k tomu ktiyi aami 
pySn^m rauchem se oiUvaji, a coby to byl hlad iieli t62kii nemoc, 
neakuduji, nerddi t(!ni, kteHS hlad trpf, nemocmi tfi^kymi tntpeni b^- 
vajl, v^H, nle zlehCujIc je aami u aebe, za oebodn^, aby pFed jich 
obliCej phjfti mSli, aaudf . . . Jeatliie u6kdy bladem jsa pKonceo 



,v Google 



187 

eiovSk DuzD^ do domftv jich prosfc almnSoy vkrofil, mlsto nasycear 
toto slyfteti musf: ,Cert-li t& Bern vnesl, nemohl si thA zuostati?' To 
chud^ch potSSenl! Jakd pak almu^aa ae jim dirft, vfdati just, kdyS 
je laae veo z dotnflv bi6ein vyh£n§jf a pfed nimi jako pted nfijakau 
ohaviiratl dv^te zavlrajl . . .' (324'-*). 

Jest vflbec mdlo Uaky mezi lidmi. Lidd nemiluji ev^cfa 
bliinlch; proto nenf tak6 l&sky mezi jednotliv^mi a&rody. 
.Lid jindi nesmejfilf, De2 ie ten jeet mu bliinf, kdol v ja- 
zfkn podobD^, jako CechCecha dr21 za av^ho bliinlho, 
jiod pak n&rody t oenlLviati majfc obaTn^mi jm^ny 
N^mce psem, Ubra tBI, PoUka avinl jmenaj i. To jest ve- 
liki potnpa a zleb£enl bliJlnlho nadebo, kter&ito bodnau avaa pokuta 
fiasem svym oajfti md." (299^'*). 

Neni nikde upffmnoati, ale vSude jen neupFimaoBt 
a pokrytectTf. pokrytectvi 6eakSm vzniklo tebdi pi-1- 
alovf: ,Cecb ast by t p&tek s m&sleni jedl, radSji by 
koni ukradl." Pflslovf toto Bavorovak^ takto vykl&d&: ,6ecboT6 
ssatakovfpokrytci: t poste mld^n^ho Deu2fvajl, sa hHch to 
sobd pokUdajf, ale kdyji ae kr^eie, vraidy, voiralstvl dopustl, vtom 
hMchn nepozn&Tajf.* (67*|. 

BavoroTSkj stdiuje ai Tfibec mnoho na neblabd 
pomiry 6esk& PM&inu jich vidf mezi jin:fm ve velik^m 
mnoistvf sekt r Cecb&ch, kterd roajf mnobo sporAv, tnplce ae 
navzlljem. „Na§i n£kterd naz^vajj Lutheriany, Zwinkliaoy; 
V n&rodu pak Ceak^m jmeDovali ae Valdenfitf, BoleslavStl, 
Pecinovdtl, Habrovanfitl etc. Oni pak nafii etraoa Pape2enci, 
ftfmany, fieholnlky etc. A to v9e posm6Sii6, jeden druh^ma k po- 
tup6 . . .' (lO*; pod. U51'). niboienak^ snABelivoati Ba- 
TOrovskSho ke kaUfinfkflm STddCl zvliStS toto mlato^ 
gVds pak, nejmilejfil, . . . napomlnto, abyste o t^ch vBech, ktefli 
a DUmi V avdtoati oltdhii v6tl a Tyzaivajf b^ti prav^ t^lo Kriatovo 
a pravan krev jeho, toliko aam^m pf ijfmdlnf m, kterd2 na 
zevnitfnfch zpuosobtlch zAlell, od nia ae d^ll, dobfe 
Binej&leli, jezapravSkfeatanddrieli a m61i, ajako bra try 
T Kriatu Pilnu milo vali . . ." (100'). Tak vyz^vi Bavorovsk^ 
k Q&boienskd sn&geliTosti k pMrrSencAm strany pod 
obojf, napomtui vSak, aby se lid Jako 9kodliv4ho jedu' Ta> 
roval Jin^ch zm^tencuoY a chlebnfkuov, kteH tu (ve bt&- 
toati olUitnf) oic jin6ho ne2 poavitDf chldb a znamenl toliko 
Tila KriatOTa mlti cbtf." (100*). InapomliuL Bavorovskj neaat&le 

Jnbll«Ja(eb tpM i. xn. Ig 



,v Google 



188 

k st&losti a vffe. Hnozl M6 pry snadno dsji se sv^sti a od 
pravd vfry se odchylujf. V tehdej&f dobS bylo hojnd ten, 
kterd pos ilovaly Bekty, zrl&gti Jednotu fiesk^ch bratfi, 
t(m, 2e jim pfivddfily pfivriSence. Touil na to Bavorov- 
sky Blovy mrzut^mi (Winter, 2. c. I, 67): ,Nenf-liJ to y6c 
T tomto slavn^m krdlovstvt znimd, 2e mDozl, n^kteH i z vye^Iho stavD, 
tak muBili v§Fiti, jak od manielek sv^ch jim vymdteno bylo. kter@ 
vedla sv^ho 2ensk6ho a mdl^ho rozumu oblfbivSe ai tuto neb jinan 
bludnau sektu t tu nv6 man2ely vice lahodn^m Damlauv&nfm ne2li 
pfsma sv. duovody uvedly 7 A tak se potom stalo, ie . . . tyto man- 
iely sv^ vyredfie z vyrolenS a starobyM clrkre Boil a z kosteluov 
U^esfanak^ch uvedli do rozliiin^ch Bratrak^ch zbornov aji- 
n^ch domuov pokrytskycb." (224»-''). Jeat vid6ti , ie Bavorovsk^, 
jen2 jinak pokoj a smlf^nl mezi stranami k&2e, nemA bratf-1 ve 
zvUStnl Usee, poaevadi se mu zd&lo, 2e ufienim sv^m 
od Tlry katolickd nejvfce se odchjlili. (Nov^, Sborolk 
hist 1885, 238.) 

BavorovBk^ h^jl vfry katolick^ pFi ka2dd prfleiitosti, a fiiof 
to zpflsobem zcela ddstojajm. (375* a j.) 

Svfit zkaien^ ch^lf se ke konci sv^mu. Tuto my- 
filenku a mraTok&rcd Casto projevovanon shled&v&me 
tit a Bavorovskdho: „3ii, jU, 6 aejmilejdl, chejlf se k vecero 
flT^t, k BTdmu akondni pospicbi, obil6 dozrivA, tea se pfibli2uje . . .* 
(541'; pod. 7*, 328 a j.) 

Smysienl BavoroTsk^bo t postjlle jest Jiist^, evan- 
gelick^; kazatel cbce, aby lid vSfil vdemu, co jest ob- 
saJSeno v evangeliu. Kesta^f yiak pouze v^fiti, jest tteba skutky 
Tlrn osvddCovati. Sama vira bez skutkA k spasenf oepo- 
Bta£{; i horll tedy Bavorovak^ proti protestantfliD, ktefi t^lce 
se: oKdo t pekle bude?", odpovidajl pr^: „Sami toliko nev^HcI, 
nebo vdHcfm i&ini bMcliovd neSkodI, neb za n6 jii KristUH dosti 
uMnil, prve ne2 jame my se jich dopustili." (177''). 

BavoroTsk^ jest z oejlepgich iieskych katolick^ch 
kazatel fl. Dostalo se mu pln^m prdvem ieatn^ho 
ntiZTU gdeskiho Skargy". Peti'u Skargovi, nejvStilm z pol- 
sk^cfa ^efintkA ducbOTDlch (nar. 1536), vyslovil se Mickiewicz, 
ite se V ngm obr&21 ceU vlast, cel^ uirod se bvoq minulostf, pfl- 
tomoostf i budoucnostf, 2e rodinoa jeho byla Polska. (Viz 
Mu2Ik, Struin^ d^epis kazatelsk^ch literatur slovanskych, Proha, 
1875, str. XII.) Podobnfi mfliEeme tTrditi o Bsvorovsk^m, Se ro- 



,v Google 



189 

dinou jelio byla Ceaki vla9t, o jejit blaho dnSevnf se staral. 
Bjr] pravy iaeatel lidovy, vlaatenec upffmnj, v^born^ kn^z, 
jeni z niboSeastvl necinil (lolttikii, kn6s sndSeUvy k oatatQlm stranim 
nfiboienskym, zvlflStfi k pflvrJeDcflm stratiy podobojf. Postilla jeho 
vynik^ celkem Bprftvnou CeStinou a znamenitym slobem. 
.BavoroTsk^ sice neztsksl si n&zvu ,zlatoiist6ho', jako Sfastny Polflk 
Skarga, mistr jazyka, v^teind vUdnoucI pathosem, iroaif, brou slov 
i jinjmi prostfedky teJinick^i, ale ani on nenl bez pfisobiv^ 
ironie, td2 on mluvl jadrn6, nftzomS, lidovS, nepfehUni 
a nerozpf fLdi, mi cit i hamor, smysl pro pflaobivou bru 
sloTiif, a plastick^ jeho slob T;fb<>dnd ae odr&tl od 
mdlk^ zdplavy relikd vStdiny tehdejSlch uaSich stili- 
stfiv." (Vltek, I. 425) 

Dobr^, horliv;^ kazatel katolick;^ byl t6i 
TomM Reiel (Rescheliusi Hradeeky, pfftel ptekiadatele a vy- 
davatele StranfiDak^ho (f a8i 1562). Viz o n6in Sboiofk hist. IV. 1886, 
fimnek ZIbrtft? (etr. 234-240, 293—301, 337-342). (Jir. II, 178). 
R. 1561 vydal pfeklad postilly, kterou lutinsky sepsal 
Fridrich Nausea BlancicampiaD, nikdy blakup vf defisk^. 
TituI Cesk^ho pfekladu zdI: ,Kdsdni kfesCanskd na evangdia, kterii 
se ptes ceiy rok t QedSlof a v svitatni dni ctau, . . . nejprve 
latlaS sepsan&, potom z t6t feCi oa £e&kau vylo2ena, vytiStina L. P. 
MDLXI." (Univ. 54 C 231). Zmlngnj biekup neukooiil sv^cb 
k&z&ai, proto je dokonal Re&el pomocl pfftele svgho 
J ana StranSnsk^ho a pfidal k nim jeStijind k^zanl na 
B V (L t k y, kter6 se bt§U v Prajisk^m arcibiskupstvf ; pramenem mu k tomu 
byla dllem jin& kazini biakupa Fridricba (Centuriae bomiliarum), 
dflem jiol clrkevaf u£iteI6. Zmlnka o torn d6je se v ptedmluvd 
ke „K&z&iilm*, datovand r. 1561. 

Pteklad jest vSnovAn p. Joacbymovl z Hradce a vy- 
tiStin byl a JiHka MelaDtricha z Aveutinn. Drub^ vydilnf poffdil 
r. 1574 Jindticb Scribonius z Uorsova, proboSt kostela Pra2- 
sk^bo. R. 1578 dal je ScriboaiuB vytisknouti po tteti s po- 
Tolenfm arcibiskupa Pra^sk^ho Ant. Brusa, a venoval je Adamovi 
z Hradce. 

kEtzflnlcb t^cbto pravl Ztbrt : Obsab je jich j eat ryze nfi- 
bo2en8k^. Spisovatel jevf vdude sfietlost v ptsm^ av. a 
V e spisech sv. otcA, z nich2 uden^mi cit^ty jea jen pl;^tvfl, a2 
misty Devy( erpatelnou svou dAkladoosti Ctenfife una- 
Tuje. te byla kniha ReSelova bedlivg iilbiaa, ST6d<iI mnoh^ pfl- 



,v Google 



190 

pisfc; po Btranich i mezi Hdkj, ba nikdy svedeDa ceU polemtka mezi 
itentlFi rAzs^ho smySlenf. (Viz Zlbrt, Sb. hiat. 1886, 239.) 

Arcibiskup PraiEskj ArUonin Sna e Mahdnice cht^je, 
aby proti rncbu reformacnlmu infili k&tolictl ducbovnl 
bezpetson a Bpolehlivou rukovgt, ufinil smloava 
pfeklad postSljf Jana Fera ( WUda), kazatele Mohu6- 
Bk^ho (Jg. 216), se Zikmnndem z Pacbova. Sllbil mu za- 
platiti ctTrtletnd 20 kop mlgenskych, ddti mn byt, strtivu, Saty 1o2dI, 
dHvI a pacbole k sluibg az do ukonCenf dfla; denn§ pak mil pfe- 
kUdati Seat hodin. (Aich. zem. Opisy z arcib. Winter, ^ivot cirk. I, 
171.) DovMdv tie pak arcibiskup, ie i jini £&stky tdto postilly 

V cesk^m pfekladu vydati mini, vyiAdal si u clsate Maxmi- 
liana II. priTilegium, JEe v 10 letech nikdo jin^ pFeklad vydati nesmt, 
Ifli komu by arcibiskup PraiBk^ povolenl ud^lil. Protote vSak koih- 
tiskafoT^ pra29tf tiak postilly pt-evzfti aechtili, vyiidal si arci- 
biskup r. 1&68 od cfsatedOTolenl, abymohlkoihutiidtltt 
do tisku V Norimberce. (Ant. Brus z Mohelnice, arcibiskup 
Fra2sk^. Historicko-kriticb^ iiTotopis, napsal Dr. Elem. Borov^, Praha 
1873.) Ale nedodio k toma. R. 1573 Melantrich nrizal se 

V tisk n&kladem BrusoT^m a Vil^ma z Ro2mberka, ale mfil vtom 
neantlze, neboC Jan Novohradsk^ z Kolovrat vSznil prtlvfi paplmlka 
Fridricha Fraye a Melantrich tud{2 pro nedostatek paplru 
nemohl s tiakem postupovati. Arcibiskup se pfimlouval opro- 
puStSnl Frayovo, aspoft na £as, aby dokontlna b^ti mohlakniba, 
„]il T Cech^ch nikd6 jeStd r jazyku Ceakdm rovn& ne- 
vySla." (Borov^, Brus 122.) Tisk nicmduS byl d okon&n r. 1575. 
Arcibiskup dohlfiel, aby nic d&Ieiit^ho t pfekladu nebylo vynecb^no 
a aby nic neafUe2it4ho nebylo pHdino. USaBtenatTl pd upravS 
textu mgl pr^ zvllidt^ Jindfich Scribonius z Hordova, 
znfUn^ o^m ji2 rydaratel ReSelova pFekladu postilly biskupa Fridricha. 
(Jir. II, 221.) A tak vySia .PostiUa aneb k^z^nl evange- 
litsk^ pravdy . . . na evangelia a epiStoIy nedeinl, 
ktem se podl^ pofidku obecnd cli^ve kfesCaoskd od adventu ai 
do Tolik^noci 6tan, skrze ctibodn^ho kn£ze Jana Fera, kazatele 
kostela Mobutskdho, ktlzani a nynl z feci latinskd a nSmeck^ 
na 6eBkau piteloienA . . ." (Mus. 35 A 1). 

Zajlmar^ jest pfedmluva ptekladatelora k (ten^l^i. 
Pfekladatel pravl, ie oaat^vA pi-dvS konec svita, proto2e sv6t jo 
pla zrady a krveprolitf. Lid neni vzd6lElT&n, nebot jest nedostatek 
dobr^ch kazatelii. Mnozl kazatele jsou rAdi, kdy2 jiS mohoo sejiti 



,v Google 



191 

8 kazatelny, jia{ pFi k&z&uich sapletoa ee y tak muohti .rozdity'', ie 
k prvnlmii argumeatu, kter^ si byli pfedlo2iIi, vrdtiti se nemohou, 
spletou se, sami a sebou se hddajl, .lidu obecn&nu argumenta pfed- 
mltajice" a TyniSejJce Be svou aCenosM; jinJ ,mnohokrit pllskaji, Ze 
sami nevidi, co...'; 6asto ,pteplfit sobft nfejakfi Spurty aneb pro 
lenoBt d^t ngkterdmu ml&denci nSjak^ k&zf[nl(ko sob6 dosti neforemD^ 
vypsati . , .' N6kdy dokonce femealnfci .vSetecaS se vstrk^l k kiz&nl 
alova Boifho a t spr^vn clrkeval neum^jlce prvotnS sami sebe ani 
deUdky 8v6 n&leiitS ffditi ..." Tud[2 jde na jevo, „kterak vSecken 
sv6t t^cbto posledafch 5asuov ksrdmnskon&nfBe scby- 
luje." JAnotl pry sch&zejl se tajnd po domlcb a pfiSou skutky 
temnusti, 3tftfae ae svdtla. Jinl op^t CtoH doma D^jakou gkadnou po- 
stillu BobS a sv^ J^I&dce. Za takov^cli pom^rfi jest pry ti«ba hoiiiv^ch 
a v^rnjch kazatelQv, zvUgtd v Cech&ch, kde se ctou o pfekot vSelikA 
bludn& a zdhubnfL k&zdnl. Aby pr^ se lidu dosUla do rokou postilla srov- 
B^v^lcl ae Be svatou obecnoa kitesfanskou vlrou, poflzen byl pfeklad 
postilly knSze Fera, jeni t nl ^.pf'ivozuje avSdectvf Pfsiua sv. upflmnS 
a nezatmSle, bez vdelijak^ho dotyk^al a hanSal." 

Ea2d6 k&z&nf V postille Ferovg jest rozd^leoo oa 
Q^kolik kizliQl menSlch. VSecka \ciz&ni jsou obSfrnfl. 
Na pf. jen T^klad na 1. ned^li ad?, obsahuje 13 listA. Zimnl k^zinl 
nedilnl jdou od 1. tied^le adv. a2 k Velik^mu p&tku (incl.) a obsahujf 
423 liBtj. (Mu8.35Al,fol.). Whoiroku (1575) vySIa k^ziinf letnl 
nedglni „od Velik^noci sd do AdTentu* (foL, nniv. 54 A 18, 54 A 
50). VySla tii postilla zimnf sv&tecoi, s jejimi tiskem se po- 
Calo jisS r. 1674, fol. (un. 54 A 21 N. 1., id. 54 A 25 N. 1.), a letnl 
flvateCnl z r. 1575, fol. (an. 54 A 16 N. 1., id. 54 A 18 N. 1., id. 
&4A50N. l.)ti&Btsvilte&Divy&lat6£pozd6jijedtdjednou 
u Uelatitricba r. 1625 s pfedmlavou Ferovou vfinoyanou 
knl2eti ^ebastiann, .svatd stolice Mohutsk^ arcibiskupu, svatd Hmsk^ 
fide po Gennanii arcikancMfi a karfii-gtu etc.," z nlii se dovfd&me, 
ie Ferovjm spolupracoTnfkera zvi&m na letntm dflu postilly BV^tecnl 
byl Dr. Filip Agricola, far&f v Eyienkuru. K^zitnl ta obsabujl 
bojii4 zpr&vy o HyoU svat^ch. Po£fnajl se kdz&alm na den sr. Ondteje 
a konil se k^Anfm na den Zv6stov^[ Fanny Marie (161 listfl). 
(Mus. 35 A 1). 

Jest zajfmavo, 2e Eoni&S katoltckoa postillu Ferovu 
polo^il niezidflazavr2en£ dokUd^e, 2e ^Postilla tato latinskaa 
t^l vydani polepSiti se vatae, vSak na 6eskau iet piteIo2ena od ka- 



,v Google 



192 

cite, kter^ ji vgelijak bludem poakvrnil, tak ie polepfieni hodna nenL" 
(KlfC II, 48, Jir. II, 221— iJ22.) 

JesQita Ondfej Modesfin, (1558—1601), znatel jazykH 
Blovaaskych, kazatel v Olomouci a v Praze, rektor kolleje n bv. 
Elimenta, piteloiil z poUtiny postiUtt Jafeuba Wajkax Wa- 
grmece. (Jg. 216, Jir. II. 42.) 

Jak6b Wujek, glen r^du T. J., byl vedle Skargy z nejzna- 
menit^jHch kazatelQ stoletl XVI. R. 1575 vydla jeho ,Po- 
Btjlla katoliczna wi^ksza", obsahujicf 100 dloub^ch kizinf, 
je2 jsou naskrze bui] dogmaticktl nebo dogmaticko-moralnl a polemick^ 
vyBikajice dflkladn^m vy&erpiLvElu(m Utky, iivostl a kr^sou sloba. 
Pro svou drahotu a oMlrnost nebyla pMstupua lidu.' Proto Wujek 
sepsal postillu novou, krat^t, b nfizvem „PostyIla katoliczna 
mniejaza", obsahujfcf 134 synthetick^ch bomilif. Tyto drS postilly 
B pfekladem biblf zjednaly Wujkovi pfljml polsk^bo Jeronjma, 
tvArcebiblick^polStiDy. (A.Muilk, Stru6ny d^jepia kazatelsk jch 
literatur alov., Praha 1875, str. X— XI.) 

Modestin pfeloiil do feStiny postillu metiSi: „Po- 
Btylla aneb fedzflnl evangelitskll na aedeie a sriltky ce- 
l^ho roka . . . vydani skrze Jakaba Wujka z Wagrowce 
etc., Doktora Pfsma S° v Polsk^ feii, anyofzaseDafiesko 
pteloiena.' (Ve 4", udiv. 54 B 90.) Obsahuje dva dily; 1. dti 
d§ll se op§t na dv£ (iilBti: 1) kiziui na evangelia dnf ned^l- 
nlcb, a 2) kizdnl na evangelia dat sv^tefnlch; podobnS dil 
druhy. Hranict mezi ob^ma dily jest k^zElnl na den nejsv6t6j31 
Trojice. 

Poatilla tato vytiSt^na byla r Litomyili, u Andr. 
Graudence r. 1592. 

Na po(&tku kaid^ho dilu .jest predmluva. Pfed- 
mlara k 1. dllu jest v^nov^na biskupu Olomuck^mu, Stanislavu 
PavloTsk^mn, od ptekladatele kii^ze Ondi-eje Modestina Hradeck^ho. 
Ptekladatel dot^kii se v nl t^2 .Pikhartflv", kteH pr^ po domech se 
schdzejice vykladfl pfsma sv. uiivaji do kostela nechodice. VSndy pr^ 
jest plno .negfastn^lio koukole, to jest rozlicn^ch spisliT, traktatflv, 
v^kladflv a postyl kacltskjch", a casto 8t4v4 se, ie i mnozi 
2 katollka je ttou, vymlouvajice se, ie se katolickych nedostivd. Pred- 
mluva k dilu 2. jest od Wujka {„k verngmu a pobo4u6nm Cte- 
nih"); autor borll v ni mezi jtiiym proti .kacffilin", kteH „evangelit- 
sk^mi" Be nazyvajice, odporujf vSelikym v^kladilm doktorflT katoli- 
ckych; polemisi^e t6i s Lutherem. 



,v Google 



19S 

SpisoT&tel rozdSluje jednotlird v^iclady na ii6ko- 
lik (isti, odstavcA, a na konec v nZ&vfrce' evangelia 
pod&vti naucenf z v^kladu plynoucl. Casto dotfkli 
Be doby 80u6aBD4, zvlddtft tarn, kde bo ma to uejl^pe hodi, 
na ph ph v^kladu na ned^li masopustnf. Celkem vyzolvajl jeho 
k&z&nf Casto tonem pfdid podrfL2d6n jm a pfleod katoli- 
ck^m. Kftzatel h&jf horlivS pitijlmfLnl pod jednou zpAao- 
bon (k^^nl na zeleu^ Ctrrtek): „Go se naSf Ceskd zemS, mo- 
ravsk^, polskd a okolafch krajia dotj(ie, vSc jiatEi jest, 2e za 
mnoho set let, jak se u n&a yfra ktesCanskfl za6ala, nejiiiEi& ne2 pod 
jednaa jest uiivino." (I I, CXXVII'.) Na jin^in mfstfi pravl : ,Jako 
kaliSnfci a Tojskem, mocf a kvaltem kalich svj^ sobd osobili: ZiiEka 
T Cecb^ch a Nimci ve sv^ch zemfch, tak z druhS stranj ptijN 
m&nl pod jednau sp&sobau s velik^ pokojem vSeho ktestan- 
stra jest pifijatd a na mnohjch sn^mfch obecnich potvrzenS ..." 
(I 1, CXXXI".) Kazatel vklidii t64 castfipolemiky s naukoa 
Lutberovou. 

2. vyddni vySlo r. 1629 ve 4" (uoiv. 54 E 51); vytiStfino 
vPrazeuPavlaSessia; tentonapsal k 1. dflu pfedmluTu, 
T nfi pravf o t6to postille, Je jest jako jAdrny Tejtah netoliko 
blavnlch vfry katholick6 aiiikulfiv, pfednlcb mezi n^mi a sekt^fj 
rozepfl, ale i rozdlln^cb a na urcitd slavnoeti katolick^ cfrkve zbdb- 
lycb a zvykl^cb ceremonif a kostelnlch obycejSv ..." Na konec 
2. dllu jsou pf iddny iSiTOty Bvat;#cb „cesk6 zemfi vla- 
stencfl a patronQ." 

NSkolik kdzAnl z postilly menSl (v pfekladS Uodesti- 
novg) a je.dno k&z&nf z postilly vdtdf (na 6. ned. po Velik., 
V pfekladd Muiiikov6) vySIo ve sblrce „Kazatel6 sloTandtl" (ve- 
denlm Vilcl. Stulce . . . vyd. Ant, Mu21k). 

Huiilk (Struc. dSjep. kazat. lit. sIot., XI.) pron&ai omenSf 
postille tento lisudek: „pTobI6dati k perikopi obsabujlcl Casto 
pfedmfity rozliCod, spojiti je ale vidycky v kifLsn^ barmonick^ celek, 
T aimi se pravdy nejTzneSendjdl jevt t rou&e i prustdCku prtBtupD^m 
a pH torn uvarovati ae vSecb slov mara^ch a zbytecn^ch, jest zajist^ 
miatrovBtYl i a proto jest Wujkova .postylla mniejsza" dflo ovSem 
mistrovsk^. ZdajK se nSkterd Hii bjti krltk^mi, ale tobo pFKina 
jest, sSe Wujek n^kde vice gnomicky si vede." 

Takdpfekladt^to postilly uv^df Koniia v Etlii (299: „Vfljky 
JakabazVagQerovce(l) poBtilla...'')apolepSuje z oi drS 
m 1 s t a. (V, COM 1863, HanuS, o pdsobeDl Jes. Koniide t lit. 6., str. 198.) 



,v Google 



194 

Z katolick^eb kszatelfl ieskfch 16. viku pfipoml- 
n&me jedtft jesuitn Jana Suchiho (Job. Suchius), Fraiana ze 
St. MfiBta, jeni pfeb^vajevletech 1596— 1599 v E rum lov£, sfl- 
ps&l ioliant kHzflnl, jeni se chovd, v rakopisenniT. bibl. 
praisktf, eign. XVII C 2. (Jir. II, 251-252.) Paiia jest na pa- 
pfte, fol., a obaahuje maohok&zfliil aedftlnicb, psao^cb rukon 
rozlifinou na konci 16. atoletl. Nejprve jsou tn kdzHnf na 
1. — 24. ued^li po sv. Trojici, b vi-o6en(m {i6mhi pfi ka2d6m k&zdnf) 
1596, pak jaou kiziai od 1. ned61e adventni a2 do 6. neddle po Ve- 
likonoclcb (incl.), psanA tou2 rukou, s vrocenlmi 1596 a 1597 ; potom 
n&Bledujl nCztwrta kazaoij nedielnij" „Letba Panie 1598*' na I. — 24 
ned^li po av, Trojici, psani jinou rukou, kone&n6 zase od 1. nedile 
adv. do 6. nedftle po Velik., s vroeenim 1598 a 1599. Na konci fiteme: 
lEonecz cztwrtych Kazauij Xedielnfcb « Gzeskem Erumlowie 1599 . . . 
P. Joannes Sucbius Starebo MieRa Prasrkebo Bodicz." 



,v Google 



IV. 

Sfoletf XVII. 



(PostiUy evangdieki a ieakobratrakS. Doha prondsUdovdni: postiRyli' 
teraturp exulantske. — PontiUr/ katolicke; poidtek protireformaee.) 

tTp&dek kfeBfansk^D 2ivota ke konci 16. stoletl vzbudil op&t 
refurmacaf reakci v Ndmecka, kter& byla zahf^eoa J&nem Arndtem, 
av&ak nemdla vlivu na relikf poCet nimeck^cb luthersk^cb kazatelfl. 
V Btoletl 17. doba v&Iky tticetilet^ zp^aobila v Btfednl EvropS aovf 
fipadek D&boiensk^ho a mravnlho jiyota. Eazatel^ byti nev^domf a ne- 
obratof, kdz^nf jejich obmezovala se pouze na dogmatiku a pole- 
mi ku. Forma k&zdof byla pedanticky uCeni, jednotlivA alova textu 
bfla zahrnuta QesCIsln^^mi u5eu;^mi exegetickymi pozn^mkami. V N6- 
meckn nastal achematickj a emblematickjF zpflsob k&z&nf, pH cem£ 
thema bylo rozvedeao v obraz &asto a2 siiiSJn^, iXerf by] rozblrUn 
do detailn. Vrcholem takov^bo zpAsobu k&zdnl byia t. zv. method a 
realil, zavedeiill ^ttavfikjia rektorem Christ. Weiaem. Thema atdpSlo 
Be T aamych .realilcb", t. j. v obrazech, prirovninlch, antithes^h, 
atd., kterd vlastnf smysl v^kladu zakryvaly aCinilyjej nesrozumitelnym. 
Unozl Tidfili sice, ie to neal pravA methoda, vraceli se ke k^^nfm 
zakl&dajiclm ee jen na plsm^ sv., ale tito zase sblrali sam^ biblick^ fraee 
a obrazy bez ohiedu na smysl, tak 2e Tzoiklo Jiasto na n^kolik m&lo 
slov textu cel6 vetik^ k&zlEnl. Na lepSfm stupui byla tehdy kAzial 
reformovand cfrkve mimo K^mecko, zvl^tg ve Francti a v Anglii. 

Velik^ho rozkv^tu v kazatelstvf nab^vala t tomto obdobl clrkev 
HmskokatoUekd. TAvod toho hledatd sluSf re Francii; kazatel^ po- 
klddali se tam za 3kute&n6 fecnlky, kteH m^li st^ kflzfinf vypoCtena 
na potlesk uien^lio posluchacstva, ovSeui bez ohiedu na vlastnf uiel 
kt^Ulnf. Duchaplaoat, vtip, ohefl, lesk, elegantnt, uhlazenfL tei byly 



,v Google 



196 

znaky jejich k^zinf. Hlavnlin zfUfladem jejich v^kladfi byla morilka. 
Nebyli vdak oblfbeni n lidu, nebof mluvili v^tSinou jeo k u6eD^mu 
poslucba^tru. 

y protestantsk^m NSmecku nastala pro kazatelstvl lepSl 
doba V poslednlch desftileUcb stoletl 17., zvljigtd pfisobenlm Speue- 
tov^m. Spenerovy blsvnf po2adavky byly, aby byla k^zilal biblickfi, 
Detoliko CO do Utky, ale i co do foriny, aby se ukfizalo, jak se pravdy 
T testg obsaieoS <!& uiiti k u^itku poaluchafistva, aby se kazatel Hdil 
potPebami sv^ch posluchaCflv, a aby m^l zfetel vice k neTzd^Iao^m, 
kter^ch je vice nei u6eii^ch. Vliv Speoerfly byl velik^, zvl^U kdyi 
theologick^ u6eiil na universiUch se zlepiilo. 

To jest yfieobecDj r4z kazatelstvl 17. stoletf. (Die Rotha.) 

T6i V Seskem kaaatdsivt t^ doby dogmatika a polemika 
jest z&kladem kElz&Di. Jest to odkazz 16. stoletf. VypoTfd^nlm nekato- 
Kkfi po bitvg bdloborsk^ se polemika \ehtA vice pfiostfila. Protirefoi-mace 
katolickd, byla zah^etia. Nastalo t6t niGenf knih nekatolickych, zvIdStS 
n&boieDsk^ch. Na pf. doe 5. ledDa 1626 byl posltlD od nejvyddlch 
lifednlkfl zemtdkycfa Janu z Tulechova, J. M. C. rycht^fi, prlpis do 
Eutn^ Hory, v a&mi se inu porou£l, aby se pitralo po kacltsk^ch 
knibftch, zvlfLStS po nekatolickych biblfch, postilltlch, kancionalech 
pikartBk;^i.-h, ialmech a pod., a aby inajetnlkilm takov^ch kuih kflzal 
je pPin^deti na lathouz a odvAdeti patribus S. J. (6 (J M. 1^93 
str. 268.) 

Ton dobou mizely ovSem postilly nekatolick^, za to katolickfise 
inno2iIy. Mnobo nekatolickych knih cesk^ch bylo v t^ dob6 vytiSt§ao 
T cizin§, 7 Nfimecku, kam2 se uchyiili mnozl cestl exulanti. 

Podtime uk4zky neJIepSlch 5eskych postill nekatolickych, kterd 
vySly pPed dobon pron&sledovflni ve stol. 17., a ktei-^ vySly 
V dobg pi'on&sledov&ni u ezulantft; pak poCneme problrati po- 
stilly protireformaJnl, katolick^. 

Z kasatdA evangelickyck stoletf 17. pfed r. 1620 vyoiki zvUStS 
Vdelav Slovaeius Turnovsky. Byl vychovin v nance LutheroY* 
a skUdal spisy ve smysk Lutherov^. (f 1616.) (Jir. II, 233.) (Jg. 216.) 
Jeho cinnost literarnf byla veliki. Vydal mimo mnohfl kfkzflnf v^klad 
cel6 bible — price to dQkladnA, obrovakft. 

Post^y Slovaciovg: 

1. Dil postni vejkladQT feCf celoroSnfch, vzat^ch 
s pfsem z&kona obojlho, Stareho i Nov^lio, 6ingnych od kneze Vficslara 
Slovacya, sprivce cfrkvo Pjlnfi v m6st6 Roidalovicich . . . VytiStfen^ 
T impresBl urozendbo P&na pana Heayka z Walddtejna na zHmku Do- 



,v Google 



197 

brovid etc. . . . L^tba od aarozeDi P&Da Erista MDCXIIL' (V 4^ 
Diua. 35 D 8.) Na 2. strand titulntbo lista jsou pocbvalod la- 
tjnskd bisnii (disticha) od knize Melichara VereSe, faxite Dobro- 
vicktibo. Pak jest ptedinluva, v^uovanfl urozeo^n p. Hendricbovi 
EhDeck^mu z Ronova a na Ro2da1ovicfch, autorovu kollatorovi. Spi- 
sovatel kladd diJraz na to, ie jest tteba ve vjkladecb Btru£no8ti, 
.rozkoSn^ kr^itkosti", ale takovd, „z& kterd2 by nekr&(ela zatmiloBt, 
ale re vSeuh aby byla spola uiiteCnost a v&inost." ProCesE pr^ z vy- 
kladfl (e&( ce1oro6iiIch, BloJEeo^ch jedoak na z^kladd slova bo2Iha z obo- 
jfho zdkoiia, jednak podle uiltelii cfrkevnlcb, kteH TyzD^vajl konfeasi 
augsbnrskou, k 2&do3ti pf. Barbory Kfineck^ z ^erotlna ,ku potFebS 
poboin^ch lidl na ten 6as jen sam^ dfi postnf, jakoito prost^m pH- 
bodnftjdf, ietflc krdtkosti, vybral ... * Melichar VereS 6lo2it k tomu 
jeSte plaeii ,k poboin^mu iltea&Fi : Ej tot ta price j z dtlvna viudo- 
Tanfi I sebrani kr&tce { a vflbec vydantk . jak2 skutek 8v6d£i | v pH- 
rozen^ teti' ] atd., ka konci : ,A protoi netup, | price nezamftej || ale 
Bobg kup I ji (ti, a rozjlmej |; ctn^ bospoddH | poboin^ CtentUil j| BQh 
prici zdaH!" 2. vydllnf yyilo y Praze r. 1616. 

2. .VejkladoT^ adventnkh feH k vfiednlni dnjlin 
naffzen^cb", z r. 1613, v A", mus. 36 B 8 (bez tit), univ. M E 
279. (Tisk mus. 36 B )j je codex mixtus: mimo neukon6en^ vyklady 
Slovaciovy obsabuje jeStg rAzni k&zial kn^ze Jaua mladSIho Flaxia 
z Cenkova.) 

3. gVejkladovi na fe6i postni k vfiednlm dnfim 
naf lzen^.''(Un. 54 C 69). Spisovatel podivi v2dy text staroz&konnl, 
pak jeho Tjklad, potom text evangelia a zase v^klad. To se opakuje 
pti ka^d^m dni t tjrdnu. Vyklady pocfnajf ee popeleCnl stfedou a 
konCi ae kdztlnfm na Bflou aobotu. Na Velikj pitek jest vysv^tleni 
na iei pioioka Oze&de t kap. Vl. a na iei. i druh^ kniliy Moj2i§ovy 
T XII. kap., pak jest mudlitba a obMrnEl „HiBtorifl o utrpeni a smrti 
Jezn Erista ..." JireCek (Ruk. II, 233) se donmfvi, 2e kiztfnf tato 
jsou zvlidtnfm vydinim postnich v;^klad^ ze spisu: 

4. „Kratiiki a summovni vysvelleni kaidodennfch celo- 
roSnlcb feil vSednlch zSt. iN, Z. vybran^, kter^i 
teti sludnS Zabridkau dugl jmenoviny b^ti mobau." 
VytiStfino na Star^in Mfistfe Praisk^m u Matfije Maiynka Pardubak^ho. 
JireCek (II, 233) uvidf Hi vroceni : 1613. Zniiiu ze spisu tohotu 
jen titulnf list pfilepeny k^tisku vykladfl re6f adveatnlcb, un. 54E279. 

5. I 'ysv^eni proste bibli mal6, jinik fe6f z obojiho 
Z&kona Bo21ho, na ka2dj den nedSlnl i vBedni ce- 



,v Google 



Idbo roku rozdSlen jcb, kter^JEto te5i slndae Zahrildkati 
dude jmenor&ny bfti mohau . . . * Vyd&Do nitkladem Jaaa 
Albr. starSflio Krineck^ho z Ronova. Jsou to dva velik^ folianty; 
prvDl dll vydel y Pr&ze u Mat^je Pardubsk^ho r. 1615, dnihyr. 1620 
t6i V Praze „u Ctibora Kbelsk^ho, jiD^k u tff NedvedA." (Co. 54 
B 16.) 

1. dU. Pfedtnluva .jest vgnovina panu Janu Albr. atarifmu Efi- 
neck^mu z Bonova a jinym p^niim z RoDOva. leAai nejprve o stvo- 
feni ST^ta, o vozd^Ienl roku, o rozdfln^m pof,&tku roka u rQzaycli 
nii-odflv ; pak spisovatel ozoamuje, £e pfede dvema l^ty ohlflsil v pi'ed- 
mluvd k Tjkladflm adventDim, ie m& sebrllDy takovg v^klady na 
Tdecky dny cel^ho roku a 2e je vydati mfof, eoi jest mu nyni 
moino pomocf a nflkladem pana J. Albr. atarSlbo KtiDeck^ho z Bo- 
nova. UvfldJ t6i t&st bistorie rodu piat z Ronova die Dubravia 
a Hijka. 

Postilla poiln^ se vjklady adventnfch ieii, ktei-^ vygly ]ii r. 1613 
(t. ife. 2.); jaon zde jen mfilo pozm^nfeny. (1—150, 1. nedeie adv. 
— incl. St^drj den); pak jsou „v^kladov^ teci o narozeol Krista 
Pana' (151—212), „T^kladov4 teti masopustnlcb k vfiednltn dnAm 
naHzen^cb," (bez oznaCenf stran, Nov^ rok — liter^ inasop.), „dll 
postal fe£f nakaJdy den, ned^lnli vSedal," vySl^ o sobS 1616 (2. ryd., 
V. Ms. 1.) (popeleCni Btfeda — BiW aobota, str. 300.), .kazinl dvoje 
na siavnost vzkHfienf Pilnfi, oa artikul pHtJ viry obecn* ktestansk^" 
B obifrn^m vykladem epiitoly na Hod Boil Velikoooftnl (301—324), 
k^z&nf od velikouocnlho pondfili do soboty po Velikonodcb (—354), 
.v^klad feCI provodnlcb" (1. nedfile provodnl — aobota po 6. nedfeli 
provodnf ; — 602), na den sesUnl Ducha sv., a konecnS k&z&nl od 
pond6U do soboty po ev. Duchu (— 666). 

2, dil obsabnje k^zdol na vSecky dny „od av. Trojice do ad- 
ventu'. I^dmluva jest velmi zajlmavA. Napsal ji kn^z Jan Roeaeim 
Hofovsk^, sprAvce cfrkevnl u av. MikuUSe v Menfilm M68tfi Prai- 
skSm, a vinoval ji ,nrozen^mu p&nu J. Albr. star^mu Etineck^u 
z Ronova'. Rozacins vykUdfi, jak pracn6 a n^kladn§ pted vynalezenlm 
tisku knihy se dostdvaly. PHpomlni, co jest zaznamendna v cesk^cb 
kronik^cb o desktich zemsk^cb. Krtllov6 a knliata neSethli niikladu 
na Tyd&v&ni knih, tak na p{'. „PtolomenB, slavn^ krfil Alesandrinaky' , 
vydal pr^ na pfelo^enl ZAkona Bo2lho Star^ho z iidovakdho jnzjka 
do f eck^ho dvakrflte sto tisic zlatj^ch (1) ; k pf ekladSm pfama sv. pf i- 
pomfni t64, le pry sv. Jeronym pfeloiil bibli z fefttiny ,do Dalmac- 
akjbo, aneb SloveDcaki^bo jazyku". claafi Karlu Veliki pravl, ie 



,v Google 



zaloSil 7 Paffii slavaou akademii. Mluvl o velik^cb v^hoddch tisku, pK- 
pomfoaje na pf., ie knihy Platonovy, za a^l psan^ vydal kdysi pan 
Bohuslav HassiSteJDSk^ z Lobkovic 1000 dukflttl, Ize oynl koupiti tidt6a6 
za 10 zl. Vykl&dil pak rflzaS doinngnky, .odkud by tla^enl kn^hsviij 
poCdtek Tzalo". St62tije si, ie amftal knihtiskafsk^ v iddn^m n^rodu 
nenl tak malo v^eno, jako n Cecbft. U jinfch nflrodfi tisknou se zua- 
meuitS knihy vSech um^ni v hojn^m po&tu, ale ,v nafiem pak Cesk^m 
jazyka po Bibll Svat^ velmi m&lo kn^h rozlicD;^ch se nachdzf;' vinna 
je t(m nedbalost n^oda naSeho; m&lo kdo n6co na knihy vynaloif. 
Edyby mSl mnoby to, co smf za jeden den prohriiti, vynalo2iti na 
dobrou knibu, bylo by oiu to obtl2no, a&koliv by to uCinil pro slflvu 
bo2f a pro dobro jazyka sv^ho, ,nebo po stu a vice letech knihy 
dobr^ SY^dectTf o Tlfe, poboinosti a liisce k Bohu, i o milov&nf ai.- 
rodu a jazyka av^ho vyddvajf o t^h, kteH vyzdviSenl a rozmnoienf 
knSh fedrovali. Ach, jak mitlo jest t^ch t oEirodu naiem, kteff by 
opravdovg o rozmnoieni cti a sl&vy Bo2I, o poboSnost, o fedrov&nl 
niUde2e k umtol svobodn^mu liternfmu se starali, ale mnohem vfceji 
jeat tScb, kteff rozmnoJeDf slivy Boii a umdnf svobodn6ho rozhojn^nl 
i svat^ vfry a pobo^nosti rozStfenl pteki2ejl, (etioi zjevnl a patrnl 
pflkIadov6 pted o6ima se nachizejl! Edo tobo nevi, jak mnoho far 
a kostel&T pustjch se nachfizl, kde2 by sln^ebnfci ci'rkevul mohli se 
cbovati? A to v3e pro 5asn^ zisk ee d^je: nebo pole, lauky, zabrady 
od p^dkQv pro sUvn Bo21 k far&m nadand, smisily se s panskymi, 
i sedlsk^tiii, a tak pro zisk tasvf opaustf se v^ci iiebOHk^." Jini 
fiasem povolaji kn6ze k slu2bflm boiSfm, ale „6[m cht6j(, jej odbydau, 
a aami Bo2f vSci zilrajf ..." Pdni ncchti, aby dftky poddaQ^chbyly 
ve SkoUch vzd^l&v^ny; radSji je ,za psovody a mar&tallfe d^rajl, 
flkajlce, ie o to nestojl, aby z poddau^ch sv^ch gkoUry a nJien^lidi 
mSli. 6 jak mnozl z (^ecbfiv za sv^ mate^sk^ a pf irozeo^ jazyk, jenin2 
jsan se s mI6kem nau5ili, se stydll Kebo to sl^chiT^me, kterak n6- 
bteH dosti m&lo cizfch jazykflr povgdomi sauce, 6esky mluviti ne- 
cbtijf, jakoby svfij jazyk v cizl zemi zapomenuli, a 6asto se pHhizI, 
2e V cizlch jazycfch blaudfce, i pfirozen^ho neum^jf, a to ti oby£ejn6 
{inlvajl, kterym kortesie zdvofilosti cizfch nirod&v, ba necht dim ra- 
d^jt pydnd svitsk^ a promrzld marnosti, tance a froje se zalibily, a 
star^ CecbDv dobrd obyceje omrzely, ie b tfm i teb pfirozenA jest 
T oSklivosti." A proto tak6 jest vyd&vdno m&lo dobr^ch knib jazykem 
teskjFm. MenI tak6 tich, kterl by vyd&v&ni knib podporovali.* ,Nebo 
kdyby n^kdo rSeckny spisy OtcQv Svatjcb v Cesk^ jazyk pfelo2il a 
na tisfce na ti&t^ni vynaloSil, mdlo by mdl t6ch, kteH by poddkovali. 



,v Google 



mlnfi t£ch, kteffiby nilklad vynahraiovati pomihali, a mnozf vdgSnSji 
chrta anebo vyiEle, neili Imihy svat^ho AuguBtina za dar by pHjali." 
To T§e ov§em neplatl o vgecb. Jsou vzitcn^ v^jimky. Rozacius pHpo- 
iDiD& p. Bohuslava Hassidtejnekdho z Lobkovic, jen2 niil „8laTn^ a 
D&kladny libr&f", pdny z Rozmberka, p. VKclava z &can a na HoFo- 
vicfch, jeni mnoho vynaklidal na knihy (esk6, zvliSUt na knihy ndbo- 
ienakych vyhladflv, „na mMdeoce Skolnf z dAchodAv svjch jist^ vy£i- 
tcdI nafldil, i dfLval*. Slova napaani vlaatnf rnkou pana Viclava 
z Ri(an na truble, v aH t^lo jeho odpoclvd, nkazujf, jak^bo uiitku 
nabyl zmloga^ Cesk^ p&n z poBlouchilnf a clUni atova bo2fbo a z kaih 
vzAcn:^ ch a pobo2nych ; oapsal to d7& 16ta pf ed svou smrti (r. 1594). 
Na cel6 strftnce Rozacius podflvA verde onobo epitafu. Pfii>omln& pak 
jeStS jin^cb Cesk^cb pdnflv. Ze stavu mestsk^ho t&i maozi pecuji 
literarnf vzd6tAul; mnozf mddfanS podporovali akademii praiskon, 
iemi ST6d6l prf kmotr RozaciAv, Mistt- Jan Kampanus ve spise 
Galendarinm beneficinram Academiae Prageasi cotlatomm, Strenae 
loco Anno 1616. Potom zmifiuje ^e Rozacius o p. J. Albr. starSdn 
Kfineck^m z Ronova a pravl, 2e promluril ,o feJrovdnl a tifiWni" 
knib z t^cbto pflcio: I. aby pan EjHneck^ mgl ut6chu, in n&le21 
k nflsledoTnlkam t^b, ktefi podporovali (eakou literaturu, II. aby 
i jin^m bylo uvedeno ve zn^most, ze veda niiklad na tuto prici vy- 
blediiv^ cti a sMvy bo2[ a prospSchu bli^ntch; nebot pr^ „a&koli fe£i 
tyto kaidodennl prv^ tiStdnd byly, avSak byly bez v^klad^v,^*} a ktomu 
ji2 t^cb dostati a kaupiti se iifrnttie." (Jti a aUvy boil ryhledivi pr^ 
se vydiDlm dfla Slovaciova 1. tlin, 2e hoapodiif ov^ a hoapodynS zvlSfitfi 
pH rannfcb a ve6ernlcb inodlitb&ch mobou ae s doiniicl £elddkoucvi- 
iiti V poboinosti, 2. tfm, ie mnoh^ muie byti napomenut k pok&nl, 
pon§vadJ pravl se v torn gpiae kaiSd^mu pravila do oil. III. Pfed- 
mluvu tuto Dspsal pry Rozacius takS proto, aby ptinoT^ z Ronova 
nelitovali n&kladii, kter^ v^novali na toto dlln. PonivadS pak dflve, 
net tato prtlce vytifitSiia byla, autor jejf, kn4z Viclav Slovacios, 
(,kter^2 tnto prici v 1. dflu Wta 1615 zafial") zemfel (r. 1616), a 
bylo potfebf jeatd mnobo vjkladiiv doplniti, poiddflQ byl ypisovatel 
ptedmluvy, aby ji doplnil a vydal. 

Podepa&n jest: „kn6z Jan Rozacius Hof ovsk^, sprdvce 
clrkentf u sv. Mikul^e t MenSlm Mdat£ Praisk^m, assessor konsistofe 
Praisk^ pod oboji pHjfmajIcIch." '*) 

") Jbou to flCeloroCnl feii Boil z stardho i ooT^ho Zttkona . ■ ■ ", TjtiSt6nd 
T Praie at, St. Wtsti. Tohoto dllft zachoTal se jen list titutnl, xoimy i muaejuCbo 
tiBku feif poatnlch 35 D 8, ktmi jest pfilepen zk 2. listem pHdestn^m. 

") Ferd. CiBaf t predmluTd k ltd Postille (,Clil6b ifvou-, r. 1892) pHpo- 



,v Google 



201 

Ee kfizfinfiii 2. dtlu (1 — 1104 Btr.J pfipojena jsou kdzfint na den 
posvScenJ chrdmn (1105— lliO) a o nejsv^tSjSf \eiefi Pina naSeho 
JeSISe Kri^^ta 8 modlitbou (ItU — 1119). Ku konci jaou 3 rejstHky 
k obSma dllAm. Dv6ma latiaskymi bdsndoii a kr(Ltk;^m doslovem kooM 
se cel^ dflo. 

Slovaciovy v^klady jsou nad miru obSim^ Spiaovatel vy- 
kUdi Bmysl jedootliv^ch -vkt, rozvUdf iiroce mySlenky v nich obsa- 
ien6 a T^sv^tluje vie dfikladnS; Aiive nei pHstoupl k vlastDfmu v^- 
kladu, pod&vi t &tod% smysl pfUludn^bo textu 8 castou applikaci oa 
dobu tehdejif a rozddll ai pak v^klad na n6kolik c&stl, kterS pak 
problri a ku kterym pfipojuje naucenf. 

UkUzka. Ve vykladech fegl postofch (1. dfl VysTMl. bib). 
8tr. 2. a si.) jest k^zftnl na I. attedu v postS takto rozdileno : 
tjvod: Vrchnosti se maji atarati, aby poddani byli vychovflvini 
vdrn^mi u6iteli. K toiuu nemajl litovati ndkladu; „ale proti Mto po- 
vinnosti t6chto casfiv mnoh^ vrchnosti mistu shroma2dov^nf lidu pod- 
dan^ho v chrAmy Boif d^vajl iim p(16iau k shromaidoT&ni sek oiiral- 
stvf, sUv^jfce mlsto chr^mfl krCniy, pivovdry, p^Ienice, na ty ochotaSji 
nftkter^ ato tolarO, neili na chruiu Boil nfiktei-J groS naloif. Pfijdet, 
pHjdet Caa, 2a, poD^vadi nynl cti a slivy toho nebeskgho krdle ne- 
vzdgMvajl & uefednijl, k nim se tak^ v den pfldtl 3v6ho saudu ne- 
priznd, ale a otcem pejchy a a pdvudcem lakomstvl je od sebe zavr2e 
a v^cnfi zatrati". (2—3). Ndsleduje text: Jobel II 12—20 a rozbor 
t^to ataroz^konnl feJii, pak alova sr. Mat. kap. VI.: .Kdy2 se pak 
posUte, nebudte jako pokrytci smutnl ..." atd., a k toum vjklad 
takto rozditeD^: (,K vyrozum^nf tdto ieti pfedloifme sobd toto" :) 
,Nejprv6: V cem pokrytci svi^j piSst zaklfidajJ? Dnih6: Pi-ofi kfestan^ 
nemajl sobS na zemi pokladu shromaidovati a jak^m spfisobemvnebi 
majl jej sklfldati?" NflsledujI vi?klady „k prvnimu" a „k druh^mu", na- 
a£enf, pak vyaYfitlenl epiStoly av, Pavla 2. Kor, kap. 10., t. 1 — 8, nautenf. 

Slovacius cituje t&sXo pfainoav. a otce cfrkernf. Citaty latinakd 
pJtekUd^. Vkldd^ I6t iasto verge latinsk^, kter^ voln6 pfekUd&, 
Qa ph: 

^Gasta Deus mens est, caata vult mente vocari 
Et castas pondus jussit labere preces. 



misA, ie Rozacins „Tjk]idi iteniii stsroceskj v^oj lileratnrj od Adama takorki. 
B. ii, profi tak daleko do minulosti t pfedmluT^ si zaiel. Chce dobrym Oechfim 
potoiiti Da srdce, ie t torn velikiL miloat boil, jsoa-li kniby dobr6 pHstupn^jii) 
hojiifjll a lacinejif neiU ztt dnfi gtarodavnycb ..." <Btr. IX.) 



,v Google 



To jest : Pin Bflh nAti jsa nej£istii t by6 bytnosti 
fiistan mysU chce ode vfiech ctto b^ti: 
Neb prosby baid^ho iiat^ho srdce 
Oblibnje sobfi re ihem uejvfce.* 

(fteii poatBl 69).") 

FHpojuje iasto verSe ponze Ce^kd; ve verilch na pK vyklidi, 
ie prf se Mk& v pflelovf: 

nEde jeat m&lo nebo mnoho (t. ,roziuna tila'), 

To jest mfngnf tfAblovo: 

EterA jeat prostfedDl cesU? 

Boil jest hexpeini jistA." iPostni 276). 

SIovaeiuB napomfnA k 6astdmu pfijfmAni sT&tosti ol- 
t&fnl, zvl^td T kdzAai na Zelenj itvrtek. ZaatAri ae horlivd pH- 
jfmAnf pod obojf, ph ierni tasto polemiaqje ; to iiol vidy zpd- 
sobeui ddstoJD^m, neuriilivyiii, ale rozhodnjm. E otHEce ST&tosti 
oltfli'iil pfipomfni : „Pra7autedy a, jakiNkiime, obecDf, kr&IoTskaa 
cestu uk&iiy tak, abySte neblaudili u vlfe, k slovdm Erista Pina, 
leiby dobrovolnS aSkdo sebe sv^sti bludarAm dopuatil a v cizlm amyalu 
roznmu t^IesD^ho zaslepeo byl." (Poataf 276). Z kixiui o vecefi 
PAdS: ,A ie ta alova: .Jezte a pfte' nic vice nejaau, nei jakoby- 
chom fekli: ,v£fte': a ie my sprostnd, npHinn^, a potIdd^ tdmto 
sloTJIni T^Mme, proto n&a Carnivoraa, SangTifnaas, totii iriit maaa 
apJJanQrkrve Ki'ista P&nanazyT^i." (II 1114). „Item, jestliie ta slova 
(t. Eristova) zle Jaau mluventi, necht je z biblf vyma21 a vyradirujl! 
Pakli dobre: Pro£ nda nepr&ve iT&ti maaa a krve Erislovy pijany 
nazyvajf? Myt ae k tomu nezD&Die, abychom limotn^m a Eaparnaj- 
titskym zpflsobetn tSlo Erista P^najedli, a piti: ale riflme ti'm BloTAm, 
ie poaviitng, dachovnd, i podatatn^, vftran i daty, Modo 
Sacramentali, T6la a Erve Krista PUna ativ&me ..." 
(II 1U5). Z modlitby o veCeFi Pin6: „Slova Tvi (Kriate) aau v6rn4 
a pravii, a zaslfbenl tv^ nemftnitodlod, i v6c od tebe oaflzeni, nepite- 
mo2eDd, tak ie, byt se peklo bauKlo a knliata temoosti proti totou 
se |)08tavovali, mtim pernau a st&lau vfru a nadiji nepohoutedlaou, 
2e ODi zahanbeDl budau, a ty pravdomluvD^ zflstaneg ..." (II 1119). 

ChviU dokonalost plama ev. apHpomlni, ie miatrem plBem 
sv. jest adm Ducb sv. ; k tomu dokUdd : .Ta Plama sau takS avici 
nohAm a svetlem ztezkfim naditn: jak^)m2 vyavgdCeid ie vSickni jiol 



"> DokUdj json s .TyevetleDf prosMho bibll", an. ii B 16. 



,v Google 



spiaovd od Icohokoli poeh&zejict nemajl. Proto2 z& vfieteSnau nefile- 
cbetnoBt Qzn&vati miime uSenl, kterymS se Pfama svatfi pravl b^ti 
nedostatecnti k rozezu&af rozepri o artikule ndboiieastTl kfesfaask^ho. 
Podobni i uSeaf EntuziastAT a Stenkfeldi^nflv budproklat^, 
kteHi Plsma sraU pravi b^ti literati zabljejlcl." (tleii adv. I 47). 

Slo?acius podnikl pr^ci velikoa, velmi zdsluinou, 
V^klady jeho nejsou sice popul4rn(. ale byly zajisW znamenitou 
pumflckou kazatelfim jin^m, ktefl z nich jako z aevyfierpa- 
telnd studnice mohli v^iti velik^ mnoiatTl dobrycb, dflkladnf ch 
vys vfitlenf. 

Soucasnlkem SloTaciov^ byl Jtfi IHfcasi {IHeastus) » Mif- 
kova (nar. okolo 1560, f ' ^itavS 1630). Byl knfiz pod obojl. Jsa 
&i4teiii V Tfnd, zvolen byl r. 1619 za admiDistratora dolnl konsistofe 
protestantskd. Edy2 byl 13. prosiDce 1631 vyd&n patent proti praedikan- 
tOm, oiek^valo se, 2e se Dikast vzmiiif k odporu; ale pooliil sevlce 
iie2 oatatnf: hled61 hyperloyaJiifmi projevy dffvSjSf svou stranickost 
pfivteti V zapomenutf; krile, kter^ho korunoval, prohUsil zanepfftele 
vlasti, pHl cfsaH vftSzetvl a opakoval to ve sv^m kia&ai. Ale nebylo 
mu to Die platDo : muail ptece opustiti vlast a odebrati se do vyhnaD- 
Btvl, cfm2 byt uCinftn koDec konBiBtofi evaDgelick^. (Winter, 2ivot 
cfrk. I 284, 341—342; A. Gindely, Gesch. der Gegeoreformatioo ia 
BShmeo, Leipz. 1894, 104—105.) 

Vydal dv^ postitly: 

I. „PostyUa, neho Itdzdni krdtkd na evangelia svatd . . . k iitvr- 
zenl Tlry kfestanskd a iiTota poboi^Ddho prost^jdlm v lidu BoJEfm 
DApomocii&. Vydaai jazykem Eeskym od kodze Jiffka Dykasta 
MffkuTskdho, faiHtB pFi koBtele S" St^pina Velik^bo t NovSm 
M«std Praisk^m. L^ta Pia« MDCXH." [Mus. 35 C 4 (dfl 1.), 35 C 5 
(dfl 2.), un. 54 F 46.J 

Dil 1.: Na poJ^Uiu jest T^Cetjmen eesk^ch piinflv, jim^ 
kniba tato jest vioovAna, pak jest pfedmluva (t mus. tisku35G4 
jen 3 listy, konec schflzl, v uoiv. scbftzl tit. list i pt-edmluva). Dfll. 
obsahuje k&z&nt od 1. neddle adveutal do literka svatoduSniho. Jed- 
DOtlivH iizAjii JBDu vgnov&na rilzDJm osobiim, jimi chtel se Dikast 
zard^iiti. Na pt. 1. k&z&nf DapsAno jest „ku pot^denl urozen4mu 
paaa Jiljfmu Pergerovi z Castolovic, mSfitAnlnu a primaBOTi Nor^bo 
M6at8 PraSskSho", 2. k&zdnl „ku potSSenI panu JiHka §vikovi z Lu- 
konos etc. a kaiSd^u kitestaou poboSD^ma", atd. Pfed textem bibli- 
ck^m spiaovatel klade livod, obsahujfcl povSecbnou iJvahu o torn, co 
jest V textfi obsaieno. Leckdy v Avaze t^ dot^kd se i vgcf svjitsk^ch, 

Jubll«jnleh ipua i. XIL 1^ 



,v Google 



204 

n& pi. na atr. 76 (I) jako livod ke kii&al ^n^ nedfili mezi slavnosU 
vAdoCdI a novjin lutein" podivA tento privoick^ v^klad : ,Pravda ph 
BTfttsk^m prflvfi m&lo v42I, jestli se pnivody nedovodf: Nebo by( 
i pbvod aneb ol)Tin6ii^ pravda mlavil, vgak nemA-li prAvodu, pr&vo 
bo oeoBpravedltluje. Jsau zajisM dvfi straay Bob6 odpornd: Jedna 2&- 
laje, druM odpfr&: a saudce nejsa povMom^ tScb vM do si-dce 
bledftti nemflie, jest tedj pottebl, aby ialobnlk sridky prOTodil a ob- 
TisfiD^ odvodil, aby pravda se uk&zala a BpravedlDost od prdva pfi- 
Bauzena byla: A ta( jest opatrnoBt meBnd, t obcovint vezdejSIbo ii- 
Tota potFebn&i zvUfitfi v velikd pfi." (1 75). Po pMslu3n^m tezU 
erangelia n&aleduje r^klad. Po kr&tk^m Arodfi kazatal poddv^ roi- 
dSlenl vjkladn, na pi. pravi t 1. iiziai (na 1. neddii adv.). ^ 
bnde rozjlmati o dvou vficecb : ,1. Jak^ jest krtU Eristus a jak6 
krilovstvl jeho?" „2. Kterft povinnost lidn poddan^ho tomu kr&li?" 
tich dvou T^cflcb pak obfifroft vykMdi. Eazatel rj}lm& tedy Tidy 
hlavnl mySlenky (obytojn^ dvd) z textu, a tyto tvofi potom osnovu 
T^kladu. Casto Dikast pod&v& na tutdz nedili d t o j [ i v f c e 
kilzinf, na ph oa Hod Bo£f Velikono&nl jest dokonce (tvero kflz^nf 
(I 319- 349): 1. b T^kladem na ev. st. Jana 20. k., 2. s v^kladem 
na ov. Bv. Marka v 16. k., 3. .Historia o Jozefuvi, Ider^ nesl obraz 
Kriata Pina", T^klad na I. knibu MojJ. kap. 41., 4. „Vyav6tIenI bi- 
Btorie Samsonori, kterj^JE byl obraz prav^ho Samsona Ptlna J. E." 
iZ knihy Judicum, Saudcfl kap. 14." 

Yijklady Dikastory jbou vyplaSny zvUStd hojnf mi pf fklady 
z pfsma ST. T62 z bistorie STitskd kazatel UTfldl rftd pHklady ; 
na pi. k&te, Se bobACi b^Tajf Casto pydnl, a dodllT^: „Augu8tuB, ten 
sl^Ty, triumfn hled61 a tobo roku chrtlin Maraori dediciroTal a veli- 
k^mi Diklady a dlradly obyfieja^cb kratocbvfla^ch ber.' d 55). Jin^ 
pFlklad: ,JuIianus cisat, pobdblec od vfry kfestansk^, pohrS2ku udinil 
kfeBtanflm atraSliTan, ie jicb, naTritl-li se z Perakd zemS, iiTiti ne- 
cbce; na cestfi a hftry poTStM atJfelau poatfelen 8cepenfil(l)' (I 73). 
V jin^m ktlzinl pravf, ie kFestand T6rD( ae modllTali i za pobansk^ 
clsafe, ale 2e bludol a neT^rnl krtUe .mordujl": .Tim ndsilfm zamor- 
doTtlD Hendrych t^etl tobo jm^na Fransk^ krtU. Jtem Yylllm, knl2e 
Auraniae. To nflsilf cbtdlo odjiti hrdio Henrycba 6tTrtdho tobo jm^na, 
krfUe Fransk^ho, a LecF neddrno Jakuba, krUle Englick^bo, cbtfilo 
zahladiti ..." (I 25). noci bartoloinSjak^ t Vhfiti : ,Edy2 14ta 
P&n§ 1672 pifed lety ityfidcfti onen TClik^ p^, EaSpar Eolignios, 
Ammiral Fraosk;^, t 16 filachtatd (I) zrlidnd paMisk^ kdei kfestanfi pfes 
tfidceti tisi'cfl zmordoTAno bylo, zamordov^n byl: blsTu jebo do6fma 



,v Google 



205 

poslali, ale tSlo oa Sibenici povftsili. VydaHl se u prostiFed toho hroz- 
n^fao protivenstvl a tyranstvl krvav6ho jed0D,ktery2 t&lo toho pAnaz gibe- 
nicesAat anamlstSpoctiv^inpochoTal.' (I3U, naniiEka na tot^ I 459.) 
— VklidA Saato rflzni npodobenstvf, t. j. pfirovninJ, napK: 
.Jako velik^ Alexander jsa tizia, kterak tak brzo v krdtk^m iasn 
Uiii6f vSecken Bv6t BObe podmanil, odpovM^I : ,Deo))medk4vaje a ne- 
odkl^di^e, a1e rychlosti uJJvajfl' : £>^bel tak natavi6nymi OBidly mnohd 
jlmA." (I 214). ^Preceptor vySetfuje vtipu a prospSchu sv^ch ufiedl- 
nlkflv, aby vSech na YSecko se vypt^val. Tak Buh a n&mi naklddfi. 
Kezanfejme tedy aobS jsauca v pokudenl ... I* (I 219 — 220). Zajluaavo 
jest, le kazatel vkUdft do sv^ postilly i zmfoku o dvou pam^ti- 
hodn^ch ud&lostech aon£aBD^cb, kter^ se pfihodily priv6 
V dobn, kdy psal pHslugni k^^nl. Na konec k^zHof ^na nedgli 
pfed nOT^m Intern" (k&zHiiI o iivotd a smrti svat^bo Simeona) zmi&uje 
se smrti clsate Budolfa II.: ,Kdyi jsem probu tohoto k^zttnl 
eetl, ozD&meDO mi, 2e Jeho miloat Clsa!%k& Rudolf toho jm^na 2. 
£iTOt svfj mezi 6. a 7. hodinau na pAl Orloji v PAnu svatd dokonal. 
Bo2e, bod n^m vSechnSm miloativ a pfidej let k letfim kr^e naieho 
a n&m pokoj dej, Amon. 

Vicen& Jani Caesar lugente Rudolphus' 
occidit: 6 vivat rex valeatque pius. 

(M. Geor: Caro: k Carisp:].* (I 87). 

A na konec k^zflnl na Bflou sobotu jest zmfnka o smrti M . 
Martina Nanm^tick^ho z Naumditic a o Skole 2ateck6: 
.Kdy2 jsem toto kiz&al psal, d^o mi jest zn&U, 2e t noci po sedm4 
hodinS na p&tek po svat^m Valentinu, 17. due m^slce dnora pobo2ag, 
tiSe a svatd 2ivot svflj v P&au dokonal Drozen^ a vysoce uiieD^ Pan 
Histr Martin Bachacins Naumfitick^ z Naumefic, Akademie Prajtsk^ 
Rector, a koUeje kr^e V&cslava, Jtn&k cls^akd, probogt, n^kdy prae- 
ceptor m&j v slara^ 9kole mSsta Ziat6e. Ta Bkola po akademii Praiskd 
mA2e slauti mat&a oddan^ch ku poboiiiiosti a Ittemlmu uinini. Nebo 
slavn^ pam6ti H. Jakuba Strabona Elatovakdho, kdy£ z Akademie 
Wittembersk^ pHBel, krmila, a2 ho i za sprivce av^ho piti Akademii 
Pra2sk6 obdr2ela. Potom i tohoto mistra Martina, kdy2 z Wittem- 
berka Slakem poraien^ pFiSel, chovala, &i bo zakustoSe dltek, a potom 
za sukcentora pitijala, i tak^ za di'ub^ho sv^ho sprdvce pfi t^2 Aka- 
demii Praisk^ yyi&daila. P&a BQh r&t tu dkolu i obec, kterd2 aem j& 
mnoho diuien, do skoninl sv^ta opatrovati a poiEehnati, a dobrodincilm 
podlA duSe i t^Ia zde <iasnS a potom v6Cd6 odplatiti, Amen. 



,v Google 



TerqUInft et blii& FebrUI, BaGChaCIUs eXIt, 
HInc plUa, eXCeLm Mente, rUb attrt TeneX, 
Quae docuit viveiiB alio&j junq; ilia corafcaoa 
Ante Dei vnltus inferiora videL 

Geor: Carolides h. Garl8perg&.'' (I 316—317). 

HorlivS zasUvA ae Dikast re bt^ postille aCenl evangeli- 
ck^ho. NeDl kfeaCanem, kdo vAM tomn, Cemu n6kter& atraoa 
jxihotenakA viM a co T^riti ustanovila, ale ten, .kdoi tSM. co paino 
jeBt y knih&ch Mojifiov^cb, prorock^cli, t 2altnfch a t kiilh^ch evange- 
listflv a apodtolfly P^nS". (I 358). Jen Plsmo av. jest aim vy- 
dAno od Pflna Boha, a proto jeo to niboienatvf jest pravfi, kter^ se 
zakltldi jen na Ptamft sv., a tedy Jind vSecka n&boiienstTf, n6enl pro- 
rock^o a apofitolsk^mu odpornH, jsau bdsnS a rauhdnf proti Pfinu 
Bobu . . . ' (I 287). Nynf zvlddtfi se rod! mnoho koukole, vice nei 
kdy jindy, nebof .lid4 zp^ji, jaau nepiinf, jefito davno se zvtetuje 
eTangelinm.* I 165). U6enl ki'estanak^ jest ofienl Iflsky. 
Zle tedy J!inl ti, „kteitI2 boji^l proti odporalkdm t aCeni meCem : 
Neoi cH brani ten, nutiti k vffe. Nebo vlra jest dar Bo2f. Ephez. 3. 
Mat. 16. Ale mod moci odplrati slnSl. Neodplr&m tomu, ale toliko 
mi b^i ochraoa r^rn^ch akrze takovS vtllky. Abraham mfl2e Lota 
z vfizeni a zajetl vysvoboditi." (I 164). Na cirkev katolickoo 
ait&il fiaato, na pF. : ,Tut jest opravdova clrker, kdei netoliko 
vidlmfl z&zraky, ale tak^ slydfme pot^enf evangelicki. A tot jest 
proti t^m, kteH kfiCi : ,Z^raci, sdzraci I', ale chud;^ evangeliDm oe- 
zvfatiyi.' (I 21). Horll m proti Novokftincfim, kteH bloudi, 
kdy2 pravl, ,2e aejbll2eji b apo9toiam pfiatHupili, kdyi nemajlce 
i&daishQ um^Qf moc sobd k vykUddof Pfsem svat^ch oaobujf". (I 492). 
Jsa knizem pod obojl, Dikaat voU: .Ach, jak6 pot^Senf, kdyt 
krflp^jiCka krve Pdna JetlSe obJSeratvoje a obitvuje ardce nadel* 
(I. 272). ZvUgte na Zelen^ itvrtek ktUle o ve£eH P«n& Naartiknl 
veCeh Fiui prf .(fdbel velik^ autoky iini, a DesClalnymi la- 
birynty jej vyvrfltiti usiluje, vfiak \6Tofm prav^ho emyslu jaho vydflU 
nemftie. Nebo tu veCefi svaa a&m Syn Boil BT^m T^m^m ku posile 
vlry, liaky, nadije, svornosti a zachovElaf srat^o obc'ivAnl vydati 
Tid].' (I. 278). pPfte z tobo vSichDil Ten rozkaz je proti lidak^mn 
ustanovenl, kter^i odjlmd kalich v^m^mu obecn^mn lidu. Eriatos 
chce, abycbom vdickni jedli a pili : ale lidek^ aBt^novenl nechcei 
abychom vgickni pili, ale aami kn621. Ta nestydatoat por&il ae tim 
rozkazem Pdn4: ,Pite z tobo vSickni I' atd. . ." Kdyby bylo po D&zoru 



,v Google 



207 

protivnfkA krve Eristovy, „nein£l b; iiAnf t lidu obecnlbo ant 
chleba P&r« poifvati' . . . atd. (I 282). 

Zajtmavo jest, ie a Dikasta nesbled&T&me pov6re6n«ho sm^Blenl 
konci 8v6ta, kterd jsme poznali z jiD^ch postill. Znamenl na 
nebi (.zatm^nf sinnce, mSsfce, kom^ty, a zap&lent s plipol^Dlm 
nebes, cbasraata a j.*) majl sv6 p!1rozeD4 pNcioy; b^vala a dosod 
b^BJI. {I 13). Nenf jisto, kdy bude konec srtta. nlreoeus mdl 
takoT^ domn^nf : Jako2 v 6 dnecb Bflh dokonal vSecka dfla 
atvol^iil a aedtn^bo dne odpocinul: tak po Sesti tislclcb letecb 
8T6t ie BkoDfl. JinI in§Ii ttito domnftnf ; Jako2 od poEMku ST^ta proSIo 
let 1656 do potopy avita, totik zeprojde let od narozenf Eriata P&na 
ai do saudu. N^kteH z let vdku ?ia6, kter^bi mezi lidmi zde na 
zemi bydlel tHdceti tfi, domndnf brali, ie ttidceti tfi jubileovd t. I^ta 
milostiTi do akonCenl sv§ta pfebSbnan; to by t6i uCinilo 1656. Jinl 
poSftali, jak diauho politia, obec 2idoTsk(i stflla ; stila pak 1532 l^ta, 
tafc dianho od narozeDl F&116 sv^t ie atSXi bude. Ale Pin Eristus ta 
pl^ni6 peiiliTiL, nedfm -vieieini doran^nf sv^tle zamlt^, kdy2 
pravl, 2e ani Syn Clov^ka o dni a hodin6 tobo saadu nevl." (I 14). 

2. dil Dikasiovy postiUy vydel t^ r. 1612 a jest v^noviD rflzD;f m 
tetikfm pAnflm („pinflm a patronAm mfm laskay^m"). V obMrnd 
pfedmlDTi dedikafint zmifinje se Dikaet evangeliu Erista 
P&na, kter^ dosud jest mocnoa zbranl ,proti odpflrcflm, kacfifflin 
a faleSnlkfim" ; t aim jest obsaiena vflle Boil. Aby tak^ prost^ lid 
byl veden k moudrosti boiek^, jsou vybrllny feCi nSkterfi ze ttjt 
evangelistd pro ctenf na ned61e a sv&tky, kter^ JBou Bunamou 
ujieni P^a Krista. „Ai do £asu B^dy preabytera, kter^it za cfeafe 
Justioiana tobo jmSna 11. Sir byl, a umfel ISta V&n6 726, ceU pot&d 
Plsma svati v Bhi'utnd2d6alch svatjFch ae cltala a TyklUdala." Kdo to 
zm^nil, nenl pr^ za^mo. „N6ktefI pravi, le Isvaldus AlbiouB Flakkus, 
Eoglifi, uCedlalk anebo posluchad B^dy a Earla velikSho preceptor, 
z nov^bo Z&kona ty fei^i svatd k Ded§llm k rozkazu cfsare, aby t ne- 
d^Ii byiy 6teny a vykllLdtlDy, vybral. JIdI to sCftajf na Pavia Warne- 
frida, Lonkobarda, historika ..." At byla pff^ina t^ vgci jakHkoliv, 
jeri Be t torn sice cfsafora borlivost ,na oko chvalitebni, ale Skoda 
cfrkvi velikA. Nebo lid prosty Be domnlf &, ie i&Aujch vice evangelium 
nenf ne2 ty fe£i, kterd se Cltajl, jeSto &ty(i evangelistov^ dosti velik^ 
knihy Evangeliuni, S. Mataug, S. Marek, S- Luk^, S. Jan sepsali . . ." 
Prlfiiny pak, pro kter^ Bfib cht^l, abj jebo iiebesk^ ucenl bylo (Itino 
a rozfiifovdno, „8au hiavnl CtyH, jaks! je t jednd svti pranostyce 
dobri a hodod pamiti M. Petr Eodycyltna z Tulecbora etc. (jehoi 



,v Google 



Mlo V kostele S" St^p&na velikdho na HeDfifm MAstft PntiakSm . . . 
odpofM), pokMd^." Dikast je rypocltdT^ a vyblzl k rozjfm&nf o slovu 
BoifDj. ,1 abycii j&ko nebodn^ sluiebnik a kn^z F&n6 k atvrzenf vlry 
kfeBfaDBkg a 2ivota poboiD6bo proBtSjSfm t lidu Boilin n^pomocen 
bj'l, tuto P astylka sem jak z piaem Bvatych tak z rozdfln^ch oCttelA 
cfrkre avat^ sebral, a podl^ koofessf 8vat4 pod oboji etc. r krUloTStTi de- 
sk^ pHjatd srovnal, i vflbec na syflj nftklad Tydal.* Vyprarnje, 
8 jakou pract to bylo spojeno: .Jedno vyvoliti materii z rozli£n^ch 
uiiitelft. Bmhd psiti a zbfrati. Ti'etf prepisovati. CtvrU proby opravo- 
rati. A to Tde pln6 v pfil \6ti ilo a cfle 2&dostiv4ho .... dokrocilo. 
Jin^ sby se o tH z bt^ pr^ce, a ue z cizl pokusil, npffmne i6AAm. 
Nic to neSkodf, 2e jednostajni Blova, kter^cb Bern j& uiil, jedQostejn^ 
T^klad mfti budau. ¥&n BAb raC d&ti, abychom o boiskych rScech 
V clrkvi jednostejnfi T^ickni bez rozdllu mluvtti ajako apoStold lovfce, 
zahmntymi lybami obi dv6 loditky naplnili (Luk. 5)*. Spisovatel 
pak pNpisuje koibn svou Slecbticflm pod obojl, kter6 na po- 
Utkn vyjmenoval, od jejicb2 rodi(fl jii ,byl fedrov&n*, kdyi by] 
.T Bkole 2ateck^ pod k^nl dobrd pam^ti tzictafch Mistrfl P. Pavla 
Filopatra M6liiick6ho, P. Jirlho Oatracia, P. Jakuba Str&by, P. Jiffka 
SuSila, P. Vdcslava Posthumia, a tak potom i v sluibe kneiBtvf S° 
od l^ta 1578.* PI'eje Bi, aby ka2df ctenlif mb\ z jeho poBtilly u2itek. 
Dat. 13. Cervna ve stFedu po Blavnnati Besl&nl Ducha bt., .kter^hoi 
dne Matthyftft II., kril Uhersky a Ceek^, v Frankfurti pfi Mejnu na 
krAloTBtTi fiimskd ode vdech kurfiretflv jednomyBlnS jest volen etc, 
kterdmuz F&n BQb, jen2 d&\& krilovBtvl a cls^stvl i slflvn s&in, rac 
zdravf, fit€atl, silu ddti, a let k let&m Jeho milosti pfidati Amen. 
I^U ViuH 1612. Nehodny slniebnlk v Kriatu Jeilgi kn6z Jiflk Dy- 
kastuB UifkovBk^ etc." 

To pitedmluvi nisledujl d T$ b&sni latinakS (diBt), na 
krfUe Mati^ a na kiz&nl Dikaatova, pak .Omluva aatora kn 
poboin^mu (ten&f i." Mezi jiD^m pfipomfD^ Dikast t ,OmlnT€*, 
ie ma byly dvi vici Tytyk&oy : 1. ie dal kaiiddmu kflz^I .titnl: ku 
potiSenl", nebot prf nejsoD evangelia jen ku potSSenl, ale tak4 
,k nau&enl, k Bprtlv6, k rad6, k napomenutf, ka potresUnl, k napra- 
Ten!;" k tomu odpovIdA spisovatel, ie vl, ie k tonm ke Tfiemu ph- 
spiv^ pfsmo ST., ale ie, hiedl 11 se k cfli nejposlednijSlmu, dod&rd 
£loT$ku nad^je k ^ivotu Ti&n^mu, tudlS jest mu ,ku pot^SenC ; -viiyt 
same slovo gevangelinm" zoameni dobrd a veaeld, Cili pot^Siteln^ 
pOBelstff; na konec pravl : .Sutnmau Mdaiho u&enl, iddn^bo n^bo- 
lenstTf, illdn^o k^&al a napomoiiDtl nechtSl bycb slydeti, z kterihoS 



,v Google 



bfch iratSSeof nemfil ofiekftTati." 2. Drulul vfie, kteri ma byla v;- 
tjk&na, jest, 2e ka2d6 kftzAol osob£ nebo osob^m nSkter^m 
jest pfipBfIno, tak 2e se zdfl, jakoby se Hpisoratel ucMzel o jejich 
pffzeA, filmS prf ,se ta rice pron&Sl peogz lokomost ne^li BUvy Bo2i 
ilidost.'' Proti tomuto ,iitoku' mi -prf B[fi3ovateI dobrd svMomi (?) Dobro- 
iiiinoat jeho jest pr^ zn&ma, tfm pr^ ee mfiie pochlubiti(I} EdzdDf stA 
pfipsal .poctiv^ lidem' proto, 1. ie .nebylo moia6 aui sludnfi', 
aby ,pifeB til sla z bt^ ruky na tu postylla naloitil.* Ostatad .kter^ 
Jen ilovSk z sv4 pr&ce u2itku neiiidll?'' DobrodiDCi, jimi kAzAol 
pHpsal, podporovali pr^ jej dobroTOlni. 2. U6inil tak proto, abj 
maozl poznali, 2e se mflie se svou nepatrnou praci odvfliEiti pf'ed- 
Btoupiti pi^d takovd mnoiBtrf sUvn^ch, ^z&cnfch, poctiv^ch a po- 
bo2n^ch lidl. 3. U6iail tak proto, ,aby i dobrS jejich jm^no skrze 
takovau kniha k badauclm potornkflm zachov^o bylo.' Sv^domi 
spisovatelovo jest tedy pry iist^ jako sluoce. 

JednotIiv& kiztLnf 2. dllu poCfoajf se dnem sv. Trojice 
a konCf se ,aedniiDec(tinoo' nedflif po bt. Trojici. (II 1—369). Pfi- 
pojeno jest kiz^nl o iivotu v6£ndm a latinskll bttsed od JaDa Gho- 
rinna (SI. Nauc. III. 11 10), v^novaniL Dikastovi (Geoi^o Dicaato S. D.), 
T nli fiteme: ,Artea discere bos joveoea vidit Zateceosis Apollo.' 
Podle toho byl Dikaet v mUdl na Skolich ^ateck^ch. (Viz str. 205.) 
[dm. Gea. Mua. 1886, Btr. 472. (k. Podlaha)]. 

Parafrasf na 2alm LI. konCl se 2. dil postilly. 

Vjfiatky z t^ postilly DikaBtovy 8 nizTem ^JisJaH&if/ du- 
cAoffnC Yydal Sixt Polma MoHdlansky (uar. 1569, knibtiski^ a api- 
aovatel, Bklfldal pIsnA a Bplsy n&boienakd), t Praze, 1612. (Jir. 
n, 75). 

Jnngmann se domnivA (HiBt. lit. 216), 2e 2. vyd&nl DikaBtovy 
poatilly vyMo r. 1614; ale neni to tdS postilla, njhri jiD&, d rahA 
postilla Dikastova: 

II. Postylla iaidodenni pohohui, ,k modlenl uatavii^ndmn, rannlma 
i Todernlmn : na vfiech sedm dnl pfea cel^ tejden nipomocnd .... 
VytietinK t SUf« Praze, u Mat^je Pardubak^bo 1614." (Un. 54 G 78). 

Vfinov&na jest filechti£atltn Add§ Dvofeckd z Olbramovic, 
Vorfiile Benigni z Uichalovic, Polyxend Cernfnov4 z Chndenic 
a A12b£t6 Bakovansk^ z Bukovan. V ptedmlavg obsa2ea jest ob- 
6frn^ Tjklad na slova by. Pavla 1. Kor. 1., citovanH na liati titnlnfm. 
Spisovatel velebf v nl 8Tornoat. NEyrStfif povinnostl Trchnostf avfit- 
Bk;fcb i duchornfch jest, zachovati mezi lidem avonioat a l^sku. Jedno- 
myslnoBti jest zrlifiti tfeba u rite. ,K kterdlto jednomyslnosti Tlry 



,v Google 



210 

a cbval Bo2(ch ab7ch nipomocen by), opM jsem pfepsal, sebral a vy- 
dal tuto knfiku . . . Toho jea hled&m, abych, pokacU na niD^ jest, 
nejprostnejefm, kterjcb t btS oatM nejvlce mAm, poslaaSiti moht. ..* 
JmeDOTHDj^m Slechticnida Bpisovatel .oftrnje a pHptsitje* btoo po- 
Btillu, nebot vf, ie jaou ,horUv4 milovnice a lUlaledoTnice . . . vfry 
Pdoa JeZfse ....*, a prosf o jejich p^fzelEi. Dat oa den st. Aony 
I. P. 1613. 

Poatilla tato jest podobna postille bratra Uatonie Koiie£u6ho, 
Bi2 se pozddji zmlnlme (.Kazatel domovol*). Na kaSd^den vt^dna 
poloiena jest poboinost rannl a ve£enil. Na pot&tku poHtiily jest 
gZpriva*, jak^si D^vod, jak poboio^ tten&t Uto poatilly azfvati mA. 
,Zpi4va' ta znl: ,V2dyckny nejprvd pH kaid^m rannlin modleaf oi.- 
leil zpWati jednn celau pfeefi ndboinau a naodlitebnan, bu^ rannl, 
anebo kteraukoli jinan k tomn pffhodnan, o cemi se ten tejden slovo 
Bo2f ki2e. A potom pt'eClsti bud jednu kapitolu poMd z Bibll SraU, 
bud jeden Svat^ ^alm, badto Ht Svatau, ktorUby ke dni tomu obrina 
byla. A potom tepryi napomenutl toto filsti : A po pFectenf kleknaati, 
a Pjnu Bohn se modliti: po modlenl pak zpfvati planl6ku aneb 
verSIiek nSkter^ modlitebnf. PH Te6eralm modlenl takjnejprv^ zpfvati, 
bud veCeral ndkterau pfsni6ku, bud jin^ k modleof pHbodnti, tfi nebo 
ityry Terfilfiky: a potom pteilati napomenntl: a po napomenutl mod- 
liti se Pinu Bofau ; a vstana od mudieul op6t zpirati z ofikterj Plsufi 
Verflftek." (I— II). 

Na pf.: „Ned6l6 svat^ riao. Ptt^ ne21iby Clovdk Ae) ku po- 
alaachinf k&zdnl z Boifho Slova, pfsefi modlitebnl." N&sledqje 
pfsefi: aPHpravme2 se vimf k modlenf, k samtfma Bohn t nebe 
m^Jme sv^ zfenl . . . .* atd. (str. U— III). Na str. lU.-. .Slyfime fei 
STatau z knihy prvnl Mojjtldovy z kap. 1. (text pfsma str. Ill — TU). 
Na str. VII— XV .napomeuntl" v^ffdch kn sv6cenlned§]e, zvlfifit^, 
jak se tni nedftle svMiti; k tomu pnpojeua jest modiitba na 
str.XV—XIX a plsefi na str. XIX (,0 Jezo Kriste | Synu z Panny 
iisti I vzblddni2 na nils | svau svatau milosU | zahflveji n^ | at by 
tv^ svatd jm^no | r uAs i r cfrkvi tvri T2dy bylo | chT^eao i vele- 
beno I .... * atd.). 

A tak poboiuoat rannl na kaSd^ den jest rozdSlena, po- 
dobnS pDbo2no8t ve6ernf, s tlm toliko rozdflem, £e neol to texta 
z pfsma ST., ktei7 uveden jest }\i pti pobuSnosti rannl. 

CeU poBtillka, je2 jest vlastiiS jen knihou pfsnl amodliteb, 
arienOH pro pobo2aost dom&cf, obsabi^e 205 stran. Vlastnl 



,v Google 



postilU kon6l Be ji2 na str. 189. Na atr. 190—205 jsoo modlitby 
T easmorn a T^lky. Jin^ vyiUol jest z r. 1632, re 12o, un. 54 F 1119.^') 

E Dejplodaftjfiliii D&boiensk^ BpisoTatelflm na pocdtku 17. Btx)I. 
nfiletel kn6z pod obojl, kazatel kntnohorsk^, pozd6ji far^ u bt. Jiljl 
T Praze, Havel ialanak^ (f 1621). DaCick^ o nSm doklidEi, ie 
byl ,dobr^, poboSof filorfik, ctn^bo chovfLni a kazatel Blova Boifbo 
Tejborn^." (Da6. I 293.) Psal traktaty a knf2kj obsabu D&baieosko- 
Tzdilavateln^ho, kter^ byly taeto vydiny. Viz Sbornfk hist,, roft. VI 
1886, (liinek od Dra Jana T. NorAka, t nkml apisovatel pojedDiiTfl 
o historick^cli k&z&nlch knize Havla ^alansk^bo (str. 46 a si.). 
Napeal pr^ takS postOlu, kter& Be vfiak do nagicb Casfi snad nedo- 
cbovala; propadla kletbS EoniiSoT^. '^ Uolai vdak, 2e tak zvAn 
byl nSkterj niboienak^ trakt&t ^alansk^ho, 

Oblibenym kazatelem evangelick^ na po£^tku 1 7. stol. byl W: 
SlaieJ Soroush^ « Borovna. Past ilia, kterou vydal v Hradci 
KrAloT^ r. 1617, ma tento titiil: 

.Hypomnema epistolarnm, quae diebus doininicis ab ad- 
ventn nsqae ad featam Saci-osanctae Trinitatis Id Eccleaia Catholica 
ChristiaDa explicari solent. Pars prima. To jest: Vejklad reH 
epiStolnteh ned&nich, kter^i se od Advetntu »i do pam&tky S. 
Trojice v Glrkvi . . . 6taii: Podl6 Pfsma S° a nCitelflv clrkevnlch, 
Ai6 Gosfesaf Cesk^, jin&k Augfipurskd, aepsany a vydan^. 
Dil prvnf. Fr^l a n&kladem kn. Blaieje Borovsk^ho z Bo- 
rovna, sprfLvce cfrkevniho v Holohlavech." (Mus. 35 D 1 ; Jir. I, 
90-91.) 

Pfedmlava (1.) jest vinovUna ,p. Adamovi Ertmanoviap. Vilf- 
moTi, p&nGm bratHm TrjSklim z Lippy etc.," (dat 13. kvfitaa 1617), 
a jednA nejprre o uiitku fiftdnf slova bo2(ho. Spisovatel uTidl 
dflvody, ale pravf, ie t£mi dflvody .nevede se k tomu c(li a koaci, 
kdoby um^I Clsti, aby na alavnosti vejrognl, ve dny nedSInf, avflteCDl 
a kajfcl, T domu sv^m ^flstdvaje, Cetl z iUk;^ Postylly (tfeb&s i aSkdy 
proti vfte Bpleten^), sbromiSddnfm 1 klLzilnim cirkevnfm pobrdal 
a spolefinost) STat^ch ubcov^nfiii se Tzdaloval." Vyklitdd pak u6el 
splaoT&nl a vyiidv&nl nAboienskych v^kladflv. Mezi jin^m 
pravf, ie chce louto pvacf ukdzati, jak^ u&enf a jak^ kn621 ra& p. Jan 
Rudolf Trfika „na sv^cU gnintech a panatvlch," „aby uinoh^m nepo- 



") JuDgmann tohoto T^dtof MzaA, ale jmeouje rydiol x r. 1708, t l!°, 
« ETliitnl TjiiBl ^plBniiek rannfch", r 1708. t 16'. (Jg. SOO). 

■*) Zmlnkn o d1 rix t postilU KodUIot^ ,Z1&U neomyind Hmsko-katolicki 
pTATdy deDnice" vyd. t Prua 1728, na str. 3IS. 



,v Google 



212 

TMom^m Bprflvy a dobrfiho Hdv. i d^kanstvf vfiebo knftistva 6sta u- 
cpflna byla, ktefI2 nade knfi^Btvo por&dn^, Btaro£itn6, evan- 
gelitskd, i Mdy cfrkevnl divnd valchujl a cepajl, protoSe se s nimi 
nftkter^mi v jejich kttaltlch SakramenttiFsk jch a Novo- 
kft^nak^ch sroTnati aechceme a nemfliEeine, pro sT^doml dobrS." 

N^aledujepak druh& pFedmluva k (ten&fi. SpiBOvatel vy- 
praTuje, jak6 mSI obtl^e a vyd&Dim st^ knihy, 2e bylo k tomu tfeba 
n&kladu 300 mifieiiskfch kop, naffkd na nevd^tnost moca^ch tohoto 
8v^, kteff, kdyi se jim o^jaki kniha uJiitecnA v^nnje, iievdil ai tobo, 
neodmfinl spisovatele, a nftktefl aoi nepodikujl. Vypisuje potfie, jak^ 
mSI 86 8V0U postillou, kterou musil zqotu sepsati, ponSvadi prvnl 
etempUf na Mato opaan^ se mu ztratil. Mlavf td2 o pottebd vydiv^nf 
postill. 

Po latiD8k;fcb b^BDfch n^alednje .Gatalogus autoram, 
qui in hoc libro citantur." Mezi oimi jsou I6i Bpisoratel^ 
postill: Aegidius Hunnius, Job. Hoffmeister, M. Philadelphus, Tom. 
BavoroTsk;^, pak M2 U. J. Hus, M. Luter; pfipomfni t6i Kosmografii 
eeskon. 

Dil 1. obaahnje k^zinl od 1. ned^le adventof ai k sesUnf Ducha 
8?. {216 atr.). ,V Krdlov^ Hradci nad Labem a Orlicl' (vyobrazeni 
Cesk6ho Ira.) ,Vytigt6a jest tento vejklad inil epistotafch aediialch 
T Impressl Martina Kleiowecbtera PilQikovsk^ho, L6ta 1617." 

Dil 2. obsahuje pfednduvo a K^dnl od sv. Trojice do adrentii. 
(199 8tr.) 

Pf edmlDva je v^novina dv^iua dcer&m p. Radolfa Tiiky; api- 
Bovatel TQzibai v dI o iistotd srdce ao odplatS t^ iiatoty, a yjkliM, 
jak k toma pHsplvd eiUnl, posloocbiDl a ro^fminf pfsma 8t., 
8T. modlitby, planiCky chval bo2fch, atd. Kd konci 3. dllu poatillj 
(na str. 200.) jest vyobrazeol zoaku B. Borovsk^ho z Borovna a t6- 
biito verfii; 

.AC lid^ nenpHmaf i z&Tiattvl 
Bo21ho Stdstl i iebnflnf mnd nepl^ejl, 
J& vSak 8 prosta na d§ nic aedb&m, 
Kdyi Boha pfi mn6 za ocbr&nce m&m." 

Zpfiaob T^kladfl?. Nejprve jest jak;^8i livod (exordium), pak 
text epidtolnl, pak v^klad blavnl myilenky t epiStoIe obBaiend (.samma 
8vat4 epiStoly*), potom ro^rminl a v^klad, konednS naoeeDf. 
Na pf. k&zfinl na 3. nedili adventnl (I 16—19): 
1. V dvodu pHpominft kazatel slova 8T. Hat. kap. 7. ▼. 1.: .Ne- 



,v Google 



218 

sadte a nebadete Bonzeoi I' Tdmi slory BAh neupovldft soudQ D^leilt^ch, 
ale zapoTldd Boudy vSetefia^, jako pomlouvAof, na cti ntrhinl a j. To jest 
spisovateli p^chodem k Ctenl epiStoly ST. Pavla 1. Cor. 4. v. 1., v nfl se 
IT. Pavel dot^kfl soudfl T9eteiiD:^ch. 3. Text epifitoly. 3. .Sumrna 
ST. epiStoly": .SpMvcov^ vSrnf a upffnanl k demu saa poTolanI, 
tomu tak6 zadosti majl ciniti. Podl^ £eho2 jedind v6ci se aiSUi bu- 
deme: Jakti majl mfti vlastoosti r^rnl poslovti Eristovi, jeSto po oicb 
BnadnS mohau pozn^ni b^ti." To jest .Bumma" epiStoly, o torn kazate) 
4. rozjfmA a vykHdil. (Maoho citatA z pisma sv., ale tak^ ze 
IT. AngustiDa a z Lathera.) 5- Epilogns concionia obsahnje na- 
nienl kfeatanflai: .Nejmilej&f I Kizlino jest T&m, jakd majl tnlti vlast- 
nosti vSrnl poalovd Knatovi. Pti kter^chkoliv takov^ vlastoosti ") 
jsao, ty pfijlinejte za posly Kristovy a ne za pfiay, o nicli viceji, 
neili nftleil, nesmejfilejtel Takti jich oetupte, nebaodjte, SIoto Bo21 
od nicb upffm6 a vgrng pFijliiiejte, svfltostf od Erista Pdna nnHzeD^ch 
vitni a V t^ eprostDOSti, jak2 uaHzeoti san, poilvejte^ a tudy vlrn 
Bvau atvrzfijte, a poboSnym obcovinlm t^HcI se prokazdjte: A tak 
dojdeme zds milosti, biflch&m odpufitSal, a po vyjiti vezdejSlm t nebi 
yii,ji6 radosti. Amen." (I 19). 

V poatille Borovak^bo jsou mnoh4 nardikynaNovokftSDce 
Na pK: .Machomet BvAj Alkoran, nad n6j2 Die bUzDivdjSlbo a bez- 
bofnftjSlho vymySlfno b^ti neniflJe, pfipisoval Gabrielovi Archange- 
lovi... Podobn^ btiznovstvf jest Novokftencfiv, ktefl vgecko pH- 
pisajf jakejtDBJ jim vSech y6cl ^evovdnl od Boba.' (I 82). 

Borovsky h&jl horliT6 pfijlmdol z kalicha. Na zelen^ etvrtek 
iLiie Te(eH F&n$, „o kdaftu P^a naSebo Jeil&e Krista." Naz^v& 
STatokrideif, ie ,kalich Pina na$eho JeUhe Erieta proti kSaftu jeho 
patradmu lidu obecndma odjat byl" Da snSmich clrkevntcb. (I 138). 

Proti postilltoi stoletl 16., zvlftfitS proti znainenit^ postille Bavorov- 
flkdbo, shled&T&me t probrao^ch prtlvS postillAch stoleti 17. jii po- 
6&tkyporaSeul fieek^hojazyka, kter^ se jevl tvary a v^razy 
leckdy VQlgaralmi. 

Jazyk m^nfi pornienf ehled^T&me v t^to dob6 OTftem 
V postiUAch deskych bratfi, zv\&&l6 T postilUch PetrozelinOT^ 
a Eoneen^ho, na n£2 blabodttrn^ pQsobil vliv cistoty jazykoT^ 
z bible a postilly Eralick4. 

") ViMtnoaU ij Tjlolil kuitel t ktxioi, t nfimi kFestany Dapomini, ab; 
M TT<UTali IB slaiebniky, uik<^T i& pinj, « aby Tieteca&o ■ooda lid>k^« aedbalL 



,v Google 



314 

Jakub PetroneHn i\\i Petroxatna (PetroBclinus^, nar. 
T KnnSMtS 1571, by] prvotnfi lutheranem, pozdSji pak pjfestonpil 
k Jed note. ZemFel jako exulant ve Vratislavi r. L633 Vydal ki- 
z&af 8 n&zTem: 

^Postglla neb kizanl sammOTnf a krdtk^ na epi- 
Stall/ ke dcflm F&nS nedeiolm, pFes cel^ rok pHlo2en^, . . . ■ 
8epsan& a Tydan^ od kn^ze Jakuba Petrozelina EunsUtsk^bo, slovs 
Bo£fho a fiv&toBtt Eristov^ch alniebnika t mgat^ Tfebfti v marg- 
krabstvl UoraTskdm." (Ve 4°, diub. 35 C IS, un. 54 F 29; Jir. U, 
107, Jg. 216.) Na drnh^ strane titulnfbo listu jest Tfobrazenf dvon 
erbfl (iasigDia Smili Osaovsky de Daubrarica etc., Dn. Gatharinae 
OsBOvianae de Waldsatein etc.) 8 latiaskoa Hant EampanoTou. 

Pak jest pfedmluva, vftnoyanft „?y80ce urozen^panlpanlKate- 
tinfi OsBOVakd rozeu6 z WaldStejna . ■ . ", v ni2 spisovatel mliivloplBmu 
8T. a potfebfi v^kladfl pisma sv., zvldStS textfl Casto citanjch. 
VydivA prf 8v6 v^klady epiStolal nedfilnf z t^chto dflvodiJv : 1. aby 
tfm pHspgl k stavbS chrflinu boiSlho, t. j. clrkve bv., 2. proto, .2e 
T jazyku ^kdm 2{tdaycb t^m^r se oenachdzl vykladflv na ty epifitoly 
nedSlaf (?), a jsau-li jncf, zrfdka a tS2ce ae dostivajf, maozl takd 
opravdoTd po nich tauiC ; 3. protege byl za to min. DElle pravf 
Bpisoratel, 2e si za patrona k bv6 pr&ci zvolil p. Smila Osovsk^bo 
z Donbravice; kdyii vdak dal postillu do tisku. zemfel p. Osovsk^, 
a proto pfipisuje sv^ dllo jebo maDielce b prosbou o pflzeft. 

V pfedmlavft k £teD&fi vykl^^ zpfisob, jak^m si v po- 
Btillfl vede, o i&mi ae jeStft zmlDfme. 

Fo latinskjch biBofch sepsanfch od rfizn^cb . bAsnlkfl na 
jm^oo Peti-OKelinoTo a na jebo dllo, nilBledujI vyUady. Spisovatel 
vede si v oich timto zpflaobeni: 

Na pf. V k&z&nf na I. ned^li adv. podivd nejprve kra- 
ti6k^ amysl, obsab piffalugn^ epiStoly: ,0 povinnosti mi- 
fitanfiv krilovatvf Kristova, kterak skrze vedenl pobo2ii6ho iivota iifl> 
Xblxii majl se pfipraTavati k pfl6tl toho P&na a kriLle sr^bo Krista.* 
Po text6 epjfitoly S7. Pavla k &tn. 13. od v. 11. a2 do konce Qd- 
slediye v^klad, jeii2 po kr&tk^m livod^ rozd^leo jest na dvi £isti: 
V prvnf jest obaaSeoo .napomeDutl k poboSnosti*, r drub^ 
jsou .pffeiny k nl ponaukajfci." E^tlnf k o d £ 1 a e 
pak slovy, jimi2 v6Hcf napomftiA: ,Tak napomfn^me se, abychom i my 
pHUnanii t^mi probuzornli se k n^aledov&nl poba2nosti: tak abychom 
Eristu, krdli naiemn, se zde llbili, zde, t kr^OTStTf jebo milosU 



,v Google 



215 

pln^m, zdBtdvali, po zdejBlch p&k sluSbich, zde t casu milosti koua- 
njcb, k nfimu do sUvy vdCn^ doBtati se innbli. Amen." (8). 

Petrozelina vyklidA zpflsobein BV^domitj^m, pFeR- 
nfm, jazykem doBti epr^vn^m a 2iatyin. Ale v^klady jeho 
ctenife nerozhfejf, jBOu celkem suchS a je d notvit fd £. Nejxou 
takd p fl Y d n i, co2 Bpisovatel aiva t pFedmluv^ T^oovan^ MecbtifnS 
Osov8k6 dozntlTi, mluv^ o w6 prfici aebran^ a eepsan^ ,podIe wf- 
kladA neb spisA lidl evangelitskau pravdau oavlcen^ch; (nic Ziijist^ 
to se nepravf, jako2 i praviti a psflti nemfljie, coSby prv od jinjch 
praveno apsdno nebylo.)" Vyklady jeho jsou krdtk^, jednoduch^, 
oeodchylnjlce ae odobsahu (duchovniho smysln) 
e p i fi t o 1. Spisovatel sdm to pravi v pf edmluvd k CtendH tdmito 

slovy: ponfivadi TedI4 sv^dectrf Irenaea (Iren. lib. 4. cap. 

63.) podl^ Fisma v^klad jest nejlep91 a nejjiBt3f, a jaki rysoce 
ulenf inii2 LndovicuB Lavalenis v sv4 ptedmluvg na proroka Eze- 
chiele df: ,Er£tkost a sprostnost virn^ho uCitele ctnoati sau,' protoi 
a2ii sem kiHtkosti a sproatnoati, jak t methoiln tak i v slovlcb, ne- 
chteje daleko od textu odstupovati, nfhri, co nejvlc sem mohl, slovy 
Dudia BvatSho anaiil sem ae mluviti: proto 2e kdy2 ae Bvat^ch T6d 
dot^ce, avatymt feCmi vypovld&ny byti majl, a kHzHsl kr&tk^ .... 
diaaho ae pomnf a ujtitek pAsobf. Dlauhd pak, v n$m2 vice sIot ne£ 
v6cf, nepfljemn^ teakitri, nepam^tliv^, a 8 v£trem pomljejfcl b^vA, 
i necbtivost k budaucfmu alyieni spAsobuje. A aikoliv krdtce sem 
psal, vdak vidj BT^dectvl avatjch plsem kldsti Bern nepominnl, oe 
zaaplna ovSem, aei toliko navr£enfm, t kter^ kai)itole a verSi mA se 
to, cojSby k vysv^eni toho, co2 se pide, alaniilo, hledaU." Tim apiaovatel 
ozDa6aje zpflaob ar^cb v^kUdQ, kter4 majf r&z rdtdinoa jen 
DdbtfSensko-pouioTacI bez valndbo ptimfdenf poleraik 
nebo oariJtek na dobu aonCaanou. Stru^naat jejich a pou- 
h^mi oilkazy k plsma sv. jest sice cbvalitebDli, ale ptece tfm slob 
pozb^v^ iivoBti, Cten&f jest brzy unaven. I>pe by bylo ji2, kdyby 
jedDotiivA mista z piama av. byla citovdna; pouh6 odkazov&nf 
k pFl8lufin;fm mistflm pfsma st. pflaobilo etenUi ztritn 6a8U 
umorn^m vyhled^v^fm. Nevyvracl toho nikterak aai tato o m 1 u t a 
Bpisovatelo va: ,Co2 jsem njiinil ne pro aamao akrovnost \6 pr&ce, 
jako vie proto, abych zauplna polozenfni plsem CtenfifAv prftce m^ 
tSto neodvedl ud titdal Hvat^ch Plsem, n^bri abych jim pH&inu dal 
k iaat^ma do nicb nablldAnl a plsem poznanjch hied&nf, veden jsa 
k temu saudem mu^e oavfcen^bo, a avat^ pamdti bodn6ho D. Martina 
Lutfaera . . . .' 



,v Google 



216 

Kis&Ql T postille PetrozelioovS (510 stran) jdou poMdkem rokn 
clrkevDlho od 1. Ded6le adventul do 25. oedile po sv. Tro- 
jici. Nakonci 6teme: .Vyti^ftni t slavD^m Star^m MSstd Prai^ 
skdm u Matftje Pardabak^ho. L6ta Ping Tisfclho §estiBt6ho Tfia&ctdho.* 

Pod&me strain^ nAstia ndeoHi Petrosdinovych, jak ae jevl 
T jeho postille: 

Pleinih&nl svdta jest blavnf zdsadou prav^cb kfestaal 
gMime 2iTi b^ti tak, abycbotn pfem&hali Bv^t." (185). Po vSechen 
iaa 2tvota sv^ho .bucboe prosti od bi'lchA, pHkladem lidf oa Ute 
mrtr^cb!* V torn jest pravi poboiinost, prav^ pok&nl, nikoti t torn, 
,co2 se od uikter^ch ukMd&: do ISasu zdrieti ae od jldla, pitf, dva- 
kr&t zf fkat Ave Maria neb Pater noster. To jest jen hrfiti si s Bobem P 
(324). Mezi kFestaoy m^ bjti pravd kfestanskfl Uska Y6ffei 
tnajl ai vz&jemnd pom&bati .raddau, napomlDHnfm, p^j&OT&Qfm a t oe- 
dostatclcb zakl&dflnlm. Netoliko zajistd ne ktestanski, ale bor&l ne2 
pohanski jaau slova mnoh^cb sv^tsk^cb lidl, flkajicfcb: 

U£inlm vte pro bliialbo krom tobo trSho: 
MesUbfin, aepfljifni, neddm ma nic sv^bol 

TakoTl jeo z Boba a bliinicb posmldky majf, a tot nic neprospfr^* (74). 
PetrozeliDa Dapomlni k dobrotivosti (311) ak STomosti, zvIAStd 
vn&boienstTf,iiebofnesTorDostjestpfl6inoa sekt n&boiensk jcb. 
(308). Z tficbto horll nejrlce proti NoTokt-tdncflm, kteH odplrajl 
kftu dltk&m tvrdlce, ie nenf pflklada (t. t pfstni Bv.), aby kHfiny 
byly (95), kteH na z&kladfi slov : ,Litera zabtjf, ale duch o2ivuje' jeon 
npotupnlci um6of srobodn^cb', „pla6tivf bratH, jefito za neaiiitecng 
um^nl saudf a flkajf, ie to jen m.& kiziao bjti, co2 by Duch vnukl: 
proCei aCend od povianostl clrkevnlch odlnJ^ujI" (388), kteff \Ai .akrze 
litem mini starj z^kon. Proto2 jestliie co proti nim z nibo se pH- 
vede, bned kH61, 2e to k nim nepatfl." (338; v. m 77 a j.) Mlarl 
t^ proti EnthnBiaBtflm, .kleHii sluzebnost z1eb5iijf a jak^chs 
vytrieni a zjevenl tajn^ch oCekivajI." (95). kftu soudl, ie pH nftm 
nemil bjtt .svfitlo, kri2mo, rybflngnl diblA z d6t(, d^cb^nf, sill, bUto 
etc., protoie to nenf z podstaty kh;u, ani z naf fzeni Kristova'. (323). 
IKSent ocietci jest pr^ odpomo ztoluze Eristovg, kter;^ dosti uiinil 
za bHchy vfiebo svdta; proti pfamu sv., kterd ukazuje jen nebe 
a peklo, jest ,utenl o o6istci panb^ BmySIent mozku lidsk^bo . . .* (277). 
Proti obfitem pfi niSi s v. za i'\^^ i za mrtv^: ,Ne jedni 
majl ob^ti pH mfii za 2ivd i za mrtv^, t\mi. se zlebiuje obit Eriatova 
ta dokonaJft a dostateCntl*. (49). Proti pff sabilm: ,Nemi tak^ pfl- 



,v Google 



217 

sah^DO b^tt na cmcifixu, ani na nSjak^ v^ci stvof en^ : neb toliko Bflh 
toho neporuCil, ale ani pFfkladilT v PfamS se neaach^zl, nybriE jest 
proti pFik^z&Di ba2fmu zjevn^mu. Exod. 20. v. 4.' (106). Erintus 
jest pMtomea T svlltosti oU&(nf jen po3vitn6: .(Kristus) a6 
BoiEstvfm Tfiudy jest, vSak podl4 t61a jest t nebi. Mejl^t se tedy 
a blaudf, kteH tftlu KristOT^u vSudy bytDOst pfipisqjl a vlasbiosti 
Boieki, a ie tfilem jako Boistvfm, kroin 2e se vidSti ned^rii, pfitomen 
jest, u6I; jegto nezftstal na zemi, pfeino svidCl, aai nezQstal v po- 

TgtH. Mar. 14. v. 7, 2id. 4. v. 14, Eff. 1. T. 21 " (492). Proti 

katoUkampi'ijlniajfclmpotljednou: .Odpora^. . . Pismam... 
i to nfienf, ktefii t61o Kristoro pfivazujl k mlstdm, sv&tostem, mon- 
strancim etc. Hy se pfsma drime a rozumy lidsk^mi sklam&Tati se 
Dfldejme . . .1" (492) a j. 

Kdykoliv Petrozelioa polemisuje (a to neCinl (^sto), 
dSje se to v2dy zpAsobem dflatojoym. Jest pfesv^d^en, ite jest 
proti dkladflm nepFAtel vlry Eristovy potfebl slly, Satflv a zbroje 
(odftnf, pav^zy, Stftiiv, meCe), ale jen ve smyelu duchovnfm, nikoHv 
tfilesn^ho ntlBiU. ,StFeIba tak6 jest pottebnEi, a to ne z dSt, neb 
z ru£nic, kterauiE okolo I^ta P&ai 1457 na zhaiibu velikau lidsk&a 
Tfmyslil nfijah^mnich Berchtoldus feCen^, alemodliteb aTat^ch." (473). 

Kfesfanski Itiska jest hlavni z&aadou Petrozelinovon. 

T^klady Petrozelinovy vyzna&ujf se slohem strnin^m, ale 
roilo Siv^m, mlaty t6ikfm a ati-ojen^m; spisovatet dopondtl 
ae leckdy t6i anakolnthflv. 

Petrozelina (Serpal snad z Kapity; usnivtl v pfedmluvd aim 
SToa nepflvodnoat ; rozd61enI v^kladQv a leckde i smysl kAz^nf sbo- 
dnje se oa mnoze s k&z&Qlmi Dedporafuii, obsaSen^mi v postille Ea- 
pitovi. 

Bratr Stattmi Konedn^ (nar. 1572, | 1622) vydal postillu 
8 nizTem: 

,£^Matel domovni, to jeat: naui^nf potfebnd, jakby hospod&foTd 
V domfcb a pHbytclch av^cb spolu a dom^lnii atpai kaid^ho dne, 
zvlASti F&no a veSer, j v zvUStnl n^kter^ £asy Boilch pokut a metel, 
sebe k dobr^mu slovem Boiilm napomeaauti mSli ... od E. M. Eo- 
ne£n6ho, a vytifiteno v Erilov^ Hradci nad Labem t Impress! Mar- 
tina Eleinwechtra Ut& P4n6 1618." (Ve 4", 8tran416). T6ir. 1625, 
T 12", T Brnft u Siedlera 1783 »e 4". (Jg. 217.) (Vjd. z r. 1618; 
nn. 54 F 37, mas. 35 D 3, z r. 1625: nn. 64 E 428.) 

Tiak z r. 1618 ozdoben jest df evorytinou, pfedstavujfcl 
Slechttce, ktei^ niaii2elku a dfthy n stolu ahromllsSdin^ pouCuje z postilly. 



,v Google 



318 

PFedmlura: Bftb m& b^ti ctdn aetoliko v kostelfch, ale 
i doma. K pozadnl Boba mail visti rodi&e doma st6 dltky a bospo- 
dtfovd svou teled. Proto slo2i1 spisovatel svSho BiJom^cfbo kazatele*. 
Nflslednje obsab (rejstFfk) ceU knihy, kter^ d€l( ae na dva 
dflf, 2. dll na 6 .rozdllfi* (kapitol). Prvnf dll jedntl ,o alujibg 
a pocU Bo21 kaidodennf podl^ F&du dobrdho a nAboienstvf krestan- 
Bk^bo, T domicnosti Itdl poboia^cb a boboboJDJch", druhy dll pak 
,0 borliT^in Pioa Boba a milosti jebo Boisk6 ekrze pok&nl svatg 
bledilnf, v iasy nSkter^ obzvlfUtof, Bo21cb metel a trestdnf, aby filorik 
pobo2nj^ vSelik^o JSasu, i v its Boifbo rozboeT^Df, milosti Bo21 liSastea 
byl a T d( do smrti trvaje, tMd6 Bpasen byl." 

Prvni dil (str. 1—185). Na str. 1. je poaCenI, co fSecko 
obsabuje 1. dll a jak;^iii zpflsobem StenAti pH (teal ei maj( poCInati. 
Jest rozd^len oa dva t^dny, .avgak ten tyii zpflsob a hid piNis celf 
rok zacbov^v^a b^i md£e, tak aby vjeden tejden ieii Bo2f zvl^tnl, 
ka2d^ho dne jia6 a jin^ z ZAkona Staribo, a v drnb^ tejden fefit 
Bo21 z NoT^ho Z&kona vybi'and iltflv&ny bj^valy, s pFfpadoymi zp6vy, 
napomlnkami a modlitbami." 

Podle tohoto rozdSlenI se spisovatel Hdf; tak na pf. bned 
.prvuf tejden", na nedftli t&qo, json modlitby, zpivy a po- 
nCenl sestaveny tak, ie nejprru napomfni boapodife, aby, 
dHve neji by del na k^z&ni, a t^l v torn pHpad^, ie by pro nemoc 
anebo pro Telikoit vzd&lenoat kostela nemob) slyfieti slova boifbo, 
B eellldkou svou konal tnto domic! poboinost: 

.Nejprve zplvej: .PHpravmei Be vftrni k modlenl, k Bam^mu 
Bohu V nebe mSjme zfenC . . .' atd., text ceU pfsni (str. 2 — S). 
Potom pravl: ,Za lira (t. j. po t^to plsni) pfe6ti Evaogelium 
a E pistol u ktdnedfilipfiloSenaunebFe^tutopoIoienau: 
SlySme fee Boil z prvni kniby Moj21fiovy, kapitola prvnl : . . . . 
(str. 3— R). Nisleduje .napomenutl k modlitbftm." Jedni se 
V D6tn av^ceol nedSIe. Jest to najiomenutl jedooducb^, mlrn^, bez 
nardi2ek, 8 doklady z plsma sv. (str. 10.); k tomu jest pfipojena 
modlitba dikovacl a prosebnfl, pak .Ot6e n&8' (H — IS)) 
pak verie („verStcky'): ^Obt^ Bftfa lid posvScovatt, poklony, slnibo 
od nSbo mivati, vydal ttetf pHk&zinl fka: pomni, lido mfij, den sv4titi 
svatefinl . . ." atd. (14). To jest poboinost, kterou Eonefin^ nkltUii na 
ned£li rdno. Na nedSll veCer klade nejprve plsefi k Boba 
(14 — 15), potom napomenuti, aby v^lficl d^kovali Bobu za dobrodlnl 
(15—17), modlitba (17—18), a konejind plsefi (18). 



,v Google 



219 

Podobnfi rozdeiena jest poboiinoBt dom^cf u pondSK rino a Te<!er, 
na 6terf, atd., na kaidj den prvnlho t^bodne ; v jednotliT^ch aiiaiw- 
meDuUcIi* TysTdtli^e se pfedcb&zejlcl text piama sv., nebo vjblzf se 
k modlitbd (na pf. 83 a si.) a k jiD^m pobo^nostem. Mftpomenutf 
tato jsoo dosti suchop&rnA; nemajl Tztabfl k Boaeaanfi dobS, jaaa 
tedy pFOBta vSelik^ch narfUtek a polemik. Tato .napomeoutf* J80u 
Tlaatnd pM6iDoa, 2e zafazi^eme apis EoneenSho mezi postiUy, aikolir 
spide jest to modlitebni kniha se zpfiToikem. 

Sb*. 95—185: poboinost drnhdho t^hodne. RozdSleDf 
plBol, feci, Dapomenntl a TerSfkil jest podobndjako pH prvolm tjdnu, 
8 tfm toliko rozdllem, 2e pro prvol t^den byl; ,i-eii hoii' vjhtiny 
ze Star^ho ZtUiooa, kdeito zde jaoa z Nov^bo ZfLkooa. 

Dnthy dU (str. 186 a al.) .zdriiye t aobi zvl^gtol dny 
a fiaay rozmiten^ podld pHfiin a potfeb rozliCD^ch, coby v nich 
iteao, zplT&no, i jakfch modliteb n^fvfino b^ milo .... A tento 
dfl miL 6 rozdllfl." Rozdll prvnl na pf. obsahoje raanl pisnfi, 
feii (t. pffsluSn^ texty z plama ST.). tnodlitby a .TerSfCky", potom 
Teil^rDf pfan£, modlitby a .Terfil&ky" na kaidon atfeda a p&tek 
.0 such^ch neb modlitebnjch dnecb", t. i. adventntcb (187 — 201), 
2. postolch (202—220), 3. aTatodafinfch (221-234) a 4. podzimnlcb 
(234—248). 

VJcdek^ t piani v 6as vdOey (,y rozdile' drab^m), v Dicb2 jsou 
obaaieny na mnobjcb mfatecb proaby za odvrflcenl tebdejifch 
smntn^ch pomirfl: 

Z pfand 2. : .Blud se zbnsta rozSel | posledoibo v$bu: [ kdo£ 
jest pravdy doBel, | blaze v nl ilovSka : UmSjii jf vtUEiti | a jf rdSien 
b^, I kdo2 chce spasen b^ | a nezahynaati." .(254). .Prvnl clrkev 
STatd I jeat zapomenuta | , kdo2 jl n^slednjf | , hned je kacefujf (354). 

Z planfi 6.; rEj, Bo2e, ra£ ae ozyati, | oechtSji d^le medkati, | 

nebt se nepffiteld Uoji bauff I " (259). „AJ, jakC aau se 

BpuDtoTali I proti tobfi smlaTili | roty, jenS tT6 pocty aau zbaven^, | 
V vlfe zmfitenfi I . . ." (259). (V. t^ 260). 

Plsefi 9.: ,Mocn^ Bo2e, pH bIotu av^m | zachorej n^a spasi- 
tedlntoi, I zkaz Tnrky, t&K i bludiute 1 odpornS Eriatovfi vlfe . . ." atd. 
(264) etc. 

Uhdika t mo^iteb v 6as vdUkt/: Modlitba 1. Froaba k Bobn 
za odpnit£nl hHchilv: „Nebot Ban pfidli na n^ dnord pr&vi za- 
nnaaceni, kn pamSti u&m pfivozujld naie tg2k^ a mnohti bffcby, 
a tv6 spravedlivd aandy: ji2t a&s metlami avymi navSt^Tujeg, k&rili 
a tresced, skrze n&rod pohansk^, Tureckj a Tatarak^, nad 
Jobiitiiiiioh ipuB i. xa. 15 



,v Google 



220, 

starcem ani dftftpm IftoBti Demajfcf, poctivosti, statkn, i iivotn QkrDtnS 
a vraiedlnfi nAsill Cinlcl ..." (266—267). 

Druh6 vydftDl 1625 (12», Btr. 310, un. 54 E 428) jestkratSf; 
obsahuje a2 do 3tr. 226 kiz&ai (poboiinost) na dva t^dny, jako vy- 
dm I., od Btr. 227—301 pak (rozdllnfi od vyd. 1618) .verSIcky sva- 
t^ch proseb a dlkQv iiinSQi. ktefI2 pted nilv^nlm pokrmflT a nipojAv, 
i po u71tAq1 jicb, zpivilni bjti mohau." Jest tu uveden vidj zaSAtek 
.verfifCkft" a odkazem k pHsIuSn^mu mlstn v kancionalu. Na str. 302 
a2 310 jest .Phdavek ducbornlcb pfsni^ek" (o-piJl uoci, kdykoliv 
V noci, na dsTit^, atd.) 

Poatilla Koae&n^ho jest urtena pro d&m, zvlfldtd pro 
hospoddfe. 

Hospod&t mi Selidku doma duchovnfi YzAH&vtti, mi se s ni 
modliti, pout^ovati ji ve v^cech vfry a (Itati jl z pisma bt. Aby sa 
tato priTinnoat usnadDila, yydal EoDeCn^ .Domovuf ho. kazatele.' Spis 
jeho nesl postilion ve Tlastnlm slova smyslu, jak jsme jiS 
pravili, uybr2 jest spfSe sblrkoo modliteb, plsnf a a&boiea- 
skf ch poa£enl. 

Nastala d o b a prondsledovdnt knih nekatolick^ch. 
Mezi kDihami nibo2eD8k:fmi p(itr&D0 bylo po nekatoUckych bibllch, 
kdzflnfcb, postillAch, modlitb&ch, kaocionalech, atd. PHsluSofci jin^ 
Tiry nei katolick^ byli vypoYldflni ze zem3. Mnozl vypovSd^nl apiao- 
vateU b&jili vdak i za branic«mi btS vlasti d&le borliv6 b\6 vlry a vy- 
divali T cizind spisy, cfni2 vznikia ceU literatura extdantskd. 

TaknapF.evBngelick^kndz Viktorin ri*&en«ftj^(Verbenius),jeiii 
Bpisem sv^m ,KonfesBl iesiki — pravA augSpuraki* snaiil se dok&zati, 
ie konfeaae Ceakif, o kterou se r, 1575 evangelic! Cedtl aneali s Bra- 
tflmi, liplng se shoduje B TyZD&afm aogaburak^m, zemfel jako ezulant 
y ^itavg r. 1630. Vydal postiUu na evangelia ned4lnt (ve 4<*). 
[Jg. 217, Jir. U, 337 (KIKU, 143)]. (Nenf aoi v mus., ani t qq. knihovDi.) 
Velikd oblibd se t^ila u 6eskycb exuIaDt& poatilla 
Dra Egtdia BunniOf profesaora wittenberskd akademie, iteri 
vyBla Y Pirnfi r. 1628 (fol.) pMCinSnlm M. Kr^ofa Megandra 
a jin^ch pomocnikdv. V Jg. Hist, klade ae (na atr. 216) 1. vy- 
dtinf t^to postilly omylem k r. 1588. 2e ji Megander s ndkter^mi 
pomocnlky pfeloiil, vysvft& z .Obrany proU ohMfienl stardleh kn^ 
bratrsk^cb', vydand T Pirnd r. 1636 od M. Sam. Martinis, jen2 
naz^vi T nl (na str. 438) Megandra muiem ,vz^d^ pamiti." (Jir. II, 
16, 20.) Tital jejf die Jungmanna jest: ,Poa%aa aneb 



,v Google 



v^Had na evangdia nedilnt i svdteSnt od adventn a3 do veli- 
koDOci, BepsaD^ od Eg. Hnnnia, plsem bt. doktora a Wittenberekd 
akademie professora, t Ceskau tat pFeloienfi.* Tisk jejf 
jeBt V knib. mu8. sign. 35 B 6 (tit. liat scb&ii). Obaafanje zajlmavou 
predmluTU Hunniovu, Tioovanou „kn6ind a pan! UrSale, 
knd^6 V Wirtenbergku" atd., t nii apieoTatel naffki na ^ohaTnost 
spu6t6nl V chrfLmd st. clrkve Bosif* hlavnfi pr^ pflsobealni 
papeie, jeji xazfyA tlmsk^m Antikristem. Brojl proti filoaofii 
scholnstick^, 2e pro av6 ekodiiv^ filosofickg disputace zanedbitv^ 
plsem BT. Mezi jin^m pHpomlnfl, ie M. Jan Hus hjl odsouzen .pro 
pTHTdivd drkve k^tanskS vypsiQl." CfrkoT flmskon Mzenou pr^ ,da- 
choTDfm olejoyan^m a obolenym ztotupem papeSsk^ch klerikA" naz^vH 
Hmskjm Babylonem. CiBtfi, evaagelickd pravda Qezanikla. 
,Ducb Boil nejea akize sv6 8. ApoStoly, ale I6i oprostfed papelatva 
aki'ze S" Jana z HuBince, skrze Jana Hieltena a nikter^ jia^ 
osTfcenS amie . . . tuto reformaci . . . pFedzvfiBtoval. E £emui P&a 
BAh obzvItfStng t^ av^ Tyvolend ntidoby, D. Lntera blahoslavead 
pamSti, vzbuditi a ii2iti a 8T6ma slovu svaMmu prflcbod a prospfich 
ddti r^il, tak 2e . . . . (istd a jaeng Evangelinm sUvy Krista Je2(ge 
jako kt&sat. dennice po tmavd noci inocn6 znBvftalo ..." Ale bobii2el 
pr^ giDQozi li(16 poclnajl sobd ji2 neclintniti a oSkliviti ten znameoit^ 
a nepomljejicf cbl^b oebesky Cist^bo slova Bu2fho a holff JElldoatf, 
jtki Plsmo mluvf, a ufii je Bvrbt po cizlm utenl . . . .' .Neost^cbajl 
Be pomalu arjch dUek s pape2stveni zQ&miti, do fikoly mezi Jezovity 
posjiati, na papeSski biskupstvl, duchovenstvl aneb do kl&fiterfi d&rati." 
Bohatatvf t cirkvi katolicM pr^ je svidi. Aby poslouSil cfrkTi 
E r i B 1 T S, spiBOvatel sloiil btoii postillu. 

Pfedmlura je datov&na v Marburku, dne 22. btezna 
1588. Datum toto svedlo patrii6 Juogmanna, ie prvnl vydilnl Cesk^ho 
ptekladu poloiil U2 na rok 1538. 

PostiUa Hanniova obsahaje k&zini od 1. nedj^le adventni 
ai k Veliktima p&tkn (incl.) (1—472), pak k&z&nl k pa- 
m((tk&m n6kter^ch sratfch t t^to dobg (473-578). Eu 
konci pKpomlnA Be t poznflmce, 2e oatatek (3. dil), dAli BAh, vyjde 
CO nejdHve. 2ena pfeklad6 pracovalo vice lidl, jest 
patrno z t^JSe pozn&mky, t nli Hsn&f se vyblzl, aby ty, Jeni t plvkU- 
d&nf ji (postillu) pracovali, modlitbami nstavifin jmi P£du Bohu porauCel,* 
Na poslednl stnince jest znak s nUpisem: „S Jeho Milosti Kurfifta 
Sask^ho etc. specidlofm nebolii&to zvUgtolm privileginm a povolenfm 
(aby Da desiti letecb od 2&dn^ho jin^hn tisknntA nebyla), vytiSt£n& 



,v Google 



jest tato kniha t imprrasi M. Eristofa Hegandra etc. skrze Gabriele 
StQmfelda L^ta od oarozeol Syoa Boilho 1628." 

JednotliTll k&z&nf (.T^klady") jsoa rozdSlena na ilvod a na 
jednotliv^ ,6flBtky* (pravidelad tH); po kaidd i&stce jest .nauCeQl, 
potdfienl a napomenutf," na konci modlitba. 

Foatilla HimnioTa obsahuje J!ast£ polanik^, 2v\6Si& proti kato- 
likflm, ale te2 proti vyznavaCllm nauky KalviDOvy. — 

Z nemeckjch kazatelflv evangelick^ch rynikal t 17. stol. mimo 
Hunoia velik^ dogmatik Johtmn Oerhtwd, generalnf auperinteadeot 
T Kobnrce a professor v Jenfi (f 1637), jen2 re BV^ch kfiz&&lch 
Bpojoval zpfisob katechetick^ a mystick^. (D. Heinr. Bassennann, 
Handbiich der getBtlicben BeredBamkeit, Stuttg. 1886, Btr. 300—301). 
St^dn Pilafik, dnchoTol Bpr&vce pH ieskd osadd v Neu-Salza (f 1674) 
vydal jebo postUlu. {Salomonea PosttUa Joatmis Qerhardi, t. Jg. 300, 
Jir. II, 112.)"^ 

Tisktlrna v Firng patfila Jfin-fmwvi. Tento v nl vytiskl sdm 
8T^ dvfi Bbfrky k&z&ni a n€kolik k&z&nl zvUfitS. K 1632 prodal 
ji Janu Ctiborovi Kbehkimt, b^val^mu knihtiskd^ na Stardm TdiaM 
V Praze, jeii£ v of r. 1631 vydal kancional, pak r. 1632 „Kaiido- 
deniit pobo2noa poBtilln k modlent rannlmii a Tefierufmu'', 
dllo to DikastoTO, rozili'eii^ o .PlBnieky ranni, pjfed k^- 
nim, po k&zial slora Bo2Iho, pHd ptijfmfinfm, atd." (jin4 vyd. 1708). 
Viz V iSyaze o postaiAch Dikastoy^chl (Jir. I, 129; v. t*i CCM 1874, 
£lAnek od J. Jire£ka, Literatura ezDlantfiT isBkycb, Btr. 212). 

EznlantieeStf touiilipodobrych postilUch. R. 1658 
psali ndkteH z nich J. Amosu Komenskimu o n^jakou novoa 
poBtillu, ale Eomenskj adpovfid^l v pFedmlaTi k ,Jfldrn eeld 
BibK svat^': „Fsali jste mi n^kteff o n6jakou postila dotou, aby pro 
potfebD Vi.B rozpt^len^ch aeps&na a vyd^a byla, ale j& poBtily sv4 
d^i y&m aemolm, vgecka ode 40 let iinlTanti kdz&nf obnfim . . . 
ztratiT, snad i proto, abycbom napotom my lid^ toAni k Vfim lid- 
Bkjmi sloTy l^eCflov&vali, Boha sam^ho Y&m mluviti necb&T^jfca, jaki 
T prvDf clrkvi b^alo . . ., ji&ou pak, pHtomnjm dasflm Blooifcf, kde 
naBpSch Tzlti? Badiji tedy V^ postilu vfiech postil posflAm, 
ji2 ne Clorfik sepaal, ale BQb b^, kter^2 bIovo syA bez pochyby Idpe 

>■) Z J. GflrliardB pMoiilJiD Bnrdft, erang. Int fttrtf to Telikjch 
Eneiidch, „Eiillku Tclikfch poUieni plnon", jji. t Prue 1616 (Jir. I, ill) 
t, Br. CfrilluB Jan ■ Tf ebiie, kii«i bratrgk^ (f 1632) .K&idodemil cri- 
ieal T poboinosti', vyd. t Prue 1816 nlkladem Jaichfinft ■ Techenic, b dedi- 
kad KwloTi ■ 2eroCfQB, po druhj ITll. (Jir. I, 130). 



,v Google 



2SS 

kAxati Dmf ae2 my lid^. Posflflin, praWm, vfiech pOBtil matka . . . 

Tlce ani }i aemohu dftti ani Vy iidati, pondradS sic i pokladovti 
jaclkoli lidSU a stodol; a akiepy pfebratt ae moboa, ale pokladovS 
hlnbin Bo2Ibo pole ... a vinice rozkofii Jebo nepfeberou se oikdyl* 
(Hlasy ze Siona, 1863, str. 93—94). 

^idoBt exnlantAv o dotou postillu dod]a spinal ai r. 1682, kdy 
bazatel fieskycb exalantdv v^itavS, Kaipar MotiSiek^ 
(t T ^itavfi 1689), vydal PoBtillu, kteri byla rytiStgaa v Drfiicfaiieefa 
s tfmto titulem: 

,^esianaka domovf^ postyUa, v n(i Be vSeeky evangelia a epi- 
Uoly spola s pafiiji podle BepsdDf 6tyf erangeliatA sninmovn6 roz- 
d^lujl a TysTSUqji . . ., najprve na milostir^ naffzenf rysoc6 osvicen^bo 
knlSete Baskdho v nimeeki fe6i vydflna, nyof pak v £eskaa B pilnoBtl 
pfdoima a na dva dlly rozdSIena od Caspara Moteschitzky, 
koize ExultDta Cesk^ch v ^itav^ . . . VytiSt^na v Drijd^ech skrze 
Kristofa Baumanna lata 1682.' (Un. 54 E 83; Jg. 300, Jir. II, 46.) 
V (pfedmluTfi vykladace k upflmndma a poboindma 
iten&fi" ae pitipomfn£, ie poatilla tato byla pflvodaA aepa^na z ros- 
kaza saak^ho knfiete od ngjak^ho evangelickdho tbeologa a vydtoa 
T Giotd r. 1668, a Se byla pfelo2ena od vydavatele a vytiStdna v DrASda- 
neeh b povolenlm aask^ho kurfirata nflkladem Ondfeje Fridr. BibDora 
a Eri&tofa Suberta, mdfifanft a ktiihafft iitavsk^ch; dovld^me se tii, 
ie obsabnje v^klad vBech evaogelif a epidtolnfch text& na dny aeddlnl 
a Bv&teinl, a mimo to TyavStleal historie o ntrpenl, okitiioTdal, amrti 
a pohfbu JeiJSe Erista. 

form6 T^kladfl pHpomini ee, is se klade nejprve text, 
jeni se ddU na hlaynl i&atky, a m<M kaidil se pak aummoTiid 
vyavdtluje; k tomu pfipojeno jest nauCenf a potSBenl, aaeb 
napomeuutf a rjatraha, a na konci v^kladn krati£k& mo- 
dlitba. Co Be pitekladu t^Ce, Hotddick^ ozaatntOe, 2e pH v^kladech 
test £esk^, kde se s rerBf Lutherorou neBrovniTal, BElm poopravil 
a paftiji ze spisfl 6tyt evangelistdv v jedno sebral a 8lo2il, mlat; taktf 
k&zAnl poroz6lHl, ano na Velik^ pitek cel6 k&ztiaf B&m o bi&ovinf 
P^na Erista polozil. Pravt Ui, ie jest ^v t^to edici mnoho chyb 
i mpressor Bk jch', poD6vad2 impressor byl ponh^ Nimec, a pl^ 
kladatel pro vzdfilenost mfsta nemobl mu pom&hati [^ korrektulFe. 

Dill, obsahuje kiizElnl od 1. nedile adventnf ai k bv. Dnchu, 
2. d 1 1 k&zdnl od bt. Ducba ai k adventu, (celkem 1444 stran). Jbou 
to kiLztfnl ned^lnf; na str. 1445— 1619 jsou BV&te 6al ktf- 
z d n 1 na evangelia a epifitoly, kter^ se 6toa na sv&tky sr. spoStoIAv. 



,v Google 



224 

N6kter4 nk&zky i ttfto poittilly: 

Na str. 54 vykUdi se jedoo nimeck^ pMslovl: ,ObecD^ 
a vSak pr&vA jedt pHslovI: Priester Feinden gehet es Dicht wol, Ne- 
pMteluom kn^isk^ uikdy se dobfe nevede. Nebo kdo dot^kft ne jicb, 
dot^k& se tf Itedlaice oka Bo21ho, Zachariflg, 2".— pom^ru lidn 
ke kazatelflm: „Ait podnes obeca/ lid patfl toliko na zevaitfnf 
dary kftzatele, jukov^S js&a pfljemn& a zvu&q£ Itef^, v^mluvnost, ajiii4 
y&d. Kterj pak kazatel tich darfl vemi, ten iastokrit v maM v6i- 
nosti b^^ . . . Caatokr&t pfihfizl se, te skrze sprostn^ho a v oCfcb 
lidskjch opovrientibo i krasovymluvnostf neobdafen^bo, vfiak t pismi 
svat^m zbdbl^ho kazatele . . . tIcb vyffzeno bfv& neiM skrze tobo, 
kterj2 Tg<4cko Bvd datum na zevniti-nfm nzdobn^m mluTenl aneb na 
jinych lidsk^cb vScech, jako na bistorifch, fabalfch, . . . poetickycb 
rymich a vtipn§ sloifliijcb b&snScb, k zalfbenl se lidem zaklidiL, 
a mezi tfm prav^ cfl kfLzflal opaudtf a na straau odklidi.* (58) — 
Te(eM ?in& (proti katollkftm a kal vi ni stft m): 
,Acb, miiy kfestane, vystMhej se s pilnoatf v tomto artikuli vlry 
Tfieho faledn^ho ncenl t SlySId, ie papeienci lejkllm aneb obec- 
n^m lidem toliko polovi^Df ev^tost dttvajl a poiehnanj kalich jim od- 
jfmajf a tlachajl, iie cbleb t sY&tosti t^to od cela v t^lo KristOTo se 
promefiuje, ie poiebaanau bostii a neb oplatek ve etvrtek po S. Trojiei 
sem i tarn nosf a pfed nl padajf, 2e z sv&toatt fiinf ob6t mSe za iivA 
i za-mrtv^, jejicbi dufie (jaks oni pravl) v ocistci zfist&vajl; anobri 
slyMfi, jak Refer matovd (I) a neb KaWiuiatovg uH, toti£, 
Se pravd t6l6 a pravfl krev P. N. J. K. zde dole na zemi bjti a jak 
od bodr)^cb tak nehodnycb iJsty pHjimati, jlsti i piti se nemiS2e, proto 
Ie Kristua na nebesa vstanpil a jebo Telo a Krev toltko na nebi a ne 
i zde na zemi bfti mi)2e. . . . Pon6vad2 nach&zlS, ie Eristus t slovfch 
Dstanovenl t^lo svditosti iiic tobo, coi papeienci a KaWini- 
Btovd tlachajl, neuCil, aiii ueprik&zal, pusf u vltr vdecky nilezky 
a bludy lidake a iri i>e prost£ a upffmn^ slov Eristovycb, ktertmif 
on tuto BTdtost ustanovil, a nebuded oklam&n.* (539—540). 

V ,D(jplficlch a oprav^cb k biografilm starfilcb spisovatelfl ie- 
skjch" T CCM 1895 Cteme na str. 512, ie epolek .VCela Ci- 
8 1 a T s k &* cbovH silnj avazek kvai-tovdho form&tu, drobnd psanj, 
jeD2 obsabuje deskd ledadni Momickiho. Na 1. lists jest ptlpisek: 
.Kftzanj Kaspara Moten'ick;fbo vlaftoj Rokau pfflno A. 1677.* 

Z postal katdichych 17. stoletl jaou Dejdil]e^t6j§I a nejIepSf 
pOBtilly BcipioQova a Steyerova. 



,v Google 



SebtMtian Vojtich BerUika (Setpto) Fbeen k^, Jesuits, 
mfil pHleiitoat pozoati ZDameait^ha polsk^fao kazatele Petra Skargu 
T KrakovA. B. 1600 jal se ptekl&dati z polStiay Skargovy ,2ivoty 
svatych*. (Jir. II, 2iO). R. 1618 yySlo 1. Tydial jeho postilly, (an. 
54 F 23), B titolein : ,/W ilia, to jest potomtoho, cose 
zevangelinm kaidau neddti pfea celej rok fite, 
kritk^ v9ak dflvodati ajadrn^ Tot&zkich roive- 
denl a vyloienf ... Prtlcf P. E. M. S. W. S. P. (=patera 
knSzQ mistra deb. Vojt. Scipiona Plz.) . . . Vytlafieno s dorolfiDlra, 
BchviUenlm a s dfiBtojodnlm osvfcen^ho knliete a p&iia, pana Jaaa 
arcibiskupa Prask^ho v St. H. P. n Pavla Sflsaia LAta Bo£fho 
MDCXVIII." 

^Pfedndwoa pffpisni', T^novanA p. Janovi BtarSima ftifiansk^mn 
EavkOTi z &i6an, obsahiye aejprre rozpravu orAzn^m pojmeao- 
vini T^kladfl platna ST.: .Spisovd ti, . . . kter^mi ae Plama 
sratA . . . obecD^mu lidu . . . vykl&dajl, jin^£ a jiafUi okHSnl slujl. 
fiekoT^ zajistd Da^yvajl je &^iAA)v, Latiolci coDcionea, sermones, 
postillas, CechoT^ k&zAnl." Pak vykl&dd spisovatel, 2e feek4 
bIoto JfuU« a lattDsk^ concio majl atejn^ v^znam; pflTOdoI T^znam 
jejich jest „mQo2Htvl, Bhrom&itd^iif,* ptenesen^ .obcovdDf a lidem*, 
pak 0^66 k lidu Bhrom&iidgD^mu'', coi Latinfci nazyvf^l sermo. 
Pro6ejt Bvatf Otcov6 nazjvali kiz&ui k lidu afuUag a senuones. Pak 
se vykl^d& T^znam slova .postilla": Svatl Otcov^ a clrkevnl 
aCiteid, ,lcdy2 pfema ue fe£nickau a rozTedeoSjfil fetf, ale sauien^ini 
a Btalen^mi slovy Tysv^tlovali, i^tku jistau neb dfl Plsma beze 
v^ho cizlch slOT pHmlsenl napaav&e, jinym Mdkem po nich padvali 
tato slova: Post ilia, to jest Po torn, eo totiSto napsdno bylo*. 
Vyklad adm slul pak ,post ilia'. Ngkdo pak pr^ tomu saad neroz- 
um^je apojil dv6 slova t jedno, a tak ujal se n&zev .postilla*, 
(Poatillae* pro fe(i kazatelsk^. „CechoT4 vice nakonec, kn kter^mu 
ae tau, o kter^ jedoliine, fe6I smSfuje a am^foTati m^, jako i na 
au&inek, kter^JS ona r (lov£ku ji poslauchajlcfm pQaobl, patMce, k&- 
zAnim ji nazyvajl . . . .* Pak apisovatel mlovf o moci feil ka- 
zatelovy. Spisovatel poznal pif, 2ejest nutno, aby a krajany svymi 
o to, CO mu P^n Bflb re tfech mSsIclch (I) b^Sa^m p^rem 
sepsati dal, se sdfilil, aby .uiSli oa Cem doma poaedsti,* zvlfUt^ ti, 
.ktetl neb mezi nov&ky pfebyr^tjfce katolick^ho kazatele alydeti, neb 
nedoetatkem zdravf zastaveni, do kostela pf-ijiti, neb jiat^ pro fldkoat 
dobryeh kazatelQv tobo pot6ienf, aby z k&zanf alova Boifho posilD^Dl 
nabyli, ani dojlti, ani n2iti nemobau.* ZajlmaTi, vtastenecki 



,v Google 



226 

jBon Uto Blova: „TSch zajistd litovar a vidAr, 2e neboi&tka t M 
pH5in6 hmbfi ai pHlifi ode vfiech opufibSni jsan, a cizozemci ie- 
sk^mi dftchody vycpanl a Ceskao picl Dad sjtost pl^e- 
epanl na to, aby orcem, jich2 se vlnau odlvajl a tuketn ptejldajl, 
pomoieno bylo, aai nemysll, k p6ru jsem zasedl, aby spoluvIasteDci 
moji, jim^ i krrl slauSiti poviuen jsem, i tehddS, kdyi! jsem se jin^m, 
cizlm jazykem k^zar, propfijCiti musil, pomflcku jakaukoli ode mne 
m^li: zvliAt6, ponSvadS M6 uEeol, a vlastt nafif mil^ pHzoirl, to 
smyslem m^m chatrnau prfici .... prosp6daaa b^ti uzoali a niDe 
k tomn, abych to, co tak ode mne na papfr avedeno bylo, pod pros 
poloiil, iaatpa napoinliiAiilm pfinutili." Ghvaloited na pi(na 
z fi i fi a n pfedmluva se kon6f. 

PoBtlUa ceU (4°) dSIf ee re dva dHy: 1. dil od 1. ced&le 
adventof ai do ^ter^ svatodufinlbo (stran 448), 2. dit od st. Trojice ai 
k posv^nf chr&mu (straa 3U). V t^mi kodeza jest pak postilla 
sTiteiul z r. 1618 (233 stran). 

Drah^ vyd^nl vydlo r. 1667 (,Jak kostelni tak dom&cl postilla* 
nedAlnO a r. 1668 (svAteCnl). [Fol., un. 54 B 43, mm. 35 B 10, 38 A 2 
(jen nedSlnl), 38 A 3 fjea aT&teinl)]. Pfedmluva k cten^fi jest ve 
2. vyd^nl kratfif uet ve vyd. 1., neboC jest z nf vynechflDa chvaloFe^ 
na pi(Da z 6i&an a vypo6lUlv&nl jebo z&slu2n^ch akutkfiv. Druh^ Tyd&nf 
vytiltSno bylo t Praze t kolleji sv. Elimenta .ekrze Jitlho Cernocba," 
a obsabqje nmoh^ dtevorytiny. 

Ttetf vydfinl vySlo tiskem r. 1695 t kolleji a st. Klimonta 
.skrze Vojtficha Jif-Iho KoDiAte faktora", s pfedmluvou k itenlH jako ve 
2. vyd4nl. feet jest » tomto (3.) vydinl ponftkud opravena (na 
pt. nenf jvt pa&no boskf , n^bri bofskf, a j.) ; p^dmluva jako ve 
2. vyd. (4", un. 64 C 56). 

Ctvrtfi vydinl (velki 8', an. 64 D 2) jest z r. 1776, vyti8t«no 
.D ST. Klimenta, za Jana Adama Hagen", E^dmlava jako Te Tyd. 2.; jest 
pfizpflsobena ordem dob§ tebdejSl. K vyd&ni tomuto pHdruiil se pak 
r. 1779 T Praze vy61^ apisek: „UTedenl, jak Skolnl katechi- 
atoTJ pOBtilUy Scipionovy pM TykUd&nl evangelium 
die pfedepsan^ho spftsobu uSlrati mohao. ZhotoTend od 
Vdeslava Lenharda, els. kr&L dvorskfiho kaplaoa a katechisty pH 
ds. krfll. akole norm&lni. 

(0 pOBtUIe ScipioQOTfi v. Jg. 216, Jir. II, 210.) 

Vfklad d6je se ve zpflsobu otduk a odpov^i. Ku knii6ma 
T^kladu pKpojeaa jest .plseA oaeTaDgelium." V postille nediliil 



,v Google 



227 

json mitno ktolof ae. nedile tAi iisini na Zelen^ ftTrtek, na pondSlf 
a dter^ TelikonoCnt a avatoduAnf a j. 

Ukdxka. (Die 1. vyd. 1618, nn. 54 F 23). Kiziui na 1. ne- 
d€li adveatal. .£v. sv. Mat. v XXI. poloiieiil.'' Text evaagelia. 
Ottizky: „0 iem dneSDl evaDgeiium spi^vn dUvA?" Odpovfid: 
,0 slavn^m a krtUoYSkdm F&a& do Jerusal^ma m6sta kr&Iovsk^bo 
vjetf." — .Co vsobS zdniuje? Ticbost, totiito KpiBtovaa, a rozliCnau 
tdch, kteH ho proT^li a vltali, ^sluiiaost,* ntd. Jin4 ot&zky, na 
pf.: ,Z 5eho jest ticbost EristoTS patrn^?* ,Go se tfm, ie na tako- 
v^m faoT&dka jel, jak^ ndv^Sti dUvfl?* atd. PfseA na flvangelinm 
jest parafrasf pffalaBn^bo textu evangelia. Za^tek: 

.Go HatanS Evangelista I Plfie (vif, jest pravda jisti) | V po- 
diln dracAt^m prmim, | Tot vim dnes spivati minim. | | is kdyji se 
k Jenizaldmu | Bl(2ili, mdstu svat^mu, | A a2 do Betfage ndli, | K bote 
Olivetsk^ pFiSli", atd. — Jest to r^movanft prosa. 

PodobnS spisovatel vyklidi erangelia dnA svtlte^nlch. 

Z ptsnt, kter^ Scipio do postillj vklEid^, jsou t6i. verle plsni: 
gVesele zplvejmel*, kteri se doaud zpfvi: 

,Ej, EristoTO pftitf | CtTero plsmo jisti, | Nejpfedn^jil v TSIe, | 
Dnib^ V mysli cel^, | A tfeU pii smrti, | Otvrt;^m m^ sauditi." (I 2). 
Scipio m& vflbec z&Iibu ve verSovilnt. Caste i to, co cituje latinaky, 
pitekl&dfi ve verdlch iesk^ch, na pf. ,Ab omni peccato libera 
008 Dominel' pfekMdfl: „0d bficba vSeliktiho | A bludu kaid^ho | 
I ode vdebo zl^o | Cbranii lidu sv^bot* (I 383), nebo: ,Ab insidiis 
diaboli libera noa Dominel": .Od aukladflv dfibelsk^ch [ Rai vy- 
BToboditi I A i&dosti t^Iean;^ch | Zauplna zhostiti t* (I 383). Latinskd 
pFlslovl ,in vino Veritas' pfeklfidi a rozSihije drastick^m zpflsobem 
takto : ,D6ti, bUzni a o2ralci I Jsau pravdy virnf marSalcl.' 
(n 198—199). 

Spisoratel cituje nejvfce plsmo av. a otce cirkevnl, a 
poddT& Cetn^ ptiklady ptlb^bfl z plsma st. 

UJtdeky amy&leni spisovatdova. Jsa pflsn^ katollk, Scipio 
st$2ige si 6aBto na lipadek vlry katolick^ a poboiinosti 
T Cech&ch, B^aly pr^ doby, kdy se v Cecbdch Hci moblo : „Tento 
boapodif, neb sprtlvce mSata, neb kniSe, neb kr^l etc. katolickau 
Tiro vede a vSecek diSm, knfSectvl, krEUovstvl", atd.; to vSak b^valo, 
a kazatel si ptej^j &by se ony doby zasa vrMily (II 246); kde 
jeat b^vaU £eskfl poboSnost, ieskd udatnost, b^vaU 
alia a moc Cesk^ho krilovstvl?: ,Co pak u ois 
T Cechflcb, kde jest ta pi-evelik&, kter4 se nemotali T&ickni ai- 



,v Google 



rodoT^ vydiviti, pobo2noBt a svatost, kter& se po v8em bv£U roz- 
ndSela, t prodlauien^ch a &aBt£Ji opStovau^ch modlitbich, v (astych 
postech, T bustdiii na mfsta svaU a dalek^ putovftnf. t ud^lovfUif 
chudi^m a potfebn^m, v nad^Df na z&du6i, v vyatavenl tak mooh^cb, 
ozdobn^ch a iiodivenl hodn^ch kostelflv, kldSterdv a fipiUlAv? Kde2 
jest to v6ecko? Spustne vim dAm viS etc. Ede jest ta Ceski z dobrtiho 
a poboiu^ho svddoml pocb&zejfcf udatnost, kteri ie oSkdy vdem jak 
okolDlm tak i dal«k^ a&roddm k brilze a k strachu byla . . . .? 
Ede jest ta v boji a Tilkich stilost a zmniilost . . . . ? Ede jest ta 
nSkdejfif tohoto krilovstvl moioost? Ede roz&fitend panstvf ? AchI Od 
pAlDoCtilho In<)^e ai k polednlma, vfiecko Cesk^mn krilovstrf pod- 
Aiao bylol Kde jeet nynlAky LncembnrskS kniiectvl? Ede Hranick^? 
Ede Korytansk^? Kde Rakauskd? Kde Gorick^? Ede Cilick«? Kde 
tebna Saski? Ede panstvl za Cern^m Lesem? Spustue fim dfim 
tUI" E tomtito vlasteneck^mn n&f-ku pHpojuJe pak tato slova, je2 
pflmo komicky piisobi: „0 milej Ive, coi jsi hrnb^ a2 do koii 
ofiklubini Go2 jsau t£ potvornd ua Bvitky oholilil" (Poet. sT&tefinl 
I r. 1618, Btr. 28). 

Nenf pr^ jii v Cech&ch poboJEnoBti, iien4 stiloati 
a vffe. Cechovd jsou u vlfe tak oest^lf, £e vzuiklo o nicb dokonce 
poBm^Sn^ ndmeck^ pMslovl: ^Schwab ein acbwetzer, 3eheiu 
eia Ketzbr." (Post. sv&t. 27.) Pfestnpnjl prj od vfry k life, 
od yyza&ni k Tyzndiif; lODozf z oicb Be hlisf dnoB kjeda^, zltra 
k drubd Tife. ,Eolik hlav, tolik v6r. Sami z nicb Hkajl, jak 
kniie Sask^ JifJ, Se, co dnes vSH, rSdl, co zejtra v^Hti budau, ne- 
v6df . . . ." (II 110). 

Nejvfce pobloudili prj kacffi t uCenl o sT&toBti 
oltiFnl, pokldilajlce t£lo Kristova ve velebn^ avitOBti za ponb^ zoa- 
menf tfilaKriBtova (I 62). NovotHf flm u vlte kazatel Hki .Novilci." 
Moini, iie tlmto pojmenovtliiliii mini b1avn6 Novokft^nce. Neof 
mezi niDii „sai jedaoty, ani Mda, ani iHdn^ho u vife zAkladu.' 
(II 5). Jsou to ,podvodnl proroci" (II 109), jicb2 „Tlastal price 
jest, ani k pohanflm, sni k 2iditm, nei k Dim, katoIIkAm, pK- 
chizeti ..." (II 109). Proti jejich ucenl o odpuSt^nl hflchdv, o kfta, 
pokini a zpovfidi horll v II. na str. 221— U22; v. t62 post. Bvit. 123- 

T^ BpHvriEenCL nCenl Lut herova a Ealvl nova (asto 
pol emisuje: ^Luteryanci" pry jsou pudobni fariseflm Sidovskym; 
jako tito „Hda6 t niboienstvl vrclinosti a hlavy neindli, tak LuterianSU 
Predikanti JEidn^ podnes hlavy nemajf (I 40); pHpomlni, ie luterini 
Dazvali patriarchu cafibradsk^o ,ter sanctissimuB*, ie v&ak teoto jim 



,v Google 



odpoTid^l, 2e .011 j^ich, jakoSto t kASi kacifdv, hlavau b^ti 
nechcfl*, ie, jeatliie se k ffmskgmu biakupu, jako k hlavd t^I clrkve, 
nepfiTinou, v6Cn6 zatraceni budou (I 40 a 41). Kazatel vo\& zoufale : 
.0 (asDvd, 6 mrarovtil Jak^ jste nUm to stvfirj' splodilil? 6 6e- 
cho*^, CO jste to k fieakd konfeesl pf ipuatilit?" (II 160, 
T. m II 109). 

Proti Bratffm, .Zborof k fl m*, II 109. Kazatel vyblzi 
katolick^ kn^ze, aby a neJTdtSl horlivostf dbali a&- 
p r 8 T y. 

V pr&ci pro cfrker katolickou nesmf se pr^ astivati, jak 
mnoh;f hr&t dof: .Mnohej far^r ahledav ngkobo u vlFe n^tco drobet 
odporn^jSfho, hued nad afm zauM, ustiv^, price s Dfm iiidii6 vice v&tj 
necbce. Do pekla ho na vSfin^ zatiacenf odsuzitje, a 2e vSecko na 
nSm zmuFeno jest, vy&ltH. Ne tak, mflj milej fariii, ne tak! Dosti 
tuhej TomfU ▼ Devote bjl, ni&emui, co£ mu jicf pravili, mJeta u aebe 
d&ti Decht^l, ze vjieho se vyamlval: nechtgl oei aim vid^ti, skusiti, 
makati, a V&a to vfiecko dlauhomyslai snfigel, a tak dlauho s nlm 
zach&zel, al bo Dapravil.* (Post svit. 14). 

Z hflchAv, jicb2 se lid^ dopouStdjf, prottvl se kazateli z^mdna 
p^cha. K^i ji zvUSt6 u lidl mocD^cb, urozeu^cb, kteH si 
na sv^cb titulech a utadecb zakUdajl, pHpomfnajejim pomljejfc- 
Qost lidakd sUvy: ,Na to by, pravlm, iii61i pamatovati (t na po- 
mljejlcnost), a na sv^ vysok^ rody, tilule, vejsady, autady a bohatatTf 
toboto Bvgta nic nespol^bati. Kam jsau se pod^Ii ty zaamenitS z rodu 
Pini osoby? Byly n^kdy, jii pak po nich jest! Jejich Sezla, kriloTskd 
komny, berly jejich, BpravovflQl a panoTfinf ji2 d&vno konec mi. Vilecko 
to 6erTi prolezli a provitali. VBecka jejich sl&va a nadhoruost zmizelal* 
(Post. svit. 168). „X6k(lo z t^ch, Jegto se staroiitnostl a velikosU rodu 
ST^ho chlubl, Botva jednu neb d?6 kobylky na pastvS a pfll odrantibo 
pacholete za aebau mA, a tak Bob6 pySnd a spupnS pro domDSlan vy- 
BOkost a vzflctnost rodu svdbo, jakoby Hmsk^m cisatem byl, po^lni, 
a na to, 2e vSecek rod JeifSd, tak starej a vzAcnej, pro3el, a jeho 
rovod tAi i s nfm projde, nespomiDtL." (Post. svdt. 169). 

Spisovatel sfLm posondil svd dilo. Vza&vi nim 
T pfedmluvi, 2ejest to .spis bSJEnej, ani fe£f. ani fomeslem 
nevyblazenej, neisprosta ncbvitavS kpochopenf obec- 
D^ho lidu slo^enej...* Jest to prdce povrchni, napsanfl ve 
titech m6afclch I Ptece vdak spisuvatel nem&iEe se vyhnouti s e b e- 
c b T i 1 e, fka t pfediuluv^, ie k^zflnl j<eho jsou ,v slovfch sice 
krdtki, ne2 smyslem jadrni a t^hotnfL' Y postille jeho 



,v Google 



jest maoho jasykoT^ch nespr&vnostf a mnoho t v a r fl 
Tulgarnlch, zpOsobea jcli snahoa mluviti srozamttelad k prost^o 
lidu. Na ndkter^ch mlstech jest slob velice neobratnj. 

.Kvyhlazenl kaclf sk^cb postill ak&z&nl vydal jeaaita 
Mat^ Vdclav Steyer (f 1692) r. 1691 T Praze pOBtillc 6 nAzvem : 

„Postilla hatdickd na dv$ JSfLstky rozdSlend, nedilni 
a svdieini, aneb vjklador^ na evangelia pfes ceiy rok . . . t Praze 
T imptessl aaiverBit. Carolo-Ferd. v kolleji TovaryiSstTa P&na JeSlSe 
u Bvat^bo Klimenta. 1691." (Ve 4°.) VSnovtoa jest arcibiskupo 
pra2sk^D Janu Fridrichovi hrab. z WaldSt^a. Ffedmlava 
tomuto arcibiskapovi TfiDOvaD^ broji proti r ozm&haj f cl m n 
se nkaeKstTl." At cfrkev katolickft usiluje je vypleniti, ptece 
jest pif jlm zemfi nakaSena a kofeny jebo tkvl ailni a blubofco 
T zemi 6eBk4; kaclifsk^ knihy se rozSiFi^i, aikoliv Jich &asto- 
kr&te na fasufiky sebrdno a spileno bylo*, a s chnU jsou 
Cltdny. Na pf'^ arcibiskuporo vyddvA tedy spisovatel ,k vyhlazenl 
kaclfsk^ch postilt a kizfial" postillu katoliekun, t nl2 lid teskj 
najde vylo2eny hlavni tlihky samospasiteln^ vfry. Dat. na Star^m 
M6stg Pr. u ST. Ignacia L. P. 1691 dnu &. m^B. dubna. (Podei»<n 
.Matfij Stajer.') 

Toto 1. vf/dSni pQStilly Steyerovy (un. 54 G 57, mus. 35 G 6) vySlo 
D&kladem ,D6dtct vf 3V. Vdclava'. Postille pFedch&zl dedikace 
BT. Janu Nop. Te TerSich uenmdlych a rfmy, t nfi pHrorn^Ti se 
Jaa Nep. k st. Janu Khiteli. Dedikaci tnto Cinl ,D6dictvl sr. 
VllcBlaTa T kolleji S. Ignflcia na Nov^in MSstS PraSak^m zaloienft." 

PoBtilla d^U 86 na dva dlly, na postillu nedftlal (str. 1—592) 
a sTfitecnJ (1—381). Na konci jest rejstHk ,t6c1 v tfito postille 
obsaJEen^ch* (382—402). Konec: „Viecko k vAtSf slivi Boif, t62 ke 
cti blahoalavend Panny Marie a STat;^ch miiycfa dfidiCfl Ceakjeb 
Vicslaya a Vojtftcha etc." (402). 

Na poMtku kaid^ho evangelia jest ina.\& nenmftltl dfevorytiDa. 
Po textu pMslaSn^ perikopy nfUIeduje vJEdy ^vejklad krdtk^ 
a kfesfanskj." 

2. vi/d<h^{ vyfilo r. 1695 (mus. 38 B B), op6t v Praze, a sv. 
Klimenta. PustiUa ned^lnl jest na str. 1—506, svfiteenf 507 — 834; 
rejstflk 835—856. Di^eyorytiny jsou v6tai neJ v 1. vydinl. Na konci 
jest .PozDamenHnf poboinycb kn6h, kter^ se vynachiEzejl 
V Im press! akademick^EoIlejeTovarySstvaJeifgoy^ho 
b\li MoBtn." Z postill jsou tarn poznaineniny : .Postylla 
Sebestidna Scipiona, a neb jak nedSlnlcb tak ST^tefinlch 



,v Google 



231 

ET&ngeliuni skrze oUzky vflo^nf Id Quarto". — ,P o s t y 1 1 a nedfilnl 
B BvHtednf s nov^a jak da ned^le tak na sviltky vejklady, obraiy, 
P&tera MatSje Stajera, in Qnai'to*. 

3. vyddat vySlo r. 1702 tamie, 4. vjfdditi r. 1719 a Joacb. Jana 
Kameotck^ho (un. 54 B 92), 5. vyddni tamIe r. 1731, 6. vyidni 
u Mat. Ad. HSgera 1737. (V. Jg. 300, Jir. U, 266.) 

Co Be t^le ep&sobu vykladAv, Steyer klade rid ottfzky, na n6i 
pak odpoTldtl, na pf. t k&ztol na den Nanebevstonpeni Find klade 
8 ot&zek: 

L Proi Eristus PAn nk&zal ae tehdA2, kdy2 jeden&cte Apofitolfl 
Btolilo ? 

n. Pro£ T den odjitl svtiho trestal u(edlalky pro nedoviru jejich 
a tvrdoat srdcl? atd. (I 293—297).") Eot^ktlm dan^m odpovldA 
bod s&m nebo slovy ndkoho jin^ho (nejiastdji ndkter^ho otce 
elrk.), slora ta pak aim zase rozv&df. 

Ve vjkladech niSlT^ rid rflzn^ch pfirorn&of a kontraatflv. 
LfC( na ph amu£enf Pind a za kontrast klade htlcby, kter4 se p&chajf 
T ostatcfeb masopustnloh (I 156 — 167). Ty, kteH jen na vSci pozemskA 
myslf, nebeskg vgak se nestarajl, pt-iroTn^Td k i&b&m, .kter^ 
vSdycky r audolfch a lauifch zQstdvajl a nikdy na horu nevystupujl," 
(1 175). Jin4 pHrovnSnl : ,Jako voda, kterA viidycky teie, hfH dobrA 
a cbntnA, atojatA pak, jakii jest v lanii, kazi se, jest necbutnA a nic 
jindbo se T III nerodf , nei £ervy a 2&by : tak dude, kterA Tiidyeky 
T dobr^ch skutcfch pracuje, jest Bofau miU, ta pak, kter&2 zahAlf, 
toliko hHcby a neprarosti v sab6 plodf." (I 109). .Jako daleko jest 
lilium kr&an6jBf mezi trnlm nei kdy2 eamo jest bez trnt, tak tak6 
jeat tSc slavnA, ie dobff mezi zl^mi v dobrotS bv^ zfiBtAvajf." (I 121). 

Eazatel podAvA mnoHo pfiklad&v, jednak skate (n^ch, z dfijin, 
jednak vymySlen^ch, zAzra6n^cb. Ll&e zkAzu mSsta JernsalSma, 
pod&Y& T^tah z historic 2id. Jos. Flavia (Joseph, lib. 7. de bello Jud. 
e. 12, I 414-420). livotg sv. Cyrilla a Metbod&je, sv. Vojtficha, 
sv. Vita, a jin^cb svat^cb Ceakjcb, a o rilzn^cb pHbfizfch cesk^cb vy- 
pravoje die H^jkovy kroniky (na pf. II 101-112, II 139—153, 
II 172, II S04, atd.) 

PFibehy smydlenft, z&zrain^, kter^ byl; v oblibS a 
bodily hrAzQ uhFfSQlkd straSn^m Damnozelicenlm, jaou 
vybnlny z rilzn^cb pramenfi, nejvfce z Pezenfeldera; nap^ spiso- 
vatel mluvf o sr. janu EHiteli, ,ie, ackoli byl mui svat^, pFiSel do v^zenf 



'*) DoUtd; nTidfm itij t 1. ■rjiUmS. 



,v Google 



SS2 

amusil umHti', a doddrfl: .tak tak4 i jinf, aC DeTinof, i banbti i smrt 
iasem trpWajl, jako se i tomu sedl^kori, o kter^m bnila psAti, stala' 
(112). Vypravaje pak hrflzof pflb6b o jistdm sedUkofi ve 
Wolburgu, kter^ ovdovdv tml se iebroton; jednoho dne pi'epadti jej 
dra DezD&mf muii a zaTra2dili jej mysUce, ie mi penlze. Kdj2 nic 
Denalezli, obSeili ho, aby se zdAlo, ie skoniil sebevraidou. Sedlik b;l 
pak pohi'beii pod Sibenicl jako seberrah. Ale Bdh pr^ nkflzal jefao svatost 
tizraky, kterg se d&lf na mfstd, kde byl pohl'ben. Kdyi k to roz- 
neslo, hnalo se pr^ ve vrazlcb sv^domf, a pt-iznali se. T6I0 Bedl&koTo 
bylo pak pfeneseno se slivoa u& podnSt biakupa 6ezenskAo do Wol- 
burgu, kde£ bflo pobFbeno 1 kostele (piUlsk^ni. tl 12 — 14). Steyer avidf 
po'l Carou prameo svdho rypravoTAnf: Pexenfelder Cone. Hist 23. 
<I 14). Ptfkladfl podobD;^chjeBt v post! lie Steyero?6 
Telikti mna^Btvi. 

PodAme D6kter6 doklady smyiUni Steyerova, jak ae jeTf 
Y Postille. 

§teyer horliv^ hdji eirkv eltatolicki. Tato prj Urn zvUStg se 
liSf od drkvf nekatoUck^cb, £e mi jeduotn ve dUncfcb vfry. 
aA ta jedQota v (IHiicfeh viry a t apojenf andfl a blavaa cfritve, to 
jest vfiech Katolick^ch b Pape2em fefmskjin, skrze posluSenstvf jema 
jako2to NtlmSstku Ki-istovu prokazovan^, tiai silnan clrkev: kter6 
jednoty NekatolictI mezi sebaa nemajf jsauce 8ob6 t 6Uncfcb vfry 
velml odpornf." (II 265—266). Vytf\i k Bt&loBti a rife kato- 
lick^: .NesluSf, abyite mSli od avd Btarobyl6 vlry a od poboinosti 
kfestaask^ katolick^ odstaupiti, ktertli jest tak mnob^mi a netilal- 
n^i znamenlmi ji2 d^voo od Krista, od ApoStolA a mntedlnlkfl 
ztTrzeDli; ani2 to £ifite, abySte se mdli k tfim naebyiiti, ktef'tt se to 
pokaufiejl, aby fia nevlm jak6 nov^ rite nauCili^ kteH2 je6td ani nej- 
meniibo znameal6ka neakdzali, kter^i by svau novaa zmotanau Tlra 
neb raddji poT^ra mobli potvriliti." (1 11). PMcinoa T^ech bludO, 
sektakacifstTl bylo odloniieniodBpolefinosti clrkevnf. 
(II 21). Kazate] napomlni casto lid, aby se Taroval kacttfl, t. j. ae- 
katolfkQ. V6e, ,cokoli nii kacffi alid6 btudnf, jest t po- 
dezFenl z strany fatSe a bludu; aeb takovl obyCejni slovoBoif 
folfiujf, neprdve vykl&dajf.' (I 3W)). EadH j^ou .fale&nf proroci, 
ktefI2 prorokujf neb zvestujl z srdce Bv^ho lei . . .■ (I 397—398). 
.Jest pak kaclfstvo jedno z nejrSlSfch, oejborSich a oejAkodliTAjSlch 
hHchAr, protoie vyvracuje pravau vfru ... Od tobo nebezpeienstvl 
kdo se chce vysToboditi, aC pfednd jejich podvoda^ch teil 
neposlauchi: nebo jako morov^ nakaienl, tak kacf^dtvl jest pHlifi 



,v Google 



233 

jisliT^, pHchytlivd a naVailivd, kter^i se velmi brzy rozlfvd a CtovAka 
nakaziti mttie. l*odruh6 at ku6h kacffsk^eh ani iieCte ani za 
sebau nenifl, neb je ifati neb doma chovati, jest t£2kf hflcb, 
protoiEe ten, kdo je £te neb chavi, v patrnd nebezpeCenstvf kaclFstva 
se YyiAfi: nebo kdy2 v nich jm^ao Boil, jmSao Pdna Kriata a sladk^, 
pot^Sitedln^ teti barvau avat^ch Plsem alf6eii6 vidl, domaM se, le 
y nich aic zl^ho neat, ale vSecko dobfe pravdiv^ a avat^, jeSto pod 
sladkj'm inedem kryje se j'ld, a kdy2 (tenfm sobd med oblibuje, ten 
nej&kodljv^jgl jed do sebe pHjImA, neznamenaje toho, ie jako ptdcnik 
pt&ky a ryhii ryby pHjemnau potravau a vnailau podvEldf a laptE, 
tak dabel skrze lahodn^ a na poblezenf dobi6 kacltskfi frci podvAdl 
a lapft krestanak^ duSe. A protoi nenf Idpeji ne2 takov^ kac(f8k4 
knihy spflliti, a nebo t^m d&ti, kteflit majf dovolenl takovti knihy 
{fsti, aby z nich kaclfskau ziost a podvod poznali a zahanbili.* (I 
398—399). .Eaclfi . . . falefin£ proroknjice slibnjl lidem, 
ie, badau-Ii podU jejicb uftenl t Krista vfititi, jsau 
jiati, ie dujdau vdCn^ho spasenf: 2e t&dnfy kdo2 t Krista 
yifi, nemfl2 b^i zbaren v6£n^ho Sivota, by( pak byl sob6 povSdom 
jakychkoli, tak6 tteh Qejt62dfcb hHcbfk: ie Kristus V&a sv^m nmu- 
£enlm a smrtf tak za n&s dost) ucinil Bohu Otcj, le nenf potteby 
□fim 2&dn^ho pok&ni £initi, ani se postiti, ani tdlo mrtviti a jebo z\fm 
Iddostem odporovati: t6i ie nenf potfeby i^dnS dobrd skutky iintti 
sni pfikizinf Boil zachoTElTati, a 2e v^^fcfm pro kfesCanakau srobodu 
dOToluje se vdecko d^lati podia srd libosti...; jestii toliko rfru 
zacboT&vajf, ienaproHtonemohau zatracenibyti..."*") 
(I 399—400). KteFf z kacffft ,pro svan zatvrzelost v kaclfstva iaIWe, 
pFfsnfi trest&nf, nSkdy tak^ i emrt trpili,' nejsou pravl muCednfci, ale 
,mu6edlnlci iertori". (II 72). Kazatel horlf proti .bludofkflm 
a kacffAm, jako NovokFtincflm a j.", kteH nailovali, aby 2Mnd 
vrchnosti svStsk^ nebylo, protoie prjr jsou akrze Pina Krista uEin6ni 
STobodn^i. (I 558). Horlf proti Kal vinistdm, ,kteff vdecky 
obrazy srat^ zamfti^t, jedt§ cfsdtskS a jak^koli jin6 obrazy, kter6 jaaa 
oa pen£zfch, rddi pHjfmajl, llbajf, a nSkdy tak^ mocf jin^m vydfr^f 
a pro aebe beran.* (I 559). I vjzfyi k uctA obiazA avat^ch a 
zmi&iije se zvlfljit6 o z&zra£n^m pr^obrazn PannyMarie 
STatohorskS. — Ocistec dokazuje z pfama sr., z cfrkevnfL-h 
otcA, z cfrkevDfch sn^md, z oby5eje cfrkve ' atd. a vyklidfi pf ICiny, 



") S^iiorMel horll ta proH evang, ndenl O0BpraTedln£nl i poaU 
Tiry ; pod. I M. 



,v Google 



234 

pro£ 86 katoKci majf za duSe v oCistci modliti. (11 350 — 354). O pro- 
ceBsfch pravf, ie majf „dobrj z^ad t pfam6 st. a ii£ite£nd se vy- 
kontLvajl." (1 285 a si.) OUzkami a odpovedmi vykl&di v kiz&ni na Zelenj 
£tTi-tek velebn^ ST&tosti oHiinL (I 208 a si.) Do r^klada 
vkUdi tento tZ&zTAiaf piihih': ^id jedeo jm^nem Lev t Praee na 
kfestaoBkou vfru obricen^ akradl pr^ kdysi tH hoatie a prcbl s nimi do 
Prefipurka, kdei daroval dvS jednomu hospod&fi, Midori; tento pozval 
k sobd mnoho Zidi ; jeden z nich cht^je ae pf eavidCiti, zdalt re avi- 
tosti jest moc hoii, probodl no2em bostii, a v torn okamiika Tytekla 
s ni krev, bram udeFil do domu, zap&lil jej, hospodA^ i ostatnf, 
kteH V torn domS byli, epfUll; toliko tfi zQstali na iiva a atdl ae 
dv6ma taostiemi nebyl porufien. To pr^ se stalo r. 1591. (Florea 
exempl. c. 5. tit. 3. exempl. 11.) (I 210—211). Odpovld^e na 5., 6., 
7., 8. a 9. ot&zku odfiyod&uje kazatel pfijfmtlaf pod j«dnoa 
zpflsobou, a dod^vfi: ,6echoT6 hned jak l^ta Pdod devltist^bo na 
kfestanskou vfru se obr&tili, pfes 6 set let v^dycky pod jednan zpA- 
sobau pfijfmali ai do Idta 1414, v kterdm teprva pfijlmini pod 
obojf V Praze aobS zadali. Nenl-li2 l^pe on^cb star^ch pFedkA, ktefl 
rfidi a clrkvl se arovn^vali, n&Bledovati, net tfichto pozdn£jileb, kteff 
BTat^ cfrkve poalanchati nechtfili?" (I 218). 

Postilla Steyerova obsahi^e mnoho napomeantl a pokynft pro 
vj/chovdvdni dUek. RodiCe m^jf Saato 2aIost nad sr^i ditkamit 
ale aami jsou tim vinnt, ,kdy2 sv^tu dStem z ml&df pfiliS 
foikujl." (I 44). .Opice tak svau mladau opi£ku miluje, ie niSkdy 
tak ji k prsfim s<rfni pfikl&di a Bv^a rakama Btiski, 2e ji addfl. 
Tak iixA rodt£ov^ ti, kteflii 8t6 ditf pf'lliS milujl, vSecko jim pFe- 
hlfdajf, folk ve vSetn divaji ..." (II 59—60). Rodide se maji starsti 
to, aby d£ti bned z mUdl ptivykaly dobr^mu, ,neb (fm 
hrnCek po novu navte, Urn potom yfidycky zapElchi." (I 70). .Kdyi 
d^ti umfijf ftlsti, at r&no rannf, ve^fr ve6ernf, a jinjm iasem vejro£nl 
pfsni zplvajl, a zvUgt6 v nedgli a re av&tek at Celddce, kdyi m&. od- 
poCinuti od price, n^tco <Stau z n^jak^ pobo2n6 knlSky. To obd £i- 
nlfali BtaH Cechov6, odkudi ten dobr}F obyfiej poSel, 2e nauCivSe ae 
poboin^m planSm je takd v chfizi a v pr&ci zpfv&vali, a z 6f- 
t&nf neb alySenl poboSnjch t6cI vSemu dobr^mu ae ucili'. 
(I 539). Mnozl rodKovd bobuiel u£l bt6 dftky bned od dStinatTl 
bf e, ptipljenf, pejSe, Sperkflm, taDcflni a tdm jinjm ne- 
Metihetnostetn a zl^m Bkatkflm' . . . , ,jako2 ji2 po hflchu 
to na dltk&ch vfdAme, ia spffie Je oalyBlS Uti a zlofe<!iti, nei boha 
skrze modlitby sratd chvAliti a velebiti." (I 71). Dfiti brzy na- 



,v Google 



vykajl nepraTOstem, nebot Jak staH plskajf, tak mladl po nich 
pfp&jf. (II 60). ,N6ktefI Bv^ ddti zabljejf, kdy2 je sy^mi slovy zl^m 
v6ceiD, jako hanebnjm slovflm oeb akutkdm, Mrito, krideiii neb vy- 
mSt^Di se uii, a k tomu je nab&dajf. N6kteH modle Molocb ar^ dSti 
obetujf, jak^ jsau ti, ktetl je na kacfi'akEl mfata pos^lajl, kdei 
potom od aamoBpasitedlnd katolick^ vfry ustavi^nym s kacfH obco- 
v&otm odvedeni b^vajl. Tak (intvajl t-emeslnlci, kteM svd syny na 
TftDdr posilajl . . ." (II 60). Co pr^ ze vfiecb takovjcb d€tf bude? ,Za- 
chUzejI-li . . . dltky b karty a a kostkami: co z nich bude? Gtverici, 
kostk^i, karetnfci; jestli Be r^i oblrajl ae Hi: co z nich bode? 
Lhdfj, pletichiiH, lidStl podvodnlci. Eradau po malu, jannarCt, otci 
i mateH mi&ec ramujf a vykllzqi, mlal phliS mnoho na neukllzend 
lavici nacb&zejf: co z nich bude? Zlod^ji, viselci, krkarCf potrava. 
Lajf, zloiteCi, duSujl Be, i pHsahfyf: co z nich bude? Zlotejci, kfivo- 
pHaeinfci, Rddi aklenice a konvice suSl : co z nich bude? Bumb^kor^, 
korbelfti*!, saused^ z mokr^ ctrrti. Edo chce, aby takovi nebyli, at 
je tresce a hued z mlidl od ttch zljch v6ci a( je odtrhujel" (II 182). 

TH mar^klstvi Dal^z&me v postille Steyerovi oSkterd za- 
jfmaTddvahy, Steyer uvaii^e na pt., „profinSkdymaQ2eUvsTSm 
atavu ani pot^&enl ani It^stl a boilho poiebn&nf ue- 
maj'I." ,Prynf pfffiina jeat, ie mnozf bez zdrav^ho uv^enf v aUv 
manJelsk^ vstupajf." 2eiiich mi zpytovati, jak& jest jeho neviata, iie 
CO do krisy, ale co do mravfi. .Druhtl pfffiina jeat neromost mu2e 
a 2eny' . . . ,Kdyi je mu2 nrozenf a iena neurozen^ mual mu jako 
dSvka slauJEiti. Pakli ieaa. jest urozeuA anebo bohaU a mu2 ne- 
urozen^ neb chud^, ned^ se od muSe ffditi, ale kdy£ ae atane ta 
Dejme&Sf mezi niml nesvoraost, bude mu hned jeho nlzk^ atav neb 
chudobu vycftati ..." .TtetiptfiSina neStastn^bo manielstTa jest, 
2e maniel za dobrau manielku, dokud byl svobodn^, P&na Boha 
sn^infi neprosil a a nlm se neporadil . . ." .CtvrtEl pitRina . . . 
jest nepfibotoTenf se k oddavk^m, v cemi zle iinf ti, ktefliE rozli£- 
njch t§ik^cb hHchii se dopustivSe, . . . jsauce v nemilosti boii k od- 
davk&m pHstupujI — " ,P&t& pf IHna . . . jest zl^ pFedeSI^ iivot, 
kter^ bp& tresttln ne^atn^m yyvolenfm manielstva" . . . „Za £aat^ 
tak^ mnob^ch nevolf, rfiznic a bid t manielatTu pAvodem b^vajf ti, 
kteffi rozntlSejI klevety a falednym pomlaHTinfm snaii ae mezi 
maniely svida ztropiti ..." (I 82). 

Steyer jest rozbodn^ odpArce pov6r. Mluvi proti t^m, 
kteH viH vjkladflm anfl, ,bude-li z nich St^stt nfLsledoTati", proti 
t^m, gkteFI dajl 80b€ o d cik&nil hddati o ar^ch budaucfcb Ticech," 

jDblleJnicli spisS i. XII. IS 



,v Google 



proti t^m, „ktefl o ukraden^ch, zaloien^ch neb ztnLCeaich vScech 
ptajl se kauzedlnlkfl, neb 6aroddja^ch bab, aby jjm po- 
TfidSlf, kdo je rai a jak je zase doetati mohau", proti t£m, ,ktdN 
z T^ete^DOSti knihy Carodejnick^ iitau...' (II 44). ,Rovn6t6i 
mant^ a fiaatokrflte SkodliT^ jsai} pov^rky, jakj'cb ndkdy u2fvajf 
oTSdci, skotllci a sviiiici, aby av6 st&do od pradiviny, vlkfl 
ajin^ch zl^ch pHhod ochrAnili. Tim m hfeSi kovifi ti, WeH 
k uzdraveni nemoca^cb konl uSCvajl povfire6a€ jist^ch slov z modlitby 
PdnS oeb kajlcfi'h ialmfi vybran^cb. Take ti SafUfi a sedUci ne- 
dobfe £inf, kteH, aby bv& boT&dka uzdravili, podivD^cb pov^rkfl uil- 
vajl, aneb od takov^ch lidf, kte(I na povdrkilcb mnoho Bob^ zakiAdi^I, 
pomoci Sftdajl. Slovem vBickiii ti zle Sinl, kteff povirecn^mi zpfiaoby 
kraupy neb mraCna zabflniti usilujf, proti zimnicineb 
jin^m DemoceiD diva^ cedulky ph Bob6 noai, nositi d^rajl, neb 
akrze slivdnf neb babakd 2ebn&nl a jiad od Bvat^ clrkve ne- 
scbvfUen^ proatf«dky n6t(ebo dos&hnanti chtSjf," (11271). Vyvracl nfi- 
mitky, kterd by 3e mobly proti tomu £initi, uvtfdf ndkter^ odstraSujfcl 
pHklady a pravi ; „Baba kdyi aufiej lifif, nad Todau zfrajfe")Hk&: 
,Ve jin^no svat^bo raoce, kus mazance, at ten auCej pfestane, a zdrarl 
nastanel Dopomtlbej niii toho STatj Kondr&tl' Nejsau-li to smMnS 
a bezboind pov^ry, 2&dnd pfirozen^ moci n6t6ebo (livndbo k pflsobeol 
nemajlcl? ProCe2 cokoli se akne n6 divndbo stUvtl, to od sam^ho 
ddbia pochEizI ... d by Vin BAh da), aby vice takovych lidl oe- 
bylo, jeniby sobS vice pomoci na ledajakjcliB pov^rkicb ne2ii na PfLnu 
Bohu nezakUdalil" (11 273). bab^ch Carodijn^ch pravi ka- 
zate), ie jaou .fiertovy muCedlnice, kter^ od £erta, svdho Ptina, mnobo 
zl^bo musejl trp6ti, v6ci oliavn^ zffti, Hvym vlastnim pKt^flm na 
zdravl neb statku Skoditi, byt to ner&dy chtSly dSlati. N6kdy je takd 
6ert zbge, a do ville se jich naflidf." (II 72). 

Steyer borll aice proti poT^rllm, ale jeat pfece jen syn 
sv^doby; sElm pov^fe Be odd(iv£, kdyi mluvl na ph o moci, 
kteron mi Bv&ceaf Tosk, t. jy. „Agnu8 Dei." Tento pfinWI 
pr^ iidem „obzvl&fitnf pomoc a po&ilniiif proti vieli- 
k^mu nefit^stl a nebezpeienstvi." ^ZvlfiStDl pak aofiinkoTd 
pf-i t6ch, ktefl takovd Agnoa Dei pfi Bob6 z poboinosti dobI, tito bj- 
yaji: 1. k dctivosti a cbvile Bo2i obzvIidtn6 vzbuzeni b^vajl. 2. Od 
Skodn^ho povStti na moH i na zemi, od krOpobiti, od hromobitf, tM 
od bauNiv^ho T^tru zachov&ni b^Tf^l ... 3. Povodng, i ohfio?^ i zem£- 



*') Ctl .Tt^^lc"; iroTn. Uttit n Bflovaktfho (.Goelam Tivnm- S8S). 



,v Google 



337 

tfeseni skrze takovd A. I), pfetrie&i, ameaSeni a skroceni b^vajl. 
4. Ti, ktdfl t6c\i A. D. pobo2n6 uZivajf, zacbovAni b^rajl oA hUz, od 
ptdaael Democi a pted n&hlau smi-ti. 5. Od aukladfi zl^cb dncbG, t^ 
od Cirfl ochrtfD§Di b^vajf. 6- Skrze ii6 spomoteDo bfH tibotnfm ie- 
DlliD, aby plod iivota sv^bo sateeji na bvH vyvedly. 7. Slovein ty, 
ktofii dcUtS Da brdle dob! tyto A. D., Tfiemobaacf Bflh ri&I osttfbati 
ve ySech jejich zl^ch pKbodich a nebezpefenstvlch . . ." {II 87 — 88l. 

PoBtilla Steyerova Jest z nejIepSlch katolickjcfa 
po still iesk^ch. 1^6eln n&boiensko-vzddlaTatelndmn celkem 
vyhOTuje. R^z vjkladdy jeBt mfrn^; polemik&in, kde miie, 
spisovatel bo vyhjb&, a polemisu j e-li, d^je Be to zpflsobem 
sluSn^m, z D&ho2 jevl se jak&si ahovWavost a nAbo2ensk^ pfesv6tt£enl 
kazatelovo ; proti odpflrcflm neuSlv^BmSljcb, pffkrjch v^razA; 
nikotika BloTy se jich ridy jen dot^kA. StruJnost jest vObec 
dobra vlastnoat Steyerora. Kritce vylo2I evangeliiim, je-li pot!«bf, ry- 
lo2l jeho dnchovnl suiysl, pHd& z ndho naudenf pro Hvot, pro vitii 
rozmanitost pFipojl phklady bnd se ^ivota svatjcb oeb jin^ch Mi, 
jejicb2 obsabem jsoa ovSem CaBto rflzoS .z&zraiDd', TymyBlend 
povldafiky, kterym nynl snad Dikdo neuvW, kter^ vSak tehdy budily 
farAzQ a pHjIrndDy byly od lidu za pravdiv^. Leckdy pod&T& v^klad ve 
forms otAzek a odpovSdt, v postille sy&teinf pak pHdtlvA jeSt6 
iivotopiay avat^ch a pflpada^mi nautenfmi. 

Steyer byl znitm^ oprAvce ftesk^bo jazyka. PostUla jebo 
vynikfL tudl2 dosti sprtlvnou mluToo, jehti nepokaieoou (t^* 
jimky, jako: robami, zubami, dyeHkm a j. nejsou taatd). 

Z postill katolick^cb 17. stol. pfipomeneme dodatkem 
jeit6 ndkterS. V 6es. museo jest rviopis kdtAU nedHniA 
a evdteinieh, t 4*>, III 020; jest to postilla katolickd; kazatel 
Denl zQ&tn. Ve 2. kElzdnf na 1. ned^li adv. a jiode jest ostrA 
polemika proti Lutberovi. BukopiB pa&o jeet rukoii rozlicnou 
na poi&tku 17. Btol., na papffe; 6f[3t prostfednf jeat ps&na iilsmem 
velmi drobnjm, vybledl;^, misty ne(iteln/m. Na nfikterjch mfstecb 
jsem nalezl vro6eal 1609. Na konci jest nSjnkd kilz&nf „0 uSitcfch", 
kterd se kon&l tSmito slovy: „Ostatek vezml z poBtylty Nagrovy- 
sk^ho (?), z ngboi na v^tSIin dlle to k&zilDl vzat(o).'' 

Jungmann uv&dl v Hiat. i. fi. str. 299—300 t6i tuto 
poBtillu: „PostiUa aneb kdadtU na evangdia dni svdtednick, blabo- 
Blavend Panny Marie, svatycb apofitoiflv, iiiu6edlnfkAv a vyznavaCAv, 
kteti obyCejnS od bv. Ondfeje apodtola &i do S7. Jaoa KHitele v cfrkvi 



,v Google 



ST. Tfieobecnd Be Ctau, aneb kiii: prrufbo dflu £([8tka druhfi 1629.' 
Vice mi o ni nenl tn&mo. 

Kndz katolick^ Pavel Betr HallQ (OtUti) napsal postOlu, 
ktenl jest t> mus. A^ii^n^, v rvkopise, 17 G 40 (foL, pap.). (Jir. I, 
223.) Obsahuje k&zinf £esk&, rozTrieni na tfi l^ta, na 
neddle a ndkter^ Bvitky. Ku konci I. dfln kizinl jest po- 
zn^ka: ^Finis 22. Octobris 1649. En6z Pavel Petr Oalli"; na q&- 
sledujlcf stmnce : 23. octob. 1649. Nteledujf pak ,k6z&ai k bndaoclmu 
roku 16&0 poCnauc od neddle prvni adventni. Na konci tohoto dilu 
kiz&nf jest z&se pozodinka s podpisem: Paalus Petrus D. Gall de 
Kank, Secanus ColinenBis Anno 1651, na nteledujfcl str&nce: ,Ve 
jmeno Fiak zailnajf se kflz&nl na neddle a Bv&tky k bndauclmn roku 
per Paulum Petrum D. Gall dek. ColineDBls," na konci: ^FiniB . . . 
per Paulum Petrum Galli decanum Golinensem;* a zase za&lnajf se 
k&z&ai k ndBledujlcfmn rokn, a)a json nedokonfiena ; poslednf k&ztlnl 
jest na nedili 5. po sr. Ducha. — Jbou to kizint, kterll mil 
P. P. Gall T letech 1649—1653, a kter£ si poznamenal. 

Jin^ katolick^ knSz, Jiri Mvermod KoieHck^ z VlafiimS, 
nar. 1630 die Jir. I, S99, die ^ivotopisu ve ,V^boru starSfch k&z&ol 
teakjch* (I, 1862) r. 1639, f na Strahovg 1700, napsal TtdtoMi 
na nedile eeUho roku. Z rukopisu 17. stol. (dokonien 1686) 
vydali jfl P. Ervln Weyrach a P. Egon K. Br6m r. 1862 
T Praze ve .V^bora starfilcb kdzinf Cesk^ch" 1. dfl (un. 54 D 490). 
V. tilt C. kat. duch. 1862, fltr. 235. 

V univ. knihovng jest rukopis 17 F 19, obsahnjlcf k^- 
s&nl koSze katoHck^bo JiHho Petty. (Jir. II, 99). Rukopis 
psAn jest na pap., ve 4°, plsmem leiat^m, fipatnti iiteln^ Latina 
mlsi se V k&z&n(cti tdch s Cegtinou. VroCenl jest na 1. lietd: 
1651. Na koSen^ vazbdpoznaaienllnoiDkonstraD: P. Georgii Peltae 
Concionnm pars 4* et ultima. 



,v Google 



V. 

Stoletf XVIII. 

(PtistiUif protir^ormaini. — Literatura extUantskd. — PostHig slo- 
vauii [dodatek]). 

Stoletjf 18. jest pro f^echy doboa vftdzstvf anah proti- 
reformaCnfcb. Zatfm co y Bonsednlm N6mecka zkT^U kazatelstvf 
erangelick^ clrkve soahou po zdokonaleni nirodnllio Fe&Dlctvf i na 
kazatelnft, zatfm co t anglick^ a re francouzskd reformoran^ clrkvi 
zi\&it6 T 2. polovici 18. Btol. jevf se pokrok v kazatelatvl, t Cechich 
nenl po kftzflnlch prosyeenfch Bnahami ref ormafolmi 
jiS t^mif ani pamiitky. Zatim co t N^mecku v sto]. 18. clrkev 
I-Imsko-katolicki nemflie se rykizati v^znafindjAfm zjevem homilQ- 
tick^m, j&fi^ T Cech&cb t&i cirkev sad vftSiatylm protire- 
formace a zasypivi ieskou vlast apouatoa knih nUbo- 
2enflk^cb, kter^ majl nabraditi lidu iesk^u iii6en^ koihy nekato- 
Iick4. Byla to vdak dobri iulbrada?Podali kazatelS katoli&U v6ka 18. 
lido ceakdmu kniby d^Stcf pravjm, svat^ia duchein evangelia Eriatova, 
duchem Usky kteatanak^? Nikolivl V kdzfLsfcb, .v poatilUcb 
v£ku tohoto jest kteatanskll l&aka v6cf vedlejSf, Mfsto 
nf nastupuje neamifitelnd zllfiti protijinoTdrcflm. 

YSe, CO jen pongkud se odcbjlnje od z^ad protireformacl vy- 
aloven^ch, propadi kletbfi. Ohefl pekeln^, v6ia^ zatracenl, 
y^ioi muka Btavl se bojitcn^m poalucbaCQm pted o£i, IfCiae barTami 
Dej8yt6j6fmi, Bpasobem uejbrflzndjSlm. NejpodiviidjSf 
zAzraky vym^f blava fanatick^bo kazatele, DejbizzarDdjIl 
pflbSby a odpornd anekdoty vypravujl se lidu ku potvrzenf 
uteof cfrkve I Jak:^ to atrafiny tJpadek vkuau, jak^ to muienl 
ubob^cb dnftl kFeafanakych I 



,v Google 



240 

Vlastnfm Tddcem protireformaca v Cechtich byl fdd jeguUde^, 
jen2 ,vedl censuru vSeho Tefejn^ho tiskn do polovice 18. stol. & vtiski 
rdz a smSr btSj i velik^ v^tiind tehdejfif literatury; jeho dllem byl 
veSker^ vngjgl, ok&zal;^ a IiiDotD§ velkolep^ r&z vft^zDd protireformace 
6e8k6 . . . • (Vlftek II. dll, seS. 7., str. 7.) 

Teoto riz JeauiM hled^li zachovati ve ST^ch spiaech oibo- 
iensk^ch. Byly to zejoi^na jejicb pottiUjf, jimi2 ,laick6 z&- 
stupy mdly se promiiiiti V jednotaou masBU stejnS 
mysllcl, stejoi citfci." (VlCek II, str. 14.) Jafc vyhovovaly 
Tiak potteb&m lidu laJSnlclho po slov^ Bo2Im, jsme jil vdeobecoS na- 
znacili. Kleklar, Barner, RaCfa, Nitsch, Bflorsk^, Vesel^, EoDiti aj. 
86 zjevnoQ nUboieDBkoa nesntlSelivostl pod&vali tehdej- 
Sf ma lida du^evnl straru nez&2ivnoa, kofen^nou niboienek^m 
fanatlsmem. 

Jan mekUtr (oar. 1639, f 1703; Jir. I, 349) vydal v Prase 
r. 1701 „Semmo alova BoHho, an^ kdMoni nedHtU" (ve 4", uq- 
54 B 60, 64 F 3, mu3. 40 C 9). Vydal je ,z\l&H ku pomoci 
Ea£f&ajlcfch kazatel&v', a vSnoval je prelatu praemoostrat- 
Bk6ho Hda Karlu Eratochvflovi. Poatilla tato obsahiije ll.S k&z&al 
nedSlDich (stran 69S). R. 1702 vySla ,Kdgdni svdtednf, t 4", de- 
dikovana Annd JosefiaA ^rnfnovd; obsahujf 69 k&zdal na 450 str. 

Postiila Kleklai^Ta jest z Jesuitskycb postill clkem jefitS nej- 
mirnSjSl, obsahujlc vStdinou dogmatick^ v/klady od vdci so 
oeodchylujfcf a nezablbajfcl pitflifi r aAhotenski pole- 
mi ky. Jaou T nicb bojod zmlnky o mora. Eazatel velmi dasto se 
opaki^e. Jazyk jest v postille Eleklarovd pokaien, ale pfece ne tak 
jako T ndkter^ch jin^ch postillElch v6ku IS. 

Jar. VICek ptipomlni, ie Kleklar rid se dovoWvA ve svjcb k&tir 
Qlcb piflrodopisu a hyfizditstyf, ovgem t duchu svd doby, na 
pt. : ,Vidl9 slilDce, mSsfc a jin6 planetnf i takd stojat^ hvgzdy b tou 
nejvStif, anobri jakousi nepochopitedlnou rycblosti bkolo svSta bd21cf? 
M6j za to vedl^ zdfinf filoBufflv a theologflv, te y jedndkaidd z nich 
jeden ducli neb anjel jest pfeilstaveny, kteiii je obadBejI, a&koliv 
takovfi velikoBti jbou." (VI6. II, 15). 

Jem Bamer z Jifiina (nar. 1643, f 1708) vydal v Praze 
r. 1704 pfeklttd poBtilly nfimeck^hoJeanity Jifiho Sehe- 
rerOf .jei pvoti lutherstvu dokazuje z prvotn^ cfrkre krestansk^ 
opnlraSnoat ctlti svatd a hriji vtech katolickych ceremonil." (Vic. 
II, 15.) (Jg. 300, Jir. I, 47.) 



,v Google 



Ml 

J. Seberer, z Dejfaorliv&jifeb zastancfl katolictvl, byl rodem 
ze Schwatzu r Tyrolsku; JSIenem t&da T. J. byl mezi lety 1559 — 1605. 
(Jir. I, 103, Cab. kat. duch. 1888.) Pfeklad Barnerfly m ^ tento titai; 

,Postj/lla to jest vyUadovi na nedHni evangdia pfes cel^ rok 
podU katolick^ho u6enl a !'tldu . . . od dYojlctihodn^bo kofize 
Jiriho Serera z TovarySstva Jeiffiova, Plema 8° doktora, nynf v Cedtina 
Dvedenl gkrze dvojfctihodntiho knSze Jana Barnera z tdho£ Tova- 
ryBstva." V Praze 1704, u ST. Klimenta. (UnW. 54 A 17, muB. 
40 A 3). 

„Napomenutt k laskav^ma £ten^ft" obsahuje ti6kteri[ 
dataze iWota Jifibo Scherera, znamenit^ho pr^ kazatele slova 
boilho, kter^ .byl iiv prAvft toho 6a8U, kdyi kacltstvo zvlAdt LutrillDBk^ 
T d6diCnjch nejBlaTiiSjSfbo doma rakaiiak6ho zemfch nejvlce se roz- 
mihalo.' Pitekladatel zmifluje se o jebo fiinnosti kazatelsk^ a spiao?a- 
telskd. Poatilla jebo byla pr^ a velikd v&Jnosti a oblib^ 
,iB nejednaii s velik;^ Q^ladem a ne s menSlm du6l proBpAcheiD 
r nSmiing rytiStfina byla." Pfekiadatel ptipomfnil, Se evangelia a k&- 
zElnl k nim pfidani ne v torn pof&dku, jako apisovatel, zafadil, a to 
z t6 pheiny, ze za jeho (aau , v t^chto zemlch je6tg neitldili Be do- 
konale m^em :&Imsk^ jakomy nyni, alenSkter^ned^Iejin^ evangelia 
mSli, neilt my iteme. ProCef vidSlo se nEim zapotfebl b^ti, poffidek 
ten zmeniti, aby jedenkaJSd^ to evangelium a na nS n6in6n6 ktizdni 
doma sobs p f e 6 f 3 1 i mohl, kter^ se v cbrim6 BoSIm lidn ptedniit' 

Mimo k&zinl neddlnl Scherer vydal jefitfi Mi kiz&uf na 
eraugelia avdieini, kteril byla pMo2ena t^ Barnerem v Praze 
r. 1724. (Jir. I, 47, mas. 40 A 4). 

KdBmf nedilnt (atran 1058, fol.). K^z&nf na jednotliv^ 
nedfile jsou obyfiejnd dv6 i vice; na pK na nedSli 1. po sr. 
3 krdlfch jest dokonce patero kiz&nf. Tim OTfiem vzrostla poBtUU 
na velik^ foliaut. Vfielijak^ duchovnl i svfitskS pflbSliy slou^l v nl za 
pflklady, moohA nanCenf a napomeantl v^Kclcb jsou t nl 
obsa^ena. jak zpHlo^eodho rejstffku na konci postilly patrno, jsou 
Tnlmuoh^ polemiky, zvI&Std proti Lutberori (Bible od Lutera 
aLutrianA zfaUovani 65, 66, 6S, 70 etc., 283, 364 etc., 635, Kniha 
Barncb proti Lnterovl se h&ji 63 etc.). (0 bludecb kactfd 203, 243, 244, 
246, 247 etc., proti Carod^jdm a kouzelnikflm 427 etc., proti kaclf Am 
V uCenl velebn^ sv&toati 363 etc. ; Kalvin zfalSoval pfsmo 8t. 68 etc., 
zavrbl sv&tek narozenf Krista P&aa 76, zavrhl vfielikd arfitky mimo 
oedAli 8S6 ; atd.) 



,v Google 



S42 

Scherer ukasnje ve v^kladech STJch ZBamenitonuCenost, 
zvUSt^ velik^m mno^Btvftii pflkladfl z dSjin stai^ch i Qo?ij91cb. 
Ffeklad psAn jest (eStinou jedt6 doati dobrou. 

Gel^ 2. k&zioi Da 2. nedSle adventnl jest proti nfidhefe 
V od6Tu, protip^Se. Spisovatel mlavf na pF. o odAvu Adama a Evy. 
Mji byli vylia^ z r&je, a doddvi: ,Tu mlA pocAtek oddvu, a nic ta 
nealfSffi o rsuSe hedv^bn^ aneb akaamltov^m, o zlato- neb sti'tbro- 
blavech, nic o perMch a drahfcb kamentch, nic o stjupcovatjch 
nobaTicfcb, nic o ve trf aneb v 6tvero alofenfch obojclch, aneb 
okniil a jinjcb darema^cb ozdobAcb, n^bri toliko o saknlcb chlupa- 
tfcb z VoU nerozamnjcb bovad. Nic tehd&i nebylo jefiU Id6d^o 
neb TlD^ndho: na nah^ Ulo vloiil jim P&n BAb iykiie; ta by la celi 
ozdobaaokraBajejicb.° (44, Post.ned.) Jin^zajfmav^ dokladf: gOpenlze 
tak6 pfipravf tebe tvfl zb;te(nil okrasa a vyprdzdof tobS tvfij mftfiee, 
jaki tobo kaidodennl zkudenl mime : nebo tolik novycb cizozemsk/cb 
krojfl, kftaltfl a zpflaobd od£vu, po yissku, po Spanielska, po 
Francanzskn, po Englicka; t6i toliker^ krajlky, vySfv&nf, protk&Tinf, 
pi^kUd&ni, obruboT^nl, pr^my, opremovini, propremovinf, proFez&finf, 
prosek&f &nf, ti-apce a roztfapce, TycpdTdiif, podklidAnf, podSfvinf, po- 
vleienf, etc. severe velmi mnoho peo^z. Ano ji&dost Aatstvajest 
pr^vd podobn^ vodnotedlaosti : film vice hiti mlviime, tfm vice jich 
mlti Md&me; obTzl^nS kdyi n^jaky uovf ntllez, aneb noTJ 
kroj Tznikne, tu vskakujeme do dlnbft, to shlediv^e penlze, kde 
mflteme . . . Ta na lichvu bereme, tu dfame a Skrab&me a schntbu- 
jeme, kde co las&bnauti mfl^eme: tu pHjfmfLme zapovM6n6 daiy 
a halafance, pFe&acovdv&me lidi, danfi na ng ukUd&me, lidi podvAdlme, 
autady j nehodn^m prod&r&me. Slovem, vielik^cb oSemetnostl a zio- 
dSjskycb n&lezb uSlvtime, aby toliko p e j c b a v 8t4 bytnosti zacbo- 
T^na byla." (46). „To takd jest vfibec zD&mo, to sam^ho Martina 
Lntera syn plundry s nekifestaDsk;^mi velik^mi f 1 o k y na 
BT^t uvedl, a jsa UlzEiD, pro& by to £inil, odpov^d^l: ,Co pak je vice? 
MAj otec uvedl novau viru, i& pak uvedl Bern nov^o kroje, plundry.'" (53). 

Jan Bamor vydal i6i pflvodol spis: ,,Summarie na 
vSecka iteni a evangelium, jak nedilni tak i wote^f, pltes cel^ rok." 
Vytiftt. V Praze u 8T. Klimenta r. 1711. (Jir. I, 47.) 

Pfedmluva k pobo2n6mu fiten^M: ^Bycb tuto pnki 
na aebe Tzal, pobnul mne pf ednS k tomu velik^ oedostatek 
Ceskfch duchoTDfcb katolick;fch knjicb (1)." Od \A 
doby, CO bylo vyualezeno k[)ihti8k8if:>tv1, bylo pr^ v Cech&ch a na 
Morav^ mtilo katolfkQv, nemj^li svjcb vysok^ch 8koi, kde£to kacffi m6li 



,v Google 



V Praze stou akademii avydivali iasto knihy blnda^; ano iti, kt«H 
pro kalieh z Cech do DrlL2cIan nebo do ^itavy se odsteborali, tlail 
bludnd knihy t 6e8k^ impresai t ^itavfi. Tam dali pi^ 
nuUo lety znava vyUaCiU starou Bummarii, Jen^jest pin A 
b 1 u d fi, anii Ize poznati -z ni, jak^ho n&bo^enstvl b^i musil tec, 
kter^ ji aioiH. Nebo u2l, ia sami vfra ftlovSka ospravedlfiuje, 6ebo2 
Hub nikdi neaCil a nedrSel, a nicm^nS Husa mesi mucedlnfky Boifmi 
klade; an rSdomo jeat, ie niuiedlnlkeni Boifm b^i nemflie, kdo pravd 
viry nenii . . .' Jeho summarie zkrdtka „ani nen I docela Late- 
ry&nski ani zcela HusitskA, ale smS&ka z rozdilnjcb 
kacf^A apIAcao^* Tato summarie rozdiHla se po Cecb&cb, a proto 
Barner vydal svou katolickou summarii. 

KAziai jednotlivA obsahujf text epiStoly reap, evan- 
gelia, pak „Bamma aneb Tojtab* kratiSkf, kooe^nS delSl 
.nanCenf z epiStoly reBp. eTangelia. Pondvadi v^klady jsou krAtkd, 
BpiBOTatel nezablbA tak 6asto do polemi k. Ale ptece na pK na Btr. 
343 pravl, to velice pobloadil Kalvln, kdy^ pravil, 2e v cfrkri 
KristoT^ nejsou ne2 ,Bami pfedHzeni k v£6n6mn Bpasenf . . .", a na 
str. 37 horii proti nkacii'Btvl ValeatinianAv a Novokl'tSocfl, 
jen2 bludn6 ucili, ie KristuB pojal T6lo sv6 z nebe, kterji, kdy2 
proftio skrze Marii jako skrze nSjak^ ilab, pfinesl je na zem . . ." 
Na Btr. 172 vyklitilA, 2e, kdo pfijfmA pod jednou zpfi- 
Bobou chleba, pfijfmd Krista cel^ho, „a proto2 nemdli pfl- 
fiiny Cechov^, aby proto, 2e jiin to cirker svattl katolickA nechtdla 
z dflleSitych pHcin povoliti (t. aby pMjimali pod obojl zpfieobou), od 
ni odstaupili. Ado t nerozumog to ucinili : nebo prv^ brali aspoil pod 
jednau spflsobau t^lo a krev Kristovau; potom pak, kdyii odstaupili 
od clrkve pro kalieh, nemajice vice pof&dn^ sv^cen^cb knS21, ani pod 
jednau, ani pod druhau zpflsobau nebrali Krista, ale aprost^ cbl^b 
a vino, jak&t v^ci prod^vajf pekafi na krAmS a Senk^i t hospodft.' 

Summarie Barnerova jfst zkrdtka „kniha SistS prak- 
tickA, Be stnifin^, paragrafovitym v^kladem epiStol a evaogelif lidu 
venkovsk^mu, jeni do kostela m& daleko.' (V1& II, 15.) 

Daniel Ififaeh z Prahy (1651—1709) vydal sbfi^u kizAnl 
nedSlulch a svittefnich s niizvem: ^Berla krdlovskd Jetu Krista', 

V Praze 1709 (v mns. 40 A 15). Cel^ niklad od staromfiBtakfi kolleje 
S. J. darovdn byl DMictvJ Svntovdclavskfimu. (Jir. II, 63). VlCek 
pravi o t^to postille: Je to Boubor kiz^nJ, je2 konal drabn;^ Saa 
T knfiectvf t^Sfnsk^m, .iby kacfre ,na pomezlch moravakjch, slez- 
akjch, polsk^cb, uherskych" obrAtil na prarou vfrn. Orasticky mo* 



,v Google 



ralisuje o v6eeb Btavech, Mayni oiiftlch, Sasto se iotfk& jejich 
zam^Btninf i sm^&lcni, ale mi. pro n6 srdce. Slob jeho je samj 
Dtdhern^ v^fiet, broroadiD t obrazftv a sti IUtick6 nad- 
aazovAnl. (Vie. U, 15.) 

Z nejtypitStSjBlch k&zatelfl vfiku 18. jeat Bohuniir Bynek 
BUovsky, exjeautta (f 1725). (Jir. I, 74.) Vydal mnobo kiz&Dl, 
na pK .Doctrina Christiana'^ kiz&nl od av, 3 kr&iA do 2. nedile 
po derftDfku, die poaledufho liatu vyti&L v Bnii 1720, die tit listu 
T Olomouci (asi dotiStdaa) 1721 (un. 64 E 24) (Vli. II, 18—19), »Pla 
qaadragesjma, PoBtnl rozvaloTini", v Opavi 1721 (VIC. 11, 
19), gCygnea cantio, Hlas ducboyni labutd", i&zini od bt. 
Dacba a2 k adveata, r Olom. 1720 (Jir. t, 74), (ud. 54 E 20), 
HGoelum viTUtn", kAsinl avliteinf, v Opay6 1724, (an. 64 E25) 
(Vlt. II, 20—21), a j. 

Bllovak^ byl kazatel velice oblfbea^. Kdykoliv k&zal, 
hmul se lid do koetela, ie ani progtor vnit^ni neataioval a k oknfim 
lavice i iebltlky pHstavoTElny. (Jir. I, 73.) 

NejvjznaEn^jfif a nejzajimay^jdf knibou Bllovak^o, y nI2 jevf se 
T pln^m ST^e am jdlenl kazatelovo, jest .Owfom viOTm". Jeat 
to svdtednf postilla. Na Btr. 761 poclnajl se pak .kHzAnf ad- 
ventnf na ned^le a svfttky." Titu] t^to poatilly jest dloahy, la- 
tioBk^ a tesky; zkr&cend snf takto: .Coelum Tivum et firmamentom 
dogtoatnm Christi . . . Nebe STatoBvat^ aneb : kizllni svtlteenl ke cti 
a Bl&r6 nejBTdt^jfil Rodi£ky Boil Marie Panny a vAecb mil^cb vyro- 
ieojcb Bo2fcb . . . Telebn6mu apofitola a inuiedlofkovi Jann Sarkan- 
drovi sluiebng obStovanti . . . l^ta, kterfiha Benedict za papeie a n&- 
mfistka ErlBtovdbo Tolen^ byl.' (1724). 

Prvnl dlouhti kiiz^nl „na Blavnost Nov^ho L4ta" ae- 
sUtA ze tti k&z&ol (1—62). Na uk^zku pod&me 1. k^inl q t^- 
tahn, a z nSbo pod^e obdlrneji exordium a t&atitu (numerus) prvni, 
z ostatnlch pak idatl kratiCky v^b. 

Kdsdni pnmi. Kr&tk^ citat z Plsma: Vocatum est Nomen 
ejus Jezus, Lucae 2. cap.: NazvElao jest Jm^no jeho Jezlfi. Argu- 
mentum: Je^ld, Jm^no Nej8v6t6jef, jest L^k proti moru nejplatnfijai. 
(In margine: Sanctiasimum Jesu Nomen, contra pestem felix omen.) 
NHsleduje v^klad, kter^ bo Bkl&dli z dvodu (.exordium'), a z ied* 
notliy^ch &&Btf, zyan^cb .numeri". 

Exordium (1—S). ZaWtek pfiaobl dojmem humoriBtickJm: Star^ 
rok (1722) umtel. Kazatel void nad nfm .Requiem aetamam dona 



,v Google 



M6 

ei Domine' a .Requlescat in Pace.* tertoni Aod&ri: .NeboiAtkot 
Edoi by se byl DadiU, 2e tak n&hle ninfe? Byl liv dvan^cte mdsfcAv, 
pades&te dva t^hodoe, tH sta tedesAte p6t dnav, 8760 hodio, 35040 
ctvrti, 525600 minut a okani£en(; a iAdn^ho oebylo v tomto roee 
misfce, ^da6bo v mfisfci tybodae, tildii^bo t tyhodoi due, liAai 
V l^dn^m doi hodiny, aby nebyl P^laa Boha rozhnfival, a hie I tak 
nllhle skonal! Zdalii ma kdo rozUefienl dal? To aeTim. Zdalii po- 
slodol pomazElDl doutal? To jsem aeslyfiel ... To t^ siliid y&lm, 
2e, kdyby to jin^no Jesus akrauSend byl vz^val a opakoval, t6Hid 
a ujififuji, ie by byl skne to jmdno netoliko plnomocn^ odpusUcy 
obdriel, ale i dtastufi a blaze a tlta nejsvStdj&ita a nejapneitedla^jSlm 
jm^Dem Jeaua iiyot sv^ dokoaal.' — 3ii z t4to nkizky patroa, 2e 
BlloTskj jest hovorny, tnnohomluvo^, coi pAsobl misty 
ai komicky; hoTornoBt jeho neznH mezf, co2 doB7§de^jl th 
veliki k^zdnl jen iia Not^ rok. Lee pokraiujme v ok^ce z exordia: 

SpiBuvatel relebl jm^ao Je2Ifi, je2 mi bfti vtem kitestanflm 
lutein, pomoci a utoCiSt^m, a chce ve bt^di ki^z&nl n& Soyf Rok do- 
b&zati, ,kter&k to jmSno proti tfem metUm, nlma2 obyeejnS BAb 
8v£t trestd, jest jistd a nepochybad autotSifitS." VyklfMtl dUle, ie se 
literami IBS zobiazuje neJBv6t6j&l jm^no Kriatovo, cot prf znaCI 
jednak ,Iu Hoc Sanitas, in boc Satietas, in hoc Securitas," jednak 
.contra Inf irmitatem, HoBtem, Sterilitatem." (!) ttech 
Ticech, toti2 moru, v&lce a hiadu, chce spisovatel k&zati. .Prvnj 
k&2&nl jedD& teily o moru. Ddl( se na 7 iisU (numeri): 

Numenu primus. (3—5). KPrvol metla apravedlnosti bofekd... 
jest akrutn;^ mor, ktixy kdyi hllzami a pryskyH po lideeh s^leti 
zacne, neuadfile ee tak rozmftbfi, ie s avym nakaieDfm n^rody dA- 
ramn^ trivi a plenl." Nenl proti n6mu l^ku. .Panacea'', vdeobecn^ 
lek, nemflte lak4 pomoci; vidyC saini Idkafi jeit§ se sf&U, je-li vfibec 
n^jak^ vIeobecDJ l^k mo^D^. Kazatel zni jedin^ 16k, jedi. 
n^ho Ukafe, Krista. Abychoui jelio „panaceam n^leiiti pozuali, 
podpiay ? apatece jeho rozjlinejme: Nebo dobte vlte, ie v apatck&ch 
rozliCnS n&iloby, fikatnle, sktenice, pauzdra, flafie etc. bo nachizejt, 
a takovd ka2dA uddoba co t sobS obsahnje, zevnitf Cteniti ukaziqe. 
Ta m& napsdno Aqua rosaram, T&ioy& voda, drubi Syrupns violarum, 
aynip fijalov^, Gephalica, I^kafstvi pro hiavu, Conliaca, pro ardce, 
Hepatica, pro jfltra, a ttik ddle. Toto jest v oby6ejtijch apatek^cb ; 
CO oat^ziluie u iiagebo l^kal^e v apatece niips&iio? To, co jaem nahoFe 
mluvil: IHS ..,".,. Jm^uo Jeiii obsahuje Uk proti vfiem oemocem, 
i proti amrti. 



,v Google 



S46 

iAwMrw //. (5—9): O zdravl lidsktoi pravili ji2 Galenns a Hip- 
pokrates: Sanitaa hominiB est omninm bonoram aggre^atio. Ale jedinfi 
uejsrStgj^ jm^Qo Je216 zjedni □dm zdravl, kterSho soM aa ts4]B'>> 
na NoT^ rok p^jeme; ee jnidDem Eristov^ t srdci (er. Aug.) fie- 
Ifme proti kaidd nemoci. 

Awmertw /!/, (9 — 10) : PMklady ze iivota bt. Igaacia, bt. Sebe- 
atiana a st. Eatefiny, n nicbl jm6ao Jeiii zvltizilo proti vielik^ 
protivenstvfin. 

Numerus IV. (10 — 12): O jiofim nipisu .v apatice KristovS", 
t. jm6nu bebrejsk^iii (1) tetragrammaton, o uiimi vykl4dil pr^ uJSenj 
Abalensis, ie Cinilo z&zraky jsauc Dapsfioo na holt MojSfSovd a zna- 
menajlc jmSno JeSIfi. 

JAmmtms r. (12-13): ,Dini6 a vSelijakd lAkahtTl lid6 ne- 
mocnf obzvldStne v (as moru aJEfvajI; a^kteff pfijfiiiQJi jak^Bi dry^ 
kter^ trdvenf a kaSd^mu jedu protivl. Ne2 stokrit lepfil a zdntvdjftf 
jeBt dry&k, kter^ se v torn Dadlm (I) pfedivn^ (I) JmdDu nach&zl . . .' 
K^atel d&le to ruzvidl a dokl&dll citaty z Origena a j. 

Numerus VI. (13—15): „Kdyi dryik T (as mom nepomtlhll, 
u21vaji lid^ jak^hosi oleje, kter^m 8ob6 pod nosem a iidoviay mail 
a tak morovd r&ab a jedu jejf pjf-fstupu k aob^ nedAvajl. Ne2 lepSl jest 
olej proti vfiemu jedu, Jmdno Je^fB . . ." atd. Cit. Cantic. I., st. Bern.' 
Harek 6. 13, bt. Aug., atd. .Oleje tobo uifval Bvat^ Ludylk Toien- 
tinskj, biskup, proti smrti, t hodinku smrti, kdy2 po rysloven^ 
Jmtinu Jbbus dufie jako bolubiCka z UBt vyletSla." Eazatel uv&df za 
pHklad t^i Jesuity, kteh se jm^nem JeSliov;^ na rtech nehrozf 
Be nakaSIivjch Democf aui morovd r&ny, ale horlivS nemocnd na- 
vStfiviyl. 

Numerus VII (15 — 17): „Kdy4 proti moru ani dryAk ani ol«j 
nepomfihA, rozlieD3fch letkraMv lid6 u2ivajl. Nei nejzdravSjgl letkvai^ 
jest jm^no Je2fd . . ." »Edyii se kostel stavi a gruntovnl ktimen za- 
klid^, toto se mezi jiaf m modlenlm koni : Pone, Domine Jesn Chriate, 
Bignum SalutJB in loco isto, et non sinas introire angelum percutien- 
tem." T62 hteBtan^ zailnajl na Norj rok BtavSti nov6 stavenf av^bo 
sEivota; kazatel yybfzl je, aby na n6m napsali Signum Salutia, Nomen 
Jesus. gVy roditov^ (asto tlm znamenfm vafie mal^ a nov6 koste- 
Uiky (t. dftky) znamenejte . . .1" „Pidte to jm^no i na pffbytk&ch 
vafifcb, jak nikdy psali y jias zemStfesenf Antiochen6tf ... I" Vy- 
bfzl kitestany, aby t bodinku snirti vz^vali jmdno JeSlS: „Dok&2i 
to EriBtoT^m pHkladem a tak dokondm." Nad blavoo ukhtovan^ho 
^pasitele byl povdSen bojisk^ flzenlm n&pis: L N. R. I. Pro6 to? 



,v Google 



247 

St. Jjtn Zlatotist^ vykUd^, ie se to proto stalo, aby to jm^no sllilo 
umlrajfclho Krista. Proto takd Eristus, kdyi ninfral, k tomuto nej- 
fiY6tdj6fiDu jm^DU hlavu naklonjl. Xak^ my pamati^me v bodiaku smrti 
□a toto jmdQo t Eazatel ut^I jefitfi ptiklady ze Star^ho Zdkona a kooCl 
timito slory : „Vemte sob6 tedy vBichni to jm^no mlsto NoT^ho L6ta 
a 8 Qim d^lejte, co jaem vAa uCil, a poznflte, co jeem pravil." 

KdaiMi druhijedii& o hladu (17— 36), frsjj (36— 52) oT&lce; 
na koQci 3. kiiz&iil pravl kazatel: ,Proto2 petite, proate re jm^nu 
JeSlie Boha Otce, aby v&a tento rok T^svobodil od vojny, morn ahladn 
et accipietia, a obdrilte, Amen." 

Pfeae vSecka bovoniost a rozvUCnost jevi se pfece a Bflorskdho 
snaha, JteoEifi podati Q&zorn^ a dfikladnj vyklad. Vev^kladech 
p^kiieji (etDd latinsk^ citaty s cesk^m ptekladem, kter6 
svMcI sice velikfi acetlosti autorovS, ale k jasDOSti 
a ptehledDOSti v^kladA QepMsplvajL 

Co T k^z&nfcb Bllovskdbo n u vetfiiny kazatelfl 18. stoleti ariii, 
jest hrnbfl, vnlgarnfmi v^razy Daplninft fei. .Spiaovatel^ 
z chTalitebnych limyslA cbtdli psAti srozomiteln^, proBtoD&rodD$, ale 
zam^iiOTaii caato proston^rodnost a farubostl. Jejicb 
Ttip jest T^tiinou dran^, a B\6.il Caato i k nevdinosti kv6- 
cem n^Lboienak^m a arat^m. V torn zvUetd vyniki Bf- 
loTsk^." (Pavel VABa, .Orloj", n&rod. evang. kalendfl^ na r. 1898: 
,Jak 86 kfizalo a paalo, kdyl se Cecby ataly op6t katolick^mi." 
8tr. 105.) 

Jak zuf aS odporoi a z^refi komieky 2 fiat kazatelo- 
T^cb, kter^, mfsto aby k^al mlr a Uskn, radi bospodt^m, ab; na 
bezbo2Dou 6eUdku gTzali dubovj Stempfl a nabili jim zfkda, coi by 
se z DJch vice net z rufiaice kanfilo"! (758). 

Eazatel zvUit6 proti ien&in nefietfl vybran^ch bIot. Vypravaje 
na pf. BtaroD b^i o p&vovi, jeni prosil Junona o bias slavifif, a pravl, 
ie nespokojend ieny tobo p^va nflalediijl : ,Na tu padl los cbudoby, scb&zf 
jf z kopy groi, on^ padl loa na jedoo oko, jest dilbarfi, drab^ padl aa 
bi-bet, jest brbaUi, na tifetl padl los cem^, jest Cemovok^, Ctvrtd bohatEl, 
pfiknA, krilsiUl. Co takov^ s dobr^m losem ? Jedt6 nejsau spokojeny, rovaS 
CO onen pAr; drubi pak ve doe v ooci Tzd^chfi: ,Ach, kfi jsem jA 
jak oua, tak^ bych ae vdala, tak^ bycb mSla vice kaltoflv, nej m&in : 
vice freji!i)v, ktefl by mn6 na noby fikpalt; nei jii jest darmo, 6 j& 
nefiCastni osobal Ta nifl ji2 pllt^ho muie, i& je&td jaem nemSla i&i- 
nSbo a iDDobo aavodn zmefikala. Mil^ Fane Bo2e, jak divnd ty losy 



,v Google 



rozdflT&5t Semiramis T poddanosti DarozeoA, pro kr^Bu da trfin kri- 
loTsky vf zdTi2enfl byla, a j& masfm perautky prodivati !' Tak se mezi 
ienami aUvd, S^dofl na svym nepfesUvd, vfce a vfce 2^dajt, tak proti 
Bohu bublajl; zatfm ale kdyby to podl^ sv^ho jenom kr&tk^ho rozamn 
rozvtiiily, uzoaly by, jak Derozumaft a pritvS bUznivd naHkajl, kdyi 
proti losflm a Hzenf Boisk^niu jazyky sv6 darmo Typlazujf." (107). 
Nev^Fte Senim, voM kazatel, „Debo zplv£ Gato: Instruit iaeidias, 
lacbrymans cum faemina plorat: Nev^F pUti, nev^r teae, pl&&em do 
oBidel iene." Cititje t6i Herodota a pfekl^dd jej voIdS to ver6Ich: 
,Nevef iensk^mn Ubllnf, ani pli£i, ani bid&dI, nechceg-li oSizeii b^i 
a do amrti litost mfti." (466). Maria Panna bjla .opatrDi v Hti, 
mfHomluyni, Btydlivd v rozpr&rce*, ale .nyndjBlm panenk&ni* pry 
,baba a jazyk jako mlejiiBk^ kolo se to^f." (467). Zajfmav^ Jaou aa- 
tAikj na tehdejSf ienskou inodu. St. Jan vymaloTal prj 
Paon£ Marii na hiavi 12 hv^zd. To by ae nynf 2iidn^ ieai nelfbilo: 
nEdybys byl vyinaloval Teliky, 3irokf, diauhf , vysok^ a jako paatuSf 
cbalaupky stfecha naklongny kokrhel, kdybys byl TymaloTal Nen- 
Modi-Hauben, ktertl vfiecky ekaiend aevAstky pFikryTd, nebo iloT^k 
nepozni po blav^, kterii jest panna, kter& £ena: to bys jl t Ok 
pfiSel . . . ." (472). ^eny noal pr^ .Strick-Rocku" anebo ,8ukn6 
B obnttoma' .... .tak fiirokd, ie, kdyby tolik ddtl, kolik dnf do 
rokn . . . pod srdcem t siiToti sT^m nosily, lidd by na nich nic nepo- 
znali: takov^ suknS jak vin6 beCky dole obru^ema roztaien^ jsau 
i na pauti t podezfenf." (473 — 474). Jiode kazatel rytyk^ panDUm: 
.M&te vySlTand BtfevfCky, TySt^poyas^ obuTi, TykitijoyanS, a zlatem 
T^fvanS a krnmployan^ pantofllGky, a kdyJS ta,s muziky a tance 
pfijde, celi pekia, 2ensk^, na sebe berete a jako busy krkami (!), jako 
p&T peFlm, tak vy se strojem yafifm yynAgfte, a jste Ty Marie 
slu2ebnice? Bobu mil^ nevdety? Dej Bfihl . . .■ (836). banElckych 
d4ye£k&ch pHpumlni, 2e ,v den Bviite&nl syroy&tkau se myji, 
aby 80 T bospod&ch (mKim t kostele) pacholkflm bl^&tily a s nima 
pohriTaly ..." (933). 

DfTky tomu vSeniu zvykajl ji2 od d^tstyl, jsonce od 
rodi^flT Spatnd vycbov&y&ny. Mnohd matky u£l dc«ry bt4 
tonlati se a taneiti. Mnobtl matka vytjfk^ dcenifiee: ,Co pak 
nepOjdeS do bospody? Baded-li ty doma aediti, do smrti se neTdAi. 
Jdi do bospody k tanei, tarn se prodflfil 6 kaplffky a no matky, co 
dSUte, kdy dcery vade t hospodltch jak fezDici telata a kozy r kriSmi 
na prodej Tyklddite? Vy pak, nestydatS JaloTice, Tafle tSlo a maso, 
aby n6kdy prod^no bylo, nestydatS odkr^yite?" (526). K tomu ka- 



,v Google 



349 

zatel dod&T& oa str. 537: ,Po)ixenko, Ati{i6ko, Marioko, sed ty 
V kautfi, bude£-li dobr^, Dnjdau tSI" 

D$ti snadao pMvykajf hFfchdm, nebot „tim hrnliek 
navfe, nikdfl to z aHho nevyvfe, a demu dftd pj^irykne, tomu star^ 
neodvykne, co se J&nek nenau^I, tomu se darmo Jan uCf.* (971). 
JiBty rektor u6il pry ,bratra a sestm, dftti mali5k6, slabikovati tyto 
slova I&tiiiBk^: ,Pietatem amal' Zat(in ty oboje dSti mlsto Pietatem 
ama vidycky alabikovaly : ,pije t^ta i mllina', a v prard6, co slabikovaly, 
se naSIo : kdyi cel^ dni pil tdta i niAma. Takov^ pietatis Cesk^ kolik 
je rodiifl, tolik je dttf, a kde je tatik pijfUc, tain je ayn pij&Eek, 
dcera pijavka, a kde je matka pivofika, tam jeat obyiejnd dcera 
bomb^ka." (516). 

„Nyul rodifioTfi dfitem By^m jeSt6 v kollbce o ienichy a ne?68ty 
86 starajf ; nyni eedmi, osmi l^ty pacbolfitka a d^v&Atka namlauvati 
ae umijf, nynf ml&Aei, kteri, jnk fikdme, jefiti ml^o m& na hub6, 
kdy2 3vatb6, o stavu maDielskym hiaa zazaf, jako mlad^ valtifiek 
aeb kllsenka, kdyi ores v pytti zaSustnouti nslygl, ugi pozdvibqje." (51 1). 

rflznfch pov6r4ch bt6 doby Bflovsk^ Boudi takto : 

Lid T&d i& ae BV^Bti povirami vBelik^bo druhu. 
SvAddjf jej .hddaioYd, na?Az&£i, h&da£ky, ^ebnaiky a 
jak^mkoliv jmdnem od d&bl& pokftSof rar&Skov^. Nebo 
obycejng takovf byvajl ovt^^ci, Bkot&ci, sviMci, p&Bt^fovS, hampejBnIci, 
ma&tallfOY^, 2eny pak a bdby ov(a(ky, tanlaCky, tlachaCky, poitl?aiky, 
kub^n^fky, podvodn6 nev^Btky, kaplfFsk^ svodnice ... * (384). 

PoT^refiDf lid^, .atratl-li n^tco obvzl&fitnS skrze 
k r ii d e 2, jest pravda, te nfikteM dajl m&i eiHti k BTat^nm AntoDfooTi : 
pak-]i to bned r^QO svat^ Antonln neptivede, tu hned poals k h&bi 
aneb hadaEovi vypravf . . . . Bolejf-li ndkoho znby, poatl se 
k svat£ Appolonii, vSak nepi^tanau-1i boed toho due, ta bez melkAnf : 
,YoIejte b&bu, at idd6 iehn&, stfllf, vylfvfi, kliky h&ky nad hlavao 
d«Idl' bTfrabezTfryl- (289—290.) Baby ,kdyi znamenajl ne- 
doatatek bAIma, v kterSm zitetedlnice, oko, aedl, tSmito slovy 
bglmo iebnajf a zah^Dl: ,Pane Boie TJiemobancf, jlL pro tvd 
boisk^ miloati i&ehndiin b^lmo na oka' (kdo tob^, b&bo, kdo, star/ 
brad6£i, dal moc iebu^nf?). ,Proafm Bvat^Panny Barbery, avat^ Vero- 
niky. Ot<!e, proelm svat^ Trojice, aby mn6 byla dnes n&pomocnice : 
aby z tobo oka bilmo zeMo a tak jak elunce jaand bylo. Jd6tei tam 
d?a Bvatf na bom OlWetskau, utrhn^te tam beninka na olivi, aetfete 
mn£ tlm t^m^f toboto oka b^Imo, aby bylo tak 6ist6, jak iiati byla 
pfeblaboslaven^ Panna Maria I Veda vodice. z\& neStovice, prosfm 



,v Google 



250 

miU sT&t^ Trojice, svaU Veroniky, svaU Barl>ory, dopomdhejte mn6 
k tomu Bflh Otec, Bdh Sya, BQh Duch SvMf Ameu.'" (291). Po- 
vSrefu^m lidem .skoro nejvfit6f xAnGpriiiuini . . . 
dSlajf lid^ nemocni; nebo teokrit nejvfce musejl Bob6 hlar^ 
Umati . . . .: Zdalil ta oslepla od aa6inka? Zdalii toniD ii£kdo D§tco 
na cestn neyylil? Zdali2 ona a§tco na hodech nevypila? Hiavt ji 
r&QO bolf. Zdalil onomu n6kdo nedodal? Hryze ho v btlfie. Tenloktem 
nemflie hnanti, schne mu cel6 rameno, jiD^ ra& euch^ l&mAnf v kyillch. 
T6to znf T uBfch, onu bauser tr&p[, toho mrzina dril etc. ^ehaejte, 
^ehnaiky, b&dejte, hidaSi, odkud to ? . . . . Co ti kauzedlnlci ? Dtfvej, 
je-li pFftonmfi osoba nemocnA, tato Sehnajf, diTD^ma kliky hikj zna- 
menajl, tSlo Defiaukanjioa nitl (1) m&H, race a ramena ByroTJma 
provazy V&2I, JEilovat^ma stahujf, kfli mSnf, levau rakau Setanajl etc. 
Zaae jint kocmandem nemocn^ho kanfl, do komfna ae dfvati a na 
\ev6 Doze at&ti porauCl. Pfedivnd Recipe pfedpisi^f, z devlti stromAv 
liatf, z jeden&cti smetiSt( ametf zmfchati s tfm se kauHti nafizi^f 
a, CO ani a&in ctflbel t pekle nevf, takov^ osotiy radf, aby toliko lidi 
odbyli, penlze.k objterstvi zejskali . . . ." (297). „Co mnohS kfe- 
B<aaBkd matky a sTJma prsama, ml^kem adfttma ddlajf? 
Stydlm Be povidati, 2e Castokrite mldko matefskd k bohynSm posflajf 
a skrze to jak aobS, tak d6tem h&dati porauCeJf. 6 neatydat^ hovadal" 
(303). . . . ,Co povlm o pacholclch? Jednu toliko obaTaost. Oni 
kde mobao kaupiti, anebo aami ze Sibenice bfeblk dostati, ten 
bndto piti aob6 iiosf, bndto do kofiak^ho £labu vrazf, ab) jim konS 
dobfe atili, a tFebas bez obroku v sv^ podstatfi zdat&vali ..." (304). 
NeJTfce Car a povSr jest ,nmyalivcfl, nikterjeb mly- 
nAfflv, polnfcb miatrflv a p(i pastjflcfa." (306). Na Btr. 
307—309 kazatel uvAdf, jak ae paBtytov6 povSreinfi modll, kdyi 
Tyb&ni^jf Debo pasou atfldo, na str. 310—311 rozbfrfl past^fskd 
zaklloinl a ukazqje aa podTod, kter^ pH torn ae dSje. ,Coi 
o Bl&dclcb feknn? Co o myBliYcf ch7 ZnAm^ jaau jejicb tajenstW 
a tejnd kousky, kterfma nfiktefl sUdci z p&nve pfvo na sttechu vy- 
tahujl. Myalivec pak jeden drub^n zbrafi jelio aam^m pohl^dnatfm 
oftarnjl ..." (312). Kdoai namftne, te CAry a povftry ako- 
teind ji2 Casto pomohly; k n&mitce tdto kazatel odpo- 
Tidi: ,Ne2 ptdm Be tebe, zdalij to jejicb bfld&nl, Sebn&nf, pOTfiry, 
OTsa na hlaru sypiDf, t jist^ poCto ubiy do vody bizeol, zdalii 
Toda BpMegnf z kola mlejDsk^bo a kropenl jejl dobytku tv^u po- 
m&bi? Pt(Lm ae d&l, zdalii mldavd voda, to jest y tichoeti takoT^ 
domll De6eD&, abys teokt^t na cestfi a lAdo^ nemluvil, Kldn^bo ne- 



,v Google 



pozdravil etc., zdalii ta voda plactiv^ dM upokojf? 6ekae6 t^, ho- 
spodyn^: ,J£ jsem to V pravd§ sknsila'. 6 slepotal Nic dokonce tj 
v&echny povftry vim nepomohly, ne2 yfra vaSe..." (318). 
„Ze pfed tfema Bo21 muky (!) trhan& tr^va a ze t^ch studDf viieai voda 
a Tt6ch dft^, jeni mH sauchotiny, umyt^ uzdraven^ bude, vgflte t tu 
Toda a tMvn, ale medle, kdyi dlt6 sauchotiny strata Kdopomohl? Ta 
triva. avoda? Pro vadl Tfrn d'Hbel pomohl skrze jind tajn^ 
a pFirozen^ vfici, aby v&b pii pov^r^ch zachova], ale 
T kr&tk^m Case do vdtfti nenioci nebo to dlt6 nebo v&a kvapnS 
strcf . . ." (319)- „BAba kdy2 au^inek l4Cf, nad vodau vz^vajfc 
ffk&: .Vejm^Dosvat^ho ranee | kns mazance | at tea ati6inek presUtne 
a I } zdravl nastaoe | doponulbej toho srat^ Eondrat'.") Neal-li to sm6Sii£, 
zlolejsk* a zlod?j^ povSra? Nicm^ne vtakovd bUzDovatvf vy matky, 
vy hospodyn^, vy 2eny, vy hospodAfov^ tIc nei t Boba v^Mte?' 
(333). 

Z toho ze vfieho vysvitii, 2e poboinosti pravd n msob^ch 
lidl aenf, nebof v6f( vice „hadaCam a badaCkim" nei 
k n £ 2 1 m . kteH mnohdy neuctivSbo chov^nl od njch zakougejf . 
Titul .dvojctihodnl pini" majl duchoviif apr^vcijOD 
od prav^ch katolfkQv, ,De2 od sv^tsk^cli mlaska6ij, od bacho- 
rat^cb bejskfl, od smrdutycb kvasovnlkilv a snad jeSt^ od vecefe Martina 
Lutera zapilcbajfcfch bfichop&skft (1) majf takov^ titnle, ie mnob^- 
kr&te ani jira na ynian trefiti nemohan bezboini darmotlacbov^ 
a velebu^ho kii82atva nepHtelov^.' (707). 

N6kter^ smiSne evlditnosti, na pf. pojmenov&nl rilz- 
D^cb Bvat^cb tebdejdfmi sv^tskymi tituly a j., co2 na- 
I^zdme jii V 16. stol. u mnobych kazatelft, na pf. v D^meckjch 
poBtilldcbJana Matbeeia,jen2 naz^vit ku pf . aichaadftla Gabriela 
bozlm legatem a sekretdfem, Jana Kftitele HerodeBOv^m dvomfm 
kazatelem a dvorQlm radon *^), vyakytujl se u BflovskSbo 
V bojn^ m(^e. NazyvA na pf. sv. Josefa .hofmistrem mal^bo Je- 
Zf&ka" (133), sv. apoStoly ^aenatory, radnfmi pdny", kteH majl sr. 
Jakuba za ^primatora" (I) (4971, jemuit pr^ pi'dvem pffsluil titul: 
„Maudr;f a opatraf pane! anebo: Va&e Opatraosti, Pane Primas!" 
(501), sv. Ondfeje gCooperatorem" a ^coadiutorem" P. Jeiffie (779), 
atd. atd. Tfin st&vajl se k&z^nf Bflovak^bo ovSem nad 
mlru sin^dn^- Komickych mist, kteri jsou prfmon pro- 

==) PodobnS T StayerovS poBtille, t. nk str. 336. 
") Oeorg Loesche, Johannes Hathesius, Ootha 1895, 11, S. 
JublloiDleh iplifi i. xn. 17 



,v Google 



262 

fanacf, aaUiixae y nicfa Telik6 mno^Btvl. Na pf. .Na dea 
Hv. Bartolom&je . . . Argumentum : Nemo pellitns ant pelliciatuH caelum 
intrabit. Chce8-Ii do nebe pfijiti, rtej aem koiich, Bartholomfiji, nebo 
iAdn^ nepHjde do nebe, kdo nedAkoiich ze sebe. Co? fj&Aaf nepfijde 

V koiichu do nebe? Co teknau na to pAni PoISci, jichi pffslovJ jest; 
Do svat^ho Ducba nesvUfiej koiacha a po STat^m Dnchn zhnd jeiti 

V koJuclm ! ? A 2^dn^ aevejde do nebe v koiichn ? Co praTf horliv' 
MoSkvanov^?: NaSe sobolovti koiichy odfvajf knile a cfsare, zahHrajl 
kn^iny a krfiloTiiy, dflchovnf i Bv^dsk^ (!) osoby, a 2Adny t koiichn 
nep!'ijde do nebe? Co feknau p^ni Uhh?: NaSe liSkami a popelicema 
pod&it^ (!) 6uby netoliko kavall^rflm a dAiii&m i v kostele slaoif, ale 
tak^ od sam^ho kr^le StSpiina svat^ho viiien^ a ooSen^ byly, a 2^dn^ 
T koiichu nepfijde do nebe? . . ." atd. (604—605). - Velice ko- 
mjckd i zflbavn^jeBt, jak uM Bllovsk^ vgffcf ndo nebe 
tancovati". i&Aaf jtrf nei Aohrf taneCnlk do nebe nepHjde. Proto, 
aby se vSichni do nebe doetali, majf vfeftcf pfipraviti nohy k tanco- 
T&Df, nSi pak k poslonchtinl. (331). Kazatel Tyz:fvA ^kr&loTsk^fao 
laiitenistu' Davida, aby mu hrAI k tanci do nebe tu nejsko&nijSl, 
kterou Bob£ z&hri\ v ialmu 8. ,Ne2 co jest pak to za tanec? PfsniCky 
a melodie yi m&me; podlvejme se na Erista tanec, aby jsme se 
za nlm nautili tancovati a ai^ do nebe vyBkakovati . . -t" (232). ,NeJ 
na ton) ji jeSti dnsti nem&m, ponSvadS cbci v^dSti, jak^ tanec 
(Eristns^ tancoval? Zdali^ francausk^, anebo ^pafihelskf, a nebo 
Eesk^? A i&Aim zallti figury toho KristoT^ho tance. Zdalii byly, 
a jak6 byly reverentiae? jRk4 passady, jakfi spazady, jak^ recazady? 
iak4 florety? jak^ bontady, cadenzae? Retirady, capriole, jak^ 
TOlti? .. Jak^ tehdy figury v sv^ch tancfcb ud6lal KristuB? Volti 
a Capriole, nebo ty se nejTfc ddlaly pfes kff2 a jmennjf ae Creptz- 
Capriol, kfIiiov6 Capriole. KriBtov;^ pak tanec kaid^ byl pfeskMi..." 
(233). I vyz^vA kazatel voflcl: „Cvicte se, cviCte v tanci Kri- 
BtOT^m skrze kil2e a nechte tance Lnciperov^ho skrze rAie I Po 
rflilch tanec vede do pekla, po kffilch do nebel" (237). ,Ti^rna 
meritoria est vita praesens. Hoapoda jest tirot n&S. BniJme tedy 
dobr^ mysli, tancujme v t^ faospodd, avfiak ale tak tanciijme, 
jak tancoval Kristus, a vsko61ine zajistS donebejak 
skofcil KriatUB." (247). 

Spasenl mili^e dojftijen katollk; i pravf Bllorsky s dfl- 
razem : ^^o taky T^flni a na to umitlti chcil" (8 18). Na 
str. 820 — 8^1 yyzndvd: ,V6fIm tcdy, vSffni tebe, Bo2e. v^flm v tebe, 
Boie, vfflm tob6, Bo^, a v6flm vsecko, co Tftfiti poranftlS. Dfikuji 



,v Google 



253 

tobd za tea velik^ dar a miloBt, za vfru katolickau samospa- 
sitedlnau. V M cbei 2W b^ti, v 16 i&dAm nmHti.,,* (820—821). 
Vfra katolickdjfl samojedin& .prav^, spravedlivfi a spa- 
sitedlai ?fra. Jind at se bonosl a kHem, jako Luteryanskft 
a Kalvin8k&, nejsau viry, ale kacftstva vfry pr&zdnd, 
aebo podTodoA, raubav^, Eristu ogkliv^ a protiTn^' 
(270). .N&s zajist^ povinnost naJe kaidSba okamfenf dobftnl boba 
DaSemu dikovati, ie jsme mezi kat olfky, ne pak mezi 
Turkj, ne mezi Tatary, aneb maufenlny, mezi Luteriioy a KalviniBty, 
etc. narozeni.* (272). Kacifflm brozf peklem. (820). Velebf 
nadgenS Pannu Marii, kterA byla Jak nebeskH perli&ka, jak 
nebeak^ lilium podl6 poCetf a Sivobytl sv^bo' (827); ,n4m v ho- 
dinka smrti pos>ltf iiaie Hromnice, Dejkr&Bii^jdl panna a hv6zda 
mohki, nejjasndjfif Maria." (87). Jm6no MARIA vykl&dd: 
M = Margarita = MofsklL peria (825 a si.), A = Adamas = Diamaat 
(828 a si.), R = Rubinas = rubfn (831 a si.), J =: Jaspii (837 a si.), 
A = Ametbystus (839 a al.). 

Nesmfmou, t4m6fbo2Bkoapoctn a cbT^luBflovsk]^ 
vzdttvi j'eswMm: „Nad Jesuiti oflfi T§k nic n£endjSIho, nic dQstoj- 
DdjSIbo, sic cel^ cirkvi srat^ uiitefinijdlho nemdl, Deb oni z d^tl 
mnie, z oeumSl^cb clrkve svaM u6itele a vfry nepfemoJeu^ zi- 
atopce Cini.' (539). „Po8lal . . . Bflh prvnlho anjela, Svat^ho Jana, 
[^ed tvit bjna sv^bo, aby pfed nlm casta pfipravil, drubdho postal 
Jgndda, aby za Dim od pekeb^ch formanS (I) Lutera a Katvina po- 
kaieaau cesta napravoTal a jak svat;f Jan Erista, tak IgnAcms cbot 
Kristovaii brifnil azast&val . . .* (534 — 535). Pfed Ignficem otr&Til 
pr^ nmoho duSf kteflfansk^cb, mnobo kritlovstTf, mist a krajin„pla- 
zlciseslepejaslepy (I), EalvinaLater. .." (536). PfipomfnA, 
CO jest napsAno pod sochou st. IgoAce na mostft ptaiE- 
skdm: ,Hic stat, quo, opem ferente, cbriBttana in fide orbis stat 
Zde ten aojel stojf, jebo£ silnau pomocl ve vffe kfestauskd yeSkeren 
BvM pevnj stojf." (537.) Vycbvalnje Jesuity, .kteitf s ji- 
nymaamftleBepostsvili dooCl Lnterovi...* (539). Ka- 
zatel ToU: .6 Ignati! 6 Tovar ySstvoI qnam suavis est 
apiritus tnus etc. . . . Tebe zde za sv^dka bern, Ceski provincie, 
a ptdm se, kolik ty tisfc ka2doroCnd lacn^ch du9f naay- 
cujeS? Cbcete vfid^t kolik? Podfvejte ae do jejicb (jes.) ducbovnich 
r^istril, a pfi velkd kollegii u svat^ho Elimenta 50, 60, id do 70, na 
mal^ Strang 30 a nftkdy vice, na Novjm mSsti 20 a2 30, v Holo- 
mauci, iibycb jind mfista opuatil, 40 a£ do 50 tisfc t6ch S. J. a an- 



,v Google 



3&4 

jelsk^ch hosta tfm neviditeln^ a pod clilebein kryt^ pokrniem 
a t^ch anjelA posilndnjcb kaSdorocnfi naleznuto . , .' (547). (Jind 
doklady v. V16. II, 20—21.) 

D^jinim sv^ vlasti v^nuje Bflovsk^ mooho ^vah, 
fasto ovSem btLehorkorit^ch. PfSe o Cechoyi, Krokovi, 
LibuSi, Vlaste atd., vypravuje, jak to vypadalo v Cechdch 
za dob pohansk^ch. Tenkr^te infili Cecbov^ za bohy .lesy 
a bobyag lesnl, dSbly a pekeln^ rar&Bky. Potom (Idle jin^ch bohfiv 
Bobfi vyhledivali; obzvlfiStnfe: Jovem, Martem, Plutonem, Cereiem, 
Venerem et Dtanam, sv^m jazykem je naz;^vajfce Jesam, Ladain, 
Niam, Maraouem, Ziziliam etc. (1) Cechov^ velebili, knfze jim 
nafizovali, koU6ky ob^tovali, svdtky svitili, jim plsnd sklidiili, 
sptvali, a jeStS kdy2 k!'estan6 byli, oa den Ducba SvaUbo D^kter^ 
verde a rytmy proapSvovali. Zase: kostely jim stavgli, vzl^tS Pluto- 
DOT], T kter^ho chr&mS, a2 se rozlfhalo, kHcfvali: Leium, Popelum, 
.t^ Castorem Polncein pFipumlnali. Nad to ctili hromobitf, slunce, dflvl 
spanilfi i nepikufi, aiio t v Ikared^ch Drakflv obiazy a rytiny silng v^Hli." 
(126). Za dob pohanskycb byly Cechy i Morava „rudia indestaque (1) 
molea' (in marg. : Ovid. Met. L. I.), .Leslicnd jakisi a neforemnA 
materie, tdlo bez krre, dpaiek bez duie, socha bez ^ivota", byla to 
.mrtTola pohansktl*. (117). Jakmile poCalo se pAsobenf 
av. Cyrilla a MethodSje, 

.Sidera coeperuat toto splendescera regno: 

Vfra avftati zaCala, | potoin celd kHIovstvf | brzy k sob^ 
pavolala, | lidu velikd innoistTf; | jak Methodius prav^bo Boba 
za£al k&zati, | bned l^ka v srdci kaiddho poCala pl&polati." (V2G). 

Velebf ST. V^clava (679 asl.)) zIoFecl Drahomlfe, naz^aje 
ji amradlavou cibuU (I) (680), vypraviije pov6st, jak se Drabomfra 
propadla, vypravuje o zdzraku a tfelem bv. VAclava (686) aU\. Velebl 
St. Vojtecha. Die Hijka TypraTuje, jak 8v. Vojtfich z filma se 
TrttiT, oTetky 8v6 poruCil Bohu a zaial zpfTati pfsei: „Ho- 
apodine pomilajny (I), tys spasa vgehomfm, spaaifiny (!) i uslyfi, 
Hospodioe, hiasy na6e, dej nim vSem, HoBpodine, 2f2ed (I) a mfr v naSl 
zemi Eriefi KrIeS Krleg!" (378). V^domoati st^ o d^jinflch ceskych 
kazatel ierp^ nejvfce z Hfljkovy Kroniky, ale i z jia^cb kroni- 
ktfflv a dftjepiacflT, jako na pf. z Paprock6bo (47—48 a j.) 
^iikoTi pravl, 2e byl „nkrutn^ vrach (I!) krajanDva vlasti palid*, 
jeni pr^ nPited smrtl porauCil (!), tSlo ST^ po ainrti z kttie stabnonti 
a buben z uf pro atrach adfilati. Zatfm ani se kdo toho bubnn bitl 
ui ^iBka za sTaa kA2i nebe dostal, u^bri na Tdky trpi tia kfiii (1)* 



,v Google 



255 

(616). Z^fmavfl jest t^£ zmfnka o mallfi Skretori. Kazatel 
uvaiuje, jak by rQznf iimUH v&7.xifm zpflsobem vymalovali and61a. 
Skretovi prav(, ie „by mu (andili) UAH vycpal jako paSatQm 
NabuchodoQosora krdle jejicb hofmistr, kter^ nejlepSfma jidlama (I) 
krmil . . ." (409). 

BiIovsk;f velebl ,iiejja8DdidIho a oejaepi'emoSe- 
nSjSfho clsafe naSeho a krflle Earla Sest^ho', jpmu2 
,nejhlubSi poklonu obfituje", „chI6b knSze Melchyzedecha". (31). 
PitedporfdH mu vft6zBtvf nad Turky, „<I&blovynii holomky" 
(43): ,6 silD^ ... a proti vSem nepHtelilm bezpefiu6 Jmdno Jesusi 
Eomu2 jin^mu ji. to Jm^no . . . obetovatl ISpej mohn, nei Tub6, 
DeJDepfemo2en6j5i N&m^stku Konstantina Clsate, flmsk^ cfsaH Karle 
toho jm^na Sesty? Toto ji. tv6 Cisai-sk6 Milosti obfetuji, na erb 
HauSpursky jako na dv6te tubo nejslavngjslho domu Rakausk^ho plgi 
a pHpovidim, jak jsi in Nomine Doiiini .... Achmeta tfetlho, Tu- 
reckyho tyrauna, porazil: Tak \a N. D. . . BizaDtium, Constantinopoli 
obdrilft..." atd. (44-45). 

Spisovatel vid^l pry „knt2ku: Adamas Anstriacua, a v t^to 
Cetl: Annnlus Europa est, Adamas Domus Austria, Gemma Europam 
melior condecorare nequit. To jest zkr&tka: Evropa jest prsten, DAm 
Rakausky Diamaut, nad kter^ draiSCbo nemi iddn^ Amaot (I). Tak 
draby jest ten perlov^ kdmen diamaot, £e Qejslavn^jfilmti domu Rakau- 
sk^ina se pHrovnati mble.' (721). 

Hlavou protireformacnlho huutl v Ceskd literature 
v«ku 18. byl JGsuita Antonin Konidi (1691-1760). Fanatitky 
tento kazatel, ti]u2 cbatrn^ho zdravf, vystupoval i p6tkrM doDn6 na 
kazatelnu, aby zpQsobem drastickym IfJSil lidu iivymi bar- 
vami poslednf soud a litrapy pekelnd. 6ldil se pi-i tom zA- 
Badami Lamormainov^mi, vyalovenymi u2 r. 1637, pH cem2 heslem 
jeho bylo: .Napfed jest b&zeii a strach, potom Uska a milOT&nf 
pravdy." VSecka jeho literarni fiinnostjest t6ive 
slu^bAcb proti reform ace. (Die VIcka, II, 54).^*) 

Vydul dvi postilly : 

1. tZtatd neomylni Hmsko-katolickS pravdy Dennice na ve- 
fejn6 slavnosti svatych ji svCtic boilch v epifitolnfch 
fefcicb." VySla v Praze u Joachima Karaeaick6bo r. 1728. [Mu8. 

■*) T. t^ OttdT SI. nftniS. XIV, itr. TOO. 



,v Google 



256 

39 D 6 (tit list achizO, un. 54 D 405")]. .ObfitoTdns jeat" 
.mil^m Tlastencflm misto blDdD^ch knih." Koaidi neuvitdi 
ST^ho jm^na, afbtl pravi na lisU tttutnlm, ie jest kniha tato ,n6kdy 
od Kristo/a Pflaumera z T. J. v phltelskSm rozmlauTiInf pfedsta- 
vena, nyaf pt^ od Jednoho z t6ho2 Tnvai7BBt7a knfize t epiBtolnl 
vysvMlenf rozSffen^." J.J. Hanug bledaje pflvodni spis PSanmerilT, 
aby srovoal original s prekladem, pi^hltiel bohosloveck^ katalogy 
uniT. koihovny praSsk^ a nalezl, 2e do katalogfi ode divna byl za- 
nest!!! jin^ exempllLF U2e knihy pode jm^nem PflaumeroT^m (54 C 128), 
a poznal dokonce, 2e pfivodnl prekladatel Pflanmerdv 
nebyl KoniEld, ii^br^ Jan Benedikt Smdlllt, iehot .Katolicbi 
rozmlauv^nl" vy&la t Prazo r. 1654 (uD. 54 F 69, 54 F 166, 54 
F 229), jako pfeklad z Pflanmerova epiau „Dialogi catholic! de 
una vera, bona fide, d. i. Katb. Olaubensgesprftch', 
Amberg 1635 (ud. B5 C 198). Koni^ prefUad SnudikAo Jen rofUfU. 
(V. CWnek Hanugftv v C. C. Mus. 1863, str. 202—204.) 

Prvnf list t^to postilly obsahuje vyobrazeni znakQ hrab^cl rodiny 
Slikovgk^. N^lediije dedikace (epiBtolft dedicatoria) Frant Jos. 
§likovi, hrabSti z BasAnu a Lokte, p&nu na Stai-^cb Hradecb, 
V KopidlnS, Vok&icfcb, Bai-touSo?d, Jififnovsi, Bflsku atd. a j e h o 
manielce pf. Anni Josefin^, rozend brab^nce KrakoT^kd 
z Eolovrat. V dedikaci td Koniig velebl hrab^ci maniely, te iiai 
niklnd na vyd&Df spasitulnyeh knih proti bezboinfm blndflm kadf- 
sk^. Jsoo tu slova otrock^ho pochleboTdnl a lichotnSho 
vyn&Senf hrabdcfch milostl, hemJii se tu nad&vky na „ka- 
citskou zlost", na „nepMtele cfrkye Boil", na „jedoTat^, bliidn^ 
knihy", na .kaclfstvo mrHkotou pekelnou nakvadend', a TysIoTuje 
Be nad6je, te ,po bedliv^m knihy t^to JStenf odfeknau se na v6ky 
vdech kacffakych knSh, navriti ae k samospasitedln^ ClrkTi 
fomskd blaudfcl ov6i(ky, vypudf se z vlasti nsdl fikodliv^ v ntlbo- 
ienstvf rozepte, zrilst vezme jednota vfry Kristov^, pfestanau po- 
borfilivA rauhitiil, rozhojnf 3e d^dictvl Kristovfi, mnoiiti se bude t naii 
Tiaeti katolickfi pravda, velice oslaTen a zveleben bude t clrkvi bv^ 
Kristus". KonifiB vychvaluje Hi z&sluhy clsafe Ferdinanda II 
katolictvl; hrabata Sltkov^ borlivd bo v tti v6ci n&slednjl; 
kazatel velebl jejich rod pochizejfcf pr^ od otce bv. Ludmily, atd. 

Pak jeat pfedmluva k itendfi, diouhfi, II— XLVIU. Koniti 



") Tentg unir. ti>k pUFil druhd; Jiffmu Rjb&yOTi k iftkoapen bjl ul 
r. ie66 nebo IHG7 bibliotekA^em P. J. ^ulkem pio cU. biblioUku. 



,v Google 



257 

T Hi aaflkii, le neni jednotn^ xiry,") brojl b odpornou nftbo- 
tenakou ueBD&delivostf proti nekatolic kym nllboSen- 
stTlm, s nechutiiou iroDJI zmi&nje se n nov^ch apoStolech sv^ta, 
Hasovi, Jeronymovi, Ealvfoovi a o .ptedrahM mvii Boilm, tfetlm 
Elitii apfltSiii evangelJBtovi" Martinu Lulherovi (XIX), vetebi vlru 
katolickou jako jediDi pravou, kter& nikdy neklesia, ale sUle 
tr»i, V nfi jedin^ jest Bp^a. Proti kacf fflni a k pozn^nf prav dy 
aepHal prf bvou postiUu. Pfipojuje jiak amluvu: ^Co ae vejfecnosti, 
krasomluvnoBti a miBtrD6 zbrauSend cedtiny dotyie, opovfd^m se, 
a voind se prizn&vim, 2e jsem do gmmmatiky iesk^pFed 
taatoprtict mon n a b 1 f d n a u ti pHleiitoat Dem6I(l)- 
Matefekau fefil s rozmilytn iteutfem a s vlastenci inymi rozmlanvdm. 
NadiU Bern se, 2e apflmo^ sprostomluviioBt v pf^telsk^ch rozmlauvA- 
nlch laakavgiDii Sten&f'i nad vysokau fie^tiny pravidel sformovaaau 
Tejslovnost Uhiti se bade; aad to cfl. a konec tdto knliky jest, aby 
ona ubofajiii TlaBtencflm m^m na mistd zl^cb a podvodn^ch kacffsL-jch 
kn^h k ducfaovnimu pokrmu a potSSenf slau2ila; te pak v6Wm 
dilem sprost^Sf obecnf lid snitieji bludn^ Jitenfm zaveden bfvA, m6\ 
Bern za to, 2e k sDadn^jdlmu pochopenl sprost^bo lidn prosp^gndjdf 
bude kunstovn^ okraay zbavend matefsk^ f eC") . , , ." 
(XXXIX — XL). Na Btr. XLI pokraCiije takto: nPodvodDf a bezboinl 
kacltov6 h'adovit^m £ten(m s pfedivnau veJBlOTnostl a krasomlamoBtf 
oslazend l^fldky v knihUch svycb pHpranijf, aby llbezn^mi slovy 
chutD^dl iiteDl Bv6 Bpilsobili, a tak fortelodji skryt^ a zmtchan^ 
V poknnu slora Bo^lho jed pobo^nym (ten&fAm dod&vajf . , . .* atd. 
.Sena tebdy, rozmilf Cechnv^I Sem, bludnjm uCealm, podvodn^ 
£ten{m, naka2enym rodem zaredenl vlasteucov^l Sem, t prav^ vlfe 
vrtkav^, o samospasitedln^ flmsko-katolick^ cirkvi pochybujfcf duSel 
Sem oCi, sem srdce, sem mysl a rozum se vSl sna2nostf obraCte I Evi- 
gilate ad saluteml Amate paceml Redite ad uaitateml ZAvi v(is uctiv6 
k bedlivdmu neb Ctenf neb slyfient knihy t^to slovy sv. Augustina . . * 

atd. (XLII-XLIII) ,Tak b pHhotoven^m k poznflnf rSelik^ 

pravdy srdcem knfiku tuto 2t^ a na dobrodince jejl pobo2n^m 
vzdechnDthn nSkdy spomefitel" (XLVII). PfednaluTa k CtenAH konfti 
se pak citaty latinsk^i a ce<:kymi ze st. Augustina. (XLVIII). 

■*] MluTl t6i huiitecb a dovolaje Bi neuctivou aloTol hHiku, ie .biuft, 
necht ona pod vodaa se akryje nebo po lemi krftiif, rovnd fausin jest" (III). 

") PffpraTJl viaJi poknn DezAiiTD^ jednak hanebnon 6eStinou jednak 
bemilcimi Be citaty irAEDycbBpisftthaologickjcb, jimi piontf iiUnO 
nerozumf, jednak neginjalQ^mt pflklady, bcdzypln^mi poTldaJkami, 
ktere ilOTUa DeroiumDiho postnwujf, u razutuD^hu viak odpor pfiaobiti muif. 



,v Google 



258 

ZpAsob vyfuadiv. 

K textilm vybran^ch epiStol neb rilzuych jin^ch 
vyfiatkd z PI 8 ma s v., na pr. z knihy ProrokQ, z knihy Pflelovi 
a j., kazatel pHpojuje vidy „spasitedlne vtfsvitleni v roemlauvdni 
uvedenS" na rfizn^ sv&tky od sv. Ondteje hi do sv. EateHny. 
Rozmlou vaji obycejng 3 OBoby: fardr (t. j. sprivce duchovnf), 
&mdf (t.j. clovfek ntviif) &,sprostaJc (t.j. clovfik ueucen^, laik). Pfed 
rozmluvami jest fidy ozaaieno thema pffsludn^ rozmluvy, na 
ph na dea sv. Oudfeje tbeiua : „Nenl dosti k 8pasea(: toliko t Boba, 
neb V Krista vfiriti" (2), na den OciBtovinf Panny Marie thema: 
.Otiatec pfsmem svatym ee dokazuje" (194) atd. 

Wcdska: Podfitek „ rozmlou vdnf" na den sv. OndFeje: 
Sprostfik: Dej Vflm V&a Bilh dobrj den, ducboval a uCen^ Pane! 
Far^f: Zdr&vi budte, mil^ pflteli! Go nov^bo tak rUno ptindfifte? 
Sprost&k: Nemnofao zvl^tnltjo. Jsem pongkud zamy&len}^ a bojim se, 
abych nepoblaudil, kdybych bez rady ducbovnlbo spr&vce v m^m zma- 
tenSm a sprost^m rozmejdlov&til nStco za spasitedln^ uznal, cn2 takov^ 
nenf. Far&f: T^SIin ae z t^ synovsk^ dUvfernosti. Ovgem nebezpeEn£ 
Ciaf, kdo^kolivftk maje nf'jakau pochybnost o vScecb k spaseni pfin&- 
leiejfcfcb raddn a maudr^m nebere. Vo5 Hm jde, 2e vademu zmate- 
n6inu myaleni v6erejd( Epifitols S. Pavia (1. &m. 10. k. od v 10. at 
18.) nedobfe pochopena a vyloien^ pMle2ito8t poskytla? Sprost&k: 
Trefili ste mi na notu, pane fai'&H ! V^rej&lho dne po sluibiicb boiicb 
velel sera aobg dl^ obyceje ptecfsti EpiStoln, ktei'H na sv&tek sv. 
Oudfeje, ApoStoIa P&n^, pHpadd, ajak sem z nf tato slova vyslecbl : 
.Vseliky, kdoi v6fl v aij, iiebude zabanben, K film. v. 10. kap. 
ver. 11', a zase: ,Ka2dJ /ajistfi, kdoikoli vz^vati bude jmfino Pin6, 
spasen bude, v verSi 13'., pomyslil sem Bob6 : Jestliie B&b sdm skrze 
Pfemo sv. nda vSecky o spasenf vfecnfim ubezpefiuje, budeme-li v nftj 
vdriti a jebo 8vat6 jm6no vz;^vati, proEei tedy ducbovni i sv^tskA 
vrchnoet nis kjist^mu ajednomu toliko nUboienstvl flmskdma katoli- 
ck^mu dohf^nf? Zdali2 pak netnfiiem tak dobfe v luterydnskym, 
kalvinsk^jii , busitskym neb v jak^mkoliv jinym n^bo^enstvl jako 
v katolickjm r jednoho Boba vSritiajeho svat^ Jm^no vzyvati a tak 
bezpednfi spaaeni vS6n^bo dojlti? ProC se ndgi takovi^ svoboda 
ujlm4?"(3 — 3). Fardr vyklfidi. Sprostdk se ddile t^iie, pozdSji pfi- 
stupnje 6 L e n fi i- (6), kter^ die slov .sprostdkov^cb" „m&lo drii 
o naSem ndboienstvl katolick^m", jen2 viak (asto k far&H docbfUf 
a 8 n(m rozmlouvfL o ndboienatvl a o vlte. Cte ndf pozdravuje fHrdfe. 
„Far&f: Dobfe v £as pficbdzlte, tnil;^ sausede, pr&yi sem a tfmto 



,v Google 



sansedem hMkn zaJia). C ten At: Zajist^ o n^bo2enBtvf. Far&lf: 
O nAboienatvf. Ctenif: V kterdmito puiiktu? Fariif: V tomt^, 
o kter^m snie ned&vDiho tAsa k slovflm pfiSli, zdali jest k doaaienf 
spasenf dosti, Myi kdo v Krista vfiH, etc.," atd. Pokraftuje se 

V rozmlure o tomto tbeinatft. 

Jindy vystupujf: farlif, osadDl a aouaedi, na pf. 

V rozmluT^ Da den st. Jana, apoStola a evaDgelisty (104), tia Novy 
rok (136) atd. V rozmluvS na den sv. Josefa vyBtupuji jen dvg 
osoby, fsr&fa6ten&f (229), podobni v rozmluv^ na pond61f 
velikono&ni (291), na liter^ velikonoCnl (314) a j., jindy zasa jen 
fartlf a osadni (na den st. Jana KH. 505) atd. 

Na konci postillyjsou 2rej8tffky: 1. ^RegistHk prTni, 
die kter^ho avdte^ni reCi k nedSlnlm aikovati Be mobau." 2. „Regi- 
stMk drubj vSech vScf t tdto knize obsaien^ch", (^poStolov^ 
ili£nf, drhev, atd.) 

Na konct: .Vftechno k v^tfif sUv6 Bo21; ke cti a chT&le aej- 
BT6t£jdl Rodicky Bo21 Ji&lnsk^, kteri t sv^m milostiv^m obrazu prvnf 
dobrodinf prokflzala, kdy2 skrze Cast^ nn ae vzezfenl kaclrak^ho pa- 
8ty!-e Brdce zejskaln; k potestDOsti S° Aiitonlna Padu^Dsk^ho, jeD2 
kladivem kaclrAv slauti zaelaniil." 

V postille tdto Bpiaovatel vyvracf prote- 
stantsk^ n&mitky proti katolictvf a dokazuje aanio- 
apasitelooat vfry Mmsk o-k a t o I i c k ^. Kniha sama jest 
iii Pflaumerem ps^na 2iv^ , BOustavnS bojujfc proti huaitstvl, 
luteranstvi a kalvinstvl. (VIC. II, 55, HanuS CCM 1863, 204.) 

Na str. 346 Koni^ avainje o ieakydi exuiantech, zejm^na 
o jejich „6kodD^m a darebn^m do krajin nekatolick^ch tanlAnf.*' 

uieni M. J. Hmi kazatel poJ4^dn)lv& na str. 76 a bI. : Sprost^k ee 
td2e, \trob by ni61 zavrhnouti u6enf Husovo a Jeronymovo, 
kdy2 nich nic nectneho neni zn&nio? Vatit odpuTldd, 2e oba byli 
ctuoBtnf, dokiid nebyli nakaieni u6enfui Wiklifovyin. Jakmile pr^ 
nakazili sebe i jinS jedetn kaclfskyin, ztratili viecku ctnost a spra- 
vedlnoiit a ptestoupjli z&kon Pinfi u6[ce, ie nemA hft\ v &t&A& Bv6t- 
sk^m ani ducbovnfiu ten, kdo hfefiil smrtciln;^in hHcheQi. Pfipomlni 
krTav6 vfiiky, kter6 pr^ jejich pfisobenlm vznikly, a chce po- 
mlfieti jejich ziitvrzelosti, ae kterou se postavili proti vSeobecn^ cfrkvi 
at do skon^l hanebn^ho pif iivota sv^ho. Hub byl prf nakaiEen (tenlm 
blndn^ch knih (308); na str. 309 kazatel naz^vtl Husa blavnfra 
arcikacitem v Cechfich. .Aniouen plamen, b kterym vfieho pilvo- 
ioH Jan Hns aJan Jarollni(I) spravedliv6apiLleDi byli, 



,v Google 



260 

ten nehldD^ kaukol (t. kaclFstvf) nesp&lil, njhri k dalSI &kod6 cel^ 
vlasti to BkodliT^ hloidf a kacffstva strni^t^ zap&lil, ie napotom oheft 
ten ani krvl tolika biHcQv odpravenjch uhnfien nebyl". (309 — 310). 

knihdeh ndeatoliekych , eejmina o postiildch , vfBloril Be 
Konidg B nesmifiteln^m ztl^tini takto : 

.6, tialckriL zloFeCenti knifay, skrze kter^ tolik tisfc 
tisfcflv duM vlastencflv Dafiich do propasti pekeln^ k zabynutf vit- 
admu a &i podnes pHchdzt ! B6da t£m, kteF( o takoT^ch kah- 
hAchv^dl aduchoTnfm aprdvcflm jenezjevnjl neb kspi- 
leni a skaienf jicb dopom&bati nechtll AC vidl, i oni pla- 
menem obnd pekelnAho dkvafeni a p&Ieni Da vdkybudan! Ale kde jaao 
takoT^ knihy? 3'ii jsem pravil : pfedkov^ naSi, ktefl jich 
u2fvali, iii uinfeli, ale kniby neumfely; jsau niezi odrni. Kdyby 
skrejie, a sklepy, truhly, aalmary, kdyby komory a fipej- 
chary mlnviti mohlj, uk^zaly by n^m D^kolik dflfl pikhardek^ch 
bib 11, Kdyby se vSecky doSky I'ozpaduauti, v^ecky Bnopy slAmy 
rozvazovati m£)y, vypadly by z nich Posiylly Jednoty BrairiAd. Jeftte 
u mnoh^ho hospod^Fe t post el i pod hlavau neb pod Bl&mau odpoiifTiL 
Postylla Jana //tin, POstylla Slovdcia neb Spanpenberskiho, pOTaliije 
Be po nebealch I^tyUa ittdanskiho, zastrCen^ jest na poliei 
Summdryt, v truhlfku ?6zl KancioDEll KlimeDta Bos&ka, 
TomASe Sobftslavsk^ho. Zastrien^ jest kdesi Vejfclad ua 
Jezus Syracb Jana Stran6nak6fao, Vejklad na Tobidfie, 
naDaniele, aajin^Proroky, Vi-jklad nazjevenlS" Jana, 
na i^almy, ajinf Plama Svatdbo podvodoi vejkladov^. 
Jedtivj arm ar Celiac 8krejv& KatechismusJednotyBratrsbdt 
Hodlitby a pfsn^ ^itavskd, Trnavsk^ i Drdidftnakd..." 
(312). - 

2. , Vejtakni natti^ a v^kladovi na vSecky ned&ni a svdteim 
Epiitoly, tei Evangdia celiho roku . . . od knSze Antonlna KoniftSe 
z T. J." VytiStfino v Hradci Krtlovi u VAcl. Tybely, r. 17-^ (mus. 39 
D 5). Post ilia tato T^nov&iia jest t ^2 Fran t. Jos. glikori 
a jeho man^elce. Koniig pltirovniiv^ r pfedmluvi brab^te k Jo- 
Befii Egyptek^niu, velebf ho pro jelio pFisp^nl k ?ydflT&i)f „spasitelnych 
knih", uvddi jebo zdalahy o iiAboJenak^ vzdgMnf poddanych, chvill 
jeho &t&droat Vyklfldd drile, jak pobo2n^ CiUnI st. evangelia jeat pro- 
apigno k spasenf, pod&?& i>Nklady ze Jlivota bv. Cecilie a sv. Tbeofily, 
adoufd, iejeho vykladnv^ zpdsobf, ie„mnoho bffchA se ptekazf, mnoh^ 
daremn^ feSi a schflzky se pfetrhnau a snad s pomocl NejvySsiho 
i D^kteH hMSnlci k pokinl i n^kterd daSe k v^fin^mu spasenf ph- 



,v Google 



261 

reden^ bndaa.' NeJTgUf zAstuha o to mfti budoa oviem brabScf uiad- 
itH&y i rszfy& v6Hcl, aby je za to velebili, a sto jeStS jednou tak 
eint. — PfedmluTOutouto vaneduch pffmo otrock^, kter^ 
a patolizalakou t^^f oddaoostf skUnf ae pfed hrabicf milostl. Jerl so t n( 
td^hrdA seber^domf d6sn6ho fanalika, jemu^ vde nekatolick^ 
jest hffSn^m bIuda(Btvtm. Kazatel doufd, ie mnozl mn budou 
donitSeti dAvftrD^ bludari knihy, aby mobli b^ti za to liJiastiii 
jebo celorodofch v^kladA na epifitoly a evangelia, jicb2 byli pry dtlTno 
MdoaUfi. 

V pfedmlnv^ k 6teiiifi Eonjti vykUdi, jak velik^ poklad 
jest sloTO Boil; pravf, 2e pravd sv^nf ned6U a srlltkQ jevi se 
poBlouch&Dfm slova bo21ho a fetboa knih od duchovDl fCmsko-katoIickd 
vrchnosti potvrzen^ch; proto pry vydal 8v6 vjklady. 

Postilla tato Ai\ ( se na 3 dfly: 1. k&z&at od 1. ned^le 
adv. do STatoduSnfch svdtkflv (1—400); 2. od nejsv. Trojice do po- 
sleduf neddle po sr. Duchu (401—688); 3. k&z&ni na avflthy a slav- 
noati svat^eb a avetic bo2fch od sv. Ondfeje do sv. KateHny 
(689 — 1080). Ma konci jest abecednl rejstflk v knize obaa- 
leo^ch nauCenl a rejstMk omylAv. 

a. vyddni tito postilly vy6lo r. 1750. (Jir. I, 386, HanuS CCM 
1863, 206). Jungmann (Hist. 300) a Pelcl (Jes. 186) znajl jen 3. vy- 
ddni t^to poBtilly z r. J76d (8^ un. 54 D 161, mus. 39 D 7, 39 D 20 
[dfl 1. a 2.]) V tomto (3.) vyd&ol neni i^dn^ vgnovfini. Po ptedmluvS 
k £ten&ti (shodnd a tiskem 1740) n&sledujf bned tri d(ly poattlly, 
otisk z r. 1740. 

.Vejta2nf nau6euf'' bjrla pfeloiens t42 do n^mCiny 
od ndjak^o jeauity, snad na Moravi; censurni dovolenl podep»lao 
jest: Olomacii, 30. Martii 1747, biakapak^ dovolenf Tgak: Reginae 
Hradecii, U. D^cemb. 1746 (un. 46 D 48, jak oznaiitje Hanod v ClC^M 
1863, sir. 206. — Jir. I, 386.) 

RoedHmt v^kladAv : I. Text epifitoly. 2. V^tah, t. j. T^klad 
kr^tk^ na epiStolu. 3. Text evangelia. 4. Vyklad toboto texta. 
5. Pitfklad. 6. Modlitba. 

Podtdne niktere ukdekt/ z tdto postilly. Kosi&S xa& proti 
BfloTskdmu mnohe pFednosti. ilei jebo nenf tak hrnbfi, 
jazyk nenl tak zneSvafen vfrazy Tulgarninii. Eaza- 
telsky t6a Koni^Av jest pooSfcad mlrn^jef. Tak4 neamy- 
sln^ch, komick^cb zvldStnostl Koniii nevybledttvi ton 
m^rou jako Bllorskj^. 

Sloh jebo jest misty iSivJ a ozdoboy. S citem a mid. 



,v Google 



Senfm llcl na ph n.arozenf Erista Pjlna: .Duednf noc v nebeskj 
blesk se vyjafinila, z CisW Panny vykvetl spanily kv^t, vyekytlase drahi 
V Botl6in6 perln, kter& cel^ho 8v6ta ct'iiau vyplacen^ byti nemfi^e; 
radoet anjelskri, ples&nl srdce Udsk^ho, jednorozen^ syD Doha Otce 
narudil se v Betl^mi; t chllv^ maid dlU, veliky Buhpolo2en jestl* (33)-") 
P6kn^ uva2uje o bohatstvf: ,Cest a sl&va sv^tskft oadymi, bu- 
batRtvi a vseho bojoost k ppjSc vzbuzuje, rozkode a vSelik^ pohodll 
jsau iiil8trojov4 mnoh^cfa hHchQ, neb z pFIlidD^ho dychteni po bo- 
batstvi, z nemfrndho u^lv&nt rozkoSl plodl se lenost . . .' (34). Na 
D^ktei'j'ch migtech nal^zame Thodn^ ptirovn&nl, napf. ofilfeol 
pomluvy: Pti defiti gpad^ . . . n^kteriL kapka na prynf dindel, pak 
z jednotao Sindele na dnihy, a2 do 21a'>u; ze 21abu potom hrne se 
Toda na spflaob pffvalu do ulice a do m^sta, a<! se prvd zd&lo, ie 
jeu jeden Sindel drub^mii kapku po kapce 8v6fi] : Tak se deje t po- 
nilauv&nl : sotva kdosi n^tco scestn^bo o bliinfm zaslechne, jak domfl 
pfijde, jen jednomu dom&clmu to saukroDi6 naSepU, ten drDh^u, 
drubj tfetlmu, a2 po nSkoIika dnech cel^m 2labein po m^t^, po cel^ 
olici z\& pov^st se rozlivfl s velikau fikodau i ki-ivdau Usky kiciifansk^." 
(7T4— 775). S pffpadn^m kontrastem yyklfidjl vctSI zboi- 
uost lidu venkoTskeho ne2 mSutak^ho: ,Sprosly sedlsky lid, 
aby sljSel maiidrost slovit Bo2(ho skrz usta kazateldv, pnchttzi zdaleka 
na mill, taky na dvg, a to easu zimnlbo v defiti a blatS ; zallm v hlar- 
nfch a velk]?ch mSstich m^SCand miyl kostel pred hnbau, maji ka- 
zatele, kteM k&il jako Salamaunov^, a po vSem sotva nohau kdy 
z doiau vykrocejl, aby kiizanl postauchali . . .' (208). V 2. dfle ,spa- 
sitedln^ho rozjiiudiif o umufienf PdiuS" jest Ucenl dosti 
zajlniavf, misty i dramaticky ucinnfi (264—277). P6kn^, 
a5 jU drastick^, jest toto mlsto: .Ohavny, pifevriceny a ne- 
bezpetn^ pofidek jest: kvet mladosli t£[u, sv^tu a iibiu a maroosti 
ob^tovati, ohryzky pak v6ku st61io, to jest sedioy Bohu jako psu (I) 
cbtlti dochovati.* (76). 

OvSem Qal^zlme i u Koni^e mnoho ostrich, dra- 
sticb}Fch sloT, na pK : „My jistg na svatbn s kozlovau blavsu, 
8 hadlma rty, s opici tv&fi, s oSkliv^mi pazaury ptUtaapiti se 
stydime, zde pak na svadbi nebesk^ pf«d krdlem vdech kr&lilT 
dostaviti se mAme: pokudi celosrdecnfi ode vSeho i vSednlbo dobro- 
ToIn6ho hflcha se neodvrAtlme, mnohem ohyzdnfejSi pfed t?iti boil 
budeme. nei abychom v obliCej ohyzdne potvorj se oblekli . . ." 

**) Citatj jton s 1. T/d-i bhi. >9 D S. 



,v Google 



26S 

(353). „PoTaime jilt, jak se cborati mime, kdykoli fiT^m 9kodlir^m 
vnuknutlm k nestydatosti, k leaosti, k neposludenstvl neb k jakdkoli 
nefesti n&s |ifflbel) vdbl: chovejme se tak, jako se cbovfLme, kdyi ae 
ndm na stQi pokrmov^ cervivj, smradlav^ aeb jedeiu nakoiieu^ pred- 
staviijf; teakrdt jists od takuv^ch poknnfl, bytby pit vrcbu oalazeni 
byli, se odvracujeme: tak kdyi nis cIAbel k nestydatosti vzbuzuje, 
bytby Dflm sladkoat rozkoBe t^lesn^ na mysl namftal, v^Fme, ie to 
jest ten praSify had, tot ten jedem nakaien^ pokrm, s ktei-^m d&hel 
duSi nasi otrAviti uailuje . . ." (398). Pf (mo odporn^ jest Utent, 
CO se stflvfl s tdlem lidekym pe smrti: „Sotya se tSIo lidskd 
po smrti, aby siiiradem lidein obtf2o6 nebylo, do zemfi zabrabA, sejdan 
se k tuCn^ koristi obyzdnf zem^plazov^, rozlezau se po vSech audech 
cerTov^; prsa a bficho opanujl jedovat^ idby, stehua proUuati badau 
fitlrov^, okolo ramen a krku otocf se oSklivI faadi, a tak t6Io zde 
rozkofimi vykrmen^ zifrati biidau 2f2aly, brauci a jeStgrky, ostatnl 
mrtvola v nechutnl (I) hnfz a hnftj se roztefie . . .' (556, pod. 557). 
Hnusn e jest t^2 toto pf irovn&nf : „Jako tnilj sii6hem ptikryt^ 
tak diaubo se zi& bll;^ a Cisty, jak diaubo teplejSl slunce nafi ae- 
avitf, tak taky, &i na eaudn^ den alunce 8pra?edioo3ti se vyskytne, 
hHSofl praSivina na kaidSho pokrytce cel^mti svfitu zjeveDfl bude . . ." 
(101). 

Jako Bflovsk;^, i KoniAi vkl&dd do postilly rflzn^ pflklady 
ze2ivota svatycbajin^cb lidl, napf. osv. Augustinu (5), 
o ST. FraatUku Xav. (83), o jednd dfvce, kteri syou taneCnf v^efi 
zaplatila hroziiou sini-t(, kterou jl diblov^ pHpravili (1), o pHkIadn6 T§r- 
nosti jedooho vojina ke knfieti (320—321), o jist^m rytlH, jeni 
skonal hroznou smrtf pro svou chllpoou 2fldost (380), o sv. pannS 
Brigittd (399), o jist^m inarnotratn^m kupci ve 3pan61sku, jeD2, 
aikoliv by] zntvrzel^ hf ISnfk,zpov*d( pr^ pfiveden byl k Mdn^mu ii?otu 
(461—462), atd. atd. Pflklady z&zi&iai ze iivotil svat.^ch 
neuriiejl J^tendfe, mnoh^jin'^ ptlklady v9ak jsou 
hriizn^, hnuan^ anekdoty. Tak na pf. v Hora^dovicfch 
prf Jista 4ena tfihotni v Cas dnegni pi ocessi (t. o BoiSfm TSlc) bez- 
bosSn^ skfibia: ,Zavtete iiv6fe domu nafieho, a( n4m 3em toho bez- 
nob^ho Boba nenesau!' V kritk^m Case pomsta Bo2( bjJa ve dvehch, 
neb syna beznohSbo zplodila, kter^bo a2 do v^ku dosp^l^ho t^£ce 
vycbovati inusila ; mu2 jejf sAm Be zabil, ona t^2 bf dnS zabynula." 
(432). Nebo vypravuje podle traktatu o tanci od Simona Lomnick^ho 
o brflzypln6m konci ,jf(in6 velmi rozpustiU a lebko- 
uiyslnd 2eny t brabaatskj zemi," kter^ t6m4f ka/dou nedSIi 



,v Google 



264 

a sv&tek provozovala taaec: 6ert prf piterr&til taiij b jejl tnrtTolon 
a mrtvoln roztrhall (611). Jist^ TYcbtii z Kr&lor^ Hradce 
pr^ EoDiiSovi Tjpravovat, kterak jebo otec na den Zvdstovint 
Panay Marie pHpravoval sftd k rybihk^ pr&ci; Tlude pron^edovali 
pr^ bo za to stiMftlivl badov^; ai kdy2 ae pi^ svHtil dachoTnlmn 
spr&Tci, by] kouzia toho zbaven (782) ; atd. 

P6kaS vypravuje Koni&S mnohd vSci o eeskycb 
•ratjch, na pt. o bt. V&ctavu a o st. Ludmile (965, 966), o sv. 
VoJKcbu, kter^bo aufY& ,nov^m £esk^ zemd Hojifdem' (769), o it. 
Prokopu (852 a si.) a j., ov.fiem na z&klad6 jit znim;^ch 
Sivotopisfl a legendov^ch pFfb^b&r. O Jaau Nepomn- 
ck6m Tj-praruje, 2e .jako nftkdy S. Jan Kftttel, jako S. Lambert, 
Trajekt^DSk^ biskiip, £e smfile z ohavti^ch bflchAT kr&IoTskau a knl- 
ietcl oBobu stfbali, zamordoT&ai jsaa : tak S. Jan Nepomuckf , 2e bez- 
boin^ Mdosti kr&le Vftclava s velikau sUlostI se protivil, t fece 
Holdavj konec iivota naleil. Edy£ S. Jan na i&dn^ spOaob nandaviti 
86 nedal, aby spOTSd krilovny Jobaoay krAli vyjevil, m61t jest oviem 
bobaprizdn^ krft) za bUzuovst?! mlSfluf jebo, a domnlTal ae, £e jebo 
iivobytf kooec bezc cti uCiul; nynl pak a cel^ Bvitem poznati musf, 
2e S. Jaa poitan jeat mezi ayny BoSfmi a ie mezi avat^mi Iob jebo 
jart.' (806-807). 

cfrkvi katolick^ pravl, 2e ji vede a apravitje Duch av. 
(203). .KIKe od t6c1 nebeskych a Dacbu 8v. patitlcfcb mi. sim Petr, 
aim n&m§8tek jebo, ^imekf Pape2, samA elrkev RraUL...* {iOS). 
,Edyby elrkev naSe Hmski katoUcktk zlfl a podvodnA byla, kdyby 

V n^eem blaudJla, nemobla by a2 podnee tak bojn^ ovotce svitosti 
tolikymi zHzraky potvrzen^ n^ti.' (10). dobrSm katolfko 
uili& tohoto ptirovn&nf: „Hadiny dflre se ttezastaviyf, left kdy2 z&- 
jall Be a2 k zemi dostane a na zemi odpoJiiue. Tak dobr^ katolfk 
jako duchovnl bodiny uemfi nikdy od behu pfeetati, nikdy t dobr^m 
UBtivati, dokud zivttii, to jeat tSlo, kter^l obt££iije dnfii, se na aem 
nedostane a t hrobS neodpoCine . . .* 1159). 

Pekeln^m ialtLFem a oh n 6m zatracencfi hrozl 
kaclfilniaodpadlfkfim. (15—16). Kdo se matky svd jedind, Hmsk^ 
cfrkve, sponfitl a od jednoty uf enl jejlbo se odlu6uje, nyidl oa sebe zibnba 
Tiioou a vfiecko z\€ (596). Eazatel naflkft, jak „tolik Dfgvz&ctDftjftfch 

V Europe krajin a kr&lovstvf,' jeSt^ pfed 300 lety vdmfcb viFe katolick^ 
od al odstoupilo a upadio do aevfiry a kacffstvf. Stalo se to proto, ie 
lidfi vedli bohapr^zdny 2ivot a vfry dobr^mi skutky neutvrdJli. (175). Ka- 
zatel u&r&it tlm na protestantskd oepravedln^ui z vlry. Pro ne- 



,v Google 



katollkf, fkactfe'i mi jen i]nvA oBD&riati aodaouzenf. 
.Ovoce toliko shnil^ a iierviT^ opadi ze stroma, a jako Democi 
z ftkodlivjch a zl^ch vlhkostl se rodl, tak kaclfstva z bezboin^ho 
JSiTota." (175). Jest tfeba ,zdaleka se varovati a vystHhati vSelik^ 
aekt^k^ spolefiiosti a zu^mosti, jakoi i pokautoych mudrclkflv a do- 
mdclch CteD^fbr, ktefl s sv^m bludn^m Tykltlddufni plsma byvf\jf z&- 
huba obecn^ho, vzIflStg sprosMbc a neumdIAo lida." (202). „Kdo 
krev od tSla oslaven^ho KristoT^bo odlouSenau b^i v^M, Antikristem 
jest." (432). „n kacli-fl jietS jednotu a jednosTornoBt 
y ocenf uenalezDeme. Vjednd biblikladau: Vfra s skutkamn (1) 
jest mrtvA, v jin6: VIra bez skutkfl jest lurtvii atd. . . . Mezi Lu- 
triHoy za sto let vie De2 dv^ atfi rozdlln^cb a sob6 odpornych sekt 
se vylihlo. velebo^ svtltostj tfidceti a dv^ sekty aobi vespolek pro- 
tivnd mezi oimi se poiftajf. NikteFi tfi, jinf p6t, jinl 7, jinf 3 toliko 
ST&tostI, jini jen jednu v^fl . . ." (469-470). „Ea2ii^ kacff bv6 ae- 
Uechetnosti pUgUCkem ctnosti a spravedlQOSti pfikr^vfi, by6 bludy 
a podvody pod fochem Cist^ho slova boilbo prodf^vtl.* (49-l>. ,Zdali£ 
praiiv^, zU, sho)]^ a dkodlivd ovace kacltfiv iil<d( toto bezboind uCeDf, 
ie pfikHzinl boiskft zacbov&vati v6c inoSiUi neof?' (495). (Ddle o ka- 
cfflch: 496). 

Eoniii§ oezapfel t t^to i.0Btille vydavatele ,Klf(e 
kaclfsk^ bludy otTf rajicf bo," ilblaTnibo nepfitrle knih 
^bladnycb". Sozbodnft tyrdl: ,Kdo o&m knihy aekatolick^, 
poborSlivS, ite, chvdU, neb k skovdnf, k zapfriiDl, k utfT&nf jich n&s 
vede: ten bud on kdokoli, lotr, Skflilce a neptltel d^ jest." (817). 
Knihu kaclrskou ,C{in djleji (!) . . . cbovdme, tlm v^tSi tr^enf na 
drufa^ SY^ti sn^gejl ti, ktetf nUm ji LHBnS dohodili . . ." (1032). 
,Kdo s bludn^mi knibami do teuiDOsti, da skrejSl vch^f, . . . kdo 
je skryrA pted niitnMkami Eristov^mi . . ., ten nemi z&dnau spole6- 
nost s Bohem ani s Eristem ani s pfedrabau krvl jebo. Tomn iidoi 
brab^tro, Itidni generalnl absolucl neb rozbFedeal, i&dD& paut, iAdnS 
odpastky, iHai spovdd, t&da6 sv&tosti poSfvitni ani drabd krev a umu- 
£eDf bo2( k spasenf nepomflie; . . . pakli knihy av^ celo- 
upFlmD^Tyjeriti botoyi sme: mame obecenstvf a Bohem Otcem 
Synem i s Ducbem svat^ a krev Pdna Je2ige Krista an svAtostmi 
a sjinjini clrkevntmi poklady afbn k spasenl vg&odma slauiiti bude.' 
(1043). Vflbec prf Krista neudsleduje, kdo b knibami sv^mi do tem- 
Qoati se akrjvli a n^leiiU ducbovni vrcbnosti ukizati jich necbce. 
(395—396). Mnobj kaclF vyznAvd na oko vlru hmsko-katolickou, ale 
blndn4 kniby ptece ukryvfl. (101). 



,v Google 



266 

Knihy Eoni^doTy, tedy takA jeho postilly, m£ly 
zvUStnl osnd. Uva2iiie o torn HftnuS v Sitzungsberichte der 
koDigl.bohm.Gesellscb.derWiHB. 1864 [Okult. hist. slit. CiDnostijesuity 
KoniiSe i Nachtrag.)]. Byly urfieny od KoniWe v^slovDfi k tomu, aby 
byly 6esk6mu lidu niliradou za spdlenfi knihy kacffak^, ale zTlAitoIio 
tizenfm oaudu se etalo, ie jlm pronigledoran^ knihy i zs naftich ftasii 
hojnd 86 vyskytnjf, kdeito knihy KoniiSovy ani v Kleineii- 
tinskd bibliot^ce nejsoa v poCtu iJplndtn, a6koIi KoniU 
dlonhj Cas pAsobil v kolleji Kleuientinsk^ a tak^ tarn zemfel. (Haaufi, 
ti. fi. 1864, Btr. 49.) Z toho mASeaie poznati, jak pQsobenl Ko- 
nifidovo nemSIo hlubSfho vlivu & v^znamu, a 2e proti- 
reformace jen umgle a na cas zastavila hnuti reforma(nf. — 

^du jesuitskych spiaovatelQ postill kon&lme Fabiancm Ve- 
lel^m (1GS4 — 1729), jeu2 mnoho let kfizal v kostele T^ask^m a u sv. 
Klimenta t Praze s velk^ tispdcbem. Kizftal jeho hyla ptekli- 
ddna I6i do n^miiny od L. Keila. Vydal t4i latinskoa sbfrku 
kdziinf r. 1727. {Jir. II, 316.) R. 1724 vydal v Praze 

„Conciones in praecipua totiua anni festa et non- 
nulli in speciales aolemnitates panegyrici, KoBoni na 
svatky pFes cely rok, jakoi i chvuloreii na nSkterd 
obzTUfitnl slavnoati svatych Boilch." (Fol.) (Un. 54 A 28, 
tnns. 40 A 5.) 

Vesel^ jest v ticbto kizjinfch prototypem elobov tiho bom- 
bastu jesaitskd Skolyadaby, jak pravf VltSek. (II, 16.) Na 
dokladtobo pod&ine ndkter^ ukitzky z „kiii(anl na denS. J&na 
Nepomuck^bn Mui.' (Thema: gSi quia diligit me, aennoneni 
meum seivabit. Miluje-li kda mne, feS tnau zachovdvati bade. U sva- 
t^ho J^nn V 14. kap.") Za&Jltek: „Na den slavnSho seslAnl Ducha 
avat^ho a na den slavnd painfttky mniiedlnlka Eeskeho, kaoovnlka 
praiak^bo a kazatole Tejnsk6bo, Svat^ho Jdiia NepomuckSbo, kaza- 
tedlnice tato se mi prom^nila vvojensk^plac (1), na 
kterdm mlcenlivostsvejmluvnostf ae pot^kati bude, 
kdyi jazykov^ nebeStf a vlt^zn^ni blukem a rozliCnostl feCI aatnpujl 
oa zeni, a jazyk zemsky prostfedkem n)16eu( od zemft a2 k nebi se 
pozdvlhuje. U6ite1i vejuiluvnosti klanlme se dnes, Ducbu Svatdmu: 
UCitele takd mlAeulivosti ctlme dnes, Svat^lio Jdna Nepomuck^bo . ■ .* 
(147). „Sotva se narodil sv. J&n, abned BiJh narozenl jelio nebesk^mi 
divy oslavil, kdy2 ST^tlem z nebe sstupujlclm vyjevil, 2e on svym 
krasomluvn^ bl&sialni a apodtolsk^m uienfni tak osvftf krUloTStW 
Cesk^, ie slafinfi bude moci byti pH6ten tim, jimt pravil Eristus: 



,v Google 



267 

TOs estis lux mandi, vy jste sv^tlo syitA . . ." (150). .Byla Praha 
jako Nioive, proto ie \it&\ (Eesky Viclav byl jako Sardanapalus 
▼ice hovadu neiS filovfiku podoben . . ." (153). Veaeljf a&zfj& dokonce 
kr&le V^clara koruaoTaQ^m lotrem a ukrutnfkem, krveillniv^ tyranem 
(154), Ceskym NeroQem (156). 

J eH6 jind kcudni yyA&l Veael^: 

.GoncioneB in omnes tobius Anni Dominicae item 
sermooes qnadragesimales . . .*, k&zdnl ned&ni, t Praze 
1735 (mus. 40 A 6, un. 54 A 28), jin^ k&z&nl nedftlnf r. 1728 
n^Iadem .DMictvl sv. V&clava" (mus. 40 A 7, nn. 54 A 28). Himo 
kliz&nl nedSlnl a sv^teCnl vydal t62 tK&ziul postal ua ka2d^ 
pitek pfes cel^ pilBf, t Praze, 4 dfly, 1723 — 1728 (mus. 
40 C 5, 40 C 6, un. 54 B 61, 54 C 60, 54 F 8.) tSchto postefch 
k&z&nich pravl VlJSek (11, 17) ie jsou prostsi, hojaft citajf 
bibli, De2 caata i dtlbly, peklo, zjevujlcf ee zatra- 
cence a p. 

VSechna k&z&nl VeseUho ukazqjl sice velikou s6etloat 
a zna^nou nCen ost kazateloTu; jsou ?3ak tak uteni, ie se hodl j e n 
pro tbeology. Pro lid se nehodf. VSude se hem2f t nich Telik6 
mno2stvl latinsk^ch citatfi a &eakjm pl«kladera a pMkladfl, 
cerpanycfa zbiblick^cliasvdtOTjchddjiQa uv&diQych vespojenl 
s pflalu&n;fm thematem, kter^ se v k&zdni rozblri; leckdy rSak bez 
DileiitSho ptecboda klade se pffklad nebo citat ve spojenl a p^smem 
It&z&al. V/mlnvnost kazatelova jest zna6n&, ale na mnoze jsou 
to jen pr&zdn ^ slova, hotov^ bombast. 

S podiTubodnou bezstaroatnostl spfuA Vesel^ &aato sebe od- 
lehlejM pfedmSty v allegoricki pl'iroyntinf, jinde se 
z^libou kapl zizraky, (asto zakoketuje ai a orocem zapovd- 
dSn^m, aby tfm vice napial posluchace a posl^ze skonJSil diyadelnlm 
efektem. (V16. II, 16—17, tamt^ii viz ndkterS zajfmav^ doklady.) 
Hame tadf2 vyo^f t Cas. kat duchoTenstTa 1888 (atr. 126) 
referent prof. Joe. Nedvldek Fabiana Veael^ho, 2e jeho kfizflaf jsou 
pry aam^ j&dro, aam^ zrno a 2e Jiten&f v oich nenalezne sl&my d&vno 
vyml^cend a plev nezfUivn^ch. Opak jest spfSe pravdou. 

V roi. IV. Bibliotheky nejsIovutnSjSf ch kazatelfi 
iflsk^cb stardf doby (red. a vyd. kn6z Jan BeJ^k), KromSMt 
1888, rySlo y 1. sefi. nSkolik feet svatopostnfch F. VeaeWho. 

V postiUdch jesuUskych, ktei-d jsme pozuali, jevf ae vfteznj 
riz protireformaCnf, ale zdroveil 2aloato^ dpadek 
ieak^ho jazyka, kter^ nerooha se volni vyvljeti, klesal bloub 

JubllejDich apiau c. Xll. ig 



»Google 



a hloub a pazbf ral svd iistoty a krllsy, kterou se stkrdl jeStd v dobdcb 
uedAvnfcb. Jesuits vykoDali, co cbtSli; dali do klatby vSecko bddtlnl 
voln^ho dncha a je pruvf diy, ie n&rod lieHky a jeho fee neskonala 
pod jejicb tyranstvlm. (Denis, K. b. &. Btr. 457.) 

Ale ani hatoli&i kazatdi s jinych fddH nebyli innohem 
lep6f a 8hovlvav6j31. ,Ducb a zpilsob literarnf gkoly jesuitsk^ 
ujal se a rozSlfil tak^ ▼ 6etD^ch n&boSD^ Tzd^laTateln^ch knihAch 
t&dty jin^cb i kniii stitsVfcb, hUsaje vSestr&DDti vfidcoTstvl 
TovaryfiatTai vtomto oboru." (Vl*. II, 23.) Ze apisovatelft 
poBtill byli to zejtn^na: 

Tbeatin Karel BtuSin (f 1711). R. 1706 vyfilo 1. vydflnf 
jeho poBtilly nazvaod: „Operae ecdesiasticae, Robota eirkevni . . . 
To jest nedilnt kdtdnt die spisn £tyf svat^ch evangelistd zhoto- 
vend . . . od kn^ze Karia Ra£ina Tbeat}^DskSho f&da kazatele . . . (v 4", 
00.54 B 62, 64F27). 2. fyddnf vySlo v Praze r. 1720 (t 4', ud. 
54 B &4, mils. 40 B 1). (Jir. II, 161). 

Postilla RaSfnova obsahuje 52 k&zitnl nedilnl a jedno 
kElzdnl ilvodal, .kflzdai prval, pretiasissimuin et optimum, nej- 
vzictn6j&f a nejlepSl', ,0 viliDosti a vzictoosti casu." Jednotliri 
k^zAnl jsou rozdSleaa na paragrafy a majf nadpisy latinskd 
a ceskd se zatAtkem perikopy. K^zinf ta jsou ucenfl, sir- 
ilmn lidu neptlstupni. Obsahujl mnoho la tiask^ cb ci- 
tatftr. Vfttainou jsou to neddlnl rozjlioint o ugkterdm tbematfi, kterA 
Be netldf pFesod slory obsaien^i v ptlsluSn^m eTaogeliu. Citaty 
jsou z pisma sv., z cirkevnfch otcO, z „ducbovDlGb i svdtskycb 
hiBlorif s muob^mi symbolis a nUpisy" (jak na titulnlm listd pozoa- 
mentoo). 

Radnovi nejde t jeho k&zinfcho .krilsomlnTnost", 
ani pdTodnost Ifltky, staCf ma, co o sobS poviddl Lipaius: 
..Kamenf a dMvl odjinad beru, vyzdviienl pak celdho staveof moje 
jest" JtM -vUmi si z&zra(nycb zjevAv a vidSnl a lid. z nich 
prorokuje. Rdd tak^T poptedistavf svojesm jdleof protirefor- 
maenf posmdfin^mi rozprflvkami. (V16. II, 23.) 

R. 1712 vydal Ra£fn t Praze obSfrnou svdtedni postittu, na- 
zvaDOu: „8nint n^esi^ sviityGh a svStic baSIch, kdei se 
jejicb sv. £iTot, hrdinfitl skutkov4, divovd a z^zrakovd 
pfedstavujf," Od vydavatelky KateHny AI2b. Eoni^ovd phpsHna 
jest „PanD6 Marii t Einsiedlu aneb Samobytnosti." (Jir. 11, 161-> 
(Un. 54 B 57, 54 C 82.) Eultus svatjch a &v6tic bo2ich, 



,v Google 



xTlAStd kaltus marianskj se v nf obrdif. Jak Vl^elc pfipomfD^ 
jest promldena verSlky a zlataozeoa v^jevy plrirodnlmi. (VlC. II, 10.) 

Cesk^m Abrahaniem a Saocta Clara, jeit2e pohffchn 
prElzdnSjglm a hrubSlm, aazfv& Vltek lSt6p&na t^ant. N&ohotl- 
skeho, probo^a pi-aZsk^ch kfi^ovnlkft z po&^tku IS. Btol. NA- 
cbodsky napsal velikon postillu, kteron nazval: ^Saneta Curio- 
sitas to jest: Svatd VSetednost". D(l 1. vvfiel y Praze r. 1707 
(un. 54 C 51, 54 E 26), dfl 2. tak« v I^aze r. 1746 (ud. 54 
E 26, mu8. 40 B 2). (Jg, 300, Jir. H, 48.) 

1. Dil: PfeA titulnlm listem jest list se zajlmaT^m ry- 
obrazenfm: Kristua sedl TUblaclcb se Brpem, na pravS strand jebo 
and^lIEek s ratoleati, po levd strand and^lfCek s plamennym metem, 
pod nimi zase dva anddid drilcf Stity, z nicbi jeden m& ndpis: 
„P6enci shromaidujte', drab^: ^Do atodoly md." Pod nimi andpld 
inou pSeoici, v^^ou ji to snopy a odntiejf. t)&blov6 snfldejl koukol 
k Bp&lenl do v(i6adbo obnd, ktery vychflzf z tiamy n^jakdho netvora. 
Jedeo i6.he\ rozafiYi koukol. Skupina dvou 6&\At hude na hudebnl 
nUBtroje, jeden oa bousle, druhf na dudy. Zpit^ Clovdk \eii ua zenii 
[•ti dvou sadecb, jiri korbeli, sklenici a pobflru. Vedle ndho \eii na zemi 
FozbUzend karty. Pod Urn pode vdim jest nlipis: ,Kdy2 zesuiili \id6, 
pHfiel jebo nepfitel a nasil kaukole mezi pSenicI a odedel.' Mat 
13. kap." Kreslil A. Manafelt. Tittdni list: .Sancta Curio- 
■ itas, to jest: Svati Vsete^aost, aueb novi nov^m spQ- 
Bobemvydand Postyllakatolickd. SkrzeS vato-y^eteCn^ 
Otizky Deddlal, tdindkterd syAte6al evangeliuniTBobd 
obsabajfcf, kazatelfim borliv^ a bospod&fflm bedliv^ kjttdrndmu 
srdce pobnutl sepsaoEl a ponejprv na bt^Uo vydanA od ctibodndbo 
kndze P. Stdp^na FrantlSku N&cbodsk^ho, rodiCe Eatnobor- 
skdbo, na ten 6as u Svatdho KH^e velikdho v krdl Star^m Mdst^ 
Praiiskdm Kfl2oTnfk(kv s Oerven^m srdcem, blahoslaven^cb mnCed- 
nlkQT od pok^Dl ProboSta. Dll prvn(. Od Adventu a2 k Velikd Noci. 
V ndmi nacb^I Be pM konci pfiluiend Sv^tky RodiCky Boll. Vy- 
tifitdnd V Star^ Mdstd Praiskdm u Petra Antonlna Benneka. Ldta 
Pine 1707". 

Na ndBledujfcftn listd jest latinsk^ vinovdnf bv. Jann Ne- 
pomuckdmu, jemut autor spis svflj ^humili pennl et manu dicat, 
dedicat, consecraL" Na dalfilm listdjest vyobrazenf, zase od Mans- 
felta, pod nimi jest vysvdtlenf : .Obraz S. Jana Nepomuck^ho, 
z ^ky Vttavy Mdsta Praitskdha vyzdviJendho etc. ... Ctl se obzyl&atnd 
b horlivau lidu bojndbo poboinostl dne 16. Maj.* Nislednje la- 



,v Google 



tineki chvalofee na bt. Jsna, pak ieskd vfiDovini it. 
Jaou, a op6t JSeskH chvaloFeli naii. 

V pi^ednUuvi k iteniFi spisovatel yetebl eTangelium 
jako nejlepfil koihu. Pfed 2iiSkou bylo pr^ ? Cechich mnoho 
kr&Bn jcb cesk^ch knih a bibliothek, byly vhk zniCeny. E d e j 3 o a 
ayai 6esk^ knihy? Sotva HAjka se dopAtr&a a za toho bys mnsil die 
«v6dectTl Beckovak^ho zaplatiti Dejm6n(i 30 zlat^cb. ,Evangelium 
vdak svat^vSdyckyBtdU anepodkvrndu^ zustalo. SloTO 
Botskd jest nad sto tisfcQr lidskycb.* Aristotfllova logika, 
fysika, metafysika a spisy Platonovy nejsou mtiva proti evangelin, 
kter6 jest nade vSecky spiay, oade vfiecky I6ky, jest prvnl 
knihou vfieho sTita p^edpisujf cf cesta vSem staTftm lidsk^m. 
Star^ Z4kon trval jen urcitou dobu, Nov/ Zfikon bude trvati na vSky. 
Na TdfiDosti zjevl se tnoc Nov4tao Z&kona, tarn povedou za sebou 
apoStolov^ a svatl Boil z^tnpy t^ch, kter^ vffe Kristovfi byli vyufiovali. 
„Tam DominikdQJ, tarn Frantifiktlni, tarn Jezuviti Eadii, Japonii, Aine- 
riku, celau Evropu, celau zemi Ceskau, Slezskaa, Moravskau za 
seban povedau. Tam z nich jeden Apofitol Cesk6bo Krdlovstvf, Ada- 
inuaEravarskj, a vice Albertns Chaaovsk^ ptedstavt pfei 
tr&n samdho tHdceti dva tisice Husttick^ho plemena Eristn z eTan- 
gelium zrozen^ho . . .' Spisoratel si pteje, aby jeho kniha pfi 
nesla vdtlcfm n2itek. Vza&v&, 2enenf jeho ^chatrni' kniha 
zcela pdvodnf, n^bri 2e jest do nf pojato mnoho zrozlifi- 
n^ch BpiBoratelft. DoufA, le bude iasem tak^ do nimiiny 
ptelo2ena. Konei tnkto: „SIova n&dbrnit a CeStinn aliCnan 
Ede nebledej, neb vice sprostgmu nei nmdltiniQ podat 
a alauSiti minim lidu, vMauc o torn, ie kazatelov^, jen2 na- 
pudrovanEl slova pfedoUejI, vice rhetoriku a Gicerona nei Krista o(I. 
M6j se dobte (t &ten&Fi), a tuto kniiku na kaidan aed^li podle 
evangelium kdy2 rozd^llS a (isti dom&cim budeS, i sob6 i jin^ nSitek 
bez t62kosti ufiinld." 

tliel t6to postilly byl, pouiiti fiteo^e co moind nejvlce 
vfiech moinjch v^cech niiteCnj^ch netoliko k spasenl, ale i k po- 
sofini BT^ta minul^ho i pHtomn^ho; jak^m zpHsobem se v6ak pooio- 
Tjtnl d^lo, pom&me brzy. 

2. dfJ jp<u^t% (opus postbumum) obsaliqje kdz&nl nOd Velko- 
Noci neb Yzklflsenl P^n6 ai do Adventu.' „V Praze v ^- 
leznej ulici u Johanny Kaudelkovy vdovy, u Harka Schmolke factora 
Uta 174ii." 



,v Google 



271 

Vkdika tp^obu vykladAv » dUu 1. 

.Dominica Prima Adventus. PrvDfaed§le Adventnf. 
Evangelium S. Luk. v 21. kap." NAsIeduje text evangelia (8). 
Na 8tr. 9-10: .Pfedmluva na teiS a vato-vSetefin4 otfizky 
tohoto sval^o Evangelium ' Kazatel ptipomlnEl pHchod mal^ho 
Je2ldka, t. j. advent, a pHchod veliktiho JeiEfde, t. j. poslednf soud, 
a vybfzl k rozjlmflDl o poslednlm Boudd, ale dHve jeSt^i ka £tenf 
,8vatw&ete6nyeh otdtdc", kterd nAsledujf. 

Str. 10—11: ,Prvnf svato- vSete^ai otilska. ZdalU 
vtom sluuci, kter^ se zatml,**) nacfa&zejl sebory, kopce, 
more, sk^ly, kter^ spatfeu^ v6ci hrflzii lidem £inf?' 
Kazatel vykUdfl: ^Siunce, onen geoeril vysoce osvfcen^ jest vSech 
inathematikflv nejpfedndjM objectum v jejich apeknlaci." „M&themati- 
koT^" iiiajl pt^ rflEnd ntetroje, zvUBti .helloacopium", pomocl jehoi 
zachytl obraz slunce do tmav^ho pokoje ^^na jist4 skia vnit^ po- 
staven^" ua bfl^ pUtno, a tu pr^ Ize spatHti na pMtn^ cetou kouli 
slaneCnl plovoucl mezi skalami, mofi atd. .N^kdy ztyisti spatMS 
V tile jeho 50 i 60 pudkvrn a stfny nejakd ptehuat^ se mfchati, kter^i 
zajistS tak velikS se nach&zf, 2e podle jejich rozm^fenl celan zem 
pfevySovati maji." ,Ue( jisty Mathematicus, ie v ten fias, v kter^m 
Julius cfsaf zamordovan^ jest, vfdantljest okoio elunce materie nejakli 
velmi tmav^ a hustd." Podobn^ ilkazy za ctsfd^e Justiniana a p^ed 
Sv^dskou Tiilkou pr^ byly vid&ny po eel j rok : .okr&lek okolo slunce 
velmi kypfcf a jako vfel^, jak Bvidd oJiit^ sv^dek Pater Atbanasius 
Eii'clmerus a Pater Christophorus Scbeiner ■ . .' nNynl pomysli sobd, 
jak ta planeta rozhngvani pro ev^o pdna bauHt, jak obrazem av^m 
hroznjm ^tradit ntis vgecky bude, neb i sami vyvolenf tMsti se budau, 
jako se tfese nevionA pfed otcem ivjat dcera, kdyS on bratra yinn^ho 
pfed Df tresce a VixL Rozva2 tedy tuto otdiku a na saud straSlivf 
nezapomJnejl" — NSchodsk^ chce pouCiti lid o slunci. Pokra- 
ioTlinf jest T n^lednjtclcb ot^zkdcb. SblrA tebdejSl T^zkumy 
T^deck^ i nevfideckS, a bled! je etendfstvo vyloSiti 
zpAsobem popnlarnlio. Leckde yhii i povdr&ni. 

STatoT3ete6nycb ot&zek jest celkem 9. Po 
nicb o^ledujf ^romtdauvdni duchotmi" (18 — 27 1, nadepsani: 1. Jero- 
nyme, na saud I 2. Jeskyn^ JeroDyma. 3. Jeron^m pH mysli vytriten^. 
4. Jeronym k sobS pHcb&z[. 5. Jerun^m vidinf av^ oznamnje. 6. Roz- 
dilenl zatracen^ch od blahoslaTcn^ch. 7. Bozdgleni papeSfiv. 8. Roz- 

**) Z «T. IT. Luk.: .Badon nkment na ilDnei" etc. 



,v Google — 



lf72 

ddlenl biskupAv. 9. Rozddleal feholnfkflv. 10. Rozddlenf kr&lflv. 
II. Rozdeienf haufA, anfadfl a stavQv oatatnlch. 12. Jeron^m taieu 
na otizku. 13. p£i aojela k dudi. 14. Dude na paofiti cbce zflataU. 
Mystickd fiero obestlrd tato „rozmloaTial;' rie jeat 
to tajemn^ a zih^dni. Du&e od Usla. odlonCen^ rznASl se it prfiTodcem 
Bvyui, andilem Btriiafm, nad sT^tem. Spatfl lesnf jeskyni. Tato jest 
hlubok&i okolo nf jsou hust^ z^seky; vfiude jest smutnd, trncbliT^ 
nil&enl pfernSovao^ pouze ielestem liBtl a kT^k&nlm Telik^cb lesDlcli 
ptikAv. V hlubok^m koutS jeskyne aedl at^ee ,fiedinaa hlavy nti 
velmi vi2D^; vlasy jeho jaau hiaboce prodlauield, Ifce tYite jeho 
bledost zarazila a jako v zflhony nfijakA vyvorala; celo jebu sevrkK 
a skormaacea^ zida oboaien^ a kamenem D^jak^m prsa zmodraM 
n stluceui, na ramen&ch jeho StnguD^ a okolo beder 2eleza^ pis viaf 
a do masa lilnboce se yriii, vice k mrtT^o net k iiv^mn podobn^. 
Le2I na zemi, a vedle sebe straSlivaa m& Ealvai'ii.' Smrtaln^ pot 
vyvst&vA mu na 6ele, zdd se, jakoby se smrtl zApasil. And6l prari, 
2e jeBt to Jeron^m, jelioi pfivedla l&aka k Bohu v lato pusti mlsta. 
Jet^t ve vfiech nmfinlch liteiiifch dokonal^. Probiri se z mrikoty a 
vypravoje ST^ vidSni poslednfho soudu. Kristus ho Tol^. .Na 
Strang vejcbodnl traubili hlasem hrozn/m a smutn^ anjelov4 : Surgite, 
mortal ! Vsta&te z inrtv^ch t Na strand zApadal traobili anjelovA : Sorgite, 
mortuil VstaAte z nirtv^chl, na straoi pQInocni tr&ubili andiU: Sulfite 
mortujl Vstflnte z mrtvycb, vBudy surgite, surgite, vstante, vstaftte t 
Tf«8kc)t hrozn6 lesy Umal, a skainatd pahrbky, motsk^ vlnobitl, no- 
smlrnd v&udy se pohybovali (Ii tyto doliny a jeskynfi zarostl^ bufteli 
a prudce se rozlitali, pohybovali se kopce lesnf, vMe, tvrzejii k p^n 
Be nachylovali, vBudy larmo, vBudy hnot, rSady hroznol" Hrozni sila 
lidu hme se k poslednlmn soudu. Z hrobft Tst&vajl kostlivci. Xerxes 
hled& sv4 Tojsko, Jezabel hledi svd KCidlo a fiperky, Salomoun hledi 
svon komnu — marufi! BlyakA se, hromy biji. Andfel^ oddfilnji Hi 
od dobrfch, zl6 papeiie, zl6 bisknpy, z\6 i^eboltilky, zI6 krile, a hflS- 
nlky z ostatnlch stavft. Boiskft spravedlnost uprostfed ohnivSbo oblaka 
s mei^em hrozfcfm, a o&iina ohniT^ma, prchlivd tyite, hromuje dolA 
s oblaku: Quid ee, Hieronyme? Jeronym v amrteln^ch i!izkostecb od- 
povld&: Christianus sum. Bfih v nejvMim bniva vSak hrozn^m blasem 
odpOTldA: Nenf, nenl tomu tak, Ciceronianus es, non Gfaristianual 
V torn rSe zmtzelo — Jeronj'niovo Tidiol bylo u konce. Andel pravl 
du6i, aby z viddnf Jeronyinova vzala si pNklad a varovala se hffchu. 
Date chce zflstati na poufiti. And^l ji vybfzl k pokin{. 



,v Google 



2T3 

Cel4 toto „dnchoTnl roztnlouTflQi'' llCeno jest velice roz- 
vl&ta6, ale stohem na tnnoze Sivym, prstre zbarven^m; 
pfece viak neubr&nfme ee odporn nad bombastick^mi fraaemi, 
jimii Ifcenl a2 pfekypuje. Zde jii ae spisavatel prolifefiuje proti tomo, 
CO pravl V plPedmluvf , 2e toti£ cbce slou^iti lidu proat^mu a chce ae 
vystMhati „napudiovanych" slov. ProatJ lid by jeho vjkladiim amystickjm 
lIceDlm Derozumdl, zvl^t§ piotu ne, ie spisovatel hledl latlnak^mi flosku- 
lemi a TlastDlmi jm4ny rflzn^ch osob, jicb2 podrobnftjt nevySTMluje, 
uk&zati STOU ucenost n sCetlost; ,iiapi)drovan^nii slovy" se jeho v^klady 
jen hemif! Pravdu mrt, pravl-li v pfedmluvS: Slora D&ilhern& a 6eStinu 
sliCnou zde nehledej 1 SIota, kter^mi KSI na pf . vidftnl Jeronyinovo , 
'nejsou Dttdliernfl, iiybr2 leckdy pffmo hrabd, ledabyle nahozeni; mnob6 
fipatne voleii^ vi^razy oedoddvajl ovdein eliiaoBti jebo zuboiend 
ceHiod, kter^ jevl atopy hroza^ho lipadku; o torn moino ae jit 
pfesvddciti z nfikolika dokladd t uveden^ uktlzce a naskytiie so ndm 
jeStd castAJi pflle2itost pozoati Bpisovatelovn .slidaou* £eStiDu. 

N&chodsky nazval svon postilln „Sancta coriositaa" — 
a T&im prdvem. Jest to skutecni knriosita, vym^fileti a obftfrnS 
feiH\ rflznd, na muoze podivn^ „8TatoTSetecnd" ot&zky. 
OTgem tehdy i ua vysok^cb Skoldcli pratak^cfa konaa^ veFejn6 disputace 
zabjvaly ee ot^zkami: „V kolik bodin po6ne soudn^ den a jak dlouho 
bude trvatiV" „STdU-li tak^ andSle v aedSli svAtek Boilho Tgla?" 
atd. [I'ak 6teme v Evang. Cfrkevnfku 18S0, atr. t!7 v £Unku „Z dr- 
keYOlch d6Jin Ceskycb" (vyfiatek z 6Unku Historische Tabletten ana 
dem Restitutionsalter id Bobmea 1620— 1783 t casopiau „Epocbe")]. 
Ndcbodakj jest akute^n^ mistr ve vymysieni po- 
dobnfch ^avatovSetccu^ ch", fiasto neamyalnych otizek. 
A jak dflkladnd, nejbizzarndj&lmi v^myalyvyzdobead 
jest jejicb Jtefienll 

Napf. aa ..svatorSeteinou" otdzkn: „Zdali2 sv. Jan d& t^ 
pnufiti iiv^ kobylky jedl a jak^m zptisobem jepekl 
a pojtival?" pravl v odpovftdi mezi jin^m toto: „Ze z amoh^cb 
zemSpIazfl, z mnob^cb motejlQ vdelik^ mediciny zdrav^ se 6inl, po- 
cbybnost nenl. Aaobt kdybyame my znflmost m^li, jak^ cbuta^ jest 
niaao onjcb (1) hovad, ktei'^ch my se hrozlme, s cbuti jako labftdky 
D^jak^ byeme je poilvali . . . Co tedy o tich kobylk&ch feknem? 
Zdali2 i 8V. Jan v oicb 8ub6 nepocbutnal? Mnosf jsau, mezi nimii 
je tak6 Bv. Augustio, aaudfce, ie iird kobylky jedl. Nicm^nd ale 
AbalenaiB a Isidorus sv&ttl, ie ty kobylky, kterd srat^ Jan na t^ 
paudti poJilval, nebylt i&dal iivofiichovS, jak se n^kteH domnlvajf, 



,v Google 



271 

ale byli vr&ky neb srdieka z nejak^cb byliaek na pausti roztaucfch (!), 
jeni oQ lehce trhaje zbfral a bez pHpravy jedl ..." (I, 76). Jin6 
ot&zky: „Zdalii! Panenka Maria casUj na osUdku (t) jela neili 
svat^ Josef posplcbajfcf do Betbl^ma . . .?" (I, 102). ^Jak ie\ikf ty 
kode byli, do kterych drobty Apo^tolov6 nazblrali? A kam jsau ty 
drobty ee pod^li?" (I, 562) atd. V odporSdi na otdzku: 
„V kterSm mSaU a v kter^m domi Jozef a Maryl v Egypt^ zflat&Tal, 
jak^m zpflsobem se Sivil?" etc., (teme, ie prf ee tarn „nacb&z(je^ 
jedna kameunA nehnibd hluboktl truhia, do kter^ av6 prfldio a v§ci 
podobn^ KodiCka Bo2f schrahovala, t6i takti obnidtg mali^k^, na kter^m 
kafii&ku Jeifgkovi vatila." (I) (I, 182) Mdhoiakft&te se t6i, co na 
svatb6 V Siai Gal. cbtSli pfti, kdyi Tina nemili, a odpovldi, ie jisU 
v6c jest, ie tenkrdte o pivS iidnau vfidomost nemftli, ale nicm^ng ie 
obyvatel^ GalilejStI mfsto toho nipoje mdli ,JiDd vyraf«D^z rozlien^ch 
uiilkflv zofily (1), kter62 tak dobfe jako naSe piva posiliiovali a dmak 
dod&vali . . ." TiAe se U2, zdali pri 16 svatbS mnzika byla, zdali 
tanec? atd. (I, 176; I, 279). Na otitzkn, holik avat^ch bade 
T nebi, vypoclt&rA je Nflchodsk^ z flmsk^ho martyrologia. (I, 363). 
T^^vkapitoUcli, TozmlouTllDlchduchoTnlch, naI6- 
zdme mnoho zvIdStoosti. Vedeny jsou (aato fonnoa dialo- 
gickou, jako na pf . na str. I, 119 a si. jest „didputaci s ttHblem 
dnSi lidskd." Na str. 1, 124—125 iteme tuto fe£ k if&blu: 
„PoBly& MatauSe: ,PodobDO jest krilovatvl nebeskd ^lovgku hleda- 
jlcfmu dobr^cb perel: a najdauee pak jednu, dal vgeeko 3v6 a kaupil 
ji.' Medle, kdojest negotiator nebu kupec? Edo peria? Kdo vSecko? 
Negotiator jest Eriatus, perla draha jest lidaktl duae. Za tu dal 
vgeeko, . . . netoliko pro kaSdau, ale taky za jrdou, una praetiosa 
Hargaritta. Pro jedna drahau perlu dal sebe v narozenf, dal sebe 
na kH2i, dal sebe v sl^mS, dal sebe v svtltoiiti, dal sebe t nebi, dal 
nebe, v&ecko. Tak ^dbel omnia, vfiecko, Tzal, io nutnero plurali, 
Eriatus in numero singular!. Milj d&ble, tak uii deklinaci neumffi? 
Cujus nominia, medle, jest mundus? Nominis adjectivi, odpovfdti 
certlk, neb mundas, munda, mimdum oese sebau tti formy. Dobf« 
jest: z tobo sam^bo poznati m6&, 2e mundus nikoliv omaia nenl. 
Adjectivum pochilzf od adjicio, pHb^enf: Dnte, kterd jest pan!, edA 
sob§ toliko ST^t ptibozen^, sv^t toliko aobS slnSebn^, svM nikoliv nad 
sebaa paaujlcf, ale 8ob£ poddany. Tak tehdy za duSi Kristovao, sa 
PAna, poddanj svit ob^tujes? ZdaU2 hlaupi neucinfS? UH jsi anad 
hcti, £e Mundua jest anbstantivum, kt^r^ miie s&m od sebe stit, jak 
grammatica mluvf." atd. (I, 124—125). 



,v Google 



S76 



Na str. 1,382—293 6teiue kapitolu duchoTnf: „Boz- 
mlauT^nf o svadbi dcerufikj Mafl Majdaleny a matky 
Sofronie." Na pr. matka pravl: „Co ale Cinl, kteH bez rozmyfilenl 
Senicha 8obd pojtmajl? Kupujl zajfce v pytli, kter^ho aevid^li, dvfir, 
ktery neprohlfd]!. Mfsto Eleof&Be dosUvajl Klof^ta, mlsto Samuele 
najdau, ktery v2dy Habauraele, mfsto Jakuba iiajde se Mo6-Huba . . ." 
(I, 283). dceru pfich^zejf se uch&zet vazaf SeDictiov^. Jedeo z oicb 
jest ,,malt^k^bD kUDStu . . . Tea t av^cfa barvich a jich mistra^m 
proinichoTini pfevysoval samgho Skr^tu Praiskftho" (I, 288); jiny 
Jest muzikant, jeoi mezi jiaVm pravl: „TnichliTfL a melancholickil 
ntysl nezQ& t dom6 mdm nni jedoti stolice: nebt jestli se nellbf 
rarhany, lAtAhnaa se hausle, zofiklivf se haasle, cymb&l se pere, 
cpnbtil se pFetrhae, zaf bassa, bru6i-1i tuze, zarazl se Ilbeznau ducheni 
snadn^m fletnau, at^daa se kejdy i mold^aky i Strakonickfi dudy. 
Go Tie I Bass, teDor, alt a dUcant, jsau jako {ityry aogelsk^ kflry. . ." 
(1,289 — 290). Matka napomfD^ dceni, aby se varovalatakov^ha Jieniclia 
(I, 291), a kazatel pfipojuje aapomenuti matk&m. (I, 292). 

V jin:^ch kapitoUch duchovnich jsou obSlrn^iivaby 
kazatelovy, na pi. v kapitole duchovnt: „Jak na mofi, tak na zemi 
jsao vlaobitf; kanikoliv se obritls, vSndy kfii, ktlzefl a trdpenf." 
,ProCe2: fiehalnfci, gtudenti, femeslnlci, 2eny, mu2i proti kNiQin sv^m 
sobs Btdiiitjf. Rozdil prvni: ^ebolnlkilai ialujlcfm pot^^enl na kff2i 
8v6m . . ." (I, 325— 329). .Rozdil druhy. Studentsk^ kfii 
adoktorsky nifek: ,U£ea(inuiEI bv^zdyjaau, ale iiuf zesebe nfikdy 
atraSlivtikom^y . . . Uteny clov^k vyin6Uvdeckybibliot^ky,vfiQcky knihy, 
vSecky kanty, chce ze vseLo nfttco v6d6t a posta?l se nSkdy na vysokau 
stolici jako kom^ta chtfc ode vdech Tidin bytt ..." ... (I, 329). ,Mflj 
Bo2el Jak mfllo doktorQ je, kteff s drabyta pravdu pov^dl, hryzau, 
tr&pl se dnein i nocl, jakby titul zaslaujili: Hryzau se de lana Caprina, 
a2 smrdl bona Faina. Rvau Aristotela za bradu a za vlasy, ie, kdyby 
z mrtv^ch nynl vstal, ani jedoobo vlasu v jejich uCeiif by nenaSel... 
Zapflt sebe, sebe dr^et za bldzna pro Krista, putupu sntisti, miti 
sebe za nifiemn^ho otroka, k niceiuu nescbopn^ho: ui^lo takovjch 
doktorfi najdeS . . ." (I, 330). K tomu Mdcbodsk^ pHA&H nauJSenf. 
(I, 330 a si.) Na kouui pravl, in .lepSI sproBtj, ponfsien^ a trpgiwy 
jest laik, neili nadmut^, sebe bledf^icl doktor. Lfpej (I) lajku, neili do- 
ktoru kffi Kristovy gmakuje. (!)" (I, 332). To vdecko ovSem mfiiie se 
obnititi proti spisovateli sam^uiu: Iep3f ovsem jest lalk neS 
u6eaec takov^ho razu jako Ndchodsk^l 

V jinA kapitole ducbovnl kazatel uvaiuje o dobro- 



,v Google 



27« 

dinlch bo2(ch, jimii ohdafenajestzemdJEeskll; vychvaluje 
ilrodnost zemg Eesk^ (II, 283), mluvl o hojDOSti stKbra a zlata v dolech 
Ceskjcb (Kutn£ Hoia, Pfsek, SuSice) (II, 2^4); necbce pr^ vypravovati 
jiD^cb ptednoatech zeme ieaki : gOpauHim drah^ kameal, o kter^m vy- 
vstalo pHbIovI : Ad Wisokam bubuluos [leterevaccas, qui ipsisvaccislonge 
sint pretiosiores : ie u Vysok^ pastevci kamenlm h&zejf za kravami, 
kter^ mnohem dr&i&l jsau ne^li sain6 kr^vy. Odtud audolf Rysov^ 
takorym zboilui hujn^ oplyvajl a Jitcfoskf role Cesk;^m kamenlm 
^ItDsk^ olUi-e krfidlily . . . OpauSttm KrkonoSk^ hory, kterii pFes 
cel;^ svdt od spisovatel&v se rozbl^ily od perel, zlata a kamenl dra- 
b^ho . . ." (II, 284). Mlavi o Cesk^cb rybnfcfcb, „iDezi Dimii Ceperka 
(gruntn Pardubicsk^bo) rybnlk iia dv6 mile veliky se vztabuje, dniby 
|io nim Vyplatil feixnf, te celj nflklad v prvn(m jebo lovu aurodau 
svau a bojnosU ryb zaplatil," atd. (II, 265); mluvl o lesfch, zvlUM 
V ukoli Pardubic (II, 285) atd. 

Na Btr. 11, 94 a si. podAvA kazatel „kata]ok vSecb skoro 
atavA, aufadd, rodfl a i-emesel svat^cb'; ua pf. kupci byli: 
8. Frantifiek z Assisiia (I), S. Pulgentius, atd. (11, 95). 

R&zn^ vtipy, DarA2ky, hrflza^ pflklady aanekdoty> 
straSideU^ pMbody, pfepjattt lUenf, Deapolehlivd v;^- 
klady zemApisu^, ptfrodopisDd a j. stfldajl se u N&- 
chodskdho vpestrd arndsicijakovkaleidoskopu. Kazatel 
Tyiiravuje na pf., jak ,ca3u jeilnoho narodil ae jeden eiov6k, jemui 
druhjr ze livota pHiostl^ 6lov6k visel" (I, 34b), jak se jedntf mate 
narodil syn majfd 7 hlav, jedu^ babd straSidlo 8 nohama a klonby 
rolov^mi, t plzni pr^ jednd matce r. 1542 d[t6 podobnd ukHiovandmu 
Spaaiteli (11 128), atd. Vypraviye o motskych zvlfatech: ,tot 
nacb^f semofsk^ ko6ky, vlci, opice, kon6,jelenov^, lidky, itak^motsk^ 
litajfcl ryby, z iiichi n6kter^ na tfidcet s&h& jsau d^lky, hiiby pi^e- 
brozn^ majlce, 2e i aud cel^ na jedoau pobltf ... PH torn nemiUo 
k podivBDf jest, ie i pfi torn sidle hroztt^^m roohkym mu2i i 2eny na 
spdiiob zetusk^bo (luv^ka se nacb&ii . . .* (I, 322). Pffmo odpornd 
JsoQ jebo dvahy odistot^, neboC bem2( se aproat^mi v^razy 
(na pf. str. I, 166 a slK 

Sprostotu BTou ukazuje tif. nadtlvkami .kaciffim*. Nevl, 
jak by oa ph Luthera vjbran^JSfmi slovy pojmenoT&l. Naz^ri 
bo nSvifiskjm" a dovoli^e si o n6m tuto bonaDou pozn^mku: 
.Kdyby Lutber byl bHcho svd zraofm a pitim nupfecpal, Katefinbn 
byl by i kUatera nevytilbl. NauJS se, £e od takovi^ avind nemobati 



,v Google 



27t 

pochflzet aeili prasata (I) .* (I, 4S9). Na jin^m mfstS nazyvi Luthera 
.bfichatjui fitokfiSem'' v sftJcli clrkevnfcb. (IE, 454). 

Rozuml 8 6, ie takti oa Hub a, Jakoubka ze Strlbra 
a j. ioTiil zpfiBobetn plo^m jizlivoati. Huaa naz^ril slovuf 
hHChon fitfibetaYyiii a daremnfi mezi stou prAzdnou bIHidou iratlavym 
(II, 3I>). K Blovdni evangelia ,Et biberunt ex ilia omaeB' dodflvii: .Piti. 
A to bez Husa pili, a to bez ilusa vypili a pro jebo kHAo ani 
hrflp6je nenechali. ZajiatS pro Husa hual vfno mfsto dobrdbo vina 
slauil." (II, 36—37). 

Jako V postill&ch jeauitek^ch, t42 u Nfichodsktfho nal^zituie 
hrfiayplntl Iffienf pekla. Onmk^ch pekelu;^ch vypnwuje 
Da pt. Da Btr. II, 806 a si Lidem hHdn;^m nic nejsou platny jejic)i 
titoly, i B iiimi pojedou do pekla. Kazatel vtipkuje: M6l-li ktery 
hHdolk za Siva oa pt. titul rouzikanta, ptakovj jako Smitec oamazaDy 
pojflde po BtrAnd do pekelnd Bmftly." (II, 183.) 

Cert pr^ (tokoufii Udstvo v rAzn^ch podobach ; t^2 maoh^ kniby 
jaou v^plodem d&belsk;^iu, ymit i&hel lidi sv^dl: .JeatU kdy 
jiody B fitenfm o&boind n^jak^ knihy jste pohnuti byli, d& pozor 
(t. (fdbel), by zase do rukau vaSfch nepfiSla; uabodi kupce, kter^ 
kaihy pln^ VenuSi podstrcf : oaJdeS Ovidia Metamorphosis, 
o kuDBtu tSlesn^ Usky, oajde se vtipny Oveiius, jed £iBtoty, 
najde se iivot... EDSpikla, doktora Fausta, Meluziny 
tintfirky . . .' (II, 49). Nichodsk;^ si ^tfiiuje vfibet, iEe mtilokteril 
kniha .pobybujesv^domlastrach saudu apeklajadrni 
ptedBtlrS." Takovjcb knih pry jest iiedostatek. (Citelnou tu me- 
zeru V literature vyplail pntrnd sAm Nftchodsk^I) Jio^ch koib prj 
jest TOlikti mno^stvl, te .ilodices aneb registMkyJich 
sotva pfes ceiy rok ptetteS." (Ii Mezi nimi jsou pr^ mnob^ 
Skodliv^ a VenuSl vonicf knihy. Kdyby pvy muoh^ atudeut 
Tzal do inkou mleto Livia nabo Cicerona katecbismus, l^pe by ud41al. 
(II, 182). „0d pHrozenf \taiAy dice vSechno TMeti, pravl Aristoteles. 
Ale vieeji za.tla& clitit mnuho v6d6ti ne2li dokoo^. Tudy do Logiky 
Pra2sk£ 400 nSkdy srazf se hovad <1) rozumn^ch, a sotva devadesAt 
z Metafyaiky vycbtizl. Ti chf^jl lunobo unidti, ale cbtfijl s spaalm 
se uauciti . . ." (II. 330). ^enUm pr^ proto .fttudfrovati se 
nedopauStI, 2eby pf-ednd skrze n6 kacftstvl neJTgtSi a bddky ne 
skonCeD^ splozen^ byli .' {II, 400). 

Kulturng liistoricky zajfinav^ jsou jeho narii^ky narilzn^ 
druby krojij, na ri^zn^ luody. Na pi: vjedne kapitole duchoTul 
nvaSuje mimo jind o riizn^ch modiich kloboukii. Kdyby pr^ 



,v Google 



ae klobouky vfielik^ch mod oil Aivnfch fAaA Bnesly da jednn 
hroniadu, .tunto by byl vysok;^ jako cukrovd homole, tento nlzky 
rendlikovi^, tento spi^aty, tcnto tNSpiSat^. tento b stfechau lirokau, 
tento 9 polofezanan, tento b knoflfkeii) jedn^ia, tento a tfema, tento 
premovan^, tento bladk;^, tento a Btnukem rozloiea^m, tento sra^e- 
n^m ; kaidj rok marnf klobauk vychiUf, tak 2e y Franck^ zemi pfed 
Sesti lety od jednoho bMzna na Tbeatrum kejklujlcffao kavalfror^ 
modo klobaukn poIopffBtfeSe ustflhnutdho vzali a tn marnost i rio 
Oech rozoesli, v kterfim vice bUznu ne21i maudr^mu filovSku podoboi 
byli . . ." (II, 611). Co ae kroJ& t^ce, chvlill Btarg Cechy: 
.Ne tak <jako nynl) staK Oecbov^ naSi, jako na obrazich starjch 
vidMi jest, se obltlEeli, anobr2 sami kriilov^ sproat6 chodili, a za klepact 
apodnf fia'y se neBtyd^li. Paraka jtfidDfl k apatfenl nebyla. Pndr by) 
n sam^ch mlynti^v maukau zapr&Senycb .... Nyni . . . mnoh^ pan- 
uenky nesau p^kn^jfif oddv neili oltafe a kostelnl okrasy . . .* (II, (jQO). 

Ntlchodak^vyz^Tilidkhorliv^niaposlouchtinfBloTa 
Boilho na k&zini. NestaCf mfti doma postillu kfe- 
stanskon. .SloTO 6o21 6ten6 jest naproti slySen^mu jako mrtT^: 
Sloro ttani jest jako iiv^ho prumluvenl toliko koatrfe. V knize je 
umriy hIaS; v kostele iiv^ . . ." (I, 423). V Praze pr^ Be mnoho 
k&te, ale S&dn^ho aSitku pr^ to noaese. Nedivfme se. Jak 
mobla na pt. k^z&ni Ni^cbodsk^bo (ifinideti duSevni At^chu, jsonce na- 
plaena nesmyslnostmi, hrozbami, lldenfm hr&z pekeln^ch a p.? Vy- 
zn&nlin prtivi zmln^nym dilvd si Ndchodskj e&m nejlepgf vyBV^dienf. 
K&zdouned^li pry v Praze, k&iif Bvfltek, kiie vice nei 
40 kazateia a mnozl z nich jii mSli pipes 200 t 300 kif- 
z4n(. ,K&z&Qi doBt, u2itkQvnicI" I konei kazatel po- 
vzdechem: ,Prab& je pfedce Prahaut" (I, 414i. 

Postilla Mdchodskdho mi jeStS jednu zvl&atni str^nkn: kazatel 
totii jevl se v ii( pflki^m antisemitou. Ztdecli uvaiuje re svato- 
vSeteCu^ ot&Ece: ,ZdaIii iiA6, kteM v Mesi&se nevfifili a 
spasitele okfiSovali, trp^t r m^stech kfesCansk^ch se 
majf?"; „Tti v^ci pFi tom n&rodu se znamenati majl: Prvni sekta 
jejich a obchod nflbo2enstvl. DrubH licbva. Ti-etl zaky- 
selostproti kreB^anQm. Ty viecky veci zl6 jsau a zapov6d6n^. 
Jest tehdy otdzka, zda1i2 niagistrflt a knfie zemi takord neprarosti toho 
lidu trpiti miiie?* ... Go se ty^e 1. v^i, kazatel prav(, ie Dftbo- 
iienstvl jejicb mflSe b^ti trp^no, nebot ceremoniemi 2idovsk^i, na 
pt. obfezitnim a berinkcm Velikonocnlm potvrzuje se nflS kfest a 
berdnek Velikono5nf. Co se 2. v^ci t$te, licbvy, mA2e Be prj tato 



,v Google 



279 

takS dOTOliti, aby v^tfil iiepraTOSti se nepAchalj (!) ale pf lliSn^ lichvd 
mi OT§em magisb'M zabraAovati. Tfetl tSc, nen&vist proti kfe- 
stanAm, jeat dvojf, ToiUnl a vn£j§l; vnitfni nemflte magistr&t zabrA- 
niti, ale vnftjli rnuai se se vll rozhodnostf opfiti. Tato jevi se pry 
zejm^DB t^ ilm&Diiu d£tl kfestansk^ch, jich zabfjenfm, ^ichito krev 
k Tozlicn^ kaazlflm u^fvajf. T6!t velik^ lichvy naprodajl, kter^ ahy 
sTobodn§j 6initi mobli , podddvajf oficIrQm, kiil2at&Di, aufedloikAm, hejt- 
manflm dary, jak na stHblte tak na zlat§, by je k sob6 nakloDili, kter^JE 
stxfbro skrze 8t4 sescIslQ^ podvody, nallcenis kapeck^ vSci, spUskand, 
slepen^ oa oko daty, od kfestanflv vytahttjf . . . Kupcflm. haadllfflm, 
femeslnlkAtn jejich chl^b od hnby Be jitn utrbuje a Um zlodSjAm potu- 
tedlnym, z i]&bla otce Darozen^m se pfeje . . ." Tomu jest tfeba 
br&niti, ale mnozl s 2idy prf se spolcajl ; ^ob&vati se velice jest, aby 
ti, jen2 spolky s 2idma (I) na sv6t^ meii, s nimi tak^ spole^n^ 
na smrti neplatili." (I, 34— 36). Zid^ (ekajl MessUfie. Ten jim 
pr^ a Tystrojiti skvostn^ body, pfi nich2 bude Behemoth, vfil ii- 
do\sk^, Leviathan, velryba 2idoTsk&, Bariachne, pt&k Sidovek^; pH 
t6 hostiaS „iid6 se na2erau a naperau a Messi&de mastnan hubau 

chntliti budan (1)" 6 Spasiteli miijj Zdalij to nejaau stfeStS- 

D^ho mozku d^tinak^ vrf^by? Zdali2 to oenf Pfsma Sv. vyvr^enf 
a Thalmuda dftblem posedl^ho z mySlinky (I), s kter^i (1?) mysl 
hlaupau jejich a zaalepenau jii pfes tolik tisfc let dr^t?" (I^ 36—42). 
Proti talmudn mluvl kazatel zvlfldt6 na str. II, 735 a si. 

PH vdech gpatD^ch vlaatnostecb, kterd jame a NUchodskSho po- 
znali, uznati mualme jeho neobyCejnou vyttUmmost. Jazyk jest 
ordem u uSho t iialostB4m i^padku. V16ek srovnElTaje N&- 
cliodsk6bo s Abrahameui a Saacta Clara prarl, 3e mu d6co chybl, 
CO ho Btavl hluboko pod jeho vzor: vrozenEl, pHmo ditsH poesie. 
N&cbodsk^ zAstivi vSdyjeD kazatel em akaratelem. 
(Vl«. n, 27). 

Daleko mfrBijdl kazatel byl Pavel Axlar (f 1714). Mel 
velikou sblrku knih, kterou s vlastnlmi sr^i rukopisy ygsoval 
cisterciikAm t Plasfch. Tito z vd^Cnosti vedli pak naklad na 
jeho p s t i 1 1 u , kterou t y d a 1 r. 1720 Mat6j Josef Hdjek, rektor 
seminite arcibiskupak^ho v Praze. Axlarovi t. Jg. V, 870, Jir. I, 40 
(I, 212), II, 380, CCm 1892, 334, CCM 1895, 314. (Dr. A. Podlaha). 
Dodatek v 66m 1897. Postilla jeho (raus. 39 B 4, v 4°) m^ tento titul : 

^Ndbozni horliv^ v&dce do mSata svat^honebesk^ho 
Jeruzalema, aneb kdzanf vejrocnl n e d ^ I n i, n^kdy porozdlln6 
hlfisan^ skrze vyaoce dflstojn^ho a rysoce uien^o F. P. P a t 1 a 



,v Google 



Jozefa Axlara, Plsma S. Doktora, ki-^l. blavntbo koatela svaMho 
Vfta Da HradS Praisk^m prelita a kapitolnfho dSkana . . , VytidUno 

V Piaze ... 11 svatfiho KUmenta . . . L. P. 1780." 

Obsahuje nejprve .PHpis relik^mu slava Boifho kd- 
zateli, prozAkon Bu2fa2 ksmitiborliteli, cti adobrdfao 
jm^na mocn^mu obhftjiteli, Svat^mn JHnu Nepomo- 
ek^mu." PfSe Mati&d Josef H&jek, kanovolk kostela sr. Petra 
a Pavla na Vjdebrad^ a sy. Ko^imy a Damiana y Stard Bolealavi. 
Axlarovi pHpoiuin^, ie byl borliv^ ctitel av. Jana Nep. Dovjd&me 
se Ui, te Aslar byl pohtben v kostele st. Vfta 8. (eivna 1714. Pak 
jest fee o odkazu Axlarovi. H&jkovi pr^ bylo oloieno od du- 
cbovni Trchnosti, aby pfehl6dl kAz&nl Axlarova, .zdaiby snad od 
jinad se bylo nSco nepHmfailo, coby proti vflli bylo authora." H&jek 
pry DSlezI v&e bez zflvady, takie k&ztlDf Axlarova byla ihned schvilteDa. 

Po UTetejii^n^m n&lezu censury D^leduje „SummoTni po- 
fAdnost neb vejtah vSech nedSlnfch k^zanf.* Na pf*. 
,Ned. l.adv. Kizanl I. Podisf. Tunc videbunt. Telidd2 uzfl u S. 
Luk. V k. 21. Vejtah. Nejtisi a Dejlaskav^jfif Pdn Jetih nic jin^bo 
mluviti, nic jln^ho dSlati, nic jin^ho z oti mu nebnde bledSti pH 
Baudu posledafm, Qe2 sama brozn& a v&ta& hrfAnfkfiv pomsta.* 

Spisovatel pod^vA ledy Btru6nj r^tah i pflslufin^ho ki- 
zinl, aby (Stenilr hned poznal, o iem t kHztlnl se jednfk. 

MiiDO k&zdnf ned^nl jsou v postille Axlarovd Ui kflzaol na 
Velik^ pHtek, na pond6lJ a ulery velikonocof, na den KaDebevstonpenl 
P&ai, na poodeil a ^terf svatoduinf, na den Bo21ho T41a a na den 
Posveceul (hrdniu. (Stran 916). Na konci jest rejstfik. 

Dfl 2. (736 Bti-.) obsahuje r^Enf kiE&ul svtlteiDf. (COH 
1896, 314). 

Jednotliv^ k^zAnl Axlarova jsou livafaami na ]>M- 
slufin]^ citat z evangella Na pf. aa poMtku 1. k&s&ai na 
3. nedeli adventnl podtlvA kazatel citat: Confessus est, et non negaTit, 
quia ego non sum Cbristua. Joan. I. Vyznal a neza)ii«l, 3e ji. nejsem 
KnatuB (str. 27). Na str. 27—37 podiivA pak na toto tbenia kd- 
zdnf, V nimi jest mnoho dvah o p^Se. Na konci jest vidy zArfir, 

V nem2 kazatel posluchaCe naponifuH. 

Dr. A. Podlaha uzn(tv& o kflzdnfch Axlai-ov:fch [GCU. 1895 I. c). 
iejsoii sice ndkdy pon6kud trivialul, ale chvEltf je, iejaonvelice 
jadrnd a ie podivajf nejeden pHsp^vck k poznitnf doby tehdejSl. Vlcek 
pravf Axlarovi, 2e pdsobl kfiklavyini pitirovniolmi, 2e hmot- 
nfmi, rten^mikoutrasty vzbuzuje r^ touba po nebi a brdzu z'pekla 



,v Google 



281 

a hmotnd okizalou mnn^roa Iftost u sr^ch posluchaeA, a f.e vflbcc 
u ndtao jest ohlas tjrch2 scholastickych disputacf a v^poCtQ, jimit 
hiaholily sln6 cbovanciiv jesuitsk^ch jeSt6 liluboko do 18. stoletf. 
(Vli. II, 24—25). Tot42 pozn&me z nekolika ukdzek a dokladfl, 
pfipomlDiiDe viak, ie ton h&zAnf Axlarov^ch nenf tak lii-uby 
jako u Ndchodak^ho, splSe T&zuf a npHmny. Jakobychom 
ttii Komensk^ho Labyrint, podobnyui nai dojmem pAaobI na 
n^B tato livaha o pfie lidl urozeojch: gJejich pejcha kdyi do- 
konale vyskaumati m(n(m, vejdu dflveji do nejakd alavn^ residenci ; 
tot jak do dveH pfijdu, plcliaji mnS t o&i mnozf a vdelijaci erbofd; 
tut uzHm dlauh^m tadem poBtavend obrazy, tu( vdecky dvefe a vrata 
atr&il obsazenA jaau, tut semotdm ustaviCn^ b^hdiif sluSebDlkAv a b6- 
haunflv, jedaostejn^ trinflcenl, a mezi tlin Dztfin jednoho v aksamltu 
obleJUen^ho tlustdho bHch^&e sed^ti, i chci-li zvMeti, kdo on jest, 
mtislm zdaleka, nebC se opovd2iti nesmtm, abych bliiko pHetaupi], 
vysokym hlasem volati: ,tu qui ea? ty kdo jsi?' Ale on mnS tki ndd- 
hani^ a brauklavd odpovid^: ,ChceS-li ty v£d6ti, co i& sem, pfeiti si 
kronyku ^eskau, 6ti Eoziiiogrnffii a jinSf knihy, a tam( najdei, co 
jsem, z jak rysok^ho rodu a z jakS arozeii6 krve j& poch^fm' . . . 
Ne2 mflj mily Pane, jakj^mkoliv tituleiu nazyv,iD byti m&k, potfeboval 
bys felcara, aby ti 2ilaa pustil, a tob6 tvan krev, s kterau se tak 
chlabfg, okfizal, 2e jest jako jinEl, naufiil, aby jsi pozDal, 2e tv& krev 
nic vice v uobft neobsahuje neili krev ndkter^bo tv4ho poddaclho 

sedMka, 2ebrtlka a sproat^ka Kdyby v nyndjdf fias ka2djr, kdo 

svan arozenoatl pejchA, m^l mlsto erbu nositi to, tim jebo d6d, aaeb 
prad6d sobd cbleba dobejval, 6 jakby se jich mnoho vynaSlo, bteMby 
pravidlo neb nflSky, kladivo aneb perllk, kratci a mot}ku, cep a fe- 
fieto, radlici a votku mf»to erbu mltj masili . ■ ." Smrt vSe pr^ 
vyroTni: „ODa£ krilovak^ berly a motykami srovntivii, palflce krA- 
loTsky s baudami 2ebr^k&v porAif, tak dobfe vysok^ a krUanS cedry 
jako nlzkd a fipatn^ trnl podlapivtl, Slovem kdy2 ona zavftje, vSe 
prachem zemi smlaf a v bUto obracf . . ." (;1I^32). Podobnft ostfe ' 
Tyalovuje se Axlar o lidecb uCen^ch (32 — 33), kteH pr^ ,ka2d^m 
pohrdajf, kazd^bo xa hlaup4bo a neum^l^ho oala uzndvajl, sami toliko 
sobd se zdajf nejueenSjdf, nejmaudfejSl a nejrozumDdjBI." (33). .T6ch 
(t. uiflQj?ch) mravy kdy2 8ob6 pfed o5i stavim, jde mi vatHC uejak^ 
Skared^ho vzeztenl, tak ie se zAi mlti v&i^Doat mudrce Catona, vgecek 
T ro^lm&nl a mySlinkflcb, a kdyi se ho tdii: ,tu quis as? ty kdo jsi?' 
OD mn£ zkrfLtka sice, ale velmi potupn^ a s pohrozenlin odpovidA 
tkauce: ,Tup6bo rozamn Clov^Ee, hamblm se za to, aby darebnf slova 



>v Google 



m&ril, ua tvau oUsku (!) oilpovldt^e. Co2 se mim hiA&ii a tak hlaupym 
a neucen^m aprostlLkem V Kdyby mi pHdel Aristoteles, aneb Diogeoes, 
vzneSeny Plato, aneb maudr^ ^lomauii, abych b nlm slavnau dtipntad 
Artel a cedro qaae est in Libano ■ . ., abych tak srau mandrost 
i uininl a ostrovtipnoat dok&zal, a tudy sUvy a ehfflly doSel' . . .' (32). 
Takovi lid6 pr^ nebyli re gkolc KristoyS, ale spfSe ve Skole Luci- 
perove. (32). Proti nespravedliv^m soudcflm: 896 — 897. Kdo 
prf nemi iim podmazovut, ten at se do saudu nedivA, nesvede jisU' 
Dicl Curia pauperibaa clausa est, prav^jf (I) ■ . . juristov^." (677). 
Na jednom mtatS si stiiuje, ie jest v Praze velikd mnoSstvl krfiem; 
pfi tom pod&T& tuto amgdnou etymologii: ,Milj Cechn, otevfi 
o£i a rozejmi sobS to bIovo kr(ma a najdeS to, ie je v Praze krtom 
velik^ po&et. Slovo to je sioiend ze dvau tikruta^cb, z t^ch hie totii: 
krCek nidei (I), aneb 2e se t tom domd krk mUei (I), a2 £l0T6k 
tftnfif brcl . . .' (672). 

6asto Axlar brojl proti kacif &m, ale k&rA t6i katolfky, 
na ph : ,Ty nejraohav^jdf kaclfj, kteH o pHtomnosti BoSl n velebn^ 
svAtOBti nlc nedrif, hOteji sob6 v^ti nemohau jako sobd vedau katollci, 
jeito vyzn&vajl, Se zde opravdu Bflh pHtomen. Pfuj, haaba! hHchl 
Vlceji ctl pohan sv^ho diteTgn^ho boha, AmonytfiU Molocha, 
BabilonStf B^la, ChaldejAtI Obefi, Peri&nd elunce, EgiptCan^ krokodila, 
Indo7^ Slona bit^ho, Tnrci Machometa net katoltcti Syna Bo- 
4(ho. .." (694). 

R&z jeho kizAnf jest na moohf ch mlatecb t r i v i a 1 n 1, ale 
neni aprost^ jako u N^chodsk^ho. Ovfem i on vpldti do gr^ch 
vjkladil rftzD6 nesmysln^ povIdaCky, na pf. o Certu, jeai 
T PaHsii tfem studentOm stouiil jako lokaj (312), uebo o krucifixu, 
kter^ ve frantiSk&nsk^m kldStete Oxoniensk^m r. 1220 a veljk^m 
bfmotem se obrdtil, pH cem2 tvilf Kriatova vzpMla liDdvem, s cehoi 
mnozl zeniFeli (695) a j. v. To ovieiii jest spole^nS vdem tehdejSlm 
kizinlm. 

Casto zmifiuje ae Axlar o pot^ru v Klatovecb a o vy- 
nesenl z&zra^D^ho obrazu Panny Marie KlatOYSkd z hoffclbo chrimu 
(806). T6ai Klatovsk^, pHpomlnaje jim sloTa Kriatova: Nepecnjte 
o iivot vdS, CO byste jedli atd. (763). 

Marek JDamascen, frantiSk^n, napsal k&z&nl, kterfl vyila 
po jeho smrti: ,7Vo;i ehUb nebesky pro la£nj lid ceskj, od 
PIsma svat^bo BoeSenl n&boin^ho, ucitelfiv cfrkevnfch a otcflv aratjch 
vyp(tj6eny a kned^lolmu obcerstveul vdem mil^ TlastencAm 
pfedataveny. To jest: na kaidau nedfili troje kr&tk6 k&z&Df, 



,v Google 



283 

k bflchflr kJlr^Dl, ctnosti povst&nf, bliinich vEddUnl." 
(V Praze 1. dfl 1727, 2. d(l 1728). (Un. 54 B «2, 54 B 68.) .Jest 
to TlastoS snfifika anekdot, 6aBto trivialnlch a flv^t^- 
ekycb na v^atrahu nebo vzor. Damascen je Spr^maf ; hraje 
si slovy a zihriii ai a rjmy, z proay d6U verSe a z yeififi 
prosu, prav^ oblaa veael^cb hovorflv z cbodeb a zabrad kl&fiteruv 
franUSkfinakjch." (Vie. 11, 25, doklady 25-26.) (Jir. I, 156.) 

Antonin KeUk^f farif KnSiovesky, vydal v Praze dvd sblrky 
kAz&nl: .CantAones festivaks in totius anni festa" 1732 a 
1734. (1732: 4», un. 54 B 69, r. 1734: 4", un. 54 E 12) a .Con- 
dones dominicales', 1735—1736 (4', nn. 54 E 13, mua. 40 B 9). 
(Jir. I, 341.) Na kaidou nedfili, resp. sv&tek, jsou 2 — 3, ndkdy 
i Tfce kiz&Dl na .thema" (beslo, citat) z pHsluSntibo evangelia, 
podoboi jako a Axlara. V kdz&nlch jebo jest mnobo latinak^cb 
citatfl s eesk^mi pteklady. ,IUd mluvl t ok£zal;^cb obrazlcb 
a drastick^cb pfirovn&nlcb a rfid uv&df rozepfe 
scholaatick^." (Vie. II, 26. Tamt^i viz ngkterd doklady). 

I^liSot CP'BllisehoUi) Mictialf minortta a doktor sv. pfama, 
jea2 byl z aejznamenit^i&fcb cfri[e?nicb fefinikfl ieskych v 18. stoletf, 
Tydal kEizinl TftnoTani ,nejaTit£j§l a nerozdflD^Trojici." 
(Jir. II, 99.) Jsou to : 

a) lididni nedilni (ud. 54 A 19, idem 54 A. 53): ,Tri- 
nitas Domiuicalifi, to jest Trojice neddlnf anebo kA- 
silol troje na kaJidan nedfili.' Jsou to k^flnf, kteri Pelifiot 
tnSl V chrimu P&ni n st. Jakaba, obsaJienA ve dvou velik^cb foli- 
antech; dll prvnl (k^inf od 1. nedfile adv. do 6. nedgle po Veliko- 
noclcb, atran 601) vyBel r. 1741 t Praze, dfl drub;^ (kiz&ni od 
sratoduSnicb ST^kftv a2 do adventu, stran 565) v Praze r. 1743. 
Na koDci kaSd^ho diln jsou 3 i n d e x y : 1. index rerum et verbormn, 
2. index saerae scripturae es veteri, 3. ex novo testamento. K 1. a 
2. dflu jest pfedmlDva vydavatele anakladatele tScbto 
k&zdnl, Karla Frant. Eosenm&llera. KtlzAnI jaou v6nov£iia, za- 
sv^cena nejsv^t^jdl Trojici. K I. dilu jeat pFipojena pfedmluva 
k eten&fi (praefatio ad lectorem). Ka2d^ kflzinf m& svilj 
nadpis, titul, mi pf. I. k&zdnf na I. ueddli adventol: ,Saud bo2i 
strach Bpravedliv]Fm, co pak bMdnlkdm? Nam virtutes movebuntur. 
Luc, 21, Nebo moci nebeake hejbati se budau* ; atd. 

b) idedni svdteini (un. 54 A. 20): ,Unum, binum, tri- 
num, tojestjedno, dvoje, troje k&zanlsviitecnf nasvitJiy 
jak zasv^cenj, tak kostelnl." Dfl I. ,od dot^Ho l^ta a2 do 

Jubllajajcb spiia c. Xll. IS 



,v Google 



284 

STitka srat^cfa npoStoIft Petra a Pavla, t Praie 1751*-, d 1 1 2. ,ad 
Bvitbn NardtlTenl Panny Harie at do BV&tkn svatybo Jaaa, apodtola 
a evaogelisty Pini, t Praze 1753". (1. dil fol. str. 582, 2. dll fol- 
str. 846.) 

Priklad katatelocp vymlutnosti: ,Kdo pak a(f, nebo napomlni 
lid, aby pHkllz^l Bo21 zachoTal, neili bazatelov4? Edo pak vy- 
kUdU, jak se mi phkaz&nf Bo2f zaehoT<lvati, jako kazateloT^? Kdo 
pak ptipovidd spasenl nebeak^ za zacboriai pHkiiziEni Bolfbo, jako 
kazatelov^? Kdo pak hrozi trestem aa pfestnpolky t^ho2 {tfikiidnf 
Bo2fho, jako kazatelov^? NaHkajf sobd Iid4, ... ie tlf Cas; jsao a ie 
hite acmiie bjti, jak je. V^lm. Zdali2 Bub oepfipoTldi skrze ka- 
zatele dobr^ easy, bude-li lid pfik&z&Ql Bo2f zaehoTAvati? Zdalii oe- 
vyfaroituje akrze kazatele z\f caay, jako jest inor, hiad, vojna nebo 
neaaesitedlo^ dan6? Jestii tedy BAh na Bv^dectvf svolAv^ nebesa 
a zetD: Audite, Goeli, et auribna percipe terra: Slyste, Nebesa, & 
udima pozornj zemfi !, a stoI&t& Ctyry iivly ; i ti svoiati (zvolati) inohau 
na doeSnf evaogelium z kazatedlnic kazatelov^, ie oni nejaao pflCins 
trestu Bo2Iho, ie nejaau ptlfiioa, kterak z kdzinf jest 
malj uJEitek, ale p^f6ina jaao poalucha£ov6, ie ardce jejicb jest 
Bkila, na kter^ta (I) slovo P£d6 uschne, jest pak trnfm zapleten^, 
T ktertm aloro Bo2i se ndusf . . . .' (nnd., I. 276.) .... ,Go se piini 
kazateloT^ namluT^jf o ayou marnotratDym, ktery avi^ dll 8 aevtot- 
kami promrhal vivendo luKuriose, iiv jBa aniilnd, a co platao? Pioi 
synatorord mimoakoljdan dohospody, mfatokollegiam 
T zabradich se procb&zejf, v kter^ch Bvau milenku 
o6ek&vajl, aabyjfchutng pochautky a dobr^ vlnoitak^ 
pdkn^ g&tkyna krk kaapili, budrodiCAm penize kradaa 
nebo dluhy delajf nebo pro pentze na knlhy K. B. k ro- 
dicQm plSau, zatlm t kart&ch a mezi nev^stkami pro- 
mrbajf.... PHoi hodujf, mafikary driejl, co to penSz stojf ! 
Na b&ly, na opery, na komedie, na vysok^ hry, na kon6, na psy co 
pen^z rozhdzejf a z kolik poddan^cb, z kolik femeslnfkil 
JSebrar^ch LazarQ nad^lajfl... Kdo koho mAie oSiditi, 
B i d f, kde jeden druhSmu mMe kuB chleba z baby vzlti, vezme : 
dost b^Tajf napomlntlDi, aby cizf vSci navritili, oni zatdn za vtastnf 
drie^i: CO Tdovy, co airotkovd trp^jf, z kter;^ch pini porucnici, 
\>&m autednfci sobi pom^bajl, zatfm \dovy a sivotky 2ebr&ky cinijf!" 
(ned., I. 278.) 

Peliaot tepe nemiloardne vSecky stavy. Byl to ka- 



,v Google 



zatel tizaf, s&inf a dBBtojn^. Ciol cestnon v^imlni mezi 
ostatQimi suuvdkymi kazatelt cesk]Fnii. 

ChrysoHtom Xaver Ignde Tdborsk^ (1C96— 1748), pre- 
monstrfit, pBal ttemi jazyky ; odtud asi jeho choutky makaronsk^- 
(Vl£- II, 36.) Vydal dvg iesk^ postilly: svdieini s n&zvein 
sTriaTabernacula inmonteThaboreo exstructa', v Olom. 
1738, a nedHnf: ,Mona Thabor" etc. v Hradci Kr&l. 1747. (Jir. 
n, 283 uTIidi jen poBtilln nedSInf). (V16. II, 26—27.) 

Zmfnlme se o postUle ned4lRi (un. 54 G 53). Titul jejf 
jest latinsk^: ,MonB Thabor Evangelicae Veritatis Radiis 
iaclaresceos... aeuGonciones MoravicaelnDomiiiicas 
^otiuB Anni et in Feata praecipua ... . A P. ChrysoBtomo 

Xaverio Ignatio Taborsky Beginae Hradecii, Typis Joannis 

Clem. Tibelli, 1747." VinovAna jest Pavlovi Ferd. Vdclavlkovi. 
Obsahnje latioakou v^aovaci pfedmluvn, lattaskou pfedmluvu k cte- 
DlLfi, latinskj index 1. (Index .... Concionum in Dominicas totius 
anoi), potom 51 kf^z&nl (na 750 atr.), ft koneCnS Index 11. Alphabeticua 
rerum in hoc opere contentarum. EflzElnf jednotlivA json roz- 
jfm&nl na pfislndnd themata (,argumeata*). 

TAborsk^ v kizdnJch svych .atile se preruSuje latin- 
skymi citaty, a nejenz PIsma. Milaje silud slovaa kFik- 
lavd barvy. fteE jeho jest Bain^vykHfinlk, samtitiryvko- 
vit6 Tol&nl. Pfes to misty Gte se dosti pfljemng; je 
T nSm rerva a temperament." Tak soudj o n^m VICek, II 27. 
Ka pf. kflz&ni na 2. ned^li po devltnlkn jeBt velmi iiv6, jsouc na- 
plndno odporem proti tanci a vesell, hodov&nl masopuBt- 
nlmu: Kiyi o masopuBte JiaSi budau choditi jako blflzni pfiatrojeni, 
vy se oble6te t JeSlSe Krista a jeho nevinn^ ciny ndsledOjte! Noste 
raucho mrtvlcf tfilo vaSe a k bUznQm Kristov^m ae pHpojtel Nebo 
6 nesmrtedln^ Bo2e! Jak jsi ty velik;^ PUdI Jak tebdy velik^ po&et 
bUznft mfti budefi! A hlel jestii se nemejllm, celf Tojsko jich apattuji, 
okna a uJice se Daplhovati vidim, velik^ haufovg iidi se zblhajf, a po 
rynku Clov^ka bll^in rauchem od^n^ho tahati znamenflm. 'Nei kdo 
jest ten (lovSk? NejmilejSt ovciCky 1 Jest Je2fS, n^s nejmllejSf Spaaitel, 
od Herodesa posmlvElD, t bll^ rancho oble5en, od cel^lio vojska po- 
tupen, jest vyamlv^n jako poSetily, jest sem a tarn taieny jako bl^en. 
Acb, veliky Bole I VScn& velebnost jest poamlvflDa a za bl&zna se 
drfi!- . . . {329). 3iM doklady v. VlCek II, 27. 

TAborsk^ proalul t6i pfekladem Goffinovy pf(- 
rutnl postilly (v. Jir. II, 2H3). 



,v Google 



286 

Leonard Qoffine, ka6z Mdu premoDStratsk^o, nar. 6. pro- 
since 1648 v EoHuS d. R. ; poilral pro avflj cist^, bezdhooD^ tivot 
a pro svou horlivost kazateUkou ilct; a TiSiioati 
i u nekatolfkfi. Zemltel v kl&9teFe ve Steiafeldn 11. Brpna 1719. 
PoBtillu svou vydal tiakem t Eoeafeldu r. 1690 ve 3 dflech. 
(Jan Nep. Desolda v pfedmluvfi k 1. dflu sv^ho pi-ekladu GoffinoT; 
postilly z r. 1875.) Taboraky jipfeloiil avydal sD&zvem: .Po- 
mdni poatiUa, t. j. v^klady nanedilnl asvflte&nfeTangelia. 
V Hradci Krtl ■ (Jg. Hist 300.) 

Postilla Goffinova vygla potom v jazjce tesktim jefiti tfikrAte. 
Druh^ pfeklad poMdil Jan Chmela (viz o D6m COM 1891, 
etr. 103.) V Praze r. 1786 (8°). (Un. 54 D 12). (Jg. 497, Jir. I, 294.t 
Ti-eM pfeklad vydal v Praze r. 1843 Joaef Zimmermaim, 
kter^ postilla rozdlfil a pfipojil k nl Sivotopisy sv. patronfiv cesk^ch. 
(Un. 54 F 531). (Jg. 498). Koneenfi H^rtf pteklad poHdil 
prof. Jan Nep. DesoUa r. J876 (dil I.) a r. 1^6 (d(l II.) (on. 
54 E 1046.) Referat o tomto vydflnt vi^ v Cas. kat. duch. 1875 
(333—235), a 1876 (383—384). Deaolda zpracoval pfeklad ten na 
Zflklad6 n£meck6ho TydElnf ve St^c. £insiedelu 1872, 
a rozdffil jej vlaatnfmi 61&nky a r^klady; v 2. dile pfi- 
pojil i6l iivotopiay bv. patronfiv a blahoslaveacH te- 
sk^ch. V Cag. kat. ducfa. 1877 podivtl prof. Schindler na str. 
67— 68 referat n^meck^m Ottov* (Georg Ott) vydilni 
Goffinovy postitly z r. 1876. (Christkatholisches UBterricbts- 
und Erbaunngsbacb) a prayl o nf na str. 67, ie jest to kniha 
njkdy oestdrnouct, kteril ode dvou stoletl vedle zlat^ kniby 
o nfisledoTAnI Krista od TomdSe Kemp, mezi spisy vzddlavateln^oii 
prvnl mfsto drif. 

Jak^m zpflsobem Gofftne vykUd^ dovld&me ae z 6as. 
kat ducb. 1875 v referatg o rydilnf Desoldovd : .Organisrous Goffi- 
Dova apian v torn apoClvi, 2e se nejprve klade jak^i introit, jen2 
vyavitluje hlavnt myglenku tobo kterftho doe; kde toho potl«bl, 
Tysv^tluje se n&zev neddle aneb sv^tku, jakoi i za Jiast4 mnobft 
litnrgickA ponan£eal ae pfipojnjl. Pak nilaleduje text epiHoIy a 
strncn^ jebo vysvAtlenl, nace2 text evangelia ae klade 
8 rozSlfenjiD dogmatickf m i inraTOslovn jm v;fkladem, 
jen2 shrnut jeat ve vicero odstavcfi; nad kniid^ odstavcem poloiena 
jest ve zpfisobu otaznSm hlavni myfilenka cili treat jebo. Mezffdka 
pfipojeny jsou tak^ dosti rozSffen^ a dflkladn^ traktaty o dAleititjcb 
naukich." (234—236). 



,v Google 



287 

R. 1776 vySel 1. dll ,Mravnych a spaattedln^ck hdtdni na 
evemgdia nedilni cdyho roku' eepBan^ch od Karla Khuna, ^Hd- 
n^ho kazatele ve farnlm chrfLmu Pdog u S. Mikul&ge krtitoTsk^ho 
MeiiSIho MSeta Praisktiho.* Ostatnf, 4 dlly vy^ly pak t letech 
1778—1782, Na konci 5. dllu jest ,reJ6tfik T^ech naudear, kterft se 
ve vSecb 5 dflech . . . vyoachfizl.'' |.Un. 54 D 6, idem 54 £ 28). (Jtr. 
1.344) Na ka2dou nedSli pMpadajI dv^ k&z^nf. Kdztinf 
maj( nadpisy nazDa6ujlc( obsah jedaotliv^ch k&zfiDt Na pf. na 
1. aedftli adv.: „kt[zanf prvnf o saudu spravedlirych", „kftz&iil 
dru li^ TDJtfDfch boisk^cb vnuknutl (I)." K tomu v2dy jest pHpojen 
krali£ky .vejlab", t. j. rozvrieni ktizflul na 2 C^stky, na 
pf. V 1. k&zdnl na 1. ned. adv.: V^tafa: ,FHpamatovADi poaled- 
nlbo saudu lidem s, ravedliTyui vlceji k potdSenl neili k z&nnutka 
byti mi, nebo : I. Nem^ Be aaudu toho co obdvati, kdo piUvS neTiuQ^ 
jest. II. ka\i oiieu, kter^ po spAchan^m hflchu pr&v6 k^fcf jest.' 
Pak jest hesio z pisma sv.: Vos, cum videritis haec fieri, scitote: 
quoniam prupe est regnum Dei. Luc. 21. v. 31. (Tot^ Cesky.) Pak 
jest teprve vjklad podle podan^ho rozTrieiii. 

Kfiz^nf 1. na 7. aeddli po sv. Duchu jedud o bludn^cli kui- 
hich. Knzatel faorli hlavn6 proti tajn^mu 6teDi bludo^cb 
koth na 8tr. 149. (IV. dfl). Fravl: .Dobfe tedy, (>\ dobfe 6in^l tito 
pfedstavenf vail, Se i v&ui zbvaftujl vgetetSnych y6cl hleddti, odjavde 
v&m a ohQ^iii spdlivSe kniby ty (t. bludn^)" ... Na str. 152 
Tybfzl kteslany k pfilenl knth takovjcb, aby z nicb uiinili 
Bohu o\M z&palnou (1). 

V kfLz^nl 2. na 4. ned^li po sv. Duchu kazatel mluvi o {iotS- 
rdch (IV, 22 a si.); hoill pioti Sehn&nf, h^ddnf, vykUd&nt snll (27), 
proti h&d&Dl z rozliCa^ho kladenl karet, z letn ptiikA, proti babskdmu 
zaJehnivSnl bolesti hlavy nebo ziibft, proti rozlifinyni divnymi slovy 
popsan^m cedutk&m na ochranu proti ndsilu^ smrti, proti povdrdm, 
jako: ned61nlho dne proti zimnici se postiti, evangelium po vyjevenl 
zloddje Hkati, z pfiti kostelQ svdcenou vodu vziti, aby m€la vetfif 
moc, atd. (28). gCo pH vSecli pov^rficb jiii^ho ne21i sam^ titdrky, ne- 
slufinosti, bUznovatvf se ukazuji? SucFte2 jenom sami, co2 moliau kti 
pHkladu ty karty, neb malovani sprostf papfry v 8ob6 za proro- 
ckau moc miti, aby, kdyi se n&hodan v torn neb on^m pof&dku kladli, 
vHm by vade nastdvajicf fit^sU a nedt§st(, cizlch srdcl tajnosti, a jind 
nezntlmd vzditlenti a skryte vgci vyjeviti mohli? Jakau moc mohau 
mfti oni smSfinl posunky, od^ tit^rnS okolidnosti, ona iteckd, hebrejek^, 
srabskll slova? Jakau moc on^ cedulky? etc a tito sny, kteH 



,v Google 



oby£eJQ6 od rozlifio^ do hlavy rstupujfcl a mozkem pobybujlcf p&ry 
se vzbuzujf, coi majf za rovnost 3 T^cmi biidaucfmi, aby v^m z nich 
povfire6ny Mdaft n6co prorokovati mohl?...' (IV, 29—30). 

Probrali jsme nejdillejiit^jSf cesk^ kazatele katolick^ v6ku 18. 
Kazatelil bylo vflbec velik^ mnoistvf, zem^ Eeskd byla jejich k^ztlnlnii 
takofka zaplavena. Uveden^ postilly vSak staEI k pozn&nl lipadku 
fieskSho kazatelstvf. Ke kazatelflm druJf Be jinf, kteH vyddvali 
spisy obsahu n^boiensk^ho, kter^ sice postillami nejsou, kter^ vSak 
byly pomflckou kazatelflm ; tito z nich nmoho Cerpali. Minfme tu zvl^t^ 
Beckovskeho ^KatdicMho hvobyti nepohnutedlny gdklad'^ a Itdiekovy 
vyklady ceremonii. BeckovsMho , Zdklad" jest rozdfilen na , t f i 
aloupy": vfru, nadiji a Usku, obsahujfd kapitoly (40 v kaid6m 
nSloupo"), V nichiS obsn^eny jsou vjidady o riizn^ch vficech nftbo- 
iemtvi se tykajfclch, jako o postu, o almuind, o sv&tostech atd., takS 
v6ak vyklady z ceskd historie, pobmick^ 6Unky proti evangelfkflm, 
atd. Ka pf. poslednl kapitola (40.) ^Bloupu" 3. jedD& o torn, Jakau Idsku 
k n^ kfestanflm TataH majf.* Nesmlrn^ fanatismas ndbo- 
ieosk^ vane z vjkladflv Beckovskeho. Vde, co nenl ka- 
tolickfi, propadA u nfiho kletbfi. (Rozbor viz y CCM 1878 od 
Dra Ant. Rezka, str. 154 u si., a doklady v CUnku V^ov6 v ,Ortoji' 
1898). (Mus, 39 C 7, ve 4".) Ferd. idUko (Zeelisko), kanovnik 
kathedr. koateia u sv. Ducha v Hradci Kr., vydal r. 1774 „V^ldady 
svatych ceremonii, fdd&v, svdik&v, pamdtek, obyd^&v a naddni v cir&vi 
Boii spasitedlni eriaenych a vykondvanyck." (Un. 54 G 940.) V pred- 
mluvfi oznamuje, ^e obyvatelum osady LibCansk^, kdei pflsobil, Caato 
vykl4dal v kizdnlch svych o ceremonilch, svfltcfcb, pamitkich, oby- 
6ejfch a nadfinlch drkve sv., coi pr^ ne posluchacfiin tak zallbilo, 
4e po odchodu jeho ho prosili, aby vyklady ty vydal. Spisovatel tak 
ufiinil, rozdeiiv apis svflj v tolik kapitol, kolik je tydnfi v roce. 

Kazatelatvl stoletl 18. jest v Cechfich ve znameni 
v^luea^ho, kjinjm nSboJensk^mnaukim pffsn^ho kato- 
lictvl. PronialedovanI evangeliei nebyli ?aak literarne 
nedinnf. Nemobouce sv^ CiDDoati rozvinouti ve sv^ vlasti, psali 
avydSvali vcizinfts v^spiay, t62 postilly, pflvodnli pfe- 
lo2en6. Taknapf. Vdclav Kleych (Gleych) z Laian u LitomySIe 
(Dar. 1678), jeni se pfidrJoval uceni ceskj^ch biatfl, prchl do eizioy 
a vyd&val tam knihy cesk* (f 1737). (Jir. I, 352—354.) B. 1712 
vydal v Zitavg Pe&h&v pfeklnd postHly Langhansovy: 



,v Google 



,M. Erystiaua Langhansa, kazatele si ova 6o21ho 

V m^BtS EeoigBbei-ku v Pruslch, kresCansk^eh dit^ ru6»i 
a domovni PostyUa . . ., kteraaz ke cti a alivi Boii a k vzd^Uni 
bliinfho st^o, tii kaidSmu hospoddri k spasttedlnfimu ailviai a avj^mi 
a dom&cfiDi, z niineckd feti do £eskd 3 pilnosti pfelo2il 
KryatisQ PeSek, umdnf filosofickdlio miatr a pH gymoasi ^itavsk^m 
uCitel. NUkladem W. K. (= Vidava Kleycha.) Vytiit6na y ^itav6 
u Michala Hartmanoa L. P. MDCCXII." (t 8", aai?. 54 D 140.) (Jg. 
300, Jir. I, 353; n, 103.) 

Rozddlena jest na tii dfly. E tisku jest pHpojeoa .Po- 
tfebnil apr&va, kterak tuto ruCnl a domovnf postyllu 
ktestanStl hospodiif ov6 jakz k sv^mu vlastDfma, tak t^i k Yzd6- 
\inl sv^ch. dftek a dom&clch uilvati mohan..." a modlitbami 
a pfsnSmi rannfmi, TeJlernfmi a obecnfmi; vySIa lUlkladem Victava 
Kleycha L. P. 1712. 

V^kladdSjeBevezpftsoba otflzek a odpov^df, v nicb2 
vygv^tlujl a rozbfrajf se v ki^tkosti slova pltfsluSii^bo evai^elia 
a ukazuji se naufienl z toho plynoucf. Z mnoh^cb mfat je patruo, ie 
pfekHdinl z ngmciny pflsobl pFekladateli dosti nean&zl. 

2. vyd&ol vySlo v ^itavd r. 1734, tAi n&kladeiu Kleycho- 
vym. Pfipojeoa jeet k nftmu ,D voaetoroinf clrkve evange- 
lickS pam&tka, kter&2 se Ldta P. 1717 etrany obnnveaf cirkve 
apoitolsk^ aneb reformacije a L. P. 1730 straay vyzninf vfry kfe- 
sCansk^ v mgst^ Augspurku pted jeho Jasnoatl cfs. Karlem P&tym od 
kolSat, hlavnich iii^st a vz^ctnych p&aty vefejng a. zmu^ile udin^Dti, 

V cirkvi 6esk4 Zitavsk^ pfiponilnala. Na pamfltku potomkQm cesk^ui 
k Augfipursk^ konfeaaiji se pfiznAvajfcfm v kr&tkoati toliko pozna- 
menal a TytiaknaDti dal M, Kristian Pe&ek, ph gymnazi ^itavsk^m 
nrnSof mathematick^ho u6itet. S iDDOhymi plsngini." (Mus., def., 
37 C 16). 

K 2. vyd^nf pfid&no jest t6i ,Kr&tkd oznilineQl 
Tynalezeni umSni impresaorsktiho a o vj/ddni postiU a kd- 
aant v jaeyhu ieskem; t6i o shrom ai^ov&nf slavnych bi- 
bliotek." (Str. 24—36 z ptedmluvy.) 

N^st^kllse zprdvaovydtiv(lnipostillak;tziiil6eakjch 
f^str. 29—33 z pfedmliiTy). 

V obilTJii zprflv^ t^ uvedeoy jaou tyto postilly: 
Husova (tisky 1563 a 1564), Jakoubkova, Rokycaaova, Cheliick^ho, 
Eoryinova (pfel. Ad. Bakal^), §pangenbergova, StranSnak^ho Sum- 
mane, postilla Z(linrsk6ho, Berounsk^bo, Dikastova, Petrozelinova, 



,v Google 



290 

Kapitova, Koaeindfao, T^klady Slovaciovy, postilla Borovsk^ho, Hun- 
niova (.ale druhy dll dosavad v Ce8k6 fe£i nevySell"), Hot^ickSho. 
Mimo postill; uvedeny jsou ve zpr&v6 t6 mnohti rflznd k&zHal 
na p. Netolick^ho krlz&Di o bfdS Itd^k^ho iivota (158S), v^klady 
K. Vficlava gtefana Teplick^ho na proroky (16H— 1616), Miithesiova 
Hirtorie Kriata Pdna pfeloienfi od Benj. I'atfka z Polkovic (1596), 
,Polikarpa Lazeva vysvgtleul katechismuBu v 8 kAzanlch proti bludflm 
KalvtDSk^m, do Geskd teii pfeloien^ od Tobi^e MaufenlDa Litomid- 
sk^bo" (Dr&2dauy 1606), 19 k&z&al o pok^nf Blaieje Borovsk^ho 
„z Borava" (!) (1616), Snopeekora k^zdol pohfebnl (1616), a j. VSech 
uvedeQ^ch spisovatelfl „v6£d^ pamMi hodndho pHkladu P&n M. Eri- 
stian PeSek chvalitebne nflsledoval, kdyJE Idta 1712. in 8. M. Kri- 
stiaoa Langhausa Postyllu na Evangelia Ned^lnf a Svitecni do 
Ceskd fe(i pfeIo£il, tak aby tudy vdem tdm tobo jazyka utlvajlclm 
kii vzd^lflnf jich v kfesCanatvl poslauSiti mohla . . ■ Ponivadji pak jii 
vice k dostdnf nebyla: tebdy ji P. M. Eristiao Pedek op6t ptehMdnol 
a B nov^m kdzanim na 7. nedftli po av. Trojici, pon4- 
vadivn^meck^PostillehODebylo, roz^lfil, ivmnoh^eh 
mfstech oapravil . . .* (PlSe Eleych.) 

R. 1738 vyfilo t^2 t ^itar6 u J. Erist. Stremela 3. vyd&nf 
t^to poBtilly. 

Kleych vydttyal kniiky Dflboiensk^ y mali£k^m, drobn^m formatu, 
tak zvao^ .ipaZAfAy". Napsal na pf. aim a vydal „8tBr^cb 
lidf koruDa poboinosti s pfipojenlm plBDl" t. 1712, 1715, 
1724, 1734, ve foraStfi 12". Kleychoyi a Pefikovi v. VIC. II. 97—99. 

R. 1730 vyiel, Dezafimo kde, ale asi v D^kter^ tiBkirni saskti, 
^Stanmovni a gruntovni vyklad celiho ptsma sv. Star^bo i tak^ 
NoTdho Zikonit, k tomu i knib, jeoislovau Apo- 
c r y p b a . . ., jak k obecofmii cfrkevnfmu uiElviol v kul2ectTf 
Warttimbet'sk^m, i t jinych tak6 evangelitsk^ch krajin&cb, tak tak4 
i k obzTl^tDf n^oiinosti jednoho kaSd^bo otce Celedtilbo, pro d o- 
movnl cfarim sepsany. Od tebdej&tcb theologfl pH akademii 
WQrtembei'Bkd v Tubitjgu a piloostl pfebl^dnutj a miiobjm uiiteCa^in 
DapomoDutlm poroziitenf, nynf pak... z ngmeck^bo jazykn 
ptolai^nf, na (tyry dily rozdSlen^ a na sv^tlo vydanj. 
Nflkladem kfesCaafl nynjijsltio casu tlin potfebn^ji o rozSlfeof slova 
Boilbo peiujiclcb . . . L. P. 1730." (Uu\v. 54 D 1). Na poM^u 
jest Hpfedmluva tbeologfl WUrtembersk^ch v Tubinga kfesfansk^mn 
Oen^H.- 



,v Google 



291 

V JungmftonOT^ His t. lit na str. 300 mezi postillami 
ureden^ .Er^tk^ obsa^enl n^kter^ch evHQgelick^ch 
feci" od Mikuldie Ludvika e Zimetidorfu, ,nyii6JdIho biskupa evan- 
gelickfch bratrak^ch cirkvl" (z nfim. pfel. 1743 v 8°, bez mista 
a tiskaFe) pustillou nenl, Djbri jest to 16 fed na vysv6tleni 
druh^ho JilfLnku vfry krestanskff z mal^ho katachismu Lntherova. (Un. 
54 D 160, mus. 37 C 18). 

I>odateh k postiUdm. stoleti IS. : 
PastiUi/ slovenske. 

Na sklonku vSku 17. tak^ na Slovenaku protire- 
formace dostupuje vrcholu. V £ele jejf m jsou T r n a v d t f 
Jesuits, ktefl z 6ecli „braU ai vzory plseniDl agitace, CeskS kiiihy 
doma jii'episovali, die ceak^cU aklddali a vyd^vali nov^ apisy pro 
potfebn domicl. Froto, jako vlivy huaitsk^ a protestantak^ 
z Oech na Slovensko pronikaly v stoletlch 15. a 16., tak 
ij'esuitskd litetarnf hnntl v6ku 17. a IS. t Oech^ch, na 
Moravgave Slezsku odno2 avou mtl zase tak^ mezi 
Slov&ky V severoz^padolch Ulir^ch." (V16. II, 32). ,Ale 
i to, CO pIlTodod vzniklo na pild6 aloveask^, ducheni, obsahoini formou 
TftrnS jde v eldpdjlch Cesk^ho plaemnictvl protirefor- 
macniho." (VIC II, 34). 

Za prvni Blovenskou postilln prohlaSuje Alexander MddaJ 
8v6 dflo: 

.Panes primUiarum aneb Chleby prvotin lafnfe- 
jlcfm alOTa boiiho dnfiem prfldluiSen6; to jest: Kasne na 
nedde celeho roiu ... vslovenek^nijazyku pon^jprr na svitlo 
vydan^ akrze velebn^ho P. Fr. Alexandra Maczajbo, t&du avat^bo 
Pavla prvnfho pustevnika, slavnij arci-provincii Uhersk^j profeasa 
a T kl^te^u Marie Tfaalsk^m na ten 6as kazatela. Tyrnaviae Typis 
Academicis, perFndericum G«U. Aniio 1718." Pfedmiuvy jaoo dv6, 
latinek^: 1. hrab^ti Adainovi z KoHonicz deEollegrad, 
2, Ctendfi. V pFedniluv-6 k ctenAH Micaj vyklidd mimo jin6, 2e po 
stillu svoQ vydal proto, ie Slovtici dosud neyydali postilly vlastnl avou 
fe£f dom&c(, kdelto jini ntlrodov^ maji jii mnubo postill v jazyce 
Bf^m. A pon£viid2 jeho postillaprvnf jest rydfiDa ja- 
zykem alovenskjm, nazyvi ji ,Chleby prvotin.' (VIC. II, 49). 
Zpflsob v^kladd?. Napr. „kAzdnf na nedela I. adveatnf. 
Predpovitl: Aspicite, et elvate capita vestra . . . atd. Luk. 21. 
V^tab: Aby se tlm spl^e vykonalo pokoleni lidsk^bo vykiipenf, 
Boakd to Otce Nebesk^ho slovo na t^m bylo, aby se takS t\m nej. 



,v Google 



spISc TtSljIo. V ^ k 1 a d rozd^len jest oa exordium a confir- 
matio, cimniiaatio zase na ngkolik „panktJI.* Epilogos. 

Postilla MficajovasloJSenajestitiiela vduchu azpfl- 
Bobu tehdejSfcli iiostill jesuitskjch 6eskych, ac skladate' 
nehorlf a uek^iii tak di-asticky a proti kactfstvi neuto6i vQbec. NaHki 
na zkazenost sv^ta, na iiuuctivost k chrflmu, na satana, du6e kupujl- 
cilio za tidskd nefesti a darod^jstvlm obluzujfcfho zpozdil6 smrtelnlky, 
BtyskA si na miioh^, kteM nectl sv&tkA, stSiuje si na inamoatifBtvf 
a lichvflfatvi , vystf Ihi od dotniidho neinravu , vSecko oslavovati 
oemlruym pitim, pfedvildl rOziiA vidini o farfizdch poalednlho soudu 
a poCta zatraceocfl, ilil vt;ltkost utrptinf Kristova velikymi (Isly, atd., 
vge zpAsobem podobn^m, jako v jesuit8k;^i;h postilldch 
Cesk^ch. Na pt. o KriBtov;^cb muk&ch pravf : ,Kdoi neuzad 
broza^ umuCeal jebo bjti, kdy2 sam^ blary s trDlm koninov&tU tialc 
ran oa hla?d skrz na skrz mu ucinilo, kdyi biCovia byvSi, podld 
po6tu Adulffa patoEicte tisic tri sto a sedmdesatkr&t uBIaiieii byl, si 
vfiecko tSlo rozslahao^ do kostl bylo, z kter^bo2to biCovflui dve sto 
trlcet tisIc kropeji krvi vyprdt^D^j poCltfl se." Jinde pak U2 Usis. 
uvidf op6t apodld siiiyalu Adulplia a Alphoosa", i .podlS zjevenl 8. 
Brigity", jak ptSe BLanspeigus"."") (Die VIcka, II, 48 — 49.) (V. Wi 
S. Czambel, .prTej" koihe sloveuskej, „fAvm&' II, 1885, 236.) 

„inACujoT§Uu6'', t j. M£6ajove neodOvudnga^ „sloven6t6iil 
spisovo6ho jazyka" viz ve Vl6kov6 lit. II, 52. 

Kazatel i/an Blaming (Bldxy) atarii [aa.r.vl^a.nciaei (Tut.) 
r. 1684], farftf v TienWne (f 1749) pl-eloiil, pfedmlu vami 
a proposicemi opatril pontiflu Martina MoUera; pfeklad 
jest V rukopise. (Jg. 300.) V. t62 Slov. Polil'ady 1887, roii. VII., 
61fLuek: Slovenaky Plutarch od Alex. Lombardiaibo (str. 42). Lom- 
bardini pf'ipomlnd o Blaziovi, ^e zAstalo po nim v rukopise .Pre- 
lo2eiij postillii Martina Mollera, kterii predmluviimi 
a propoaitiimi opatril." 

U evangelikd sloveuskyc)) zpSsobil, jak uv&df Jir. v Ruk. 
II, 30, velik^ hnuU preklad postUly Jaknba Spenera, jej2 pohdil 
r. 1729 sprivce cirkve uherakosloyensk^ v I'reSpurku, pestovatel 
sm6ru pietistickfibo, Ettdi Mitec {^Jakuba Spenera Grun- 
tovnf u5enf o cldncfcb vfry kfestansk6, naobyfiejnfi ne- 

"j SroTD. Kieol velik^ho utrpeol KristOTtt lelikjmi ifglj u kaziteld 
Axlani [Vie. II, 24—25) a TiborsWho (VI6. II, 'iD. 



,v Google 



293 

d^lol a sv&teCnl evangelia.) JuBgtnann uvidf postillu tuto bez 
oziiaCenl jm^oa autorova na str. 300. (v 8**, mus. 35 C 7.) 

SpiaoTStel, jak se zdd, rid se v nl vycMoubi svoii latinskoii 
ucenostl. SI oh pf-ekladu jest mfsty t\Tdf. — Po pl-edmluvS 
antorovfe jeat tabulka pf edatavujf cl pofddek glflnkll vJry. 

V poatille Mto totii vyklidfi se uSenf o CWncIch vlry, ale porad jednotlivych 
Steal na aed61e a avitky jeat zacbovAn; aby si pak ttea&t mobl 
z cel^ postilly vybrati privfi „gruntoTnI ufieni o cUncIch vfry," pfi- 
dilna jest zmf n#nd ^ta b d 1 k a" , rejatt'fk to rozd61en^ die ufienl 
I. Bohu, Theologia, II. o (loY^ku, Antropologia, III. o stavu mi- 
losti, IV. stavu sl&vy. To jest pak jefiti ddle rozd§leno s pfipoine- 
nntlm, v kter^m k&zinf ttea&i o pFfsluSn^ vgci se m&ie do6isti. 

V jednotlivych kAzAnich jsou vj^klady na urCit^ thema. Jaou to 
kdzini bibtick^, v iiicb2 kazatel Mdf se potf ebami neaEen^bo po- 
siuchaCstva, coJ bylo prdv6 po2adavkem Spenerov^m. {Sixivn. na str. 196.) 

T42 evangelickfi kdzdni ^fn<2fova bylahorliv^ pi^ekl^dflDa. Tak 
kazatel evangelick^ Samuel Ltsaovtny (nar. 1712) „Arndtovo 
k&zneapostilludosloveDEinyprelo^il, takaj Enihy o oprav- 
divom krestanstve a Kajskii zahradku.") PrvSie dielo tlaCou vydal v Pre6- 
poiku r. 1776 a drub6 r. 1777." (SIov. Pohl'ady VII 1887, str. 135.) 

Z pbvodDlch evangelickych postill alovensk^ch zasluhuje zmlnky 
post ilia J>aniele Sartoria (1704- 1763)- Slovensky vySla 
r. 1746. (Slov. Pohl'. 1887, atr. 221.) Po druh^ vySlu jazykem Ceskym 
r. 1779 v PreSpurku a pak tamiSe r. 1807. (Jg- 300.) 

Ceskfe vyddLl z r. 1779 (un. 54 C 163, v 8") m& tento titul ; 

^Summovni Postylka iia vseeky dny nedilni i svdteSni v roce, 
dvojlm kiz&nlm, evangelickym a epiStolick^m, k raiiul i nedpornf n^- 
bo2nusti ducbovnl zaopatfeiia, . . . aepaand skrze DanieleSartorius, 
nikdy pH clrkvi evangelick^ BaDako-Bisti'yck^ Nici Slovansk^ alova 
Boilho kazatele. Nov6 vydAnl. V PreSjmrku . . . 1779." Nejprve jest 
pfedmlnva „k niboiEn^Qin tteniti", datovanfi I. P. 1746 dne 
20. nuije {■£ 1. vyd^nf aloveuskeho), pak HModlitbicka, kterd ae 
pfed 6tenlm pf emySl ovflnl evangelickycb Hkati mflSe," 
a niodlitba „po kdz^nf alova Bo2fho." 

Dil prvni obaahi^e ,pfemy£ilov&ai evangelicaki ne- 
d^lnl i avAteCni" (1—699). 

Roedileni vykladAv : Nejprve jest k r ii t k y li v o d, pak pHsluSn^ 
text evangelia s kriitkyin irovz-buzeiilm, potom vyklad (rozjlmanl) 

") Tuto pfelatil tei erang. kniz B £1 Hftt6j, 1. r;d. b. m. 1720, pak t Prei- 
piirku 1777, I78:i, 1786, 1811. fJir. I, 5C,) {VI6. II 113). 



,v Google 



294 

rozdgleay na 3 &i8ti, k nixaui pHdtoo jest „spa8ited1n^ 
naiiCenf*, gfaorliv^ napraTeni* a ,pronikav6 potddeni*. 
Tot62 rozd^lenl jedaotlivych kllz&nl jest i6i v dile druhim, jeii2 ob- 
sahuje .pfemySlovilnf epistolick^ na vSecky dny nedfilaf 
i BvHtecnl V roca" (3 — 541). 

Postillu Sartorioru k 4. vyddni opravil a vydal vlastnfm ndkladem 
Joaef RAHika, vik&f pH spojen^ n^iQeck^ evangeliek^ cirkvi v Praze, 
1856, ve 2 df lech. V kritk^m doalovn ohrazuje ae proti t£m, kteH byli proti 
nov^mu vyddni postilly Sartoriovy z toho dilvodu, ie pry jest ji2 ,pfe- 
tilA", iotak ,star6 v^razy", ie jest .nepotf ebn^" atd., a klade 
dfiraz na to, ie poddvi text postilly opravenj-, Je-li Postylla 
SartoriuBOva ,star& & nepotrebnd', tedy musi b^ti atarA a nppotfebnjl 
i saiua DaSe teski Bibll P&ai, jeliko2 poatylla tato v duchu 
a slobu biblick^m sepsina jest." 

Eonedne r. 1874 oznamuje .Evaagelicky Ofikevnlk* (atr. 247 
—248), 4e vySlo nov6 slovensk* vyddni Postilly t^to r. 1874 
V PeSti tiskem a ndkladem Viktora Homyanskdbo. 

KflzAnlmi Daaiele Sartoria vane duch vroucl, nellieoA 
Idsky k Spaaiteli. Ukol, ktery si ptedaevzal, vyll&iti totiH Eristflv 
pHchod, jeho cbudobu na svSt^, ale vMdou eUvu na v^sostecb, spi- 
sovatel vykondvd s pteanostl a svddomitostl, poddvaje pouze 
dachovnl amysl, jddro obsaiien^ v perikopS. Obsab Jest jen 
duchurnf; spisuvatel neskldal se v prach viednlho iivota, ale po- 
vzntUeje se v ndboienskSm nadSenl k zatn^inu idealu nebesk^ aUvy 
Kristovy bledl pHv^ati k t^mS my&lenk&m i pobo2n^o Ctentlte. 

Ukdtica: ,V6ela pted pHvalem do aule pospicbd. Kilyt psi dte- 
kaji, dlt6 do Iftna matky utikd, a kdyi se jestHb zjevuje, kuMtka 
bi21 pod kHdla slepice. Tak 1 ty, asanSenS dit6 BoSfl Clm jsaa tei- 
kosti tv^ blUfil, tlm vie posplchej k JeJilSil On pfijme ti pod sviL 
kitldla a do nebesk^ho bydla. Amen." (I 51). 

V niusejni knibovaS nalezi jsem jedtd jedno vyd&nl postiily 
Sartoriovy, vjUSt6n6 v ^itavfi r. 1757 (iiius. 35 C 8). Titul dllu 1. 
v tisku mus. BcbtLzl, dll 2. poclntl se tlmto titulem: .Vejm^nu ?&ai\ 
Dll druhy, V n&in£ se plPemyfirovfiiil epiStoUckd na vfiecky dny ne- 
ddbtl 1 BvdteCiil V roce obsahujl. Vytl&tdn v ^ttavi, skrze Jan Gott- 
Utba Mikoima 1757." 



,v Google 



VI. 

Konec stoletf XVIII. a stoleti XIX. 

Dnch ieskf ponenihlu probouzel se z mrdkkot, do nicht byl 
nspflD na tak dloabtt 1^. Jitrenka obrozenf nUrodnfhokonceni 
stoleti 18. zasvitla, jazyk cetkf Be znen^hla zotavoval po t£2k4 chorobft 
STdho dpadku. 

Co 86 tfte bomiletiky, povstala jiit kolem r. 1775 v Prare 
spoleiooBt kritikfl, ktefl posuzovali kAz&nl koatelnl. V 5ele 
jejicb byl prof. GhUdek. Bohoalovl s duchem vitdf a nil Se- 
ll vosti, neS byla v dobAch pfedeSlych, dbalo vice o pravon po- 
bcinost nei o h&dky nltboJensk^. V Praze r. 1778 a v Btd6 r. 1779 
zfizena byla kathedra pastoralof tbeolo'gie. (Viz Jongmann, 
ffist. L «., str. 366, gpkchu, Homiletika, Dfl 1. v Praze 1852, str. 45.) 

Mimo jin6 kniby t6t postilly t6 doby jevt jii velik^ pokrok 
proti postilUm protirefortnaenfni, i codo formy a zpfisobu 
kHz&nl, i CO do jazyka. 

Dokladem tobnto pokroku v postill^ch jest postUla v^and od 
V. M. Krameria. TituI jejl znl: 

.KfestanskH katoIickA uiitecni doinovaf poatylla. 
Na celoroiiil Ded^lnf i sv^tecul eplStoly a evangelia . . . 
Pfeloiend a vydani od M. V. KraftUriiaa. D 1 1 p r t n i 
V Praze, I^ta 1785. " (Un. 54 F 416, N. 5.; mus. 69 G 51.) 
(Jg. 497.) 

Jeat pfelo2ena z n^mfiiny. (8*, 314 stran.) Obsaliuje nej- 
prve pFedmluya n^meckdbo vydavatele. Tento klade dfiraz 
na vSeobecnj r&z t^to postilty, ktertl nenl obmezena na ur(it^ 
mfsto, na urCitd osoby, a'jhri, jak pr;^ ji2 titul sUni ukazuje, t ,do- 
movnf postilla', urcena jest pro vSecky lidi k poboinosti dom&cl, 
zvUStS pro ty, ktei^f by nerozuin^li u6en^ kaihim. Jest ur£ena 



,v Google — 



pro lid. Zajitoav^ jest pHpomenutl: „DoniovQ[ postilla jest eosi zna- 
meuit^ho pro kaidy dflm; tak^ jest v ka2i(^m dom^, i u toho nej- 
sprostSllio lidu zamilovani kniha; a pf i iteni takov^ postilly nepfijde 
spanf ani ua ty, kteflii prv^ nad mnoh^mi jin^mi postillami 
usnuli." Jest to dobrH oar^ika na takov^ postilly, kter^ zdmysloou 
uCenosU npprosplvaly lidu, nebof lid jim neroznmSl. 

Z pfedmluvy t^to vysvltit t62, ie postillu tuto sloJil str^c vy- 
davatel&v. 

Nisleduje ptedmluva cesk6ho vydavatele, Krameria. 
Jest pry deba vydivati tak^ v Cesk^m jazjce mtboiensk^ knihy, jiehi 
jinl n&rodov^, zvlflSt^ NSmcJ, majl velik^ mnoMvf. Ale kn^if sami 
pi-y t^to povinnosti zanedb&vajl, proto, aby proat^ lid aenaufiil ae pre- 
mydleti vScech n&boienskych. Eramerius pulemisuje proti takov^in 
kii§2[m, ktefl nestaraji se o duSevnl prosp6cb svych svfifencfl bojlce 
se svflj zlsk, jehoJ prjF hledl nab;^ti z n&boiEeQBtvl. Za dflkaz takov^ho 
oeMechetn^bo jedn&Dl vydavatel uveitejfiuje dopis kaplana V^clava 
Loukotj V LuJci, v nimt teato jist^bo obcana varuje, aby ne£etl 
„Knihu JosefoTu' vydauou od V. M. Krameria, kteri pr^ jest bodoa, 
aby byla sp^lena, a aby jf mezi katolfky nerozdifoval. Kramerius, a6 ka- 
toUk, se apravedliv^m rozhorleDlm obracf se vilbec proti takov^m kniiim 
katolickyni, ktefl sv^bo lifadu HAn6 nezast&vajf. HorH proti mnifi- 
sk^mu, pov^rciv^mu a rouhav^mu modleDl, proti knih^, v nicbi se 
yypisujl faledD^ z&zraky b rd2enci, BkapuUti a j., proti vyraySlenytn 
legend&m o svat^ch. \ytfki kaSiElm, te nedbajf pfesnosti 
a spr&vnosti 6eak^bo jazyka uTdd6je za odstrafiujicf pHklad 
spia P. Jana Hubilka, knfize clrkeynlho, „0 pHjfmini nejsv. sTdtosti", 
ktery pif jest ps&n tak liaDebnou ceStinou, 2e ae zdd, jakoby spiao- 
vatel byl pfiSel do Cech odnfikud z Tatar; dodivA k tomu vtipne: 
.On avau kolikau velikau sluJbu vlasti prokdzal; a bude-li jicb vice 
vydivati, jakoiE bude, budau miti kramiri z £eho kornautky d^lati." 
Ptekladatel cbce pfispSti n^jak k obecn^mu osvlcenf 
cesk^bo lidu; proto pryvydtlvfl pfeklad t^to postilly. 

Nebudeme se Sffiti o t4to postille, piotoie oeof p&vodnl. PH 
l>0Diin&me >Sak, 2e jest v nl zjevna BDahapoopraT^, zvl^He 
V kn^SstTu katolick^m. Spisovatel borll v ni proti takov^mu 
nAbo2eiistvf, kter^ se zakUda jen na zeTQ§jSfcb obfadecb, na ze- 
viigjMm lesku; hoed v kizflDl na 1. nedSli adventnf mluvf o pa- 
pe2lch, podrobuje historii papeifi oatr^ kritice a horll proti pfe- 
hmntflm papeJskyiu. Na str. 24 vyslovuje a\6 pot^genl nad tlm, 2e 
8 refomiou svobody tisku, kterou zavedl clsat Josef, budou Tychizeti 



,v Google 



a97 

lep^f apisy duchovnl, oebot dosud pr^ ,kToin samycli 
,at6pQ]fch zahriidek, duchovnlch bud[6kd, Gertrudy 
a Mechtyldy modlUbi^ek' a tim podobnfch nicemnych 
a k povenLm hrube napom&liajicf ch Sartek, nebylo nic 
u knihkupcil k nalezenl. S cenaurau knih b;y7ala( prAvfe bfda; 
pozD&nieDiiiif kuih zapovM^n^ch byl by molil ^edl^k na tQz se dv^ma 
voly naloiiti; a mezi temi zapov^d^nyini b^valy knihy takov^, za n62 
se nynf i t 6fm£ stydijf, ie je kdy zapovgd^li." (str. 24.) 

K textflm jednotlivycb epiStol a eTangelil pHpojen jeat v^klad, 
kteif spiaovatel jmenuje „inravn^m nauCendn." Pteklad vyniki 
spr&Tilou na bvou dobu 6egtinou; z n6ho Ize pnzuati, jak 
Kt-amerius byl jat vdinou Bnahou a vyttibenf jtokleBl^ mateF- 
Stiny. Tfmto pjfekl&dem se to lipiD^ potvrzuje. Z iivedeD^ch dflvodfivi 
jest to ceao& knl^ka i po str^nce obsahov^ i po stMnce jazykov^- 

1. dll Postilly koncl se k&zfkDlm u& ned^Ii masopustnl. 2. dl' 
nerySel. 

Na skionku vSku 18. vydla katolickfi postilla Me- 
dlfDova: 

gPostyUa atieJ vejkladjf na vaeek^ nedilni a svdieSni epiStoly 
a evangelia ptes e,e]f rok, s pfidiiulai mravD^ch Dau&enI 
plsnlamodliteb. Vydan^ oiJana Medlina, ivcite Dolenosliven- 
sk^ho. V Praze . . . 1796.' (4", un. 54 C 16.) (Jg. 497-498.) Obsahuje d v a 
dily. Hi 1. dllejeet dedikace hrabfiti Frant. Antonlnovi NovohradBk^mu 
z Kolovrat a pf edmluva k ttea&ii. Dft 1. obsahajev^klady ae- 
dil&f, dll 2. vyklady avAteSof. RozdSleal jednotlivy ch 
kltz&nf jest toto: Text epistoly, atra6o^ obsah jejl, naucenf, kterfi z nf 
plyne, kr&tkA modlitba a ptseu, jejlmS obsahem jeat pHsluSny text epi- 
dtolnl ; text evaogetia, a zase obsah, nauSeof, modlitba a plsed. Casto jsou 
pHd&Da t. ZT. .ponavrSenf, na pK pfed k&ztolmi na aedSle ad- 
ventDf gponavrieni o adventu", v n^mii se vykl&d^ v^znam doby 
adventol, jeji trv&nf, cJrkevnf ceremonie v 6as adveDtaf , co 
cJrkev y ten tas pHkaziije a co zakazuje. Ke kdz&nfm b^vajl phpo- 
jena tdi rflzii^ pouSenf, na ph pH kiz&ai na 3. ned^Ii adventni 
jest na konci pooieni „o aucbych dnech" (I 38—39), na str. I 203 
poufieni nedeii k^chavn^ (.jest na fiesko kejchavni nazvina, proto 
ie V Cechich v tu nedeli uvedeno bylo, aby se kejchajfdmu Cloveku 
feklo: pozdrav Pin Bilhl"), na str. I 233—234 o smrteln^ nedfili 
(„deti na ten dee flgftru smrt vyobrazujlcl z m^sta ven k utopenf 
neaau, na pani&tku, 2e z pHim&ul u snainosti Boleslava, knliete 
Cesk^ho, Polici k vfte pfivedeni byli, a v tii nedSU 3v6 dibelak^ 



,v Google 



modly, kter^m£ se prv6 klancli, du vody faHzeli a topUi, jakoby sy6 
predeil^ bohy usmrcovali'), ve II. dlle na pK pontenf o f^ocfeh 
(II 16—18) (o zvycich, o koledft a j.), o Nov^ roce, o av. Tfech 
kr«llcb, atd. 

V^klady json snchoptlrD^, sloh jest mdiy, jedno- 
tviraf, beze vdl 2ivo8ti, obsah nudnj. Polemikfim a na- 
riiiim se spisovatel vyh^bit. 

Jan Mediin vydal jefitd r. 1628 „Dachovni vtfjkladj/ na epiHolg 
a evangelia nedilni a svdteint ceUho roku.* (Toho £asu byl UedlfD 
kanovnikem u sv. Vita.) VySly ve 4 dflecb v 8" (nn. 54 E 243. ve 
2 Bv.) JaDgmann je pokUdEl za 3. a 4. dtl postilly (498). Jak z pi«d- 
mluvy lygvfU, jaou urCeny pro knSlstvo za pomflcku pfi 
k&zinf a pro bospodiite k dointfcf poboinoati. 

V:fklady tyto jsou lepfif nei vjklady obsaienti v postille; sloh 
jest T aich poD6kad tivftjai. 

O homUeHekS literature atoleti 19. ponechAme dsadek du- 
choTDlni pozororatelAm samym. Tito na mnoze nevyslovnjf se o nl pHz- 
niv£. Pod^T^ pxf se mult a, alene miiltnm. „Badtojestob8abaani6 
moralisoT^nf, aoeb je zde v^rov^a vylo2ena bes lado a skladu a un- 
zota se kryje bleakn^mi a vysok^i fantasiemi v (Aktadecb, podo- 
beastvich atd., aneb kone£ii5 hrlchy a pokl^ky se k&r^f tak, ie 
i drastick^ch dojinil snadno se domakati. Nei poffdku nalSzAme 
pokrmu xiiiyaihn a Blllcfho. . .' (G. kat. ducb. 1861, Afo- 
rismy AHd£ kazateUktiin v dobUcb oya^jSlcb, odJos. Haasmanna, 
Btr. 241.) P. Ant. SkoCdopole nvaiuje r (l&nku „V^znam a aloha 
posTdtn^ho tednictvf v bobosluibfi katolickd" (v G. kat ducb. 1862 
str. 29 a si.) o rozdllii bomilil t prvnfch dob&cb cirkve, t prvnlch 
SeBti stoletich, od r^kladftv pozdgjglcb, zvl^tg stoletf 17., 18. ado- 
br^bo dflu stol. 19. Ony star^ homilie pr^ „tak 2iv£ se dot^kajl nej- 
jasn^jSlch strKnek a z&bybd lidskdho srdce, &i nelze, aby se poslo- 
cbaii nezd^lo, vice ie mluvf sAm neili io koho mtuvlclho poslouchfi,'' 
kdeito pozd^jfil JSasov^, t62 dobr^ df 1 19. stol. „pod&Tajl d&di 
kazatelsk^cb plodA z vitSI tiati nezdiivn^cb, a nejeD 
nikterak nepoutajfclcb k sobS, ale radSj jnkoasi podivnou a nesnadno 
oaznaCitelDou necbnt vzbuznjfcfcb. Odknd jinud by se dal dkaz tento 
vysv^tlitj, ne-li odtud, Se doby vzniku a Tzrostu cirkve byly doby 
posTEltn^, naskrzepronikiiut^ skalopevoon virou a horouci IfUkou, doby 
vz&jemn6ho na nejv^ £il^hu iivota Ijdl s Bobem a Boba s lidmi . . . ?" 
(str. 34.) Rozdfl kazatelskjcb d61 starSlch od del 



,v Google 



norSjSlcb podtiva \Af. 3. Je2ek ve spise gZ&sluhy ducbovenstva 
fe£ a literaturu ceskoa* (Praha 1880): „Edeito kszatelekft dfia ze 
stardf doby jednoduchostl mySlenek a ffidn^tn, bjt ne v2dy pflvodnlm 
npravenlm Utky se vyznafujl: aal^zAme t nejedo^ prftci novjiJSI velmi 
zhusta nelogi6Q03t T cbodu myaMakov^m, oespoitiLdaiiost 
l&tky, niDoho krAsnycb, vzletn^ch slov, ale mfllo j&dra, 
borovtinl v mlboTdm deru, nejasn^ obrazy, nepflpadn^ 
ptfkl&dy, neStaatng pfecbody. MDob^ kazatel cht€je b^i po- 
pDlai-Dlm, Bt&y& se bobuiSel trivialnlm." (str. 181—182.) 

Tak kritisDJe se homiletick& literatura stoletl 19. v Oecbdch ae 
strany katolick^. Se strany evangelickti slySme posadek 
Ferdinaiida Cfeafe, jenS pravf r PfedmluTd k 87^ Postille {^Ghl^b 
SiTOta", 1892): „PoBtilly naSe v&em potteb&m nevyhovajf. 
Proi? Postrfidajf hni vyspdlosti dnednl er. homiletiky, 
anebo poatrAdajl ieskg sv^rdznosti . . . Mil2e ye vdku Vi- 
netflv a Monodfiv, Koblbrttgguv a Spui^eonflv cvnngellkQm reformo- 
van^m — ?e v^ku AhlfeldAv a GerokAv eTat^elfk&m lutersk^m ve 
T^em vyhovovati bomUetika z postilly Cbel6ick6bo, ba i z Husovy? 
Byf i vykoay kazatelakd n^kter^ch zvl^t§ vyvolenjch nAdob bo2lch: 
Lutherfl, Kalvlnfi, Knosi a jin^ch veleduchQ z reformacnich dob, 
tiStSnou literou zachyceny jsouce, nejen nynl, nfbri i po tadu cel^ch 
bndouclch let jedtg tvoHly poklady, z nichi tSlA a Tddcn§ obohacovati 
Be bude duchovDfi vyapSIejSI cteD&f', a v nicbit lisilovn^ studovati bude 
maohy eTangelicky homil^t; pM6it&nim pouhym ty postilly BtarS 
nemajl oa iiril vrstvy clrkve svSho stardba vlivu vice. To neni 

na jich ujmu feceoo Clm 6asov^ai jest k&z&nl Evangelia, 

tlm i pAsobiv^jSf . . . UCel kdzdnf jest pracovati pro v66n08t, ale 

T Case a £asov^ Co 6a&ov£bo v ayndjfif sv6 homite- 

tickd literature mdme, zpravidla nenf n&rodnf, aenl 
Cesky svdrizad . . ." (XII— XV). 

CelkoT^ liandek o homiletickd literature 6esk6 
stol. 19. nezQf tudI2 pffznivg. Nicm^nd n^kteH kazatel^ vydali 
dila, kteri cinl cestDOU r^jimku. J. JeSek uvAdl zvM^tS spisy 
Bychiovskfibo, Zabradnikovy, Jirsikovy, Ehrenbergovy, 
DaneSovy, Cernohouzovy, DiviSovy, Dlaskovy, Ha- 
kloTy atd., kter£ pr^ jaou pravou ozdobou homiletlckS 
literatury. Nil pf. „V^kladech afeCecb duchovnfch na vBecky nedfile 
a ST&tky roku clrkevufho" vydanych od Bobumila Fr. HaklacSteme 
V BlahoT^stu 1S86 (Str. 416.), £e nSkter^ feii v nicb jsou mistrovsky 
proredeny a 2e ze vSecb vane Itoka k Bohu a clrkri. 

Jubllajaich ipiafi i. XII. Ig 



,v Google 



ChvUIeaa jsou zvlUt6 kiz&nf Vinaf icfc^ho, SuSilova, 
Jii'slkova, ") Frenclovaaj. Mnoho v^kladu na evasgetia a epi- 
Stoly vySlo t6i v Casopiae katol. dachovenstT a, t Blsho- 
vftstu a T jinfcb CaaopiBech a sbfrkAch, katolick^ch 
i evangeiick^ch. 

Z iesky<^ postal stoleti 19. zmfnfine se o poBtille Javur- 
kov«, Zabradsfkovg, Frenclov^, T^eb[Z8k«ho a Cl- 
saf ov£. RQzd£ jinii kdz^ni v. Jg. 497 a si. 

Josef JavArek, z BenegoTa (oar. 1741), benediktiti SAzavsky, 
vydal T Praze r. 18}9 1. dfl, r. 1820 2. dfl svd postilly. (Ub. 54 E 
181.) (Jg. 498, Jir. I, 312.) 

Titul jejf mi ; 

. Rodiind pouiovdni krestanskd na ncdile pres cdy rok. S e {> s a d ^ 
k ducboTnlDiu zvlil&ti uSitkn a potfiSenf pobo2aych 
Ctend^fi od JozefaJavdrka, knSze clrkevnlho." DU 
1. (1819) obaahuje pfedmluvu vydavatelovu a pouCoviiiil 
kteatanski na nedSle od 1. nedSle adv. ai do Q. aedSle v posU 
(414 stran). DU 2. (1820; obsahuje poucovani kf'esCaoBkil od 
nedJle provodnl ai do 24. ned^le po av. Ducba (699 atran). 

Javflrek vykl&di 7.& lirelbin prakttckyin pro SirSI ctendhtvo, 
pou6uje zpftsobetj) popnlarnfm. Ellz^Df jeho JBoa stjlslivd, 
odmStenri, neaou BO klidnym, ml rn^m tonem p one or a cfm; 
z teztflv evangelick^ch pfipadajicfch na jednotliv^ oedele kazatel vy- 
blri vidy uriitou, zftkladof myaienku, kterd tvoi'l obsah 
ceMho k&s&ni a kterou kazatel sT^domiM rozbfrtl. Postilla jebo ne- 
vynikA Bice zvl&fitDi Blobovon vysp^lostl, ale lifielu sT^mii vyho- 
vuje majfc Ui dobrou vlastnost, le z n( vane ducb kresCan- 
Bk<^ BniSelivosti, dobromyBlnoBt v^kem aeSl^bo, zknse- 
n^bo kn^ze, jen2 a pKi-ozenon btSidu Oiii povIduvoaU chce sv£- 
Hnfra oveCkdm sdfiliti poslednl rady, dtfve nei se odebdfe na veCnoaL 
Jest to lidoY& postilla v pravdm amyslu slova. 

E&ziinf JavArkova jsou plua laskavycb rad a po- 
uieni. Kazatel vyblzl borlivi k Usee k bliiinlmu; lidd majf si 
Tzftjemnd pom^ati, zvMdtg t Sas nouze. Varqje vdak, aby se ne- 
pOjiovalo tf>m, kteH iion TlastDf vinou majl nouzi, kteH to, co vy- 
dfilajl, propijl nebo prolirajf. (I 33—34). UvAdI viibec praktickS pra- 
vidla pfljftovinf penfez. (I 27—47). Pfispfvati slnSf zvlAStfi k sblikftni, 

") Jeho kit&nl at. Tieckj ned^le ■ anitk; ceidbo roka t, fed postni do 
tiiku k a. Tydinl upmil B. M. Kulda. 



,v Google 



301 

„kter^ ku pomoci pohohiiych neb jin^ch takov^ch pot^bajch od 
Trcbnostl zaHzeii^ jsau." |I 45). — Man^eliim kazatel i&vi maohi 
Daa(en( ph uvahElcb o pr&vech a i)oviDD08tecb martfelfiv. (I 
142 — !61). V uvaze onev^rnosti pravf na pf.: „Umaun6ii&, 
u^piD^ni, ucauran^, rozhaleni, do starych sk^ilpft obutfl ^ena snadne 
mi.ie pfiSiou d^ti, 2e mui vezina si ji v oSklivost, uevOrn^m jf poiae 
b^ti-'. (I 157). Nerovnd maiiiielstvl b;^vaif neSlastnH: „Ml.id6 
ieny v domi starSho mu^e jsau tolik, co hausenky na zeleo^m kve- 
taucfm ati'omg. Hausenky tak o2erau strom, ie na n^m ntc neostane, 
ue^li BinutnA rohatina. Zual jsem sflin nni^e velmi uiobovit^ho, ktar^bo 
statek inladfL iena tak razcbv&tila, 2e posledn^ cely otrhanj Jiebrati 
muuil." (II 272). — RodiiQm udilf laskavd a praktick^ rady, 
jak majl ditky st^ vychovdvati a o n6 peiioTati. (I 106 
ai 134). N^kdy se pr^ bUv&, ie matka dft6 zalehne. „Za tau pH- 
Clnau pniTa clrkcTnl uatanovujf, aby matka cel^ rok a Seat ned^l 
a BT^m Y noTi narozen^iu dit&tkem nespala, ale obzvllldtnf pro nk 
jioat^Ika m^la." (I 109.) Aby dftti nedoataly neStovice, radl: „Po- 
alecbn^te m6 rady, a 'lilvejte sv^m dftk&oi kravCI nedtovice sAzetil" 
(I 109). Mfgl'li dSti ne^toTice, radf, aby se v av^tnici netopilo a 6a- 
BtSji cerstv^ povfitH tarn puufitdlo (I 110). V praktickych raddcli 
sv^ cb jest kazatel tak horliT^, iie pod&vEi na pf.dokonce t recept 
nproti ae§tovi£nfmu hniau v ocicb": „Vezmfite polovici rody, polovici 
luldka, a to amfchajlce ohfejte, aby vtaind bylo: a nam&cejice t torn 
klflcek, tfm jint jejicb nata^end klapky navlahijte, aby ony znidknauc, 
se otvirati, a d6ti jimi mrkati mohly. T(mto lehaimk^m prostfcdkem 
dgti od slepoty zacbKlnlte." (1110—111.) Varuje, aby pted dfitmi 
Be nevypravovalo o atraSidlech, o bub^clch. „Ale tato 
atraSidla, had Bobu dlka! nynl Jii Iiodnd pfeatAvajf, bned od tobo 
£a3u, CO je do domu kttzn^ neb cuchtbauzu k potrestiinf posUaji." 
(I 114). 

Proti pov&rUm, „bilchordma babsk^m povldkitnt" se 
kazatel vyslovuje a nejv^tSl lozhodnostf : „Iiid6 d^ckymi pFedsudky 
pojati, vSudy hned sti-a§idlo na hfeblcku majl. JeatU noCnlbo (asu 
myS a nSjakym papliem se po zemi tahfl: to (pi'f) ueboika panf 
chodl a Slomprein (I) po zemi Saustii. JestliSe kdy takovy pov6re6nfk 
le£I V Doci V pokoji, a zdii se mu, it tarn kdosi v knize, kterii na 
stole jest V pokoji, pof&d liBty obracf, on si z toho hned stradidio 
udeii: zatlm pak pMchdzejf Hd^ a obled&vajice, coby to bylo, na- 
cb^ejl, 2e ueto|)ejr aedS za obrazeni, kHdIy o u6j Sauatfl" . . . atd. 
(I 114—115). „NebyIo by konce, kdybycb vypravovati chtfil, jak^ch 



,v Google 



302 

stradidet si nadSItijl lid^, ktefi od sv^ho d^tinstvl takov^mi poT^refi- 
nfm\ povfdk&mi hlavii Dapln6nau inajf. Oni noSnfho Casu vSecky ty 
mastnfi p&ry, kter^i Be ze zemS zdvihajl a trauce se o 3e)ie, se za- 
palujl, za ohnivd mu2e majl, . . . kaSd^ pes v noci jest jim tertem . . ., 
stfn V z&fi in^6af . . . obr, . . . ka2dy dIovSk v noci vstf Ic pHchi- 
zej(c( straSidIo ..." (I IIG— 117) atd. (0 .udiliDl" I 118—122). 

Co se t a n c e tfte, nenf kazatel proti ndmu, ale jest pr^ tteba 
vyBtflhati se takov^ch tancQ, kter^ v ncfch jeho jsou nepoiestn^ 
a oplzl^: „Coi tak nepoCeatnSlio jest, jako tanec vrtik feCeny? 
Co tak neatydat^ho, jako tanec na S4tek nazvan^? Co pro oaobu 
Senskau tak DesluSn^hn, jako tanec kai ama j ka?" ... (I 389). 

Javflrek jest tfiiS lozhodn^ odpflrce lldeni hrilz pe- 
keln^ch. BQh ptf oesoadf hffSntkil? k takoT^m trest&m, „jakd 

V knize Ptkdnii ialdf fecen6 se ptedstaTuJI (nebo to jsau sam^ vici 
?yuiy5len6, ktert vice lidi pobUznily ne2 napravily)." (1 208). Spiso- 
vatel minf tn spis itaUk^ho jesuity Jana Manniho (\a Pri- 
gione eterno dell' Inferno, Venetia 1669), pfeloieo^ MatSJem 
V. Steyerem a vydan^ v Praze tHkrtlte od r. 1676 do r. 1701. 
(„ViCn j pekeln^ i&\&i aneb hroznd pekeln^ muky, nbrazy a pfl- 
klady . . . v jazyce Tlask^m po CtyHf.etikrtt na sv6tlo TySl^mi vy- 
podobnfin* . . .") (VIC. II, 33). 

^Hotnileticke re6i na nedile a svatktf cel&to toku. Od Vin- 
eencia Zahradnika, Mladoboleslavsk^ho, iariie t KfeSiclch." 

V Hradci Krdl. a t Praze, n&kladem Jana Host. PospfSila, dU I. 
r. 1832, dil II. 1833 (v 8"). {Jg. Hist. VI, 1915). (Un. 54 D 
287). Ve „bIov6 k ctenAfftm" ctenie: „Pod(l?4m kriltkfi feci, 
an( obd^ln^ neb^vajf vd€k. A6 pak jsau krUtk^, jsau nicm6n6 v^c- 
nat^ a j&drnti"; homilie ty jsou pry „ciBtau feti a prave 
staroiesk^mjasn^m aUbezn^fm zpQsobem mluvenl pfi- 
strojeny"; dllo spisovatelovo jest pr^ .naprostn pfivodnf." 

Spis tento vySel tbi v jazyce nfimeck^m: 

„HoiniletiBcbe Erbauungsvortr&ge unter der Frfih- 
messe au Sonn- und Feiertage des ganzen Eircben- 
jahres. Von V. Z., PfaiTer in KteSic. Prag 1832. (Jg. VI, 191o). 

Vydfinf teski i nimeck^ posauzeno jest t f^asopise 
pro kat. duch. 1833, str. 137 — 141. Kazatel zachovAvA pr^ starSi 
a otcilni cfrkevnim nejoby£ejn6jSI zpfisob homilif, t. j, 
vyklddl po t^tkiich perikopu a kii kn2tl^ t^to 6&8tce pFlpojuje mraTol 
nauCouf Referent chT&lf ZahradufkQv jasny, proatoniirodnl 



,v Google 



slob. Ge8k6 vydinl jest oM(rn6j3f, n^meck^ pHlid stru^n^, proce2 
mfsty i Dezf«teln6. 

Ant, French vydal 2 postilly: 

1. „F^}giiUa, aneb vyklady a rosjimdni na evangelia nedilni a 
svatedni . . . oil Innocentia Ant. Frencla, doktora bohoslovi a ucitele 
n&boleDstvl na c. k. akad. staromSstak^in gymnasium v Praze." Ob- 
sahuje tfi dUy (54 B 178, univ.): 1. dll (od 1. ned. adv. a2 do Hodu 
B. Velik.) Praha 1854, 2. dll (od Velikonoc do poslednf ned^le po 
8V. Dncbu) Praha 1855, 3. dfl (vyklady a rozjfmAnl na sv&tky n slav- 
DOBti svatjuh s avStic boifch) Praha 1857. 

VySla nftkladem Dfidictyf Svatojanskiho. V pfed- 
mluvfi k CtenSfi spisovatel niezi jinjm pravi: „. . . . ackoliv ne- 
seb^zf ndm kngh dncbovnlcb a to na nioi>ze vybornydi, pfedc vSak 
pohfeSuje se ODficb, kterii druhdy u lidu tak obllben^ 
byvaly — tntij postill. Starych neni ani k dostilnl; pfeklad 
postilly Go/^novy, at v mnoh^m v^^bornfi s otdzkaini a odpo- 
Tedmi, nehodi ae dobfe k spolecn^mu 6Itfin( . . ." HledS k po- 
tfebfim lidu naSebo apiaovatel obm^filel pr^ ji2 (Uvno vydati sv^ dllo, 
ai pak vyzvan byv Drem V^cl. PeSinou, tak uEinil. Spisuvatel mluvl 
uspoMd&nf Bv^bo spisu; za vodftko zvolil pry ducha roku cfrkev- 
nlbo, jak Be objevuje v perikopdch; po ka^d^m evaugelio d&- 
aleduje slovn^ vjklad, v n6in2 se vjavfitluje aauvislost pe- 
rikopy s ostatufmi dejinami jtivota KrUtova a rozuiu 
a sinysl feet a skutkQ \'&n6 se pnistondrodnim zpQsobem vykUdil. 
Cllem spisovatflofym pry bylo duchovnf vzdSUtif, ne ponb4 
ukojeni zr^arostl. ^Po v^kladu niisleduje v2dy roz- 
jlm&ai, V n^mito se perikopu rozbfr& a 6&8t po c&sti, 
vpr3 po Ter§i, aa 2jvot obracf, a sice zpdsobem boinile- 
tick^m. Jedto vSak slova boon a prlkladov^ t^hnou, . . . pHloJieni 
jsaa k nau6enlm pffkladov^ mnozl..." Zde onde jBOu ve- 
tkdny modlitby . . . „^e pak k obSfmtou dllu tomuto mnobo ji- 
n^cb noT^jfilcb i stardlch, dom&cfcb i cizfcb Rpisd po- 
u2ito jest, poznEl kaidf znalec literatui7 homiletick^." 

PoBtilla tato obsabuje t6i ^Rozjlm^nf o umu&enl P&na 
naSeho J. K." (I 620—702). 

2. „Po^^a, aneb vyklady a ro^imdni na feU a epiStoly nedilni 
a svdteini cdiho roku . . ." Prafaa 1861, n&kladem Dgdictri Svato- 
jansk^bo (nniv. 54 B 289). K&z&at jdou od 1. nedSle adv. do 24. 
oedSle po sv. Ducbu (406 str.) 



,v Google 



304 

V Cas. kat. dnch. 1875 pltirovntlrtL se na str. 234 postilU 
Frenclovft k Desoldovu vydinf postilly Goffinovy- 
Pfednost dilvi se GoffinoYi. Ooffinova poatilla jest po- 
pularn6j6l, Frendova jest aplfie jen rukovfiti pro ka- 
z a t e t e. 

Vdelav BeneS TNibwakj^ ?ydal: „Pravdim k iivotu. Svd- 
teSai, nediini a pfiteiitostni promluvg." (4 d(ly).") V pfedmlavfe 
stiiaje Bi TteMzsk^, jak Oechov^ mfllopeeujE o dobrti 
uiboSenakd splay domic f, aS jich jest r literatnte naif, 
zvltl6t6 stars, velikS mnoisM. 

V k^z&nlch sT^ch BeneS &asto pfipomln& ud&losti 
z dfejin domiiclch; nds v^bornj hiatorickj povldb^ ae v nich ne- 
zapfel. Mluvajestkrflsn&,aaiecbtiH, vzneSead, dojlma?§ 
poeticki. Mnoh& k&zdnf d^§f upffmn^m vlasteaectvim. Jsou 
ryze ceaki, CasoTfi, n&rodnl. 

Ukdzka. ,. . . Kdy4 u nds v Cechflch pfed 500 lety yyvatdvaly 
na (SiatSm obzoru mraky, jei v§8tily blfzki straanS boufe, byly to 
neJTlce praSskg cltrdmy, r nich2 oz^vala ae slova, jichs ogtfl podobalo 
ae meci dvojse£ii6mu ; ale z&roveb byla v aich i nejupMmaijSl v^ka 
a DejpffttelStfijSI vystraha. A slova ta, jak vypravujf nAm letopisy 
&esk^, mgla takovy u^inek, 2e mfifitky pra^skS, kterd dosail in^ly 
oddlierQ^ zflvoje a pFeakvostad Satstvo, poialy choditi ve sluSa^m 
a jednoduch^m od^vu; lichviH i ti, kteH nabyli jni^nl zpdsobem ne- 
pruTym, d&vuli ae na pokinf, lid^, dotud oddaaf murDostem, po- 
mySleli iia spasenl du3[ a zaCali alouiiti Bohu. Chrtoiy na StavSm 
M68t6 D Bv. Uavia, u sv. Jiljl, Matky Boiif pted Tynem, aemohly 
a nemohly pojati zfistupy posluchaiSi). Ano jedeD z QeJslavnSj&fch muitfl 
t^ch, Jan Milii prfjmfm z KromfiiFf^e proti sam^niu Karlu IV. 
vytkl veFejnS jak^s poklesek. A Earel? Kdy2 arcibiskup, jeboi &a- 
m^bo kazatel ostrosti svycb slov nedetfil, cht61 sm^lSho uapomfnatele 
potrestati, panovnlk sini mu odpustil, bije ae t pi'sa: Mi vina, mi 
Dejv^tSI vinal — M6l jsem pMleiitost lirohl^dnouti ai zevrubn^ ve- 
lik6 ly postilly psan^ na pergamenu z onech dob a po- 
dotykiiD pouze, kdyby does, ac easy jsou jeSt6 horlEmi, odriitil se 
kdoBi, necbf je to kn^z Ci nekn^z, podobnS mluYiti u refejiiosli, snad 
by by] kamenovAn. Ale bMa, Karel umtcl, muiov^ ti uloiili hlary 
Bve ku epinku T^cnSmu jed^n za druhjm, a vse vritila se do starfch 

**) Nenf topoBtillkTe TiaBtnfm slova smyita, podobnS aai jakoJona Kottdra 
nedeiDi, BTitefiu^ i pf 11eiitostn6 kizni a ieii, \ydui6 te 2 dflech 



,v Google 



305 

kolejf. Potom za£aly pAsobiti ocel, oben a smrti A nad (eskou zemf 
krravjL z^plava ani nevybledala I Uplynulo 200 let a v Cech^ch bylo 
jii ticho a mrtvo jako a& hfbitove." (Z dllu III., 65—66). 

Ferdinand Cisa^^ knSz evaDgelick^, vydal r. 1S92 vjbornou 
postillu nazvaDOu „thlib ihota'' (v O&Blavi 1892, n&kladem dasopisu 
pHus"), kterft jeet z Qej1ep3fch postill nail literatury. Posiidek 
d1 pfiniSf bHub", CaBopis vfinovai^ zAjmfini cfrkve 
evang. ref., rofi. V., 1893, str. 20—23. Postilla CIsafova obsahnje 
103 k&z&nl nedftlnl, svitecof a pFIleiiitOBtii& s 48 mo- 
dlitbami. Ccel jejl jest prikticky vzdSlaTatelu^. Cten^f na- 
leznfl T nl vidy na urcitou dobu, pio urCitS phpady a pHhody pff- 
hodo^ kilz&nf, na pf. v cas 2nf, v cas hoapodtl^k^ch po'. oin, v t&s 
yilky. spoleiensk^ch pfevratd, a j. V.fklady neFldf se uriit^mi peii- 
kopami. Zflkladem mooh^cb k&z&Dl jest njijak^ text ze Star^ho Z^kona. 
Haji riz nejlepSfch spisA ieskobratrsk^cb. Zttkladem 
jejich jest osoba Kristova, jebv svat]F 2iTot, jeho ne- 
besk^ ufienl. Jsou pAvodaf, Casovi, Ceskii, a vyznafiuji se 
zvlifitnl realistickou a FeCntcky umdleckou formou. „Co 
se ti^te stromu oagl evangelick^ bomiletick^ literatury (psk^, jeho b^- 
valou sUtu rozmetala, jak znflDio, bilohorskA bou^e straSlivA. Tfrdfrnc 
z plD^ho BT^ho ptesv6d6en(, ani2 bychom i Jen slAvkem chteii tim 
Boad zmendovati vyznam Postill doposud u n&a atiy&afch : Na tomto 
8trom6, poknd zase vyhoal u n^a v^stfelky v zemi vyprahl^, jest 
Postilla „Ghl^b iivota" plodein nejzdaf ilejSlm, Jenii na 
nem uzt&\ odtoleraQiDfch dob... Platfuolslova tEo- 
menskdho ,Um6n( kazatelskSm', ie kdzdnf slova BoSlho 
iDi^f zdobiti: 1. hojaost, 2. svitlost, 3. libeznost, 4. mocnost." (Ca- 
sopis nHUB", 1. c.) 

Postilla Cf3ah)va se ekUd& z oddflQ obsahujlcfch : 1. ife5i 
obecQ^ 2. tefii pHpada^ a feC z^vSrecnou, 3. modlitby pited 1 po 
kdziini ku TSem t&tem kaiby t^to pffhodag a 4. rejstffky. 

Z kdedni stovenskych staleti 15. pi-ipommdme : 

a) g katolickyeh: 

„KAzne na vdetkf ceMho Roku nedele, kter^ P. 
B. Setfrid, Radu menSich svatSbo Otca Franciska serafinskdbo 
krajn blabos. Panni Marie skiite6nl kazatel spisal, a veric^mu Lndu 
Tyhlasil." (Slov. Pohl'ady, VH 1887, Alex. Lombardini, SloT. Plutarch, 
8tr. 72.) (Seifrid t 1855). 

„Celoro£D^ nedeln^ kflziie, kter^ z francdzklcb zna- 
meftitlch kazatelov n6kdi boli viWhnat^, a v uberak^j refii 



,v Google 



306 

podia nedelnfch evandSIl zr/dgs^; v£il ale z uhersh6ho na slo- 
vendkl j&zik nd pre\oitea& skrz Joxefa Hulydk, kapl&na 
SaSMnsk^ho. V Trnave . . . 1828." {Un. 54 E 548). V pfedmluvS se 
pfipomlnd, 4e tato kizfini vjSla jii r. 1786 Tjazyku madar- 
skfim. Obaahujl 2 d(Iy (1.: str. 361, 2.: str. 310). 

OrgtoeiD katolick^ch kazatelfl ua Slovensku jest , Kazatel'Aa" b pH - 
lohou nKdejin^m kat. kazatel'skej literatilry sloven skej" 
(material ke kazatelsk^ lit. slov.) (Slov. Pohl'ady, 1890, ro«. X, str. 212.) 
^Eazatel'fia" z r. 1890 pHo^di za6itek studia: „Strucii^ dejepis 
kat. kazatel'skej Hteratury slovenskej" od Ign. Kaviaka. 

6) e evangdiekych: 

„PoBtylla domovnf, aacb kresCansk^ pfemy^ov^nl oa ne- 
delnl a sv&teciil evangelia k sl^vS Boil a k vdeobecn^tnu vzdildni 
BpoMdariA, od Ondi^je Plache/io. V Bifiak^ Byritrlci 1805. Dva 
dlly, I- str. 624, II. str. 527, s vysvfitleQim Modlllby Pane." (Jg. 
Hist. 498.) Ve Slov. Pohl'. 1887 (str. 223) 6teme o Ondfeji Plach^m 
(Andrej Plachy, uar. 1755), evang. kuSzi lut., i.e „bol on jednym 
z oajplodD^jglch slov. spiBovatel'ov svojho t&sa; vydal 
do20rozlifiD#chspi8ov.'' (V. tei Jir. II, 123— 124.) Plach^m v. Vie. 
II 288 a si. 

Z jin^cb kazateM evangelick^ch postilly psal na pf. Karot 
Braxatoi-in, kngz evang. lut. (Viz Slov. Pohl'. 1887, aU'. 204.) 



,v Google 



Dosiov. 



fiada iesk^ch postill jest oesCetn^. Geoa maoh^ch jest ve- 
Uk&. Jest V nich uloSeno mno2stvI Tzicn;^ch pokladfl 
Ceskdbcr ducha. Lid m6l je u velik^ obljbi; viiyt mu pH- 
ndfiely mnohi poucenl, mBolid z nich byly mu dobi'jmi prilvodci po cesticli 
iiivota. Lid choval je ve sv^ch domilcnoijtech jako poklad diahoceoDy a 
skryral lizkostlivS ty, kterS pi-on^sledovala doba n&boi!ensk^ nesadSeli- 
Tosti. Velki CAst jich pod&vA obraz sv^ doby tak jaan^, 2e p r o 
kulturnlho historika jsou zdrojem nevyiierpateln^m. N6kter6 
znich zvl^tg majf cenu trvalou i po atrdnce jazykov^ 
i literarnf i kultui-D6 bistorick^. Postilia Husova, Ghel- 
cickSho, Rokycaaova, Zflmrsk^ho, ErEilickA, Kapitova, Bavorovsk^ho, 
Steyerova, Clsaf ova — jsou v z & c n & d 1 1 a, je2 budou v2dy ozdobou 
naSi literatnry. — 



,v Google 



»Google 



I. REJSTftiK 

spisovatelfi, pfekladatelu a vydavatelfi postiU.*) 



Hijek Mat^j Josef 279, £80. 

HalK (Galli) Pafel Petr 238. 

HofTmeiBter JtM 16S, 1S9, SIS. 

UuljtUc JoBef 306. 

Hnnnius D. Aegidiaa 154, 212, 220 &i 
222, S90. 

Has Jan 13—38, 46, 47, 4M, 52, 64, 5G, 
68, 69, nn, Q9, 66, 71, 106, 1S6, 144, 
148, 151, 166, 186, na, 176, 177, 179, 
180, 212, 221, 24S, 2i,7, 359, 860, 277, 
289, 299, 307. 

Clieliickf Petr 6, Stt, 46— 66, 70, 106, 
121, 148, 149, mn, 161, 17.'i, 17S, 289, 
299, 307. 

Chmela Jan 286. 

Jakoubek ze StHbr& 17, 38—47, BO, 

66, ISO. 125, 161, 277, 289. 
JavArek Joaef 300-302. 

Kapito Jan 177-182, 217, 390, 307. 

Kbelflky Jan Ctibor 222. 

KelBkt Autonfn 2S3. 

Khun Karel 287. 

Klektar Jan 240. 

Kleych Viclat 288-290. 

Konecnf MfttouS, br. 210, 213, 211 ai 

S20, 29P. 
Kontii AnL 211, 255-266; Eonidi&r 

Kllft 6, 191—192, 193. 
EorTlQ Ant. 156-157, 158, 289. 
KoSeiick^ JiH ETcrmnd 238. 

*) (^Islice silni'Ji rytiitin6 snaif strinkf, na nichl jedna se privi o po- 
stillich uTedenycb spisovatelfl at<l. 



Acfiillei Berounsk; Jan 172—173, 289. 
Arndt Jan 154—155, 196, 293. 
Axlar Parel 279-292, 283, 292. 

Bakaltt Adam, bratr 1S7, 289. 

Bimer Jan 240-243. 

BavurOTBkj Tomai lfi6, 182-189, 212, 

213, 807. 
mi MaUj 293. 

Bepta Bohuslar Vjitokom^ky 173. 
BfloTBkj Rohamlr Hjnpk 236, 840, 244 

ai 255, 261, 263. 
BlaziuH (Blisy) Jan, slaril 292. 
E Borovna BoraTgkj Blaiej 211—213, 

290. 
Braxatoris Karol 306. 

ClBsr Ferdinand 200-201, 299, 305, 



DamaBcen Mar«k 282-283. 
Desolda Jan Nep. 286, 304. 
Dikast (Dicastus) z Mirkova Jirf 203 
ai 211, 222, 289. 

Etben; jeho rydinf HiisoTy postillj IS. 

FeruB (Wild) Jan 1H3, 190-192. 
FiBclier Kriitof 164, IMI. 
Frencl AnL 800, 30:t— 304. 



,v Google 



Luiehans Kristiaa 288—290. 
Lenbard Vucl&r 226. 
LJBsoTinv Samuel 293. 
Liikii br. 7^, 173-174, 181. 
Lup&e Hartia 47—48. 
Luther (postilla) 153. 
a Lyr; Hikulis V. 

MieaJ Aleiander 291—292. 

HathesiuB Jaa (pOBtill;) IM, 251. 

HedliD Jan 297-298. 

Megandcr Kriitof H. 220, 222. 

Milec Eliil 292. 

Milie 4, 6-10, lot, 304. 

X MirkiTa T. Dikaat 

Modestin OndreJ 192, 193. 

Holier Maitin 292. 

MoUsickj Ka§par 223—224, iQO. 



Palms Sixt Moaidlanakj 209. 

Paulug DiacODiia V. 

Peltsot (Feliscbotti) Michal 283—285. 

Pelta JiH 238. 

Pegek KriBtian 288-290. 

Fetrozelina Jakub 'ilS, 214—217, 289, 

307. 
Pflaumer Kriitof 25f>, i60. 
PilaHk Sapin 222. 
Plachj Ondfpj 30B. 

Radfn Karel 2G8-269. 

Keiel Hradeckj Tom&i 169, 106, IS.", 

Kokjcana Jan 6fi— 151, 16C, 161, 173, 

289, 307. 
Roaeamflller Karel Fiant 283. 



ROiidka Josef 294. 

KcilHko Sobdslarakf Tamai 159— IW, 
260. 

SartoriuB Daniel 293-294. 

Scipiu (Berliikn) Seb. Tojt Plzeniky 

2S4, 22}-230. 
SeriboninE z Horiava Jindfich 189, 190. 
SeifriJ B. 305. 
Scherer Jin 240-242. 
SloraciuB VikclaT TurnoTsk^ 196— 20.S, 

3t)0, S9r). 
Smolik Jan Benedikt 256. 
Spasgenberg Jan 164, 1!>6, 157—159, 

260, 889. 
Spener Jakub 196, 292-293. 
StraufinskJ Jan 157-159, 183, IH9, 

•iS9. 

Such; (Sucbiua) Jan 194. 

Stefan Ondf., br. 174. 

SteyerMatdj V^UtSSO— 237,261, 307. 

TaborakJ Chrysostom Xsrer Ignfa 285, 

392. 
TfehizskJ Vidat Benpi 304. 



a Wagrowce Wujek Jakub 1G9, 17], 

Waldbanser Konrad 2-6, 9, 161. 

Zahradnik Tincenc 399, 302-303. 
Zamrak^ Martin PbiUdelphua 160 ai 

169, 212, SS9, 307. 
ZimmeTmann Josef 286. 

jtalanakj HaTel 311, SBO. 
z 2ernovce ftehot (z Zaniowr.a Grzt- 
gorz) 169-172. 



,v Google 



II. REJSTRIK 

rfizn^ch jmen jinych. 



Abraham a SancU Uliira S6S 
Airricola lilip, Dr. 191. 
Ahlfeld Joh. Fridr. a'j9. 
d'Ailli Petr II. 



Alexander V. (papei) 33, 84. 

Alexander Velilcf 206. 

Antikriet 78. 

Antonln sv. PadDuiBkj Si9, 260. 

ApoUiinie st. S19. 

Aristoteles S6, 4S, 44, 163, 270, S75, 

877, 282. 
Augneta, br. 1T4. 
AnguBtin bt. IOI, 1!13, 267, 263. 
AugUBtnB clsar 204. 

BacbiciUB, t. z NanmAric. 

Baibln Bob. VI. 

B&rbOTK BT. 68, 249, 260. 

Banmacn JiH 162. 

BsDmana Kristof (impFeflior) 22:1. 

BaToroTinua Jakab 161. 

BeckaiBk^ Frant. 370, SHS. 

Beda Venerabilia IV, 207. 

Berchtoldus mnich (Schwarz) 217. 

Bernatick^ (Bernartick^ 1 JgD.]i HaTel TO. 

Biskupec MikuliB (to. 

BlahoBlaT Jan 174. 

Bo&ek Ant 181. 

BratH ieW 47, 68, 68, 7l, 74, 77, 78, 
98, 93, 106, m, I4B, 162, 163, 173, 
174, 176-182, 168, 213—220, 229, 
260. 

Brim Egon K. 23-'. 

Brigitta bv. 268. 

Brodskj Martin Nikolaides 7i. 

Bnu Ant. t. z Uobelnice. 



a Bukovan Biikovunski Alibeta 20ti. 
Burda Jan 922. 
liurian na Brtoid 6tP. 
BydloTBkf Pavel 6, IB. 

Campanus Jan VodAaoBky 9<i0, 214. 

z Canterbnry St^pin V, 

z CarlBperga CarolideB M. JiM 206, 904. 

I CastreB Alexander V. 

Cato S48, isi. 

de CauBia Michal 34. 

Cicero i63, 27n, 277. 

Codirillna t. z Tulechova. 

Coligny Kaspar (admiral) 2ot. 

BV. Cyrill a Meth. 2.si, 25i. 

CyrillaB Jan, br. 222. 

^ CftBtoloTic Berger Jilj{ 20:). 
Cech 264. 

3^ Ceukova FlaziuB Jan^ ml. 197. 
QemlnoTi t. a Chndenic. 
Cernobouz Front. 299, 

OaJickj T. z Heslora. 

DaiickV J\ii (impreBsor) lez, 163. 

Danei Frant. 299. 

Dante 163. 

Diogenes 282. 

Ditricb Joaef Frant. 184. 

DiviS Frant. 299. 

DIank Ant Lad. 29». 

z Domailic Zikmnud 13, 

X Doiibravice OBovskf Smil 211. 

Doncha Frant i;-l. 

Drablk MikulU, br. 172. 

Drahomlro 264. 

I DraioTk, r. Martiniiu. 



,v Google 



S}2 



Ebrenberger 399. 
Enipigl S7T. 

Eugenias IV. (papei) 135, 
ExDlRQti; jqjicb literataru 3S!0— S24, 
288-291. 

FkUlfli Mikulai 36. 
FauBt Dr. STT. 
Ferdiouid II., chti 266. 
Filibert (biahup) I'iO. 
nftrioa Josepbas ssi. 
FluiuB T. z CenkoTs. 
Fruitiiek bt. z AsBi^^i 276. 
Frantiiek b*. Xav. g63. 
F»y Fridricb ltd. 
FuigentiDS bt. S76. 

Oeiler tod KaiBenb«rg 16S. 

Oerok Earel 299. 

de QDlen JohanaeB 19. 

Hiljek I Liboiftn 16S, 198, £31, :;64, 

S70. 
H&kl Bohnmil Fnnt. 299. 
Hankft Ticlar 72. 
H»el Mistr 7!. 
HaTcl, kn^ 126. 

z Helfenburka Zikinuud Aiitocb 160. 
Herodat £48. 

s HeBloTA Da6iekf Mik. 211. 
Hiboer Oadf. Fridricb 2is. 
Hielten Jan 221. 
Hnik Frant. 18. 
HolDb&F Jan S4. 
Horatias 1S6. 
Horcitka Frant. 13. 
t FIradce Joacbym 189. 
s Hr&dce Adam IflR. 
z Hranic Bobutakj Jooata (imprcaaor) 

177. 
Hnbilek Jan P. 896. 
HumanJsmni 162, 163, 166. 
HusiW 2i7. 

ChanoTBkf Albert 270. 
Chlidek Jiljf, prof, £96. 
Cbarinnus Jan £09. 
Cbotek Bernard :j4. 
t Cbudenic Cemiaoii Polyxena 209) 
Anna Joiefina, brabinka 140. 

Ign&c z Loyoly 26:i. 

Innocent JQB, papei 109. 

Irenaeas 207^ 216. 

I«Taldna .\lbiniu Flaceua 2i)7. 



Jafet, bratr 68, 106. 

Jaknb L, kril angl. Z04. 

Jan Zlatodaty bt. IT. 

Jan Nepomnckf 230, £64, 266, 269 al 

270. 
Jan XXm. (papei) 33. 
■ JanoTa Mat^j 10, 43, 86. 
■Tednota bratrski t. BratH jeitf. 
JesniU 164, 169, 171, 221, £40, S46, 

263, 208, 270, (TrnavSti) 291. 
Jeronym Mistr 1B0, £67, 869. 
Jf-ronfm av. 198, 271— 87£. 
JiniiHch IH. (kril Franc.) 204. 
Jindnch IT. (krit Franc.) 201. 
Jirafk Jan Tal., biakup 899, 300. 
Jift, knfjle Suk« £28. 
Jobanna (papeike) 36. 
Josef II., cfaaF 896. 
Jnbn Tojt^ch 18. 
Julian Apostata 204. 
Jnno 947. 
Juitinian II. 207. 

Kalvln 36, S2£, 2£S, £4f, £48, 26:), 267, 

299; KaWinigt^ aS4, 233. 
Eampauua -t. Campanus. 
KapiBlran 72, 9£, 108, IS7, 149. 
Karal T. £89. 

Karel Velik^ V, 198—199, 207. 
Ksrel IT., cfsaf 2, 304, 256. 
Karel TI. 226. 

z Karlgperga t. i Carlaperga. 
KaTJak Ign. .<<06. 
KaCbaroT^ 1. 
Keil L. 266. 

Kircher (Kirchneras) Atbanasius P. £71. 
z KlenoT«bo ZinkoTsk^ Jitik 71. 
Kliment Boaik (kancional) 260. 
Knot Jobn 299. 
KoblbrOgge 299. 
Koll&r Jan S04. 

z Eollonicz de Kollegrad Adam, brab£ 891. 
z KoloTtat NovohradgkJ Frant. Ant- 

297; Jan 190. 
KODienskf J. AmoB 222—823, 881, a06. 
KoniiiOTt KateHna Alibita £68. 
Konr&d BT. 236, 261. 
Konstantin I. Telibj £9, 69. 
Eoranda Ticlav 129. 
KosmaB 166. 

Koemografifl i^ski 212, £81. 
Kratochrfl Karel S40. 
KrarahkJ Adam £70. 
Kriatian II., knfte Saak^ 16!. 
• Krok 264. 
Kfiitan 119. 

z KHianoTa StanialaT 68 — 69. 
KfiiMOTBk* VfclaT 12S. 
Enlda B. M. 300. 



,v Google 



LftdiBlaT Neapolsk; (bril) 33. 

LadtBlftv Pahrob«k S8, U9. 

Lamoniiain 256. 

LaT&lerae LudoTicas 916. 

Luer (LaTxer) Poljkarp 290. 

Leo VeUkJ IV. 

Libnie iU. 

I Ucka Brikci A. 

Linhard sr. 68. 

t Llp7 TrtkoT^ Adam :\ Tildm 211. 

E Ltvj TrCka Jan Rudolf ill, dcery 



I Llpy ■ 
jeho 2 
LfpHioB 268. 






I 277. 



iLobko*icHa»iiteJiiakjBoh. 19B, 200. 

z LobkoTic JiH 162., 

Iiomnickf z Bxtiie Simon 263. 

Lookota ViUJftT S9G. 

Lndmila st. 266, 264. 

LadTlk Tolfntinekt bt. S46. 

1 LokoDos ^Tik JiH 203. 

Lather VI, S6, 66, 163, 151, 165, 166, 
168, 192, 198, 196, !I8, Sl:i, 216, 221, 
223, 228—229, 237, 241, (jeho ajQ 
2*2), 268, 267, 276-877, 299. 

Mahomed 218. 

Hakarios Btarjf (Velikj) IV. 

Maoni Jan 309. * 

Manefelt A. 269. 

Hammerciu, Ugkup Viennskj 179. 

Haria Paona 69, 94-9B, 26S. 

Haniglio i PadoTj 11, 12. 

MartiniDs z Draiora Sam. M. ^20, Hi. 

MathesiuB Jan 164, 183, 290. 

MatJis II. 208. 

Maxmilian II., 190. 

Melaachthon Filip 164, 166, 167. 

Melantricb 18, 38, 19U, 191. 

Melncina 277. 

M«Inick]^ Parel (Filopater), jlluniinator 

S06. 
MiekieiriCK A. 188. 
z Micbalovic Benigna Voriila 809. 
t Hladoporic Petr 17. 
z Hobelniee Btna Ant., arcibiskup 1B9, 

190. 
Moood Adolf 299. 
Houlenln Litomyilskf Tobi.is 390. 
Hanster Seb., (kosmografie) 166. 

z Naum^nc Nanm^fickj BachaciuB Mar- 
tin 206—206. 

Nausea filancicampian Fridrich 189. 

Hetolicky JiH 17*, 290. 

Nenberk Jan Norbert, ryt 71. 

NoTokrtand 167, 167, 206, 212, 913, 
218, 228, 23t, 243. 

Occam Vil^m II, 12. 



z Olbramovie Dvorockd Anna 209. 

Origenes IV, 846. 

OsoTskj V. z Donbravice. 

OBtracios JiH 808. 

Ott Qeorg 286. 

Otodub 277. 

Ovidins l&S; (Metam.) 277, 

Pilee §t«pdn 33. 

Paprockt z Hlohol 864. 

z Pardnbic Arnoit 2, in. 

Panlna Burgensis VI. 

Paolns Diaconas (Wamefrid) V, 207. 

PaTloTskj StaniBlar, biakup Olom. 162, 

192. 
Petrarca 153. 
Pexenfelder 231. 
Pikarti 71, 72, 121, 123, 102. 
FingBH Joaef 18. 
Plato 199, 270, 289. 
z Pod^brftd Jirl 68, 70, 149. 
FndmaDick^ V^jclav 182. 
z PolkoTic Petfek Benj. 290. 
Posthumiua Vtclav 808. 
z PoBtupic Kostka Bohol 167. 
Vretorius DsTid 69, 70, 71, 72. 
Prokop BT. 864. 
z PHbrame Jan 6, 48. 
Ptolomeus Al«sandriiigkf 198. 
z Fuchora Zikmutid 190. 
Pythagoras 41. 

Racek Jan Hradecky 167. 
Radda Cbraateckf Matii 160. 
Rndziwit Krifttof, TSvodaWiBtjfiakJ 169. 
z Ronova Kfiaecky Hendry ch 197; Jan 

Albrecht, at 198, 900. 
z Ronova ptni 198. 
RozaciuB HoroviikV Jan 1U8— JOO. 
z Ruimberka pAni 14, JOO; TilAni 132, 

183, 190. 
Rudolf IL, cigaf 163, 206. 
RTaioTakif Vftrfinec Lennder (Maso- 



B/ba/ (Ribayl Jirl 266. 



Dnat] 168. 
ByW (Ribaj, 
RychlovBkf Jan ^99. 

Hehof Bv. 6, 37, 63. 

RehoF Velikf IV. 

j^ehoit, bratr 77, 106. 

z ftiian Jan Btarif Kicansky Kavka 

226, 226. 
z Riian Viclav 200. 

ze Sarabic VencellkoT^, bratri K'2. 
Sarkander Jan, bl. 244. 
Sayonaroia llierunymua 163, 164. 
SedlCanakf Daniel (ImpresBor) 161. 
te Semecbova Duchek ChmellF 19. 
Seneca 96, 48. 



,v Google 



Seaaius Patel 19:*. 

Sixt P. V*d«» 71. 

Scheiner Cbmlophorus P. STl, 

Sltarga Petr 188-18Q, 19S, 2S6. 

ze Smific Snirickf Albrecbt Jau 177. 

Snope£ek 390. 

SolOD 41. 

Sovka Mistr 7l-7i. 

Spargeon S99. 

Sti^ letopJMT^ 6eBtl <S8. 

Strabo Jaknb Klatovskj M. 20j, ^08. 

StrtnakJ Pavel 169. 

Sulil Jjfl 308, 300. 

Sjhias Aeneas 166- 

SafaKk P. J. !66. 

^alamoun 1!H2. 

^ebaatian, kniie arcib. Mobufeky 191. 

Sic JprODjm (impreaBor) ir>2. 

Skreta Karel Shb, 'i'Sh. 

Slibofi Anna Joaefiiia, rozeni hrabSnka 

Krakorski z Kolovrat 956. 
Slik Frant- Jos., brab* 866, 280—361. 
|tet«n TeplickJ K. VHcIht 290. 
Steokfeldiani 209. 

StUnJ 11, U4, I:M. 

Stibert Kriitof n^. 



Tdborsk; Jan (Tdborita) lf>b 

TAboH 61, 62, 61, 65. 

Tatari 219, 2i(). 

Tauler Jan 1 64. 

X Techenic JoacbTin 222. 

z Telee KFfi Oldrich 6. 

TomaS Kemp. gv. 286. 

Trivettna NicoUua V. 

z Tulechova Jan 198. 

z Tiilechova Kodicill PcU 207, •. 

Turci 219— -JiO, ■JDS. 



VidaT IT. 86, 184. 

Vidav BT, 864, 26*. 

VidavCk Paiel Ferdinand S86. 

Vald.'niU 1, 61, 62. 

ValeDtin ar 68. 

Valentioiani 343. 

z VelealaTtiia Dan. Admn 160, 166. 

VcDufie 277. 

Vereg Melichar 197. 

TergiliiiB 163. 

Veronika n. 249, 350. 

Vilfim OraniskJ S04. 

Vil^moTiU 119 

Tinafickj Karel Aloia ilOO. 

Vinet Alex. Rod. 299. 

Vlt BT. iSl. 

VUsta 264. 

VojtSch 8T. 231, 254, 264- 

de Voiagine Jacobna 9. 

zVrbDaHrDek at Bniotilak^ 16t, 163. 

z WaldSleina Henjk 196. 
z Waldstjna OsoTBiiA Katefina 314, 3Ii. 
z WaldaUna Jan Fridrich (arcib ) 230. 
Wamefrid t. Pavel Diaconiia. 
Weigel Valentin 164. 
Weia ChriBtian 196. 
Weinrycli JiH 163. 
Weyraucb Ervin 288. 
Wirlif Jan 12, 26, 27, 39, 30, 33, 36, 
46, 54, 66, 68, 69, 60, 62, 179, 259. 
Wial.icki Wl. 10. 



2elfzko Ferdinand 288. 

z ^erotrna Katel, at. 'm. 

z 2erotlna EHnerki tiarbora 197. 

?.iiii 167, 278-279, 

2iika 193, S64, 270. 



,v Google 



OBSAH. 



Prameny 

Uvod. (U Tjkladeeh iifsn 

CeskA pottilly: 
1. Doha pHi Huem: . . 



l-U 
III-VI 



Kaniid Waldhanter: Poltiila atudflatiuni sanctae pragnnsis 

MUU! z RrAmlHit: OrUJae Dei, AI>ortivu* 6 

Sblrlui ■Ur^eh Icizial £es. r rukoplse c. k. bibl. olomAckA ti 

Kittof DiikowBki 9 

Matij 7 JkBora 10 

mtnf 10 

PoUikf reformj 11 

[I. Hyi, JskuabBk, Chelfilsky, Rakyoana 18 

iJTod la 

Mitir Jan //»»: Hostilla; riikoplsy 13 

tisky 16 

jini kizinr 19 

rozbor pottilly 81 

iShrn 38 

U. Jakonbtk zt HtHhra: '?tm\\\a.\sA.\Kik& 3H 

iflskfc (epiitolnl) 33 

rosbor 39 

ilhro 47 

MiTtin LupU: Rennonei de tempore et dp lAnciia 4T 

H. Jaa z Pflbram^: Sanaones de saoctig 48 

Petr Ohtieickj: dvod 4H 

Po9tilla; rozbor *a 

vli»y WiclifoTy f>4 

tUt; uieal valdcnak^ho 11 

rthrn 66 



,v Google 



Struii 

M. Jtm Bokyeana: llvod ... 67 

Paitilla; rulcopiaf 6S 

J&k soudi Rok7Cftna t poatille o BoudAsn^ch pom^rech v semi £eik6? . 73 

1. Uvah; ritn vieobecu^o 74 

It. tJvaby rizu lYlAitiiflia M 

A) Vychofftnf 96 

Bi Pon^r pohliTQl 99 

C) Btavu diicfaovnfm a ft iiToU cfrkevnfm t Cechich z> dotty 
EokyctnOTf 104 

D) BtAvech svMikych 1!9 

Ij'hni RokjcanoTd Postille ISO 

I'hrn cesk^ch ka2atelfcb od WaldhBusera do Kokjcai))' 150 

ZpQinb ktUinl latinako-ieskiho (makaronsk^) \b\ 

111. Stoletl XVI. (VliT niraeck« reformoce. I'oaUll; protestaiit>k6, fcskobratrBki 

a katolick*} ifii 

tivod (Oeiler tod KaJseraberg, SavoDarola, Luther, MathsHiu, Aradt; 

vseobecn^, aTlUt^ polemicky rii kaiatelitTf stol. XTl.i .... 158 

Pfeklady z Lutherskjch kszatelH: AiU. Koi-vtn IM 

^on Spanfftakerg (pfekL Jan Stra- 

ninskj) 167 

Jon Hofmgi,Ur(^fiik.lJkD StraDAalkf) 16* 
KrilUif FUehtr (prckl. Job. fteslUko 

SobfislaTSky) ISO 

Martin Philn^tphui Zdrntik^ a jeho PoatiUa 161 

Pfeklad poaiilly kalviDtkiho kasatele posk^lio ikehnfe z iernovtit .... 169 

Ja-i AckilUi lierouiuk^: PoililU £ Uciny pfelolenA 172 

Bohuilm llepia Fyinkvan'/Ukij \ Postilta evangslicka 173 

Poitilly ieakobratrakd : Bratr Lukis 173 

Poililla Ki-dlicU {V^klad t6cI BoUcb) 174 

Jail Kapito a obrai dAeoiH ieskobratrsk jch t jebn 

Poarilly 177 

I'oBtill/ kalotick^: T'okkU /iatmiartitj; rozbor jeho poatilly Iftt 

TniuU Reltl Hxadeck^ [i. a :t. Tjdtinl jebo kitidnf od 

Jiadi. Scribonia z UorioTa) 189 

Pfeklad postill; Jana Fera pftaobenltQ arcibiskupa 

Ant Brusa v. Mobelnice 190 

l>fi'klad poUk« poslilty JaktAa Wvjku ■ Wt^roace 

od Oodh-je Hodestina l»:i 

K^iDf JanaSuch^ho 194 

IT. Stoletl XVII. rPoBtilly evangelicke a ^eskobratrak^. Doba pronitledoiiof : 
postillj IjUraturf exulantsk^. — Poslilly katoliekd; po- 

catek pi'Otirelbrmacei 19fi 

Urod: VSenbecD^ t&z kazateUtvf stol. XTII. (dogmatika a polemika) . . I»A 

KaiateM cvangeliitf: Viittav S'acaci'u Tai-novaki/ a jeho pnatilly, ifliBti ' 

v^klad cel^ bible 196 



,v Google 



317 

Pfedmliiva kndee JMia Rozacis HofoTsk^ho k 2. 

Atta SloTAcioTs TyBv^tlenl bibll 11)8 

JiH DOcait ■ Uifkova (ifb ptntillj) 303 

Hnret ^aruk^ 311 

Bla*»j Berovtk^ z Boropaa 211 

PostUly ieskobratraki: Jakub Ptlrixelm(a) 214 

Br. MatotJ Konefa^ (Kuatel domovni) SIT 

Dobt pronisledoT^Dl; exnlantri; Viklorin Vrbgntkp 2M 

Pl^klail poatill; Di-a Eyidia Htmnia od H. Kri- 

fitofe Hegandra a j 220 

Ptaklad poitilly ./ana Oerharda od StppSna Pilaffka aaa 

Marliniiis, Jan Ctibor KbeUk j, X AmoB Komenakf 2siS 

Ealpar Matllitki (Efesl domoTol postilla) . . . . S!3 

roHtJlly katDlick^: Stbetlian Vojl. Berlifka (Sdpie) Hxtlakfj 225 

Jtfoljj Vdelac SUye.- . isn 

OMfniijjf rozbor postilly SteyerOTj 231 

Rnkopia katol. kiitnl ned^nlch a aviteinfch t fss. 

mnseu S37 

PoBtUIa sTAtefinl (JuDgmann) !3T 

Parel Petr HallJ (OaUi) 238 

JiH Ii:vennod Eoletickj 838 

JiH Pelta - ... 838 

T. Stoletl XVIU. (Postilly protireformacDL - Literatura exnianteki. ~ Po- 
stilly aloTenakd [dodatekj) 9S9 

Ufod: TftizBtri prottreformace !89 

Jesuits 240 

Poatilly JMOitakri: Jan Klekiar 240 

Pfeklad postilly niiineckAlio Jesait; JiHho Seherera 

od Jana Bamera 240 

ftai^trova Summarie 242 

Daniel Nitirh 243 

Bohmair Hynek BUoti*k^. Roibor s*itein( postilly 

Goalam riTum 244 

AtUonitt Koni<a 8&5 

(Zlati neomyliid Hm. kat. prardy Dennlce) 256 

(Vejtainl nantenf) :60 

Fabid'i VeielS 266 

PoBtilly katolick^cb ketatelfl e jin^ch UAt: 

Sarel SaHn 268 

Siepdn Front. Ndckodihf, (Sancta Cariositas) 2«9 

Pavel Axlar 279 

Marek Damurm 282 

AfiloHin Eeltk^ 883 

IVilol Micbal 283 

CSiiyottom Xamr lyitdc Tdbo-tk^ 285 

Ltonard Ooffine. CeskS pfeklady jeho posUlly ... 286 



,v Google — 



Karel R/um 287 

(Fnuit. BeckOTsky a. Ferd. 2elliko) J8e 

Z litflnttur? exuluitskd: VdelavKleseh iSD 

Peik&T pFeklftd poatill]' Lmtghaiuovs 888 

SummOTDf a gruutovnf ffklad 290 

(Hlk. LndTlk ■ Zinzandorfa) 391 

Poatillj iloTeosk^: Alexanda- Mdiaj 29 f 

JaDft BUxia iL pfeklad poatilly Mail. UoUera . . 29! 

Etfiie Milee pfcklad postilly Jak«ha Sptaera . . . . S92 

Samuel LissoTioy, pFekladatel kiztlttl Arndtocyrh . . 293 

Dania Sartm-iut i!93 

VI. K0HO Btoleti XVIII. a atolBtl XIX !95 

Poatilla vydani od V, U. Krameria 2b6 

Jan MedUn 297 

VHobeen^ Atvdet o komiietifH Ultratufe iloleU XIX. 2S8 

Jctef JavAi-A 300 

Vinetite Zaltrad»lk 30> 

AaUmtn IH»cI 303 

{ViclaT Bene* ITebliaky) 304 

Firdirtand OUar 806 

N£kter« postillj •hmatki (B. Seifrid, Joi. Hulyik, UodFej Plachy, Karol 

Braxatoria) 3u6 

DoslOV 307 

R^ftHkj 308 



,v Google 



OBSAH 

ztiiitaOio ptjedniof o kulturn^-hiBloricke strince pobtilly Rokyunovy, str Til— U9. 

Sir>n« 

l}<>nd 73 

I. IJvahy rizu vieobeonMio 73 

Lid Deal t prardfi kfpBtanBky; pMdinft: ytie o via pozeanki . ... 74 

Lkkomatif & jiD4 hflchy 7A 

Pro mamoBti aviUVi lid iie<lb& Boha Te 

VUda ADtikristovs; sv.iboda hHchilv Td 

p^ie, zvliiii leaeii 79 

Jiii6 hflchy 80 

BniT ... 81 

Hat« 82 

Pomlnnt a na cti utrUai Si 

pokiliil 83 

pMt6 84 

Nenl TiinoBti ani vd^coosti k Bohii 81 

Lid nemA prarri xboicDOSti H5 

Hflchy proti druhrimn pf'iitiz&nt boiimtt .... 86 

ST^cenf nedile a svitkfl H6 

Modlitba 88 

Nenf prart Tlry 90 

Mlsto TfrypoTSrt 91 

ZeTDftjif ceremonie, ^zevnitnif BT^toBti" 91 

Nejiate diiy a z&zraky Bit 

Rflsnri rady; doporuiuje Be fusnl pisma bv, aid 92 

miloBti Boif n 

a dct^ k PuDDe Marii 94 

dew k Matjm 95 

Tfocko DapotnfDial lidii jest mata6 9& 

It. Uvahy nl&itni 9e 

A) Vychovdn! 96 



,v Google 



Pomfir rotijiS k ditcra 

Hj Fomlr poUavnl 

Mimo maDielsUl 

V maDlelstff 

fdovdch 

(7) Uifvu duchomim a a Mvoll cb'JcevHim v Cechdth 

Kn£l(; o kaeilcb dobr^ch a ipatnjch 

CIm ipatDf kam 9**d6j( lid 

PJchs kam 

STatokUpectvi 

ORry 

Zd&niiTA pobo2Dost ipttaycta kn^f 

Upadek ducliOTensUa ; hl&taf prfiioa: neoi jediioty v dDchoTenstvu . 

cJrkTi 

boboslniebuyuh dkonech kii^iskycb 

Eftz«iif 

Mie BT 

ZpovSit 

Tekbni s»ftt08t 

[Ji«nf o trftnainbBt&Dcitci 

Prulmtof pod obojl zpQgobou 

RokfcaiioTj dflTod; pro kalfcb 

Sr&tost poalednlho pomuint 

V) O Mlaveeh iviliki/th 

StBTj lyHI 

Pom^r pinfl k poddAn^m a k BluiebnictTn 

t^tav mesUky; o iivoti r ieikjch m^Btecb vAbec 

Elan, lalba, podvod a Ie2 u Tiech stSTft 

lifednictTu 

Cf.ikj venkoT. Bedlicfcb 

HoBpod&r, bospodjrng a 6el6(f 

liozdfl; staTOVBkd. Pomir bobatfcb k cbndf m ; ulrpent cbndinf . 

almoind 

Jtozmanitost krojdv 

PriTa a aoudy 

treatu Binrti - 

Tike 



l^i-n 



,v Google 



Opravy. 



t. idola 6ti deB m. der; 

i. 1 16. tHolt, iti: cht^a pfedstaTOt&ii m. pfedstavovala; 

i. ghoTK iti: Klicmann; 

>. idoU . DOBfvaly in. noBlTali; 

J. Bhora , Bnaiil Be m. la saaiil; 

i. shora achiif xiTOrka: t KramloT^) ; 

). sdola iti; Bernarda m. Beroharda; 

i. , . jian m. jsou; 

i. Bhora cti: m. c>; 

1. zdola doplb: Po (postille); 

9. , iti: 16 m. 10; 

t. Bhora BchAzf ziiTOrka: TrnhltfoT^).; 

I. idola iti: (Mr. 180); 

7. (hora roidil; NoTot-ii6ho; 

). , Sti: T m. w; 

I. as. Bhoraiti: flffdafi a vlddar dleK.Noviha L.Fil. XV. atr. 111. 

J. shora iti : kriloTu.-.papezovM , „ , ■ . . . 

). fdola iti: prlkladf ; 

1. , . roikoAnick^ m. rojekolnr; 

J. ahora , trivn, pozenu, dIcK. Novdka L. Fil. XV. str. tl3. 
tibecnici , , . . „ 



. idola 



i. Bhora 
). adola 



, papeievo . . 

. domDil^ papp£ii:i; 
. Viz m. V. ; 
. .Jakoito; 
. Iftosti; 

, neavidi m. neudivii; 
, ,rado8tayio ', 
. zikladii,; 
)id«)-, 



110. 



, Ra D 



Bt>; 



. .to; 



'. zdola , dopaustf m. dopoiisti: 

I. ahora „ I'aklj; 

1. . „ by Be in. ae by; 

'. zdola . praril; 

r. , . faleiuu; 

. ahora „ Tieho m. vie; 

I. . , nentrhli,; 

), zdola , aiiU:; 

I. . . Uucuom in tancuom; 

. BJiiira , typroSiijf; 

r. .. , poctifi m. prrota^; 

, cht^ie m. chtil; 
I. zdola . oukde; 
\. a 15. zdola rozddl: bi-akupaki: 
I. Bhora I'ti Bvat^ch ; 

i. zdola „ pfufUdal amir ni. pferlAdal pak ■ 
'. afaora „ r. lOnT; 



»Google 



Str. 108. Hdeh 


11 — IS 


ahoraeti: sMilue; 


, 16!. . 


12—13 


. kriloTBt^f; 


- 168. , 


18. 


. PoBtilla m. Postil* 


. 169, , 


Ifi. 


zdola . W;{growce; 


. 171. . 


U. 


sbora , achraliue; 


■ 176. . 


16-17 


, 181. . 


20—81 


. pak-nymi; 


. 186. , 


fi— 7. 


, , Didem-Qoii; 


, aai. , 
- is*. , 


7. 
16. 


idoU . di-li; 
shnra Hi : kfesCaaBkaa ; 


. !3fi. - 


88. 


, Weyrauch: 


- 24*. ■ 


IS.all 


ulola , iklidi ae m. aesUv 


. 267. . 


II. 


shora . mau m. mou ; 


. 264. . 




.. tanec; 


. iflft. , 


1. 


idola , Uudai, 


. 873. „ 


19. 


. T Debi m. V De.<«li 


n 276. „ 


11. 


„ Iftajlct; 


, t90. , 


4. 


Bhora . na pi.; 


. 890. . 


16. 


idola , IvIeychoTi; 


,. 897. , 




Bhora vynecb: (str. 24.); 


. 8»e. , 


7. 


. eti: EhreobergeniVT: 


, 806. . 


la. 


. pobrom; 
, TTrdlme; 


. 806. , 




. 807. , 


4. 


xdola „ Iiterarn6. 


Z njatHka IL 


jmiiia; 


Bri«, z Helftnburka, Keit, 


rejitHk.1 I 







Natuea, WryraitrA yftA do 



Doplrtky. 

K itrinoe 13. Za iHoa (ridek 20. zdoU): Hus dopul ji v ffjna r. UI3 nahrad^ 
Koilm — doplh: .S Um louhlasl Einfnka ve itenl 'it., i» Jidii po' ji^ *fce 
nei 1380 let zkouli za stou zradn.' iKrb. II. SISI.) K. ffovAk, spJiorUdiki 
iinnoati M. Jana Huu, LiBtv fil. XVI (1889), atr. 184. 

Za sloTj: praTopiaem Hubotjui ffidek U. adola) daplA: jimi Tiak pfsaf 
7,ikmund % Uomailic n^leiit^ nevUdl, jak akaiuje K. Sovik t Liatecti fli. 
XVI (1889), gtr. 246-846. 

X itrinofi 18. Ke zmiace o Erbr.novf lydini MuBOTjr postill; pHporoeaouti tteba, 
2e K. Sovdk r Liatech fil. XV (1888) na Btr. 110—114 podal nfikUrt opr«»j 
pfepiBU ErbeaoTB, rfd£ ae miuejnlm rukopiaem HorfiifikoTJm (IV C 18). Tii 
.npravT* mdho apisu, 

X atr&noe 23. jiayl-n « PoitlUe lh>evi Til tki. Liat; fil. XVI (leuS; Btr. 846 ai 
£48 (od K. NoTftka). 

K atrinoe 60. Sm^AnkoBO vydiui foiiWy ChelHekiho (I. dil| rjilo ve VMeck^cb 

X'sech .Comeiiia" dls. 8. 
ee 63. Za v^tou: Fodobni kite Has. (Mdek !. ahorn) doplji: Sroin. na 

gtr. so- SI. 
K ttrinoB 93, k poin. 28., dsplh: (t Jednotu i«B. bratrf). 
X ttrAnes 178, k pom. lo., dopli: atr. 66. tnboto spun. 
K ilrftnofl 293. K aloTenak^m pfekladilm Msiui Ar«dtovich: Stalo ge piii 

H. Inatitorise 'Vu OttBv SI. naui. II, T6o, kde omylem vjtiit£no BlachofiDr 

m. LisBOTitiy, u Jimgin. (S12) LiBcbowini). 
K rBjitHkAn. Hu. 309: duplii jm^na: FlajihanB V. IB, Koiat B«iij. M; str. .SIO: 

dopiD jm^no: Smeulnka E. bO. Str. 312: Jan Nep., doplA ifalo str. i»0; atr. 

313: doplii jm^ilo: Fefiina Vilcl. Dr. 303. 



,v Google 



»Google 



SPISY POCTfiNfi JUBILEJNf CLNUU 



I. Vejdovsky, Fr, Zr^nf, opiozenf a rjliov^nf vajlf;ka. 

S H> tub. I«s7. (X. \ni str) K 6-— 

II. Wevr, Ed., tlieoiii fovent hihni'ainyi-h. 1889. (1 1 1 str.) . 1 44 
in. Feistmantei, Dr. 0., Ulilonosn^ utvary v Tusinanii. 

IfiiWi (XII. W2 str. s I miipOH) , 4 — 

IV. Bayer, Dr. Fr., Oste loj;ie nipuch (iiufo Lamt. Se 

4 tab. tS'JO. (Vin. 5t) str.) , 1-fiO 

V. Kourek, Dr. V. E,, feyntaxis goLik.^cli [irwlloiek. 

IHilO (X. 23.^ str.) . . , 3 — 

VI. Weyr. Ed., tlieorii ploch. 1-91. (VHl. >3 str.) . , 12i» 
VII, HorAk, Dr.J., ZkoHJuf-acesouhiaskov^. 18'.I6. i7(i Btr.i , I-— 
VIII. Tadra, F, Kultnnil styky Ocdi s ci/inoii ai do 

\alck hi;sit.-,kyeii. I8y7. [XVI. ^3(1 str) . . . „ 4"- 
I\. Studntjka, Dr. F. J., ili'tmiiiDaatecli niociiiimj'cli 

8 Bt'st.avuv.-h. lK9r. (76 str.) , V — 

X. Toman, JUDr. Hugo, HuHitsk^ v^lecnictvf zu i)ot>y 
/i^kovy a Prokniiovy. 1.-98. (XX. 4(;S str.) 

i- !• tjib a jJOilobiz .ou „ 6' — 

XI Kemec, Or. Botjum'l, Stiidie o draz'iivosti rostlnm^ 
)il«.sir'y. fSireiil se podr^ideni a vodiv^ drahy ) 

s 3 tib. IWil. (XII. 73 str.) , 4 — 

XII. Hruby, Hynek, Oask^ postilly. 1!XM. (VL 320 sir.) . , 4 ift.> 
XIU. RadI, Dr E, iiiorliilogJcWni vyziiiniiu dMtjitj\-h 

ocl u cieiiovcft. 1901. (fji str.) _ 1-l-O 



''■-^^S^^ 



,v Google 



»Google ~ 



»Google 



»Google 



»Google